Original subtitles

Je to vaše sestra?

- Kdo to udělal? - Kdo to udělal?

Určitě víte kdo.

PRÁVO PODLE LIDIE POËT

- Měl tu být před půl hodinou. - Já vím. Nevím, co říct.

Vypadáme jako pitomci.

Já vím.

Pane obhájce Poëte, můžete vysvětlit, proč váš svědek ještě nedorazil?

Vaše Ctihodnosti, je mi to trapné. Čekáme už 30…

Omlouvám se.

Vaše Ctihodnosti, prokuratura mě právě informovala,

že dr. Munari byl před hodinou zatčen pro podezření z vraždy.

Vaše Ctihodnosti, to je směšné.

Dr. Munari je v tomto procesu klíčový svědek.

Že ho zatkli zrovna dnes,

je přinejmenším podezřelé.

Další z vašich konspiračních teorií?

Ne. Žádná konspirace. Jen…

Chtěj dvoutýdenní odročení.

Žádám o dvoutýdenní odročení.

Skvělý návrh, slečno Poët.

Nemám námitek.

Naším jediným cílem

je umožnit porotě vynést jednoznačný a právně podložený rozsudek.

Soud se odročuje o sedm dní.

Soudní řízení bude pokračovat příští pondělí v devět hodin ráno.

- Není to moc, ale není to nic. - Jen sedm dní, ale…

- Znám Tullia. To by neudělal. - Určitě je to nedorozumění.

- Neosvobodí mě. Popraví mě! - Grazie.

Nevzdávej to. Vyřešíme to.

Dejte to zpátky! Hned to vraťte!

Musím ho vidět!

Musím vědět, kam jste ho odvezli!

Podívejte se na mě!

Prosím!

Vraťte jeho věci na místo!

Na to nesmíte sahat!

Potřebuju mluvit s manželem!

Paní Munari.

- Jen klid. - Jsou tu už dvě hodiny.

- Nevím, kam ho odvezli. - Můžeme si promluvit?

Pamatujete? Lidia Poët.

Viděla jste ho? Jak mu je?

Prokurátor nás za ním zatím nepustil.

- Mluvila jste s karabiniéry? - Ano.

Říkají, že Tullio zabil svou sestru Eloisu, ale to není možné.

To by nikdy neudělal.

Po včerejším slyšení šel do práce do nemocnice.

Vrátil se pozdě, v jedenáct večer. Byl unavený, ale normální.

Jaký měl dr. Munari se svou sestrou vztah?

Až moc dobrý.

Tullio je moc hodný muž.

Jeho sestra ho vždycky využívala.

Je to typ ženy, které na nikom nezáleží.

Jak to myslíte?

Bratr a sestra se roky soudili.

Eloisa si najala právníka kvůli dědictví.

Pane advokáte, mohl byste ho podržet? Špatně se mu chudáčkovi chodí.

Podařilo se jí z bratra vysoudit nějaké nemovitosti u Janova

a několik tisíc lir.

Munari to asi nenesl dobře, ale vztahy s ní nepřerušil.

Naopak ji často navštěvoval

v domě, kde bydlela sama.

Večer, kdy došlo k vraždě,

ho soused viděl, jak rychle schází po schodech.

Dokonce ho pozdravil, ale on se ani neotočil.

Jak ho poznal, když se neotočil?

Můžeme vidět tělo slečny Munari?

- Není to hezký pohled. - To věřím.

Munari si vybil potlačovaný vztek kladivem.

Pane advokáte, vím, že Munari je pro vás důležitý svědek.

Bohužel je nebezpečný společnosti. Museli jsme ho zatknout.

Rádi bychom si vyslechli jeho verzi, když nás k němu pustíte.

Vše má svůj čas.

Soudce ho chce vyslechnout osobně.

Pak za ním můžete.

Ale porotní soud nám dal jen sedmidenní odklad.

Pane advokáte, za sedm dní

stvořil Bůh celý svět a ještě si našel čas na odpočinek. O šabatu.

Děkuji. Pojď, lásko.

Omluvte mě.

Má úcta.

Je to spiknutí, drahoušku.

Víš, jak často se tohle děje?

- Nezabila jsem krále. - Tvůj manžel byl jeho hlídací pes.

Lidia zjistí pravdu.

Grazie, vzpamatuj se. Musíš se zachránit sama.

Jsem zavřená v kleci, Virginie.

Z klece se dá utéct.

Jsi připravený, drahý?

Ano, světlo mého života.

- Zatáhla jsi okenice? - Ano, drahý. Zatáhla.

- Nechci, aby nás slyšel tvůj bratr. - Prostě se ti nechce.

Ne, o to nejde.

Jenže se všemi těmi starostmi na to člověk nemůže jen tak vlítnout.

Už tě nepřitahuju?

Tak to není, miláčku, přísahám.

Tak o co jde?

Vždyť víš.

Grazia, dr. Munari, Zanardelli mi dýchá za krk.

Dobře, Enrico. Dej si na čas.

- Ne… - Budu spát u Marianny.

Počkej, kam jdeš? Tereso!

Lásko.

Tenhle dům mě dusí.

Nechceš jít na večeři?

Lásko, je pozdě. A musím dopsat ten pitomej článek.

Ale jestli chceš, můžu ti později udělat sázené vejce.

Vejce nemám ráda.

Lásko, co máš ráda?

Když mě můj muž víc rozmazluje.

- Ale má čas jen na jiné. - Žárlíš?

Je jasné, že tě Lidia pořád miluje.

Pořád tě chce mít u sebe jako pejska.

Lidia miluje jiného muže.

Jo? A koho?

Nemůžu ti to říct. Nesmí se to rozkřiknout.

Dobře. Ty a Lidia můžete mít svá malá tajemství.

Lásko,

já a Lidia žádná tajemství nemáme.

Přísahej, že si to jen namlouvám. Pak se mi uleví.

Mezi ní a mnou už nic není.

Děkuji.

Uvidíme se později.

Děkuji.

Co jsi dělala s mým telefonem?

Telefonovala jsem.

- Nesnaž se být vtipná. - Dobré ráno, sluníčko.

- Není dobré. - To vidím.

Nezamhouřil jsem oka.

Posudek dr. Munariho byl pilířem,

na kterém stála naše teze o sebeobraně. Bez něj…

Nemáme nic.

Ale než Munariho očistíme, musíme vymyslet jinou strategii.

Přesně tak. A proto jsem po hodinách přemýšlení dospěl k jedinému rozumnému…

Předvoláme jiného lékaře,

který Grazii vyšetří a prohlásí,

že má mírnou povahu a není náchylná k násilí a lhaní.

Předpokládám, že mi teď řekneš jméno toho váženého lékaře.

Samozřejmě. Profesor Lombroso. Máme s ním schůzku v poledne.

To ne. Nikdy nebude souhlasit.

Naopak, myslím, že souhlasit bude.

Dnes se cítím optimisticky, Enrico. Jsem optimistická!

Ne, slečno. To je vyloučeno.

Takových posudků jste už musel udělat stovky.

Jistě, během předběžného vyšetřování.

Ale soud už probíhá.

Nemůžu vypracovat psychiatrickou zprávu

jen proto, že už nevíte, jaké karty hrát.

O to nejde.

Kdybyste se na mě obrátili dřív,

měl bych čas situaci řádně prozkoumat.

Ale teď už ne.

Nemyslím si, že to je důvod, proč nám nechcete pomoct.

Opravdu? A jaký důvod to tedy je?

Veřejné mínění.

Není snadné být na straně ženy, která zabila manžela.

Je to pochopitelná obava.

Média s námi nezacházejí dobře,

ale věřím, že vaše důvěryhodnost by mohla pomoct.

To asi těžko.

Pane profesore, máte pravdu, přišli jsme pozdě.

Ale kdyby obžalovanou v tomhle procesu byla vaše dcera,

nesnažil byste se ji zachránil?

Záleží, která dcera.

Moje prvorozená Paola chce odejít ze školy a dohání mě k šílenství.

Uvidíme se zítra ráno. Udělám, co půjde.

Mockrát děkujeme, pane profesore.

Vyrostli jsme bez dalších sourozenců.

Takže ano, byli jsme si blízcí.

A co víte o Eloisiných vztazích?

Nějaké pochybné známosti?

Vždy se zamilovala do nesprávného muže.

Kvůli ní jsme se s manželkou přestěhovali do Turína.

A taky proto, že se mi nelíbila představa,

že musí každý večer vystupovat na tom místě.

Obávám se, že nerozumím.

Eloisa zpívala v komické opeře, ale vždy v menších, vedlejších rolích,

tak začala zpívat v kavárnách.

Vystupovala jako Eloise Meunier.

A vím, že v poslední době pracovala v Caffé Valli.

Naprosto zkažené místo.

Mohla tam potkat někoho se zlými úmysly.

Ani nevíte, kolikrát jsem ji prosil, aby změnila práci.

Ale byla velmi tvrdohlavá.

To mi někoho připomíná.

Taky byla přesvědčená, že moje pozornost

je způsob, jak ji ovládat,

a tak se rozhodla osvobodit se žalobou o dědictví.

Podle prokurátora

to byl motiv vraždy.

Ale tak to není. Dohodli jsme se,

že stáhne žalobu za rentu.

Máte tu dohodu písemně?

Motiv je pořád stejný.

Mohl ji zabít, aby nemusel platit tu rentu.

A pak jsou tu sousedi, kteří mluví o neustálých hádkách…

Nic z toho nedává smysl.

Vždy jsem sestru finančně podporoval a dělal bych to klidně dál.

Peníze pro mě nejsou důležité.

Jediné, co si vyčítám, je, že jsem ji nedokázal ochránit.

To nebyla vaše práce, pane doktore.

Dobře, půjdeme se poptat do Caffé Valli.

Budeme vás informovat.

Upřímnou soustrast.

Děkuji.

Jsme slušní lidé.

Nikdo z nás do toho odporného nevěstince nevkročí.

Consuelo, jsi odbornice. Můj bratr má talent na melodrama, že?

Miláčku, řekni jí něco.

Consuelo, drahá,

řekni mému muži, ať mě netahá do věcí, co se mě netýkají.

- Paní Teresa nechce… - Děkuji, Consuelo. Slyšel jsem.

Chováš se jako Marianna?

Ať se ti to líbí, nebo ne, musíme tam.

Enrico, pokud ti přijde nevhodné vstoupit do Valli, půjdu já.

Samozřejmě by to nebylo poprvé.

Nepovídej.

Díky, Jacopo. Jsi hodný.

Ráda bych šla taky.

Ráda zpívám na těchto dekadentních a zvrhlých místech,

kde mě všichni muži svlékají pohledem,

plní vášně.

Má lásko.

Prosím?

Skvělé.

Proč jsem o tomhle úžasném místě nevěděla?

Protože jsi dobře vychovaná mladá dáma z vyšší střední třídy.

Ahoj. Můžu ti složit poklonu?

Jsi laskavá. Omluv mě.

Počkej.

Nejdřív bych ti taky rád složil poklonu.

Tato mladá dáma je moje kolegyně.

Jsem Jacopo Barberis, šéfredaktor Kladiva.

Chtěli bychom ti položit pár otázek

ohledně smrti tvé kolegyně Eloise Meunier.

S novináři nemluvím.

Chudák Eloise. To, co se jí stalo, je strašné.

Byly jste kamarádky?

Eloise byla svobodná žena a zkušená profesionálka.

Dobře věděla, jak si poradit s nechtěnou pozorností,

i když jí v poslední době někdo vyhrožoval.

Můžete ho popsat? Pamatujete si ho?

Byl to čtyřicátník a na levé ruce měl jen tři prsty.

Říkala, že ji oslovil po představení. Byla z toho dost otřesená.

- Řekla ještě něco? - Mně ne.

Vím, že druhý den šla na stanici

na Corso Magenta podat oznámení.

Dobrý večer, pánové. Jsem Consuelo Vega del Carmen.

Omluvte mě.

A tahle romanza s názvem „Malìa…“

Corso Magenta?

…je věnována muži, který rozhořel mé srdce.

Profesor Lombroso je tu proto, aby si udělal představu o tvé osobnosti.

A pokud se objeví užitečné informace pro obhajobu,

bude svědčit ve tvůj prospěch.

Slyšela jste někdy o hypnotickém transu?

Je to nejúčinnější metoda,

jak v tak krátké době připravit znalecký posudek.

Jistě.

Samozřejmě vás nemůžeme nutit,

ale ujišťuji vás, že vám žádné nebezpečí nehrozí.

Ale

je to na tobě.

Dobře.

Jsem připravená.

Nádech.

Výdech.

Soustřeďte se jen na svůj dech a na kyvadlo.

Musíte se oddělit od všeho kolem sebe.

Poslouchejte jen zvuk mého hlasu.

Poslouchejte jen zvuk mého hlasu.

Jste v transu.

Pokud jasně slyšíte má slova, přikývněte.

Teď si vzpomeňte na nejšťastnější okamžik svého života.

Ponořte se do té vzpomínky.

Řeknete mi, kde jste?

Jsem doma.

Dívám se na svou kamarádku.

Jmenuje se Lidia.

Povězte mi o ní. Proč je pro vás tak důležitá?

Vždycky jsem byla sama.

Ale s ní je to jiné.

Rozumíme si. Je jako moje sestra.

Proč sestra?

Složily jsme přísahu.

Žádná tajemství.

Co se děje teď?

Vypadáte ustaraně.

Je tu Lidiin otec.

Otevírám mu. Vstupuje dovnitř.

Chce mluvit s dcerou.

Říkám, že není doma.

Nechal jí vzkaz.

Co na něm je?

„Musím s tebou naléhavě mluvit.“

Co vám dělá starost?

Bojím se, že se jí chce omluvit.

To je přece správné, ne?

Pak by mu ale odpustila.

Nechci, aby se Lidia vrátila domů.

Nechci být zase sama.

Co to sakra říkáš, Grazie?

Táta mě hledal a tys mi to neřekla?

Co jste mě donutil říct?

Počkej, Lidie!

Počkej, Lidie!

Lidie!

Ahoj.

Ahoj.

Promiň, neměla bych tu být.

Jsi v pořádku?

Ne.

Lidie, stalo se něco?

Celý život jsem si myslela, že mě otec nenávidí.

Dnes jsem zjistila, že když jsem bydlela u Grazie, hledal mě.

A ona mi to neřekla. A pak…

Lidie, uklidni se.

Uklidni se.

Nevím, kam jinam jít.

Udělala jsi dobře.

Je ti líp?

- Ne. - Ne.

Můžu něco udělat?

Viděl nás někdo?

Nevím, Lidie.

Půjdu.

Co to děláte?

Odteď budeme sdílet celu. Moji potřebují pro někoho důležitějšího.

Co? Nejsi ráda?

Pohádala jsem se s Lidií.

A je to moje chyba.

Můžu s tebou mluvit?

Jen pokud jsi vyřešil ty obří problémy, které ti brání chovat se jako člověk.

Tereso, jsi světlo mého života.

Chci se s tebou usmířit.

Takže to, co chci já, je zase méně důležité.

Obávám se, že jen hledáš něco nového, co tě stimuluje,

něco, co dá tvým dnům smysl.

Ale možná se mýlím.

Celkem určitě.

Tys to věděl?

Lidie.

Jak ti je? Měli jsme starost.

Špatně. Jak jinak by mi mělo být?

Nechám vás o samotě.

Lidie, přísahám, že jsem netušil, že tě táta hledal.

To je celý on. Vždycky všechno tajil.

Ke konci, když byl nemocný, byl velmi slabý. Cítil se provinile.

Nemusíš ho obhajovat.

Co Grazia udělala, je neomluvitelné.

A posudek profesora Lombrosa nám nepomůže.

- Má ji za patologickou lhářku. - Musíš vymyslet něco jiného.

- Já s ní končím. - Co to říkáš?

Nemůžu se jí ani podívat do očí. Nedokážu ji obhajovat.

Riskuju v tom procesu všechno. Dělám to jen kvůli tobě.

Promiň, už jsem se rozhodla.

Nechtěl jsem tě znepokojovat, ale Zanardelli mi řekl…

Aha.

Pokud prohrajeme, nemám šanci být zvolen náměstkem.

A náš zákon bude pohřben.

Když ne pro Grazii, udělej to pro mě.

Pro to, na čem jsme tak dřeli.

Nesnáším tě.

Pomůžu ti očistit Munariho a vrátit ho na lavici svědků,

ale víc po mně nechtěj. Nemůžu.

Zítra ráno půjdu na velitelství karabiniérů.

Jestli Eloisa toho muže udala, možná nám řeknou víc.

Je mi to líto, sestro.

Taky tě nesnáším.

Já vím.

STANICE KRÁLOVSKÝCH KARABINIÉRŮ

Jestli dovolíte,

přikládáte tomu moc velkou váhu.

A pokud jste tu kvůli klientovi,

vrah už byl zatčen.

Nebojte se. Prokurátor dělá svou práci a já tu svou.

Můžete nám ukázat udání, které slečna Munari podala před pár týdny?

Byli bychom vděční.

Žádné udání tu není. Je mi líto, že jste ztráceli čas.

Takže jste ji přesvědčili, aby odešla bez podání oznámení?

Znáte muže, který jí vyhrožoval,

a kryjete ho, že?

Mohl bych napsat do novin,

že nějaký pilný karabiniér ignoroval oznámení ženy,

která byla o pár dní později brutálně zavražděna.

Takže…

kdo nese větší vinu? Její vrah,

nebo veřejný činitel,

který ji měl chránit, ale neudělal to?

Dobrá otázka.

Eloisu Munari nikdo neobtěžoval.

Ve Valli ji oslovil starší kolega a řekl jí, ať opustí Turín. To je vše.

Proč jí vyhrožoval? Nechápu to.

Samozřejmě jí nevyhrožoval.

Ta žena chtěla pošpinit pověst velmi dobrého člověka.

Jen jsme ji přivedli k rozumu.

Nepovídejte.

Co tohle?

Ihned nám řeknete jméno a adresu toho pána

a já o tom nepatřičném incidentu nenapíšu ani slovo.

Taky proto,

že by to na váš úřad nevrhalo dobré světlo.

Je tu slečna Verga del Carmen.

Vega.

Je tu Jacopo?

Ne, drahá.

S Lidií tu byli před půl hodinou vyzvednout Enrica.

Samozřejmě. On a Lidia, jako vždy.

To neříkej.

Znám bratrovo srdce a není důvod o něm pochybovat.

Jak můžeš znát Jacopovo srdce, když ho nezná ani on sám?

Vím, že je Jacopo dobrý, ale něco k Lidii cítí.

Mělas vidět, jak se na ni onehdy díval.

Manželství je jako kontinent, drahá.

Jsou tam velké pláně, kde kráčíte společně,

ruku v ruce,

ale také hory, které musíte zdolat, a pouště, které vás zabíjí žízní.

My nejsme manželé.

- Albertino? - Ano?

Odnes tu vázu.

Dejte mi to.

Proboha. Omlouvám se. Udělalo se mi špatně.

Jsi těhotná.

- Ne. - Můj bratr tě přivedl do jiného stavu?

Neříkej to Jacopovi.

Nechci, aby se mnou byl jen proto, že jsem těhotná.

Pokud miluje jinou, ať je s ní.

Ne. Miluje tebe.

Dítě je vždycky požehnání.

Ale jen když ho chceme oba.

- Ahoj. - Ahoj.

Bydlí tu pan Glauco Bonetti?

Táta šel pro mléko. Můžete tu počkat.

- Je někdo doma? - Ne.

Ahoj.

Ahoj.

Ale ne. Neplakej.

Neplakej.

To nefunguje.

- Vem si ji ty. - Ne, Lidie.

- Někdo ji musí vzít. - Dej mi ji.

Pojď sem. Tak. Tady jsi, princezno.

Nesahej na ni!

Myslím, žes něco vyrobila.

- Jo, vyrobila. - Jo.

Můžeš aspoň najít plenu, prosím?

Rychle.

Plena? Chlapče?

V pokoji.

Ano, to víš. To víš, že jo.

Ti dva bídáci nám přinesou plenu

a přebalíme tě. Ano.

Tady je.

Je to brož.

Ano.

Vím, komu patří.

Kdo jste?

Jsem poslanec Enrico Poët, advokát a poslanec.

Jste pan Glauco Bonetti?

- Odejděte, nebo zavolám karabiniéry. - Pane Bonetti, ukradl jste to?

Nebo vám to Margherita Munari dala?

No dovolte. Nejsem zloděj.

Pak to asi byla odměna za vraždu její švagrové.

Já nikoho nezabil.

Odejděte!

Nechci vám vyhrožovat, ale buď nám řeknete, co se stalo,

nebo tu brož předáme úřadům.

A nemyslím vašim přátelům na stanici.

Od té doby, co jsem musel odejít,

si přivydělávám jako ochranka.

Kamarád mi řekl, že paní Margherita dobře platí.

Měl jsem jen vystrašit tu tanečnici, aby opustila Turín.

Nic víc.

Problém je, že ta „tanečnice“, jak jí říkáte, je mrtvá.

Takže?

Paní na tom trvala. Říkala, že ta žena je parazit.

Nevím, proč ji tak nenáviděla. Nakonec chtěla, abych ji zabil.

Ale to já nedělám.

Promiňte, ona vás výslovně požádala, abyste ji zabil?

Přísahám, pane.

Řekla, že když to neudělám, udělá to sama.

Klidně to řeknu i prokurátorovi.

Pan Bonetti byl klíčovým svědkem.

Pak se vaše žena přiznala.

Proč to udělala?

Říká, že Eloisa

postupně rozkrádala celé vaše rodinné jmění.

Byla vyčerpaná, unavená. Nevím.

Tu noc se převlékla za muže a šla k ní domů.

Doufala, že ji sousedi budou mít za milence.

Když ji Eloisa pustila dovnitř…

Udeřila ji kladivem.

Do hlavy, ano.

Mělo to vypadat jako zločin z vášně.

Je jasné, že nechtěla, aby vina padla na vás.

Doktore Munari, uvědomujeme si, že je to citlivá situace,

ale musíme se vás na něco zeptat.

Soud s paní Fontanou.

Jste pořád ochotný svědčit?

Grazia si nezaslouží být celý život ve vězení.

Měl jsi pravdu.

Co Marianna odešla, mám pocit, že můj život nemá smysl.

Ale co jsem potkala Milu,

nemůžu přestat myslet na další dítě.

- Jestli to chceš, tak… - Jen pokud to chceš taky.

Jinak by to nebylo fér.

Miluju tě, Tereso.

Chci s tebou být šťastný.

Byl jsem dnes v domě cizího člověka

a byla tam krásná holčička,

která zoufale plakala.

Podařilo se mi ji uklidnit.

A navíc…

když pominu všechny myšlenky

a obavy…

Myslím, že to pořád umím.

To je výzva.

Na to ani nemysli.

Jsi unavená?

Ne, Jacopo.

Jsem smutná.

Prosím, lásko. Odjeďme pryč.

Proč nevyrazíme na cestu, jako když jsme se poznali?

Svobodní a divocí.

Lásko, zítra je velmi důležité stání.

Musím tam být a napsat úvodník.

Samozřejmě.

Musíš být s Lidií.

Consuelo, co s tím má Lidia společného?

Když jde o Lidii, jsi El Cid Dobyvatel.

Ani tam zítra nebude.

Přerušila s ní kontakt. Nebude tam.

A ty tomu věříš?

Můžeš mi vysvětlit, proč

každých deset minut

přejdeš od radosti k hněvu a melancholii

a pak zase zpátky k radosti? Nerozumím tomu.

Už mě nemiluješ jako dřív.

Lidia mě nechce vidět.

Udělala co mohla, aby sem dr. Munariho dostala,

ale ona nepřijde.

Povstaňte. Soud zasedá.

Doktore Munari, můžete potvrdit, že 17. července loňského roku

jste při lékařské prohlídce Grazie Fontany

zaznamenal podezřelá zranění?

Ano, potvrzuji, Vaše Ctihodnosti.

Když přišla na kliniku,

měla zlomené levé zápěstí

a silné podlitiny na rukou, nohou a krku.

Když jsem se jí ptal na její anamnézu,

odpověděla, že zranění způsobil nahodilý pád,

ale z mých zkušeností jako lékaře jsem došel k úplně jinému závěru.

Tedy že ji její manžel strčil?

Přesně tak, Ctihodnosti.

Vaše ctihodnosti, mohu se svědka zeptat,

zda mu obžalovaná někdy potvrdila,

že ji kapitán Fontana shodil ze schodů?

Grazia se svého manžela bála a měla strach z ještě brutálnější odvety.

A zjevně měla pravdu.

Oslovujete všechny pacienty křestním jménem?

Ne.

Ne. Omlouvám se. Mám za sebou těžké dny…

Ne, já se omlouvám vám.

Rád bych využil této příležitosti a vyjádřil vám upřímnou soustrast.

V této souvislosti bych však rád

upozornil soud na důkazy,

které byly nalezeny při vyšetřování

vraždy vaší sestry

Eloisy Munari.

Prokuratura zabavila v turínské rezidenci dr. Munariho

lékařské záznamy, dokumenty a dokonce i soukromou korespondenci.

A v této souvislosti

jste si s paní Fontanou

vyměnili několik dopisů.

Já a paní…

Otázka je jednoduchá, pane doktore. Ano, nebo ne?

Ano.

Ale jen jsem ji požádal, aby mě informovala o svém stavu…

Ctihodnosti, důkazy nebyly obhajobě předloženy v předběžném řízení. Námitka.

Souhlasil jsem, aby svědčila nezletilá Camilla Fontana.

Nemůžete teď namítat proti získání tohoto důkazu.

Píše se tu:

„I když je nemožné, abychom tuto lásku žili mimo svá manželství,

tvůj odjezd z Janova mě neskutečně rmoutí.“

Jsi odporná!

Ticho! Okamžitě si sedněte!

Vy a paní Fontana

jste se milovali, je to tak?

Grazia žila v ústraní ve svém domě.

Vyměnili jsme si jen pár dopisů…

Pane doktore, je to jednoduchá otázka.

Opětoval jste lásku paní Fontany?

A stále ji milujete?

A je to jediný důvod, proč jste se rozhodl dnes svědčit v její prospěch?

Vážená poroto,

toto je jediný svědek, který tvrdí, že paní Fontana

byla kvůli neprokazatelné hrozbě na svém životě

nucena zabít svého manžela

v rámci sebeobrany.

Muž, který byl milencem obžalované a který z tohoto důvodu

nemůže být považován za nestranného svědka.

Při vší úctě, pane prokurátore, ještě není čas na závěrečnou řeč.

Pokud nejsou další otázky, pan doktor může jít.

Vaše ctihodnosti, překrucujete pravdu pro své účely.

Jednání se odročuje. Odveďte ji zpátky do cely.

Další lži. Samé lži.

Kdyby ti Grazia řekla o návštěvě tvého otce,

co by to změnilo?

Jacopo, roky jsem se trápila tím, že mě otec nenáviděl.

Každou noc jsem si říkala, že jsem mu možná měla napsat,

ale nikdy jsem to neudělala, protože jsem čekala,

až udělá první krok.

Pak zemřel a bylo pozdě.

A teď zjistím, že mě přišel hledat

a mohli jsme si naposledy promluvit.

Možná mě chtěl požádat o odpuštění.

Možná bych se stala ženou, která se méně bojí citů

nebo toho, že zůstane opuštěná.

A myslíš, že by ti pak bylo líp než teď?

Ne.

Lidie, jsi ten nejméně sobecký člověk,

jakého znám.

Dokážeš změnit názor.

Říkáš, co si myslíš,

ale nikdy nemluvíš o nikom špatně.

- Mohl bych pokračovat… - Ne.

- To není dobrý nápad. - Ne.

Děkuju.

Skandál v soudní síni!

Celý příběh případu Fontana v Piedmont Gazette!

Skandál v soudní síni!

Celý příběh případu Fontana v Piedmont Gazette!

PROKURÁTOR A ADVOKÁTKA: MILOSTNÝ PŘÍBĚH NEBO SOUDNÍ STRATEGIE?

Sakra.

Překlad titulků: Veronika Šnyrychová