Original subtitles

Myslím, že snad ani neexistuje dostatečně silný přívlastek, který by tuhle ženu popsal.

Zkusme jeden vybrat: fenomén, senzace, skvost, někteří by řekli drsňačka,

u toho zůstanu.

Jste považována za jednu z nejprodávanějších autorek na planetě.

Pojďme si to na vteřinu uvědomit, na planetě.

Měla jste čas si to všechno vstřebat?

Jaké to je, moci zajistit tak krásný

život lidem, které tak milujete?

Pro mě je to všechno zázrak.

Jo, ale někdo by mohl říct, že je to zázrak postavený na padouších.

Skoro se té absurdnosti směju, ale jako žena, která se chystá na týdny izolace,

se nemůžu zbavit myšlenky, že by mohl být hrozbou.

Promiňte.

Omlouvám se.

Ahoj.

Vím, že jsem v knihkupectví.

Jo, jo, teď se to hodí.

Ahoj.

Hej, jak to dopadlo?

Nechci o tom mluvit.

Kdes byl?

Říkal jsi, že tu budeš.

Víš, zmeškal bych to jen tehdy, kdybych neměl dobrý důvod.

Volali ze šéfkuchařské skupiny.

Chtějí se s tebou setkat.

Kvůli čemu?

Kdo se se mnou chce sejít?

Nechtěli mi to říct.

Je to všechno přísně tajné.

Kdy?

3 P.M.

Přesně.

Sejdeme se tam, dobře?

Ach prosím, a obleč se hezky.

Dobře.

Počkej, Corey.

Páni.

Lidé jako já patří do přelidněných měst.

V tom malém městě, kde jsem vyrůstala, věděl každý všechno o každém.

Ale tady jsem neviditelná.

Vyhovuje mi to tak.

Když je člověku dobře, tak to víš.

Když je člověku dobře, tak to víš.

Měla by sis dávat pozor!

Panebože!

Přesně tak.

Proč jsi mě kousl do zadku?

Panebože.

Ach.

Stala se strašná nehoda.

Jsi zraněná?

Jsi zraněná?

Mám to na obličeji?

Tady v té kavárně by měla být toaleta, dobře?

Hned jsem zpátky.

Tady.

Dovol, abych ti to podal.

Děkuji.

Nemůžu poznat, jestli jsi v klidu nebo...

jestli jsi v šoku.

Nevím, co jsem.

Jsi v pořádku?

Ehm, jo.

Bohužel jsem viděl i horší věci.

Jste doktor?

Pracuji v realitách.

Nebo jsem alespoň pracoval.

Co se vám stalo?

Opravdu to chceš vědět?

Vytáhla jsem tělo své osmileté dcery z jezera minulé jaro.

Je mi to líto.

Je mi to líto.

Moje máma minulý týden zemřela.

Ach.

Co se jí stalo?

Ehm, rakovina.

Starala jsem se o ni ve svém bytě.

Zemřela tam.

V mém bytě.

Zemřela.

Promiň.

Mám schůzku.

Měla bych... Jo.

Já taky.

Děkuji za pomoc.

Není zač.

Mimochodem, já jsem Jeremy.

Lowen.

Ahoj.

Jak vám mohu pomoci?

Jdu za Amandou Thomasovou.

Lowen!

Ahoj.

Omlouvám se, že jdu pozdě.

Nejdeš pozdě.

Jdeš včas.

Samotná schůzka je až ve 3.30, ale počítala jsem s tím, že budeš jako obvykle pozdě.

Tak jsem ti řekla tři.

Kdybys mi to řekla, mohla jsem tomu předejít.

Co to máš na sobě?

Ehm, je to taková módní záležitost.

Corey, Lowen.

Jsem Amandina asistentka, Olivia.

Děkuji.

Doprovodím vás do konferenční místnosti.

Jdeš taky?

Panebože.

To mě mrzí s tou tvou mámou.

Nebuď.

Můžu pomoct se závětí?

Jsem si jistá, že se na to Edward podívá.

Nepotřebuji právníka.

Nechala mi po sobě jen dluhy.

Showtime.

Oh.

Vy musíte být Lo a Ashley.

Jsem Amanda Thomas, hlavní editorka v Hatshot.

Lo a.

Ráda vás vidím.

Tohle je Baron Stevens, náš právník, a Jeremy Crawford, náš klient.

Prosím, posaďte se.

Takže přejdu rovnou k věci.

Jedna z našich autorek není schopna splnit smlouvu kvůli polehčujícím okolnostem.

Hledáme spisovatelku, která má zkušenosti se stejným žánrem.

Potřebuje trochu pomoci.

Než budeme pokračovat, požádala bych vás o podepsání smlouvy o mlčenlivosti.

Chtěli bychom udržet současnou situaci naší autorky mimo média.

Jmenuje se Verity Crawfordová.

Jsem si jistá, že znáte její tvorbu.

Verity má velmi úspěšnou sérii, Vznešené ctnosti,

kterou bychom neradi nechali nedokončenou.

Potřebujeme spisovatelku, která je schopna nastoupit a urychlit časový harmonogram.

Takže dokdy ji budete potřebovat?

Už jsme ve skluzu, takže bychom chtěli mít další knihu ze

série do šesti měsíců a zbývající dvě během příštích 24 měsíců.

Tři knihy, 75 000 za knihu.

Co na to říkáš, Lowen?

Ehm, vážím si té nabídky.

Nevím, jestli dokážu psát za jiného autora.

Obzvlášť za někoho tak populárního, jako je Verity Crawfordová.

Její fanoušci znají její styl.

Poznali by, že to není ona.

Omlouvám se.

Dovolte mi promluvit si s klientem.

Půjdeme stranou.

Máme v hledáčku další dva autory,

takže kdybyste nám mohla dát vědět do zítřejšího odpoledne.

Promluvíme si o tom.

Děkuji.

Mohli bychom si promluvit o samotě?

Dobře.

Jasně.

Rozumím.

Jsi v pořádku?

Před dvaceti minutami jsi viděla někoho umírat.

Ty taky.

Jak jsem řekla, viděla jsem i horší věci.

Určitě máš otázky.

To mám.

Tak spusť.

Dobře, nejdřív ze všeho, byla jsi na nákupech?

Nebo nosíš náhradní košile v kapse?

Můj hotel je hned za rohem.

Šla jsem se převléknout.

Proč nemůže tvoje žena dokončit tu sérii?

Verity měla autonehodu.

To mě mrzí.

S otevřeným koncem.

Loni to byla jedna z Verity nejoblíbenějších knih.

Četla jednu z mých knih.

Jo.

Řekla, že jsi geniální, dosud neobjevený talent.

No, nejsem neobjevená.

Jsem publikovaná, jen ne ve velkém.

Kdyby měl někdo převzít její sérii, chci,

aby to byl někdo, jejíž práci respektovala.

Musela bys nějaký čas strávit v tom domě, v její pracovně.

Má tam poznámky a osnovy za několik let.

Věci, u kterých bych nevěděla, jak se v nich vyznat.

A taky ti nabízejí příliš málo.

Měla bys říct svému agentovi, ať si řekne o půl milionu.

Žijeme ve Vermontu.

Můžeš tam zůstat, jak dlouho budeš chtít.

Doufám, že si to rozmyslíš.

Počkej.

Věděla jsi, kdo jsem, už dřív?

Ne, dokud jsi neřekla své jméno.

Tolik Lowenů tu zase neběhá.

Jestli přijedeš, vrať mi tu košili.

Verity, vítej v Call Her Daddy.

Kdo by nemiloval špinavý, zvrácený thriller?

Ehm, možná jen můj manžel.

Ach tak, je pro něj těžké číst tvou tvorbu a pak s tebou v noci spát v jedné posteli?

Chci říct, tvoje postavy jsou docela zlé.

Jo, no, ehm, ehm.

Zajímal se, jestli jsem jako ten sociopat, co to dělal.

A myslím, že to možná jen prověřoval.

Určitě.

Prostě, jenom, já jen, víš jak.

Doufám, že nevyrušuji.

Jsem tu, abych oslavil tvůj nový kšeft.

Stěhuješ se?

Už tu nemůžu dál bydlet.

Navíc mě vystěhovávají, takže... všechno se to hodí.

No, třeba díky penězům, co z téhle dohody dostaneš,

si konečně koupíš potah na tu pohovku.

Promiň, to není pohovka.

Je to matrace.

Ten přípitek, jo?

Nemůžu uvěřit, že budeš bydlet v jejich domě.

Jsou tam roky poznámek a osnov, které někdo musí roztřídit.

Vždyť je ani neznáš.

Jen říkám, že musíš být v bezpečí.

Na zdraví.

Na zdraví.

Četla jsi vůbec některou z jejích knih?

Nečtu knihy, které se dají koupit na letišti.

Bojím se, že se mi budou líbit a pak už jí nebudu moct závidět.

Nenech se zmást jejím úspěchem.

Je velmi, velmi temná.

Jako ty.

Jak se má Becca?

Kdo je Becca?

Na Instagramu jsou vaše fotky úplně všude.

Je to jen románek.

Vypadá mile.

Měla bys to brát vážně.

Dobře.

Mám z tebe radost, Lowen.

Zasloužíš si to.

Dojdu ke dveřím.

Otevřu je, aniž bych zaklepala.

Cítím krev dřív, než ji uvidím.

Lane je shrbený.

Nůž zaražený pod bradou.

Stálý proud karmínové krve prosakuje mezi jeho klouby a stéká mu po paži.

Natahuje se ke mně, zoufale potřebuje mou pomoc.

Jdu mu naproti a dlaní zatlačím nůž hlouběji.

Zírám mu do očí a chci, aby věděl, jak moc si to užívám.

Ahoj, jsi tu.

Ahoj.

Trochu dřív, než jsme čekali.

Omlouvám se.

Ne, ne, ne, ne.

To je úplně v pořádku.

To je ta, o které jsem mluvil, kamaráde.

Jsem Lowen.

Jak se jmenuješ?

Jsem Crew.

Ahoj, Crewe.

Je tak roztomilý.

Je trochu stydlivý.

To nevadí.

Já jsem taky trochu stydlivá.

Pojď dál.

Vezmu ti tašku.

Děkuji.

Není zač.

Docela úžasné, že?

To je pole?

To je jezero.

Chceš, abych ti ukázal tvůj pokoj?

Nebo, tím myslím, máš hlad?

Určitě máš.

Je to přece tak dlouhá cesta z města.

Já a Crew si dáváme sendviče s arašídovým máslem a nakrájená jablka, jestli chceš.

I když, určitě zvládneme vykouzlit i něco trochu lepšího.

Jsem v pohodě, děkuji.

Jo?

Dobře, lednice je plně vybavená.

Kdybys cokoli chtěla, prostě se obsluž.

Můžu jít za maminkou?

Samozřejmě, kamaráde.

Nejdřív si ale promluv s Annou, ano?

Dostaneš hlavní ložnici.

Doufám, že ti to nevadí.

Všichni teď spíme nahoře, a tak jsme si mysleli, že tenhle pokoj bude nejlepší,

protože je nejblíž Verityině pracovně, která je přímo tamhle.

Dobře.

Koupelna je celá tvoje.

Měly by tam být toaletní potřeby, ale kdyby ne, prostě mi dej vědět

a my seženeme všechno, co budeš potřebovat.

Děkuji.

Takže chceš trochu času, aby ses prostě zabydlela,

nebo chceš, abych ti ukázal tu pracovnu?

Pracovnu.

Ukládala si všechno do počítače, v krabicích.

Není v tom ale žádný systém.

Ona nebyla, já jsem ten nejorganizovanější člověk.

Většina spisovatelů není.

Páni.

Hm.

Která je tvoje nejoblíbenější?

Upřímně, nečetla jsem ani jednu z nich od té první.

Nebylo mi příjemné být v její hlavě.

Hm.

Můžu se s ní setkat?

Anno.

Tohle je Lowen Ashleigh, ta autorka, o které jsem ti vyprávěl.

Ahoj, Crewe.

Ahoj.

Lowen.

Tohle je Anna, Verityina ošetřovatelka.

Ahoj.

Ráda vás poznávám.

Dobrý den, Lowen.

Já vás taky ráda poznávám.

Myslela jsem, že budete starší.

Hodí se to teď?

Právě jsme se chystali na procházku.

Verity, tohle je Lowen Ashleigh.

Ahoj.

Verity, jak se máš?

Jak se dnes cítíš, Verity?

Máme se dobře.

Vzala si léky a je připravená na čerstvý vzduch.

Dobře.

Tak to by měl být klidný večer.

Přišla bys, kdybys to věděla?

Musíme si věci nechat pro sebe.

Kvůli médiím.

A kdyby se to dozvědělo Hachette, jen já.

Nemůžu jí pomoct s psaním.

Nemůžu.

Verity byla tvým psaním inspirovaná.

Jsi jediná spisovatelka, která to dokáže.

Jsem si tím jistý, Lowen.

Kapitola za kapitolou intrik a zkurvených postav.

Opravdu zkurvených postav.

Všechny její knihy jsou z pohledu padoucha.

To je pro mě novinka.

Poznámka autora.

To, co na autobiografiích nesnáším nejvíc, je to,

že jsou to falešné myšlenky zahalené do každé věty.

Spisovatel by nikdy neměl mít tu drzost psát o sobě,

pokud není ochotný oddělit každou vrstvu ochrany mezi svou duší a knihou.

Slova by měla jít přímo ze středu útrob a rvát se skrz maso

a kosti, když se lámou.

Ošklivé a upřímné a krvavé a trochu děsivé, ale naprosto odhalené.

Autobiografie, která čtenáře nabádá, aby měl autora rád, není skutečnou autobiografií.

Nikdo není sympatický zevnitř navenek.

Člověk by měl od autobiografie odcházet nanejvýš s

nepříjemný odpor k její autorce.

Přesto, i navzdory mému štědrému varování, budeš dál konzumovat moje.

slova, protože Tady máš.

Člověk.

Zvědavý.

Pokračuj.

Ale věz jednu věc.

Tam, kam míříme, není žádné světlo.

Kapitola první.

Občas vzpomínám na noc, kdy jsem potkala Jeremyho, a říkám si...

Bylo mi od začátku souzeno trpět?

Nebo je můj tragický konec výsledkem špatných rozhodnutí?

Neřekla bych, že jsem byla před setkáním s Jeremym ztracená, ale...

Rozhodně jsem se nikdy nenašla.

O lásku jsem neměla zájem.

Hledala jsem jen dobře placený románek.

A soudě podle toho, jak Jeremy vypadal...

Měla jsem v plánu odejít z toho večírku jako někdo, kdo toho v životě hodně dokázal.

Zbytek večera jí podávejte pouze vodu.

Jsem naprosto schopná poznat, kdy už mám dost vypito.

Jsem si tím jistá.

Chtěla bych další.

Omlouvám se, paní, bylo mi řečeno, abych vám podal vodu.

Je to nějaký druh žertu?

Sleduji tě, od té doby co jsem vešla dovnitř.

Za posledních 45 minut jsi vypila tři drinky, takže jestli v tomhle tempu budeš pokračovat,

Budu se cítit nesvůj, když tě budu žádat, abys odešla se mnou.

Abychom se takto rozhodli, chtěla bych, abys byl střízlivý.

Dám si vodu.

Udělejte z toho dvě.

Obě jsme byly v maléru, ale taková už láska je.

Naprostý šok.

Jak dlouho máme?

Kde máš řidiče?

Nevím.

Tohle není moje auto.

Prosím?

Jezdím Hondou Civic.

Hej!

Co to kurva děláte v mojí limuzíně?

Než jsme se nadáli, byli jsme závislí.

Feťáci.

Já byla jeho droga a on moje.

Dokud neobjevil jednu věc, která pro něj znamenala víc než já.

Je to hlučné.

Panebože, vyděsila jsi mě.

To jsem nechtěla.

Je to Verityina nemocniční postel.

Můžu ji vypnout, jestli chceš.

Ne, to je v pořádku.

Je na časovač.

Jen to zkracuje čekání na snídani.

Je opravdu pozdě.

Máš hlad?

Anna obvykle připravuje jídlo, ale já jsem génius, pokud jde o ohřívání pizzy v mikrovlnce,

takže... Páni.

Děkuji.

Dobrou chuť.

Jak jde to prohledávání?

Měla jsi pravdu.

Je toho hodně.

Jo.

Neustále si dělala poznámky.

Jednou jsme byli v zoo a, ehm...

Neměla si kam psát, tak vzala fixu a

napsala jména postav na Kruovu plenu.

Hmm.

Jak ses seznámil s Verity?

Potkali jsme se na večírku.

Měla na sobě snad ty nejúžasnější šaty, jaké jsem kdy viděl.

Tak jsme z toho večírku odešli spolu.

A když jsme vyšli ven, stála tam limuzína.

Otevřel jsem dveře a ona nastoupila.

A pak se vrátil řidič a já se musel přiznat, že ta limuzína není moje.

Jednou v noci při sexu navrhl, abych se k němu nastěhovala.

Občas to dělá.

Dělá velká rozhodnutí o našem společném životě, zatímco mě souloží.

Nastěhuj se ke mně.

Zlom si nohy.

A bylo to.

Byla jsem šťastnější, než jsem kdy byla.

Jenomže když byl Jeremy kvůli práci přeložen do jiného města,

nemyslela jsem si, že to přežiju.

A tehdy jsem se stala spisovatelkou.

Moje dny byly naplněné myšlenkami na Jeremyho.

A kdybych nepřišla na to, jak je vyplnit myšlenkami na něco jiného,

než se vrátí, bála jsem se, že nedokážu skrýt, jak moc mě jeho nepřítomnost ničí.

Napsala jsem celý román během těch pár měsíců, co byl pryč.

Vytvořila jsem fiktivního Jeremyho a pojmenovala jsem ho Lame.

Ani v těch nejdivočejších snech by mě nenapadlo, kam až to všechno povede.

Když se Jeremy konečně vrátil domů, byla hluboká noc.

Verity.

Tvrdě jsem spala.

Hej.

Probuď se.

Cože?

Probuď se.

Hej.

Četl jsem tvůj rukopis.

Cože?

Ne.

Jeremy?

Ne, říkala jsem ti, abys ne – řekl jsi, že – slíbil jsi to!

Sama jsem to nedokázala.

Podívej se na sebe.

Udělej to!

Je to dobré.

Cože?

Je to opravdu dobré.

Řekni to znovu.

Jsi zatraceně geniální.

Bylo to poprvé, co jsem okusila, jaké to je,

když si čtenář užívá to, co jsem pro něj vytvořila.

Ten jeden komentář, ten jeden sladký, prostý komentář pro mě tolik znamenal.

Kousla jsi mě.

Zasloužíš si to.

Vezmi si mě, Verity.

Proč?

Protože jsem tvůj největší fanoušek.

Dobře.

Děkuji.

Je katatonická.

Nemůže chodit, nemůže se hýbat.

A pak jsem ji dnes ráno sledoval a ona se

náhle otočila a podívala se přímo na mě.

Neříkal jsi právě, že se nemůže hýbat ani mluvit?

Já vím, já vím.

Ale ty nemůžeš.

Mám pocit, že se z toho zblázním.

Lowen, procházíš si teď těžkým obdobím.

Musíš řešit spoustu věcí.

Truchlíš, jsi ve stresu.

Prostě se soustřeď na své, dobře?

Musíš jen udělat to, kvůli čemu jsi tam, a pak odtamtud vypadnout.

Dobře?

Jo, dobře.

Říkal věci, které jsem si nedokázala vybavit.

Řekl: Nikdy nebudu schopný položit své srdce na stůl, aby ho někdo snědl.

Řekl mi: Nemůžeš utéct, pronásledovala jsem ty dveře nikam,

zatímco sbor začal tančit v kruhu.

Tady, ne támhle.

Tady, že?

Ne, to jsi neudělal.

Ne, ne, ne, ne, ne.

Hej.

Ahoj.

Byla jsi tam celý den.

Děláš pokroky?

Jo.

Začínám si to všechno dávat dohromady.

Jo.

Co to děláš?

Děláš velkou hromadu dřeva?

Je tam nahoře shnilá kůlna.

Crew je mistr stavby.

Super.

Ale velká hromada dřeva.

Jo.

Lowen?

Ahoj.

Jedu do obchodu.

Dobře.

Verity si dává šlofíka.

Dobře.

Ahoj, Crew.

Ahoj.

Jen jsem si dávala malou pauzu od práce.

Můžu si jít hrát s tebou?

Ehm, pomáhám tátovi.

Dobře.

Můžeme si hrát jindy.

Dobře.

Bylo to asi ve třetím měsíci, pár týdnů poté, co jsem zjistila,

že jsem těhotná, kdy jsem si začala všímat toho rozdílu.

Ruku jsem měla položenou na břiše a cítila jsem něco cizího.

Bylo to odporné.

Páni.

Podívej se na sebe.

Pořád tě přitahuji?

Byla to lež, aby mi bylo lépe, ale byla jsem vděčná.

Stiskla jsem jeho ruce a on mě otočil k sobě a políbil mě a

vyzvedl mě na umyvadlovou desku, která stála mezi mýma nohama.

Byla jsem úplně nahá.

Jediná věc mezi námi byly jeho kalhoty a

groteskní břicho, které jsem se stále snažila zatáhnout.

V šestém měsíci jsem si připadala, že každou chvíli prasknu.

Mmm.

Někdo má hlad.

Ne, nemám.

Ne, ty možná ne, ale oni ano.

Cítila jsi to?

Jo.

Jeremy?

Ano?

Miluješ je?

Miluju je víc než cokoli na světě.

Víc než mě?

Jinak než tebe.

Jinak, ano.

Ale tak by to mělo být, ne?

Cítíš se provinile, protože je miluješ víc než mě?

Necítím se provinile.

Měl bys je milovat víc než mě.

Naše láska k sobě navzájem je podmíněná, ale naše láska k nim ne.

Moje láska k tobě není podmíněná.

Jo,

zlato, moje láska k tobě je taky bezpodmínečná.

Vidíš, co jsem tím myslela?

Začala jsem si přát, abych nikdy neotěhotněla.

Fantazírovala jsem, že kdybychom neměli děti, znovu by mě upřednostňoval.

Ale nebylo cesty zpět.

Jeremy je chtěl, a tak to prostě bylo.

Jste připravena přesunout se do dalšího křídla?

Ano, jsem.

Děkuji.

Na vás.

Na vás.

Hm?

Sloužila vám jako předloha jakákoli část vašeho útulného bytu

v Chelsea, kde jste napsala svou první knihu?

Víte, je to místo, kde naše rodina začala.

Je to místo, kde začala moje kariéra spisovatelky.

Miluji, když mohu svým dětem vyprávět příběhy.

A ráda se, jak už jsem řekla,

zavřu ve svém doupěti a terorizuji zbytek světa.

Nenávidím se za to, že jsem si myslela, že to zvládnu a všechno bude v pořádku.

V pořádku nebylo vůbec nic.

Crew byl docela klidný, ale Harper neustále plakala.

Bylo to, jako by se mě snažila potrestat.

Říkala mi, že jsem špatná matka, jsem si tím jistá.

Když se Jeremy konečně vrátil do práce, měla jsem hrůzu z toho, že s nimi zůstanu sama.

Nemohli jsme si dovolit chůvu, protože záloha,

kterou jsem dostala za prodej své první knihy, byla příliš malá.

Nicméně to, že odešel, se ukázalo jako to nejlepší, co se mi kdy stalo.

Odcházel v sedm ráno a já jsem s ním vstávala,

aby mě viděl, jak se starám o dvojčata.

Dala jsem je do postýlek, vypojila jejich monitory a vrátila se do postele.

Začala jsem se vyspat víc, než si myslím, že jsem kdy spala.

Každý večer, když vešel dveřmi,

byly děti v klidu, z kuchyně voněla večeře a

byl by unešený z toho, jak dobře jsem všechno zvládala.

A dvojčata by celou noc prospala, vyčerpaná z toho, jak celý den plakala.

Pravděpodobně to pro ně bylo dobré.

Nejlepší na tom bylo, že jsem mohla psát většinu nocí, zatímco všichni spali.

Jediné, co pokulhávalo, byla ložnice.

Bylo to, jako bych procházela abstinenčními příznaky.

Jeremy už mě neuctíval.

už mě nemiloval.

Když se narodila dvojčata, Jeremy hodně mluvil o SIDS a hodně si o tom četl,

což znamenalo, že jsem si o tom hodně vyslechla.

Co mi přišlo nejvíce fascinující, bylo, že je těžké

poznat rozdíl mezi SIDS a... a udušením.

Musím přijmout tuhle cestu osobního pekla.

Budu nucena tyhle děti vychovávat a předstírat,

že je miluju, po zbytek jejich životů.

Můžu vám s něčím pomoct?

Je v domě nějaký alkohol?

Ano.

Co se děje?

Vaše žena.

Má tohle.

Protože, no, její knihy mě děsí.

A přesto píšeš ve stejném žánru.

Jo, no, občas mě děsí i mé vlastní psaní.

Možná bys měla přejít na romantiku.

Mhm.

Mhm.

Jo, asi to udělám.

Zmeškala jsi večeři.

Ještě je to teplé, jestli si chceš dát.

Dobře, měla bych se najíst.

Dobře.

Děkuji.

Samozřejmě.

Mmm.

Můžu se na něco zeptat?

Samozřejmě.

Jen mi řekni, jestli jsem moc zvědavá.

Ale...

Je možné, že by se Verity mohla úplně zotavit?

Um...

Ne.

Doktoři si nemyslí, že bude někdy znovu chodit nebo mluvit.

Takže je ochrnutá?

K poškození míchy nedošlo, ale její mysl je...

Má základní reflexy.

Dokáže jíst, pít, mrkat a trochu se hýbat.

Ale nic z toho není záměrné.

Takže doufáme, že s pokračující terapií se dokáže ještě trochu zlepšit.

Ale kdo ví?

Tati?

Ahoj kamaráde, co se děje?

Jsem připravený do postele.

Dobře, jasně.

Vyčistil sis zuby?

Jo!

Dobře, fajn.

Nech mě přivonět.

Pojďme popřát mamince dobrou noc.

Dobrou noc.

Dobrou noc, Rolande.

Dobrou noc.

To je Harper.

Jaká byla?

Byla úžasná.

Nejsem si jistý, jestli to Verity chápala tak jako já.

Měla potíže vyjadřovat své emoce, ale měl jsem pocit,

že jsem prostě vyčetl, co potřebuje, víš?

Věděl jsem, co ji pohání.

Co ji dělalo šťastnou, co ji dělalo smutnou.

I když pro ni bylo těžké to všechno ukázat světu.

Ale byla úžasná.

Byli si blízcí, Harper a Crew?

Jo, byli.

Ani se na ni nezeptal.

Ani jednou.

Ani jednou nevyslovil její jméno.

Chodili jsme spolu pár měsíců na terapii a já se prostě bál,

že mu to každý týden připomíná všechno, takže...

Vzal jsem ho odtamtud, ale vrátím ho tam, pokud...

Pokud bude vykazovat známky toho, že to potřebuje.

Dohlédni na to, aby byl v pořádku.

A co ty?

Co má být se mnou?

Jak se máš?

Mám se dobře.

Tati!

Ano, kamaráde?

Dobře, už jdu.

Myslím, že je mrtvá.

Trochu jablečného pyré.

Dobře.

Ahoj, Lowen.

Tak jak jsi daleko?

Náš marketingový a PR tým už chce vydat oznámení.

To všechno přece podléhá našemu schválení, ne?

Ano, samozřejmě, ale potřebujeme nějaký předstih.

To je vše.

No, Lowen píše velmi rychle.

Že ano, Low?

Ano.

Jo, budete mít to, co potřebujete.

Už jsem prošla v podstatě všechny poznámky, takže pravděpodobně brzy začnu psát.

Myslím, že v příštích dnech odjedu.

Jo?

Jo.

Děkuji, že jsem tu mohla zůstat.

Jo, přál bych si, aby to mohlo být o něco déle.

Mám pocit, že jsem tě skoro ani nestihla poznat.

Co chceš vědět?

Kdy máš narozeniny?

Panebože.

Co?

Co je na tom tak vtipného?

Měla jsem je včera.

Děláš si srandu.

Vážně?

Lžeš.

Nelžu.

Musíme to samozřejmě oslavit.

Ne.

Jo.

Ve městě je jedna dobrá restaurace.

Je to nejlepší bavorská restaurace ve venkovském Vermontu.

Jednoznačně.

Mají úžasný vídeňský řízek.

Páni.

To zní opravdu neodolatelně.

Já opravdu nejsem na oslavy.

Aha, jasně.

Mohla by to být sranda.

Mohli bychom se obléknout, objednat si nějaké dobré víno.

Nepřibalila jsem si nic pro zvláštní příležitost.

Verity má spoustu luxusního oblečení, pokud si chceš něco půjčit z její skříně.

Věříme v Pána, věříme v Pána,

věříme v Pána, věříme v Pána.

Uvidíme.

Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne.

Jestli to pochopím.

Předstíraný pláč.

Ne, to není ono.

Ahoj.

Ahoj.

Dobrý den.

Můžu ti říct vtip?

Ano, prosím.

Co znamená zkratka E.T.

?

Povídej.

Protože má krátké nohy.

Má krátké nohy.

To je dobrý.

Hm, ťuk ťuk.

Kdo je tam?

Skákající kráva.

Jaká skákající kráva?

To je novinka do repertoáru.

Anno, už odjíždíme.

Už jdu.

Uvidíme se, až se vrátíme.

Pravděpodobně až ráno, dobře?

Tak buď na Annu hodný, ano?

Miluju tě.

Dobře, já tebe taky.

Takže, jaký je tvůj postup?

Můj postup?

Jo.

Všichni spisovatelé mají své postupy, ne?

Jaký je ten tvůj?

Panebože.

Ehm, no, začnu psát a pak všechno, co napíšu, nenávidím, ale píšu dál,

a pak knihu dokončím a předstírám, že jsem šťastná.

To zní zdravě.

Je to opravdu skvělá zábava.

Hmm.

Dobře, mám ještě jednu otázku.

Nesnášíš to?

Bavíš se vůbec alespoň trochu?

Bavím se.

Vypadá to snad, že se nebavím?

Nemůžu to z tvýho...

Takhle prostě vypadám.

Mám přirozeně znuděnej výraz.

Slýchám to často.

Ale fakt se dobře bavím, slibuju.

Tohle je zdaleka nejlepší bavorská restaurace, ve který jsem kdy byla.

Říkal jsem ti, že je nejlepší.

Ty kožený kraťasy jsou fakt povedenej detail.

Připadám si v nich až moc nóbl.

Ne, ne, to je jako...

Tohle je jako německý společenský oblečení.

Můžu se tě zeptat ještě na jednu věc?

Jo.

Myslíš, že bych měl Crewa vrátit na terapii?

Ano.

Rozhodně.

Byla jsi někdy na terapii?

Jo.

Je to ta nejlepší věc, která mě kdy potkala.

Jako dítě jsem měla velké problémy.

A tahle terapeutka mi pomohla pochopit, že se mnou není něco špatně.

A po letech, kdy mi to, víš, všichni říkali, jsem tomu začala věřit.

Ale pomohlo to.

Chodila s tebou máma na terapii?

Ne.

Ne.

Byly jsme si prostě hrozně vzdálené.

Což mi vlastně hodně připomíná...

Koho?

Hlavní postavu...

Hlavní postavu z Verityiných knih.

Ach.

To je špatné.

Ty jsi je opravdu nečetl?

Jen tu první.

Proč?

Protože jsem nedokázal pochopit...

Že to všechno vzešlo z její představivosti.

Vždycky se na mě hrozně zlobila, že nečtu její rukopisy.

Z nějakého důvodu potřebovala mé uznání,

i když ji uznával celý svět.

Každopádně.

Kde získáváš uznání ty?

Nezískávám.

Moje knihy nejsou populární.

Já nevím...

Myslím, občas dostanu, třeba, hezkou recenzi.

Tu a tam.

Jenže já nikdy nezažila, aby mi někdo řekl do očí, že na mém psaní záleží,

Lowen.

Představuji si, že by to bylo hezké.

Musím ti něco říct.

Lhala jsem ti.

V čem jsi mi lhala?

Verity tvou knihu nečetla.

Tak proč jsi to říkala?

Já jsem tvou knihu četla.

A byla...

fenomenální.

A mrzí mě to, ale já...

prostě jsem věděla, že by to tolik neznamenalo, kdyby to bylo ode mě, jako kdyby to bylo od Verity,

a z nějakého důvodu jsem hrozně chtěla, aby to pro tebe něco znamenalo.

Protože věc se má tak, že na tvém psaní záleží mně, Lowen.

Hodně štěstí, zdraví.

Hodně štěstí, zdraví.

Hodně štěstí, milá Lowen.

Hodně štěstí, zdraví.

Co sis přála?

To ti nemůžu říct.

Víš, co je tajemstvím takového vynikajícího dortíku?

Řekni mi to.

Je v tom vanilkový pudink.

Pudink?

Mm-hm.

Mm.

To je moc dobré.

Jo.

Mm-hm.

Říkala jsem to.

Máš polevu.

Kde?

Tady.

Byla bych.

tam rychle, zlato, vrať se ke mně.

Je to tamhle přes moře.

Byla bych tam raz dva, zlato, vrať se ke mně.

Je to tam přes moře.

Jen abych ti řekla, že mě to mrzí, zlato, vrať se ke mně, zlato, vrať se ke mně.

Právě teď píšu, zlato, vrať se ke mně, zlato, vrať se ke mně.

Poběžíš zpátky ke mně?

Verity.

Verity!

Verity!

Ó, bože.

Právě tam stála.

Omlouvám se.

Neměla jsem tě líbat.

Víš, jak to vypadá.

Omlouvám se.

Ne, právě jsem ji viděla.

Ona...

Ona nemůže chodit, Lowen.

Stála přímo tam.

Stála tam.

Stála přímo tam.

Tvoje zasraná manželka tam stála, Jeremy!

Vím, co jsem viděla!

Hej.

Takže v domě nikdo není.

A nikdo není doma.

Crew musí spát.

Verity to určitě nebyla.

Kontroloval jsem to.

Věř mi.

Moje chyba.

Pracovala jsi bez přestávky, jsi vyčerpaná a já jsem pak...

Prostě víš, my... A já mám prostě pocit, že...

Jo, máš pravdu.

Je to pravděpodobně paranoia a vina.

Tohle místo je šílené.

Jeremy, jsi vězněm ve svém vlastním domě.

Crew je vězeň.

Musí se odtud dostat.

Musíš se vrátit k práci.

Udělej si chvíli pro sebe, Jeremy.

Můžeš si dovolit být sobecký.

Zasloužíš si život, ve kterém máš chvíle, které nemají nic společného s ní.

A které se týkají jen tebe a toho, co chceš ty.

Co chci já?

Ano.

Co chceš ty?

Tebe.

Chci tě jen pro sebe.

Řekni to znovu.

Chci tě.

Kdy se vrátíš z Bostonu?

Ehm, nemělo by to být moc pozdě.

Tati, máš nás vzít na kánoi.

Zlatíčko, maminka tě může vzít.

To ti nevadí, že ne?

Můžeš ho vzít na jezero.

Jupí!

Chci jít do vody.

Udělalo by ti to radost?

Jupí!

Paráda!

Chci o tom slyšet všechno, až se vrátím, dobře?

Vrátím se kolem... Co to je?

Pro tebe.

Ach, ty...

Není krásná?

Miluju ji.

Je to velryba.

Moc tě miluju, Harper.

Miluju tě, Crew.

Buď na maminku hodný, ano?

Dobře.

Ahoj.

Ahoj.

Uvidíme se.

Jeremy odjel pracovně do Bostonu.

Vzala jsem děti na kánoi.

Harper seděla v přední části člunu.

Crew byl uprostřed.

Nikdo z nás neměl záchrannou vestu.

Pak jsem přenesla všechnu svou váhu.

A člun se převrátil.

Lowen, právě odjíždím.

Tamhle je, kouká na televizi.

Dobře.

Dobrou noc, Lowen.

Ahoj, Crew.

Ahoj.

Co to děláš?

Jen hraju tuhle hru na iPadu.

Crew, můžu se tě na něco zeptat?

Jo.

Ano.

Maminka říkala, že s tebou nemám mluvit, když se mě budeš ptát na ni.

Předstírá tvoje maminka, že nemůže mluvit?

Ach!

Ach!

Jeremy!

Co se stalo?

Kousl do nože, nevím.

Mám jet s vámi?

Ne, na pohotovosti to může chvíli trvat.

Potřebuju, aby tady někdo zůstal s Verity.

Zvlášť s touhle starou bláhovou společnicí.

Jak jsi to mohla udělat?

Jak jsi mohla být tak krutá?

Něco řekni.

Vím, že to hraješ.

Vím, že to hraješ!

Něco řekni.

Něco řekni!

Máš tenhle život.

Máš tenhle...

dokonalý život a...

Máš všechno, co by si kdokoli mohl kdy přát.

To já chci.

A ty si to nezasloužíš.

A já ti to vezmu.

Úplně všechno.

Tvou kariéru.

Tvého manžela.

Tak si dál předstírej, že mě neslyšíš a nevidíš, jen to zkus.

Zasloužíš si shnít ve svém ubohém pokojíčku,

ty sobecká machiavelistická pindo.

Policie si vzala mé hlášení.

Dvakrát.

Je to jejich práce.

Harper se naklonila přes okraj kánoe.

Jejich otázky byly dost jednoduché, snadné na odpověď.

Převrhli se.

Všichni jsme šli pod vodu,

ale... A já se ji snažila najít, ale já...

Docházel mi vzduch a musela jsem dostat Crewa do bezpečí.

Myslím, že můj výkon byl tak dobrý, že jim bylo

nepříjemné klást mi další otázky.

Jeremy byl zdrcený.

Ale myslela jsem, že to přejde a...

Konečně bude zase můj.

Ironie byla, že jsem okamžitě začala znovu psát.

Slova ze mě jen prýštila, ale Jeremy se choval tak smutně

slepá ulička a nikde žádný konec, připadá mi, jako by už nebylo co říct.

Žádná budoucnost, o které by se dalo psát.

Na chvíli si někam vyjdu.

Žádná minulost, kterou by bylo možné vykoupit.

Je z něj taková otrava, teď, když je Harper mrtvá.

Skoro lituju, že jsem ji nezabila.

Pokud je to tak, budiž.

Prostě nasměruju auto do stromu.

Konec.

Ahoj.

Jak je Crewovi?

Šest stehů a hromada léků proti bolesti, ale... Bude v pořádku.

Po zbytek noci bude v hlubokém spánku.

Chudák kluk.

Když je taková bouřka, proud vypadává,

tak se radši půjdu osprchovat, dokud to jde.

Jsem celá od zaschlé krve.

Začíná to být tak trochu naše tradice, být pokrytí krví.

Proč to máš?

Proč je v pokoji Verity kamera?

To ti můžu vysvětlit.

My... musíme si promluvit.

Tvoje žena není tou, za kterou ji máš.

Není.

Lhala ti ode dne, kdy jste se poznali.

Lowen?

Crew mi řekl, že s ním mluví.

Je bezmocná, Lowen!

Vím, že máš spisovatelskou představivost, ale slyšíš, co to říkáš?

Do prdele, Jeremy!

Ona zabila Harper!

Cože?!

Zabila Harper.

Můžu to dokázat.

Tady.

Přečti si to.

Přečti si to.

Je to přiznání.

Je to přiznání Verity.

Ona to napsala.

Našla jsem to na flashce.

Je tam všechno.

Musíš znát pravdu.

Zabila Harper.

Ona je lhářka.

Vidíš?

Co to děláš?

Sakra.

Verity.

Až projdu těmi dveřmi, odnesu tvůj rukopis rovnou na policii.

A budeš zavřená.

A už nikdy neuvidíš Crewa ani mě.

Pokud mi neřekneš, co se přesně v tomhle domě děje.

Prosím.

Prosím.

Prosím.

Nech mě to vysvětlit.

Co to kurva, Farideh?

Jeremy, musela jsem.

Celou tu dobu jsi byla... Co?

Prosím, neubližuj mi, prosím.

Neubližovat ti?

Zavraždila jsi naši dceru!

Jeremy!

Jeremy!

Ona zabila Harper?

Mysli na Chri-.

Musíš to narafičit jako nehodu.

Zakryj jí nos a ústa, dokud nepřestane dýchat.

Nenechávej žádné stopy.

Je to v pořádku.

Je to v pořádku.

Vymyslíme si příběh.

Ty a já, vymyslíme si příběh a pak

ta pravda zůstane jenom mezi námi.

Jen mezi námi.

Navždy.

Udělali jsme správnou věc.

Jsme dobří lidé.

Bylo to hotové.

Už to nešlo vrátit zpět.

Byli jsme svobodní od Verity.

Její kruté manipulace se nás, ani Crewa, už nemohly dotknout.

Měla jsi včera v noci s Verity nějaký kontakt?

Ne, pracovala jsem v pracovně.

Byla jsem najatá, abych jí pomohla psát.

A potom jsem šla spát opravdu brzy.

Možná, já nevím, v deset?

Slyšela jsi něco?

Nějaký nápad, kdy mohla odejít z domu?

Ne, ne.

Chci říct, je upoutaná na lůžko, víte, takže... Vstala z postele.

Nedokážu si ani představit, v jakém by byla duševním rozpoložení.

Jen se bojím,

že mohla být zmatená nebo rozrušená a šla hledat Harper nebo tak něco.

Vybavujete si něco o včerejší noci?

Něco, co by mohlo pomoci?

Ne.

Je mi to líto.

Kéž bych mohla být užitečnější.

Dobře.

Děkuji.

Musím se zeptat ještě na jednu věc.

Na co?

Pracovali jste náhodou s Verity na nové knize Noble Virtue?

Možná.

Omlouvám se.

Jsem takový fanoušek.

Čekal jsem na tuhle tak dlouho.

Neboj se.

Bude to ta nejlepší ze všech.

Super.

Ahoj lidi.

Dobrý den.

Ahoj, dobré ráno, sluníčko.

Šťastný den stěhování.

Děkuji.

Právě jsem dorazila.

Ahoj.

Jeremy a Crew jsou skoro připravení vyrazit.

Přišla jsem pro ně.

Hachette schválilo osnovu pro další knihu, takže můžeš začít psát.

Ó, úžasné.

Ehm, ale budu skutečně potřebovat, abys požádal o prodloužení termínu.

Můžu se zeptat.

Dobře.

Brzy se ti ozvu.

Panebože, chyběl jsi mi.

Ahoj.

Ahoj.

Něco mám.

Co?

Mám jednu věc.

Dobře, co to je?

Zavři oči.

Zavři je.

Zavřít oči?

Zavři oči.

Dobře.

Co tvoje ruce?

Dej je takhle sem.

Nehýbej se.

Dobře.

Dobře.

Mám dál čekat?

Jo.

Dobře.

Já vím.

Je to úžasné.

Je to předběžný výtisk.

Jsi první, kdo ho drží v rukou.

Nemůžu se dočkat, až si to přečtu.

To jsem já.

Jo.

Jo.

Jsem na tebe tak pyšný.

Dokázala jsi to.

Ne, nedokázala.

Mami!

Ahoj!

Hej, hej, hej.

Opatrně na sestřičku.

Je v pořádku.

Já vím, já vím.

Ahoj!

Jsem tak šťastná, že tě vidím.

Chyběl jsi mi.

Těšíš se na naše další dobrodružství?

Je to opravdu dlouhá cesta do Southportu v Severní Karolíně.

Jupí!

Jupí!

Dobře, pojďme.

Chceš se rozloučit se svým pokojem?

Ach, moje fotky!

Jaké fotky?

Crewe!

Neděs mě takhle.

Co to děláš?

Mám své fotky.

Vidíš?

Kde jsi je vzal?

Ze skrýše.

Ale nesmím ti říct, kde je.

Radši mi řekni, kde to je.

Radši mi hned řekni, kde to je.

Proč nejdeš počkat ven, já budu za vteřinu venku a pak vyrazíme.

Drahý Jeremy, jestli čteš tento dopis,

znamená to, že jsme s Crewem v bezpečí.

Ať se snažím sebevíc zapomenout, kde se to všechno začalo kazit,

byla jsem prokleta myslí, která nikdy na nic nezapomene.

Bylo to u večeře s Amandou.

Probírala jsem svůj další román.

Nevím, jestli jsi tu část rozhovoru vypustil, ale hádám, že ano, protože

řeči o psaní tě vždycky nudily.

Tehdy mi řekla, abych zkusila cvičení, které nazvala antagonistickým psaním deníku.

Je to spisovatelské cvičení, které ti zaručeně pomůže vžít se do mysli zlé postavy.

Takže začneš tím, že si budeš psát deník svého života, jen s tím rozdílem, že vnitřní monolog obrátíš přesně naopak,

než co jsi ten den cítila, přesně naopak, než kým ve skutečnosti jsi.

Zkus to.

Piš si deník svého každodenního života, a vlož do něj zlověstný vnitřní monolog.

Aby to byla ta zlá, zvrácená, vypočítavá já.

Jasně.

Připoutej se.

Znělo to jednoduše.

Nevině.

Byla jsem čím dál lepší v tom, jak se vžít do mysli padoucha.

Bylo to vzrušující.

A pomáhalo to.

Pomáhalo to nesmírně, a proto jsem dokázala ve svých románech vytvořit tak realistické,

děsivé postavy.

Proto se prodávaly.

Protože jsem v tom byla dobrá.

Po Harperině smrti byla moje mysl v tak temném stavu.

Zkoušela jsem cokoli, co by mi pomohlo se s tím vyrovnat.

Každý den jsem se nutila, aby mé psaní bylo drsnější, znepokojivější.

A pak přišel den, kdy jsem nechala soubor otevřený v počítači.

a ty jsi ho četl.

Ale bylo to jen cvičení.

Nebylo to skutečné.

Už tak dlouho jsi nečetl nic z mé tvorby.

Po tolika letech manželství, jak jsi mohl jen na jedinou vteřinu uvěřit,

že je cokoli z toho rukopisu pravda.

Myslím to vážně, Jeremy.

Znáš mě vůbec?

Každá vzpomínka, kterou jsme kdy jako rodina měli,

byla vymazána každým novým slovem toho rukopisu, který jsi četl.

Pryč.

Nezbylo v tobě nic jiného než nenávist.

Nikdy nezapomenu na ten výraz ve tvé tváři, když jsi tam stál a díval se na mě.

Bylo to naprosté a totální neštěstí.

Aspoň jsem si to myslela, dokud jsem nepocítila zárať a všechno se nestalo

a rozmazalo se to a mně došlo, že jsi tomu věřila.

Podívala jsem se na čelní sklo.

Viděla jsem jen stromy a v tu chvíli, jsem věděla, co děláš. Chystal ses

zabi mě a udělej to tak, aby moje smrt vypadala jako nehoda, aniž bych věděla, že jsem napsala vlastní

smrt do posledních dvou vět mého rukopisu.

Tvůj plán nevyšel, že ne, Jeremy?

Nepříhodně.

Stále jsem žila.

Takže jsem si vytvořila plán.

Věděla jsem, že bys mi nevěřil, kdybych se pokusila ten rukopis popřít.

A kdybys věděl, že jsem se zotavila, udal bys mě policii,

nebo bys tu práci dokončil sám.

Musela jsem utéct a vzít Crewa s sebou.

Pomyšlení, že tě nechávám samotného v domě,

kde jsme spolu sdíleli tolik vzpomínek, ve mně vyvolává bolest.

Všechno, co jsem od dne, kdy jsem se probudila, udělala, bylo pro Crewa.

Ahoj, Crewe.

Je jediný, kdo ví, že tu stále ještě jsem.

Stále mám myšlenky a hlas.

Ty ho mít nebudeš.

přestaň.

Halo?

Ahoj, broučku.

Oh, bože.

Jsem tady.

Ahoj.

Ahoj.

Jsi v pořádku?

Mm-hmm.

Jsi si jistá?

Je to prostě divný, emotivní den.

Dobře.

Jo.

Crew je v autě.

Dobře.

Měla bys jít.

Mm-hm.

Dobře.

Do města na večeři dorazíme.

Jo.

Hned tam budu.

Jen udělám poslední kontrolu.

Miluju tě.

Ten dům.

Její rukopis.

Její dopis.

Její manžel.

Nemám ani ponětí, čemu věřit.

Jediná věc, kterou vím jistě, je,

že Verity byla mistryně v manipulaci s pravdou.

Jedinou otázkou, která zbývá, je, kterou pravdu manipulovala?

Každý román ve vaší sérii je tedy založen na devíti morálních a etických zásadách.

Které z těchto témat tě nejvíc bavilo zvrhnout?

Pravda.

A chtěla jsem vidět, kam až to můžeš zajistit, jak moc si mohu být jistá publikem.

než jim ukážete, že jistota možná nebyla tou nejmoudřejší volbou.