Original subtitles

Debaty o novém ministrovi jsou bezpředmětné, a ani na ně není čas. VASA MARJANOV NÁČELNÍK POLICIE

Byla zavražděna mladá matka,

a kdo je ministr na tom nic nezmění.

- My pracujeme... - Proč přijela hlídka až za čtyřicet minut?

Vy víte, za jak dlouho má přijet policejní hlídka?

To psali v "Politice", v příloze pro ženy?

Odpovězte nám, prosím!

Bože...a to je kdo?

Pravý primitivní socialistický kádr.

Kde dělá?

Pod kým?

Nevím... Co spermie? Už jsou, kde mají být?

Už jo.

Posuň se...musím vstávat.

Držíš mi ruku.

Hele...

V průběhu deseti hodin to musíme zopakovat.

Teď máme ovulaci.

- Tak ne, aby ses vypařil. - Neboj...

Proč ti to tak trvalo?

V práci je to teď hodně hnusný.

- Chceš mi o tom říct? - Raději ne.

Já ti říkám všechno.

Tvoje práce, to jsou pravý bitvy... s tou...jak se jmenuje...

to je důležitější než to, co dělám já.

- Nikolo... - Ano?

Nemluv se mnou tak, nejsem blbá.

Dobrá. To bylo naposledy.

Už musím jít, víš?

V hlavních rolích:

Goran BOGDAN

Stefan TRIFUNOVIČ, Jana BJELICA

Boris ISAKOVIČ Vuk KOSTIČ, Marta BJELICA

Bojan ŽIROVIČ Uroš JAKOVLJEVIČ, Dejan DEDIČ

Bojana ZEČEREVIČ Nenad PEČINAR, Igor BOROJEVIČ

Branko VIDAKOVIČ, Milica MIHAJLOVIČ Nina NEŠKOVIČ, Iva MILANOVIČ

Překlad: Selma55

Maskérka: Jovana JELAČA

Asistent zvuku: Ivan STANOŠEVIČ

Zvuk: Vladan KORAČ

Kostýmy: Marija NIKOLIČ

Scénografie: Irena MARJANOV

Hudba: Vojislav ARALICA

Střih: Lazar PREDOJEV

Hlavní kameraman: Miladin ČOLAKOVIČ

Výkonný producent: Jelena MITROVIČ, Igor KECMAN

Hlavní producent: Miodrag STEVANOVIČ

Umělecký režisér: Boban JEVTIČ

Producent: Ivana MIKOVIČ

Autor seriálu: Oleg NOVKOVIČ, Milena MARKOVIČ

Scénář: Milena MARKOVIČ

Režie: Oleg NOVKOVIČ

Dej malýho pryč od tý motorky, ať se mu něco nestane.

Co by se mu mělo stát?

Za chvíli na ní bude jezdit.

- U tý motorky nemá co dělat. - Ty taky ne, a jseš u ní pořád.

- Tady...vezmi to. - Ukaž...

Ajvar, okurky - dvě sklenice na ruský způsob - chutnaly ti.

Díky, díky moc.

To je od loňska. Chtěly to vyhodit.

Co je tohle? To není rošt, to je klec pro křečka.

Sem můžeš postavit pivo...

- Kurva do prdele... - Nenadávej před klukem, Bobane.

Kráska moje...čeká, až se projedeme. Jestli dřív neskončí sezona.

Zapomeň! Letos se projedeš akorát s kočárem.

Bobane, zajeď mi na tržnici pro tvaroh mám ho objednaný. Ještě je otevřeno.

Už musím jet.

Hop...

A teď spolu tatínkovi rozbijeme motorku.

Zmáčkni tenhle knoflík.

Musí vás vidět celej svět?

To je nějaká sledka, nebo co?

Strčte si někam ty provařený fóry.

Proč nezavoláš a nezeptáš se, Animuku?

Proč to jíš? Jseš snad v jináči?

Dejan a Zoran Lekovičovi.

Sere na ně pes... Proč se ptáš?

- Zoran byl u Ljubinky. - To je Ljubinčina věc.

Ty prý jsi byl včera u Tijany.

Byl.

- Co jsi tam hledal? - To, co ukradli.

Kdo co ukradl?

Poslal jsem peníze na pohřeb, a ten zmetek to tátovi nedal.

Na pořádnej pohřeb v kruhu rodiny...

Kdo čóruje?

Ty, zmrde!

Ty seš starej čorkař. Možná jsi to sebral, a dal nějaký štětce.

Fízlové čórujou. Jste pěkná sebranka.

- Ztratilo se z bytu něco? - Perlový náhrdelník

s medailonkem Bohorodičky,

platinový náramek s vyrytým věnováním.

Takže Číňan koupil perly, a ty náramek.

Perly jsou takový kýčovitý. Na náramku bylo vyryto "Bella".

- Nestál málo. - Aha...

- Ten kožich koupil kdo? - Číňan.

Možná ten kožich sekl starej. Aby měl na pohřeb.

Byl jsem se podívat ve vířivce. Tam jsi s ní prcal.

Proč zrovna tam? Prubni to. To je vopruz, kámo.

Nenarychtuješ se, klouže to.

Ale to víš, že to jde... Proč ne?

Sedneš si, ona na tebe a... nahoru dolů, nahoru dolů.

Všichni ví, že ty máš raději prdel než nohy.

Ale že ti smrdí z huby, Animuku...

Zaplatím ti porcelánový zuby, chceš?

Fízle zasranej!

Hej, buzno! Ukliď to!

Koukám, že je to na cimprcampr.

Tak to volízej.

Hele, mlíčňáku, nic si nepiš.

Všechno mám na flešce, dám ti to. Celé prověřování.

Za mlada jsi byl těžkej sráč. Pak jsi byl jen sráč. A teď? Teď jsi sráč na entou!

Zmrde!

Proč ses šel vybavovat s Číňanem? Neříkal jsem ti, že je to nebezpečný? Co?

Kydají na nás hnůj, mají z nás prdel,

já kouřím všem šéfům na potkání, a ty si jdeš za Číňanem!

A všichni vyprávějí, že chábrujeme s darebákama!

A?

Až Číňan vodkrouhne každýho, kdo se kolem ní motal...Co uděláš?

Jak Mikac, tak Číňan...

oba ví o vyšetřování všechno. A nemají to ode mě.

Můžu klidně jít. Nebudu tady,

a stejně budou vědět všechno. Tak mě laskavě vynech!

Šéfe, nevěřím, že mu něco říká. Ani mně nic neříká!

Tys tomu nasadil korunu! Radši mlč!

Už nekouřím.

Vy jste teda smradi...

Ahoj, Nikolo! Řekni mi něco!

Jsem fanoušek Jacka Rozparovače. Prosím...nedělej drahoty! Kamaráde!

Drž hubu o Jacku Rozparovači,

jinak to všichni vodserem.

A ty nejvíc.

Nezlob se, strejdo Vaso. Už budu hodnej.

Děkuji.

Existují indicie, že Daniel Kinakovič

Číňan, zločinec, údajně spjatý s nejvyššími politickými představiteli

bývalé moci, měl problém se svou družkou Tijanou Spasič.

Prý se chtěla provdat za jeho bývalého partnera.

Jsou v bělehradském podsvětí nějaké změny? Věděla Tijana Spasič něco, co neměla?

Co si o tom myslíte?

Všechno je horší a horší.

Dřív sem posílali samý pěkný buchty,

který měly vystudovanou fakultu.

A měly maximálně dvě řečové vady. Ne víc.

Zeptám se bez obalu.

Vy jste znám svým nekonvenčním vztahem k bělehradským a černohorským klanům,

proto možná znáte odpověď.

Zítra, až půjdu s tvým šéfem na brzlík, řeknu mu, že jsi jako osina v prdeli.

Rozumíš? Řeknu mu, ať neposílá takový šmudly. A někdo třeba vyměkne,

- a rozpovídá se, kurva! - Jakého šéfa? Hej...

Nevím, kdo je tvůj šéf, jestli americký, nebo německý velvyslanec.

Vezmu je klidně oba! Ať vidí, že nemám v prdeli vši.

Zoran Lekovič, mladší bratr Dejana Lekoviče, krále nafty a cigaret.

Zářivý maják Evropské Unie v balkánské temnotě.

Před nějakými deseti lety sem dotáhl kurvy,

které pásl Zoran.

Teď je majitelem hotelů. Ctihodný byznys.

Povídá se, že nějaká Moldavka

proti nim chtěla svědčit. Na soud přišla Zoranova a Dejanova matka s fotkou domu,

na dvoře si hrály její děti. Moldavka odmítla svědčit.

Možná je to výmysl, možná...

To se klidně mohlo stát. Co tam ještě máš?

Když byl mladý, byl dvakrát obžalován ze znásilnění.

Holky si to v obou případech rozmyslely. Jednou to bylo

v Podgorici, jednou v Primorje. Dejo ho z toho vytáhl.

Nějaký vztah Tijaně a k Číňanovi?

- Nic jsem nenašel. - Nepásl taky Tijanu?

Nic...

Ale máme jednu věc.

Když nešel k Ljubince, tak šel k Božidaru Peričovi, přezdívanému "Děda".

"Děda"? Jdeme za ním. Zeptáme se ho na Zorana Lekoviče.

Trochu ho zmáčknem.

- Kdo je "Děda"? - Ty nejdeš...

Piješ hodně kafe.

No jo.

Vezmeš si ho sebou, nebo si tam dáš nový?

Když kafe nemám, tak ho nepiju. Když kafe mám, no tak ho piju.

- Ježíš, ty mě sereš. - Co ti mám na to říct?

- Já mluvím vážně a ty hned otočíš. - To samý říká moje žena.

Mohli bysme trochu potrénovat vedení rozhovoru. Myslím komunikaci.

Potrénuj. Ale bez mě.

Tady jsem prcal jednu studentku veteriny.

Prcám ji...

a prcám... ona byla nahoře...

- Takže prcala ona. - Najednou řekla "jé!" a slezla ze mě.

Její kluk vcházel do dvora.

Taktak celá vyplašená oblíkla spoďáry.

Já jsem vyskočil z okna,

rovnou do kravince, celej jsem se zasral.

Vtom na mě ta buchta volá, že se její bábě udělalo zle a upadla, ať jí s ní pomůžu.

Zvedám bábu, hledám telefon, a nemůžu ho najít... - Už jde...

- Jak je, kámo, jak se máš? - My si tykáme?

Já ti budu tykat, a ty mi říkej, jak chceš.

- Máš hezký šaty. - Ty brďo, to je super telefon!

Říkal jsem si, že bych si ho koupil, ale takový prachy nemám.

K čemu by ti byl? Seš na to levej.

Hej! Hej!

Chceš raději na oddělení?

- Takhle se to nedělá. - Proberme to rovnou o tom motelu, cos měl.

Nebo na oddělení.

Byli jsme na cestě domů. Zavolám manželce, aby ji čekala.

- Mám tady auto. - Na co auto, vidláku, když tu máš kvartýr.

Tak, a jsem si kvit.

Dobrý den, drazí hosté!

Děvčata jsou trochu unavená, uvidíte...

Tak jo...

Měl jsi nějaký společný kšefty s tímhle hezounkem?

Chjo...

Nevotravuj mě s těma kravinama.

Nejsem v mínusu, mám se tak akorát.

Mám na jídlo, na cigára,

na holky, na koníčky...

V hřebčinci mám fajnový kobylky,

davajky a rádodajky, umělkyně...

Žádný drogy...

- tyhle sračky netrpím, to víš. - Jo jo, to vím.

Momentálně nemám kdovíjaký chechtáky, abych schrastil lepší buchty,

ale nábor je jeho věc.

Rád sem zaskočí. Jsou tu pravý štětky. Par excellence...

Takže on dělá nábor?

Nábor a všechno ostatní pro blaho našich kobylek.

- Dědo... - Nepřerušuj mě.

Měl jsem nějaký nabídky, jakože by mi dělali ochranu a střechu

ale Mikiho se moc nebojím.

- Nemám nikoho, víš. - Vím.

Nemám, jsem úplně sám, víš.

Strach máš, když máš někoho, koho miluješ, a mohl bys ho ztratit. A to já nemám.

Když tebe a Deju

poprvé v životě kouřila hajzlbába v Nikšiči,

já jsem už v Evropě protahoval Italky a Francouzky.

- Par Excellence... - Přesně tak.

- Par Excellence, znáš mě. - Znám tě.

Co je?

Tohle je Ljubinka.

Ljubinečka.

Tahle malá s tím neměla nic, to je Číňanova bejvalka.

Hele, Niko, ty si myslíš, že Děda je naivní jak veverka?

Že ti není hanba!

Zastav se někdy u mě, střihneme si poker.

Šéfe, zřejmě máme stopu.

Ze Zabely pustili na prodloužený víkend Darka Matoviče, lupiče a násilníka.

K vraždě došlo v pátek, mohl to být klidně on.

Je tady žena, které se mu podařilo utéct. Napadl ji a zranil.

- Co je? - Chrápeš v práci?

Vytuhnul jsem.

Počkej, to je ten, co škrtí a kouše. - Jo, ten.

Toho dostal Vasa. To je opravdickej úchylák.

Já jsem ho vůbec neviděla.

Z ničeho nic mě zezadu popadl,

a táhl mě.

Nejdřív jsem si myslela, že je to nějaký retard,

je tady domov...pro tyhle...

Aha...

A...

zařvala jsem "mazej!"

OVULUJI, NÁSLEDUJÍCÍ TŘI HODINY JSOU OPTIMÁLNÍ

- mazej! Styď se! OVULUJI, NÁSLEDUJÍCÍ TŘI HODINY JSOU OPTIMÁLNÍ

OVULUJI, NÁSLEDUJÍCÍ TŘI HODINY JSOU OPTIMÁLNÍ

A pak mě najednou strašně kousl.

A zatáhl mě do křoví.

Hodil mě na zem.

V tom křoví si na mě lehl, a škrtil mě.

Škrtil mě,

a štípal tam dole...

Nepospíchej...Dej si vodu.

Kdyby nám Bůh seslal trochu štěstí a byl to on...

Nemyslíš si, že je to on?

Je pravda, že uškrcená byla.

Ale ne pokousaná.

A to má tadyten nejradši.

A pak...pamatujete...žádné stopy po násilném vniknutí.

A za třetí - říkalo se, že poznala někoho nového.

A co teď?

Dejan Lekovič, starý brach...

- Nezabije mě? - Neboj.

- Viď, že ho nezabiješ? - Ne, nezabiju...Bože chraň!

Dáš si něco k pití?

Ne, děkuju.

A je to.

Jdu na hajzl. Hygienická kontrola.

Tak teda...Zoran...

Není schopen násilí.

Jo...znásilnění ženy, to...

není násilí. Žena má z toho potěšení.

Zaplatil té ženě šest drinků,

objímal ji kolem ramen

a společně odešli z diskotéky. On jí už pak nevolal.

Jsou ženy na den, a ženy na noc,

stejně tak muži...

Myslím, že víš, který z nich jsi ty.

Kontrola je hotová.

Hajzl je jako z cukru, to se musí nechat. Barman jseš dobrej.

Akorát místo stojí za hovno.

Příště mi sem netahej takovej póvl!

Zakážeš mi to?

Ano, Majo?

Fakt?

Teď nemůžu přijít.

Nemůžu, mám práci.

Jo, práci!

Takovou mám práci, kurva!

Nic neříkáš...

Já ho najdu. Víš to.

Nevím, brácho. Už jsem zapomněl...

A o Zoranu a Dejanu Lekovičovi nevím nic, co by tě mohlo zajímat.

Tijana se nekurvila. Ani náhodou.

Takže přece jen o nich něco víš.

Už dávno nedělají to, co dřív.

Starší se zbláznil, chtěl by bejt premiérem, nebo tak něco.

Tijana chodila na základku, když jeli v tom kšeftu.

Zoran má rád kurvy. Je to prasák.

Čím větší příšera, tím líp. S normální ženskou mu nestojí.

Co když ti to vadilo?

Ne, brácho. Už jsem ti řekl.

To, co se stalo té maličké, udělal cvok.

To není detektivka.

Od koho máš informace z vyšetřování? Každá maličkost může být důležitá.

Tijana nebyla štětka.

Na rozdíl od tvojí mámy.

Ztrácíš čas, Animuku...

Nech Lekovičovy na pokoji. Vylámeš si zuby.

Na ně nemáš.

- Brácho... - Copak, brácho...

Tijana byla opravdová štětka. To je ložený.

Nemůžeš mi udělat dítě, protože hulíš.

Můj život je hroznej...

Bojím se jít spát, a nechci se probudit.

Protože ty seš hroznej.

Nepociťuji žádnou radost s tebou,

ani v tvé blízkosti.

Tak zatím...čau.

- Čau... - Čus.

- Bye bye! - Čus!

Dobrý! Vstala!

Dobrý večer.

Promiňte, nemáte cigaretu?

Děkuju...

Nemám ráda policajty.

To ani já ne. Jak víš, že jsem polda?

Tvoje žena nevypadá jako manželka policajta. Co dělá?

Ne, nevypadá...je advokátka.

To je Sofiin táta.

Vím, o koho jde. Frája.

Odkud?

Vídal jsem ho v kavárně u mostu.

Byl asi o pět šest let starší, než já.

Měl to svinstvo.

Jo...odešel hodně brzy.

- A ty? - Fetovala jsem.

Zachránilo mě dítě.

Často tě vídám v centru.

Ach jo.

Ach jo.

Už nikdy mě nebij...

Vypadáš jako polda nejvíc ze všech. To máš nacvičený? Zklidni se.

Celou noc jsem nespal.

Křeče...

A k tomu návštěva. Lidi, který jsi do tý doby neviděl.

Narodí se dítě, a všichni na tebe neskáčou.

Přijel bratr ženina strýce.

Vopruzoval, nacpal se, napil, do postýlky dal dvacet euro, a odjel.

Pozor! On má děti tři! A já jsem dal každýmu sto euro. Počítej...

Přijel i s harantama...

To fakt nepochopím...

Děti školního a předškolního věku... Ty se přece k miminu nevodí.

Otrapa...

To co snědli a vypili, stálo víc, než dali do postýlky.

Zmlkni na chvilku!

Promiň.

Kamaráde!

No tak! Aco! Aco!

Dítě nemluví...

Odpočiň si. Dej se do kupy.

Abysme mohli jít prochlastat těch dvacet euro od šváry.

Aco! Do prdele...

- Aco! - Tohle ne!

V pohodě...dobrý...

Řekl bych, že je tady.

Hele, co jsem zrekvíroval... Bazének...

- Parádní... - Čí je?

Sklapni a nestarej se.

Po tom je ti hovno. Šup...

Připijeme si! Chlastu máme dost!

- Fůru!

Je toho pro celý regiment! Tři prdele!

Toho kraula plaveš jako šulin! Kde je práce nohou?

Plaveš jako poleno.

Strejček ti to předvede. Chceš?

Jo?

Ty plaveš jako Tarzan po mrtvici!

- Ne! - Jak tě to naučila bába.

Mě to neučila bába,

ale Socialistická federativní republika Jugoslávie. Neber si ji do držky.

Socialistická federativní republika

Jugoslávie. No jo, ty jsi velký socialista.

Co ti není jasné?

Ty jsi měl nevídaný talent ke všemu.

A teď jsem z hovna dým? To chceš říct?

Byl jsem hubenej chcípáček,

vyděšenej jako ptáče.

Do šesti let jsem se pochcával do postele.

Do státní postele.

Já jsem, kámo, od narození v péči státu.

Co na mě tak čumíš? Zabouchl ses?

To jsem nevěděl.

A proč taky?

Proč si tě nikdo neosvojil?

Asi proto, že jsem byl škaredej jak vopice...ty vole.

Zjistil jsi to?

Kdo byli...

Co jestli jsem zjistil?

Kdo byli mí rodiče?

To jsi se chtěl zeptat?

Jestli jsem našel mámu a tak?

Mámu jo.

Tátu neznám.

Já bych jim to neodpustil.

Protože jsi pičus!

Pořád jsi naštvanej, uraženej...

Myslíš, že bejt parchant je nějaká velká slast?

Parchant jseš, a pořádnej. Stejně tě jednou zničím.

Vidíš. A já tě mám rád.

* * *

www.Titulky.com