Original subtitles

Děkuji.

Kdy jste naposledy viděli Albertu?

Mám několik otázek ohledně požáru obytného vagónu.

Frederiku, zkontrolovali jsme sklep.

Nebyla tam? Běžte zkontrolovat stáje.

Hned.

Alberto, půjdete s námi.

Loni v březnu jste si koupila z farmy Breidablik koně za 80 000.

Žádný kůň ale neexistuje.

-Kde jste na něj vzala peníze? -Odpověď znáte.

Takže jste už někdy kradla?

Občas. Kolem starých lidí se válí vždycky hodně peněz.

Mnozí byli tak senilní, že si ani nevšimli, že zmizely.

-Vybírala jste si senilní lidi? -Ne.

Vybírala jsem si takové, kteří neměli rodinu, aby nikdo neměl podezření.

To vy jste přemluvila Dagmar, aby si koupila auto?

Ne. Sama chtěla, abychom jely na společnou dovolenou.

Víte, co si myslím? Myslím si, že to byl váš nápad.

Zabila jste ji pro peníze.

-Ne. -Po její smrti jste auto hned prodala.

Prodala jsem ho, protože jsem věděla, že nemá žádné příbuzné.

Poznáváte to?

Ukradla jste ji Victorovi Bertelsenovi? Kam jste ji schovala?

Spálila jsem ji.

Zabila jste Victora?

-Měl zápal plic. Snažila jsem se ho zachránit. -Opravdu?

Ano. Jistě.

Požádal vás Jona, abyste kradla, protože potřeboval peníze?

Ne.

Přijela jste do Breidabliku, když vám bylo 18 let.

Proč?

Protože jsem tam předtím žila.

Dobře.

Kdy?

Když mi bylo 11 let žila jsem tam s matkou. Po třech letech jsme se odstěhovaly.

-Pročpak? -Nevím, zeptej se jí.

Pokud se mezitím neuchlastala k smrti.

Jona vás požádal, abyste sehnala peníze, aby tak zabránil bankrotu farmy.

Myslím si, že za to může Jona a vy ho chráníte.

Zlobíte se na něj. Včera jste ho málem zabila.

Je to pochopitelné. Vždycky jste mu pomohla a on vás zklamal.

Ale nechápu, proč ho teď chráníte?

Bojíte se ho?

Alberto?

Kolik vám bylo let, kdy s vámi Jona začal spát?

Proto se vaše matka rozhodla přestěhovat, že?

Jona vás sexuálně zneužíval.

O čem to kurva mluvíte?

Kdo si myslíš, že seš? Drž hubu, děvko!

Víš hovno.

Ukradla jsem auto a drahou známku.

Ale Dagmaře ani Viktorovi jsem neublížila.

A Jon o tom nic nevěděl.

-Chrání ho? -Ano. Určitě.

-V dětství ji zneužíval. -Proto je na něm závislá.

Tak proč se tam zase v osmnácti nastěhovala?

Staral se o ni. Nechtěla, aby ji považoval za oběť.

Raději si myslela, že jsou si rovni, že ji Jona miluje.

-Ale on ji nemiluje, že? -Svým způsobem možná ano.

Ten požár před 12 lety mi pořád vrtá hlavou.

Jeden z bývalých nájemníků mi řekl, že Jona a Sebastian dědili jeden po druhém.

Mám podezření, že Jona zabil svého nejlepšího přítele,

aby byl jediným vlastníkem farmy v Breidabliku.

Musím si s ním promluvit.

Co je?

Nechci se v tom šťourat, ale Margit mi řekla něco o Frejovi.

Prý nikdo nikdy neviděl Albertu těhotnou. Na podzim opustila farmu

a v dubnu se vrátila s dvouměsíčním synem.

-Myslíš, že je Frej Mariin syn? -Je to možné.

Alberta si ho mohla oficiálně zaregistrovat.

-Zjistím, kde se narodil, ano? -Dobrá.

Co testy DNA? Nedostali bychom povolení?

Pokud ho neporodila v nemocnici,

dostaneme soudní příkaz, ale zabere to nějaký čas.

-Dobrá. -Běž domů.

Dobře.

-A co ty? -Dnes večer půjdu domů. Uvidíme se.

-Dobrý den. -Ahoj.

-Jak vám mohu pomoci? -Mám otázky ohledně požáru.

Zase? Včera večer jsem vypovídal na policii.

Mně jde o požár, který vypukl před 12 lety. Zemřel při něm Sebastian Marstrand.

Dobře, o co jde?

-Která budova vyhořela? -Starý dům, který jsme renovovali.

Sebastian zapomněl vypnout lampu. Vznítil se stavební materiál.

-Takže to nebylo žhářství. -Policie si to nemyslela.

Ne, policie nemohla prokázat, že se jednalo o žhářství.

Je pravda, že jste byl jediný Sebastianův dědic?

-Ptáte se, jestli jsem založil ten požár? -Možná, a založil?

Ten víkend jsem byl v Odense. Byl jsem na večeři s přáteli

a ve 23 hodin jsem se vrátil do hotelu.

-Máte skvělou paměť na detaily. -O požáru jsem se dozvěděl až ráno.

Proto si to pamatuji. Na takový víkend se nezapomíná.

Sebastian Marstrand byl můj nejlepší kamarád.

Breidablik byl našim společným životním dílem.

Pokud jde o dědictví...

Víte, jak vysoká je dědická daň, když nejste příbuzný?

Finančně jsem jeho smrtí nic nezískal.

Naopak. Sotva jsme se vyhnuli bankrotu.

Máte další otázky?

-V tuto chvíli ne. -Kdyby ano, dejte mi vědět.

Děkuji. Přeji hezký den.

-Co chtěl? -Nic.

-Ahoj. -Ahoj.

Stalo se něco?

Řekla jsem Ulrikovi o Bjørnovi, o mé matce a Sebastianovi.

Neunesl to. Rozešli jsme se.

To mě mrzí.

Chtěla jsem se ti omluvit, za to, co jsem řekla.

Vím, že jsi mi chtěla pomoci, ale vzpomněla jsem si na Sebastiana.

Nechtěla jsem si znovu dělat naděje.

Chápu.

Frederiku?

-Je tady Albertina matka. -Její matka?

-Vítejte. -Dobré ráno.

-Frederik Havgaard. -Karin.

-Vyšetřujete Albertin případ? -Ano, vyšetřuji to.

Posaďte se, prosím.

Přišla jsem vám říct, už ať Alberta udělala cokoli,

nebyl to její nápad.

Ke všemu ji donutil Jona Simonsen.

-Proč si to myslíte? -Ovládá ji.

Dělá to tak už léta.

Když jsme se přestěhovaly do Breidabliku, rychle k němu přilnula.

Nejdřív jsem byla ráda, že má někoho jako otce.

Já vím, byla jsem strašně naivní.

Když jí bylo 14 let, rozhodla se, že se nastěhuje k Jonovi do hlavní budovy.

Všichni v Breidabliku věděli, co to znamená, ale nikdo nic neudělal.

-Proč? -Všichni jsme se Jony báli.

A já...

V té době jsem na tom byla špatně.

Sebastian byl jediný, kdo se odvážil Jonovi něco říct.

Sebastian Marstrand?

Jednoho dne, když nebyl Jona doma, mi řekl, že bych měla

odvézt Albertu do Skanderboru, kde pro nás našel byt.

-Co na to Alberta? -Zuřila. Nechtěla se odstěhovat.

Násilím jsem ji odtáhla do auta.

Často jezdila do Breidabliku stopem.

Když ji tam Sebastian viděl, zavolal mi a já si pro ni dojela.

Sebastian hlídal, aby se Alberta s Jonou nestýkala.

Vyhrožoval, že půjde na policii, jestli jí Jona nedá pokoj.

-Jak to víte? -Zaslechla jsem, jak se hádají.

Jednou jsem si přijela pro Albertu

a slyšela jsem, jak se Jona hádá v kuchyni se Sebastianem.

Sebastian řekl, že už ho nebude chránit.

Že prý půjde na policii, jestli Jona neodejde z Breidabliku.

-Kdy to bylo? -Nevím.

Někdy v polovině ledna 2011.

Několik týdnů před Sebastianovou smrtí.

Dobrý večer.

-Jono, můžeme si promluvit? -Právě večeříme. -Chápu.

Vypadá to výborně. Zabere to jen pár minut.

-Co chcete? -Mluvil jsem s Karin, s Albertinou matkou.

Váš vztah začal, když byla ještě dítě.

To není pravda.

Takže není pravda, že se k vám Alberta ve 14 letech nastěhovala?

Karin je alkoholička. Staral jsem se o Albertu, protože ona nemohla.

Pravděpodobně se pořád stydí, proto mě obviňuje.

Znamená to, že ostatní potvrdí vaši verzi událostí?

Karin řekla, že Sebastian Marstrand je odsud odvezl pryč.

Sebastian chtěl, abyste Albertu přestal zneužívat.

To byla otázka?

Vzpomínáte si na hádku se Sebastianem pár dní před požárem?

Ne.

Karin řekla, že slyšela vaši hádku.

Sebastian vám prý vyhrožoval, že celou věc nahlásí policii.

Lže.

Dobře.

Cesta z Odense trvá přibližně tři hodiny.

Mohl jste založit požár a ráno být zase v Odense.

-Dalo by se to stihnout. -Určitě ano, ale já to neudělal.

Zkusím si promluvím s bývalými nájemníky a ještě se k tomu vrátíme.

Běžte dojíst tu výbornou polévku, než vám vychladne.

Kolik bylo Albertě let, když jste se nastěhovali do Breidabliku?

Třináct, čtrnáct.

Spal s ní už v té době Jona?

Ano.

Tehdy jsem to nevěděla, ale později jsem na to přišla.

Jakpak?

Moje matka se přestěhovala na Zéland.

Bjørn a já jsme zůstali v Breidabliku sami.

Nevěděli jsme, jestli nám to dovolí, protože jsme neměli peníze na nájem.

Jona řekl, že můžeme na farmě zůstat,

protože Breidablik je náš domov.

Ulevilo se nám.

O několik dní později to Jona udělal poprvé.

Řekla jsi o tom někomu?

Ne.

Bjørn se to nějak dozvěděl, i když jsme o tom spolu mluvili.

Už je to dávno. Jona na mě byl vždycky hodný.

To neospravedlňuje jeho činy.

Nikdy mě k ničemu nenutil.

Stále se jedná o zneužívání.

-Neplač. -Nakonec jsem utekla.

Ano.

-Vstupte. -Děkujeme.

Teď nám otevřou dveře, Freji.

Tam.

Je to ono? Otoč to.

-Ahoj. -Ahoj.

Chovají se tady k tobě dobře?

Neposadíme se?

-Freji, promluvím si s maminkou, ano? -Dobře.

Až bude po všem, vrátíš se za námi do Breidabliku.

-Ano. -Ano.

Ale musíš převzít odpovědnost za smrt Sebastiana Marstranda.

Chtěla jsi nás jen chránit. Já jsem o ničem nevěděl.

Souhlasíš?

Jestli mě miluješ tak, jako já tebe, uděláš, o co tě žádám.

Jinak se domů nevracej.

Zůstaneš úplně sama.

Rozumíš, co ti říkám?

Ještě není pozdě, nahlásit Jonu na policii.

Já vím.

Už nechci zažít ty nekonečné výslechy a potkat ho u soudu.

Chci jít dál a zapomenout.

Už ho nechci nikdy vidět.

Je Jona Sebastianův otec?

-Omlouvám se, ale... -V pořádku.

Není.

Celou dobu jsem mluvila pravdu, Louise. Sebastianův otec je Olivier.

-Musím chytit vlak. -Samozřejmě.

-Zavolám ti. -Jistě.

Šťastnou cestu.

Ahoj.

Alberta porodila Freje v nemocnici a zůstala tam tři dny.

Mám také zprávo o návštěvách porodní asistentky. Soudní příkaz nedostanu.

V pořádku. Děkuji, žes to prověřil.

Mám nové informace o požáru před 12 lety.

Jona měl jiný motiv.

Sebastian Marstrand mu pohrozil, že Albertino zneužívání nahlásí policii.

Zeptal jsem se na to Jony, ale on to samozřejmě popřel.

-Dnes ráno navštívil Albertu ve vězení. -Jak je to možné?

Vzal s sebou Freje.

Před hodinou se Alberta přiznala, že založila ten požár.

Cože?

-Ano. -Ona to vzala na sebe?

Možná to udělala. Možná se chtěla Sebastianovi pomstít, protože stál mezi nimi.

Pokud za žhářstvím stojí ona, tak to udělala jedině na Jonův příkaz.

-Prý o tom Jona nevěděl. -Protože se ho bojí!

Co teď? Projde mu to? Povede dál svoji farmu?

Ano.

Alberta se přiznala. Mám svázané ruce.

Jono?

-Má dnes Simon vyzvednout Freje? -To je v pořádku.

Jono?

Proč to Alberta udělala? Žárlila, nebo co?

Pokusila se tě upálit zaživa....

Ani ty, ani Simon o tom nic nevíš. Nestrkej do toho nos.

Proč se Louise zajímala o Freje?

Margit, už nechci...

Převzala odpovědnost za smrt Sebastiana Marstranda.

Donutil jsi patnáctiletou holku k vraždě.

-Zbavil ses ho kvůli ... -K ničemu jsem ji nenutil.

Znásilňoval jsi Marii Jepsenovou.

Proto jsi dovolil, aby tady s Bjørnem zůstali.

Odkud znáš Marii?

Pátrali jste po jejím synovi, že? Byla jsi profilovač?

Možná si myslíš, že Frej je... O to tu jde?

Myslíš si, že jsem unesl její dítě?

Odpovídám profilu?

Co?

-Chlapce jste nikdy nenašli, že ne? -Ne.

Kdo mohl být potenciální pachatel?

Žena.

To mě vylučuje.

Takže žena. Co dál?

Buď v pubertě, nebo po dvacítce, nebo starší 40 let.

Mohla přijít o dítě.

-Zajímavé. Svobodná? -Ne nutně.

Možná má manžela. Nejspíš staršího nebo mladšího.

Neodpovídal někdo z Mariina okolí tomu profilu?

Ne. Marie v Kodani nikoho neznala.

Pouze jednu pracovnici sociální péče a dívky z podpůrné skupiny.

Nepřišla některá z té skupiny o dítě?

Teď tě požádám, abys opustila můj pozemek.

Jono?

V případech zneužívání dětí neexistuje žádná promlčecí lhůta.

Jednoho dne tě nahlásí na policii.

Odeslal jsem vše, co se týkalo případu Dagmar, do Severního Jutska.

-Skvělé. To je pro dnešek vše. -Měj se.

Bertrame?

Ano?

Vím, že jsem se k tobě na začátku nechoval nepřátelsky.

-Odvedl jsi dobrou práci. -Děkuji.

Možná bys měl zvážit, jestli u nás nechceš zůstat.

Zvážím to.

-Uvidíme se zítra. -Měj se.

Ahoj, Louise.

Jen mě zajímá, kde jsi. Zavolej mi zpátky.

-Dobré ráno. -Jak vám mohu pomoci?

Pracuje tady ještě Anja Müllerová? Nemůžu se jí dovolat.

Ne.

-Louise? Louise Bergsteinová? -Ano.

-Trina Søeová. -Vzpomínám si na vás. Můžeme si promluvit?

-Zrovna odcházím. -Jen pět minut.

Uvidíme se dole.

Jde o Marii a Sebastiana. Potřebuji od Anji nějaké informace.

Všechny nás to zasáhlo, hlavně Anju. Kvůli stresu měla nemocenskou.

Potřebuji jména děvčat z podpůrné skupiny.

To jsou důvěrné informace. Nemohu vám je dát.

-Dítě bylo nabídnuto k adopci. -Ne, Marie si dítě nechala.

Ano, ale možná to byla chyba.

Odpusťte mi, ale je to můj názor. Anja si to také myslela.

Chtěla, aby Marii Sebastiana odebrali?

Zpočátku ne.

Ale změnila názor, když vyšlo najevo, co udělal Mariin bratr.

Nakonec podpořila rozhodnutí, aby Marii dítě odebrali.

Komise však hlasovala proti. Možná proto, aby ušetřili peníze.

Promiňte, kdy se Anja vrátila do práce?

Nevrátila se. Dala výpověď a přestěhoval se do Rakouska.

Její manžel je Rakušan. Je mnohem starší než ona.

-Kde jsi byla? -V Kodani za Anjou Müllerovou.

Byla to sociální pracovnice, která měla na starost Mariin případ.

Nezastihla jsem ji.

Před třemi lety se s manželem přestěhovala do Rakouska.

Myslím si, že to byla ona, kdo unesl Sebastiana.

Ten den byla celou dobu s Marií.

Její manžel Ernst jí pravděpodobně pomáhal.

Ona zůstala s Marií a on odvezl malého Sebastiana do Rakouska.

Anja čerpala nemocenskou, pak dala výpověď a přestěhovala se do Rakouska,

kde se jim nějakým zázrakem podařilo zaregistrovat dítě jako vlastní.

-Teoreticky je to možné. -Měli bychom tam zajet.

Měli bychom informovat rakouskou policii.

Nejdřív tam zajedeme. Chci si s ní mluvit.

Ohledně Freje jsem se mýlila, ale Anja odpovídá profilu.

Je to ten dům.

Dobrá.

Snažili jsme se o dítě mnoho let.

Když jsme se...

Když jsme se rozhodli pro adopci, Ernst byl příliš starý.

Naši žádost odmítli.

Zkoušeli jsme to dál. Pořád jsme doufali.

Jednou se nám to dokonce podařilo.

Ale v pátém měsíci jsem potratila.

Marie je mladá.

Může mít další děti.

Neberte nám ho.

Jsem jeho matka.

O TŘI MĚSÍCE POZDĚJI

-Ahoj. -Ahoj, Louise.

Všechno je připraveno. Tady je smlouva.

Stačí se jen podepsat.

-Tohle je můj malý honorář. -Ano, na tom jsme se dohodli.

Kupující převezme veškeré příslušenství a vybavení.

-Můžete si odnést nějaké suvenýry. -Jistě.

-Ahoj. -Ahoj.

-Jak se mu vede? -Dobře.

Zpočátku to pro něj bylo těžké.

Ernst a Anja mu chyběli.

Ale díky tomu, že Louise bydlí nedaleko, je to pro nás mnohem jednodušší.

Dobrá.

A jak to zvládáš ty?

Miluji ho.

I když je to těžké. Doufám, že mi rozumíš.

Samozřejmě. Rozumím.

-Ahoj, nejste Frederik? -Ano.

-Jsem Hannah. -Kde je oslavenkyně?

Tady je.

Ahoj.

-Všechno nejlepší k narozeninám. -Děkuji. Měl jsi hezkou dovolenou?

Ano, s Carlem jsme surfovali. Všechno mě bolí, ale byla to zábava.

Pozdravuje tě Jens. V Breidabliku teď prožívají těžké časy.

-Simon, Margit a další odcházejí. -Mají dcery, takže chápu proč.

Přesně tak.

-Nesu přípitek. Přidáte se? -Jistě.

Děkuji, že jste přišli. Hodně to pro mě znamená.

Narozeniny moc slavit neumím. Chybí mi praxe,

nebo jsem neměla kolem sebe lidi, se kterými jsem chtěla slavit.

Takže vaše přítomnost pro mě hodně znamená.

Na zdraví!

Na zdraví.

Chceš dolít?

-Prosím. -Děkuji.

www.titulky.com