Original subtitles

Dobré ráno. Je skvělé vidět odpočaté lidi.

Tohle je Frederik Havgaard od policie ze Zealandu.

-Potřebuje pomoc při hledání podezřelého. -Ano, děkuji.

Bjørn Jepsen, 23 let.

Je naším hlavním podezřelým z dvojnásobné vraždy z listopadu loňského roku.

Oběťmi jsou Hans-Ole Kistrup a matka podezřelého Therese Jepsenová.

Neviděli se roky, ale sešli se těsně před vraždou.

-Můžete mu dokázat, že byl na místě činu? -Bohužel ne.

Ale jestli najdeme jeho boty, propojíme ho s místem činu.

Bjørn žije na farmě Breidablik, ale už dva dny nebyl doma.

Domníváme se, že se skrývá tam, kde se cítí v bezpečí:

zde v severním Jutsku. Možná u jednoho z kamarádů.

Musíme si promluvit se všemi jeho spolužáky a učiteli.

Buďte však opatrní. Mohl by být nebezpečný.

Dobré ráno.

Nepotřebuješ pomoc?

Ano, to by bylo skvělé.

Půjdu uvařit kávu.

Ano?

U telefonu Louise.

Tady Anja Müllerová. Sociální pracovnice Marie Jepsenové. Nedávno jsme se potkali.

Chtěla bych se vás na něco zeptat. Máte dnes čas?

-Ano, o co jde? -O Marii. Můžeme se setkat osobně?

Mohla byste se zastavit v mé kanceláři?

Zvu vás k nám na kávu.

-Tady máte. -Děkuji.

Tohle je Trine Søeová, moje šéfová. Bude nás doprovázet.

-Ráda vás poznávám. -I já.

Marii je 19 let. Je těhotná. V Kodani nikoho nezná.

Nechtěla byste se stát její mentorkou?

Mentorkou?

Je na všechno sama. Se svými zkušenostmi byste jí byla velkou oporou.

Má vás ráda. Vycítila jsem to.

Řekla vám Marie, že jsem u ní včera byla?

Ano. Prý jste jí pomohla. Dosud pomoc odmítala.

Město organizuje podpůrné skupiny

pro nastávající matky. Byla na nich několikrát,

ale teď už tam nechce chodit. Prý tam nezapadla.

V jejím případě to není rozumný přístup.

Co tím myslíte?

Chcete jí odebrat dítě?

Ještě nebylo rozhodnuto. Ale je to mladá, svobodná matka.

Dítě se matkám neodebírá, protože nemají rodinu.

V minulosti se sebepoškozovala.

Loni v říjnu se hned po přestěhování pokusila o sebevraždu.

Proto je pod naším dohledem.

Dobře.

Tak dobře.

Souhlasím za předpokladu, že bude Marie souhlasit.

Promluvte si s ní o tom, ano?

Chci se vás na něco zeptat.

Proč se policie najednou zajímá o Mariina bratra?

Na to nemohu odpovědět.

Je hlavním podezřelým.

Maria není hloupá. Dojde jí to.

Bojím se, jak bude reagovat.

Zavolejte mi, až si s ní promluvíte.

Dobrý den. Jsem Frederik Havgaard, policie Zealand.

Margit.

-Hledáte Bjørna? -Ano.

-Nevrátil se domů. -Nevíte, kde by mohl být?

Včera jsme se o tom bavili, ale... Bjørn nám nic neřekl.

-Rád bych viděl, kde Bjørn bydlí. -Nepotřebujete povolení k prohlídce?

Ano, ale ušetřila byste mi spoustu času.

Je to tzv. mentoring.

Navštívila bych tě jednou, dvakrát týdně.

-Pomohla bych s praktickými věcmi. -To by Anjin nápad?

Prý se ti nelíbí v podpůrné skupině pro matky samoživitelky.

Nemám s nimi nic společného.

Mohu se zeptat, kdo je otec dítěte?

Jmenuje se Olivier. Je to Francouz.

V Breidabliku byl asi tři měsíce.

A on ví, že...?

Ano, ale není připraven být otcem.

Obejdu se bez něj.

Proč se nevídáš se svým otcem?

Po smrti mé matky se to nějak vytratilo.

Blbost. Tomu nevěřím ani na vteřinu.

Zavrhla jsi ho?

Nebo on zavrhl tebe.

Ne, žila jsem pět let v Londýně a...

Prostě to tak dopadlo.

Nemusíš se obhajovat.

-Je to idiot, nebo tak? -Včera za mnou přišel.

Co chtěl?

Odchází do důchodu. Myslím, že trochu panikaří.

Chce se se mnou vídat.

Chceš to i ty?

Já nevím.

Měla bys ses s ním setkat. I kdybys...

...ho pak poslala do prdele.

Tady bydlí. Je s námi již několik let.

-Je tady zima. -Má k dispozici topení.

Raději žije tady.

Vídáme se jen u večeře.

-Byl vždycky samotář? -Myslím, že ano.

Myslím, že se to zhoršilo, když se odstěhovala jeho matka.

-Víte, že opustila svoje děti? -Ano.

-Kde Bjørn pracuje? -Různě.

Rád řídí traktor.

Pracuje ve vašem obchodě?

Ne, to není nic pro něj. A odmítá pomáhat s večeří.

-Zastoupil ho Jon. -Jon?

Jon Simonsen. Jeden z majitelů farmy. Bjørna zná asi nejlépe.

Kde ho najdu?

Teď není doma, ale dám vám jeho číslo.

Děkuji.

Pošlu sem techniky.

Možná Bjørn jen odjel na dovolenou nebo...

Na dovolenou by bez telefonu neodjel.

Mám pořád hlad.

Dítě si pravděpodobně nestěžuje.

Vím, proč si myslí, že potřebuji mentora.

Chtějí mi to dítě vzít. Proto mě musíš hlídat.

Jsem tady, protože ti chci pomoci.

Osobně si myslím že to zvládneš.

Děkuji. Ostatní si to nemyslí.

Chutnalo?

Proč jsi po přestěhování nevyhledala svou matku?

Chtěla jsem, ale...

Nevěděla jsem, kde bydlí, takže...

Zavolala jsem jí a zeptala se, jestli ji můžu navštívit.

Nebyla z toho příliš nadšená.

Raději jsme se sešli v kavárně.

-Řekla jsi jí, že jsi těhotná? -Nemusela jsem. Ona to poznala.

Nic jsem od ní nechtěla.

Jen jsem doufala, že se můžeme vídat.

Chtěla to taky?

Včera jsem si tě vygooglovala.

Dobře.

Jsi profilovač. Pracuješ pro policii. Sestavuješ...

...psychologické profily vrahů.

-Nejde jen o vraždy. -Ale mámu zabili, že?

Na tomto případu už nepracuji a nemohu se k tomu vyjádřit.

-Byla jsi u ní doma? -Ne, jen venku.

Podezřívají Bjørna, že?

-Proto se na něj ptáváš? -Marie.

Označila jsi ho za podezřelého?

-Marie, nemohu ti nic říct. -Máš nějaké důkazy?

Jakékoliv? Bjørn se s matkou neviděl pět let.

Sešli se v den vraždy.

-Ne. -Ano.

Policie má k dispozici videozáznam z kavárny, kde se pohádali.

Bjørn to neudělal. Louise, Bjørn ji nezabil!

-Nebyl to Bjørn. -Marie?

-Marie!? -Běž pryč.

Marie?

Marie!

Dobrý den, tady Frederik Havgaard.

Rád bych s vámi mluvil o Bjørnu Jepsenovi.

Prosím, zavolejte mi dnes večer.

-Volal jsi Jonovi Simonsenovi? -Ano.

-Našlo forenzní něco? -Ano. Spoustu věcí.

Ani stopa po botách.

Bývalí přátelé ho už léta neviděli.

Na střelnici už dlouho nebyl.

Kde je jeho oblečení?

Leželo všude kolem.

Ptám se na jeho pracovní oděv.

Všichni ostatní ho nosí. Kde jsou jeho věci?

Prověřím to.

Anja Müllerová. Zanechte mi vzkaz.

Ahoj, Anjo, tady Louise. Maria se nevrátila domů.

Jedu do domu její matky. Možná se tam schovala.

Prosím, zavolejte mi.

Marie?

Marie?

Marie?

Marie?

Prosím, dej mi ten nůž.

Dej mi ten nůž. No tak.

Prohlédla jsem je všechny.

Není tam ani jediná fotka mě nebo Bjørna.

Která matka se nechce dívat na své vlastní děti?

Nechceš mi říct, co se stalo mezi tebou a tvou matkou?

Byla...

...tak naštvaná.

Téměř...

Jako by ji uráželo...

...že jsem těhotná.

Zeptala se, jestli jsem se nepoučila z jejích chyb.

Bjørn a já jsme pro ni byli chybami.

Ví o tom Bjørn?

Ano.

Napsala jsem mu.

Myslím, že ji požádal, aby se o mě postarala.

Louise, bolí to.

Jsem tady.

-Kde je Maria? -Je na porodním sále.

-Tohle je Ernst. Můj manžel. -Dobrý den.

-Zlato, vezmu si domů taxíka. -Ráda jsem vás poznal.

Omlouvám se. Byli jsme venku a neslyšela jsem telefon.

Je sama?

Je s ní porodní asistentka. Měla byste za ní zajít.

-Zavolám vám. -Jo. Pokoj číslo dvě.

Kdo jste?

Dobrý večer.

Jsem Frederik Havgaard. Policie Zealand.

To vy jste mi volal?

-Jste Jon Simonsen? -Ano.

Omlouvám se, že jsem šel dovnitř.

To není problém. Co jste potřeboval?

Chtěl jsem se podívat, jestli tady Bjørn Jepsen nenechal nějaké věci.

-Nechal, odnesl jsem je. -Počkejte minutu.

Nevím, kde teď je.

-Nevím. -Můžete se stavit zítra na stanici?

Ano, jistě. Stejně musím zajet do Aalborgu.

-Skvělé. Uvidíme se zítra. -Na shledanou.

-To byla ale noc. -Mrznul jsem!

To my všichni.

Pořád pršelo. To bylo šílené.

Neměl jsi ani spacák. Co měl tehdy s sebou?

Jen deku.

Ano. Malou deka. Chudák Bjørn.

Dal jsem ti spacák, pamatuješ?

-Jo. -Koupil jsem ti i kabát.

Koupil.

Matka se mě na něj vyptávala.

-Neměl jsi žádný zimní kabát. -Ne.

Byl jsem tvůj učitel.

Nemyslela si tvoje matka, že jsem moc dotěrný?

Ne.

Byla ráda, že se o mě někdo postaral.

Ona už pak nemusela.

Dělala, co mohla.

Ne, neudělala.

Nic jsem pro ni neznamenal.

To není pravda.

Já to cítil jinak.

Pro mě jsi byl...

...výjimečný člověk.

-Tati? -Co je?

Dorazila jsi?

Co na ni říkáš?

-Pěkná. -Opravdu? -Ano.

Nedáš si kávu?

TÁTOVI

-Tady máš. -Děkuji.

Tys ho nevyhodil?

Matka tyhle věci schovávala.

Učil jsem tě navigovat, pamatuješ?

-Moc ti to nešlo. -Ano.

Ale ve vodě jsi byla skvělá.

Matka plachtění nesnášela.

Nevím. Myslím, že se jí to docela líbilo.

Jen si myslím, že...

Co?

Možná byla unavená z toho, že všechno dělá špatně.

Stejně jako já.

Nemůžu změnit minulost.

Ne, ale můžeš o tom mluvit. Možná se za některé věci omluvit.

Omluva vůbec nic změní.

Víš co? Jestli chceš rozebírat své dětství, musíš si najít někoho jiného.

Therese se odstěhovala, ale děti s sebou nevzala.

Rozhodli jsme se, že to tak bude pro ně nejlepší.

Protože... Byl to jejich domov.

-Víte, že je Marie těhotná? -Ano!

Bjørn nám to řekl. Vždycky byla silná.

Zvládne to. Na rozdíl od Bjørna.

On je zranitelný.

Když k nám přišel, bylo vidět, že něco není v pořádku.

Chci říct...

Bylo těžké se s ním sblížit.

Ale po nějaké době se to změnilo.

Když dokončil školu, chtěl pracovat na farmě na plný úvazek.

-Možná to byla chyba. -Pročpak?

Byl to samotář. Stále více se izoloval.

Nebylo to pro něj dobré.

Bjørn se tady nenarodil?

Ne. Therese se přistěhovala, když bylo Bjørnovi asi 12 nebo 13 let.

-Odkud přišli? -Na to se nikoho neptáme.

Asi někde ze Zealandu.

-Kam jdeš? -Na zkoušku sboru, začínáme v 17 hodin.

A co ty? Odjíždíš?

-Ne tak docela. -Ne?

Pelle?

Mohu zůstat ještě jednu noc?

Jo.

Myslel jsem, že chceš navštívit i další kamarády.

Ne.

Zůstaň! Uvidíme se později.

Dorazím kolem osmé.

-Zatím! -Na shledanou.

-Ahoj. -Ahoj, Louise.

-Ahoj. -Ahoj.

-Vezmu to. -Děkuji.

-Gratuluji. -Děkuji.

Jaký byl porod?

Přijali ji na oddělení a za dvě hodiny byl na světě.

Trochu dříve, než bylo v plánu, ale je nádherný.

Jo.

Louise, doprovodíte mě?

-Kdy ji pustí domů? -Zatím je na pozorování.

Musíme rozhodnout o umístění dítěte.

Nechceme jí chlapce odebrat, až si ho přiveze domů.

-Kdy to budete vědět? -Za dva dny zasedá komise péče o děti.

Budu jim tam muset říct, co se stalo včera.

-Samozřejmě. -A pak je tu ta záležitost s jejím bratrem.

Bjørnovy činy by neměly mít vliv na rozhodnutí komise.

-On je to jediné, co má. -Má mě.

Jste státní úředník, stejně jako já. Někdo jiný by se jí hodil.

-Promluvím si s ní. -Děkuji.

Co kdyby ses vrátila zpátky do Breidabliku a ostatní by ti tam pomáhali?

Nevrátím se tam.

Bez Bjørna ne.

Nemáš na Zealandu nějakou rodinu? Někoho, kdo by ti pomohl?

Někdo, komu důvěřuješ a koho bychom mohli kontaktovat?

S Bjørnem jsme měli ve škole učitele hudby, Pelleho.

Měla jsem ho moc ráda.

-Pomohl nám. -Mám s ním mluvit?

Nemůžu se jen tak objevit a říct:

Nechceš si hrát na strýčka mého dítěte?

Můžeme se o to alespoň pokusit.

Musíme to udělat před tím, než komise rozhodne.

KOMUNITNÍ KLUBOVNA

Dejte to na každou druhou židli. Mohou se podělit.

Začněte tady.

-Přijde si tě poslechnout tvoje matka? -Ne, má jiné plány.

Škoda.

Zpíváš sólo.

Pojď sem, Theisi.

Jsem si jistý, že by maminka přišla, kdyby měla čas.

Je jí to jedno.

Jak to víš?

Vím, že není.

Víš co?

Nemůžu se dočkat, až tě uslyším zpívat.

Jsi velmi výjimečný, Theisi.

Pojď ke mně.

Chyť mě za ruku.

-Hledáte Pelleho? -Ano.

Je v kulturním centru. Jeho sbor má vystoupení.

Není to támhle?

-Na silnici zahněte doleva. -Děkuji.

Sakra. Vyděsil jsi mě.

Jak dlouho jsi tady?

Stál jsem tam nahoře.

Viděl jsi vystoupení?

Líbilo se ti?

Kolik jich bylo?

Byl tam jeden malý chlapec.

A já.

Kolik dalších?

-Odpověz mi! -Bjørne?

-Říkal jsi, že jsem výjimečný. -Protože jsi byl.

Pomohl jsem ti, ne?

Nebo ne?

Musíme si něco ujasnit.

Nikdy jsem tě k ničemu nenutil.

Nebo ano?

Přišel jsi za mnou sám.

Pokaždé.

Pokaždé.

Bjørne?

Bjørne?

Louise Bergsteinová.

Ahoj, tady Frederik.

Našli jsme Björnovy boty. Byla na nich krev obou obětí.

Není pochyb o tom, že Bjørn je náš pachatel.

Děkuji za zavolání. Budeme v kontaktu.

-Jistě. Uvidíme se. -Ahoj.

Dobrý den. Hledám...

Bjørne?

Počkej! Marie porodila dítě!

-Porodila dítě? -Ano, je v pořádku.

Je to chlapeček.

Daří se jim dobře. Ještě jsou v nemocnici.

Stýská se jí.

Je jí líto, že jste se pohádali. Chce, abys viděl jejího syna.

Ráda ti pomohu.

Ano?

Mně už nikdo nepomůže.

www.titulky.com