Original subtitles

Měla jsem další noční můru.

Byla jsem v podzemním parkovišti, ale jinak to bylo stejné.

Někdo mě sleduje, nevím kdo, a pak....

-A najednou je tam. -Peter Vinge?

Říká vám něco?

Stále kontrolujete byt, když přijdete domů?

Jo.

Co myslíte, že by pomohlo?

-Netuším. Vy jste odborník. -Jste také psycholožka.

Minulé léto jste zažila smrtelnou hrozbu.

Nemohla jste uniknout. To je příčina vaší posttraumatické stresové poruchy.

Přála bych si, aby tato sezení fungovala, aby...

Aby ty rituály nepřerostly v nutkavé chování.

Louise, musíme zjistit příčinu vašeho strachu a hledat hlouběji než jen v minulém létě.

-Ano, ale proto tu nejsem. -Někdy je to potřeba.

Musím chytit vlak. Jedu na sever na jednu policejní stanici.

-Mám domluvenou konzultaci jednoho podezřelého. -Dobře.

Musím se vrátit do práce.

-Dobrý den, jsem Frederik Havgaard. -Louise Bergsteinová.

-Omlouvám se za zpoždění. -V pořádku. -Děkuji, že jste přijela.

-Jistě. -Pojďte se mnou. -Ano.

15. listopadu loňského roku byli

Hans-Ole Kistrup a Therese Jepsenová nalezeni zavražděni před jejím domem.

Byli spolu na večeři a vraceli se taxíkem asi čtvrt hodiny po půlnoci.

Čas jsme určili podle taxi účtenky, kterou zaplatil Hans-Ole.

Přistihli Kevina Jensena, jak se vloupává do jejího domu.

-Hans-Ole popadl Kevina a ten se rozzuřil. -Jak jste našli Kevina?

Půl hodiny předtím se snažil vloupat do nedalekého podniku.

Zachytila ho kamera a jeho otisky bot se shodují s otisky z místa činu.

Tři dny po vraždách jsme obdrželi záznam z bezpečnostních kamer.

Vyzpovídali jsme Kevina, který vše popřel

a neměli jsme dost důkazů vznést obvinění.

-Dobře. -To je vše.

-Jak byli zavražděni? -Nožem.

-Našli jste ho? -Ne, nenašli.

Chceme Kevina znovu vyslechnout, ale také trochu změnit strategii.

S vaší pomocí.

Už byl odsouzen za útok na cizince, kterého potkal v baru a málem ho zabil.

Můžete začít záznamem z prvního výslechu.

-Máte takové boty? -Možná.

Podívejte se na ně. Ano nebo ne?

-Teď už ne. -Kdy jste se jich zbavil?

Nevzpomínám si.

Tyhle boty máte na kamerových záznamech z nepodařeného vloupání do nedaleké firmy.

Loupež vám nevyšla, tak jste to zkusil vedle v domě.

-Chci právníka. -Právník je na cestě.

-Můžete to zastavit. -Už jste skončila?

-Změnilo se od té doby něco? -Nic. Stále to popírá.

Máte nějaké svědky od domu Therese Jepsenové?

Ne.

-Bohužel nikdo takový neexistuje. -Chápu.

Ráda bych viděla místo činu.

-Proč? -Aby pochopila, co se tam stalo.

Říkal jsem vám, že ho přistihli při činu.

Ano. Ráda bych ho pochopila. Vašeho podezřelého.

Dobře.

Vy jste ta, kdo vyřešil případ z loňského léta na ostrově Funen?

-Odkud to víte? -Policejní drby.

-Váš profil je přivedl k Peteru Vingeovi. -Nepřipisuji si za to žádné zásluhy.

-To byste měla, proto jsem vám zavolal. -Kdo byly oběti?

Hans-Ole Kistrup. Prodejce aut, svobodný.

Therese Jepsenová, ovdovělá realitní makléřka.

Neměli spolu žádné děti, ale ona měla dvě z minulého manželství.

-Měli vztah? -Asi spolu začínali chodit.

Seznámili se před dvěma týdny na Tinderu.

-Znal někdo z nich Kevina Jensena? -Ne, pokud víme, tak ne.

Therese Jepsenová byla nalezena...

...tady, na verandě.

Hans-Ole Kistrup byl nalezen na zemi...

...tady. Přišel jí na pomoc.

Našel je soused, který se vrátil domů o půl hodiny později.

Taxík stál tamhle, takže řidič nemohl nic vidět.

Therese vcházela do domu.

Tady překvapila

Kevina Jensena, který se vloupal do domu rozbitým oknem.

Tady byly nalezeny otisky jeho bot.

Napadl Therese a podřízl jí hrdlo.

Hans-Ole utrpěl 28 bodných ran

na rukou a pažích, snažil se bránit.

Byl pobodán na krku a na hrudníku. To je vše.

Jste připravena? Moji kolegové by uvítali vaše názory.

Ano, ale můžeme si nejprve mluvit spolu?

Mám schůzku, takže to probereme v zasedací místnosti.

-Ahoj. -Ahoj.

-Já jsem Adnan. -Louise.

-Rád vás poznávám. Jsem tu nový. -Jesper Albeck.

Jsme zvědaví na váš názor na Kevina. Vinu nepřiznal.

-Nedáte si kávu? -Ne, díky.

Myslím si, že Kevin Jensen není váš pachatel.

Takže.

Neměla bych se účastnit jeho výslechu.

Omlouvám se.

Pročetla jsem si spis

a já ráda vám poskytnu svůj názor na tento případ.

Prosím.

Myslím si, že nešlo o úmyslnou loupež.

Vypadá to spíše jako úkladnou vraždu,

kde vrah znal jednu z obětí, jmenovitě Therese Jepsenovou.

Šel k ní domů, ale ona nebyla doma a tak na ni čekal.

Když se vrátila, napadl ji nožem u vchodových dveří.

Poté se objevil Hans-Ole.

Zaplatil za taxi, vcházel do domu a byl napaden.

Jeho zranění jsou náhodná.

Jakmile ubodal Hans-Oleho, vrátil se útočník k Therese Jepsenové

a podřízl jí hrdlo.

Podříznout někoho je osobní záležitost. Metoda vraha, nikoliv zloděje.

Útočník rozbil okno, aby to vypadalo jako vloupání,

ale zloději jen zřídka rozbíjejí okna v domech

a Kevin Jensen je profesionál. Takže shrnuto a podtrženo.

Domnívám se, že vražda Therese Jepsenové byla promyšlená a vrah oběť znal.

Děkujeme.

-Souhlasíte alespoň, že vrahem byl muž? -Ano.

Nejen k jeho fyzičce. Byl určitě silný.

Ženy tímto způsobem zabíjejí jen zřídka.

Děkuji.

Kdo je tedy náš pachatel?

Možná bývalý manžel, který se dozvěděl o Hans-Oleovi.

A zabil ze žárlivosti?

Nebo pomsty.

Možná někdo, kdo se cítil ponížen nebo odmítnut.

Nemusel to být vztah romantické povahy.

Mohl by to být přítel, člen rodiny nebo spolupracovník.

Myslím, že nedávno byli v kontaktu.

Vraždy tohoto typu vždy něco vyvolá. Něco se muselo stát.

Dobře. Děkuji.

Pokud najdete nového podezřelého, můžete mě kontaktovat?

Jistě. Děkuji. Udělám to.

Haló?

Louise? Tady Frederik Havgaard. Od policie.

Jak vám mohu pomoci?

Prověřili jsme Theresinu rodinu a... Můžu jít nahoru?

Ne, já... Sejdu dolů.

Omlouvám se. Zkoušel jsem vám volat.

-Měla jsem ztlumený telefon. -Jasně.

Theresin syn Bjørn žije na venkově v Jutsku.

Místní policie tam zajela, ale doma ho nenašla.

Za půl hodiny mám schůzku s jeho sestrou.

Žila tam na farmě se svým bratrem, odstěhovala se před čtyřmi měsíci.

-Měl nějaký motiv? -To zatím nevíme. Nechcete jít s mnou?

Mohla byste si poslechnout, co říká o svém bratrovi, zda odpovídá vašemu profilu.

-Chtěla jste, abych vás informoval. -Jistě, dobře.

-Ano? -Ahoj, Marie. Tady Frederik Havgaard. Jsem od policie.

-Marie Jepsenová? -Ano. -Frederik Havgaard.

-Požádala jsem svoji poradkyni, aby přišla. -Anja Müllerová. Mariina sociální pracovnice.

-Přistěhovala se sem, a tak jí pomáhám. -A vy jste?

Louise Bergsteinová, kriminální psycholog.

-Můžeme jít dovnitř? -Samozřejmě.

Ne, díky.

-Děkuji. -Kdy jsi naposledy viděla svého bratra?

Těsně předtím, než jsem se přestěhovala do Kodaně, v říjnu.

-Jste v kontaktu? -Ne.

Než jsem se přestěhovala, pohádali jsme se.

Už dva měsíce jsme spolu nemluvili. Nebyl ani na mámině pohřbu.

Proč jste se pohádali?

Bjørn chtěl, abych zůstala v Breidabliku.

-Breidablik je ta farma? -Ano.

-Žili jste tam s matkou? -Ano, zpočátku.

Pak se seznámila ve Værløse s Carstenem a doma byla jen zřídka.

Nezajímala se o mě ani o Bjørna, a my jsme ji také ignorovali.

Od té doby, co vás matka opustila, kdy ji Bjørn viděl naposledy?

Asi před pěti lety. Proč s ním chcete mluvit?

-Abychom lépe porozuměli jejich vztahu. -Neměli spolu žádný vztah.

Opustila nás a my jsme ji nepotřebovali. Konec příběhu.

-Rozumíte? -Dobře.

-Ještě něco? -Ne.

Bjørn Jepsen měl motiv. Therese ho opustila, že?

Nevím.

Nejsem si jistá.

Jeho matka ho opustila, což mohlo vyvolat krizi.

Ale vysvětluje to vraždu o pět let později?

Na té sestře se mi něco nelíbí. Něco nám tají.

Jestli chcete, můžu si s ní zítra promluvit.

Ano, to je dobrý nápad.

-Uvidíme se zítra. -Jo.

-Chce s vámi mluvit. -Proč?

To neřekl. Kdybyste něco potřebovala, jsem tady. Připravena?

Chtěl jste se mnou mluvit?

Jde o Bjørna a Marii?

Víte, o co jde.

Víte, že lhala. A vy také.

Louise?

-Ahoj. -Ahoj.

Rád tě vidím.

-"Já tebe taky, tati." -Co chceš?

Co kdybychom zašli na kávu?

Už je to dlouho.

Dobře.

Máš pěkný byt.

-Jak dlouho tady bydlíš? -Od listopadu.

-Pronájem? -Něco jsem potřebovala. Takže...

-Pořád jsi u policie? -Jo, pracuji pro ně.

Ty jsi pořád v nemocnici?

Už moc dlouho nebudu. Za týden končím.

-Končíš? -Odcházím do důchodu.

-Nějak si to nedokážu představit. -Nejsi jediná.

Dokonce jsem si koupil starou loď. Je v přístavu.

Pamatuješ si naši loď?

-Samozřejmě. -Užili jsme si spoustu legrace.

Je to tak?

Tati, proč jsi přišel?

Už je to dlouho.

Už jsme se dlouho neviděli.

Není to tak?

Jestli chceš, přijď se na loď podívat. O víkendu tam budu.

Bjørn Jepsen, 23 let.

Přerušil studium a odešel žít na farmu.

Na sociálních sítích není nikdo s tímto jménem.

Teď telefon nepoužívá, ale požádám o staré telefonní výpisy.

-Nějaké zprávy od místní policie? -Vyslechli obyvatele farmy.

Bjørna tam včera nenašli a nikdo si nepamatuje, kde byl v noci vraždy.

Není to divné?

Ty si pamatuješ, kde byl tvůj syn před dvěma měsíci?

Rozhodně. Protože nikdy neopouští své herní křeslo.

Louise řekla, že pokud to byl Bjørn, kdo zabíjel,

pak to neudělal impulzivně.

Něco to muselo vyvolat.

Možná se sešli?

-Víme, co Therese dělala? -Ne, mysleli jsme si, že šlo o náhodný zločin.

Musíme zkontrolovat její pohyb. Zjistit, kde byla.

Zeptejte se jejích přátel a prověřte její kreditní kartu.

O kartu se postarám.

-Ano? -Dobrý den, Marie, tady Louise Bergsteinová.

Včera jsme se viděli. Můžeme si na chvíli promluvit?

Marie?

Policie by ráda našla Bjørna. Doufají, že jim pomůžete.

Říkala jsem, že nevím, kde je.

-Proč jste se pohádali? -Už jsem vám to říkala.

Bjørn chtěl, abych zůstala v Breidabliku, protože jsem otěhotněla.

-Opravdu? -Přesně tak.

-Kdy máte termín? -Za tři týdny.

Budete svobodná matka?

Takový je plán.

Když už jste tady, nepomohla byste mi s něčím?

Jistě.

-Měly by být ještě tři další. -Jsou tady.

-Jde vám to moc dobře. -Mám v tom praxi.

Za deset let jsem se 10x stěhovala.

To je hodně. Proč?

Nevím. Prostě se to stalo.

-Proč jste se přestěhovala do Kodaně? -Na podzim začínám studovat práva.

Opravdu? To je fajn.

-Chci být právnička. -Budete skvělá právnička.

-Máte s Bjørnem stejného otce? -To říká naše matka.

-Zemřel před osmi lety. -Dobře.

-A co vy? -Co já?

-Máte nějakého partnera? Děti? -Ne.

-Rodiče? Sourozence? -Nemám žádné sourozence.

Moje matka zemřela na rakovinu před deseti lety.

-Ale otce máte, ne? -Ano.

Několik let jsme ale nebyli v kontaktu.

-Proč? -To je složité.

Co říkáte?

Hotovo.

Chtěl, abych šla na potrat.

Bjørn.

Chápu.

Kvůli tomu jsme se pohádali, než jsem odjela.

Ale opravdu nevím, kde je.

Ale vím, kdo by to mohl vědět.

Myslím, že bydlí tady v Kodani.

Podívej se na to. Therese v den vraždy použila svoji kartu v kavárně.

V 16:35 utratila 250 korun. Pravděpodobně nebyla sama.

Promluv si s personálem, možná ji někdo pozná.

Možná mají kamery.

Ahoj, Louise.

-To je Bergsteinová? -Ano.

Dobře. Nikolaj, jak dál?

Wendorff. Nikolaj Wendorff.

Skvěle. Děkuji.

Má číslo 13.

-Řekla Maria Jepsenová ještě něco dalšího? -Ano.

Bjørn chtěl, aby šla na potrat.

-Bjørn? -Proto se odstěhovala.

Nikolaj Wendorff? Jsem Frederik Havgaard, policie.

-Tohle je Louise Bergsteinová. Máte chvilku? -Ano.

Neviděl jste se v poslední době Bjørna Jepsena?

-Bjørna? -Ano.

Nemluvil jsem s ním už roky.

-Nevíte, kde by mohl být? -Ne.

-Chodili jste spolu do školy? -Ano, na střední.

-Jaký byl? -Byl velmi tichý a držel se stranou.

Ale chodili jsme spolu na střelnici a začali jsme si více povídat.

-Spřátelili jste se? -Ano, dokud jsem nezačal chodit na střední školu.

Poznal jsem tam nové lidi a myslím, že Bjørn se cítil odstrčený.

Když jsem slavil 19. narozeniny,

pozval jsem své kamarády na večírek na chatu mých rodičů.

Dříve jsem zval i Bjørna.

-Ale tentokrát ne? -Ne.

Jenže on stejně dorazil, byl úplně opilý.

Stál venku, rozhlížel se kolem a křičel.

Šel jsem ho uklidnit.

Tehdy mě napadl. Pokusil se mě uškrtit.

Moji kamarádi museli zasáhnout.

Co ho tak rozrušilo?

Možná to bude znít divně, ale myslím, že byl do mě zamilovaný.

Nevím. Nikdy neměl ani přítelkyni nebo přítele.

Bjørn pochybuje o své sexualitě. Je to důvod, proč reagoval tak brutálně?

Ne, byl jen zklamaný. Nikolaj ho odmítl.

-Stejně jako jeho matka. -Ano.

Odmítnutí je spouštěč.

Frederiku, Louiso, pojďte se podívat.

Máme záběry Therese v kavárně několik hodin před její smrtí.

-Byla tam? -Ano, vydrž. Zaplatila v 16:35.

Tady.

Někoho hledá.

-To je Bjørn Jepsen! -Špatná kvalita záznamu.

Můžeš to přetočit dopředu? Možná se otočí.

-Vidíš ty boty. -Ano.

Stejné jako na místě činu.

Zpomalte to.

Nehádají se?

Ano, vypadá to tak.

Je to Bjørn Jepsen?

Otoč se.

Zatraceně. Je to on.

Dobrá práce. Úžasné.

Poslední sloka.

Nezapomeňte se usmívat!

Usmívejte se! Nezapomeňte se usmívat!

Nezapomeňte se usmívat, že? Nezapomeňte se usmívat.

Bylo to úžasné! Bylo to nebesky krásné!

Jste úžasní!

Moc děkuji! Uvidíme se za dva dny.

Sejdeme se hodinu před koncertem.

Naučte se text, abyste se nemuseli dívat do not.

Bjørne?

Co tady děláš?

-Děkuji. -Není zač.

Rád tě vidím, Bjorne. Čemu vděčím za tvoji návštěvu?

V současné době jsem... Jsem na cestách.

Navštěvuji kamarády.

-Proč? -Zemřela mi matka.

-Před několika měsíci. -To je mi moc líto.

-To je v pořádku. -Ne, není to v pořádku.

Jak se...? Co se stalo?

-Byla to nehoda. -Nehoda?

Dobře.

Co tvoje sestra? Jak se má?

Přestěhovala se do Kodaně. Moc spolu nemluvíme, takže nevím.

To je smutné.

Asi to teď nemáš lehké, co?

Není to tak?

Bjørne?

Mohl bych tu dnes přespat?

Ano. Samozřejmě, že můžeš.

-Děkuji. -Není zač.

Rád tě zase vidím. Na zdraví.

Na zdraví.

Zaletím do Aalborgu a zahájím pátrání po Bjørnovi.

Pravděpodobně přespává u kamarádů.

Mohl by se obrátit na lidi, kterým důvěřuje, takže je musíme prověřit.

Dobře. Nevyhlásíme pátrání?

Nedělejte to, mohl by se vyděsit.

Dobře. Máte pravdu.

-Děkuji za odvoz. -Děkuji za pomoc.

Bjørne?

Nedělej to.

Hezky se vyspi.

Uvidíme se zítra.

www.titulky.com