Original subtitles

Jako bych ho vůbec neznala. Co cítí. Co ho trápí.

Ten pocit se nějak vytratil.

-Miluješ ho ještě? -Já už s ním skončila.

Jürgene!

Mám tu nahrávku.

On mě vyhodil! Kde je ta nahrávka? Kde ji máš?

V týhle zemi to nikdy neskončí. Všichni sem ke mně!

Helgo, Monika posílá písničku do Eurovize.

-Tu písničku jsem napsala já. -A co byste chtěla?

Jednu písničku stáhli. Chci do soutěže.

Budeš muset zpívat sama. Jedu do Londýna.

Proč mi nikdo neřekl, že to může být takové?

-Co je s tvým mužem? -Miluje muže, ne ženy.

Hans Liebknecht. Z Východního Berlína.

Bylo by možné o něm něco zjistit?

-Cítíš se osamělá? -V tomhle frmolu? Fritzi.

Na mě to nehraj, Caterino.

Já Evu miluju. Ona je všechno, co mám.

A tak hrdě říkám: Já jsem Berlíňan.

Joachime!

Joachime?

Joachime!

Joachime!

Joachime!

Pomoc! Pomoc!

Joachime!

KU'DAMM 63 3. díl

Má bezpečnostní pás.

Celá horní část těla je chráněna. Nejsi připoutaný jen v pase.

Jo a má kotoučové brzdy.

Laciný asi nebyl, co?

Ty jsi se svým vozem spokojený?

Jo. Ale teď ho mám v opravě.

Vběhla mi do cesty srnka...

Srnka?

Byl jsi u doktora? Srnka, to je přece dost silný náraz.

Tohle nesmíš podceňovat. Hned na zítřek tě objednám.

-K nám na kliniku. -Dobře.

Je mi ctí přivítat vás u příležitosti zahájení podzimní sezóny

na našem tradičním plese.

Poslední týdny nebyly pro naši rodinu zrovna snadné.

Tragická nehoda při koupání, jak jste jistě slyšeli.

Ale každý smutek jednou skončí. Protože život jde dál.

Měla jsem zůstat doma. Jen vám to zkazím.

Pojď.

Pomůžu ti.

Sundáme kabát, ano?

Máma bude spát zase na zemi?

Možná.

Víš, když je člověk moc smutný,

je někdy tak unavený, že usne všude.

A teď vyčistit zoubky. Šup!

Nech to být.

Jen trochu poklidím.

Přestaň si hrát na hospodyňku.

Richie mi zavolal do Londýna.

Bydlím teď zatím v klubu. V bývalém klubu.

-Nesahej na to! Co tu vůbec děláš? -Dám to jen na stůl.

Proč nejsi v Londýně?

Na všechno není odpověď.

-Ne! Ne! -Nech to!

Ne!

Moniko!

On chtěl...

-Copak tu děláš? -Tebe bolí ouška, mami?

Tady je nějaká noční sova. Tak poletíme do postýlky, jo?

Do hajan!

Budem se milovat?

Vždyť se milujem.

Opravdu?

Každý den.

Vzal jsem si prášek na spaní.

-Kdy? -Teď.

Fajn. Tak máme ještě 20 minut.

Moniko?

Nechme to na jindy.

No tak jsem jí napsal.

Včera se mi ten dopis vrátil neotevřený.

A divíš se?

Caterino, je to moje dcera. Chci vědět, jak se jí daří.

V mezích normy, dobře.

Ale co se tam vlastně stalo? Utopil se při plavání?

-Tomu snad nevěříš. -Ne každý je dobrý plavec, Fritzi.

-A ona se s tím má smířit... -Nenese to snadno.

Mluvíš s ní o tom?

Chceš mi radit, jak ji vychovávat?

-Musíš si s ní promluvit. -Já vím, co musím a co ne, Fritzi.

Jsou to moje dcery. A vím, co potřebují. Prosím.

A jak chceš to vajíčko, Herberte? S marmeládou?

Nejmenuju se Herbert.

Tak dobře, dáme na vajíčko trochu marmelády. Tak.

Dobrůtka.

Dobré ráno.

Máme i pro tebe.

Dorli, běž si sbalit tašku do školy, ano? Běž.

Vzal by sis Dorli k sobě?

Má ze mě strach.

Jürgene, uvažovala jsem o naší budoucnosti.

Chceš si znovu otevřít galerii?

Mohl by ses vzdát vedení kliniky.

Vždyť jsem do té funkce sotva nastoupil.

Jo, ale na změnu v životě nikdy není pozdě.

Co se v té tvé hlavě zase rodí?

Co kdyby sis na Kudammu otevřel soukromou praxi?

Budeš mít parádní ordinaci s výhledem na Kudamm

a já ti povedu recepci.

-Parádní recepci. -Byly to ty nejkrásnější časy,

když jsme se seznámili a pracovali společně.

-Ano. -Fajn.

Bude to nový začátek.

Budu o tvém návrhu přemýšlet, Evo.

Jistě jste ráda, že se Eva vrátila

k panu profesorovi, viďte?

Když se v noci obracím, tak se někdy bolestí probudím.

-Jürgen nesl ten rozchod těžce. -A když se obracím na levý bok...

Není pro něj snadné

udržet krok s nároky mladé ženy.

Chudáček Jürgen. Mám bolesti, když se otočím doleva.

V tom případě se doleva neotáčejte, paní Schöllacková.

Jsem učitelka tance a součástí mé práce

je občas se otočit doleva.

Každá kariéra jednoho dne skončí.

Běžte do parku. Pozorujte ptáčky,

tak jako moje tchyně. Něco vám napíšu.

Co, ptačí zob?

Důrazně vám doporučuji, abyste tance nechala

a neotáčela se zbytečně doleva. Všechno jednou skončí.

Hlava!

Výborně.

Dáma ne tak koketně.

Zpříma, ladný pohyb.

V Galantu neučíme pouze tančit.

Odnesete si i něco do života.

-Na shledanou. -Zas příští týden.

-Na shledanou. -Na shledanou.

Jsem ráda, paní Schöllacková, že kurz už zase vedete vy.

-Mravy tak upadají. -Máte pravdu.

-I tady. -Jak to myslíte?

Vždyť tango v každé ženě probouzí ďábla.

-Na shledanou. -Na shledanou.

Ne, počkejte.

Tu ruku, jestli dovolíte... Seňora von Boost.

Postoj. Hlavně postoj. Pět, šest, sedm, osm.

Jak mu vklouzla do náruče.

To se stane.

Ruce vzhůru! Prásk, prásk, prásk.

-To je tvoje? -Vždyť víš, jak se to tady jmenuje.

-Big Freddy! -Správně.

Já už nechci říkat "táta Freddy". Můžu ti říkat jenom "táta"?

Krásný den přeju. Já jsem táta.

-Jen táta. -Já jsem Dorli. Jen Dorli.

Těší mě, že vás poznávám, slečno.

-Mě taky. -A teď úkoly. Pojď.

Raketa startuje!

Tak. A nejdřív ti udělám Shirley Templeovou.

To je koktejl.

-Přišla jsem o to. -Protože já jsem vadný.

Na něco odpověď není.

Moniko?

Děkuju.

Haló? Paní Francková? Tady Klatt.

S panem Cortezem vycházíš dobře?

Je oblíbený.

Je to náš zaměstnanec, Helgo. A bylo by vhodné udržovat si trochu odstup.

Fritz Assmann byl taky náš zaměstnanec.

Tohle přece nemůžeš srovnávat.

A proč, v čem je rozdíl?

Já byla diskrétní. Ale ty to děláš moc okatě.

Takže prosím, abys tuto svou aférku, tenhle flirt, ihned ukončila.

-Mami... -Helgo.

Je to můj život.

Víš jistě, že to chceš?

Co je? Co je?

Evo, jak můžu mít jistotu?

Ty máš přece v předstírání skvělý trénink.

Jürgene, musí to být? To už jsme vyřešili.

-Jo, máš pravdu. Omlouvám se. -To jsme vyřešili.

Už je to minulost.

Přesto tě poprosím, abys mě dnes omluvila.

-Jdu si lehnout, jsem unavený. -Ano. Jistě.

Dobrou noc.

-Dobrý den. -Pane Armando!

-Na okamžik, prosím. -Jistě, seňoro .

Chci vás požádat, abyste ukončil poměr s mou dcerou.

-Jen spolu tančíme. -Nemyslete si, že jsem hloupá.

-Helga není šťastná. -Ale je vdaná.

Za homosexuála.

Je to spořádaná žena. Žije pro své manželství a pro svou rodinu.

Chci si ji vzít.

Za Argentince se Helga nikdy nevdá.

-Já jsem Ital. -A jaký je v tom rozdíl?

Cizince si má dcera nikdy nevezme!

-Protože to nechcete vy! -Pro Helgu je to nepřijatelné.

Lidé se mohou změnit. I přes vaši výchovu.

I přes moji výchovu. Proč by to dělala, pane Cortango?

Cortese.

Tady máte výpověď. Arrivederci , pane Cortango.

Paní Francková.

Paní Francková, neodpovídáte na naše dopisy.

V pátek zasedá představenstvo. Měla byste se zúčastnit.

Jako jediná dědička svého muže jste největší akcionářkou.

Jde o rozhodnutí, které už váš muž nestihnul.

Které už nestihnul.

Musíte se toho ujmout. Místo něj.

A jak asi?

Vždyť já se v tom nevyznám.

Tohle je materiál o současném stavu.

-Mami? -Helgo?

Řekni klientům, že kurzy latinskoamerického tance

jsou prozatím zrušené.

Dokud nenajdeme náhradu za Armanda.

Co?

Propustila jsem ho.

Opravdu myslíš, že tvůj vztah zůstane bez následků?

Nekoukej na mě tak. Chovala ses naprosto nevhodně.

Před chvilkou odešel.

Zaplatil do konce měsíce a pak...

Letěl, jako by mu byl čert v patách.

No ale... nechal vám novou adresu?

Ne, děvenko.

Zaplatil a zmizel. No, vydělám dvojnásob.

Nenechal...

Pro mě tu něco nenechal? Pro Helgu? Nějaký vzkaz?

Jeden krok dopředu

A 2 zase zpátky

Když hledáme štěstí

Naše láska je jen klam

Každý tančí sám

... u Brandenburské brány

východoněmečtí ostřelovači Pohraniční stráže Waltera Ulbrichta.

Co vlastně vědí o Západě? Nejsou-li na stráži,

jsou na politickém školení. Což ovšem znamená...

Ptal ses mě kdysi,

jestli bych byla ochotná žít ve třech.

-S Hansem a s tebou. -Helgo, už o tom nemluvme.

-Moc mě to ranilo. -Nechci o tom mluvit.

Nevěděla jsem, co mám dělat,

a měla jsem takový vztek, že mi vůbec něco takového navrhuješ.

Helgo, už je to pryč.

Máme spolu dítě. Jsme šťastná rodina.

Dívejme se dopředu. A jestli k nějakému muži něco cítíš...

Byla jsem zoufalá.

Chtěla jsem tě pro sebe.

Doufala jsem, že to všechno jednou přejde,

pokud Hans zmizí.

Nemohl tenkrát přijít.

Udala jsem ho Státní policii.

Věděli, že chce opustit NDR.

Vím, že mě nenávidíš. Byla to tvá šance být šťastný,

ale já chtěla, abys byl radši nešťastný se mnou.

Měla jsem strach a nechtěla jsem být sama.

A především jsem nechtěla, aby lidi viděli, co jsme zač.

Tak podívej. Máš čtyři piva, pak dvě odneseš

a tři zase přidáš. Kolik piv máš potom?

Pět.

-Správně. -Jak dlouho to takhle půjde?

-Já ještě nechci spát. -Vždyť nemusíš spát.

Příruční sklad za barem.

-To má být dětský pokoj? -Však už si hledám byt.

Tohle není pro dítě vhodný místo.

Mně se u tebe líbí, tati.

-Dobrou noc. -Dobrou.

Já chci ještě Shirley Templeovou.

Jo, taky bych si ještě dal.

-Tak co potřebujeme nejdřív? -Kostky ledu.

Sem s nimi.

Zázvorovou limonádu a ještě citronovou.

A grenadýnu. Je prázdná.

Přinesu novou a ty najdi tu dlouhou stříbrnou lžičku na míchání.

Hned jsem zpátky.

-Už jsem tu. -Ruce vzhůru!

Bože, Dorli! To nemůžeš!

Jsi v pořádku? Sakra.

Prostě si myslíme, že teď jí bude líp tady.

Dorli, u strýčka Freddyho se ti nelíbilo?

Jo! Pila jsem tam Shirley Templeovou a střílela na tátu.

Ale netrefila.

Jako na Divokém západě.

Asi bude vážně lepší, když se Dorli o program postarám já.

Ne. Táta ráno přijde, odvede mě do školy,

pak uděláme úkoly.

A pak, než půjde do klubu, mě zase přivede sem.

To jsou mi věci.

-Tak zítra, tati. -Ráno jsem tu.

Monika a já, my jsme její rodiče.

Freddy.

Jak se daří Monice?

Jde to.

Je to bída. Ale my to zvládnem.

FRANCKOVY ZÁVODY

Přechod na strategické zbraně znamená reorganizaci podniku.

A to si prostě nemůžem dovolit!

S podporou spolkové vlády je to reálné.

Nová zbrojní technologie vyžaduje kompletní změnu výrobního postupu.

Já to četla a chápu to.

Navíc musíme firmu přemístit do Západního Německa.

My jsme berlínský podnik.

Paní Francková, váš muž vytvořil čtyřbodový plán.

Ve kterém ovšem bod 3 a 4 chybí.

-Měl přece vizi! -Vidinu!

-Pánové! -Já s vaším mužem pracoval.

On byl vždycky spíš snílek. Neschopný vnímat realitu.

-To nebyla neschopnost. -Vážně?

Celé noci žít v přeludech a pak, když je potřeba,

projevit podnikavost, sílu a odvahu...

Můj muž byl silný!

Trpěl depresemi.

Mlčte už sakra!

Spáchal sebevraždu. Viďte, paní Francková?

Viděla jsem, že mu není dobře.

Byl tak smutný.

Doufala jsem, že to přejde. Tak jako to znám u sebe.

Že prostě jen potřebuje nějaký čas být sám.

U mého bratra to přišlo jako blesk z čistého nebe.

Vždycky byl tak veselý, jen občas jakoby duchem nepřítomný

a vůbec nikoho nevnímal.

Kdybych jen nebyla tak slepá...

Měla jsem být k němu vnímavější.

Mohla jsem mu pomoct.

Já taky netušil, co vlastně panu Franckovi říct.

I když bych to měl vědět. Potřeboval lékaře.

Proč jste mi nic neřekl?

O tom se přece nemluví.

Je ten muž důležitý pro nějaký starý případ?

Ne. Ale zjistil jsem, že zřejmě

byl odsouzen pro pokus o opuštění republiky.

-Komunisti. -Je to hrůza.

Myslíte, že se podaří něco vypátrat?

Mám ve Východním Berlíně známého právníka.

Pomohl Američanům s výměnou agentů.

Uvidím, co se dá dělat. Potom se vám ozvu.

Mají naprosto dokonalá doporučení.

Můžeš si vybrat, Helgo. Kterého přijmeme?

Pana Helmuta z Kolína, nebo pana Mayrhofera z Vídně?

-Cože, cizince? -Rakousko není cizina.

Vážně? Zapomnělas na svou zkušenost s tím Rakušanem?

Fajn, tak pana Kulankea z Kolína, když myslíš.

Mně je úplně jedno, koho přijmeš.

Tady nejde o tebe.

Ani o mě nejde. Jde o Galant.

Pánové, prověřily jsme vaše doporučení.

Vážně moc pěkný podnik. Rád bych tu pracoval.

Taky bych řekl. Máte tu i výčep, ne?

Čepujete i ze sudu, nebo máte jen lahvové?

Pane Mayrhofere, dovolíte?

Ovšem. Rukulíbám. Smím vám nabídnout své rámě, slečno?

Ještě tak možná vídeňský řízek.

Takový křupan.

Helgo, úsměv!

Helgo, věř mi, je to tak lepší. Galant je rodinný podnik.

A já neudělám stejnou chybu jako ostatní.

Už jsem se chtěla stáhnout a školu předat tobě.

Ale ty jsi jako malá a taháš se...

Přijmi, koho chceš. Na Armanda nemaj.

Pane Allegesi.

Našel jsem Hanse Liebknechta. Byl odsouzený ke dvěma letům.

Trest už si odseděl.

-Pracuje opět jako právník? -Nebuďte naivní.

Je teď v produkci, jak tam tomu říkají.

-Dělá v továrně? -V chemičce. V Treptově.

Prosím vás,

jak získám vízum do Východního Berlína?

Vezmeme si společný pokoj?

Vždycky byl tak veselý, jen občas jakoby duchem nepřítomný.

A vůbec nikoho nevnímal.

-Byli jsme tři. -Jak to myslíš?

O naší svatební noci.

Ráno si Fredy myslel, že se s tebou oženil on.

Byl to omyl.

-Že jsme se vzali? -Ne.

Pro mě ne. Pro mě to bylo to nejlepší, co mě v životě potkalo.

Byli jsme taktní v chaosu

Šli jsme proti větru

Bouří ruku v ruce

"Hops se prodíral tím nejhustším lesem."

"Na keřích, houbách a květech seděly světlušky,"

"které ve tmě svítily jako lampičky."

Tahle knížka je ze všech nejlepší.

Ano. Vypráví o zvířátkách, o neznámém světě.

Líbí se mi, že ten kocour má tolik kamarádů.

A koho z jeho přátel máš nejradši?

-Lišku a kachnu. -Ty mám taky nejradši.

Strýček Fritz je tvůj kamarád, babi?

Ano. Ale do neděle to zůstane naše tajemství.

Tak jo.

Včera špatná dodávka.

Dnes půlka chybí. Špičkový dodavatel.

Tohle vypijou za půl hodiny.

A Freddy, kdy se zas vracíš do Londýna?

Příští týden.

Můžem za tebou někdy přijet?

Hotovo? Já už chci jít.

Pojď. Tak zítra. Ahoj, Moniko.

-Ahoj. -Dobrý večer.

Ahoj, Freddy.

Ahoj, Moniko.

Jdu se ti omluvit. Za všechno, co jsem ti řekla.

Nešťastný člověk toho řekne...

Zůstaneš tu ještě chvíli? Se mnou, v Berlíně?

Co tady děláš? Tady nemůžeš být.

Je to riskantní. I pro mě.

Má žena tě udala a já myslel, že už mě nechceš.

Když mi to pak řekla, šel jsem tě hledat.

Radši běž. Běž.

Wolfgangu, pojď sem.

Dva roky v Hohenschönhausenu. Moc mě to mrzí.

Hledals mě vůbec?

Pokojně sis žil dál jako manžílek.

-A jako otec. -Já přišel o dva roky.

A o svou profesi. Teď jsem ve výrobě.

Víš vůbec, co to znamená? Ovšemže ne. Jak bys mohl.

-Můžu něco zorganizovat. -Jak to myslíš?

Třeba se dá diplomatickou cestou zařídit, aby osoba z NDR...

Jako vykoupit mě za devizy, jo?

-Jo. -Šlechetný zachránce ze Západu.

Hansi, tohle je zločinný systém.

Já nemohu napravit to, co Helga provedla,

ale do vězení tě dostal tenhle systém.

To se ti řekne, tenhle systém...

Je to pravda! Utlačovatelský režim.

Pro tuhle zemi jsem zločinec, protože jsem ji chtěl opustit.

Ale socialismus je pro lidstvo nadějí.

A socialismus s lidskou tváří

potřebuje slušné lidi, co za něj bojují.

Já v tom svou zemi nenechám.

Zapomněls, že jsem socialista? To se nezměnilo.

Já tuhle zemi neopustím, Wolfgangu.

Moc rád jsem tě zase viděl.

Miluju tě.

Měj se.

-A ty? -A co chceš slyšet?

Řekni, že mě nemiluješ. Vůbec.

Že jsi na mě zapomněl. Že jsi na mě ty poslední roky

každý den nemyslel tak jako já na tebe.

Řekni to.

Třeba v budoucnu povolí návštěvy.

Uvidíš mě rád?

Vždycky.

Už je to nadosah, milí posluchači. Už jen pár dní

a odstartuje německé předkolo Velké ceny Eurovize.

Po diskvalifikaci jednoho účastníka

ho nahradila mladá umělkyně Monika Schöllacková,

která nedávno tragickým způsobem přišla o svého muže,

berlínského průmyslníka Joachima Francka.

O čemž jsme vás informovali.

Jsme zvědaví, co tady uslyšíme.

V každém případě to bude překvapení.

Helgo, já vím, jak se cítíš, a jestli máš potřebu...

-Já nemám žádnou potřebu. -Co bude?

-Svíčková po rýnsku. S rozinkami. -Výborně.

-Dorli? -Mami!

Pojď ke mně.

Konečně je tu trochu živo.

Helgo, mohla bys někdy přivést Friederiku.

To by mě potěšilo.

Aspoň byste pro sebe měli s Wolfgangem víc času.

-Ahoj, mami. -Ahoj.

Dorli!

Matka má skvělou náladu.

To má vždycky, když prosadí svoje.

To je jedno.

Už je líp?

Vezmu si Dorli zase k sobě.

To je dobře.

Na tu soutěž půjdem s tebou. Ty ji vyhraješ

a pak všichni pojedem do Kodaně, ano?

Je to jen výběrové kolo.

-Jsem ráda, že vás tu mám dnes obě. -Ta písnička je jinak.

-Je to tak vzrušující. -Já se taky velmi těším.

Kodani, už jdeme!

Škoda že tu nemůže být i Eva.

Otevřu!

-Kdo je to? -Neběhej, Dorli.

Ty jsi někoho pozvala?

No, tedy, ne jen tak někoho... Já, chtěla jsem vám...

Cesty života jsou nevyzpytatelné...

-Babička má tajemství! -Vážně?

Dobrý den, Fritzi.

-Dobrý den, Caterino. Pro tebe. -Děkuji.

-Dobrý den, pane Assmanne. -Dobrý den.

Fritzi, posaď se, prosím. Tady.

Rád.

Strýčku Fritzi, zahraješ si zas se mnou Mau Mau?

Ovšem. Potom, ano?

Strýček Fritz?

Moc krásné květiny, Fritzi. Děkuji ti.

Zlatíčko, běž si hrát vedle, ano?

-A přijdeš za mnou? -Slibuju.

Ty ses rozhodla, že Dorli a pana Assmanna seznámíš

bez mého vědomí?

Já jsem nic nerozhodla, Moniko.

Porouchala se televize a Fritz ji opravil.

A řeklas jí taky, že je to její dědeček?

Ovšemže ne. Do toho já se nepletu.

Proč sis nenašla opraváře

v telefonním seznamu?

Potkali jsme se náhodou na klinice

a občas spolu zajdeme na procházku.

A vzpomínáte při tom na své převratné činy?

Život musíš brát tak, jak jde, Moniko.

Stejně tak lásku. Každý má právo na štěstí.

Jo, mami, máš pravdu. Je to tak, ne?

Každý z nás má právo na kousíček štěstí.

Tak na lásku. Jo.

Na lásku.

Ty jsi vážně neuvěřitelná,

jak všechno měříš dvojím metrem.

Tvůj učitel tance tu může být. Ale Armanda vyhodíš.

Já ho milovala. A on mě.

To si myslíš, holčičko.

Tak proč si radši vzal peníze, a ne tebe?

To myslíš vážně?

Helgo, nebuď tak naivní.

Argentinský učitel tance, to je v podstatě téměř jako...

-Jako prostitutka. -Co?

Tak ses pobavila, užila sis a tím to končí.

A teď už prosím obraťme list.

Roky! Roky jsi s ním tátu podváděla.

Dokonce sis nechala udělat dítě!

Jak vůbec můžeš někoho soudit?

Prostitutka jsi ty! Ultraštětka jsi!

Helgo!

Helgo!

-Co je to ultraštětka? -Dorli!

-Ultraštětka? Tak jsi to řekla? -Jo.

-Mámě? -Jo.

A já o to přijdu.

S ním jsem poprvé v životě něco cítila. Bylo to skvělé.

Vy to znáte, ale pro mě to bylo nové a...

Wolfgang to tedy...

Naše dcera se nezrodila zrovna z velké vášně.

Však už jsem mu řekla,

že jsem jeho přítele tenkrát udala tajné policii já.

-Cože jsi? -Prosím?

Jo.

A teď mě nenávidí.

Ale to je v pořádku. Každý mě nenávidí.

Tobě jsem přece chtěla vzít Dorli. Musíš mě taky nenávidět.

-Helgo, tak to není. -Umřu úplně sama.

Ne. To teda ne.

Helgo. Podívej se na mě. Otevřeme si vlastní taneční školu.

Proč ne? Připijem si na to.

A víte co? Zaměstnáme samé Argentince.

Rozhodně.

A já se zapletu se všemi. Se všemi současně.

A budeme bydlet spolu. Bez mužů.

Bez mužů.

Cheers.

No tak, co to má být?

-To by nešlo. -Ty jsi málo opilá.

To jsme si nedohodly.

No co je? To se nemůžem napít?

Niko!

Jsem těhotná.

Ne!

-Freddy? -Joachim. U moře.

Jak romantické.

Bože.

-Těšíš se? -Jo.

Göschenen - Airolo.

V podobných chvílích si vzpomenu na Gothardský tunel.

V Göschenenu do něj vjedeš za deště a v Airolu,

na druhém konci tunelu, tě přivítá zářící slunce.

Na tunely teď zrovna náladu nemám.

Ultraštětka.

Ale k nezaplacení.

Ještě ty si ze mě dělej legraci.

Prosím. Jenom si posluž.

Caterino.

Jako učitel tance poznávám hodně žen a hodně mužů.

Ale všechny ty vzpomínky, ty ženy, vybledly.

Jen ty jsi v mém životě zůstala.

-Jsi jedinečná. -Ach, Fritzi.

Ale opravdu už se přestaň

svým dcerám plést do života.

A už je to konečně tady.

Slavné dostaveníčko na červeném koberci.

Velká přehlídka osobností z oblasti hudby a politiky právě začíná.

Fritzi?

... Harald Juhnke, elegantní jako vždy.

A zrovna teď vidím muže,

který zastřelil Vinnetouovu sestru Nšo-Či,

Maria Adorfa, jestli mi dovolíte tento vtípek.

Ti všichni jsou dnes zde,

aby jako porota vybrali německého zástupce do Velké ceny Eurovize,

který už za měsíc vystoupí v Kodani.

Na zprávy se ještě podívejte, ale pak rychle do postele.

Wolfgangu, musíme jít. Už je pozdě.

Ráda bych seděla vepředu

a myslím, že rezervovat místa nelze.

Nemohu jinak.

Máš kde bydlet?

Odcházím.

Odcházím k Hansovi.

Je na Západě?

Vyřiď Friederice, že ji mám rád.

Nechceš jí to říct sám?

Ta zeď nemusí stát navěky.

Rozumím. Počítám, že se to zlepší.

Ano, jistě.

Ne, postarám se o to osobně. Hned jsem tam.

Na shledanou.

-Volali z kliniky. -Co chtěli?

Jde o mého pacienta se závažnými bludy.

Velmi těžký případ. Věří, že každý je ďábel a jen on je svatý.

-Obávám se, že bohužel... -Přijdem pozdě, Jürgene.

O toho pacienta se musím postarat.

-Mrzí mě to. -To zvládne kdokoli z tvých doktorů.

Opravdu to nejde. Nezlob se.

A co mám říct své rodině?

Zkus to jednou s pravdou.

Že je srdečně zdravím.

A Monice držím palce.

Vážení posluchači, zdraví vás Hans Werner Kock z Berliner Welle.

Hlásím se živě ze Západního Berlína,

z volby německého zástupce na Velkou cenu Eurovize.

Porota složená z 10 odborníků a 50 laiků rozhodne dnes večer,

koho Spolková republika letos vyšle do Kodaně.

Přenosem vás provázejí Renate Hubichová a Edda Schönherrová.

Jak vzrušující, Fritzi.

-Vidíš ty lustry? -Jo.

Koukni, tamhle je Willy Brandt. Vypadá jako hollywoodská hvězda.

Na sociálního demokrata působí přirozeně, nemyslíš?

-No... -To je náš stůl? Výborně.

Díky. A kde jsou děvčata?

Netuším.

Tamhle jde Eva.

Vážené dámy a pánové...

-Promiň. Ahoj, Fritzi. -Ahoj, Evi.

Děkuji.

Soutěž začne během pár minut.

-Promiňte. Ahoj, Fritzi. -Ahoj.

-Ahoj, holčičko. -Ahoj.

Moc pěkný kostým, Evi. Je nový?

Tobě to taky moc sluší, Helgo, vážně.

A kde je Jürgen?

Naléhavý případ na klinice. Pozdravuje vás.

No, nevadí.

Vřelý dík. Děkuji.

Vážené dámy a pánové, přeji vám nádherný večer

a srdečně vás vítám na německém výběrovém kole

do Velké ceny Eurovize.

Děkujeme. Nora Nova!

A nyní, vážené dámy a pánové, se mnou srdečně přivítejte

velkolepou Hannelore Layovou s fantastickou vlastní skladbou.

Nikdy jsem nezapadla

Jako nit do ucha jehly

Jsi na světě sám Když někam nepatříš

Co vy zvládnete společně jak nic

Já musím oddřít sama

Bez lásky, a to bolí nejvíc

Tak co? Ukážeme tý vykradačce?

-Jdeš do toho? -Nikdy jsem nebyl odhodlanější.

Freddy...

Ale no tak... Moniko, tenhle šlágr mě přímo drtí.

Já taky nevím, co to se mnou je.

-Jste na řadě. -Ach ne.

-Takový má šlágr být. -Na scénu.

Tak jo.

S hlavou vztyčenou A rázným krokem

Jdu celou svou cestou

Vidím silnou ženu...

Tedy vážně nechutná osoba.

Hannelore Layová, dámy a pánové.

A teď, dámy a pánové, přivítejte se mnou Moniku Schöllackovou,

hudba, text a zpěv, a s ní Alfreda Donatha, hudební doprovod.

Miluju tě.

Je to tady.

Byli jsme taktní v chaosu

Šli jsme proti větru Bouří ruku v ruce

Neznali jsme hranic

Nic naše srdce nezastavilo

Byli jsme stejní A zároveň tak odlišní

Blízcí a zároveň vzdálení

Přesto zůstali jsme sami sebou

A našli vnitřní klid A věřili sami sobě

Když nás štěstí sevřelo do náruče

Naše láska zářila stále víc

Věděla jsem Že naše naděje nikdy nepadne

A ty stále budeš se mnou

Bála jsem se Že na tebe zapomenu

Na tvou laskavost Na tvou upřímnost

Možná jsme se občas spálili

Ale chladem nikdy Jeden druhého nezranili

S prvními krůčky našeho štěstí

Naše láska vše překonává

Naše naděje nám svítí na cestu

A já tě vidím Já tě vidím

Až nám tu záři zakryje mrak

A cesty se možná rozdělí

I tak budeš se mnou

Stále budeš s námi

Naprosto úžasné. Nádherná balada.

To bylo poslední vystoupení dnešního večera.

A poprosím vás ještě o trochu trpělivosti,

než si znovu poslechneme vítěznou píseň.

S napětím očekáváme výrok poroty.

Bravo.

Bravo!

-Slečno... -Díky.

Slečno Noro, sem, do kamery prosím.

Taková nestoudnost! Ti hudbě vůbec nerozumí, Fritzi.

Tohle se mě tedy dotklo.

Nora Nova, "Jak snadno si zvyknem na pěknou věc".

A co je ta pěkná věc? Můžeš mi to prozradit?

Možná kdybys zpívala o trochu hůř.

Jako ta Nora Nova.

To by možná zabralo.

Já jsem spokojená, jak to je.

Jak snadno si zvyknem na...

To je fuk.

Well , ukradla jsem ti písničku, a ani s ní jsem nevyhrála.

Máš všechno před sebou. Nezahoď šanci.

Moniko!

Moniko.

Moniko. Byla jsi úžasná.

Naprosto úžasná.

Počkáme na tebe ve foyer .

Počkej chvíli.

Jestli chceš patřit do našeho života, do Dorlina života,

tak jen pod jednou podmínkou.

Vyžaduji absolutní upřímnost.

Žádné lži, žádné hrdinské zkazky.

Když se tě Dorli zeptá na minulost,

tak chci, abys jí řekl pravdu.

-Rozumím. -Dobře.

-Jsem na tebe moc pyšný. -Niko! Všude tě hledáme!

Bylo to tak skvělé, až jsem brečela jako želva.

Byla jsi nejlepší.

Nalejte mi něco k pití.

Ne. Dvě vodky! Neposlouchejte ji, co vám říká. V žádném případě.

Alfrede Donathe, ty mě nepřestáváš překvapovat.

Tenhle chlap teď mohl být v Londýně.

-No, ale je tady. Kvůli tobě. -Já vím.

To je padlej na hlavu, nebo co?

Teda ty jsi sladká. Nic ve zlým.

Freddy, měl by ses vyjádřit. Zůstaneš tu, nebo nás opustíš?

Mám zůstat tady a s touhle břídilkou dělat muziku?

A třeba tenhle podnik prodám. Konečně jasný vztahy.

Co za něj chceš?

Ty?

A proč ne? Když to zvládneš ty, zas tak těžký to nebude.

To už jdeš?

Jo. Jedu domů.

Tak se přidej.

Ty ještě nespíš?

Dobrý večer, Evo.

Monika nevyhrála.

Ale ten večer byl moc fajn. Byli jsme ještě u Freddyho.

Jistě ses dobře bavila.

Jo. Tancovala jsem.

Tancovala jsem. S mladými muži.

A pak...

jsem to s nimi dělala.

Tak jako to dělám se všemi mladými muži, protože já jsem totiž...

-Ty jsi opilá, Evo. -Co jsem? Co jsem?

No tak, tuhle hru máš rád.

-Už mě nudí. -To je zajímavé. A proč?

-Promluvíme si ráno. -Jürgene, tak co jsem?

-Proberem to ráno. -A potom uděláme co?

-Jdu si lehnout. Dobrou noc. -Co pak uděláme?

Tak řekni. Jürgene?

Ne, ne!

Jürgene? Jürgene!

Jürgene, ty mě chceš jen tak odkopnout?

Jürgene!

A Friederika?

Ta to nechápe, ještě je malá.

Nejspíš na něj prostě zapomene. Což bych měla taky.

A zřejmě to ani není tak těžké.

Tak Wolfgang je tvůj muž?

Jo, Wolfgang je můj muž. A víš, co je dobrý?

Že emigroval do NDR.

A víš, co je nejlepší? Že většina lidí z NDR

riskuje život, aby z NDR utekla na Západ,

ale já dokázala, že můj muž přešel ze Západu na Východ.

A není to třeba tím, že je homo?

Jo, jistě, je tady.

Moniko?

Evo.

Evo.

Co?

Ustupte prosím, umožněte volný průchod.

Evo!

Evo!

-Co se stalo? -Je mrtvý.

-Kam vedete moji sestru? -Zachovejte klid.

Evo!

Ne. Děti. To nemůže být pravda.

Proč jen se k němu vracela?

Mě nikdo neposlouchá.

-Co to děláte? -Mami, my nic neděláme.

-Mami, Eva potřebuje právníka. -Jo.

Co na to Wolfgang? A kde je vůbec Wolfgang?

Wolfgang musí promluvit s prokurátorem.

Tohle se musí vyřešit.

-Wolfgang už tu není. -Jak, už tu není?

Rozešli jsme se. Odešel do Východního Berlína.

Helgo, to nejde!

Potřebuju svoje prášky. Nemohu dýchat.

Seženeme Evě právníka. Potřebuju tu pásku, mami.

-Jakou pásku? -Tu nahrávku.

Eva jednala v sebeobraně. Jürgen je násilník.

Proč jen se k němu vracela?

Mohla přece bydlet tady. Má tady pokoj.

Já to vůbec nechápu.

Našly bychom jí nového muže. Ani by to nemusel být lékař.

-Tu nahrávku. -A co chce Wolfgang v NDR?

Odešel za svým homosexuálním přítelem.

Kde jsem udělala chybu? Co to provádíte?

Mami, teď nejde o tebe.

Eva je ve vězení. Dej mi tu nahrávku.

Nechte mě, prosím vás, v klidu. Chci klid!

Ne, ne!

Jürgene, ty mě chceš jen tak odkopnout?

Jo, jen běž. Jürgene!

Není to tvá vina.

Vždycky je to vina matky.

Tentokrát mě jen tak neodbydeš. Na, sto marek.

To je pro takovou jako ty až dost. Pusť mě dál.

-Jürgene, to bolí. -Já mám právo jako každý jiný.

A jako tvůj manžel dvojnásob. A...

Jürgene!

Na umělecké scéně jste známou galeristkou.

-Mám ráda umění. -Já taky.

To všechno platil váš muž?

Oba.

Ale vždyť vy přece příjem nemáte.

Byla jste zdravotní sestrou, pak jste se vdala,

žádné děti, žádné společenské aktivity.

Jen tohle.

Můžeme tedy konstatovat, že zesnulý byl velmi velkorysý,

což protiřečí domněnce, že by si má mandantka přála jeho smrt.

Avšak...

Vy jste ho přece opustila.

Ano.

Zůstala jste na ulici,

neměla jste ani na pokoj v penzionu.

Je to zločin, když žena skončí na ulici?

A pak jste se k němu vrátila.

-A zabila ho. -Co?

My náš vztah nechtěli vzdát.

Chtěli jsme to zkusit ještě jednou.

A pak došlo ten večer...

k hádce.

O co šlo v té hádce?

O banalitu.

A během téhle hádky o banalitu

spadl ze schodů a srazil si vaz.

-Ano. -Takže zakopnul?

-Prostě spadnul. -Vy jste ho strčila.

Šel přímo ke mně.

Manžel přece může jít ke své ženě.

Já to nechtěla.

Já to nechtěla.

Paní Fassbenderová, táži se vás,

srazila jste svého manžela ze schodů?

Chladnokrevně! Vypočítavě! Kvůli penězům!

Nebyl to od začátku váš plán,

vzít si dobře zaopatřeného staršího muže a pak po něm dědit?

Jürgene, ty mě chceš jen tak odkopnout?

Jürgene! Jürgene!

Už rozumím. Nová hra! Je to nová hra?

Evo.

Je konec. Už mě nudíš.

Nic už mě na tobě nevzrušuje.

Tvůj odpor, tvůj vzdor, tvoje mládí.

I tvá pěkná tvářička už se okoukala.

-Ty mě chceš zlobit... -Ne. Myslím to naprosto vážně.

Nejsi nic. Už mě unavuješ.

Za to můžeš ty.

Ty jsi ze mě udělal to, co jsem.

A ty ze mě, co jsem já.

Zničili jsme se navzájem.

Radši si koupím psa. Pusť mě.

Odpovězte, paní obžalovaná.

Má sestra se svého muže bála.

Odpovím na všechny vaše otázky, pane soudce.

Vy jste kdo?

Jsem její matka.

-Caterino, nepleť se do toho. -Já to zvládnu, Fritzi.

Profesor Fassbender byl totiž násilník, pane soudce.

A má dcera s ním trpěla dost dlouho.

Celou dobu se bála o svůj život. Věřte mi, prosím.

Proto se s ním rozešla.

Našla si malý byt

a tam přijímala muže, ze zoufalství.

On se to dozvěděl a našel si ji.

Tohle je nahrávka jeho návštěvy.

Na téhle pásce uslyšíte,

čeho byl profesor Fassbender schopen.

3 týdny bojovala má dcera v nemocnici o život.

Pane předsedo, žádám,

aby tato nahrávka nebyla zařazena do důkazního materiálu.

Proč jste to neřekla dřív?

Toto nemůžeme vzít v úvahu.

Prosím, abyste si tu pásku poslechl.

Posaďte se, prosím, ať můžeme pokračovat.

-Ne, neposadím se. -Paní Schöllacková...

Neměla jsem ji do toho manželství nutit.

Vždy jsem se jako matka snažila dělat pro své dcery to nejlepší.

Ale matky dělají i chyby. Tak to prostě je.

Nebyla to pro nás ženy zrovna snadná doba, když jsme byly samy.

Za vše přebírám plnou zodpovědnost. Prosím.

Moc mě to mrzí.

Evi, moc mě to...

Mami!

-Tak co? -Usnula.

Dobře.

Tenhle zatracený zvonek.

Mami. Vždyť jsi měla záchvat.

Obžalovaná paní profesorová Eva Fassbenderová

byla shledána vinou z těžkého ublížení na těle s následkem smrti

a odsuzuje se k trestu odnětí svobody v délce 3 let.

Ke zmírnění trestu dospěl soud po zhodnocení situace

obžalované jakož i okolnosti,

že se nacházela ve vypjatém duševním stavu.

Po přezkoumání předložené zvukové nahrávky

soud připouští,

že se obžalovaná cítila fyzicky ohrožena.

Avšak budiž zdůrazněno,

že existují i jiné možnosti, jak se z takového manželství vymanit.

Okamžitě požádáme banku, aby hodnotu vašich akcií

převedla Nadaci pro duševně nemocné.

Dobře.

Tím se berlínské Franckovy závody stávají minulostí.

Přeju vám hodně úspěchu v Západním Německu.

Děkuji.

Já děkuju vám.

Rimini? To je přece šílenství.

Co tam mají, co tady nemáme?

Slunce?

Hlavu vzhůru, Caterino.

Ale do setmění musíme Východ přejet.

Ano, rozhodně.

Ahoj, babi.

Přistáváme.

Hodláš podnik přejmenovat?

No ovšem. Co sis myslel?

Mami, vezmete se teď s tátou konečně?

Ale jdi. Já už se vdávat nehodlám.

Ale jsme teď spolumajitelé klubu.

Tak. Co byste řekli na Shirley Templeovou?

KU'DAMM 63 KONEC 3. DÍLU

České titulky Renáta Mlíkovská SDI Media ČR 2021