Original subtitles

MOSKVA

- Dobře, podívej, co tohle? - Moc otevřené, sundej to.

Potřebuješ od nich podporu, ne testosteron.

Mají ti dát peníze na projekt. Budeš královnou chimkijských náklaďáků.

Dobře, souhlasím.

Jedeš potom na Bali jako obvykle?

Jo, už aby to bylo.

Jen příboj, oceán...

a já!

Haló?

Zdarec, ťulpasi!

Hele, našel jsem prodejce, budou prachy.

Už máš po rachotě?

Jasně, doručím poslední objednávku a pak jedu na letiště.

Bomba, tak zatím!

Počkej.

Zásilka "Surfing Ja" Má zpoždění

Zrušit objednávku

Hned.

Před dvěma hodinami jste mi měl doručit prkno, tak co je?

- Jak dlouho mám čekat? - Holka, počkej, mluvím se svým bratrem.

Halo! Bratře, promiň, mám druhý hovor.

Co je to za lidi? Dvě hodiny zpoždění, ani omluva.

Omluva, za co?

Holka!

Mimochodem, mám na to téma video, hned ti ho pošlu.

Tak jo.

Sakra, jak Popelka.

Na planetě Zemi má žena vždycky pravdu.

Na Zemi může být a priori obviňován pouze muž.

Když se dívka omluví,

v kalendáři si zatrhne sto dnů smutků.

A když se omluví muž, blýskne se stovkou vítězství.

Bůh mu stokrát pomáhej.

Ten chlapík má pravdu.

Alespoň někdo to ví.

Je to mem z dávných časů! Takoví muži už neexistují.

To je škoda.

Počkej chvíli.

Mám hovor.

- Ano! - Akcionáři jsou již na místě.

Teď zahájíme schůzi. Mimochodem, jsi první řečník.

Co tím myslíš? Schůzka je v sedm.

Změnilo se to.

- Proč jsi mě nevaroval dřív? - Psal jsem ti SMS.

Děláš si prdel? Kdo dnes posílá SMS?

Do prdele!

Kdo dnes vůbec používá karty?

- To je vše? - Vše, děkuji.

Sakra! Halo, Borku!

Právě ti posílám video s mou prezentací.

Řekni, že tam budu za chvíli.

- V pět. - Vždycky...

- Promiňte! - ...jsme chtěli do Moskvy.

Zdravím!

Borjo, co jsi zapnul?

To, cos poslala, to jsem zapnul.

Zajímavé, co jste chtěla tímto videem říct?

Abychom omluvili vaše zpoždění?

Ne, vůbec ne, Antone Igoreviči.

Omylem jsem to poslala místo prezentace.

Dovolte mi, abych promluvila a pustila videoprezentaci o propagaci

v Moskevské oblasti.

- A co náš čas? - Jel jsem sem z Chimek.

Taky mám dlouhou cestu.

Máme dalších deset prezentací.

Antone Igoreviči,

dovolte mi začít.

- Děkuji. - Dobře.

Předkládám vám plán rozvoje naší destinace na severu Uralu.

Zdravím, omlouvám se.

Pěkný krém, mám stejný.

Brácho, to si nemyslím.

O čem to mluvíš? Už jsem to domluvil.

Hej, ty prachy jsou moje.

Dobře, neflákej se a rychle přijeď.

Objednávky: Vaše zakázka byla zrušena

Kde je ta dívka, která si objednala prkno?

To ty, že? Vezmi si své prkno a zruš "objednávka je zrušena"!

- Vyjděte ven, máme schůzi! - Lidi, co je?

- Promiňte... - Vezmi si to!

Zavolejte ochranku, prosím.

- Udělejte, co říká. - Ženská, poslouchej, co říkají muži!

Lano, vyřeš problém za dveřma.

- Dobře, ochranka... - Kde tady vidíte muže?

- Je tu více duhových jednorožců. - Hysterko!

A je to!

Mohu se ujmout slova, kolegové?

Nevadí vám to?

Proč jste nás nazvala jednorožci?

Chtěla jsem jen říct, že jste...

Ne mu... muži, ale...

normální, inteligentní muži.

A vy si nemyslíte, že jsme chlapi?

Tedy ne muži jako ten divoch z...

Odkud je?

Dobře, skončeme s tímhle zmatkem a vrátíme se k mému projektu.

Chanty-Mansijsk, Labytnangi.

Podívejte, nemyslíte, že je to trochu riskantní?

Nikdy v historii společnosti jsme necestovali severněji než do Chimek.

A tady je to Chanty-Mansijsk, nějaký Labytnangi, co to je?

O Laponsku toho vím víc.

Možná jste tam byli?

- Byl. - Nebo vy? - Ne.

Možná jste tam byl vy, Borisi?

Nedávno jsem tam otevřel kancelář.

Na dálku. Ve městě Labytnangi.

Podívejte se na tohle, prosím. Dopravní společnost

"Cesta k úspěchu".

Zatímco někteří lidé si nakupují prkna na Bali.

Myslím, že budoucnost naší společnosti spočívá

v silných, odvážných a mužných řešeních.

Navrhuji proto, aby funkci zástupce tajemníka společnosti převzal

Boris.

A vám, Lano, přeji hezkou dovolenou na Bali.

Borisi, to jsem do tebe nečekala.

Sám jsem v šoku, jak se to vyvinulo.

Jsi parchant, Borisi.

Mladá dámo, jste si jistá, že neletíte špatným letadlem?

Ano.

Letíte s prknem?

Jak se do lesa volá... - Ano.

Ale to je let na Chanty-Mansijsk.

Nikoliv na Bali.

Je mi ze všech špatně.

CHANTY-MANSIJKS

Vidíš, jak je dobře, že jsem si vzala druhé palčáky?

Tady je minus 40 a v Labytnangi minus 50!

Co-co-co?

Kolik-kolik?

Do prdele!

Zdarec! No do prdele!

Jak je v Moskvě?

Přivezl jsi prachy?

- Jde jen o prachy, že? - Nezačínej, dělej.

Jsou na kartě.

Jaká karta?

Děláš si prdel? Já toho týpka žhavím už od oběda.

Je to lovec! Myslíš, že mají bankomaty po celé tundře?

V čem je problém, brácho? To rychle vyřešíme...

Podívej, Lute, jestli se teď kvůli tobě opozdíme!

Nestůj, pojď rychle!

Dal jsi mi ho opilý!

Nech mě být!

Hotovo, máš to mít!

Co tady děláte? Tohle jsou dámské záchody!

- Jaké dámské? - Dámské toalety!

Vyměníme?

A je to, ty debile. Je pryč.

Kvůli tobě jsme ten kšeft prosrali!

- Jak kvůli mně? - Proč lítáš tak pomalu?

Jak to myslíš tím "lítat pomalu"?

Co se děje?

Potkal jsi svého nejlepšího kámoše s prachama?

Děkuji, že jste to nevzdal.

Tak, žabáku, dej mu 700 000.

Tak.

- Meloun. - O čem to točíš?

Právě jsme se dohodli na 700 000, jaký meloun?

Kdy to bylo? Poptávka už dávno narostla.

Tomuhle můžu za 900 prodat.

Mám mu to dát?

Mám?

Hej, bacha, tady se kšeftuje!

Takže meloun.

No tak dobře.

Upozornění všem cestujícím!

Let do Labytnangi je zrušen.

Opakuji. Let do Labytnangi je zrušen.

Můžete mi říct, kdy poletí další letadlo?

Blíží se sněhová bouře.

Naposledy jsme čekali týden.

Kolik?

Je nějaký jiný let, na který můžu přestoupit?

Tohle je Sever, zlato!

Tady nic nezměníš.

To je škoda. Ten smích jste si mohli nechat.

An-2, do Labytnangi, levně!

Já, já, já

An-2, do Labytnangi.

Pokud bude místo, vezmeme i psy.

Jeden, dva, tři, čtyři, pět.

Kdo další?

Promiňte, do Labytnangi, že?

Jo.

Jak poletíte? Říkají, že je bouřka.

Poslyš, krásko, ať je bouřka nebo ne, zvládneme to desetkrát, neotálej.

Dělej, letíme, rychle.

- Cože? - To je...

- To, to, to... - Dělejte, pospěšte si!

Jste slepí? Mám vajíčka!

Podívejte se! Co tu sakra děláš takhle vystrojená?

Tygřice, do prdele!

A v kabátě! Odkud spadla?

Podívej se na sebe.

A vrať dědečkovi košili.

To ona mě v Moskvě podrazila s donáškou!

- Brácho, to je náš pytel! - Co to děláte, vy ovce!

Rychle, poslouchejte, blíží se bouřka, máme zpoždění!

Je v pořádku?

Když jsem ji uviděl, hned jsem si vzpomněl na Moskvu!

Neptám se na ni, ale na ten pytel.

Borzáku,

co jsi za člověka?

Přítel ti řekne o své těžké situaci a ty...

Tady, vezmi si svůj pytel!

Je docela těžký.

Všechno je u něj těžké. Jeho osud je těžký, jeho pytel je těžký.

Opravdu je těžký.

Brambory?

Kde je?

Dělejte, rychle se posaďte, bouře se blíží!

Čas máme specificky omezený!

- Kde je moje místo, můžete mi to říct? - Tady, krásko, sedni si sem, prosím.

- S kufry létat nebudu, děkuji. - Jak nepoletíš a kam poletíš?

Nebo mi vraťte peníze. Zaplatila jsem si normální zážitek z letu.

- Jaký zážitek z letu? - Posadíš se už?

- Chová se jako princezna! - Kde je třetí pytel?

- Všichni nějak lítáme, že? - Nejsem jako všichni.

Tak a dost, vystupte z letadla a vezměte si peníze.

Běž si stěžovat na spotřebitelskou inspekci.

Pojeďme, podej pytel.

Dobře, letíme, letíme!

Proč se tak třese, do prdele?

Protože jsme ve sněhové bouři.

Vzlétli jsme pozdě.

A to kvůli tobě, hlupaňo.

Je mi líto, ale skončí to někdy?

Ano, už dlouho letíme!

Myslím, že zbývají dvě hodiny, plus mínus.

Asi ano.

Mapy Labytnanga!

Žádné připojení k internetu.

Náš motor je mrtvý!

Padáme!

Padáme!

Mami, v páté třídě jsme se učili,

že letadlo nespadne při poruše motoru, ale prostě se zřítí.

Všichni zemřeme!

Země! Země! Tady Annuška! Tady paluba 2106, jdu na přistání!

Země, příjem! Jak slyšíš, Země?

Tady Annuška, jdu na přistání!

To je...

To je...

Tady Uralka! Navedu tě!

Přistaň přede mě na silnici, posvítím ti.

Rozumíš? Posvítím ti.

Nádhera, bratře, děkuji!

Panebože!

Moje vajíčka!

Vážení cestující!

Naše letadlo právě přistálo.

Nouzové přistání.

Pokud jste nervózní, můžete si zapálit v salónku!

Hej, letče! Vezmu tě do vleku.

Zůstaň v mém pruhu.

Tohle není ráj, za chvíli budeš mít zlomená křídla.

Bratře, já se přitulím ke tvé Uralce hned za tebou!

Nepřeháněj to.

Nelituj, brácho.

Dejte za mě Uralce milion šarlatových růží.

I ona se ti klaní.

Gríšo, bratře, nepojedeš náhodou po ledové cestě?

No to by mi ještě scházelo.

Můžeš vzít pár pytlů do Berjozovky? Potřebuji doručit tchyni nějaké brambory.

To jsme fakt v Paříži?

Vesnice Paris v Čeljabinské oblasti.

Založena na počest vítězství ve válce roku 1812.

Tak daleko jsme doletěli nebo co?

Cože, vážně?

Nechte toho!

Tam je...

Tam je věž.

Jaká věž?

Tak, občané, soudruzi, šťastné přistání.

Seznamte se s naším zachráncem!

Pán silnic, mocný jako medvěd,

moudrý jako rosomák, Gregory!

Dobře, už stačí, dědku. Dej mi ty pytle, já jdu.

- Kde je pytel? - Pojďme.

Kde mám pytel, kam se poděl můj pytel?

Hej! Kam jsi dal můj pytel?

Kdo ho viděl?

Kdyby nebylo vás...

Zachránil jsi nás, jak ti mám poděkovat?

Běžte odsud!

- Rád bych poděkovala... - Zapomněla jsem vajíčka!

- Tady máš, brácho, přinesu ti další. - A co já?

Mravenčí polévka!

Tady máš, brácho.

Z celého srdce ti dík.

Nádhera!

To mi neříkejte! Se psy vás do žádného hotelu nepustí.

Co to je za název "Řev"?

Jaký "Řev"? Není to "Řev", ale "Reve".

Je to francouzsky "Sen".

Dobře, tam mají sušené bobky.

Půjdete do stodoly.

Valjucho!

To seš ty? Máš volno? Sežeň Valjuchu.

Valjucha má práci.

Nebuď hloupý, lidi je třeba ubytovat.

Odjeď s náklaďákem.

Už sprintuji!

Jen si přezuju pantofle.

- Chceš taky zaparkovat letadlo? - A proč ne.

Poslyš, Gríšo,

nemáš v Paříži dost místa?

Ignate...

Gríšo!

Přijel jsi?

Sehnala jsem ti opravdu pěkný pokoj.

Apartmá.

Jak dlouho máme čekat? Máme děti!

Počkejte!

K dispozici je i sprcha, na diesel.

Tak proto já nemám sprchu.

Počkej, Gríšo, já tady všechny vyřídím a doprovodím tě.

Tentokrát tolik lidí!

Tolik lidí jsme tu ještě nikdy neměli.

Přinesl jsi, o co jsem tě požádala?

Jednorázový šampon, mýdlo, kartáče.

- Posaďte se támhle. - Tady.

Našel jsem jen sprchové čepice.

- To jsou návleky. - No a co?

Stejně je nikdo nepoužívá.

Přidám si svou čtvrtou hvězdičku.

- Budu čekat ještě dlouho? - Pět minut.

Zavřete dveře, ať tu není zima!

Gríšo,

to jsem neříkala tobě.

Pro mě to není problém.

Běž si odpočinout.

Udělám ti své oblíbené pirožky.

Valjo,

není třeba...

pirožky.

A co ty, Gríšo?

Ty máš přece Valkiny pirožky rád.

Omlouvám se.

Zdravím.

Máte pokoje bez mrtvých zvířat?

- Cože? - Já jsem vegan, nejím maso.

Tím méně s nimi nemohu spát.

Prostě normální pokoj, jako v normálním hotelu?

Zaplatím dvojnásobek.

Mohu nabídnout...

Já už mám psy ve stodole, takže ty stěhovat nebudu.

A volné místa už nejsou.

No jak? Co takhle aspoň jedno? Já prostě nemám...

Říkám, že nemám.

Na.

- Nastěhujte se. - Gríšo!

- To bylo pro tebe, Gríšo. - Vyspím se v autě.

To je děvka, co?

Jo, sakra. "Sluneční pláž s.r.o." se odkládá.

Ignáte, říkala jsem ti, uklidit ty pytle.

Všechno sama.

- Valjo, chceš pomoci? - Teď už ne.

- Vás neučili klepat? - Ťuk, ťuk.

Gríšovy pytle, jsou tam brambory.

Vypadám jak hlídač brambor? Hlídala jsem je v letadle, a ještě tady?

Nemůže je vzít ven, zmrzly by.

Ale ty můžeš. Když řekneš další slovo.

Cože?

Co chceš?

Nerozumím!

Jdi do prdele!

Pomozte mi!

Pomozte, tam ve sprše mě napadl maniak!

- Ale, neudělal to. - Zbláznili jste se?

Rozbil okno, vlezl do sprchy!

Maniak!

Po čem jde, po mých čepicích?

Jsou to návleky.

Haló, slyšíte mě? Říkám, že ve sprše je maniak!

Ignáte,

běž se podívat.

Kvůli ní?

Takže já...

Děkuji.

Kde je?

Hej!

Pokud jsi uvnitř, vylez pomalu ven!

Jinak se leknu a vystřelím.

Raději se oblečte, nebo přijdou další maniaci.

Dobře, exhibicionistické sezení skončilo!

No, já jsem ze 13., kdyby něco.

Počkej, hned přijdu.

Kdo?

Jdu pro pytle.

Tam.

Dobře, odjíždím.

Můžete mě svézt?

Kam?

Do Labytnangi.

Jedeš, nebo ne?

Gríšo!

Gríšo! A pirožky?

Gríšo!

Gríšo!

Baf!

Svatá prdelo!

Svatá prdelo?

Valentino?

Valentino!

George!

Gríša?

Ne, ne Grigorij. Jsem George.

Goša Borženkovskij.

Jsi naživu?

A tohle je můj kámoš Lute.

Rychle vyskoč!

Citlivka, moje, Moskevská.

Co to kurva děláte?

To je parkoviště, ne Šeremetěvo!

Dělej, vypni ten větrák!

Všechno mi tu zasereš!

Zdarec!

Co jste chtěli?

Valentino, otázka se vybízí.

Viděli jste tuhle...

No, takovou dívku.

Neproběhla kolem moskevská pinda s pytlem?

Proč po ní jdou všichni chlapi?

Kde je? Přesně ji jsme hledali.

Dobře, uklidněte se.

- Viděli jste film "Co? Kde? Kdy?"? - No.

Každá otázka má svou cenu.

Každopádně tahle stojí...

pět tisíc.

Dělej!

- Správná odpověď. - Z Moskvy přišla jedna pinda.

Ale pytle měl Gríša.

A oni odjeli.

- Kam jeli? - Tak, stop.

To je druhá kategorie otázek.

Cena otázky...

deset tisíc.

Žádný problém, krasavice!

Dej desítku.

Dělej, dělej!

Tam.

A to je za deset tisíc?

Z Paříže vede jen jedna cesta.

Jiná cesta do Labytnangova nevede. Neexistuje žádná jiná varianta.

Jak je teď doženeme?

50 000 a pronajmu vám psy se spřežením.

Žádný problém, krasavice!

Peníze pro mě nejsou problém!

Ale pro mě ano.

- Copak to nevidíš, ty hajzle? - Co?

- Lidé se nám snaží pomoci. - A?

Hele, nebudeme je do toho zatahovat.

Ale ne 50! To stojí jejich psi jako vrtulník?

Proč potřebujeme psy? Tam je zaparkovaný náklaďák.

Bratře, můžeš nám půjčit náklaďák?

- Mohu. - A je to!

Sto tisíc.

Bratře, člověče.

- Každopádně, podívej... - Sto tisíc.

Když řeknu sto,

je to sto.

Hej, kdo si myslíš, že jsme?

Nejsme žádní cucáci z hlavního města, jasný?

Řekl jsem ne...

Vezměme si psy.

Za mnou.

Zastavte! Stůj, ty hajzle!

Podívej! To je ten pastevec sobů! Zastav!

Svatá prdelo!

Borziji,

to je opravdová svatá prdel!

Ses snad posral nebo co?

- Jsem sám, nebo co... - Sám!

Takže tak! Gríšo!

Teď černou skříňku.

Otevřete ji.

To je ale udělátko!

Jako malý jsem se na tom vymlátil!

Nejsem Gríša, jsem Goša! Ale děkuji.

Kolik za loď?

Dám ti stejnou cenu.

Jen tu Moskevskou pindu seberte.

Sebereme.

Pak přihoď brokovnici.

Nebuď drzý, Gríšo.

- Já jsem Goša. - I tak nebuď drzý.

Co když s námi nebude chtít jet?

- Mám po ní házet kameny? - Opravdu.

- Dobře. - Od srdce.

Nezničte mi to.

Juchů!

Kam vás to zaválo?

- Je tu chladno. - Zapni ventilátor.

Tam jej zapni.

- Co je to za panenku? - Nech ji tam viset.

Ničeho se nedotýkej.

Jmenuji se Lana.

- Jak? - Lana.

Co je?

Co na tom tak vtipného?

Gríša, se jmenuji. Gríša. Jaké je tvé skutečné jméno?

Lana je moje pravé jméno.

Žádný takový jméno neexistuje.

Možná ho nemáte tady,

ale v Moskvě ho máme.

Tak proč jsi sem přišla? Mohla jsi zůstat v Moskvě.

Mám už dost moskevského shonu.

Lidé jsou tam falešní.

Přišla jsem se podívat na lepší život.

A ukázat se tady.

Už jsi viděla dost?

Zpracovávám to.

Gríšo, máš tak ošlehané ruce.

Ruce jako ruce.

- Mám tu krém, můžu tě namazat. - Není třeba.

Ale no tak, v dnešním světě je normální, že se muž stará sám o sebe.

- Namažu tě. - Namaž sama sebe.

Já mazat nepotřebuji.

- Mohu pustit hudbu? - Mám pouze kazety.

Pustím ji z telefonu.

Vítám vás u své meditace.

Usaďte se do pohodlné polohy...

Zkuste se uvolnit...

Zavřete oči.

Zhluboka se nadechněte nosem.

Vydechněte ústy.

Další hluboký nádech nosem.

Ústy...

Co to děláš, ty nadrženej hajzle!

Co?

Chtěl jsem vypnout ventilátor.

Co bych z tebe měl?

Najel jsem na nerovnost.

"Nadržený"! Sama si pustila nějakou porno hudbu.

Leští se krémem.

Funíš.

Nevidím ani hovno!

A já jsem ještě nadržený!

Zastav auto.

Seď a drž se. Klid a ticho, tady jsem pánem já.

Zastav auto.

Gríšo!

To je ale číslo.

Gríšo!

Když budeš sebou mlít, propadneš se hlouběji.

Chyť mě, co tam stojíš, ty divochu!

A kouzelné slovo?

V Moskvě musí být teplo,

a proto jsou všichni lidé neurvalí a nezdvořilí.

U nás dostaneš omrzliny během několika minut.

Myslím, že teď je situace podobná.

Proto jsou lidé jednodušší. Takže dočkám se kouzelného slůvka?

V Moskvě se muži nechovají jako medvědi!

Všichni muži v Moskvě jsou normální, jasné?

Je spousta času, čekám.

Copak, přítel na telefonu?

Tak.

Uč se.

Na planetě Zemi má žena vždycky pravdu.

Pouze na Zemi může být a priori obviňován jen muž.

Když se dívka omluví, v kalendáři si zaškrtne sto dni smutků.

A když se omluví muž, blýskne se stovkou vítězství.

- To je zajímavé. - Bůh mu stokrát pomůže.

Jdu si dát šálek čaje.

Dostaň mě sakra odsud!

Kouzelné slovíčko.

Vytáhni mě, prosím!

Vytáhni mě, prosím!

Můžeš více citu? Jemněji.

Zkus to.

Vytáhni mě, prosím.

Hned je jasné, že jde o zoufalou situaci. Podej mi ruku.

Je ti jasné,

že dokud nedorazíme do Labytnangi, budeš poslouchat mě.

Jinak zůstaneš ve sněhu.

Musela jsem si odskočit.

No jasně.

No jasně, "musela jsem si odskočit".

Tam je auto.

Gríšo, támhle je auto!

Gríšo, tam je auto, nevidíš?! Co to děláš, zpomal!

Uklidni se!

Gríšo, co to děláš! Zastav!

Tak jak, příteli?

Grigoriji, ahoj!

Rád tě vidím! Jsem rád.

- Tady, dej to malému. - Děkuji!

Můj syn bude nadšený, je blázen do letadel.

Ještě jednou díky!

Tak, jedu, protože mám...

Pozdravuj ženu a děti.

Buď zdráv!

Pojeďme s Boží ochranou.

Jsou všichni řidiči kamionů věřící?

Jak tady můžeš nevěřit?

Ljocha...

byl řidič kamionu.

Říká, že co jel do Čeljabinsku, dva dny nespal.

Zbývalo mu už jen kousek,

533 kilometrů.

Řídím, říká, a pak otevře oči.

Zpanikaří.

A na ceduli před ním napsáno "Čeljabinsk".

Přemýšlí, vzpomněl si, že usnul.

Kdo za mě těch 533 km ujel?

Takže tak.

Nejde jen o víru v Boha.

Tady máš, utři tu stranu.

To je v pořádku, zlatíčko, vyřešíme to postupně.

Počkej,

zapnu ventilátor, než sebou zase škubneš.

Udělám to sama.

Rozbiješ ho.

To je něco jiného.

Podívej, co to je?

Vlci?

Tam... Podívej, tam je nějaký muž.

To je ten maniak, co se mi vloupal do pokoje!

Určitě je to on, to ti říkám!

- Co se děje? - Hej!

Psi dáme dozadu a ty do kabiny.

Jsi blázen, zemřeš! Nastup do kabiny, říkám!

Jak do kabiny? Říkám, že je to nadržený maniak.

- Já s ním nepojedu! - A můžeš si vybírat?

- Pojď, otevřu boční stranu. - Matka Tereza, do prdele!

Bude zpívat celou cestu?

Proč, nelíbí se ti to? Mně se to líbí.

Tak si zapamatuje cestu.

Něco jako navigace,

aby ses neztratila.

Jsou takoví. Co vidí, to zpívají.

A co, pamatuje si borovice a sníh?

CESTA ÚSPĚCHU

Včera jsem to přilepil, nedotýkej se.

Podle předpisů společnosti nelze nálepku odstranit,

dokud cesta neskončí.

Jaká společnost?

Moskevští hlupáci.

Otevřeli pobočku v Labytnangi.

Nabídli mi cestu, tak jsem ji vzal.

Proč hlupáci?

Jsou to žvanilové.

A žvanilům se na Severu nic nedaří.

Nejsou jediní takoví.

Vzal jsem práci u jedněch, po týdnu zavřeli.

Druhý se mnou chtěl vyjebat, ale nevyšlo to.

A třetí se vyjebal sám.

Nejsou odtud.

Oblast dobře neznají.

V jízdním příkaze je uvedeno více kilometrů.

Znám všechny zdejší kličky.

A funguje mi to.

Někdy vezmeš práci.

Pokud chceš žít, snažíš se, aby to fungovalo.

Pomůžeš člověku a sám si vyděláš nějakou kopějku.

Tak žijeme.

Že, zemičko?

- Děkuji ti, Gríšo, moc. - Za co?

Za to, že pomáháš.

Maličkost. Není to pomoc, je to normální.

Dej mi mou oblíbenou, nebo usnu!

Sakra! Není tu signál.

- Co to je? Co je s ním? - Říká, že za chvíli budou Chantové.

Cože?

Veliké a strašné, zábavné a vtipné, zubaté, kousavé, ale neboj se,

vše je pod kontrolou.

Klid, klid, nepanikař.

Kde jsou moji milovníci zmrzliny?

Kdo si dá zmrzlinu?

Já, já!

Tady máš.

- Gríšo, dobrý den! - Dobrý.

- Rád tě vidím! - Já taky.

Zdravím, krasavice!

Proč nejdete dovnitř?

Děkuji, já budu sedět tady.

Pojďte, musíte jít dovnitř.

Máte hlad?

Bonbóny!

Kde jsou bonbóny?

Čemu se mi směješ?

V Moskvě nejím maso vůbec,

ale tady je takové...

Skutečné.

Na Severu je všechno skutečné.

Příroda,

lidé,

vztahy.

To je moje žena.

Seznámili jsme se v Moskvě.

Ale tak! Přijela jste sem přímo z Moskvy?

Ano, z Moskvy až sem.

A šťastná, velmi šťastná.

Máme sousedku Evu z Francie.

Rimmu z Itálie.

Není to překvapivé, ale přesto je to vzácné.

A naše Dáša si vzala Senegalce

a nedávno se jí narodilo dítě.

Černý jako uhel.

Je těžké...

tak nějak pochopit,

jak být v dnešní době bez civilizačních výhod...

šťastný.

Kdo říká, že jsme bez výhod civilizace?

Podívejte se na děti, jsou jen na svých telefonech.

Na druhou stranu to má i své výhody.

Točí filmy,

vytvářejí makety.

A myslím, že jsou šťastní.

- Je tady signál? - Ano.

Signál máme, když nám Gríša přinese benzín.

Máme signál!

To je tvá žena?

Spolucestující.

Díváš se na ní takovým jiným pohledem.

Omluvte mě, jdu si zavolat.

- Pojďme si hrát! - Chci si zavolat...

- Pojďme si hrát! - Dobře, pojďme si hrát.

Gríšo,

na cestě životem někdy ztrácíme...

poklady.

Pak toho litujeme.

To je super.

- Pozor! - Omlouvám se.

Točíme tady videa a prodáváme je na internetu.

Nedávno jsem otevřel kancelář.

Na dálku.

"Cesty k úspěchu".

Hned přijdu.

Takže, Boriku, tohle je ta tvá nová kancelář.

Hned ti ji ukážu!

Kde je ten zasraný telefon?

Hej!

Pomozte mi!

Pomozte mi!

Zbláznil ses? Co to děláš?

Neřvi tak, už to chápu!

Teď ses přesvědčil, že je to nadržený šílenec?

Maniačello, do prdele!

- Ukázal mi to tam! - Co ti ukázal?

Tohle!

Ukázal ti medvěda. Dělej, nastup do auta!

- Jaký medvěd? - Až později.

- Nastup do auta! - Nepojedu s ním!

Pospěš si a nalož své psy!

Neboj se, jsem s tebou. Pojeďme, rychle!

- Podívej se, jak to dělám! - Jak?

Oběma!

A plnej plyn!

Podívej, bez ruk!

Cestujeme už hodinu! Víš přesně, kam jedeme?

Valentina říkala, že existuje jen jedna cesta!

Babě tak věřit.

Nemluv nesmysly! Ne "babě", ale Valentina, sakra!

Dobře, Valentině tak věřit.

Co je, sakra?

To jsou oni?

Tady, tady, brácho, otoč to!

- Teď je dostaneme, brácho! - Šlápni na to!

Stůjte!

Stůjte!

A ještě mi zdechne mobil.

Co chce?

Asi chce projet.

Zleva, brácho, předjeď ho zleva!

Zastav, ty hajzle!

- Nech ho projet. - Pouštím ho, ale nejede.

- Pojď za volant! - Neumím řídit!

Naučíš se to, dělej skoč!

Co chceš udělat, střílet?

Vypadám jako idiot?

Jen je vyděsím.

Ani hnout, ty hajzle!

- Zastav, říkám ti! - Zastav, Borzijo!

Zastav!

Drž volant, otoč jím!

- On střílel?! - Klid, vymlátili se, hotovo.

Klídek, nepanikařte.

Ztichni!

Gríšo!

Do hajzlu. Nádrž je proražená.

A co uděláme?

- Teď už je to jasné. - Co je jasné?

- Medvědí špunty. - Jaké špunty?

Medvěd v létě přibírá na hmotnosti, aby mohl v zimě přezimovat.

V doupěti se všechny zdravé tuky ukládají do střev a mění se ve špunt.

Na jaře se vyprázdní.

Na černém trhu má tahle věc obrovskou cenu.

Tak to vrátíme.

A on?

Rodina bude hladovět. Pracoval zadarmo?

Dobře, jedeme.

Dojedeme do Baranichy a tam to opravíme.

Luto?

Lutečko!

Luto!

Luto!

Můj bratříčku!

- Omlouvám se. - No konečně ti to došlo!

Co ty, hajzlíku?

Jsi naživu?

Proč jsi brzdil? Donutil jsi mě vystřelit!

Pořád mě brzdíš, pořád mi všechno vyčítáš!

To proto, že jsi debil! Jsi debil!

Teď jsem mohli vydělat a žít si jako lidé!

- Příjem, Georgii! - Ano!

Georgii, příjem!

Ano, Valentino! Haló?

Dohnal jsi je? Je loďka v pořádku?

- Příjem! - My...

Téměř jsme je dohnali.

Jak je na tom loďka?

- Je tu špatné spojení! - Příjem!

A je...

Jsi debil, nebo co? Proč jsi rozbil vysílačku?

Jak se odsud teď dostaneme?

Konec, Borziji, tady to končí!

Už tě nikdy nebudu poslouchat.

Kéž bych byl mrtvý!

Hej, ty!

Jdi do prdele!

Půjdu!

Stůj, ty blázne!

Borziji...

bankomat.

- Co? - Bankomat.

Borziji, Borziji...

Bankomat.

Borziji...

Jaký sakra bankomat?

Teplý.

Teplý?

Říkal jsem ti, že v tundře jsou bankomaty.

Ach, teploučko!

Hej, chlapi!

V naší zemi je to nezákonné.

Raději nás svez!

Sto tisíc.

Můj přítel říká, že je to drahé.

Tak si počkejte na jiný taxík.

A s ním si smlouvejte.

Nebudeš nás mít za hlupáky, rozumíš?

Vstávej, bratříčku.

Jdeme.

Kam jdeš?

Dokud nezaplatíte za opravu lodi, nikam nepojedete.

Mohlo to dopadnout hůř.

Ještě není konec.

Doženeme je v Baranichu.

Rychle do auta!

- Gríša! - Gríša!

- Zdarec, chlapi! - Zdar, Grišane!

Musíš vystoupit.

Nepochopí to, neúcta.

Zdarec, chlapi!

Gríšo, nazdar!

Tak jo, lidi, mám problém.

Potřebuji pomoc. Nádrž je proražená, musím ji svařit.

- Mám zpoždění. - Zavaříme, posaď se!

Nemám čas, stal jsem se Dědem Mrázem.

- Co tím myslíš? - Vezu balíčky.

Do Nového roku to vše musím doručit.

Pomůžete mi?

Co to máš za ženskou?

Vezu stopařku. Kde je svářeč?

Vezeš?

Dívka z Moskvy. Je se mnou.

Z Moskvy?

Říkám, že možná...

- Kde je svářeč? - Tam v kontejneru.

Zdravím!

Valery.

- Lana. - Těší mě.

Lanočko, pojďte prosím ke stolu.

Lidi!

- Přišla za námi Lana. - Ahoj.

- Opravdu, z Moskvy? - Z Moskvy.

Dobře, dobře, dobře. Lidi!

- Jsou všichni v Moskvě tak krásní? - Jo.

- Na šťastný nový rok! - Na šťastný nový rok!

"Dědovi Mrázovi od..."

Lanočko.

- Zvedáme? - Jo.

Pánové!

Moc vám děkuji za tak vřelé přijetí na tak chladném místě.

Tak hřejivé!

- S horkými srdci, aby bylo teplo. - Krasavice!

Tak ráda bych s vámi zůstala.

- Tak zůstaň! - Oslavit tak úžasné svátky.

- Ale bohužel musíme jet. - A kam tak rychle!

Musíme doručit, nestihneme to.

- Dárky. - Chlapi!

Tak je rozvezeme, co?

A proč ne?

- Kam? - Gríšo?

Kam se to má doručit?

To je jiná věc.

- Do Harpy. - Jedu, jedu.

To je moje!

- Největší z nich. Tanchoj. - Můj, můj.

Moc vám děkuji!

- Děkuji, určitě uděláte dětem radost. - Nemáš zač, dcero, moc ti děkuji.

Rozvezeme je, vše bude v pořádku, na zdraví!

Na.

Nemrzni.

Vypni dálkové!

Tady je vaše kočka!

Vezměte si ji.

Hned se vrátím.

Gríšo, zapomněl jsi na pirožky.

Jela jsem kolem, a říkám si, že ti je zavezu.

S cibulí, s játry, s marmeládou. Přesně tak, jak je máš rád.

Pytel je asi v tom náklaďáku.

- Jdeme! - Tiše, tiše.

Zmrzla ti hlava?

Podívej se, kolik jich tu je.

Vždyť jsme na jednoho stříleli.

"My?"

Odjeď s tím křápem, musím projet dál.

Neposer se.

Hele!

Odjeď s tím svým křápem.

- Nepomlouvej mé auto. - Nebo co?

Už dost, chlapi!

V Baranichu se problémy neřeší pěstmi.

Tak co, na férovku?

O padesátku.

Vítěz bere všechny peníze.

A kdo to nedokáže, ať odsud vypadne.

Nemám tolik peněz.

Sázím své auto.

Spojte nás, chlapi.

Chlapi, přijímáme sázky!

No tak, brácho!

Tak se ukaž.

Dělej, Američane.

Gríšo, dělej, dělej, dělej!

Chtěla si hrát.

No!

Jsi tvrdohlavá.

Dělej, Gríšo!

Gríšo, no tak!

Proč se na něj tak lepíš?

- Já se lepím? - Kdo za ním skočil do kabiny?

Přišla jsi odhánět muže, ty moskevská pindo!

- Nemáte v Moskvě dost mužů? - Nikoho nepotřebuji.

Tak si to napřed promysli, než se pustíš do práce!

- Ano! - Udělej to, udělej to!

Nechápu to! Kdo potřebuje náhradní díly, já nebo ty?

Tak tedy vpřed, co se děje?

Pojď, jedeme, zlatíčko!

Ne, ne!

Ještě, má drahá, no!

Zastavte!

To je ono, zlatíčko!

Řekni mu...

že to byla smůla.

Musel jsem mít pod pneumatikami led.

A kola máš hranaté.

Sem s tím, hned!

Grišane, krasavče!

Tady máš, Dědo Mrázi.

A co sázky?

Jaképak sázky.

Ural má tři hnací nápravy.

Všichni vsadili na tebe.

Tady nejsou žádní idioti, Gríšo.

Dobře, to je na náhradní díly, tohle na jídlo.

- Nepřerušuj mě. - Gríšo!

Gríšo! Jsi borec!

Fandila jsem ti, Gríšo.

Pojeďme do hotelu a odpočineš si.

Nic není třeba, dobře?

Běž, nebo ti Ignat odjede.

Projdeme se?

Pojeďme.

Něco by mě zajímalo, Valentino.

Proč jsi mi nefandila?

A je to tu zase.

Pirožky...

jsou přímo božské!

Proč jste tu seděli?

Chtěli jste si to vyřídit s tou Moskvankou!

Copak jste neviděli, kolik jich je?

Všichni bychom pak seděli s takovýma brýlema!

Musíme jet k Udavovi. Může dát lidi dohromady.

Cena otázky je padesát.

Když padesát, tak padesát, co.

Co děláš? Už mi zbylo akorát padesát.

A my se odsud musíme nějak dostat, je ti to jasné?

Proč jsi tak nervózní? Vem si pirožky.

My pytel hned doženeme.

- Prosím. - Páni! Je tu dokonce i lázeň?

Jo, kluci jsou šikovní, postavili si to sami.

Jsou chytráci na vynálezy.

Jako lázně!

A to se můžu vykoupat?

Můžeš, a proč ne?

Jdu si jen pro plavky do kufru.

Počkej.

Kufr ti donesu sám.

Podrž to.

Hned.

Řekni mi...

Jak je tohle možné?

Tobě...

koupím pneumatiky

a sám nemám ani pár ponožek!

Jak jsem to mohl udělat?

Počkej, kam ses poděla?

No tak!

Šéf Práce Lano, jestli je to pravda, zavřeme pobočku

a všechny vyhodíme, počínaje tím Gríšou

Všichni jsou to žvanilové.

A žvanilům se na Severu nic nedaří.

Myslíš, že jsou jediní takoví?

U jedněch jsem byl, za týden zavřeli.

Ti druzí mě chtěli ojebat...

Hele, tohle...

Jedna!

Zavři oči.

Prosím.

Dva!

A nekoukej se.

Tři!

Blíže.

Čtyři!

Co je to?

Pět!

Šest!

- Vše ti hned vysvětlím. - Sedm!

Už si to vysvětlila.

Osm!

Počkej, Gríšo, ano...

Devět!

Proč se mi vůbec hrabeš ve věcech?

Deset!

Jedenáct!

Dvanáct! Hurá!

Šťastný nový rok!

Hej, Dědo Mrázi!

Je Udav doma?

Udav je doma.

Zatracený mrdník!

Poslyš, Ignatiku.

Tady nemůžeš nadávat.

Jestli to uslyším ještě jednou, přivařím ti šnorchl.

Rozumíš?

Jo.

Páni!

Co to máš?

To... no... to je teď módní.

Valentině se to líbí.

Zdar, Udave.

Jde o tohle.

Je třeba ztrestat chlapíka.

Dej dohromady bratry.

Můj tarif znáš.

Stovka.

Pořád bylo padesát.

Novoroční sazby.

V čem je problém?

To je pěkný účes.

A auťák je taky krásný.

Chápu.

Všechno bude.

Takže, Silvestr, svátky, pojďme se obléknout.

- Kdo bude Dědou Mrázem? - Ty jsi dědek, ty budeš.

Pak jsi Sněhurka.

Vypijte si s námi.

Co myslíš tím "ne"?

Pij!

- Pij, nejsi Rus? - Hej, nech ho být.

Severské národy mají nižší obsah acetaldehydu,

slyšels o tom někdy?

Jak se napije, bude zvířetem.

Já můžu.

Vážně.

Hej, to je 60%, kam to liješ?

Pomáhala jsem mamince prodávat v moskevském Cherkizonu.

Na lepence jsem si v mínus 35 zničila boty, sakra.

Takhle se má chlastat.

Hej, hej!

Tak jo, lidi, máme tady holčinu Tak mi ji pošlete.

Sundej si kabát.

Tak co?

Vyřešil jsem to.

Dej mi stovku.

- Kolik? - Co tím myslíš?

- Na padesáti jsme se domluvili. - Novoroční tarif.

Dělejte, vytáhněte kešeně.

Hned, hned.

Nemám prachy, jen půl stovky, jak bylo dohodnuto.

Podívej, dostaneme šnorchly nebo něco horšího.

Rychle přemýšlejte!

Tak jo, lidi!

Poslouchejte.

V tom náklaďáku je pytel plný medvědích špuntů.

Jestli teď oželíš svých padesát a dáš je tomu Terminátorovi,

tak je doženeme a rozdělíme si je rovným dílem,

víš, jak to myslím, brácho?

To je...

Ani na to nemysli, to je moje padesátka, jasný?

Tam je jich hodně, brácho!

Jeden špunt stojí půl milionu, což stačí na každý sen, to si piš!

A já to u sebe chci rozšířit.

Takhle to chci.

Roztomilé.

Proč řešit tohle?

Kdo vás zachraňuje? Já.

Kdo pomáhá? Já.

Dobře, neposer se, krasavče.

O svůj podíl se podělím s Valentinou.

Děkuji.

Není zač.

Pro tebe i hvězdu z oblohy, Valentino.

Proč mi říkáš "Valentino" tak formálně?

Nejsem tvůj šéf, ty svatá prdelo.

Jak myslíš, zlatíčko.

Co to zkoušíš?

Co?

Abych se žensky neukecla před Udavem, že si jdeme pro pytel špuntů!

Pak bude tvůj podíl zpochybněn.

Jeď, pak se domluvíme.

Tak jo, jedeme na to, brácho!

Vyřiď to!

Pinda!

Slepice!

Fiflena!

Zdravím!

Tohle je jiná!

To jsem nechtěl.

Děkuji!

Jen děti vědí, že nemají míchat šampaňské s pálenkou.

- Hned zařídíme pálenku! - Zazpíváme si?

Nezpívám ty staré věci.

Vypněte hudbu!

Dobře, Sanyči, tak tam dej rapp.

Nemám tady rapp.

Počkej.

Dej mi mikrofon.

Nejdřív ho zapni.

Dělej, dělej!

Ty mi ještě něco říkej.

Jestliže je tvůj večer osamělý a tvá láska potřebuje slova

Nebuď smutný a věř mi, žena má vždycky pravdu

Žena, žena

Žena má vždycky pravdu!

Žena, žena...

Žena má vždycky pravdu

Jestliže se s milou hádáš, věř mým slovům

S ženou se nemusíš hádat, žena má vždycky pravdu

Žena, žena

Žena má vždycky pravdu

Žena má vždycky pravdu!

Probuď se! Probuď se! Podívejte se do zrcátka!

Lano!

Sakra! Teď ne, teď ne!

- Co se děje? - Probuď se!

- Co stojíme? - Nechce nastartovat!

Dělej, dělej, dělej!

No tak, holka!

Jste si jistí, že nás nepodrazí?

Nevykládej mi tady kecy, jsou to normální chlapi!

Ano, jsou trochu děsiví, ale normální.

Aspoň vypadají.

Nežvaň!

Gríšo, co teď?

Uklidni se!

Musíme se dostat do lesa a pak uvidíme, kdo je kdo.

Že, zlatíčko?

Jen si dej pozor na Gríšu.

Zkusím to.

Uhni na bok! Nech náklaďák projet! Doleva, dělej!

Hej, hej, hej!

Ignáte, nebuď tak drsný!

To bylo ještě měkké.

Teď to bude drsné.

Komu teď fandíš?

- Ignáte, uklidni se! - Ne, já to potřebuji vědět.

Ignate, jedeš špatně!

Kdo tady řídí?

Kdo tady řídí!

Dej mi něco jiného!

No tak, bráchové, držme krok!

Vpřed!

Za mnou!

No tak, dělej!

Dostanou nás, že?

Dostanou nás?

Nikdo nás nedohoní, klid.

Co je s ním?

- Kam jde? - Jak to mám vědět?

Dohnat, dohnat!

Za mnou!

Hej, chlapi, nechte mě to udělat!

No tak, chlapi, vypadněte!

Dejte mi ho!

Co je to?

Nějaké strašidlo.

Vyhoď to.

- S Ignatikem je vždycky nějaký problém. - Jo.

Říkal jsem ti, kam se tak žene, tam je řeka!

No tak, Ignáte, šlápni na to!

Buď v klidu!

Hotovo.

Ujel.

Jak to myslíš, že ujel? Tam je!

Jak ho tam mám dostat?

Je dvakrát lehčí a led je tenký!

Jsme snad na ledě?

Pod námi je řeka, že?

Co teď?

Můžete jet po ledě?

Pokud si dáme pozor, můžeme.

Do prdele, sakra, no tak! Neboj se, pojeď, pomalu!

Nebudu kvůli němu...

riskovat své auto.

To já jsem ti koupila auto.

Jedeme!

Ignate!

Zbývá už jen kousek!

Ignate, vrať se!

Vrať se, říkám!

Už se nenechám manipulovat!

Nebuď tak hysterický!

Ignate!

Už nejsme spolu.

Nebyli jsme spolu!

Ignate, zvedni mě!

Ignate!

Hej, co to děláš?

Valentino! Určitě se pro tebe vrátím!

- A pojedeme spolu na Bali! - Ignate!

Co to děláš, brácho?

Gríšo!

Gošo!

Ignate!

Gošo!

Takže tak.

- Teď půjdu na kapotu. - Proč?

Dávat pozor, kde je led tenký, jinak se potopíme.

Ty budeš řídit.

Já?

A kdo?

Dobrá, vzdáme se!

Pak...

To je něco jiného. Jedeme!

Buď v klidu, všechno vyjde.

Dobře, hned.

Co to děláš, Borzijo? Zbláznil ses?

- No tak, sedni si taky na kapotu. - Jakou kapotu, zbláznil ses?

Pouštěj spojku.

- Pouštěj spojku! - Hned.

Holka, dělej!

Ty zachráníš svého chlapa,

a já to, pro co jsem přišla.

- A rozejdeme se, ano? - Pospěš si, co děláš?

Jsi s Gríšou šťastná... hned.

A já se svou kariérou.

Tak ještě jednou.

Dělej, dělej.

No tak, no tak!

A je to!

Hned. Jedeme.

Jedeme.

Jedeme.

Dělej, dělej, dělej.

Dokázali!

- Ano! - Šikulka.

Teď se dej doprava.

Doprava.

Proč jsem s tím vším souhlasil?

Právě teď jedu po ledu na tom nejposranějším místě na světě!

Bez peněz, bez ničeho.

Jeden krok od získání hvězdy na nebi.

Blázne, blázne, blázne!

Chci ho dostat, brácho.

Jen my dva spolu.

Proč jsi odsud nevypadl, Borziji?

Kolikrát jsem tě sebou zval, řekni mi to?

Protože moje máma je ležák, brácho.

Starám se o ni, kam mám jít?

Na dvojku.

Na dvojku!

Šikulka, hodná holka, šikulka!

Do prdele, to je nadělení.

První chlap, se kterým si rozumím beze slov.

Ne, ne, ne, no tak!

To je v pořádku, no!

Ne, ne, zlatíčko, ne!

Přidej trochu plynu.

Žertovala jsem.

Žertovala jsem, ano?

Tvůj chlap, tvůj chlap.

No tak. To je ono, to je ono.

Výborně!

To jsem nevěděl, brácho!

Odcházel jsem a vše bylo v pohodě.

Ptal ses?

Odjel jsi do Moskvy a ani jednou jsi nezavolal,

já ti pořád volám.

A pořád někam létáš.

"Přehraju ti to, přehraju ti to" a neuděláš to.

"Zavolám ti, brácho, samá práce."

- Borziji, brácho! - Jen na chvíli zpomal, kámo.

- Borziji! - Kam jedeš?

Zajímej se o život svého blízkého.

Asi se propadli.

Gríšo. Gríšo!

Asi se propadli!

Gríšo!

Výborně, Lano.

Jinak, už dlouho ti chci říct, že se jmenuji Světlana!

Říkám, že jsem Světlana.

Ne!

Gríšo!

Gríšo!

Gríšo!

Gríšo!

Pomozte!

Gríšo! Pomozte!

Odpusť mi, Gríšo.

Žiješ?

Ano!

Omlouvám se.

Mýlil jsem se.

Ty mně odpusť.

To já se mýlila, já myslela...

Gríšo!

Tak jsme dojeli.

Zastávka je druhé straně řeky.

A kam?

Do Labytnangi?

To je Děda Mráz?

- To je strýček! - To je strýček!

- Přinesl jsi to? - Ahoj! Šťastný nový rok!

Když vás bratr v noci našel,

byl jste silně omrzlý.

Tady pomůže pouze ipcha.

Co je to ipcha?

Medvědí špunt.

Do prdele!

To se mi líbí.

Ještě tady...

mě namažte, prosím.

Dcerko...

Sletěl jsem z jelena.

Něco mi křuplo v zádech.

Belhám se.

Čichej.

Děkuji.

Děkuji.

Děkuji.

Tvou matku, Borzijo!

Co?

Přivezeme sem tvou matku.

Dobrý nápad, kamaráde.

Díky.

Mohu povídat?

Tak, poslyšte, povyprávím vám příběh.

Takže letím.

Spěchám, křičím: "Gríšo, já se bojím!" Gríša křičí: "Uklidni se!"

Auto jede...

Váš strýc je hrdina.

- Auto. - Ano, je to velké, obrovské auto.

Šťastný nový rok!

Velká metropolitní společnost otevírá pobočku v Labytnangi.

"Nové cesty k úspěchu" na Severu!

Velmi nás těší, že to nejsou jen cesty k úspěchu,

ale nové způsoby, jak lidem dodávat produkty.

A moc děkujeme našemu hlavnímu partnerovi,

autozávodu Ural, za poskytnutí vybavení.

A jsem si jistá,

že teď, když budeme hlavními firemními zákazníky,

budou pro nás všechny vozy dostupné

za výrobní cenu.

Ano, Borisi Gabrieleviči?

Světlano, jste tvrdá holka.

Těžko se vám říká ne.

Ale určitě vaši nabídku zvážíme.

To je skvělé. Hurá!

Hurá!

Na shledanou, Moskva!

Jsme nadšeni, že náš nejlepší zaměstnanec, Lana Istominová,

uvedla tuto myšlenku v život.

- Původně to byl můj nápad, začali jsme... - Boriku!

Gríšo!

Gríšo!

- Co je? - Kam jdeš?

Jsem jako inkubátor, nepohodlný. Co tam do toho budu strkat nos?

Ty jsi šéf, jdi to vyřešit, převezmi velení.

Já jsem řidič, má práce je jednoduchá.

- Už jsou pryč? - Na.

To je pro tebe.

Šťastný nový rok!

Stařenko...

Tolik k reinkarnaci.

Pojď do garáže.

Dajbog & subsource.net (❁´◡`❁)

Jsi tak statečný, jsem na tebe pyšná.

Ty a tvůj bratr teď budete dostávat více ipchy.

Páni.

Nikdy jsem v takovém nebyla.

- To je Goša! - Ale no tak!

Natáčej nás.

Ignate, znovu?

Ignate, to stačí!