Original subtitles

Ahoj všem.

Jsme u Bajkalu, svítí sluníčko, já a Daška.

Dášo, víš, že záříš?

A tady se už snaží udržet na bruslích.

Držím se.

- A prý, že se bojíš výšek. - Ne!

Ahoj, to jsme my.

Drž se.

Chyť se mraku.

Daško.

Co, jedeme?

No to je ale fešák!

Jedeme.

Toč, toč!

Kolikrát ještě?

Už mi dochází paměť.

Všem jsem řekla, že pokud to uděláš perfektně, půjdeme na oběd.

Tak dělej.

Artěme.

Dobré ráno, odběratelé.

Kdo jako první uhodne, na jaký vrchol jsme se dnes vydali, ten...

Nedostane nic.

Protože všechny peníze jsme dali jako úplatek strážci.

Já za to nemůžu. Sám si o to řekl.

Těmo!

Příště si místo schůzky vyberu já. Slyšíš mě?

Jen se nedívej dolů.

Nebude to tak strašné.

Doufám, že na konci na mě čeká překvapení.

Kdyby se něco stalo, nechala jsem vzkaz.

Když umřu, bude to tvoje vina.

Tak pojď.

Poslední příčka a polibek je tvůj.

Dělej, dělej.

Šest.

Pět.

Čtyři.

Tři.

Dva.

Jedna.

A je to!

Dobré ráno!

Kam jdeš?

Vždyť nemáš pojištění.

A od čeho jsi tady ty?

Můžeš mě natočit?

Dokud je dobré světlo.

Obvykle kluci natáčejí holky na video.

U nás je to naopak.

Arťome!

To myslíš vážně?

Další cíl: Antarktida.

Projedeme se na kajacích kolem ledovců.

Budeme krmit tučňáky z ruky.

Můžeme dokonce postavit obrovského sněhuláka.

Milí odběratelé,

tohle jsme samozřejmě nečekali.

A co kdybychom si na Marsu postavili sněhuláka z červené hlíny?

Nebo by to asi bylo drahé?

Zaplatíte nám cestu?

Nebo si vezmeme úvěr na pár milionů?

Sranduješ, Tariso Evgenjevno?

To umím taky.

Arťome!

Dost, zastav se!

Netočím to.

Tvoje kousky nikdo neuvidí.

Pojedeš, nebo ne?

Určitě tam na nás čekají tučňáci?

Cože?

Říkám, že krmit divoké tučňáky je zakázáno!

Arťome!

Vzpomínám si, že jsi mistr v parkuru,

horolezec a polárník.

To je všechno super, ale lidi někdy touží po něčem běžném.

Jaké ještě?

Hypotéka,

úvěr, kariéra a prsten s diamantem?

Možná.

Tvůj stan prosakuje a komáři v lese jsou k nevydržení.

Tak, Artěme, jestli se teď nezabiješ, tak tě zabiju sama.

Pojďme si sednout a v klidu si promluvit.

Dobře, už sedím.

Jsem připravená jet s tebou do Antarktidy, na severní pól,

klidně i na konec světa.

Ale teď prostě chci,

nevím,

postavit se na vlastní nohy,

abych měla domov,

kam se budu vracet.

Kdyby něco,

už od dětství jsem posedlý Antarktidou.

Ale ty jsi první člověk, s kým jsem ji chtěl sdílet.

Je to vyznání lásky?

Toč!

Dášo!

Vstaň...

Doplňte mi to, prosím.

Pojďme.

Poslouchej, poslouchej.

Tam na tebe zírá generální ředitel, to přece nechceš.

Jsi tak hodný.

Takový kudrnatý.

Já jsem vlastně úplně obyčejný,

ale ty bys podle mě potřebovala na vzduch.

Obyčejný?

Ano, obyčejný. Pojď, doprovodím tě.

- Takže jsi strašně nudný. - A taky nudný.

Pojď, doprovodím tě ven na čerstvý vzduch.

Pojďme si zatančit.

- No tak, ne. - Pojďme spolu.

Vzhůru! Na vrcholy!

Co to děláš?

Slez dolů!

Tak co?

Za týden na to už všichni zapomenou.

Podívej se na mě.

A co?

Takže když tě umyjeme a necháme pořádně vyspat,

budeš vypadat skvěle.

To vůbec nejsem já.

Taková já nejsem.

Já ani nepiju.

Tomu nerozumím.

Proč jsem se tak chovala?

Proč jsem to udělala?

Nevím.

Nevím vůbec nic.

Proč jsem to udělala?

Nechcu se vůbec vidět.

A ty, poslyš, ty jsi z marketingu, že?

A jak se jmenuješ?

Dáša.

A já jsem Saša.

Rád tě poznávám.

Dášo,

smím ti pomoct?

Dnes se otevírá nová kapitola v životě Dárie a Alexandra.

Ať se vám splní všechny sny

a ať máte vždy po boku věrné a oddané lidi.

Prohlašuji vás za manžela a manželku.

Můžete si podat ruce a dát si první manželský polibek.

Dášo, prosím, odpusť mi.

Ona mě zabije.

Jde o to, že mám korespondenci nevěsty s její nejlepší kamarádkou.

Teď se dozvíme, co si Dária myslela o ženichovi

hned první den, kdy se seznámili.

"Katjuško, já chci umřít."

"To je konec."

"Včera jsem se opila, chovala jsem se opravdu hrozně"

"a potkala jsem ho."

A já se ptám koho?

Říká, že Jeho Veličenstvo ideál.

Jmenuje se Saša.

"A tak, když mi ten ideál držel vlasy v koupelně"

"a oplachoval mě, jako by to bylo naposledy,"

"dokázala jsem mu říct, že s ním chci mít děti."

"Co myslíš, zavolá mi Saša zpátky, nebo je to totální propadák?"

Zavolá.

Vážně, málokdo ví, že Dáša prožila velmi těžké období.

A byla na tom psychicky opravdu špatně.

A ty jsi ji poskládal kousek po kousku. Udělal si jí nejšťastnější.

Moc ti děkuju.

Pokračuj v tom samém.

Vynasnažím se.

Dášo, chtěla jsem ti říct, zasloužíš si být šťastná jako nikdo jiný.

Zvlášť po tom, čím sis prošla.

Polibek!

Polibek!

Polibek!

Polibek!

Polibek!

Pojďme odsud rychle pryč.

Hned teď.

Minvody, jsou tady pasažéři?

- Ano, ano. - Pojďte.

Pospěšte si, prosím.

Pojď za mnou.

Minvody?

To je překvapení.

Dobře, vlastně to není žádné překvapení.

Tohle.

Tohle je překvapení.

Našel jsem tvůj starý profil.

A byly tam tyhle fotky.

A poznámka, že je to nejkrásnější místo, jaké jsi kdy viděla.

A chtěla bys ho vidět z ptačí perspektivy. A že je to tvé místo energie.

Napadlo mě, že jsem tam ještě nebyl.

A že by se to mohlo stát naším

společným místem energie, a...

Co?

Počkej, co? Něco není v pořádku?

Jen mě napadlo, že letíme na Maledivy.

- Na Maledivy. - Já jen,

že jsem si plavky vzala zbytečně.

Ne, počkej, můžeme od znova.

- Jestli chceš na Maledivy. - V pohodě.

- Letíme. - Vážně?

- Jo, v pohodě. - Položte zavazadla na pás.

Připravena? Teď uvidíš.

Už jsem vám po telefonu říkal, že nemusíte jezdit.

Poslyšte, prosím, tuhle exkurzi jsem si rezervoval už před měsícem.

- Měsíc. - Prý zarezervoval.

Proč jste si nezarezervoval rychlost větru?

Ideální viditelnost, co? To ne?

Podívejte se, jakou mám krásnou ženu.

A smutná. Možná pro ni uděláte výjimku?

- Prosím. - Lidi,

to vůbec nesledujete zprávy?

Mimochodem, u nás tu hoří lesy.

Turisté teď nelétají. Nelétají.

A co máme tedy dělat?

Vždyť jsme tady právě kvůli tomu.

Nevím. Jeďte do Yessentuků.

Právě tam probíhá výstava léčivého bahna.

Je to super zajímavé.

Děkuji.

No, tak co, znamená to, že jsme v háji, co?

Nebo přece na Maledivy?

Jsi manžel, tak se rozhodni.

Tak tedy Yessentuki.

No, a vážně, koupal ses někdy v blátě?

Ne.

Já taky.

Prý je to dost extrémní.

Miláčku.

S tebou až na konec světa.

- Takže tady to nebude. - Nebude.

Daško.

Arťome, jsi to ty?

Ne, to jsou poruchy v matrici.

Ahoj.

- Saša. - Arťom.

Promiňte, kluci, nevěřím vlastním očím.

To je Arťom, můj starý známý.

Tohle je Saša.

- Můj manžel. - Ahoj.

Gratuluji.

Jen mi neříkejte, že tu trávíte líbánky.

Je tu horko a komáři jsou k nevydržení.

A ty tady pracuješ?

Jo, vozím turisty na seskoky s padákem.

Dobře, ráda jsem tě viděla.

Jedeme?

Jedeme.

Ahoj.

Mějte se.

Tak se nám poštěstilo.

Letenky máme.

Na zítra.

Přestup je v patnáct hodin v Angalore.

- Co to vlastně je? - Nevím.

Ale už jsem natěšená.

Ne, patnáct hodin je fakt moc.

Bali?

Co se podívat až na hotelu?

Ne, to ne.

Bali.

Zítra.

Letenky.

Business třída.

Jen business třída. Letěla jsi v ní?

- Já ještě ne. - Já taky ne.

Ale mám trochu obavy o náš rodinný rozpočet.

Neboj se, zlatíčko. Vždyť jsme na líbánkách.

První a, doufám, poslední v životě.

Je to tak?

Takže to zvládneme.

Dobře.

Není to zrovna místo plné energie, ale...

Něco vymyslíme.

Jo?

Ty to opravdu chceš, tu exkurzi?

Cože? Ne, ne.

Ano.

Ano.

Ale co poprosit tvého kamaráda, aby nám pomohl s tím letem?

Za příplatek.

Peníze mám.

Co kdybychom si prostě dali šampaňské a rezervovali si vířivku?

Určitě, ale až potom.

Já nepůjdu.

Nepůjdu, Sašo.

Já už jsem s ním...

sto let nemluvila.

No tak, Daško.

Jo, zkusíme to.

Hele, dá se s tím přece jen něco udělat?

Nějak nám zařídit ten let.

Zařídit let?

Daro Sergejevno, za koho mě máte?

Létání je zakázáno.

Pravda, jsem to přece já.

Jsme přece zákonů dbalí občané.

Je mi ctí.

Počkej chvilku.

Muselo by se vyřídit povolení od záchranářů.

Ohledně pilota nemáte velký výběr.

Kdy ses vlastně stal pilotem?

Talentovaný člověk je talentovaný ve všem.

A ještě to mám spojené s blogem.

A přijel si tady.

Zkoušela jsi vůbec někdy chyčiny s botvou?

Poděkuj svému manželovi.

Jdu to domluvit.

Pojď.

Rychleji.

Vážení cestující!

Vítejte na palubě našeho aerokraftu!

Právě teď přelétáme nad soutěskou Adyl-su.

Je dlouhá přibližně 11 kilometrů.

Je obklopena horami, z nichž každá dosahuje výšky 4 000 metrů.

Najdete tu horská jezera i ledovec.

Zkrátka, pohádka!

A ty požáry, to je kvůli suchému období.

Už milion let to tady neviděli.

Jo, díky, Ťomo.

A zítra si vezmeme batohy, najdeme nějakou super stezku

a půjdeme se přece jen dotknout toho místa energie, jo?

Jak chceš.

Vyfotíme se?

Usměj se.

Tak, lidi, teď se držte.

Drž se. Dobrý.

Drž se mě.

Jsi v pořádku? Nezranila ses?

A co je to za horskou dráhu, Ťomo?

- To jsme si neobjednali. - To jsou bonusy.

Berte to jako můj svatební dar.

Ty vtipálku.

Je to vtipné?

Co se děje, Ťomo?

Schováme se.

Pamatujete, říkal jsem, že musíme získat povolení od záchranářů?

Já jsem ho vlastně nezískal.

Super! Chceš tím říct, že letíme nelegálně, že jo?

Vždyť nevezeme žádný kontraband z Mexika.

Jen jeden neoficiální let.

Podívejte se kolem sebe, to je přece nádhera.

Nestojí to snad za to?

Ťomo?

Co to bylo?

Co to je?

Letíme, proboha, je všechno v pořádku?

Řekni, že je to v pořádku.

To bude dobrý.

No nic, bude třeba skočit.

Jak skočit?

Obleč si to.

Klídek, Ťomo, nedělej scény, letíme.

- Obleč si to, říkám. - Rozbijeme se, Ťomo, neumíme to.

Pokud neskočíte, roztřískáte se.

Udělej, co říkám.

Dělej, dělej.

Obleč si to.

Dělej.

- Skákat. - Rychle, rychle.

Vše bude v pořádku, Saňo, poslouchej mě.

Pomoz Dáše. Nohy do úvazku.

Já to vyřeším.

Saňo, podívej se na mě!

Tady máš šňůrku s kolečkem!

Zatáhni! Padák se otevře!

Najdi si bezpečné místo! Přistaň!

Hotovo, běž!

Běž!

Ahoj, princezno!

Teď skočíme my dva!

Dívej se mi do očí, poslouchej můj hlas!

Drž se mě! Drž se mě! Jdeme!

Běž!

Drž se pevně batohu zavři oči, rozumíš?

Já na to seru! Zraním se!

Já na to seru a neskočím!

Kde je třetí padák?

- Třetí tu není! - Jak není?

Ty si myslíš, že ji udržíš?

Chceš skákat normálně nebo být v pořádku?

Dobře.

Saňo, ze země ještě nikdo neskočil.

Dělej!

Drž se mě pevně!

Daško, tak co?

Vše je skvělé, vše je v pořádku!

Jsi šikovná!

Podívej, jaká krása, co!

Saša!

Jo!

Jo!

Lidi!

Jsem v pohodě!

Zvládl jsem to!

Ne, ne, počkej!

Dašo.

Dašo, tak co? Dašo.

Sláva Bohu.

Sašo,

pomoz mi vylézt.

- Tak pojď. - Pomoz mi.

Tak pojď.

Uvolni se. Uvolni ruku.

- Dělej. - Padáky.

To nic, to nic.

Musíme otevřít kopuli.

Saňo, otevři kopuli!

- Zatáhni za popruh! - Za který?

Vítr sílí! Rychleji, zatáhni!

Nechápu, za který?

Díky strategickému partnerství s hudebním festivalem

se nám tak podařilo rozšířit dosah a zvýšit povědomí o značce

mezi potenciálními zákazníky ve věku od 18 do 30 let.

- Ten festival je samozřejmě úžasný. - Maxime Grigorjeviči, podívejte se.

Na následujícím snímku můžete vidět,

jak jsou čísla rozdělena v procentuálním poměru.

No ano.

Chtěl bych vám něco říct.

Takže dosah skutečně vzrostl o 40 %.

Ale konverze v žádostech se prakticky nezměnila.

Jak si to vysvětlujete?

Co prosím?

Jistě, Daro. Kdy se budete věnovat analýze?

Vždyť se musíte upravit, nalíčit, nasypat si třpytky.

Moc vám to sluší.

Moje neteř se líčí úplně stejně.

- Je jí ale jen 12. - Bavíme se o výsledcích, nebo o líčení?

Ukázalo se, že máte kuráž.

A proč jste ji nevyužila v práci?

To vám připadá k smíchu?

Ne.

Ne, Maxime Grigorjeviči, promiňte.

To není vtipné.

Tam někdo spadl.

Vraťte se na místo.

On se asi zřítil.

Dokončete tu zprávu, nebo máte vyhazov.

Jsi normální?

Dvě minuty a dvacet tři sekundy.

To bylo rychlý.

Kdybych opravdu spadl, stejně bys přišla k mýmu mrtvýmu tělu.

Myslíš, že je to vtipné? Kvůli tobě mě vyhodí z práce.

No dobře.

- Co je sakra špatného? - Ty se tady, jak vidím, skvěle bavíš.

Poflakuješ se na 25. patře.

Na 28.

Nabídl bych to i tobě, ale nemáš licenci.

Idiote.

Jen jsem tě chtěl zbavit těch upírů v kostýmech.

Tady se ptají, jestli jsi v životě udělala něco šíleného.

Třeba včera jsem přecházela cestu na žlutou.

Pět metrů od přechodu.

- Tak to má nabídka se ti bude líbit. - Děkuju.

Ale stačí mi jeden šílený čin denně.

Jdu na pěší túru kolem Elbrusu.

Divoká příroda,

hory, vodopády.

Pojedeš se mnou?

Ne.

Proč?

To myslíš vážně?

Protože já mám tak nějak svůj vlastní život, práci.

Podívej.

Představ si, že za 10 let sedíš ve své kanceláři,

díváš se z toho samého okna, ve kterém se kdysi objevil nějaký podivín,

a přemýšlíš: "Co by se stalo,"

"kdybych aspoň jednou v životě riskovala a neudělala to tak, jak se má?"

A jak?

A jak to chceš ty?

5. MINUTA

NÁHLÝ NÁVAL ADRENALINU A NOR ADRENALINU

PŘETÍŽENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU

Daško.

Uklidni se.

V klidu.

Neuvízli jsme.

Radši se nedívej dolů.

Přestaň, přestaň, přestaň.

Dýchej. Nahoru se taky nedívej.

Dobře?

Jsem tady.

Všechno je v pořádku. Nehýbej se. Dobře?

- Sašo! - Nedívej se, říkám!

Chci se odtud dostat!

Jo, já taky. Takových nás tu je celkem tři.

Musíme se uklidnit. Slyšíš mě?

Visíme. Musíme se uklidnit.

Nemluv se mnou jako s děckem!

A ty se nechovej jako děcko!

Visíme na stromě.

Saňa visí na nás. Jestli se budeš hýbat, spadneme ze stromu.

A Saňa spadne jako první, protože jeho padák je připevněný k nám.

Klid.

Dobře?

Sašo!

Zdá se, že padám.

Sašo?

Podívej se na mě.

Říkám ti, podívej se na mě.

Co mi vždycky říkáš, když mám strach, Sašo?

Říkáš mi, že všechno bude v pořádku.

Můžeš mi to říct hned teď?

Protože já se taky moc bojím.

A prosím, ještě víc mě neděs.

Všechno bude v pořádku. Všechno...

bude v pořádku.

Všechno bude v pořádku.

Všechno bude v pořádku.

My...

visíme opravdu pevně.

Jako novoroční girlandy, chápeš?

Jo, jo, Saňo, Daška má naprostou pravdu.

Dokud se nehýbeme a nehoupeme, jsme v bezpečí.

Relativně.

Dašo,

asi jsem to pochopil.

Zřejmě mi výšky moc nesedí.

Chápu.

Chápu.

Já z toho taky nejsem zrovna nadšený, Saňo.

Pojďme odtud pryč.

Dašo, prověř telefon.

Žádný signál.

Opatrně, opatrně.

Lidi, vy mě neposloucháte?

Nemám signál.

Nebojte se, počítal jsem s tím.

Proto jsem si ji vzal.

Vysílačku. Jsem fakt dobrý.

Co je s tebou?

Vypadá to, že mám vykloubenou klíční kost.

Kašli na to, mám ještě druhou.

- Hned. - Pomůžu ti.

Tak, lidi, nemlčte.

Co se u vás děje?

Arťom dostává cenu za rozbitou vysílačku.

Někdo přece ví,

že jsme sem letěli, ne?

- Budou nás přece hledat. - No, jak to říct?

Připomeneme si jedno přísloví.

Záchrana topících se

je záležitostí topících se.

Chápu.

Proč jsi musel lhát o povolení?

Můžeme odložit rozbor letu až na zem.

A dostaneme se tam vůbec?

Když se objevíš v mém životě, všechno jde špatně...

Hej!

Já jsem tě neunesl, sama jsi ke mně přišla tam na tom poli.

Měl jsi upřímně říct, že to nedáš, ale ty se musíš předvádět, jako vždycky.

Je ti líp?

Lidi, mám nápad.

Hoďte mi vysílačku.

Určitě?

Ano.

Určitě.

Celé dětství jsem si hrál s elektronikou, tak do toho.

Vidíš, problémy se dají vyřešit.

Podej mi ji.

Na tři.

Raz.

Dva.

Ne, promiň, počkej.

Nechytím ji.

Takhle ji nechytím.

Hned to bude.

Co to děláš?

Sašo!

Můžu!

A...

Raz...

Dva...

Tři.

Chytil jsem ji!

Tu vysílačku mám!

Mám ji! Chytil jsem ji!

Jdeme na to!

Vy jste...

staří přátelé, že?

Tak zatím povídejte,

jak jste se poznali?

Prostě v práci, Sašo.

Když jsem byla stážistka.

Artěm se mě snažil zapojit do všech extrémních aktivit.

Zabývala ses extrémy?

O čem si mi ještě neřekla?

Není co vyprávět.

Byla jsem spíš divák.

Vážně tě to zajímá?

Prostě chci slyšet tvůj hlas.

Tak si radši promluvme o tom, kam pojedeme, až nás zachrání.

Jet na bahenní koupel je super, ale upřímně, už bych se ráda vrátila domů.

Dát si sprchu,

objednat si knihu.

Povedlo se! Zvládl jsem to!

Funguje to!

Saňo, klobouk dolů!

A tvému dědovi taky!

SOS! SOS! Příjem!

Naše letadlo havarovalo v soutěsce Adyl-su!

Visíme na skále!

Potřebujeme pomoc!

Okamžitě! Příjem!

SOS!

SOS!

Naše letadlo havarovalo

v soutěsce Adyl-su!

Visíme na skále! Uvízli jsme!

Potřebujeme okamžitě pomoc! Příjem!

SOS!

SOS!

Naše letadlo havarovalo

v soutěsce Adyl-su!

Visíme na skále a nutně potřebujeme pomoc!

Příjem!

SOS!

SOS! Příjem!

Naše letadlo havarovalo v soutěsce Adyl-su!

Potřebujeme okamžitě pomoc!

Okamžitě.

Prosím.

Příjem.

40. MINUTA

KREV SE ZASTAVUJE V KONČETINÁCH

OBJEVUJE SE ZNECITLIVĚNÍ A ZÁVRAŤ

SOS.

Příjem.

SOS.

Příjem.

Příjem.

SOS.

Příjem.

Co mám dělat?

SOS.

Všechno mě tlačí, ruce mi ztuhly, už nemám sílu.

Příjem.

Kdokoliv.

Lidi, samozřejmě nechci nikoho strašit,

ale když visíme dlouho na lanech,

přestává se nám do krve dostávat kyslík

a dochází k otokům, to je první příznak.

A pak může dojít k ortostatickému šoku.

Co to znamená?

Je to ztráta vědomí,

ze které se pak dá probrat.

Kolik času nám zbývá?

Čtyřicet minut,

maximálně hodinu.

Čas máme.

SOS, SOS.

Příjem?

Příjem.

SOS. Příjem.

Vylezu na strom.

Řekl jednoruký Artem.

Jak se tam chceš dostat?

Dašo, co na tom záleží, s jednou nebo se dvěma, nemáme čas.

Chci to zkusit.

Tak jo.

Já tam vylezu.

První.

A pak vás jednoho po druhém odtáhnu za sebou.

Správně?

Dělej, Saňo.

Jen ruku za rukou. Klidně, pomalu.

- Zkusím to. - Do toho, Sašo.

Dobře to dopadne. Dělej, ale opatrně.

Zkus to!

Sašo, opatrně, prosím.

Stůj!

Stůj!

Stůj! Říkám, zapomeň na to!

Konec!

Padák se sesouvá, takže celá konstrukce, na které visíš, to možná nevydrží!

- Hned. - Klid!

Klesni dolů!

Pomalu!

Nehoupej se!

Hned.

Sašo!

Sašo!

Držíš se, Sašo?

- Držím se. - Vše v pořádku?

Jo. Jo, lidi.

Dašo, budu tě muset zvednout.

Jo.

Bude to na tobě.

Dašo, ani na to nemysli, slyšíš mě?

Dašo, poslouchej, ty popruhy jsou moc kluzké.

Radši mi řekni, Artěme, mám přece záložní padák, že jo?

Co kdybych skočil první a pak za vámi...

Ne, máš ještě hlavní padák.

A ovládat ho je mnohem těžší než ten záložní.

Máš 6 sekund do dopadu na zem, pouhých 300 metrů.

Jestli uděláš sebemenší chybu, rozmlátíš se.

Riskneš to?

Dobře, v klidu.

Budu pokračovat ve vysílání přes vysílačku.

Dříve nebo později někdo odpoví, věřím tomu.

Chápeš přece, že "později" nám nevyhovuje, že?

A na stromě může být signál na mobil.

A Daška bude mít větší šanci najít pomoc.

Ne, Daško, nebudeš to zkoušet, zakazuji ti to.

Nemáš pojištění, sám jsem málem spadl, ty...

Kde je ta moje stará divoká Daška?

Co musím teď udělat, aby se objevila? Vypnout mozek?

Teď je na to ten pravý čas, jinak ta nová, šibalka,

dlouho nevydrží.

To je ono.

To je ono.

Ne!

Dašo, podívej se na mě!

Dašo, počkej! Ne!

Dobře, jsi borec, lez.

Dašo, počkej!

A teď se vzchop, dej do toho všechno a mákni.

SOS!

SOS, příjem!

Vylez, vše je v pořádku, jsi dobrá.

Slyšíš?

Jsi dobrá, už to bude.

No?

No tak!

Počkej, šikulo!

Nespěchej!

No tak, Daško, ještě poslední zátah!

Nespěchej!

Jsi borec.

Ťomo, povedlo se jí to?

Vše v pořádku?

Jo!

Dobře.

Zvládla jsi to, Dašo!

Dokázala to!

Daška!

Tak jak se tam máš?

Odpočíváš?

Dašo!

Máš tam signál, co?

Objednáme si pizzu?

Dašo!

Nebuď tam ticho!

Tak co se děje?

Máš signál?

Dašo!

Dašo!

Arťome, vidíš ji?

Chyť se za nohu!

Držím!

Drž se!

Držím!

Mám tě.

Drž se za nohu!

Hej! Dělejte!

Pojďte nahoru!

Daško!

Jste moc těžcí!

Dašo!

Držím!

Držím tě!

Lidi!

Jste moc těžcí!

Padák se sesouvá!

Pojďte nahoru!

Dašo!

Dašo!

Poslouchej!

Pojďte nahoru! Padák se sesouvá!

- Dělej, co říká! - Lidi!

Dělej, co říká, Dašo!

Rychleji!

Rychleji! Nemůžu vás udržet!

Nahoru!

Lez, říkám!

Daško!

Dělej, Daško!

Vzchop se!

Nahoru! Rychleji!

Dašo!

Rychleji!

Dašo!

Pamatuješ si, jak jsme se tady málem utopili na vodě, Dašo?

Tohle je naše místo energie, tak se jí nasyť!

Pamatuješ si, jak jsme se tam převrátili?

A raz!

A raz!

A raz! Do toho, do toho!

Nech mě v klidu, nebo vypadnu.

Vážená řeko, nemohla byste téct trochu pomaleji?

Mám tu velmi citlivou pasažérku.

No tak už dost, to stačí.

Tak si vesluj sama, já už jsem taky unavený.

Přímo před námi jsou peřeje.

Máš krém po opalování?

Asi se trochu spálím.

Skvělé, nejdřív jsi mě unesl, podvedl a donutil dělat bůhvíco.

Nevím, jsem vinen ve všech bodech!

Bravo!

No tak, podívej se, jaká je tu krása, co!

Ptáčci, kvítky, fotosyntéza, písničky!

Tak, tady víc doprava, teď ještě víc doprava.

Hej, hej, hej, buď vážnější.

Teď všichni uvidí, že jsem opravdový extrémista.

Drž se!

Dašo!

Daško!

Had.

Co?

Had.

Musím ti zaškrtit ruku.

Daško, sundej si gumičku.

A napij se vody.

Jinak dlouho nevydržíš.

Jen nezavírej oči, slyšíš?

Dělej.

Dělej, dělej.

Tady, tady.

Dělej.

Dám ti napít. Dělej! Dělej!

Jak ty?

Daško!

Nezavírej oči!

Dašo!

Dašo!

Jak ty?

Asi v pořádku, Sašo.

A ty?

To je opravdu divné.

Promiň, Sašo.

S Arťomem jsem chodila.

Ale to už je dávno.

Nemohla jsem ti to hned říct.

A to znamená...

že ten mladík, na kterého jsi celý rok nemohla zapomenout, je tenhle...

A že to je místo energie.

To je vaše místo energie?

A já jsem tě sem vlastně přivedl sám.

Dašo, chci se zeptat jen na jednu věc.

Proč jsi mi hned neřekla...

pravdu?

Nevím, Sašo.

Vyděsila jsem se, já...

Prostě jsem chtěla, aby to byla dokonalá svatební cesta.

Tak, jak jsi to plánoval.

Líp bych to nevymyslel.

Třetí čtverec,

vracím se na základnu pro další pokyny.

SOS, SOS, příjem.

Jsme v soutěsce Adyl-su, havarovalo nám letadlo, slyšíte, příjem.

Příjem! Prosím, odpovězte!

Máme tu mimořádnou událost!

Slyší mě někdo! Příjem!

Slyší mě někdo, SOS!

Kdo je to tam na naší frekvenci?

Příjem! Havarovalo nám letadlo!

Jsme tři! Visíme na skále!

Potřebujeme pomoc! Slyšíte nás? Příjem!

Slyším, kde přesně jste?

- Jsme v soutěsce Adyl-su. - Ano!

- Příjem! - Rozumím.

Můžete to upřesnit?

Přesněji to nevíme.

Skála, řeka.

Jsme tři. Máme raněné.

Potřebujeme okamžitě pomoc.

Počkejte. Jdeme k vám.

Říkal jsi,

že je dlouhá 11 kilometrů.

Najdou nás?

90. MINUTA

VÝRAZNÉ NARUŠENÍ KREVNÍHO OBĚHU

MOŽNÁ ZTRÁTA VĚDOMÍ

Dašo, jsi zraněná?

Ne.

Cože?

Tak co z tebe kape?

Jsi tam vůbec naživu, nebo ne?

Daro Sergejevno,

já jsem se k vám přece na schůzku nepřihlásil.

Lidi, je tu nějak moc krve.

Vše v pohodě.

Jen do nás narazila větev, když jsme spadli v lese.

Nestali jsme se špízem, a díky bohu za to.

Ty jak?

Držíš se?

Bolest necítím.

Vše v pohodě.

Jen mi přestala normálně proudit krev.

Sašo!

Sašo, a co ty?

Jo, všechno v pohodě.

Podle hlasu to nepoznáš?

Mám ochablé ruce.

Nohy skoro necítím.

Musíš přijít na to, jak ten plán urychlit.

Slyšíš mě?

No, lidi, situace není zrovna nejlepší.

A času toho taky moc nemáme.

Počkej, a co vysílačka.

Kolik času už uplynulo, za jak dlouho přiletí?

Upřímně řečeno,

nevím, kdy přiletí.

Všechny síly jdou na hašení požáru,

protože jde o čísla v celostátním měřítku.

- A my prostě... - Jsme tři girlandy na vánočním stromku.

Tak nějak.

Navíc si za to můžeme sami.

Takže až nás přijdou zachránit, už nebude koho zachraňovat.

- Sašo! - Vidím tam...

nějaký výstupek.

Zkusím se tam zachytit, aspoň povolím lana.

Skvělý nápad, Sašo!

Jen opatrně, jo? Právě teď bych moc nechtěl umřít.

Sašo!

Jestli se odtud nakonec dostaneme,

popros Dašku, ať tě vezme na lezeckou stěnu!

Máš na to talent!

Jak říkáš, Ťomečko!

Sakra!

Hotovo, lidi, znehybněte se.

Musíme co nejrychleji snížit váhu.

Sašo, pamatuješ si, co jsem ti říkal o tvém padáku?

Jo, že ho nestihnu otevřít.

Ne, řekl jsem,

že máš šanci.

A teď je to naše poslední šance.

- Jinak to můžeme zabalit. - Ne, za šest vteřin to nestihne.

Stihne to.

Musíš najít nůž na lano.

Máš ho na pravé noze.

Na boku.

Ne!

Nejdřív přeřízneš popruh padáku, na kterém visíš.

Jakmile se dostaneš k poslednímu,

musíš nahmatat takový kožený míček vpravo na zádech.

Musíš se v zádech prohnout a odhodit ho stranou.

Vyndej všechno, co máš v batohu.

Potom počkej na to poslední. Rozumíš mi?

Sašo!

Sašo!

Ne.

Nedělej to.

Nedělej.

Prosím tě, Sašo, nedělej to.

Hotovo.

Poslední šnůra.

Teď musíš nahmatat kožený míček.

Ten vpravo na zádech.

Prohnout se v zádech.

A odhodit ho stranou.

Pak vyndej všechno, co ti zbylo v batohu.

A odřízni poslední šnůru. Rozumíš?

To nezvládne. Nestihne to.

Lidi, nemáme moc času. Musíme se rozhodnout.

Sašo!

Zklamal jsem tě někdy?

Všechno bude v pořádku.

Sašo! Ne!

Ne!

Daško!

Daško, podívej se na mě.

Daško!

Daško, Daško!

Dášo?

Dášo.

Dášo.

Dášo, podívej se na mě.

Hej.

- Havaroval. - Hej.

Dašo, nikdo z nás za to nemůže, slyšíš mě?

Tak to prostě dopadlo.

Otevřel se mu padák, nezemřel.

Oba jsme to viděli.

Tys to viděla, já jsem to viděl.

Určitě to přežil.

Jen omdlel. Podívej se na mě.

Určitě se spustíme dolů a zkontrolujeme ho.

Dobře?

Ale nejdřív se musíme spusit. Spustíme se, že jo?

Spustíme se.

Ohni ruku.

- Proč jsem to udělala? - Co?

Proč jsme sem letěli?

- Proč? - Jak to mám vědět?

Takový je prostě osud, sakra. Dašo!

Pomoz mi.

Chytni šňůry.

Natáhni je.

Dělej.

180. MINUTA

KRITICKÝ STAV

RIZIKO POŠKOZENÍ ORGÁNŮ V DŮSLEDKU DLOUHOTRVAJÍCÍHO SVALOVÉHO OCHABNUTÍ

VYSOKÁ PRAVDĚPODOBNOST SMRTELNÉHO KONCE

A ten bílý.

Tak co?

Nejde to?

Je ti špatně?

Pohled na tebe mi dělá dobře.

A kolik je tam toho...

hnusného?

Nic.

To jsou malé věci.

To nic.

Arťome.

Arťome.

Zůstaň se mnou.

Prosím.

Arťome.

Prober se!

Hej!

Hej!

Můžete vejít.

Převezli ho na pokoj.

Arťome.

Arťome.

Slyšíš mě?

Hele.

Jsem tvůj otec.

Říkal jsem ti, že mám jako kočka devět životů, zbývá mi ještě osm.

Mňau.

Vůbec nechápu, jak.

Mám fakt smůlu.

Zlomenina na dvou místech.

Silný otřes mozku. Ale jinak...

Za měsíc to bude jako nové.

Můžeme plánovat Antarktidu.

A na místo energie.

Jenže tentokrát s výstupem.

Představ si.

Měl jsem skoro tři sekundy volného pádu.

Super, co?

Ne.

Slib mi, že už to nikdy neuděláš.

Čeho?

Že už nebudeš tak riskovat.

Nemůžu žít ve strachu.

Kvůli mně.

Co si o tom promluvit zítra?

Ne.

Ale to ti slíbit nemůžu.

Arťome, já...

Já to nezvládnu.

Daško, to jsem já.

Ztrácíš...

vědomí.

Takže máme málo času.

Proč jsi mě...

tehdy nezastavil v té nemocnici?

Proč o tom musíme diskutovat právě teď?

A kdy jindy o tom diskutovat?

Protože jsem se bál, Daško.

Mohl jsem chodit po těch nejnáročnějších trasách,

skákat po střeše bez jištění, a to mě jen ještě víc rozpalovalo.

Ale malá Daška mě děsila k smrti.

Slíbit jí, že s ní budu až do konce.

A pak to dodržet.

To byl, jak se ukázalo, opravdový extrém.

Promiň mi to.

Máme ještě záložní padák.

Použiješ ho ty.

Skočíš s ním ty.

A ty?

Ze tří set metrů se my dva rozplácneme o kameny.

Jsi lehká, zvládneš to.

- Teď se vyvleču. - Ne.

- Zaujmeš moje místo. - Ne.

Utáhni všechny vazáky.

Zatáhni za kroužek.

- Ne. - Hlavní padák se odpojí.

- Ne. - A hned pak zatáhneš za pojistný kroužek.

Budeš mít méně než šest vteřin, jasné?

- Počkáme na záchranáře společně. - Daško.

Já to neudělám, neposlechnu tě. Ne.

- Nebuď děckem. - A ty nebuď blbcem.

Bez tebe neskočím.

Daško.

Ne!

Ne!

Daško.

Ne!

- Daško! - Ne!

Nech mě udělat to, co jsem měl udělat už tehdy, jo?

Přestat se bát

a udělat všechno pro to, abys mohla prožít

svých devět krásných životů.

Vždyť ještě musíš do Antarktidy, pamatuješ?

Tam jsou přece hladoví tučňáci.

Musíš je přece nakrmit, ne?

Jen z ruky.

Dášo.

Slibuješ?

Prosím tě.

Dášo.

To nezvládnu.

To nezvládnu.

Zvládneš to, protože vím, jaká jsi.

Mám tě moc rád, Dášo.

Jakmile přistaneš, jdi podél břehu po proudu.

Tam by měl mít signál.

Vše bude v pořádku.

Ano?

Devět životů.

Slibuju.

Šest vteřin a kolečko!

Šest vteřin a kolečko!

Kolečko! Šest vteřin!

Dajbog & subsource.net (❁´◡`❁)