Original subtitles

Gumballův úžasný svět

Znám.

No si, co to máš s obličejem?

Směju se, není to zjevné? Ne, je to jako by ses chtěla uchousnout brádu.

A co tohle?

Tohle? Prostě nemám cvik. Proč se vůbec snažíš usmívat?

Já jsem to našla.

Žádné unáhlené závěry, ten zatykač může být někde jakého ředitele Brauna.

Poslíš, já nejsem fury, jen mě zajímalo, jak bych vypadal s ocasem.

Co? Co dalšího mi tají? Jo mě, zlikviduji, než to všem vykesám. Ne, to

je vše. Takže co přesně si to našlo? Jsem s tím.

Co by dokázalo zvýšit životní úroveň všech lidí na téhle škole o tisíc

procent? Tení, že? Lepší. Víc peněz? Ještě lepší.

A prvé jídlo v automatu?

Něco ještě lepšího.

Gabon prošel testem v mateřské školce. Jeho známkový průměr je neplatný.

Dobře, že jsem nad ním hned zlobila hůl. Oslavíme to.

Co to děláš?

Tánčím. Nebo chceš vytřást z tasemnici? Tak se přidej!

Vidíš, to je tanec.

Jedem.

Co to co? Co jsem provedl?

který jsi psal před sedmi lety. V obchodě si koupím deset hotdogů, devět

burgerů, třuje brambůrky a šest limonád. Když si dám devět hotdogů, sedm burgerů,

třuje brambůrky a pět limonád, co mám? Napsat špatné sebeovládání. To nebyla

správná odpověď. Tím pádem nemáš dostatečné HPZ. Víš, co to znamená?

Ehm, školní poznávací značka, prosím? Co?

Ne, školní průměr známek. Takže poputuješ zpátky do škol.

Mateřská školka. No, už jsi druhý první den ve školce, Broučku.

Vidí a strekají si to do pusy, i když je to část tvýho těla.

Hádají se a končí to brkem a objímáním. Mu mají dnes rozumitelné nesmysly a

nakonec vytuhnou kdekoliv je napadne. Jsou jako, jsou jako, jsou jako...

Bličtí turisti.

Nejen, že nemáš domácí úkoly, ale zatímco my břeli na hodinách, ty zblbnul

s hračkami, dvakrát si zdřímnul a dostal si pochvalu, kdykoliv jsi došel na

malou. Co tím naznačuješ?

Neříkej nám, jaký jsi měl skvělý den.

Máš pravdu.

Toto trvalo. Ne, máš pravdu! Můj den byl super!

Jen se musím zbavit všech zábran.

Hej, kámo! Nemáš toaleťák?

Trošku sem.

Chce to být zhluté.

Hotovot!

A ještě co se stalo, vypadáš jako namučený hadr. Já jsem brečel. Proč?

Viděl jsem video s orangutanem, který zachránil ptáčho hadko.

Proč? Abych si připomněl, že lidovi nejsou jen děsivé stvůry, které lidem

ukusují prsty.

Proč? Tak jo, nyní k tobě mluvím jako Nigel Brown, tvůj vlídný a chápavý

partner, muž, kterého už roky miluješ, který by ti neublížil a ty bys

neublížila jemu.

Tada.

A který tě jako ředitel školy musí informovat, že jelikož si Gambóla šoupla

do školky, chybí ti podle školní rady jeden žák a jestli se do pátku nevrátí,

propuští tě.

Rozumím. Gambóle, proč nevím vzduch vidět?

Vědcům připadal příliš šeredný a nikdo by ho nechtěl dýchat.

Gambóle, odkud se berou mráčky?

Z ptáčích prdíků.

Gambóle, odkud... Je déšť. To měsíc si slzí oči z toho ptačího prdění.

Co chcete?

Pst, uslyší nás.

Možná, ale stačí používat více slabičná slova a nemají šanci.

Co vůbec chcete? Už jste mě poslala zpátky do školky. Kam dál? Do mámy na

břicha? Chceš se vrátit do své třídy?

Ani omylem, mě se tu líbí. Všichni ke mně vzhlížejí, teda hlavně kvůli výšce,

ale i to... Tak je to bezva. Jak se ti to může líbit?

Pospává se tu, kalhoty jsou dobrovolné a nakrmí nás.

Popsal si domov důchodcu.

Jo, můžu jít do důchodu, aniž bych vypracoval. A já to tady žéru.

Tak jo, řeknu to na rovinu. Když se nevrátíš, vyrazí mě.

Jakobych potřeboval další důvod zůstat.

Co to děláte? Je to divný.

Brečím. Jakobyste se pusou snažila snést vejce, přestaňte.

Tak jo, tak jo, fajn. Dobře, vrátím se.

Děkuji. Prosím, říkám, že se vrátím. Já nic nedělám. O, takhle vypadáte

normálně, že?

Bohužel musíš napsat test, abys prokázal, že do mé třídy patříš. Takže

se budeš muset učit, jako ses ještě nikdy v životě neučil. Jdem na to.

Tak.

Co mám dělat? Já se nikdy neučil.

Děláš si srandu? Tolik let jsem tě učila. Běž do svého myšlenkového paláce

nebo čeho a vzpomeň si, jak se učit.

Dobře, zkusím to.

Spíš myšlenkový kredens.

Dobrávo, trstne. A teď si vyhrni rukávo. Co?

Další práce? Ne, vyhrň si rukávy, napíšu ti řešení na ruku. To bych fixloval.

Ano, ale když vyměníš pár písmen ve slově biflovat, co dostaneš?

Klovat bif? Co? Ne, fixlovat. Ale není to špatné.

Jenom pokud tě chytí.

Hele, ve tvém věku jsem švindlovala taky. Co to? Cože co?

Čvárala jsem odpovědi na stěny jeskyně. O, takhle vznikly jeskyní malby. Tak jak

mám tedy fixlovat?

Ve svém případě, jak se dá.

Dobrá, Waterstep.

Máš jednu hodinu.

Začni.

Tak jo, plán A.

Necestu to! Jak to?

Jezo, pospátku! Přasem to přes rysadlem.

Dobře, plán B.

Ale ne, když zavřu oči všechno z černá.

Zatáhni za ně.

Co to tady vyvádíš? Jen si v duchu promítám svoje odpovědi.

Odjakživa jsem byl zvědavý, jak to vypadá zvenku. Pokračuj.

Tak, plance.

Pane učiteli, můžu na záchod?

Použil jsi ty zápisky, co jsme tam schovali? Jo.

Ale víte, mám radši dvojvrstvý papír, je měkčí. Co to?

Dobře, další plán. Vem láhev s vodou. A jo, díky.

Ne, přečti si etiketu.

Po vypítí zrecyklujte. O, jasně.

Odpovědi byly napsané z vnitřní strany. Ty se mi snad zdáš?

Použij tohle. To ne, přečtu.

Neboj, mám tohle.

A, klid. Napíšu odpovědi na okno.

Krutí brko je moc velké horko.

Spotrosne, zbývá ti už jen pět minut.

Pantomima, první odpověď. Zrození Venuše.

Ehm, ukázka není nutná, já vás slyším. Pravda. Druhá otázka. Ne, skvělý, já je

zodpovím sám. Co? Ne, to nemůžeš. Máš jen o jeden lífébot víc než brambory.

Třetí otázka.

Tak jo, jde se na věc.

Votrsne, oznámkoval jsem tvůj test a mám špatné zprávy.

Zítra se potkáme v osmé třídě. Hele!

Zvládl jsi to na výbornou? Jak to?

Vždyť jsme tu látku tolikrát prošli.

Počkat, takže ses fakticky... Ano, já se fakticky něco naučil. Jsem rád, že

zůstáváte, slešno Šimpánova.

Dobrá práce, Votrsne.

Nakonec jsem tě ani nemusela učit po dva...

používat oblíbené pero. Jo fakt, líp jsem se soustředil a nemusel jsem

podvádět jako vy v ozmé třídě.