Afrikaans
Akan
Albanian
Amharic
Arabic
Armenian
Azerbaijani
Basque
Belarusian
Bemba
Bengali
Bihari
Bosnian
Breton
Bulgarian
Cambodian
Catalan
Cebuano
Cherokee
Chichewa
Chinese (Simplified)
Chinese (Traditional)
Corsican
Croatian
Czech
Danish
Dutch
English
Esperanto
Estonian
Ewe
Faroese
Filipino
Finnish
French
Frisian
Ga
Galician
Georgian
German
Greek
Guarani
Gujarati
Haitian Creole
Hausa
Hawaiian
Hebrew
Hindi
Hmong
Hungarian
Icelandic
Igbo
Indonesian
Interlingua
Irish
Italian
Japanese
Javanese
Kannada
Kazakh
Kinyarwanda
Kirundi
Kongo
Korean
Krio (Sierra Leone)
Kurdish
Kurdish (Soranî)
Kyrgyz
Laothian
Latin
Latvian
Lingala
Lithuanian
Lozi
Luganda
Luo
Luxembourgish
Macedonian
Malagasy
Malay
Malayalam
Maltese
Maori
Marathi
Mauritian Creole
Moldavian
Mongolian
Myanmar (Burmese)
Montenegrin
Nepali
Nigerian Pidgin
Northern Sotho
Norwegian
Norwegian (Nynorsk)
Occitan
Oriya
Oromo
Pashto
Persian
Polish
Portuguese (Portugal)
Punjabi
Quechua
Romanian
Romansh
Runyakitara
Russian
Samoan
Scots Gaelic
Serbian
Serbo-Croatian
Sesotho
Setswana
Seychellois Creole
Shona
Sindhi
Sinhalese
Slovak
Slovenian
Somali
Spanish
Spanish (Latin American)
Sundanese
Swahili
Swedish
Tajik
Tamil
Tatar
Telugu
Thai
Tigrinya
Tonga
Tshiluba
Tumbuka
Turkish
Turkmen
Twi
Uighur
Ukrainian
Urdu
Uzbek
Vietnamese
Welsh
Wolof
Xhosa
Yiddish
Yoruba
Zulu
Existuje bajka o lidech, �ij�c�ch ve star�ch hor�ch Nov� Guineje.
Popisuje z�vod mezi hadem a pt�kem.
Tento z�vod rozhodne o tom, zda mu�i zem�ou jako pt�ci,
nebo budou jako hadi, kte�� vym�n� svou k��i a �ij� v��n�.
Pt�k zv�t�zil a od on�ch �as� v�ichni mu�i,
stejn� jako pt�ci, mus� zem��t.
MRTV� PT�CI
film Roberta Gardnera
Mezi t�mi, kte�� v���, �e mu�i mus� zem��t, je Wejak.
Jeho jm�no m� v�znam 'Zl�",
proto�e jako d�t� �asto bezd�vodn� zu�il.
Jako mu� se nau�il sv�j temperament ovl�dat, a a�koli nen� p��li� bohat� ani mocn�,
respektuj� jej v�ichni z jeho okol�.
Je v�le�n�k, zem�d�lec a v�dce skupiny mu�� chr�n�c�ch nejnebezpe�n�j�� �sek hranice,
kter� je odd�luje od jejich nep��tel.
�asto se na sv�m postu v�nuje pleten�, kter�m se zab�vaj� v�ichni mu�i.
Ve vsi nedaleko Wejaka �ije mal� pas��ek vep��.
��kaj� mu P�a podle �lut�ho bahna, kter�m se tito lid� ma�ou,
kdy� zem�e nebo je zabit jejich p��buzn� nebo nep��tel,
a ob�as tak� bez zjevn�ho d�vodu.
Barevn� skvrny kolem o�� a na ramenou jim daj� podobu pt�k�.
Obvykle pase prasata sv�ho nevlastn�ho otce.
P�a je men�� a t�kop�dn�j�� ne� jeho druzi. �ek�, a� bude mu�em.
Nedaleko hory le�� P�aova vesnice Wubara�nma.
Kolem se rozkl�daj� dal�� vesnice, ob�van� dvaceti a� t�iceti bl�zce p��buzn�mi lidmi.
Wubara�nma, tak jako ostatn� vesnice, je stezkami propojena s m�sty,
kam lid� chod� hl�dat sv� prasata,
kudy nav�t�vuj� jin� vesnice,
cestuj� solnou cestou na sever,
chod� pro do les� pro d�evo,
nebo chod� do sv�ch zahrad, kde p�stuj� a skl�zej� zeleninu.
Za slo�it�m syst�mem p��kop� a zahrad je hranice.
Mezi touto hranic� a hranic� nep��tele le�� nekultivovan� zem� nikoho.
Tam, na n�zk�m h�ebeni vystupuj�c�m z �pat� osam�l� hory,
je hlavn� boji�t�, Warabara.
Brzy r�no p�ich�zej� na hranici nejstar�� obyvatel� �dol�.
Pod�l cel� hranice jsou vysok� v�e,
postaven� po obou stran�ch pro lep�� v�hled do zem� nikoho.
Pod�l hranice dlouh� p�ibli�n� t�i m�le se nach�z� t�m�� 30 v��.
Homaklep, vesnice p�r minut od Wubara�nma a na stejn�m svahu.
Zde �ije Wejak se sv�mi man�elkami, sv�mi d�tmi a dal��mi rodinami.
Ka�d� r�no si Wejak bere sv�j o�t�p, nebo luk a ��py, a odch�z� ke sv� v�i.
Cesta ho vede na z�pad, sm�rem k �dol�,
kde se mezi vesnicemi a hranic� nach�z� v�t�ina zahrad.
Pak zam��� na jihoz�pad pod�l ���ky, kter� sestupuje z vysok�ch hor za Homaklepem.
Projde touto cestou, dokud nedoraz� na bl�zk� b�eh v�t�� �eky, Aikh�.
Vyl�z� na mal� �tes nad Aikh� a dost�v� se k puakoloba, sv� str�n� v�i,
pojmenovan� podle mno�stv� �lut� hl�ny v okol�.
Proto�e Aikh� je celkem mal�, je snadn� ji po m�l�in� p�ebrodit.
Tato ��st �eky v zemi nikoho nen� p��li� nebezpe�n�
a v�le�n�ci ji proto �asto vyu��vaj�, aby pronikli na nep��telsk� �zem�.
Mezi mnoha pt�ky �ij�c�mi v bl�zkosti �eky se vyh�baj� pouze kachn�m,
nebo� kachny nesou po proudu zl� kouzlo, kter�m je nep��tel krm�.
N�kte�� mu�i v���, �e sn�den� kachny by jim znemo�nilo vid�t bl��c� se �to�n�ky.
N�kdy v�ak jejich n�hl� let poslou�� jako varov�n�, �e pobl� jsou lid�.
Wejak jako obvykle m��� k hranici.
Je ozbrojen a jeho od�vem je pouze
such� dut� d�n�, p�iv�zan� provazem z k�ry, kter� zakr�v� jeho chloubu.
Dv� man�elky p�eb�vaj� v prostorn�m rodinn�m dom�.
Dnes je Wejak obzvl�t� opatrn�,
proto�e pr�v� p�ed dv�ma t�dny oslavoval se svou skupinou zabit� nep��telsk�ho v�le�n�ka.
Vra�da mus� b�t podle tradic pomst�na.
��elem v�lek a �tok� t�chto lid� nen� zisk �zem�, zajatc�, nebo rabov�n�.
Pln� povinnost �iv�ch v��i zabit�m, nebo sp�e duch�m zabit�ch.
Nepomst�n� duchov� p�in�ej� nemoc, ne�t�st�, p��padn� katastrofy.
Toto je p���inou jejich v�lek, ale svou roli hraje tak� pot�en� z nich.
P�a zdr�hav� opou�t� pohodl� rodinn�ho krbu sv� matky,
aby zah�jil den s prasaty ot��ma.
Lid� si prasat velmi cen� a velk� st�do je znakem bohatstv� a vlivu.
Ti, kte�� o n� pe�uj� jsou d�le�it� a nesou velkou odpov�dnost.
P�a to v�, ale nikdy pln� nepochopil.
Star� �eny, kter� dos�hly v�ku, kdy ji� nemohou b�t matkami,
�asto dost�vaj� sel�tko, kter� jim nahrazuje d�t�.
Na hlavn� stezce m���c� ze severu na jih
pod�l �dol� pobl� hory se pohybuj� lid�, kte�� chod� pracovat do zahrad,
nebo jako P�a p�st prasata.
Po t�to stezce nav�t�vuj� lid� dal�� vesnice po obou stran�ch,
a cestuj� k soln� j�m� deset mil severn� a p�l m�le po svahu hory.
U� i mal� d�v��tka se staraj� o prasata sv� rodiny...
a tr�v� �as vykreslov�n�m pozemk� zahrad a dren�n�ch jam v tvrd� zemi.
Lakha, Wejakova man�elka.
V�, �e jej� man�el ji� dos�hl sv� str�n� v�e
a �e je �as opustit Homaklep a j�t do zahrad.
Wejak nepozoruje ��dn� nep��telsk� sign�ly a zapaluje ohe�,
aby �eny, kter� chod� pracovat do nedalek�ch zahrad
vid�ly kou� a v�d�ly, �e cesta je bezpe�n�.
Z Aneleraku se Lakha d�v� sm�rem k puakoloba a vyd�v� se na cestu.
Z�stane v zahrad�ch cel� dopoledne a velkou ��st odpoledne.
Jej� pr�ce je t�k�, ale m��e si p�i n� promluvit se zn�m�mi z jin�ch vesnic.
Dne�n� r�no za��n� Wejak pleten�m dlouh� stuhy z k�rov�ch vl�ken,
na kterou pozd�ji p�i�ije mu�le a kousky ko�e�iny.
Tyto stuhy se nepou��vaj� ke zdoben� �iv�ch, ale mrtv�ch.
Sv� uplatn�n� najdou p�i poh�bech bl�zk�ch p��buzn�ch, a� u� jde o mu�e, �eny, �i d�ti.
B�hem r�na p�ich�zej� dal�� mu�i, aby Wejaka vyst��dali ve slu�b�.
V poledne, kdy je v�t�ina v�le�n�k� ve sv�ch v��ch nebo pracuj� pobl� nich,
lze bezpe�n� p�edpokl�dat, �e nep��tel neza�to��.
Aby byl �tok �sp�n�, mus� k n�mu doj�t neo�ek�van�,
a na m�st�, kter� nen� z n�jak�ho d�vodu chr�n�no.
V poledne se P�a star� o sv� prasata ji� n�kolik hodin
a jeho pozornost kles�.
Chce se pobavit a se zbran� v ruce se pokou�� zab�t v�ku.
Stejn� jako v mnoha jin�ch p��padech v�ak selh�v�.
V zahrad�ch, kde �eny nedok�ou prov�st n�ro�n�j�� pr�ce, pracuj� ostatn� mu�i.
Mnoho mu��, pokud jsou �enat�, vykon�v� v zahrad�ch t잚� pr�ce.
Po jej�m dokon�en� p�ich�zej� �eny, aby s�zely a n�sledn� skl�zely �rodu.
Mlad�� svobodn� mu�i se pod�lej� na v�t�in� zahradnick�ch prac�.
P�a se po odveden� prasat dom� se vrac� na m�sto,
kde mu�i z jeho vesnice st�le je�t� kultivuj� p�du pro novou zahradu.
D�v� se a sn� o dni, kdy se s�m stane roln�kem.
Hranice bude nejm�n� do �svitu bezpe�n�,
nebo� v noci se ��dn� v�lka ani �tok nekon�.
Duchov� ��d�c� �ivoty t�chto lid� jsou aktivn�j�� za tmy.
V noci z�st�vaj� lid� doma, kde v�skyt duch� nen� tak pravd�podobn�.
Duchov� venku kradou ban�ny z ban�novn�k�, ni�� rostliny v zahrad�ch, nebo je�t� �ast�ji...
potuluj� se po stezk�ch a �ekaj� na ob�, kterou by mohli obt�ovat.
Ani nejodv�n�j�� v�le�n�k nechce b�t v noci venku,
krom� �pl�ku, kdy vid� a nem��e zakopnout, nebo b�t duchy zran�n.
Lakha, u� v bezpe�� domova, nese do sv� chatr�e s� plnou j�dla.
V Aneleraku se Wejak zastav�, aby si prohl�dl pole,
kter� se sm�rem k Warabara vyprazd�uj�,
a kter� napl�uje soumrak sv�mi siluetami a zvuky vla�tovek.
Tento pohled jej nikdy nezklame, ani te�,
kdy se jeho my�lenky soust�e�uj� na nep��tele a na jeho pl�ny.
Jednoho r�na, o n�kolik dn� pozd�ji, doraz� k zahrad�m nep��telsk� �to�n� skupina,
aby p�epadla nic netu��c� n�v�t�vn�ky zahrad.
Proto�e si v�ak zvolili po�murn� den, v�t�ina lid� je je�t� ve sv�ch domovech.
Nep��tel� ztr�c� trp�livost a zapaluj� mal� p��st�e�ek na tr�vu vedle jedn� z centr�ln�ch str�n�ch v��.
Tento ohe� m� protivn�ky donutit, aby opustili sv� vesnice.
Za n�kolik minut se rozezn� poplach a p�se� horsk� holubice.
Wejak se sv�m lehk�m o�t�pem se b�� p�ipojit ke sv�m druh�m.
Nejmlad�� v�le�n�ci a ti z nejbli���ch vesnic jsou ji� vp�edu.
N�sleduj� je star��, nebo ned�vno ran�n� mu�i.
Mlad� mu�i se b�� p�ipojit k bojovn�k�m stoj�c�m tv��� v tv�� nep��teli.
��dn� boj neza�ne d��v, dokud mu�i z obou stran nezaujmou sv� pozice.
Vzru�en� je velik�, ale je chladno a nestoj� za to bojovat v tomto nepohodl� del�� dobu.
Let� prvn� ��py a na front� za��n� bitva.
Bojovn�k� je v�ak m�lo a nebojuj� s p��li�n�m nad�en�m.
Byl to nep��tel, kdo si zvolil tento den a vyvolal konfrontaci.
Wejakova skupina p�i�la, aby nep��teli potvrdila svou ochotu bojovat,
ale intenzita bitvy s p�ib�vaj�c�m de�t�m kles�.
Mnoz� se ob�vaj�, �e d隝 jim zni�� vlasy nebo pe��.
Nep��tel� p�i�li dnes r�no zab�jet, aby pomstili du�i zabit�ho v�le�n�ka,
kter� byl p�ed v�ce ne� dv�ma t�dny zabit Wejakovou skupinou.
Ne� toho dos�hnou, �ij� ve stavu duchovn�ho �padku.
Ob� strany v���, �e ka�d� mu� m� du�i, kter� p�ipisuj� tvar semen.
Tato semena jsou p�i narozen� vysazena v sol�rn�m plexu.
Naz�vaj� se etai-eken, neboli "zp�vaj�c� semena".
Dokud nen� d�t� schopn� ch�ze nebo �e�i, jejich etai-eken jsou zakrn�l�.
Jak v�ak roste, roste i jeho etai-eken.
Du�e a semena ka�d�ho z nich jsou obzvl�t� citliv� na smrt p��tele nebo �lena rodiny.
Kontrastem je smrt nep��tele, kter� je l�kem pro du�i a posiluje ducha.
P�a se v tepl�m bezpe�� sv�ho domova div�, kdy� je n�kdo z Wubara�nma zabit.
D隝 zas�hl horsk� svah a �dol� tak rychle, �e bitva utichla kr�tce po sv�m za��tku.
Mnoho mu�� odch�z� dom�, a ti, kte�� bojovali vp�edu, ustupuj� a rozptyluj� se.
Opatrn�, proto�e n�hl� �tok z obou stran je st�le mo�n�.
Ti, kte�� se chv�li vzd�lili, nach�zej� �kryt a teplo pod p��rodn�m p��st�e�kem,
kde po zabit� nep��tele oslavuj� sv� v�t�zstv�.
Z�stanou tam, dokud neustane d隝 a budou diskutovat o pr�b�hu bitvy.
Zveli�uj� a raduj� se ze selh�n� nep��tele.
Dal�� r�no odch�z� Wejak k puakoloba.
P�aovi je na��zeno vz�t prasata k nejvy���m zahrad�m za vesnic�,
aby se vyhnula mokr� p�d� v �dol�.
Svou malou h�lkou bude kultivovat zahradu, kterou s dal��mi d�tmi p�ed p�r t�dny zalo�ili.
U puakoloba, s lukem a ��py na dosah, p�ipravuje Wejak pozemek k v�sadb�.
Den je st�le chladn�,
ale slunce bude brzy vysoko a jeho pr�ce bude mnohem obt�n�j��.
P�esto�e pracuje v bl�zkosti sv�ch zbran�, a p�esto�e je str�n� v� obsazena
a v p��st�e�ku jsou dal�� mu�i, Wejak se instinktivn� a v �ast�ch intervalech rozhl��.
�erstv� v�chodn� v�tr n�hle roze�ene mraky nad vesnicemi a zahradami v bl�zkosti hory.
V zahrad�ch se chlapci, rozradostn�n� teplem, shroma��uj� na jak�msi h�i�ti,
upraven�m pozemku ur�en�m pro jejich hry.
Dv� nep��telsk� skupiny chlapc� na sebe s precizn� p�esnost� vrh� o�t�py z tr�vy.
Jejich k�ik a taktika d�laj� ze hry bitvu s miniaturn�mi dosp�l�mi.
Hra je z�bavn�, ale slou�� v�n�mu ��elu,
proto�e chlapce u�� st�t se mu�i a v�le�n�ky.
Ost�� tuh� tr�vy je m��e oslepit a zran�n� jsou �ast�.
Mus� se nau�it uh�bat, ale tak� vrhat.
V�le�n� um�n� vy�aduje ob� dovednosti.
Proto�e pro nep��tele mohou d�ti a �eny znamenat napln�n� pomsty,
d�ti se brzy u�� rozpoznat nebezpe��. Aby p�e�ily, mus� se mu um�t vyhnout.
Jen vz�cn� m� jedna strana �anci vz�t �ivot n�komu jin�mu ne� mu�i, ale st�v� se to,
a po smrti d�t�te je smutek obrovsk�.
�as od �asu mus� b�t str�n� v� opravena.
Wejak ��d� mu�e o ochranu puakoloba,
aby mohl p�ipravit nov� pruty jako n�hradu za ty zlomen� nebo slab�.
Proto�e str�n� v� je d�le�it� pro ty, kte�� �ij� v jej�m ochrann�m kruhu,
v�echny pr�ce souvisej�c� se stavbou nebo jeho opravou mus� b�t doprov�zeny magi�,
nap��klad v�robou d�tsk�ch luk� a ��p�, kter� pak pou��vaj� pouze mal� chlapci.
Wejak pod p��st�e�kem prov�d� magickou o�istu rukou, kter� tvrd� pracovaly s perem papou�ka.
V zahrad�ch pobl� vesnic P�a a jeho kamar�di soupe��, kdo je siln�j��.
Ritu�l u v�e, p�esto�e je nesm�rn� d�le�it�, nen� slavnostn�.
Ne v�ak proto, �e by uplatn�n� magie byla hor��.
Kolem v�e je polo�ena such� tr�va,
a mal� luk se ��py je do n� ukl�d�n s radostn�m sebev�dom�m.
Bylo rozhodnuto, kdo je siln�j��, nebo mo�n� kdo je slab��.
Brzy r�no proch�z� Wejakova rodina lesem Homoaku,
po �pat� hory cestou k soln� studni.
Stejn� jako p�edchoz�ho dne nesou roz�ezan� star� ban�novn�k,
kter� ulo�� do studny, aby nas�kl sol�.
Je to dlouh� cesta po �pat� svahu,
kter� posl�ze stoup� ke studni, nach�zej�c� se p�l m�le nad �dol�m.
Cestou sly�� v d�lce v�le�n�ky napodobuj�c� zp�v horsk� holubice.
Takto vyhla�uj� bitvu, ke kter� dojde v p��t�ch hodin�ch.
U lesa �ek� P�a a jeho matka p�ed zah�jen�m ka�dodenn� pr�ce na pol�ch.
Skute�nost, �e mu�i budou bojovat nem�n� rytmus �ivota �eny,
ani pokud je man�el, syn, nebo n�kdo obzvl drah� v�n� ran�n nebo zabit.
Cesta, kterou se ub�r� Wejakova �ena Lakha a jej� spole�n�ci, je velmi star�.
Na m�le daleko nen� ��dn� s�l a lid� sem p�ich�zej� u� od sv�ho p��chodu do �dol�.
Jejich nohy vyhladily sk�lu.
Je tak hladk�, �e mokr� je nebezpe�n� i pro d�vky s jist�m krokem.
Ostatn�, kte�� je n�sleduj�, jsou opatrn�j��, nebo maj� v�ce �t�st�.
Lakha zanech�v� magick� varov�n�.
Na Warabara se mu�i shroma��uj� k bitv�.
Je to dobr� den. Nen� chladn� a mokr�, ani p��li� hork� a such�.
Cel� vrchol kopce je p�ipraven k boji a ob� strany jsou si toho dob�e v�domy.
Wejak odpo��v� a �ek�, a� jeho spole�n�ci i nep��tel� ohl�s� p�ipravenost k boji.
Pouze Ma�kmo, kter� vystupuje jako v�dce, projevuje obavy.
Nep��tel ��d� smrt, kter� obnov� rovnov�hu, kterou ztratil p�ed t�m�� t�emi t�dny.
Vyst�el�-li tolik mu�� takov� mno�stv� ��p�,
je v�dy �ance, �e n�kter� z mnoha st�el p�inese smrt, po kter� tak dlouho tou��.
Nakonec Ma�kmo prosad� svou v�li a jeho mu�i se stahuj�.
Pro ob� strany je obvykl� se po ur�it� dob� tvrd�ho boje st�hnout,
postarat o ran�n�, vykou�it cigaretu a zhodnotit pr�b�h ud�lost�.
��py nejsou otr�ven�, maj� v�ak hroty a z��ezy, aby se p�i z�sahu rozt��tily.
Mlad� v�le�n�k je zran�n, ale je sv�m zran�n� pot�en.
Na�t�st� m��e star� mu� ��p uchopit a vyt�hnout.
Lakha je s prac� u soln� studn� t�m�� hotov�,
V�ce ne� dv� hodiny str�vila nam��en�m vl�ken star�ho ban�novn�ku.
Cesta dom� je dlouh� a strom je nyn� d�ky solance mnohem t잚�.
Wejak si d�l� starosti, proto�e mnoho nep��telsk�ch ��p� zas�hlo sv�j c�l,
ale v�t�ina ostatn�ch zu�� a vol� po rozhodn�j�� akci.
Nep��tel� se domn�vaj�, �e Wejakova skupina byla tajn� pos�lena a ustupuj�.
Ustupovat mohou pouze po h�ebeni sm�rem k pl�ni p�ed mal�m n�vr��m.
Tam, t�m�� na vlastn� hranici, se ot��ej�, aby pokra�ovali v boji.
Na konci h�ebene pron�sledovatel� popadaj� druh� dech.
Pobl� zahrad, kde byl p�ed t�emi t�dny zabit jejich v�le�n�k,
se nep��tel� reorganizuj� s v�dom�m, �e nastal �as bojovat.
Zat�m je dost sv�tla, aby vid�li let ��p� a krom� n�hl�ho de�t�,
nebo mnohem vz�cn�j�� n�hl� smrti, pokra�uje form�ln� bitva po cel� den.
Wejak odpo��v� a p�enech�v� sna�en� na palebn� linii mlad��m.
V t�to f�zi je bitva pod dohledem N�lika,
kter� vys�l� �erstvou skupinu k pos�len� st�elc�.
M�jej� b�l� p�se�n� h�i�t�.
Zran�n� nep��tel je na ramenou sv�ch p��tel odn�en dom�.
N�lik, ne p��li� p�esv�d�en, �e nep��tel je spokojen s ukon�en�m boje, st�le hl�d�,
stejn� jako dva mlad� v�le�n�ci, kte�� se p�ed chv�l� marn� pokou�eli navz�jem se usmrtit.
Lakha s ostatn�mi se bl�� k domovu.
Jsou unaveni dlouhou cestou a t�kou prac�, ale ��astn�, proto�e v�d�, �e nikdo nezem�el.
Jist� by se to cestou dozv�d�li, proto�e tyto zpr�vy se ���� rychlost� zvuku.
Jsou vyvol�v�ny od zahrady k zahrad�, od vesnice k vesnici.
Lakha sly�ela, �e Duesi, jeden mu� z Wubara�nma,
byl v�n� ran�n a p�em��l�, jak se to stalo.
��p skon�il pod kl��n� kost� a hrot se zlomil t�sn� pod k���.
Dekman �ije spolu s Duesim ve Wubara�nm�, a proto�e je proslaven�m chirurgem,
v�, �e jedin� zp�sob jak dostat ��p ven, je uchopit ho zuby.
Kdyby m�l hrot jako v�t�ina ��p�, Duesi by m�l mnohem m�n� �asu
a �ance na p�e�it� by byla men��.
Na konci h�ebene l�taj� ur�ky m�sto o�t�p� a nep��tel je nucen jim naslouchat.
K o�et�en� r�ny jsou pou�ity mokr� listy a dlouh� trsy tr�vy.
K o�iven� jeho etal-ekenu je t�eba p�eskupit jeho zp�vaj�c� semena,
kter� se t�hnou po jeho p�te�i.
P��tel pou�ije st�blo tr�vy a muml� magick� slova.
Dekman prov�d� posledn� ze �ty� vpich� do b�i�n� st�ny, aby od�erpal tmavou krev po ��pu nep��tele.
Nastal �as odchodu.
Cesta zp�t zabere hodinu a nikdo nechce riskovat setk�n� s duchem.
Duesi nemus� j�t p�ky, ale mus� b�t zakryt�, aby byl chr�n�n p�ed pohledy duch�,
jim� by se ran�n� m�l vyhnout.
Duesi se vrac� dom�.
Jeho zbran� a jeho �ivot jsou v rukou mu�� z jeho vesnice.
Wejak u� naplnil pr�zdn� b�icho a pokra�uje v m�rumilovn� pr�ci.
Je�t� ne docela v uzdraven, ale u� siln�j��,
sleduje Duesi Um'ueova kouzla k urychlen� jeho uzdraven�.
Pera odebran� z po�kozen� �elenky p��tele jsou vsunuta do dut�ch konc� mrtv� v�tvi�ky.
Smyslem tohoto kouzla je ochrana p�ed duchy.
Ukl�d� na hrom�dku trsy spa�en� tr�vy, v�tvi�ky divok�ch malin a dal�� p�edm�ty.
Jedn� se o v�strahu duch�m, kte�� tak z�stanou mimo vesnici.
Chlapc�m je p�ik�z�no b�hat vesnic� nahoru dol�, aby ji tak o�istili od v�ech duch� a stra�idel.
H�ejiv� slunce jako obvykle sni�uje P�aovu soust�ed�nost.
Pe�uje se sice o sv� prasata, ale jeho mlad� mysl bloud�.
U Aikh� se Wejak a jeho p��tel pr�v� ochladili ���n� vodou.
Uplynulo p�l dne a tak sed� a pov�daj� si,
p�esv�d�eni, �e nep��tel dnes neza�to��.
Kdy� P�a r�no p�i�el, musel jedno ze sv�ch velk�ch prasat nechat ve chl�v�,
proto�e bylo nemocn� a nemohlo chodit.
Musel se postarat jen o t�i prasata, mohl tedy b�t m�n� pozorn�.
Bez dal��ch d�t�, se kter�mi by si mohl hr�t a ospal� z hork�ho slunce
si nach�z� d�v��iv�ho kamar�da a rozhodne se trochu si zd��mnout.
Den se ch�l� ke konci a lid� pracuj�c� v zahrad�ch pobl� puakoloba se brzy vr�t�.
Wejak odch�z� ke sv� v�i, kde vy�k�, a� se v�ichni vr�t� dom�.
Pak se vr�t� i on s ostatn�mi str�ci.
P�a u� doma pl��e, proto�e jeho nemocn� prase uhynulo.
R�no P�a ve Wubara�nma pozoruje, jak mu�i p�ipravuj� jeho prase k j�dlu.
Na t�to pr�ci se pod�l� ka�d�.
Jeden z mu�� p�ipravuje ohni�t�, kde budou praseti p�ed porcov�n�m op�leny �t�tiny.
V Homaklepu bere Lakha vysu�en�, sol� nas�kl� kusy ban�novn�ku,
a spolu s dcerou odch�zej� ke kamenn�mu krbu nad vesnic�.
Jedn� se o posledn� etapu dlouh� a nam�hav� pr�ce, kter� za�ala �ez�n�m stromu, kter� te� bude sp�len.
Ban�nov� pruhy mus� b�t dostate�n� such�, aby dokonale sho�ely.
Nesp�len� zbytky jsou bez u�itku a Lakha musela velmi tvrd� pracovat.
Bere soln� popel a klade jej na �erstv� ban�nov� list prsty, kter� j� z�staly.
Jako d�v�eti j� byly posledn� dva �l�nky n�kolika prst� useknuty kamennou sekerou.
Takto se obvykle postupuje, kdy� n�kdo bl�zk� zem�e nebo je zabit.
Zpo��tku to pro ni bylo bolestiv�, nyn� je to �as od �asu jen nep��jemn�.
Lakha polije hromadu popela �erstvou vodou a vytvo�� kompaktn� bochn�k,
kter� je t�sn� zabalen do listov�ho obalu.
Bochn�k je zabalen a opat�en poh�ebn� stuhou ze such�ho ban�nov�ho listu.
Wejak kv�li �istot� zakr�v� pletenou ��st.
P�a, kter� je zase u sv�ch prasat se chce nap�t se v Homoaku, lesu na �pat� hory.
V lese je studen� pramen, u kter�ho, na rozd�l od �eky Aikh�,
je bezpe�n� se nap�t, proto�e je dostate�n� daleko od hranice.
Ve�er Wejak po��t�, kolik je�t� mus� upl�st a m���, kolik pr�ce u� ud�lal.
Po dokon�en� by stuha m�la obepnout ohni�t� jeden a p�l kr�t,
ale Wejak je netrp�liv� a chce vid�t v�sledek.
P�a, kter� p�i�el s p��telem na n�v�t�vu, mu ji pom�h� prodlou�it.
M�s�c po zabit� nep��tele se Wejakova skupina rozhodne vykonat d�le�it� n�bo�ensk� ob�ad.
Naz�v� se Wam Ganekhe, doslova "Prase�� poklad".
Je to p��le�itost ke shrom�d�n� mnoha p��buzn�ch k por�ce prasat, k hostin�,
a tak� k ritu�ln� obnov� jejich t�lesn� a duchovn� bezpe�nosti
magick�mi �kony, vykon�van�mi s pomoc� jejich svat�ch poklad�,
posv�tn�ch zelen�ch a �ern�ch kamen�, ze kter�ch �erpaj� s�lu.
Ka�d� d�l�, co je pot�eba, nap��klad ukl�z� varnou j�mu.
Velk� v�znam m� mal� oplocen� p��st�e�ek, slou��c� jako m�sto odpo�inku putuj�c�ch duch�.
Tohle je t�eba napravit.
Hranice byla ponech�na bez dozoru, proto�e v�ichni jsou na slavnosti.
Tento den bude pora�eno dvan�ct prasat.
Za mu�sk�m domem, na jin�m n�dvo��, je zap�len ohe� pro oh�ev varn�ch kamen�.
Rozp�len� kameny budou uchopeny d�ev�n�mi kle�t�mi a p�eneseny do varn� j�my.
Jakmile je j�dlo v j�m�, je zakryta �erstvou tr�vou k zadr�en� p�ry.
Prasata jsou um�st�na p�ed p�nsk�m domem,
kde jsou obdivov�na a kde jsou jim od��znuty u�i a ocas.
Um'ue provede kouzlo, aby Duesiho, za kter�ho nese zodpov�dnost, udr�el mimo dosah duch�.
Wejak odpo��v� a je spokojen�, �e netr�v� cel� den sledov�n�m nep��tele.
Kone�n� je dokon�ena pr�ce na oprav� plotu pro duchy
a �erstv� bl�to je uhlazeno kolem mal�ho vchodu.
Je nakreslena ��ra, kter� m� putuj�c�m duch�m uk�zat cestu.
Zat�mco je odstra�ov�na tr�va ut�s�uj�c� obsah j�my, roz���� se zpr�va o hrozn� smrti.
U Aikh� le�� smrteln� ran�n� mal� chlapec.
Za soumraku chlapec um�r�.
Byl zasa�en mnoha o�t�py, kdy� se vydal k �ece na mal� dou�ek vody.
Jmenoval se Weak�, co� znamen� "�patn� cesta".
Ka�d� ztracen� �ivot je celebrov�n ob�ma stranami.
Ti, kte�� �ivot ztratili, p�iprav� �idli, jedin� n�bytek, kter� znaj�.
Zdvihnou t�lo, aby duchov� b�hem poh�bu vid�li jejich pl��.
Ti, kte�� �ivot vzali, cel� den zp�vaj� a tan��.
P�a a Weak� byli p��tel�, bl�zc� si v�kem i temperamentem.
Kdy� je Weak� pevn� uv�z�n k �idli,
mu�i p�inesou tkan� stuhy s mu�lemi na po�est Weak�ho smrti.
Mu�le nach�zej� slavnostn� uplatn�n� p�i t�ech p��le�itostech:
p�i narozen�, p�i svatb� a p�i �mrt�.
P�a a dal�� chlapec berou st�eva a odn�ej� je k vypr�n� mimo vesnici.
Vlo�� je do stejn�ho studen�ho proudu,
ve kter�m koupali Weak�ho, aby zm�rnili jeho bolest b�hem um�r�n�.
A�koli nen� sv�tek, chlapc�m je na��zeno j�st kapradiny.
Nastal �as sejmout z Weak�ho t�la stuhy s mu�lemi.
Budou polo�eny p�ed nejd�le�it�j�� mu�e a pak rozd�leny mezi chlapcovi nejbli���.
Wejak je rozru�en v�c ne� ostatn�, proto�e Weak� byl zabit pobl� jeho str�n� v�e.
Je rozhodnuto, kdo obdr�� kterou stuhu, a Wejakovo jm�no je vyvol�no jako prvn�.
Ten v�ak bezmocn�m gestem odm�t�.
Stuha je p�ed�na Lakha, kter� ji odnese dom�,
kde Wejak pozd�ji m��e zm�nit sv�j n�zor a ponechat si ji.
B�hem rozd�v�n� posledn�ch stuh je chlapec odvazov�n ze �idle.
Je polo�en na �erstv� listy, kter� jej budou hostit,
dokud nebude p�ipravena poh�ebn� hranice.
Ka�d� nebo�t�k je p�ed kremac� pot�en vep�ov�m tukem.
Kdyby se tak nestalo, duch by se c�til p�ehl�en a d�lal by pot�e.
Weak�ho duch bude brzy osvobozen v�st�elem ��pu do slam�n�ho spletence,
kter� je nad n�m dr�en b�hem jeho p�epravy k hranici.
R�no je Weak�ho poh�ebn� sp�leni�t� studen�.
Mezit�m Wejak, otupen� a rozmrzel�, kr��� sm�rem k puakoloba.
Weak�ho teta lov� z ohni�t� drobn� kosti.
Nep��tel si vzal �ivot, kter� pot�eboval a prozat�m m��e tr�vit den tancem.
Kosti jsou shrom�d�ny.
Je to konec ve�ker� pr�ce a l�sky, kter� byla chlapci v�nov�na.
Wejak nach�z� m�sto ne�t�st�.
Od v�e se d�v� sm�rem k hranici a sly�� zp�v a tanec nep��tel
na h�ebeni boji�t� v zemi nikoho.
Brzy r�no vol� Weak�ho jm�no na nep��tele �ekaj�c�ho zpr�vy.
Kdy� usly�� jm�no jejich ob�ti, chystaj� se v�t�zstv� oslavit tancem zvan�m etai.
Za sv�t�n� p�ich�zej� t�i mal� d�v��tka o v�t�inu sv�ch prst�.
S�t� p�inesen� p�edchoz�ho dne jsou rozd�leny mezi �eny, kter� si sedaj� a rozmlouvaj�.
Uvnit� domu vis� Weak�ho kosti, vystaveny vych�zej�c�mu slunci.
U puakoloba rozmlouv� Wejak se str�cem zem�el�ho chlapce
o dal��ch kroc�ch k obnoven� rovnov�hy, kterou nep��tel naru�il.
P��tel neobvi�uje Wejaka za to, co se chlapci stalo.
Na puakoloba toho dne nikdo nebyl a m�li si to uv�domit v�ichni.
Wejak se zaj�m� nejen o to, co neud�lal, ale tak� o to, co ud�lal, a pro� magie,
kterou pou�il, kdy� bylo provedeno zpevn�n� puakoloba, nebyla ��inn�.
V dal��ch dnech se mnoho diskutuje, jak a kdy m� doj�t k zabit� nep��tele.
V Homoaku vyr�b� star� mu� o�t�p.
Dal�� mu� zaost�uje pazourkem kost ur�enou pro hrot o�t�pu.
Wejak ji� n�kolik dn� chr�n� puakoloba.
P�a, chud�� o jedno prase a jednoho kamar�da, se star� o zbyl� prasata.
Pot�, co Wejak utkal stuhu v pat�i�n� d�lce, mus� je�t� p�idat mu�le.
A� to ud�l�, budete hotov.
Pro dokon�en� dekorace chyb� na ka�d�m konci pouze kousky srsti.
Jakmile je p�id�, bude bohat��, a bude majitelem cenn� v�ci pro v�m�nu.
Jeho zisk v�ak bude znamenat ztr�tu n�koho jin�ho,
proto�e pouze smrt vy�aduje, aby do�lo u uplatn�n� stuhy.
Dal�� mu�, ned�vno ran�n�, vzpom�n�, jak �asto se pokou�eli nep��tele p�im�t k riskov�n�.
P�a sed� a sleduje prasata, kter� se sna�� ut�ct.
P�em��l�, jak dlouho z�stane jeho mrtv� p��tel Weak� nepomst�n.
Aby si ukr�til �as, loupe r�vu, aby se dostal ke d�eni,
ze kter� se chyst� vyrobit model vych�zej�c�ho m�s�ce.
V obav�ch, �e jej prasata mohou p�iv�st do probl�m�...
utopit se v p��kopu, ztratit se, nebo b�t ukradena, se je P�a vyd�v� hledat.
Pro ty, kte�� se vydali obvyklou cestou mal�m h�jem,
se tato noc nezd� b�t odli�n� od jin�ch, kter� po zabit� chlapce plynuly tak pomalu.
Mu�i opou�t�j� v�e a vrac� se dom�. Nemaj� d�vod pob�vat zde kv�li nep��teli.
Kr�tce po setm�n� se v�ak n�kte�� mu�i vracej�,
proto�e zaslechli mu�e sna��c�ho se uti�it z�ejm� ukraden� prase.
P��le�itost, se kterou se tak n�hle setkali, kon�� rychlou smrt� nep��tele.
Za bled�ho svitu m�s�ce v �pl�ku, kter� se pokou�el prodrat mezi mraky,
bylo jasn�, co je t�eba ud�lat.
Nezn�m� byl �lenem nep��telsk� skupiny a te� je mrtv�.
Dobr� d�vod k radosti.
Zpr�va o smrti nep��tele se rychle ���� do v�ech vesnic.
Hlasy mu�� a �en napl�uj� no�n� vzduch.
Ne� se k nim P�a p�ipoj�, chce slavit s�m.
Na�el mrtv�ho pt�ka a jakmile p�ihnal dom� prasata, va�� ho a j�.
Ne� odejde z domova a p�ipoj� se ke skupin� zp�vaj�c� v�t�zn� p�sn�,
vezme P�a sv� nejdel�� pero a vlo�� si je do vlas� jako v�le�n�k.
Krev v m�st�, kde byl zabit nep��tel, se dosud nevs�kla do bl�ta.
Z m�sta kde zem�el t�hli nep��tele za nohy po kluzk� cest� na m�sto za tane�n�m prostorem,
le��c�m na p�li cesty mezi horou a hranic�.
Le�� zde oz��en m�s�cem a jeho r�ny po o�t�pech zanech�vaj� na zemi krvavou stopu.
Za �svitu je dopraven na m�sto, kde jeho p��tel� mohou naj�t jeho t�lo.
Zbran� a ozdoby zabit�ho nep��tele z�st�vaj� v tane�n�m prostoru, stejn� jako skupina �en
a star��ch mu�i, kte�� sem �eny p�ivedli.
U ka�d� v�e jako je puakoloba je mal� pol��ko,
kde si str�ci mohou uspo��dat vlastn� oslavu.
Jedin�, kdo se nep�ipoj�, je Wejak.
Na Anelerak p�ich�z� tan�it mnoho �en.
Dnes Aikh� nep�edstavuje hrozbu,
je sou��st� v�lky, kterou ka�d� strana oslavuje v m�ru.
Wejak splnil sv�j �kol.
V�echny mu�le jsou na sv�m m�st� a oba konce zdob� srst.
Wejak hotovou stuhu smot� a p�em��l�, kdy bude nab�dnuta,
kdy za�ne vyr�b�t dal��, a pokud ano,
zda by m�la b�t �ir�� nebo z r�znobarevn�ch vl�ken.
P�a si p�eje dosp�t a nosit vlastn� zbran� m�sto ciz�ho ope�en�ho prutu
a m�n� v�znamn�ch mu�l� jeho ot��ma.
Je�t� za sv�tla jsou uko�ist�n� zbran� odneseny stranou.
Budou ulo�eny, aby mohly b�t pou�ity b�hem budouc�ch oslav v�t�zstv�.
S o�t�pem a nov� dokon�enou stuhou odch�z� Wejak do Homaklepu,
aby vyslechl zp�v etai o�ivuj�c� du�i.
Trp�c� ��zn� a s v�dom�m, �e �eka je dnes celkem bezpe�n�, sestupuje Wejak dol� k Aikh�.
Brzy se mu�i i pt�ci odevzdaj� noci.
Budou odpo��vat pro �ivot a smrt p��t�ch dn�.
Oboj� �ek� na ka�d�ho z nich, ale s t�m rozd�lem, �e mu�i,
kte�� znaj� svou zk�zu, vn�ej� do sv�ho �ivota zvl�tn� v�e�.
Nebudou jen �ekat na smrt a nebudou ji sn�et lehce, a� p�ijde.
M�sto toho se, s odm��en�m n�sil�m, pokus� p�etv��et sv� vlastn� v�dom�.
Zab�jej�, aby spasili sv� du�e,
a snad, na rozd�l od pt�k�, uleh�ili b�emenu pozn�n�,
na kter� oni, jako mu�i vz�jemn� se zab�jej�c�, nemohou zapomenout.
Kamera, sc�n�� a texty: Robert Gardner
Tento film vyrobilo Film study center muzea Peabody p�i Harvardsk� univerzit�
s podporou b�val� nizozemsk� vl�dy Nov� Guineje a N�rodn� v�deck� nadace.
KONEC
Can't find what you're looking for?
Get subtitles in any language from opensubtitles.com, and translate them here.