Original subtitles

A zápas je u konce.

Vítěz si dopřává zaslouženého odpočinku a poražený potupně odchází.

Založit potomstvo se bude muset pokusit v nějaké jiné části rybníka.

Pod hladinou znovu zavládl klid.

Prostě se o toho natočkáme?

Úplně mi to vypadlo.

Zítra si to pokusím zařadit.

Samečků je vždy čtyři až šestkrát více než samíček.

Pokud se nebrání, navěší se na ní tolik nápadníků, že se pod její chtíhou může i utopit.

Co to tam děláte?

Obchavuji, že si s ním přestaňte!

Vy jste se zbláznili, ne?

Tak šťastnou plavbu, Oto.

Vám taky, pane Kubíne.

Mějte se.

Anisa jsem vám dala na účet a ano, buď tak hodná zbytečně, neutrácej, jo?

Jeriku, když budeš něco potřebovat, tak si řekneš Aně.

V této obálce máte letenky, pasy, dala jsem tam taky kreditku, to potom vezmeš sebou.

No a kdyby něco, tak zavoláte Martinovi.

No a my se uslyšíme při Skype.

Když jsem byl v tom věku, tak mi ani ve snu nenapadlo, že by mi rodiče nechali byt a někam odjeli.

Chápeš?

Jo.

Tak si to tady užijte, ale...

Ale co?

Všeho s mírou.

Víš, jo?

Přiměřeně.

Jsi takovej můj rozum, Brada, viď?

Bude se ti panem snízkat?

Po kom?

Po tebe.

To bude dobrý, neboj se.

Neboj se.

Tak se měj po to.

Do toho.

Konec, jak dorazíme, tak se ozveme, jo?

Mě to zvládne, mamo.

Ahoj.

Ahoj.

Uvidíme se obádat, síchu.

Ahoj.

Opatrně, to se mělo.

Tak mám.

Ahoj.

Titulky vytvořil John Čau.

Čau.

Čau, Prudku.

Ahoj.

Tak jdeme.

Kam dá ty kufry?

K dalším doložnice.

Znaš něco klidní?

Co je?

Nic.

Co?

Co je?

Co je, brácho, jsi v pohodě?

Čus.

Ahoj.

Ahoj.

Máte hlad?

Máte si špagety?

Jo.

A jak často to děláte?

Vždycky to bylo poprvé.

Co kdyby byl někdo dole a vaše odhodnitro?

To nevím.

To mě právě ten foržer to neví, my.

Já pojedu do té hry.

Máš tady divný hry.

Co je na tom divnýho?

Všichni nějak zahádníme nudu.

Co děláš ty, když se nudíš?

Já nevím, tak různě.

Koukáš na filmy?

Jo.

Jseš na internetu, koukáš na fotbal, honíš se, jo?

Jo.

Snadžilá každej, ne?

No právě.

Všichni to je strašně předvídatelný a strašně nudný.

Jakoby jsme zaháněli nudu tím, že se nudíme ještě víc.

Hej, kam zdrháš?

Volá maminka.

No, samozřejmě.

Ponem, rychle.

Hej, padlo to na tebe!

Zlíkáš se?

Kde Anička?

S Kristýnou.

Koukají na filmu.

Aha.

My se s tátou teď chystáme na ten vánoční ostrov.

Chceme se podívat na migraci krabů.

Když se rozmnožujou, tak jsou jich tam miliony, pryj.

Už jdeš, jdi.

Jo, jo.

Oto tě pozdravuje.

Ahoj.

Ahoj, Eriku.

Tak co jsi ulovil?

Nic, moc mi to nejde.

Aha, takže budou špagety?

Mám pořád špagety, ještě jsem nechyt rybu.

Víste, paní učitelky Kotlánové, která je nemocná, tady budu dneska já.

Čepelka.

Tady.

Dolanská.

Fleck.

Tady.

Hempl.

Tady.

Kubín.

Kubín.

Chybín.

Langr.

Mandlová.

Mandlová.

Tady.

Millerová.

Tady.

Ančelko, možná záchod?

Ano.

Zemřel jsi, zemřel jsi.

Krisíňka hrdíňka.

Můžu?

Dáme nějakú pořádnou hudbu.

Strouhneš.

No, zkusím to.

Jsi dobrá.

Dělej, dělej, dělej.

Vystřeli.

Pojď.

Děkuji, děkuji!

Čaute!

♪ It's close to me.

♪ As the memory always follows me.

♪ ♪ What's new?

♪ ♪ Does it wait forever?

♪ ♪ Or have the chance to look into the future?

♪ ♪ Today's reality left behind me.

♪ We have everything to lose So what's good or what's it worth But it's hard if we ever forget I should tell you who I am Děkuji tě, že jsi měl.

Janiku?

Čau, mami.

Ahoj, ahoj, Broučku.

Jak se máš?

Jo, jo.

A jak se máte vy?

Dobře se máme, ne?

Máme dobrej vítr, plujeme pořád na plní platy.

Teď jsme pluli korálověm.

To byla nádhera.

Tedy jsme byli na ostrově, který patří nějakýmu milionáři.

Já ti pošlu fotky, jo?

Kde Janička?

V kuchyni.

Ano?

Jo, já už jdu.

Je to tu stísněný.

Ahoj, mami.

Ahoj, tati.

Ahoj, Beruško.

Tak jak je ve světě?

Kristýno, neboj mě.

Čau, Eriku.

Jak se jsi vyspal?

Eriku, miláčku, to kurčičko moje.

Život jen príliš krátký, nátul, abyš plakal.

V pohodě?

Jo, je to vtipný.

Co je htipný?

Ty lidi tady.

A to si za chvíli zvykneš.

Já jdu, měj vebra.

Hele, mě se tyhle líbí víc.

Kolik je tam stopňů?

Ale dvacet pět až třicet.

To je paráda.

Já bych si jim vždycky nejradši přeskočila a mě rovnou léto.

To to nesnáším.

Tak pojď s náma.

To je fakt škoda, že nás to nenapadlo dřív.

Táta ti mohla koupit latenku.

Jen zbláznila.

Přece mi nebudeš kupovat latenky.

Neblbni.

Ty, to bude super.

Kolik je hodin?

Eriku!

Eriku!

Zavolej k nátovi.

Tak co?

Není připojený.

A měl bys jít spát?

Ráno stáváš do školy, ne?

Děkujeme za pozornost!

Děkujeme za pozornost!

A vy tady bydlíte sám?

Mhm.

To je...

To je jako v ní duchu.

To je docela obyčejný rodinný dům.

Rodinný dům bez rodiny.

Když si tady žili moje prarodiče, potom moji rodiče, se mnou a s bráchou, Nemůžeme si začít tykat, Kristýno?

Nesmír.

A co ty, Eriku?

Už máš nějakou holku?

Nevím.

Jak nevíš?

Ty, ty přece jednu holku máš, ne?

Opravdu?

Tak se pochloup.

Kdo to je?

Řekni ty, dělej.

Nehovej.

Já nic nedělám.

Jo, mám holku.

Jmenuji se Sára Mandlova.

Vezmeme se a budeme šukat jako králice a mít pět dětí.

Ahoj.

Tesky.

Já se nikdy nevdam.

Já si myslím, že ty se vdáš minimálně pětkrot.

No a co ty jadáš?

Já jdu na záchod.

V pozestečnách vysypaných přesneným pěsnem, jasné o prostřeco, kdy zvládáš prvý.

Želte skvětky v následí krásný posmění, Tak je to psino, každý chodník, se rýchlo zkruca k oficiám.

A strmo stup o jen cesta, přidrat se v začatách.

Za námi jdou stále samé, jdou stále samé.

Co tení, Kristýno?

Zostaneš na Mánoce v Praze.

Já jdu domů.

Tak to se těšíš, ne?

Jupí.

A já vřechnu v ti.

Víte, jak je rozdíl mezi koněm?

Ne, jsou dva chlapi v kavárně, povídej si, jen se ptáme.

Tak co ty?

Co jsi dostal?

Postroječek jako na Vánoce.

Říkám.

Ne, když tamhle přesunul jsi toho modrého baboráka, vidíš ho?

No, no, vidím, no.

No tak přesně v této barvě tepláky.

Tak dobrou noc a díky za večeři.

Dobrou noc.

Čau, Eriku.

Ahoj.

Děje se něco?

Nevím.

Naši se nám nějakou dobu neozývají.

Nemluvili jste s nima?

Ne, nemluvili.

Možná se plaví jenom někde, kde nemají signálo.

Oni se ozvou, nebojí.

Já vím, ale my se řekneme za chvíli jeden, tak proto mě to trápí.

To bude v pohodě, uvidíš.

Díky.

Zítra?

Zítra.

Dobrou noc.

Dobro, hezky se vyspět.

Pak musíš.

Musím, no.

Já mám strach.

Jak se to zbalo?

Tak nebalo.

Tak se měj hezky.

To je moje okurčičko.

Eriku?

Přines mi prosím tě své věci, abych tě je mohla zbalit.

Já si zablávám sváho.

Tak ani nevím, jestli mám začít balit.

Podle mě, jo.

Do zítřka určitě ještě zavolají.

Na to, když ne.

To máme stejně odletět.

Hele, ještě počkáme.

Nesmíme panikařit.

Jak to známe, že nemůže být společný s Sola?

Jsi příliš nevěřitelný, Heron.

Ano.

Kolik je hodin?

Bylo osm.

A s tímhle to?

Po kafe vyrazíme.

Kem jedete?

Na policii.

Volal jsem tam a domovil si schodsku s nějakým inspektorem.

Uvidíme, co se dá dělat.

A co já?

Zůstaneš tady, kdyby si ozvali.

Říkali, že ještě pojedou na Vánočný ostrov.

A potom jsme byli domluvení, že na mě a na bratra počkají na letištích Port Blair.

To je na Andamánských ostrovech.

Dneska jsme tam měli letět.

Rozumím.

Dobrá, pokusíme se něco zjistit.

Můj kolega s vámi se píše všechny důležité informace.

No a mohli bychom udělat ještě něco?

Dejte mi jeden nebo dva, já vám potom zavolám.

Děkujeme za pozornost!

Můžu neskat spát u tebe?

Jo.

Ahoj, Kristýna.

Ahoj, Ano.

Co tady děláš?

Jste nevodili?

Ahoj.

Čau.

To to ty?

Já jsem potkala na nádraží Roberta, tak jsme trochu zapařili.

To je výborné.

O, ty vole.

Co je?

Bolí?

To jsem ještě skoro nezačal, bolí.

Neboj, čekaj, už to bude.

Taky si necháš něco udělat?

Není náhodou, mě se to ani nelíbí.

Mě jsou morský panec příšt pro kluky.

Já jsem mořská pana.

Pro kluky.

Vypadá spíš jak mořská kráva.

Ty vole, to jenom nateklí, ne?

To splaskne do zejtra.

Boj.

Uvedeš mi to?

Jééé.

Jééé.

Kde to bylo?

No jo, vím.

To je poslední místo, odkud se ozvali?

Jo.

Jsou manžele.

Přes dívky?

Žádné.

Jakými jazyky mluví?

Česky?

Anglicky?

Německy?

Mentální stav?

Dobrý.

Pokusy o sebe?

Vraždu?

Žádné.

Fobie?

Huzkosti?

Léky?

Vyhrála tě někde co?

Oni jsou na mě.

Jsou mnoha poslednící.

Děkujeme.

Děkuji.

Je v umělém spánku.

Jeho stav je velice vážný.

Ložil dlouho na sněhu a došlo u něj k silnému podchlezení.

No a na základě krevních testů se ukázalo, že mu selhaly ledviny.

Že teď musíme přijít na to, jestli se jedná o selhání dočasné nebo trvalé.

Co to je?

Jen jsem se díval, jestli to Interpol už povesel na web.

No.

A co máma?

Hraje hudba Děkuji za pozornost.

A ti, co nejvíc odpočívá, kdy je a jí jenom po malých dávkách, k tému přesně odměřujte.

Sestra vám dá seznam popravin, které nesmí.

Chtěl jsem seznat, kdy budou výstavky krevných testů.

Brzy.

Během pár dnů vám dáme výbrat.

Dobrý den.

A co všechno se z nich dozvíte?

Tak především jde o to, aby dárce měl vhodnou krevní skupinu a abys tady měl protilátky v účetkání jeho ledviny.

Co?

Ještě někdo bude s ním objevit?

Co?

Děkuji.

Děkuji.

Děkuji.

Já byste tak opálena.

A kde je Otov?

Otov už není.

Bylo ticho.

Plný klid.

A najednou se zvrnul takový vehr, že nás to otečelo na boku.

Pěm vteřiny jsme se potopili.

Ježiši Maria.

Oto zmizelo okamžitě.

Jirenu jsem ještě chvilku viděl, ale vlny byly tak velký, že i tam jich zmizel.

Hleď jsem neviděl.

Tato trošku přehání.

To si nedoře představit, jak je to hrozný, strávit celou noc na vodě.

Zachránila nás nějaká vodská rovina, kterou hlavně nevidím.

Já jsem věděl, že dřív opozí se někdo okolo pojede, ale nevěděl jsem, jak jdu do písku.

jestli vůbec nebudete mít šanci jim dát nějaký signál.

No a jak se to tady dělali?

Hřveš?

Hřveš?

Prostě hřveš jak bláze.

Akorát to tu už jsme nenašli.

Dáš si pivo?

Jo, ráda, díky.

Spí?

No já doufám.

Tady Eliza ho strašně vyčerpává.

Dnes jsem dostal výsledky.

No a?

Erik může mít moji Ledvinu.

Martina, já...

Já jsem hrozně vděčný za to, co pro nás děláš, tak se Erikovi snažíš pomoct.

Tak vzhledem k okolnostem...

Dobře, nechme to být.

Já si myslím, že nejlepší bude, když Ledvinu Erikovi dá jeden z nás dvou.

Já teda nevím, jestli se tím vykoupíš.

Co prosím?

Já bych to prostě teď nekomplikovala, ne?

Martin je vhodnej dárce a navíc, jestli s tím souhlasí, tak...

Jasně, že souhlasím, to je jasné.

Počkej, co povídáš?

Jak bych to komplikoval?

Já přece jako táta mám právo vědět, jestli můžu svýmu synovi pomoct.

No, tak kdyby si byl správnej táta, tak by se to celé třeba vůbec nemuselo stát.

Ty mluvíš, jako kdybych za to mohl já?

Ale ne.

Je to moje chyba, já za to možná můžu dokonce víc než ty.

Ježiš, prosím tě, já...

Ale já si myslím, že prostě nejdůležitější je teď Erik a to, aby byl co nejdřív v pořádku.

On je na prvním místě.

Na mě dva.

To tak těžké to pochopit.

To není svět, který jsem opustil, když mě prodali.

Musel jsem změnit, když jsem zabil svého pána.

Chceš se vrátit?

Já nevím.

Tady nic není.

Myslím, že tady nikdo nebyl odkvíle, co to tu stojí.

Jestli nenajdeme něco k jídlu, umřeme.

Já neumřu.

Rozhodně ne.

Tady nikdo není.

Budeme bojovat.

Musíme se změnit.

Změnit?

Promiňte, doktor Novotník?

Ano, přejete se.

Já jsem Kubín, Erikův otec.

Kubínová.

Á, vím, ztracení rodiče.

Těší mě.

Já vás nebudu združovat.

Jsme se chtěli zeptat, jestli by Ledvinu Erikovi nemohl dát někdo z nás.

Ale vždyť máte ideálního dárca, toho pana.

Nebudeš naproti?

Ne.

Ne, snažte se...

Ne, to neje to.

Snažte se nás pochopit.

Jsme Erikovo rodiče.

Rádi bychom to pro něj udělali.

Jistě to chápu.

A kdo z vás má stejnou krvní skupinu jako Erik?

Vy paní Kubinová?

No, já mám B.

Vy tudíž jako dárce nepřipadáte v úvahu.

Potom vy musíte mít nulu.

Jděte prosím do ordinace a sestřička se s vámi domluví na dodatečné vyšetření.

Dítě má přece krvní skupinu po jednom z radičů.

Ano.

A já mám skupinu AB.

Pane doktore?

Tak já se omluvám, opravdu, už musím jít.

Těšilo mě.

Zatím naschledanou.

Naschledanou.

Vypadá to, že to nejde.

Nedávno jsem tak přemýšlel.

Víš, co je divný?

Co?

Jak je možný, že zrovna ty nemáš rodinu.

A šklivej nejseš.

A úplně taky ne.

A hlavně...

No?

Jsi hodnej.

Takovej šlechetnej.

Ženský, na tyhle chlapy zrovna moc neletí.

A pak bydl jsem s mámou.

No jo, máma.

Ty jsi byl vlastně celý svůj život hlavně syn.

Nikdy jsem nevěděl, jestli tě mám litovat nebo ti závidět.

Prosím tě, co bys mi měl závidět?

Ty jaká jsi škukačka.

Cože?

Věděli jste to celou tu dobu?

Od začátku?

Co?

Či je Erik?

Nevím.

Co nevíš?

Došel jsem to.

Ale někdy jsme se o tom s Jirinou nebavili.

Co budeš dělat?

Co jako?

Jak si to představuješ?

Postaráš se o svoji rodinu?

Řekneš Tarykovi ty?

Nebo to zase všechno necháš na mě?

Nevím.

Nevím není odpověď.

Plovila jsem s Pernerovou.

Byla hrozně milá.

Slíbila mi, že na schůzi navrhne, aby Erikovi uznali několik předmětů.

Tak když všechno dobře dopadne, tak by mohlo do podzima uzavřít ročník.

Tak samozřejmě, že s tím bude všechno v pořádku.

Uděláš něco k večeři?

Nic tu není.

Kdo jdeš nakoupit?

Klidně.

Nechceš si promluvit?

Promluvíme si, až bude všechno za náma.

Ty jsi s Martinem...

Mezi Martinem a mnou vlastně vůbec nic nebylo.

Když jsem se před lety s tebou chtěla rozvést, tak nám vlastně zachránil manželství.

To je štipný, ne?

Zachránil nám manželství tím, že mi dal Erika.

To si tohle až prdel?

To snad není pravda, takže já už nejsem otcem svýho syna, ani mužem svých ženy.

Možná to ani nejsem já.

Já bych si přála, abychom si po té operaci šli každý svoji cestou.

Díky za pozornost.

Ahoj.

Vypadá to tak, že ještě ještě ještě ještě.

Děkujeme Titulky za pozornost.

vytvořil JohnyX.

Děkujeme za pozornost.

Děkujeme za pozornost.

Titulky vytvořil John Ano, prosím, Jirána Kubinová.

Co?

Promiň.

Ano, zkouším vás když bude možná.

Díky, díky, pořádku.

Děkujeme za podporu!

Děkujeme za pozornost!

Děkujeme za podporu!