Original subtitles

[jemná hudba…]

[hluk helikoptéry]

[těžké oddychování, střelba…]

[ženské milostné vzdechy…]

[střelba]

[ženské milostné vzdechy…]

[matka Tečky] Péťo!

[klepání na dveře]

Péťo?

[matka] Péťo!

- No? - Jsi v pořádku?

Jo.

[matka] Křičel jsi. Stalo se něco?

Nic, spím!

Měl jsi špatnej sen?

Sakra! Slyšíš?

Ty vole, mami, říkám, že spím! Můžeš mě nechat bejt?

Když tě nechám bejt, nevylezeš vůbec. Už bude poledne!

Krucinál!

- Ježišmarjá! - Co vzdycháš?

- Já nevzdychám. - Vzdycháš.

Chceš vajíčka k snídani, nebo kachnu k obědu?

Tejden seš doma a ještě jsme si nepromluvili.

Mami, vydrž. Já se ti hned budu věnovat, jo?

Kachnu, nebo vajíčka?

[zvonění mobilu…]

Ale ne! Nazdar, Tečko, kamaráde!

- Čau, Einsteine! - [Karel] Čau, tebe rád slyším.

- Už jsi zpátky? - [Tečka] Jsem.

- A co děláš? - Nic, sedím tady.

- Co děláš ty? - [Karel] Ani se neptej!

Nějaký idioti vedle mě zaparkovali tak inteligentně, že neotevřu dveře auta.

Je super, že ses vrátil. Jsi celej, doufám?

Jo. Hele, uvidíme se na tom třídním srazu?

Ten jsem teda zrovna myslel, že vynechám.

Ale jestli bys šel, tak s tebou půjdu rád. Oslavíme tvůj návrat.

Kamaráde, vydrž. Zavolám ti za vteřinku, potřebuju obě ruce. Pa.

Hm.

[rytmická hudba…]

- [povzdech] - Ahoj.

Seš hodnej, žes přišel.

Co se stalo?

Já už prostě nemůžu.

Já už nevěřím, že něco bude dobrý.

Můj život je úplně k ničemu.

Nikdo mě nepotřebuje a Karlovi už na mně nezáleží.

- Karel tě má nejvíc rád, jak umí. - Už se mnou skoro nemluví.

Pořád nemůžu otěhotnět. Už to trvá strašně dlouho.

Karel už to taky nedává.

Včera jsme měli výročí.

Tak jsem ho prosila, abysme byli aspoň chvíli spolu.

A on už zase zůstal celou noc v práci.

Já už nemám sílu se pořád snažit.

Mám pocit, že ho tím obtěžuju, nebo já nevím.

- Kláro. - Promiň.

[pláč…]

Ty přece nemůžeš nikoho obtěžovat, Kláro.

Seš nádherná, úžasná holka. Každej by tě chtěl.

I Karel tě chce.

Jenom to prostě nedává najevo.

Díky.

[jemná hudba…]

A

co jste tam na tý základně jedli?

- Jídlo. - Hm.

Byly tam s váma nějaký sympatický kolegyně?

Ani ne.

Hergot, nemůžeš mi říct aspoň jednu větu, která by měla víc než dvě slova?

Myslíš si, že nějaká ženská by s tebou vydržela takhle komunikovat?

[vyzváněcí tón…]

[zvonění mobilu, hraje televize, křik…]

Holky, proboha, můžete vypnout tu televizi?

[zvonění mobilu, hraje televize, křik…]

Haló, tady tatínkův mobil.

- Co? - [Dáda] Hovínko.

- [Prvok] Dádo, to se neříká! - Prvoku?

[Prvok] Dej mi ten mobil! Emo, dej mi ten mobil!

Nech toho!

Emo, dej to sem!

Dádo, neblázni, před hodinou jsi měla teplotu.

Dej to sem.

[křičí] A dost!

[hraje televize, pláč…]

Ty vole!

Počkej. Proboha!

Připravte mi komparativní analýzu všech podobnejch systémů. Díky.

[Karel] Jsem se stavil doma na vteřinu, hned jsem v práci.

[Karel] Kláro?

- [Karel] Ahoj. - Ahoj.

- Děje se něco? - [Klára] Nic.

Co tu děláš?

Ty nemáš kalhotky?

[Karel] Tady někdo je?

[jemná hudba…]

[Karel] Vysvětlíš mi, co se děje?

Co se na mě tak díváš?

Čekám, co uděláš.

Ty ses tady s někým vyspala?

- [Karel] Můžeš odpovědět? - A co kdyby jo? Vadilo by ti to?

- Cože? - Jestli by ti to třeba nebylo jedno.

Probereme to, až budeme oba klidní. Až ty budeš klidná.

Počkej, to je celý?

To mi ani nedáš facku, když víš, co jsem tu dělala?

[rytmická hudba…]

[vyzváněcí tón…]

- [Šampón šeptem] No, ahoj. - [Karel] Čau.

- Jdeš dneska na ten třídní sraz? - [šeptem] Na sraz? Jako večer, no.

- Proč šeptáš? - Jsem na poradě, víš?

[Karel] Aha, promiň. Tak se vidíme. Myslím, že se dneska máme ožrat.

- [Šampón] Jasně. - Čau.

Ty jo.

[oddechnutí]

Ty vole.

- Sakra. - [pláč…]

[bouchnutí dveří]

- Ahoj, holky. - [holky] Ahoj, mami.

Kde seš? Já už měl bejt dávno v práci. Tak co, kluk nebo holka?

[pláč…]

Nebul. S holkama to aspoň umíme.

Budeš ji mít rád?

Jasně že jo.

[Prvok] Čau, čau.

[pomalá rytmická hudba…]

Panebože.

Proč zrovna já musím mít doma pičí farmu?

[orientální hudba…]

[Prvok] Do prdele! Do prdele!

Do prdele!

[orientální hudba…]

[Prvok] Ježišmarjá!

[Prvok] Dobrý, už jsem tady, no.

[křik turistů…]

[anglicky] Bez obav, bez obav.

[anglicky] Ne, to letadlo vám neuletí. To taxi zaplatím.

- [turisté čínsky…] - [anglicky] Já to taxi zaplatím.

[orientální hudba…]

[anglicky] Ano, ano, ano,

honem, honem!

[Prvok anglicky] Rychle!

[anglicky] Pardon, pardon.

[anglicky] Nesahejte na mě, prosím.

[svižná orientální hudba…]

Tady to je.

[svižná orientální hudba…]

[orientální hudba zpomaluje…]

[zvonění mobilu…]

- Haló? - Jak si to představuješ, ty lemple?

- Kdes od rána byl? - [Prvok] Omlouvám se.

Žena se zdržela na gynekologii a holky mi rozbily mobil.

Kvůli tvejm problémům nebudu riskovat, že mi vypoví smlouvu

největší asijská cestovka. U mě jsi skončil.

- Jak jako skončil? - Prostě skončil!

Kretén!

Haló?

Haló?

[těžkopádná hudba…]

Tak, kluci, tady máte. Počkej, ještě dvě tam mám.

[smích kluků]

Jo, díky. Jenom se smějte.

Počkejte, až budete mít hemeroidy. To vás smích přejde.

Au. Ach.

Stop.

Můžete si na ten kruh sednout pomaleji a víc hekat?

- [Šampón] Bude to vtipnější. - Mám toho dost!

Odmítám vyrábět humor z nechutností! Že se nestydíte, pane režisére.

Uklidněte se a myslete na to, kolik peněz si na tom kruhu vysedíte.

- Můžeme pokračovat? - Tohle je dno televizní zábavy!

Vám je to jedno, protože jste nic kvalitního nenatočil.

Ale já mám za sebou padesát let poctivý práce.

Mně je tady z tohohle všeho na blití!

[bouchnutí dveří]

Tse!

Deset minut pauza.

[rytmická hudba…]

Můžeme točit, bába už je v pohodě.

Co tady dělá ta holka, co čeká na chodbě?

Přišla podepsat smlouvu.

Byla se synem na castingu.

To je strašně šikovnej kluk. Bude hrát v pár dílech.

Kolik mu je?

Asi šest.

- Jak vypadá? - Chceš vidět video z castingu?

- No. - Přijď, až dokouříš, ti to pustím.

[rytmická hudba…]

[zpěv] ♪ Vymyslel jsem spoustu nápadů, aú, ♪

♪ co podporujou hloupou náladu, aú. ♪

♪ Hodit klíče do kanálu, sjet po zadku holou skálu. ♪

- [asistentka] Co je? - ♪ V noci chodit strašit do hradu, aú. ♪

Seš v pohodě?

Nejsem.

[zvonění mobilu…]

[Blehová] Holky, to je Karel.

Karel!

Čau! To je bomba!

- Kristepane. - [Mocháňová] Karle!

[Mocháňová] Nazdar, Karlíku, ty kluku bohatá!

- [Blehová] Jaký to tady máš? - Ahoj, holky.

- Pusu! - Nevím…

[Novotná] Ještě já. Já ještě nelíbala milionáře.

Ale co to tady máme? Lysinka.

- Plešatí chlapi jsou strašně sexy. - Hlavně když vydělávaj jako ty.

A nechceš si mě vzít a živit mě? Rozvedu se.

Já si to nechám projít hlavou, jo? Pojďte ven, zvu vás na panáka.

[jásot]

[Benešová] Ježíš, holky, Prvok! A Tečka. Čau!

- Ahoj. - Já jsem chtěla první!

- [žena] Ahoj! - Holky, ahoj.

- Kam jsi zmizel, talente? - Jak to, že tě nevídáme v televizi?

- Ty jsi chtěl bejt zpěvák, že jo? - No.

- No a? - No a?

- Nevyšlo to, no. - To je škoda.

- Ahoj, kluci! - [Tečka] Ahoj.

Ahoj.

Pojď sem!

- Nazdar, ty starej honibrku. - Nazdar, brachu!

Rád tě vidím.

- Ahoj. - Ahoj.

[spolužáci] Šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna, nula!

[jásot…]

Já bych si teda za svůj dosavadní životní výkon úplně nezatleskal.

Proč ne zrovna ty? Vždyť ty jsi za vodou.

Kdo jinej by si měl tleskat?

Zdání klame, kamarádi. Já jsem docela v prdeli.

- Ale hovno. - [žena] Jé, Šampón!

[jásot…]

[žena] Celebrita!

[ječení žen…]

[žena] Počkej, ty jsi celebrita!

[Šampón] Uvidíme se potom, jo?

- Čau. - Ahoj.

- [zvonění mobilu…] - Čau.

[Prvok] Taky se na tebe vrhly? Tyhle maminy jsou nejhorší.

- Ano? - Karle, nezlob se na mě. Já…

[Tečka] Třikrát vodku.

Jen ti chci říct, že to, k čemu došlo, vůbec nic neznamenalo.

- Nějakej hustej hovor. - [Klára] To se nemělo stát.

Slyšíš mě?

Jo.

Já jenom potřebuju vědět, jestli ti na mně vůbec ještě záleží.

[Tečka] Tak na zdraví.

Ty ses s někým vyspala, abys zjistila, jestli mi na tobě záleží?

Přijdeš domů? Je mi hrozně, když si představím, jak ti musí bejt.

Hele, v klidu. Momentálně mi je vlastně docela dobře.

- A kde jsi? - S klukama na třídním srazu.

Co je?

Moje žena mi zahejbá.

Víš s kým?

[Karel] Nevím ani hovno, kamaráde.

[Šampón] Čau.

Čau.

- My na tebe furt čekáme, kocoure. - Musíme se s tebou vyfotit.

Jasně.

- Nepůjdeme někam jinam? - Kam?

Nevím, někam, kde nám bude líp.

[taneční rytmická hudba…]

[smích…]

[Karel] Ty vole.

[Šampónův smích…]

Výborný, Tečko! Pojď!

- Nemůžeš mi v televizi sehnat práci? - Jasně.

- Jestli potřebuješ, já ti půjčím. - Já si potřebuju vydělat, ne půjčovat.

[Karel] Já ti dám klidně nějaký prachy.

Myslíš si, že jsem neschopnej? Já nechci, abys mi něco dával.

Ne, dobrý, já si nic nemyslím, já ti chci pomoct. Klid.

Co děláš?

Co děláš?

[hudba, hvízdání…]

- Pojď dolů. - Co je?

[vyhazovač] Mazej! Dělej, jdeme.

Nic nedělám, je to jen kočička.

Do prdele.

[Šampón] Ty vole.

Kluci, tady je to skvělý!

[svižná hudba…]

[policejní siréna…]

[Šampón] Dělej!

[Šampón] Dělej, vole!

[rytmická hudba…]

[rytmická hudba, policejní siréna…]

[Karel] Tudy!

Ne! Nahoru!

[Karel] Co děláš?

[Karel] Tudy, ty vole.

[policejní siréna…]

Pšt!

[vzdalující se policejní siréna…]

[smích]

Ty vole, kluci, to bylo super!

- Furt nám to běhá, co? - [smích]

- Mě nějak bolí levý varle. - Co?

- Z tý bitky? - Ne, to už mám dýl.

Nemáš to z tý afghánský pouštní osamělosti?

- [Šampón] Víš, co máš dělat? - [Tečka] Ne.

Jak ne? Musíš opušťák, kamaráde.

[smích]

[bije zvon…]

- Tady bych nechtěl skončit. - Já taky ne.

Já se chci nechat rozprášit v pořádní rychlosti

z nějakýho krásnýho sporťáku.

Víte, že jsem si na gymplu představoval,

že život bude o dost lepší?

- Vidíš, a zrovna tobě já závidím. - Co, prosím tě?

Máš ženu, má tě ráda.

Máš děti.

- Já teda závidím Šampónovi. - A co?

[Prvok] Jak žiješ.

Vždyť já ani nevím, jestli žiju. Akorát pro prachy točím sračky,

za který bych si na gymplu nablil do ksichtu.

Ty vole, můžeš dělat, co chceš,

šukat, s kým chceš,

děcka nemáš.

[Prvok] Ty seš svobodnej.

Ty vole!

Kluci, znovu musíme něco udělat, jinak skončíme jako úplní sráči.

Takhle to dál nejde.

Vzpomínáte, jak jsme před maturitou proběhli nahatí přes celou školu?

To byl poslední pořádnej úlet, co jsem zažil.

Všimli jste si, že když je vylitej, že nezadrhává? Ty krásně hovoříš.

Třeba by nás to osvěžilo, kdybysme něco takovýho podnikli.

Mě běhání s vytaseným bambálem neosvěží, to vím naprosto jistě.

- Jak to můžeš vědět? - To vím.

Třeba by tě to nakoplo, kdybys udělal nějakou kravinu.

Možná Kláře nerozumíš proto, že už nejsi schopnej uvažovat jinak než logicky.

- Kamaráde, děkuju ti za tuhle terapii. - Lepší je se svlíknout než neudělat nic.

Já bych nám to normálně vytyčil jako úkol.

- Tyčil. - Proč se máme svlíkat?

Abys poznal, jestli je v tobě ještě nějakej punk.

- Jakej punk? - Seš v krizi středního věku.

- Já v žádný krizi nejsem. - [všichni] Ty vole, bydlíš s mámou!

- Protože ji mám rád. - Já mám žízeň. Pijem!

- [všichni] Jasně. - Musíme pít, chlapi!

Otevři!

[zpěv] ♪ Teplej rum pil, i když potom blil. ♪

♪ Myslel si, že je to známka punku. ♪

♪ Co hořelo, to vyhulil. ♪

♪ Myslel si, že je to známka punku. ♪

♪ Tududu tududu. ♪

♪ Ale kluci říkali, že punk je jinde. ♪

♪ Tududu tududu. ♪

Kdo se první svlíkne, odstartuje boj proti krizi.

Ale ne sám doma.

Ne sám doma, na veřejnosti a mezi lidma.

Musí vydržet minutu nahej a nesmí se skrejvat.

A nahraje se na mobil a pošle to dalšímu.

[Šampón] A ten se musí hned svlíknout taky. Ať je, kde je.

- A kdo to poruší, tak je sráč. - Ale fakt sráč.

- Bože, to je kravina. - Je to dobrý.

[smích…]

Je to skvělý.

[Tečkův smích]

[tajemná hudba…]

[Klára] Kájo?

Myslíš, že je možný, aby spolu dva lidi vydrželi celej život šťastní?

Proč se musí vždycky všechno hezký pokazit?

Posloucháš mě?

[Klára] Kájo?

- [Max] Karle! - [Klára] Karle.

- [Max] Karle! - [Klára] Karle.

Karle! [slovensky] Jsou tu ti amíci.

- Jaký amíci? - Ty vole, prodáváš firmu za 500 mega!

[Karel] Aha, no jo.

- A myslíš, že to je dobrý rozhodnutí? - To jsme už probrali tisíckrát, ne?

[Karel] Jo, to jo.

Jen mi není jasný, kam se podělo nadšení, se kterým jsme to budovali.

Neděs mě, ty vole!

[Max] Mám ti připomenout, proč je správný to teď prodat?

Víc peněz nám už nikdy nikdo nenabídne. Sám jsi to říkal. Říkals to.

Hm.

Víš, co je blbý? Já jsem za poslední roky

snad neudělal jediný rozhodnutí proto, že bych měl chuť ho udělat.

Všechno dělám jen proto, že to je rozumný.

Karle.

Myslím, že mě to začíná trochu srát.

Promiň.

Já asi potřebuju blejt. Promiň.

- [ajťák 1] Mně se to celý nějak nezdá. - [ajťák 2] Mně taky ne.

[ajťák 1] Proč Karel firmu prodává, když se jí tak skvěle daří?

[ajťák 2] Třeba je vyhořelej.

[ajťák 1] Škoda, že už nemá koule jako před deseti lety.

[ajťák 2] To teda fakt nemá.

[jemná hudba…]

- Kam půjdem na jídlo? - Nenecháme si něco přinýst?

Pardon, můžete mě natočit, prosím?

Děkuju.

[akční hudba…]

- [Karel] Přeji vám dobrý den. - Dobrý den, Karle.

[akční hudba…]

[výklad anglicky…]

[anglicky] Zdravím, vespolek.

[anglicky] Moc rád vás poznávám.

[Karel anglicky] Tak…

[anglicky] Jakpak se dnes máte?

[Tečka] Tak. Vyrazíte dveře,

prohledáte prostor a zneškodníte mě. Jasný?

- [studenti] Jasný. - Kdo se hlásí jako rukojmí?

Vy?

Dobře. Rozdělte se do skupin. A žádný blbosti.

Kdo trefí rukojmí, oběhne s výstrojí desetkrát areál. Jdeme!

Co mám dělat?

[Tečka] Normálně se chovejte

jako rukojmí.

To byste si mě měl držet, abych vám neutekla,

pane kapitáne.

- O co vám jde? - Můžu křičet?

Chovejte se normálně, ty vole!

Jestli myslíte, že si u mě odkroutíte zápočet kozama, tak jste na omylu.

Hezky si to pěkně zase celý schovejte.

O zápočet mi nejde. Jen bych chtěla mít postel u okna.

Co? Jakou postel?

Holky na ubytovně mě nechaj spát u okna, když vás dostanu na rande.

Šel byste na rande?

Nešahejte na mě! Byl jsem rok na misi, jsem nadrženej jak stepní koza!

Mohl bych vás roztrhnout vejpůl! Nechte mě na pokoji. Jasný?

Jo.

[přišla zpráva na mobil]

Do prdele.

Stalo se něco?

Sedněte si na tu židli!

Sedněte si!

Ruce za hlavu!

Budete se koukat tam!

Tam se dívejte!

Akce!

[Tečka] Nekoukat!

[akční hudba…]

[studenti] Policie!

[střelba]

[akční hudba…]

[střelba]

Co je?

Máš mě zneškodnit, ne mi čumět na péro!

[Tečka] Zavolejte další!

[šumění sprchy…]

Čau.

Já jsem tak šťastná, žes mi v noci zavolal.

Akorát bys neměl tak pít. Byl jsi úplně maličkatej.

[smích]

Ale to nevadí, to doladíme.

Hlavně, že jsme konečně spolu. Hm?

Pup, pup.

[smích]

Co si dáš k snídani? Já pro něco skočím.

Mohla bys sehnat telefon na mámu toho kluka z castingu?

Hm.

A jít domů?

Já nechci jít domů. Já tady chci bejt s tebou.

Běž domů.

[rytmická hudba…]

[přišla zpráva na mobil]

[z mobilu chrčení]

[studenti] Policie!

[chrčení…]

[hudba k reklamě…]

[zpěv mrkve] ♪ Zdravá, chutná, voňavá. ♪

♪ To jsem já. ♪

♪ Poctivá, sáčková, zeleninová. ♪

♪ Jo, každý gurmán sní… ♪

- [Karolína] Ještě něco potřebuješ? - Musím na chvíli zmizet.

- Ahoj. - Čau!

Co tady budu dělat, prosím tě?

- Kočičko. - Hm?

- Kostým pórku, prosím tě. - To je on, jo? Já jsem Karolína.

- Dobrý den. - Vy budete skvělej. Fakt.

- [zadrhává] Určitě ti to nebudu kazit? - To se nedá zkazit.

[Prvok] Máš to u mě.

Jsem fakt v háji. Holky potřebujou zimní oblečení,

ráno se nám podělala pračka a Ľubica mi připomněla,

že jsem slíbil koupit auto, do kterýho se vejdou čtyři dětský sedačky.

- Líbí se vám to, pane režisére? - Jo.

Tady budeš den poskakovat u hrnce a vyskáčeš si dvacku.

Ani nemusíš nic zkoušet. Jenom kostým.

[zadrhává] Seš úžasnej. Zajdem spolu na oběd?

Hele, já ještě musím něco zařídit. Holky se o tebe postarají. Čau.

Čau.

[rytmická hudba]

- Seš to ty! Ahoj. Čau. - Gábo!

- [Gába] Co ty tady? - Co ty tady děláš?

- Nějak se živit musím. Co ty? - Zachraňuju rodinnej rozpočet.

- Ježíši, že zachráníš i mě? - Tebe?

Jo. Onemocněl nám zpěvák. Hrajem s kapelou starý popíkový hity.

Heidi Janků, Helču Vondráčkovou, Marušku Rottrovou.

Večer máme kšeft a já nemám zpěváka. Volal jsem úplně každýmu.

Akorát na tebe jsem zapomněl.

Kolik je to let, co jsme spolu hráli? Dvacet?

Když to vezmeš, dám ti pět litrů.

A proč nesháníš zpěvačku, když to jsou ženský hity?

[Gába] Počkej.

Podívej.

[Gábův smích]

[Gába] Jako sranda.

Pro tebe s tvým hlasem easy money.

Víc než v tomhle kostýmu se neztrapníš.

- [Gába] Donesu cédéčko. - Ukažte! No perfektní.

Já vám říkala, že budete skvělej. Strašně se na to hodíte.

No pecka, dobrý. Holky, jdem se podívat na tu mrkev.

[píseň Heidi Janků] ♪ Tak svět mi radosti chystá ♪

♪ a v kramflecích jsem si jistá, ♪

♪ když se načančám, když se načančám, ♪

♪ když se načančám. ♪

♪ Po drahých kober… ♪

Dobrý den, já volám na inzerát volného místa.

Aha.

Na shledanou.

Já volám kvůli té nabídce volného pracovního místa.

Už ne. Dobře, chápu.

Já volám, jak nabízíte to volné místo.

Haló?

Haló!

[učitelka] A škrábu, škrábu, lechtám, lechtám.

A opičce dám banán a jablíčko. A co ještě dáme?

Hu, hu! Takhle dělá a skáče teď opička.

- Dobrý den. - Hu, hu, hu!

- Prosím vás, kde je ředitelna? - Támhle. A co dělá ještě opička?

- Děkuju. - Houpe se. Hů, hů.

Hrajete na klavír, zpíváte, absolvoval jste pedagogickou fakultu,

můžete nastoupit hned, nemůžete otěhotnět.

To jsou perfektní předpoklady. Ráda vás přijmu.

- Děkuju. - Vydržte, přinesu smlouvu.

A budu potřebovat vaši občanku a číslo účtu.

Jen musím zprovoznit tiskárnu, máme tu teď trošku chaos.

Budete první chlap v našem sboru.

[ředitelka] Teda, tři holky a čtvrtá na cestě.

To už jste zasloužilej tatínek.

[rytmická hudba…]

- [Tečka] Co je? - Už jenom okamžik.

[Tečka] Máš mě zneškodnit, ne mi čumět na péro!

[ředitelka] Tak.

Tak prosím.

Něco není v pořádku?

Ne, naopak.

Tak výborně.

[pomalá rytmická hudba…]

[učitelka] Tak, paráda.

[učitelka] A ještě jednu osmičku.

[pomalá rytmická hudba…]

- [klepání na dveře] - Ano?

[holčička] Tam se nesmí.

Promiň.

[ředitelka] Copak, něco jste zapomněl?

Ne, já si jenom tady ještě potřebuju něco vyřídit.

Aha.

- Co to děláte? - Promiňte, je to jen taková hra.

Za minutu se zase oblíknu.

- Nechte toho! - Já bych rád, ale nemůžu.

- Nezlobte se. - Okamžitě odejděte!

[řed.] Ne! Nejdřív se oblečte a potom odejděte.

[Prvok] Nebojte, já nejsem perverzák, nemusíte se na mě dívat.

- Pane Machu! - [Prvok] Za chvilku zase zmizím.

- No? - Můžete zařídit, aby ten člověk odešel?

- [řed.] A oblékl se? - To není nutný, za chvilku půjdu sám.

Co to bereš do ruky? Obleč si to, úchyle! Neslyšels paní ředitelku?

[Prvok] Já vás bohužel nemůžu poslechnout.

[Mach] Uá!

[zpěv] ♪ …to je moje potěšení, travička… ♪

[kluk] Jé, ten pán má venku zadek!

[svižná akční hudba…]

Ty vole! [smích]

Já nejsem sráč! Ty vole, nejsem!

Hů! [anglicky] Punk není mrtvý!

[smích]

- [zpěv] ♪ Má drahá, dej mi víc své lásky. ♪ - Přestaň dělat blbosti a obleč se.

- ♪ Já nechci skoro nic… ♪ - Už jsme dávno měli jít!

- ♪ Já chci jen pohladit tvé vlásky. ♪ - [zvonění mobilu]

[jemná hudba…]

Ano?

[jemná hudba…]

[vzdech]

[jemná hudba…]

Myslím, že není dobrej nápad, abych se s Matějem seznamoval.

Je pro něj lepší, že mě nezná.

Mám mu teda říct, že na tu roli našli někoho jinýho?

Dopadlo by to blbě.

Myslíš, že to může bejt horší než teď?

Třeba by vám spolu bylo dobře.

Je dost po tobě.

Jo.

Čeho se bojíš?

[přišla zpráva na mobil]

[ředitelka] Okamžitě odejděte!

Co je?

Promiň.

[tichá akční hudba…]

[hudba utichla]

- Pan doktor tady není? - Je na dovolené. Co vás trápí?

- Tak já přijdu jindy. - [uroložka] To bude až za dva týdny.

Aha.

Máte nějaké potíže?

Varle.

Tak pojďte dál.

- Tohle bolí? - Jo.

- Potřebujete telefonovat? - Jo.

Ahoj, mami. Jak se máš?

Nepotřebuješ něco?

Bolí tě noha? Tak já ti něco nakoupím. Co potřebuješ?

No tak kafe třeba potřebuješ. Mlíko, ne?

Zelí máš ráda, nějaký minerálky ti koupím.

[uroložka] Vypadá to na zánět prostaty. Otočte se na bok.

Jo.

[Tečka] Bude lepší, když mi to napíšeš esemeskou.

[Tečka] Tak jo, měj se hezky. Ahoj.

Au! Ou.

- Ty vole. - Pšt.

Do téhle se mi teď vyčůráte, uděláme testy a nasadíme antibiotika.

[uroložka] A do téhle mi přinesete sperma.

Hned?

Ne, to máte za domácí úkol.

Myslíte, že se trefím?

Trefíte.

Nešla byste se mnou někdy na kafe?

Přineste mi tu moč.

[jemná hudba…]

Ahoj.

Ty někam jedeš?

Jo.

Sama, nebo s někým?

Záleží na tom?

Jsi zamilovaná?

Chceš se mnou vůbec dál žít?

Ty ses s někým vyspala, já ne.

- Proč z tebe vůbec nic necejtím? - Promiň, ale co po mně chceš?

Mám ti přinýst kytku a přemlouvat tě, abys mi přestala zahejbat?

Mám jet, nebo tu mám zůstat?

[Karlův povzdech]

[Karel] Jestli potřebuješ jet, tak jeď.

Co ti mám na to říct?

Cokoliv jinýho než tohle.

[vzdech]

[jemná hudba…]

[matka Tečky] Měl by ses slušněji oblíkat.

Takhle se tě každá ženská lekne.

- Stejně mě žádná nechce. - Musíš se víc snažit.

[matka] Posledně jsem v nemocnici potkala jednu sympatickou sestřičku.

Byla moc milá.

- Musíš se pořád takhle ksichtit? - Neksichtím se, mám takovej obličej.

Nemáš. Seš hodnej kluk, ale tváříš se jako vrah.

Pak se nediv, že žiješ se mnou. Tohle by nikdo jinej nesnesl.

Víš co? Myslím, že bude lepší, když se odstěhuju.

Prosím tě! A proč?

Děsně mě sereš.

[matka] Proč seš na mě tak sprostej?

Protože mi pořád připomínáš, jakej jsem lúzr.

A přijdeš zejtra na večeři?

Nepřijdu.

To mi ani nepopřeješ k narozeninám?

[matka] Zase jsi zapomněl, viď?

Tak přijdu.

[rytmická hudba…]

[smích Prvoka, Tečky a Karla…]

- Čau. - [Prvok] Čau.

- [Tečka] Čau. - [Karel] Zdar.

- Na úspěšný úvodní kolo naší superhry. - [Karel] Tak.

[Šampón] To svlíkání byl dementní nápad.

- Nevztekej se, aspoň nejsme sráči. - Dáme rovnou druhý kolo?

- Jasně. - Jo.

- Já určitě ne. - Jak ne? Přece teď nevyměkneš?

- [Karel] Jdeš do toho taky, ne? - [zvonění mobilu…]

- [Šampón] Sorry. - Co sorry?

- Tse. - Hele, Karel.

[smích]

[Prvok] Dobrý!

Ano?

- Ahoj. Můžeme se vidět? - Myslíš, že je to rozumný?

Ne, já nechci pokračovat v tom, co jsme dělali včera.

[Klára] Jen nevím, co mám dělat. Chystala jsem se jet na chalupu,

a už dvě hodiny sedím v autě a nejsem schopná nastartovat.

[Šampón] Mám čas až zejtra večer. Přes den točím.

[Šampón] Napiš, kde budeš, přijedu za tebou.

[Klára] Dobře. Tak jo. Díky.

Ahoj.

[Prvok] To je výborný. [smích]

- [Prvok] Máš úplně bílej zadek. - [Karel] Já jsem běloch.

- Co se tváříš tak tragicky? - Řeším pracovní sračky.

[Prvok] Nelži! Myslíš, že na tobě nepoznáme,

že jsi zase zprcal nějakou babu a teď nevíš, jak z toho ven?

[Prvok] No tak, přiznej se!

Nemůžu, záviděl bys.

[smích…]

- Hele, ale to je dobrý. - Co?

[Karel] Zkusit aspoň jeden den vůbec nikomu nelhat.

- [Prvok] Hm, to je dobrej úkol. - [Tečka] Myslíš?

[Karel] Já myslím, že jo. Lžeš často?

- Já? Komu? - Já nevím komu, komukoliv, mámě.

Na gymplu jsme opovrhovali každým, kdo nedokázal bejt stoprocentně rovnej.

A teď z různejch důvodů máme pocit, že říkat pravdu je blbost

a lhát je rozumnější. To je divný, ne?

Jako že se nám zcvrkávaj koule, když nemáme na to říkat pravdu?

- Přesně. - A jaký pravidla by ta hra měla mít?

Jednoduchý.

Prostě během celýho dne na jakoukoliv otázku musíš odpovědět

stoprocentně upřímně. Bez výjimky.

Ať už se bude ptát kdokoliv na cokoliv.

A jak budeme splnění takovýho úkolu dokazovat?

To nebudeme, tenhle úkol si prostě každej vyhodnotí sám.

- Já jsem pro. - Tak já taky.

- [Karel] Paráda. - Já teda určitě ne.

Kdybych měl bejt celej den ke všem upřímnej,

tak se strhne takový peklo, že je do večera po mně.

[kapela hraje podklad k písni…]

[Prvokův zpěv] ♪ Ať jdu sama, nebo v davu, ♪

♪ mám tě pořád plnou hlavu. ♪

♪ Mám tě pořád plnou hlavu, ♪

♪ což už možná víš. ♪

[nezáživná hudba…]

Kluci, já jsem se to fakt nadrtil.

Ale jestli to budem hrát takhle mazlavě, tak to nedám.

Musíme přitvrdit, abych se do toho mohl opřít.

Jinak si fakt budu připadat jak buzna na entou.

No tak jo. Tak to bude aspoň tentokrát jiný.

[bubeník] Já jsem pro. Zařádíme si, vole. Tak jedem.

[rytmická hudba…]

[Prvok] Opři se do toho trochu!

Ostřejc!

♪ Ať jdu sama, nebo v davu, ♪

♪ mám tě pořád plnou hlavu. ♪

♪ Mám tě pořád plnou hlavu, ♪

♪ což už možná víš. ♪

♪ Jsem tím známá a jsem v stavu ♪

♪ zapomenout na únavu. ♪

♪ Zapomenout na únavu ♪

♪ i na zemskou tíž. ♪

No, tak to bylo lepší, ne?

Tak.

- [kolega] Kam čumíš, ty vole? - Sorry.

[studentka] Koukej, máš příležitost.

Hele, víš, co je rozumný, viď?

Jo, vím. Neslintat, nekoketovat, studentky nepíchat.

No, tak na to mysli, ty vole.

Hele, díky, žes mi našel tenhle flek.

- Dobrou. - Dobrou.

[zabouchnutí dveří]

[rytmická hudba…]

[klepání na dveře]

Nepotřebujete s něčím pomoct, pane kapitáne?

Ne.

[Horová] Fakt ne? Prosím, jenom na chvilku.

Holky se na mě koukaj.

[hraje kapela, řev publika…]

[Prvokův zpěv] ♪ Já se vznáším, já si létám nadzvukovou rychlostí, ♪

♪ já si létám, já se vznáším a činím tak s radostí. ♪

♪ Já se vznáším, já si létám, let se stal mou vlastností, ♪

♪ já si létám, já se vznáším ♪

♪ s radostí. ♪

[jásot, potlesk…]

[zpěv] ♪ Zdravá, chutná, voňavá, to jsem já. ♪

♪ Poctivá, sáčková, ♪

♪ zeleninová. ♪

Mohla bys jít prosím tě domů?

- To myslíš vážně? - Jo.

Ty seš ubožák.

[zvonění mobilu…]

- Čau. - [Karel] Ahoj, já vidím, že svítíš.

[Karel] Nemohl bych se u tebe zastavit?

- [Karel] Haló, slyšíš mě? - Teď?

- [Šampón] Co se děje? - Nějak se mi nechce domů.

Tak jezdím po městě a hledám nějaký místo, kde bych se necítil úplně blbě.

Kvůli Kláře?

Jo.

- [Šampón] Tak zazvoň, až zaparkuješ. - Díky.

[jemná hudba…]

[zvonění mobilu…]

- Ano? - Ahoj.

Mohla bys mi zavolat tak za patnáct minut?

- [Šampón] Potřebuju vysvobodit. - Víš co? Jdi do háje.

Mohla bys přestat řešit můj pokřivenej charakter a pomoct mi? Prosím.

Jsem taková kráva, že se s tebou vůbec bavím.

Seš moc hodná. Díky.

[vzdech]

Možná ještě budu muset jet na Barrandov.

Zejtra točím, jsou tam problémy s dekorací, jsem na telefonu.

[Karel] Aha.

[Karel] Co bys dělal na mým místě, kdybys zjistil, že ti Klára zahejbá?

Snažil bych se na to zapomenout.

Zapomenout, jo?

Prostě bych to vymazal z hlavy.

Klára tě miluje, to je jasný.

Musel to bejt bezvýznamnej úlet.

To já právě nevím, jestli to byl bezvýznamnej úlet.

Kdyby tě nemilovala, tak už by od tebe dávno odešla.

Znám ji, neumí se přetvařovat.

Ty myslíš, že jo?

Když já už si nejsem ničím jistej.

Nevím, co po mně chce, asi ani nevím, co po ní chci já.

A jestli ještě vůbec něco.

Hlavně si nemysli, že by ti bez ní bylo líp.

Nebo dopadneš jako já.

Líp ti rozhodně nebude.

[zvonění mobilu…]

Tak jak to jde?

Jo?

[Šampón] Hm.

[Šampón] Fakt?

Tak já tam za chvíli jsem.

- Promiň. - Ne, to je v pohodě.

- Já ti děkuju. - A za co, prosím tě?

Třeba, že sis nevymyslel nějakou blbou výmluvu,

když jsem tě takhle v noci přepadl.

[ženský zpěv brumendem…]

- Tak jo, tak ať ti to jde. - Jo, jasně, drž se.

- Ty taky. Čau. - Čau.

[hluk silného motoru…]

[ženský zpěv brumendem…]

[kvílení pneumatik, řev motoru…]

[ženský zpěv] ♪ Šubyduby. ♪

♪ Šubyduby. ♪

♪ Šubyduby. ♪

♪ Šubyduby. ♪

♪ Šubydubyda. ♪

♪ Šubydubyda. ♪

♪ Šubydubyda. ♪

♪ Šubydubyda. ♪

♪ Šubydubydů. ♪

♪ Šubydubyda. ♪

♪ Šubydubyda. ♪

♪ Šubydubyda. ♪

♪ Šub šub. ♪

♪ Šubydubyda. ♪

- Tati? - Co je?

Co je? Pojď sem.

- Tati, že nikdy nezemřeš? - Copak?

- Tobě se něco špatnýho zdálo? - Že nezemřeš?

To už je den?

- Do háje. - Nezemřeš, že ne?

Ehm.

Zemřu.

Ale až za dlouho, víš?

A proč?

Co je to za otázky, kočičko?

Všichni zemřou.

I maminka?

- No. - Zbláznil ses? Co jí to říkáš, prosím tě?

[Prvok] Promiň. Já dneska musím říkat jenom pravdu.

- Sakra. - [Ľubica] Cože?

Už je to dobrý.

Kam jdeš tak brzo?

Do práce.

Jo? A kdy přijdeš?

- V noci. - Zase?

Co budeš dělat celej den?

Šampón mi dal roli v jedný reklamě.

Tobě?

- No. - Proč zrovna tobě?

Ptal jsem se,

jestli by pro mě něco neměl.

Proč?

- Protože mě vyhodili z práce. - Co?

[Prvok] Neboj, peníze vydělám.

Dneska celej den točím a večer zpívám s kapelou.

- S jakou kapelou? - No, Femme Fatale.

Pojedu s nima na pár firemních večírků.

Tak pa, pac a pusu.

[rytmická hudba…]

[mrkev] ♪ Zdravá, chutná, voňavá. ♪

♪ To jsem já. ♪

♪ Poctivá, sáčková, zeleninová. ♪

♪ Jo, každý gurmán sní ♪

♪ o polévce instantní. ♪

- ♪ Jo, každý gurmán sní o polévce… ♪ - Stop, dobrý. Ještě to doladíme.

- [Šampón] Seš super. - Nejsem trapnej?

Seš. Ale to je právě dobrý.

V pořádku? Můžu pro vás cokoliv udělat?

- Ne, díky. - Děkujeme.

[Šampón] Holky, trochu víc života do toho.

- Není to nějaký divný, ten pórek? - Nevím, jak myslíte vy.

[Šampón] Mohla by ses trošku víc usmívat?

Takhle, pane režisére?

Díky.

A pojedeme znova!

♪ Zdravá, chutná, voňavá. ♪

♪ To jsem já. ♪

♪ Poctivá, sáčková, zeleninová. ♪

♪ Jo, každý gurmán sní ♪

♪ o polévce instantní. ♪

♪ Jo, každý gurmán sní… ♪

Můžete mi říct, co tam předvádí ten pórek?

[Šampón] Těší se do polívky jako ostatní zelenina.

Akorát je vysokej, nemůže tancovat, trochu se klátí.

- Chtěl jste reklamu s humorem, ne? - [klient] Ať ubere.

- [Šampón] To bude dobrý. - Ať ubere!

♪ Jo, každý gurmán sní o polévce instantní. ♪

♪ Jo, každý gurmán sní… ♪

Stop!

[Šampón] Poprosím pórek, aby trochu ubral. Decentněji, jo?

Vždyť jsi chtěl, aby to byla sranda.

Je možný ubrat?

Jasně. Jak chceš.

[Šampón] Fajn, tak znovu.

[rány…]

Dobré ráno. Vaše káva.

- Jste v pořádku? - Ani ne.

- Proč tleskaj? - Jsme rádi, že jste firmu neprodal.

[Karel] To je fajn.

- Akorát teda Max není rád. - Jasně.

[rány…]

Co děláš?

[slovensky] Amíci z obchodu vycouvali. Musel jsem si ulevit.

Jo, jasně. Uvolni se.

- Cože? - Co tě sere?

Že nevyděláš další bambilion?

Vždyť máš peněz dost. Na co potřebuješ další?

[řinkot]

Chováš se jako nezodpovědnej chuj.

A víš, že je mi tak líp, než když mi hlavu řídila kalkulačka?

[sekretářka] Ehm. Promiňte, ale právě přijela televize.

Mají na vás počkat v zasedačce?

- Jako na mě? - Slíbil jste rozhovor.

Já teď žádnej rozhovor dělat nechci.

Nezlobte se, ale včera jste říkal,

že když přijede štáb sem, tak je nepošlete pryč.

- Fakt jsem to říkal? - Hm.

Tak jo, tak uděláme rozhovor.

[slovensky] Ale mohl bych tě požádat,

aby ses během toho rozhovoru snažil bejt příjemnej?

Že by ses usmíval a nepřidával firmě další problémy svými novými pocity?

- [Max] Můžeš se o to pokusit? - Jo. Pokusit se můžu.

[Max] Dík.

Nebylo by dobrý si na to natáčení vzít oblek?

Vyřídím, že tam brzo budete.

Tak jo.

[vzrušené vzdechy…]

[zvonění mobilu…]

- Čau. - [Karel] Nazdar, chci se zeptat.

My pořád ještě…

- Co tam děláš, ty tam pícháš? - Jo.

Fakt?

Ne.

[Karel] Tak co tam děláš?

Chystám sperma na laboratorní analýzu.

[Karel] Ty vole, to je perfektní.

Takže já teď taky musím říkat pravdu, jo?

No nemusíš. Pokud ti nevadí, že budeš sráč.

[Karel] Bezva.

Tak díky. Pěkný den.

Tobě taky.

- Můžeme? - Jo, jedu.

Je pravda, že IT firmy prezentují zákazníkům

jako dokonalé novinky produkty, které jsou už často

technologicky zastaralé? Dělá to i vaše firma?

- Ano. - Takže to přiznáváte?

Ano.

Můžete divákům vysvětlit, jak to funguje v praxi?

Pokud chceme přimět zákazníka koupit si každý rok nový program,

musíme prezentovat nabízené produkty jako neprůstřelně dokonalé

a zároveň už finalizovat vývoj jejich vylepšených verzí.

V médiích se nedávno objevily spekulace,

že vaše firma záměrně generuje viry, které napadají vaše programy.

[novinářka] Je to pravda?

- Je. - Jaký to dává smysl?

Dává. Zvyšujeme poptávku po našich antivirových produktech.

Nezdá se vám to tak trochu neetické?

Smyslem existence každé firmy je především generovat zisk.

Všechno ostatní je pouze marketingová pohádka,

která má přimět zákazníka, aby co nejvíc utrácel.

To jsme hovada, co?

[Tečka] Hop! Hop! Dobrý.

[Tečka] Ten střeh širší, pojď. A teď.

To je ono.

Jasný?

- Teď si to zkusíte vy. - [student] Ty kráso.

[student 2] Je vůbec něco, co vám nejde, pane kapitáne?

- Na to mám jako odpovědět, jo? - [student 3] No jasně.

- Neumím to s holkama. - [Horová] Co neumíte s holkama?

- Nic. - Jak jako nic?

Jako vůbec nic.

- A proč? - [smích…]

Protože

jsem mamlas?

[smích…]

Co je na tom vtipnýho?

[smích…]

[zpěv mrkve] ♪ …o polévce instantní, jé, jé. ♪

[Šampón] Stop.

- Můžete mi říct, co to děláte? - Už nic.

Ukažte?

Pane režisére!

[klient] Nepřeju si, aby v reklamě na zdravou polívku hrál alergik!

- [Šampón] Prosím? - Ten člověk má alergii na líčidla!

[Prvok] To je v pohodě, já to vydržím. Můžem točit dál.

Jo? Máte oči jak angorák!

Tak ho přearanžujeme dozadu.

Děláte si legraci? Okamžitě toho Drákulu vyměňte!

Tak počkat! Já tady šaškuju od rána,

takže odejdu, jedině když dostanu zaplaceno.

Vy byste měl správně podle smlouvy zaplatit pokutu za to,

že jste zatajil alergii a zdržujete natáčení.

Tak laskavě držte hubu, svlíkněte si ten kostým a vypadněte!

- Neřvěte na mě! - Můžete toho idiota vyhodit?

Buď rozumnej. Já ti ty prachy dám.

Já nechci tvoje prachy.

- Chci prachy toho arogantního kreténa! - Nech toho.

Jak to, že si toho herce nepamatuju z castingu, pane režisére?

Rozumím tomu dobře,

že jste za mými zády obsadil do reklamy, kterou naše firma platí,

vašeho kamaráda, kterýho jsem neschválil?

[klient] Nebo se pletu? To není váš kamarád?

Není.

Je vysokej, takže se na tu roli prostě hodil.

[Šampón] Pochopitelně, jestli si to přejete, já ho můžu přeobsadit.

[klient] No výborně.

Chováš se jako kretén.

Možná bys měl zkusit sebrat odvahu

a fakt říkat aspoň jeden den svýho života pravdu.

[rytmická hudba…]

[Šampón] Počkej. Hele, seš v pohodě?

Nesahej na mě!

Vyndejte mě z toho ven! Všichni.

[zvonění mobilu…]

Čau.

[Karel] Promiň, nedokážeš zjistit, kde je Klářino auto?

Má registrovaný satelitní vyhledávání.

A proč jí nezavoláš sám?

[Karel] Nechci, aby věděla, že ji hledám.

Doufal jsem, že jela na chalupu, ale nejela. V noci jsem tam byl.

- Tys za ní jel do Krkonoš? - [Karel] Jo.

Hele, pomůžeš mi? Já potřebuju vědět, kde je.

Hm. Tak mi pošli espézetku, no.

- Díky. - [Tečka] Čau.

- Dobrou. - Hm.

Zase tam dali mrkev kurvy.

- Vždycky ji tam dávaj, ne? - Ještě i hrášek, vole.

Ty jsi smolař. [smích]

[hudba k písni Heidi Janků „Když se načančám“…]

[Prvokův zpěv] ♪ Rumělku ve tvářích, ležím v polštářích, to mě právě baví. ♪

♪ Nic mě netíží, jen si prohlížím všechny šperky, co mám. ♪

♪ Tak svět mi radosti chystá, ♪

♪ v kramflecích jsem si jistá, ♪

♪ když se načančám, když se načančám, ♪

♪ když se načančám. ♪

♪ Když se načančám, když se načančám, ♪

♪ když se načančám. ♪

Dobrý den. Můžu vám poradit? Jakou velikost má vaše žena?

To nevím.

Kde tady máte zkušební kabinky?

Támhle.

[jemná detektivní hudba…]

No, tak! Sakra.

[jemná detektivní hudba…]

Pane?

- Tady je dámské oddělení. - [Prvok] Já vím.

Už budu.

Pokladna?

[jemná detektivní hudba…]

[pláč miminka…]

[jemná detektivní hudba…]

[zvonění mobilu…]

- Čau. - Už ho mám. Díky za pomoc.

[Tečka] Hele, není zač.

- Nebudeš dělat blbosti, že ne? - [Karel] Neboj.

Čau.

[štěkot psa]

[jemná klavírní hudba…]

- Dobrý den. - Dobrý den.

Promiňte, mohla byste mi říct, je tady ubytovaná?

- Vy jste od policie? - Ne. Je to moje žena.

Aha.

Promiňte, ale nemůžu sdělovat žádné informace o ubytovaných hostech.

Jasně.

[jemná klavírní hudba…]

[recepční] Je tady ubytovaná.

Hm. Sama?

Jo.

A návštěvu měla?

Ne. Před chvílí odešla.

[jemná hudba…]

[produkční] Kdo to ještě neslyšel, dotočná je od půl devátý v baru Kobra.

- [muž] Super, díky. - [produkční] Těšíme se.

Jé, pardon.

[klient] Tak co?

Nakonec se to docela povedlo, ne?

[klient] Copak? Klidně řekněte pravdu, já to unesu.

Je to sračka.

- Cože? - Je to sračka.

Jak myslíte.

To bylo skvělý.

Za tohle si zasloužíš pusu, kovboji.

Nechceš se přijít přitulit dneska ke mně do pelíšku?

To teda nechci. A nesahej na mě!

Proč ty se tak často musíš chovat jako nesnesitelnej idiot?

[jemná hudba…]

[troubení klaksonů]

[jemná hudba…]

[Saša] Á! Nezastřel mě! Chachá!

[Saša] Jé, teď ne!

- [domovní zvonek] - [Matěj] Babička!

[výstřel]

Och! Jé!

Přesnej zásah.

Já jsem mrtvej.

Mami, je tady nějakej pán.

[Saša] Jakej?

- [Šampón] Ahoj. - Ahoj.

Kdo to je?

Pamatuješ si, jak jsme spolu mluvili o tatínkovi?

To je on?

[Šampón] Ahoj.

Proč s náma nebydlíš, když jsi můj táta?

[Matěj] Proč jsi od nás odešel?

Bál jsem se.

Čeho?

Že už s váma

budu muset zůstat napořád.

[Matěj] A proč ses toho bál?

Protože jsem nevěděl, jestli to chci.

A chceš, nebo nechceš?

[jemná hudba…]

To já pořád nevím.

[jemná hudba…]

[bouchnutí dveří]

Péťa.

Péťa.

- [matka] No ne! - Ahoj, mami.

- Ahoj. - Tak já ti přeju všecko nejlepší.

A ať konečně v televizi dávaj něco, co tě bude bavit.

Hm.

A tady máš něco, ať si u toho můžeš hezky zakouřit.

No ne! Děkuju. Ty můj kluku!

- Co to tady voní? - Máme návštěvu.

[rachocení]

Dobrý večer.

Stokrát jsem ti říkal, ať se nepokoušíš mě s někým seznamovat.

Ale to je Irenka, ona je hrozně fajn.

To je ta zdravotní sestřička, o který jsem ti vyprávěla.

Shání podnájem, tak teď tady bude bydlet.

- Cože? - Přišla mi pomoct s pečením.

A co se mě zeptat, než si sem někoho nastěhuješ?

A ty ses mě na něco ptal, když ses rozhodl odstěhovat?

[klepání]

[slovensky] Krůta bude hotová za pět minut, tak já už asi půjdu.

[matka] To v žádným případě.

Mám dneska narozeniny a rozhodla jsem se, že se mnou povečeříte oba.

[povzdech]

Tak…

co jsi dneska dělal?

Nic zajímavýho.

Ale no tak.

Irenku by to třeba taky zajímalo. Že jo?

[slovensky] Jasně. Prý vyučujete bojové techniky.

- Hm. - Já jsem jako malá chodila na judo.

[smích]

Aha.

Prosím tě, nemůžeš nám normálně říct, cos dělal?

Já ani nevím, jak žiješ.

- Mami, mně se strašně nechce. - To se nemůžeš dneska přemoct?

[matka] Aspoň trošičku?

Dobře.

Ráno jsem onanoval, abych odevzdal vzorek spermatu.

Dopoledne jsem pak jako nějakej uslintanej zoufalec

civěl na prsa studentkám u boxovacích pytlů.

Odpoledne jsem se styděl na urologii, protože při poslední návštěvě

jsem uroložku neúspěšně pozval na rande

hned po tom, co mi strčila prst do zadku.

A než jsem šel sem, tak jsem na chvilku usnul

a zdál se mi sen o tom, jak jsme spolu na dovolený u moře.

To byl celej můj den.

Ale ten sen byl hezkej, ne?

Neznám nic zoufalejšího, než když se pětačtyřicetiletýmu synovi

zdá sen o tom, jak mu při opalování maže záda vlastní matka.

Byl to sen na hovno, mami. Stejně jako všechno, co se mi dnes stalo.

Jsi spokojená?

- [slov.] I já jsem měla sen. - Ano?

[slov.] O tom, že jsem tak tlustá, že se nevejdu do tramvaje.

[Irena sl.] Ucpala jsem zadkem

dveře.

[slov.] Jezdila jsem po Praze,

dokud mě v Pankrácké vozovně odtamtud nedostali řidiči.

[smích]

Snažíte se zbytečně, já vás na rande nepozvu.

Od první chvíle je mi jasný, že jste stejně zoufalej případ jako já.

Okamžitě za ní běž a omluv se.

- [Tečka] Máš tachykardie? - Jdi za ní.

- Mám zavolat sanitku? - Ne.

Seš si jistá?

Jsem si jistá, že mi udělá líp, když půjdeš a omluvíš se.

Netvař se, že umíráš. Za tohle si můžeš sama.

[bouchnutí dveří]

[rána]

[matka] Dobrou chuť.

[jemná hudba…]

[klakson]

- [muž anglicky] Děkuji. - [anglicky] Nashle.

Dobrý večer. Už je tady moje žena?

Můžete mi říct číslo pokoje?

Má návštěvu.

Koho?

Takovej pětačtyřicátník. Před chvílí přišel.

- To číslo pokoje. - Nechci mít nepříjemnosti.

Jestli mi to číslo nedáte, začnu bušit na všechny pokoje.

A dříve nebo později se dobuším. Spíš dříve.

- Tři sta dva. - Díky.

[jemná klavírní hudba…]

Všechno, co dělám, je špatně. Ten Matěj mi nikdy neodpustí.

Mám na to něco říct, nebo radši ani ne?

Ty se hlavně udobři s Karlem. Jinak si to budu do smrti vyčítat.

A co mám podle tebe dělat?

Ani nevím, jestli Karel chce, abych se vrátila domů.

Ani mi nezavolal.

[vzdech]

Neboj se, on si tě najde.

[klepání na dveře]

[Karel] Kláro?

Ano.

- Můžu dál? - Hm.

Jsi tu sama?

Jo.

- Myslel jsem, že jsi chtěla jet pryč. - No, nejela jsem.

Hledám tě.

Jo?

[Karel] Jo.

Víš, chtěl jsem ti říct, že tě miluju.

Že mi na nikom nikdy nezáleželo tolik jako na tobě.

Ale tohle mě mrzí.

- Co tě mrzí? - Že mi lžeš.

- [Klára] Ach. - Koho tu máš?

- Kájo, počkej. - [Karel] Je tady?

- Ne. - Jako v koupelně?

Počkej chvilku. Kájo, prosím, nech toho.

- [Karel] Vylez! - [Klára] Nech toho!

- Počkej. - Projevuju teď dost emocí podle tebe?

Vylez!

- Vím, že to tak nevypadá… - Vypadá to blbě.

Jen jsme si povídali. Já ti to vysvětlím.

[Šampón] Prosím tě, hlavně klid. Není to, jak si myslíš.

Ty máš bejt můj kamarád, a ne se tady schovávat v koupelně.

Ale já jsem tvůj kamarád.

Nejsi.

- Kájo, prosím tě. - Nesahej na mě.

[dětská ukolébavka z hracího strojku…]

Karle.

[dětská ukolébavka z hracího strojku…]

[ukolébavka ztichla]

[jemná hudba…]

Jste zlatá, paní Hrdličková. Tak, všechny už spí.

- Aha. - Kdyby něco, tak volejte.

Nebojte. Hlavně si s manželem užijte večer.

No, děkuju.

[neklidná hudba…]

[Prvokův zpěv] ♪ Pak hledej tam, kde není tíže zemská. ♪

♪ Teď zatím zůstaň dole, já jsem ženská. ♪

♪ Já jsem ženská. ♪

♪ Dlouhá bílá žhoucí kometa ♪

♪ v dálce dráhu mléčnou zametá. ♪

♪ O mnoho blíž ♪

♪ je však můj žár. ♪

♪ Dlouhá bílá žhoucí kometa ♪

♪ může být už dáma stoletá. ♪

♪ Mně je však míň, ♪

♪ dvacet a pár. ♪

[zesílené dýchání…]

[Prvokův zpěv] ♪ Říkej mi jmény všech květin, ♪

♪ říkej mi krásněj než předtím, říkej mi: ♪

- Já ho žeru. Je krásnej. - [Prvok] ♪ „Lásko, mám tě rád.“ ♪

- Myslíš, že je teplej? - To je jasný, se na něj podívej.

[Prvok] ♪ Má hlava zní včelím úlem, ♪

♪ v lůžku náš důlek ♪

♪ chráním a zahřívám. ♪

♪ Tvá slova voní… ♪

[jásot, potlesk…]

[za dveřmi nesrozumitelně členové kapely…]

[Gába] Tak to bylo super.

Já jsem to věděl. Už s námi musíš zpívat pořád.

- [Prvok] Jasně. - Budeme mít tolik kšeftů!

- [Prvok] Počkej. - [Gába] Dej na to. Hop, hop!

- Dej na to! - Počkejte.

Co je?

[Gába] Je super.

Co tady děláš?

Kdo hlídá holky?

- Co tady děláš ty? - Co bych tady dělal? Zpívám.

Vždyť jsem ti to ráno říkal.

- Tobě se tohle líbí? - Nelíbí.

Nebo možná i líbí. Já nevím. Nějak vydělávat musím.

Proč jsi přišla?

Viděla jsem tě, jak sis odpoledne kupoval ty šaty.

Cože?

- [Ľubica] Tobě to dělá dobře? - Jak tě to napadlo?

- Jak dlouho už mi lžeš? - Já ti nelžu.

Nebo možná i lžu.

Protože seš těhotná a ze všeho hned vyšiluješ.

Já vyšiluju? Vždyť se chováš divně.

Jak se mám chovat?

Ty si plníš sen o velký rodině, v břiše máš čtvrtou holku.

Já se to jenom snažím přežít. Tak se na mě nedívej takhle vyčítavě.

- [otevírání dveří] - Ty vole.

- Pojď, dáme přídavek. - Jo, hned.

Víš co? Počkej tady na mě, sedni si tam.

My dáme dvě písničky a pak pojedeme domů.

[z baru jásot, hvizd…]

[z mobilu vyzváněcí tón]

[zvonění mobilu…]

[vyzváněcí tón…]

[ticho, vzdálený štěkot psů…]

Co tam děláte, pane kapitáne?

[smích…]

- Koukám na prsa, ale nejsou vidět. - Takhle vám žádná nedá.

Odchod!

- Dobrou noc. - Dobrou noc. Pardon.

[cinkot lahví]

Promiňte, neviděl jste tady moji těhotnou ženu?

- Nějakou těhuli odvezla záchranka. - Cože? A kdy?

Je to asi pět minut. Sorry, já musím na bar, mám tam lidi.

[neklidná hudba…]

Do prdele.

Do prdele!

[klakson]

[klakson]

[neklidná hudba…]

Ľubico!

Ľubico!

Ľubico!

- Ľubico. - [lékařka] Vy jste otec?

- Jo. - [lékařka] Tak si tady počkejte.

- Jsi v pořádku? - Počkejte tady. Pak za váma přijdu.

Ľubico!

[neklidná hudba…]

[tlukot srdce, temná hudba…]

Ahoj, tati.

Proč jsi od nás odešel?

[leknutí]

[zvonění mobilu…]

No?

Kde seš? Za chvilku máme začít točit.

[Šampón] Prosím tě, nezlob se, já dneska nepřijdu.

- Promiň. - [asistentka] No počkej.

[jemná hudba…]

[křik holek…]

Nech toho Emo, někdo mi volá. Počkej!

No?

Vyhlašuju třetí kolo hry. Každej udělá to, čeho se nejvíc bojí.

Cože? Nech toho! Holky, dost!

[Šampón] Musíš udělat to, o čem víš, že bys to měl udělat,

ale bojíš se toho. Dobrej třetí úkol, ne?

Nemám na tvoje chytrý nápady čas. Ľubica v noci málem potratila.

Bude až do porodu v porodnici a já jsem úplně v hajzlu.

Takže se svěř někomu jinýmu, jo? Sorry. Pojďte, holky.

[jemná hudba…]

[řinkot]

[ticho]

[jemná hudba…]

[rádio] A my posíláme písničku všem, které stejně jako nás

zasáhla dnešní tragická smrt tohoto režiséra oblíbených seriálů.

Takže pro něj „We are the Stars“.

[pomalá píseň „We are Stars“…]

Kdo neskáče, není Čech! Hop, hop, hop.

Kdo neskáče, není Čech! Hop, hop, hop.

Kdo neskáče, není Čech! Hop, hop, hop.

[píseň „We are Stars“…]

[Šampón] Tečko, kamaráde, hezkej novej rok.

Tak já ti přeju, aby se ti na tý tvý misi vyhejbaly kulky

a nějaký pohledný vojandy tam provětraly ty tvoje kulky.

A doufám, že až se vrátíš,

že si tady nabrnkneš nějakou ženskou, zůstaneš tady

a my pak budem chodit kalit. Přemejšlej o tom, kamaráde.

Čau.

[píseň „We are Stars“…]

[Klára] Prosím tě, nezlob se už na mě.

[píseň „We are Stars“…]

[křik holek…]

Holky, běžte si hrát do pokojíčku.

[křik…]

Šampón tě seznámil s Klárou, ne?

Jo.

Mě seznámil s jednou, ty jo,

to byla asi nejkrásnější holka, s jakou jsem to v životě dělal.

Říkal, že to má tak ráda, že jí ani nebudou vadit moje blbý kecy.

Byla zrzavá?

Jo.

Tu mi dohodil taky.

- Říkal, že se jí nemůže zbavit. - Hm.

Jo, on uměl bejt velkorysej, to jo.

Tak jsme tu naši slavnou hru dohráli.

- Šampón navrhoval ještě třetí úkol. - Jakej?

Aby se každej odhodlal udělat to, čeho se nejvíc bojí.

[zvonění mobilu…]

Miláčku?

Ahoj. Už jdete? Moc se mi po vás stýská.

Jo, už vyrážíme.

[pláč…]

Neboj, všechno mám sbalený.

[pláč…]

- [Prvok] Mám i knížky. - Drncej.

- [Prvok] Za chvíli jsme u tebe. - [sílící pláč…]

Co děláš?

- To je k ničemu. - [sílící pláč…]

No, tak se moc těším. Pa pa, pika, pusu.

Pa pa, pika, pac a pusu.

- No přesně. - Pojď sem.

[Prvok] No pojď sem. Takhle, tak.

- [řev] - My ti s holkami nějak pomůžem.

- Jo? - No.

Se sem můžu přestěhovat z ubytovny. Slušně vařím, holkám bude chutnat.

- No! - Děkuju, kluci.

- [řev…] - Neřvi.

[jemná hudba…]

- [Tečka] Dobrý den. - Dobrý den.

- [Tečka] Hledám sestřičku Irenku. - Irenku?

[Tečka] Hm.

Děkuju.

Dobrý den.

Já jsem vám přišel říct,

že jsem idiot.

A že by mě mrzelo, kdybyste se kvůli mně k mámě nenastěhovala.

Tak třeba se tam někdy uvidíme?

Tak já jdu.

[píseň Lenky Filipové „Za všechno může čas“…]

[Prvokův zpěv] ♪ Lásku si odpřisáhli ♪

♪ pod mostním obloukem. ♪

♪ A dál to pak společně táhli ♪

♪ tím svým životem. ♪

♪ Lásku si odpřisáhli. ♪

[smích]

[Prvok] ♪ Měli jen skromná přání ♪

♪ srpnových létavic. ♪

[jekot]

[Prvok] ♪ A snad kromě milování ♪

♪ je natrápilo nic. ♪

♪ Měli jen skromná přání. ♪

♪ Za všechno může čas. ♪

♪ Ten, co se skrývá v nás. ♪

♪ A v něm vteřina ♪

♪ je delší než rok. ♪

♪ Odešel jednoho rána, ♪

♪ vzpomínky, ty s sebou vzal. ♪

[Tečka] Kdo byl nejhodnější a zaslouží si palačinku?

[Prvok] ♪ Chyběla jen slavobrána. ♪

Dobrou chuť.

[Prvok] ♪ A vůbec nikdo neplakal. ♪

- ♪ A odešel jednoho rána. ♪ - [Klára] Tak šup.

[hraje kapela…]

♪ Za všechno může čas. ♪

♪ Ten, co se skrývá v nás. ♪

♪ A náhle si zrychlí ten svůj krok. ♪

♪ Za všechno může čas. ♪

♪ Ten, co se skrývá v nás. ♪

♪ A v něm vteřina je delší než rok. ♪

[pláč novorozence]

[hraje kapela…]

[pláč…]

[hraje kapela…]

[jásot, hvizd publika…]

[ticho]

[píseň „Dobrá zpráva“…]

♪ Neseme dobrou zprávu na ramenou. ♪

♪ Že nebojíme se černý a jdeme hledat i tu v poli zahozenou. ♪

♪ A na chyby že nám právo neseberou, ♪

♪ že nebudeme to vzdávat a do davu a po jednom nás nenaženou. ♪

♪ Odpíchneme se k jízdě za štěstím. ♪

♪ Svou hlavu, rovnou páteř, pevný zápěstí. ♪

♪ Snad by se ti nelíbilo na kolenou? ♪

♪ Vstávej a těš se. ♪

♪ Dlouhým stínům s láskou zamáváš. ♪

♪ Zkus limity a omezení zapomenout. ♪

♪ Vznášej se lehce. ♪

♪ S grácií zvládáš mírná stoupání. ♪

♪ Ze života čerstvou šťávu lisovanou ♪

♪ my pijeme každý ráno ♪

♪ a prošlapeme cestu strachem zasypanou. ♪

♪ Neseme dobrou zprávu na ramenou. ♪

♪ Vydržíme do poslední a bez boje a zaživa nás nedostanou. ♪

♪ Odpíchneme se k jízdě za štěstím. ♪

♪ Svou hlavu, rovnou páteř, pevný zápěstí. ♪

♪ Snad by se ti nelíbilo na kolenou? ♪

♪ Vstávej a těš se. ♪

♪ Dlouhým stínům s láskou zamáváš. ♪

♪ Zkus limity a omezení zapomenout. ♪

♪ Vznášej se lehce. ♪

♪ S grácií zvládáš mírná stoupání. ♪

♪ Přesně tak jsem to nějak viděl, ♪

♪ je to přesně tak, jak jsem o tom slyšel, brácho. ♪

♪ Plavu znak, mám věci na háku, visej vedle sebe, ♪

♪ jak když v hospodě páku vyzveš a nemáš tlak. ♪

♪ Tvý ego je v pánu, nejsi napnutej jak prak. ♪

♪ Odjedeš k ránu, městem plaveš jako vlak, ♪

♪ co provezl hodně špíny, neopakovat. ♪

♪ Chytit tu svou chvíli, vole, říkám si to fakt. ♪

♪ Rovina je Mekka, nechci znova lhát, ♪

♪ moje rodina je řeka, mimo čeká jenom mráz, ♪

♪ co věkem víc sílí, pomalu ti žere tvář. ♪

♪ Proto v tu chvíli, kdy se chleba láme snáz, ♪

♪ pozvedám číši, na řece si stavím hráz, ♪

♪ co stvořila přístav, je to naplno, z místa, ♪

♪ v tom jsem extrémista, ne nihilista. ♪

♪ Snad by se ti nelíbilo na kolenou? ♪

♪ Vstávej a těš se. ♪

♪ Dlouhým stínům s láskou zamáváš. ♪