Original subtitles

Nevadí ti, že je zítra představení, viď?

Tady je moc hezky.

Na představení si zazpíváš příští rok.

Vím, že jsi měl někde zpívat poprvé, ale to představení není nic zvláštního.

Tenhle rok jsem samej beďár.

Je to tím, že není čistej.

Čistej je dost, akorát to do sebe pereš non stop.

Jsem OK.

Nejseš OK, jseš pořád sjetej.

Ty jsi viděla, jak se sjíždím?

Běž do piči, Šule...

- Viděla jsi, jak se sjíždím? - Drž hubu, Šule!

Vykuř mi, krávo!

Dej dolů tu masku!

Nedám!

Je mi zima.

Pustím dovnitř trochu tepla.

Dej mi ji...

Hopla!

Co děláš? Zabiju tě!

Blíží se hodnej Aco.

V noci chlastal se šéfama, jeho žena porodila.

Jo, dobře ví, do jaký prdele vlízt.

Tady jste!

Všechno šlo podle plánu, chlapi!

Žena leží na intenzivce, všechno je OK...

Dimitrije: čtyři kila dvacet, jednička s hvězdičkou.

Hele...to je on.

Ty jsi byl u porodu, úchyle?

Jo. Prožíval jsem to, jako bych se rodil já sám. Nekecám.

- Já bych sebou švihnul. - Lituji, že jsem u toho nebyl i minule.

Je mi na blití. Ještě že jsem nesnídal.

- Šel bys k porodu? - Celej žhavej...

Musel jsem manželku před porodem oholit,

- nedošáhla kvůli břichu na buchtu. - To bych nemoh...

- Nemoh bys ji holit? - Nemoh.

- Jseš fajnovka... - Bojím se ostrejch předmětů.

V hlavních rolích:

Goran BOGDAN

Stefan TRIFUNOVIČ, Jana BJELICA

Boris ISAKOVIČ, Vuk KOSTIČ, Marta BJELICA

Bojan ŽIROVIČ, Svetlana BOJKOVIČ, Dejan DEDIČ

Miona MARKOVIČ, Ana FRANIČ

Uroš JAKOVLJEVIČ, Dubravka KOVJANIČ

Překlad: Selma55

Maskérka: Jovana JELAČA

Asistent zvuku: Ivan STANOŠEVIČ

Zvuk: Vladan KORAČ

Kostýmy: Marija NIKOLIČ

Scénografie: Irena MARJANOV

Hudba: Vojislav ARALICA

Střih: Lazar PREDOJEV

Hlavní kameraman: Miladin ČOLAKOVIČ

Výkonný producent: Jelena MITROVIČ, Igor KECMAN

Hlavní producent: Miodrag STEVANOVIČ

Umělecký režisér: Boban JEVTIČ

Producent: Ivana MIKOVIČ

Autor seriálu: Oleg NOVKOVIČ, Milena MARKOVIČ

Scénář: Milena MARKOVIČ

Režie: Oleg NOVKOVIČ

Jsou tu inspektoři Markovič a Krsmanovič.

Řekni jim, o co jde.

Dobře. Zavedu je tam.

Je to hnusný?

Ještě horší...Nemám slov.

Až skončíme, vezmu si nějakej prášek. Nestydím se to říct.

Omlouvám se...

Kdy jsi sem přišel?

Přišel jsem jako první. Divím se, že jsem se nepozvracel.

Asi proto, že mi to nejdřív nedošlo. A taky mám ucpanej nos...

Nevím sám...byla to hrůza.

Omlouvám se za zpoždění. Je příšerný provoz, všude zácpy.

- Komu se omlouváš? - Přece vám i jemu.

Nech tý vykačky.

V sedm třicet zavolala na novobělehradské oddělení nějaká Dragana Kuburovič,

která oběti hlídala dítě.

Pracovala zde příležitostně jako účetní a občas obstarávala nákupy.

Dáš si vodu?

Dá si všechno... Kdo našel tělo?

Já...a Lazar, zrovna telefonoval, tak nepřišel hned.

Přijeli jsme to jen prověřit.

- Je tady v noci někdo? Nebo třeba vedle? Mohl něco vidět. - Ano, je.

Nějaký Rade Jankovič.

Alkoholik. Žije tu. Na tomhle místě.

Prošli jsem to. Dnes večer tu nespal.

Údajně občas spí i někde jinde, ale zatím nevíme kde.

Zrovna dneska tady není.

Ta žena volala asi sedmkrát.

Dokonce plakala. Prosila, ať sem zajdeme, jestli se něco nestalo.

To dítě je u ní, je ještě malé.

Měla oběť moc ráda.

Zhroutila se, když jsme jí to řekli. Je na JIPce.

Pořád opakovala, že se děcko probudilo, a matka nebyla doma.

Oběť údajně nikdy nespala mimo domov.

Ani když měla vystoupení nebo něco podobného.

Prej někdo dělal zkoušky na inspektora?

To budu asi já.

Fakulta a frčky... Všechna čest.

Co jsi tak nervózní?

Kde jsi byl?

Byl jsem u kamaráda na Medjici.

S něčím jsem mu pomáhal.

- Kdo odcházel včera v noci jako poslední? - Včera?

- Nevím... - Kdo zamykal lokál? - Přece já.

Takže ty jsi zamykal. V kolik?

Včera večer jsem byl na Medjici,

stěhovali jsme nějaké věci.

Teď jsem přišel.

Zamyká Mikac. Přijde si pro tržbu, a pak zamkne.

Mikac?

To je normálka.

Pojď na chvíli ven. Hni sebou.

Vodíš si do vířivky nějaký buchty?

Ne, já ne. Někdy šéf, a někdy Tikica tam chodí...ráda.

Děláš z nás voly? Že jsi byl v noci ve vířivce se šéfem?

V noci jsem tady nebyl.

Nějaký holky zrušily večírek. Mikac se nasral,

a já jsem kolem šesté odjel pryč na člunu.

Zamknul jsi?

Myslím, že jo.

Vožral ses?

Myslím, že jo.

Tijana Spasič byla zabita.

To mohl udělat jen blázen.

Proč?

Vždyť je to Číňanova žena.

Má s ním dítě.

Danila Kinakoviče-Číňana?

Jo, toho.

Ten sedí v Mardelji.

Dřív jsem tady měl

školu jachtingu.

Tohle všechno bylo moje.

Jachting je pro buzny.

Poslouchej, ty šmejde.

Buď na ráně, třeba tě budem potřebovat.

A dej si frťana, třesou se ti ruce.

Je celej podělanej.

To jo.

Číňan je místní?

Ano.

Znal jsi ho?

Znal.

Co je zač?

Šéfe? Problém...

Kluk ze suterénu...

tohle je můj lokál. Vypadněte.

Do zítřejšího rána tam nikdo nesmí.

Mluv! Že to není Tijana?

- Je. - Jak se to stalo?

To ti nemohu říct.

Bylo to rychlý, brácho?

Bylo.

Já ti nevěřím, ty sráči?

Bolelo ji to?

Táhl jsi to s ní, Mikac?

Hele, bengo,

- skoč mi na cara. - Ptám se tě naposled...

Byla pro mě jako sestra. To ty nikdy nepochopíš.

Jasně. Padej domů, ještě se uvidíme.

Šerloku...

Najdi toho zmrda!

Mladej...nešahej na mě.

To nerozchodíš, až se mi postaví.

Mluv, holka...

Penetrace vagíny i rekta...

Žádné sperma. Nenašla jsem chlupy, ani nic podobného.

Oběť nemá nic pod nehty.

Žádné stopy po násilném styku.

Toho, co jí to udělal, určitě znala.

Pachatel použil prezervativ. Žádné stopy po lubrikantu.

Oděrky na chodidlech,

zřejmě se pokusila bosá utéct. Podlitiny na rukou.

Držel ji za ruce a tloukl po nohách.

Potom ji uškrtil.

- Byla svázaná? - Ano, po smrti. Nylonem.

Než ji svázal, zašil jí vagínu.

Vlascem. Rybářským.

Zavražděnou je Tijana Spasič.

Družka mafiána Daniela Kinakoviče-Číňana, který je ve vězení.

S Číňanem má čtyřletého syna. S děckem je

její otec a bratr, přijeli z Jagodiny. To máme z krku.

Zavolala jim ta ženská, která volala nám.

Zdá se pravděpodobné, že oběť něco měla i s Milanem Stankovičem, zvaným Mikac.

To se musí prověřit.

- Nikolo... - Ano, šéfe...

Já vím, fešáku, že jsi měl dobré, ba výborné, vztahy s Číňanem i s Mikcem.

Měl.

Ne že půjdeš k Číňanovi na vlastní pěst . Dobře víš, že je to zmrd.

- Dobře. - Myslím to vážně.

Já jsem Milka Bjelič, našla jsem oběť.

Dělá inspektorský zkoušky, šéfe. Fakulta..to není prdel.

- Jseš vdaná? - Nejsem.

- Máš nějakýho borce? - Na to nemám čas, ani chuť.

Počkej, nejsi ty ta karatistka?

Jsem. Jako dítě jsem vás viděla vyhrát závody,

Dobrá...

Můžete jít. Ještě něco proberu s Nikolou.

Proč?

Klidně mluv, pospícháme.

Kdy jsi naposledy viděl Číňana?

Na nějakém pohřbu. Asi před sedmi lety.

- Opravdu? - Ano.

- Hlavně mě nevoď za nos. - Nebudu. Slibuju.

- Mně si něřek nic. Myslíš, že jsem blbej? - Jo, seš trochu blbej.

Ptám se tě na Číňana, a ty lžeš.

S Číňanem jsem chodil na základku.

Vyrůstali jsme spolu. To je všechno.

Pak jsme šli společně do války.

Šmytec. Víc toho není.

Dobře.

Ty tomu tady velíš?

Ano.

Nikdo nám nic neřekl.

Kde jsi by včera večer?

V Jagodině.

I se synem.

Mluvil jsi s dcerou?

Před třemi dny.

Od té doby ne.

Na nic nešahej! Nejdřív to prohlídnem my.

Koukej vypadnout!

- Slyšel jsi? Vypadni! - Nešahej na mě, fízle!

Seš hluchej, kurva?

Šéfe... Tohle musíš vidět.

Štětka jedna...špinavá štětka. Vždyť jdu...

Bělehrad...zkurvenej Bělehrad. Mrdám celej Bělehrad!

Co je, hovada? Co čumíte? Co?

Milutin Spasič...

Třikrát předveden.

Fanoušek, chuligán...

Většina jeho chábrů je v base...

Útok na veřejného činitele, nějaké držení...

To nebyl on.

Zdá se, že ho táta drží zkrátka, aby nedělal problémy.

Dlouholetá partnerka si stěžovala, že ji týral. Žárlil na ni.

Zatím jsem ji nenašli, žije ve Slovinsku.

Hledej Slovinku.

Jo, všichni hledáme Slovinku.

Abyste se nepochcali smíchy!

Celej barák se baví na náš účet.

Používáte násilí jako dutý hlavy.

Jestli ještě jednou užijete násilí, užiju ho i já. Začnu nejvyšší hodností.

Posluž si...

Hele...

Copak jste nějací chuligáni?

Nebo je to z fazolí?

Dělej, běž se osprchovat.

Máme zpoždění.

Je to problém?

Kdybys přišel dřív, nemuseli jsme to řešit.

Omlouvám se.

Běž se osprchovat.

Jseš snad moje máma, Majo?

Uděláš průšvih, nasereš se a hele... viníkem jsem já...

Nejdu se sprchovat. Klidně budu tvým rodičům smrdět.

Trhni si nohou.

Nechme toho, ať si můžu jít lehnout. Měl jsem příšernej den.

Jdem. Ať to máme z krku.

Omlouvám se...

Všechno nejlepší.

Jdem. Ať už je to za námi.

Ježíš, není ti pět, je ti třicet jedna. Nechápu, proč pořád blbnete s oslavama.

Sám jsi nikdy žádnou neměl.

- Na zdraví! - Na zdraví!

Promiň, jsem unavený. Klidně tu zůstaň.

Jestli teď odejdeš, tak ani nechoď domů.

Dobře.

Půjdeš k mamičce, že?

Nikdy jste ji nepozvali. Víš to? Ty, ani tvoji rodiče.

Někdo zdrhnul...

Dej jim co pijou.

Mně stačí koukat. Šahat nemusím...

Ty třeba ne. Ale já prostě musím.

S dovolením...

S dovolením...

Můžu si trochu šáhnout?

Ne.

Pitomče... Všechno jsi posral.

Rozbil bych ti hubu za to, že jsi odehnal ty prciny.

Nenávidím chlapy...

Nenávidím všechny chlapy.

A jestli něco nenávidím víc, než chlapa, tak...

tak hromadu chlapů na jednom místě.

Ale hromada prcin.. To je...poezie...

Ale chlapi, ti jsou jako čoklové, když jsou ve smečce.

Čoklové...

A úplně nejvíc mě sere,

když se smečka čoklů přihákuje na jednu prcinu, a chtěj ji vopíchat.

To je přece normální.

To je homo, kámo.

Ty jsi homo, vole.

- Táhni do prdele! - Takhle nemluv, kamaráde.

Hele, je čas na pleskavici.

- Nebo taky hovno! - Doma máš pleskavici zakázanou.

Co?

Mám ti koupit pleskavici, brácho?

Lidi, to fakt není fér.

Dej si vodchod!

Jejda, synáček!

Pěkně ses zrychtoval! Opatrně!

Pojď...

Hezky pomalu.

Na, jez...

Dej pokoj s těma vopičárnama, Ranař. Třesou se mi ruce. Nespal jsem ani minutu.

- Všechno vím. Vím, co se stalo té malé. - Ranař...

Jo, Ranař. Protože uměl dát ránu.

Ranař...Ranař...Ranař...

Vod něj bys teda ránu nechtěl. Akorát kdybys byl blbej. A rychlej.

Ranař...

Zkus to říct ještě jednou.

Já bych to nedělal...

Dobře, Milane.

Řekni nám, co víš o Tijaně Spasič.

Neber to osobně, ale chci mluvit jenom s ním.

- Brala drogy? - Jo. Stoprocentně.

Buď pila, nebo hulila.

Nestačilo jí, jaká je. Chtěla být superbuchta.

Zpívala, cvičila a tak...

Neměla špatnej hlas.

Podle mého názoru byla super.

- Co hazard? - To ne.

Dlužila někomu peníze?

Ne. Stoprocentně ne. Byla držgrešle.

Nedávno koupila nový Mac. Byl levnej, z Ameriky, dárek pro někoho.

- Dárek? Pro koho? - Nevím, a je mi to volný.

Co se čílíš?

- Co ti je po tom? - Líbila se ti?

- Ani nevím... - Měl jsi s ní něco?

Ne.

- Komu dala ten počítač? - Nevím. Mně ne.

Prej máš klíč od vířivky. Prcal jsi ji tam?

Na, tady máš klíče. Vlez si tam a naklepej si brko.

Můžeš si vzít i mejdlo. Máš mý svolení.

Vypadáš jako vágus, ty vole...

Kdy jste se měli v noci sejít?

Skoč mi na cara...

Proč tam byla, když ta rozlučka byla zrušená?

Ráda pozorovala, jak přichází noc.

Seděla tam s ledovou kávou, vychutnávala si ji, a mlčela.

Takový koťátko...

Jak se jmenuje váš vnuk?

Jmenuje se Siniša.

Po mně.

Byla to hodná dcera.

Tady...

Přinesl jsem fotky.

Měla ráda folklór, tancovala a zpívala.

Vystudovala střední hudební školu v Kruševci.

Tam začala se zpěvem.

Asi proto, že byla tak hezká.

Urostlá.

S kým se kamarádila?

S nějakou Ljubinkou.

- Slušná žena. - Chceš něco říct?

Štětka...samá plastika. Rypák, držku, kozy...

Tijana nic takového neměla.

Ne, Tijana určitě ne, chraň Bůh.

Sinišu kojila a všechno to...

Chodila s ním k logopedovi...

Malej nemluvil.

Neseznámila se s někým nedávno?

Pokud vím, tak ne.

Ty nevíš nic, tati. Před pár měsíci někoho potkala.

Myslím, že někoho měla. Někoho lepšího. Chodili spolu dokonce do divadla.

- Někoho lepšího... - Mně o tom nic neřekla.

Možná o tom nesměla mluvit.

S Číňanem jsi vycházel?

Viděl jsem ho jen párkrát.

K tátovi se choval s úctou.

Já, synu,

nechci o žádném kriminálníkovi nic slyšet. Nesmí mi přes práh.

Bil ji?

Ne, nebil.

Rozmazlil ji ještě víc, než já.

- To je všechno. - Měla něco s Mikcem?

Mikac je ženatej.

Dělal jsi pro Mikce něco?

Občas jsem někam jel s kombíkem.

- Co v něm bylo? - Nekoukal jsem.

Bojana Miladinovič?

Lže. Jen jsem jí jednu vrazil. Nemlátil jsem ji.

- Tady čtu, že jsi ji měsíc pronásledoval, a zbil jsi jejího chlapa. - Lže.

Píchal jsi Ljubinku?

Kde bych na to vzal?

Kde jsi byl předevčírem večer?

Spal jsem.

Vyrušili jste mě uprostřed práce.

Mikac mi řekl, co se stalo.

Přišla bych, kdybyste zavolali. Takhle je to trochu...

...trapné.

Pracovat se musí.

Ať chceš, nebo nechceš.

Ty pracuješ, já taky.

Kolik bereš?

Hodně, zlato.

- Zavři dveře. - Vypadni.

Moc si nevyskakuj, zavolám šéfovi, a je z tebe pochůzkář, co šikanuje bezďáky.

Už jsi to dlouho neměl, viď? proto jsi nervózní.

Chceš se podívat?

Chceš říct, co se stalo kamarádce?

Obejdu se bez toho.

Neříkej mi to. Tak co tě zajímá?

Nedávno si někoho našla.

Začala číst knížky. Nudilo ji to.

Dávala ty knížky mně, ale já...

...literaturu nemusím . Raději relaxuju jinak, když mám čas.

Nepásla jsi ji náhodou?

Zkraťme to, ušetřme si čas. Nepásla. To nedělám...

Kdybych někoho pásla,

tak by to rozhodně nebyla

máma Číňanova syna...

- To by nebylo "konec dobrý, všechno dobré". - Co jste spolu měly?

Byla jako opuštěnej pes.

Neměla nikoho, kamarádky ani kamarády. Přišla z vesnice, a Číňan ji držel zkrátka.

Pak jí přeskočilo, a Mikac to využil.

Občas jsem šla za ní na splav, zašly jsme na nákupy,

a tak...třeba na oběd.

Ale tohle fakt nedělala.

Číňana mám ráda, on mi...

...jsem mu zavázaná.

Znásilnili tě.

A skončili...

Měls ji zmáčknout víc. Nevěřím jí ani slovo.

A já zase všechno.

Vezmu ji pod krkem.

Nečil se, kámo.

Dělá naschvály, předvádí se. Buď nad věcí.

Pohoň si ho... opíchej něco.

Zůstaň venku.

- Jak je, kámo? - Jde to.

- Jak se máš? - No...

Jakžtakž...

To je vidět. Nevypadáš nic moc.

- Zato ty vypadáš dobře. - Jsem v tréninku.

- Kdy vyjdeš? - Děláš si prdel?

Ne.

- Máš děti? - Ne.

- Jsi ženatý? - Jo, jsem.

A proč, kurva, nemáš děti?

Nějak nám to nejde.

Škoda. Děti jsou poklad.

To jo.

Povídej, brácho.

Jak se má Dana Hrom?

To se ptáš na mou mámu?

Pro tebe není žádná "Dana Hrom", ale "teta Dana".

Co vaši?

Na hovno. Babka Jagoda natáhla bačkory.

- Vím. - Devadesát dva let.

Pro mě byla jako máma i táta, tetka i strejda, všechno.

Povídej, kamaráde.

Já ji nevoddělal.

Napadá tě něco?

- Ne. A tebe? - Ne.

Slyšel jsem, že to bylo brutální.

Od koho jste to slyšeli? Ty i Mikac...

Neřeknu. Ani kdybys mi ho vytroubil.

Jaká byla?

Rozmazlená.

A líná.

Jako všechny naše holky.

Kluka rozmazlila.

Malej vůbec nemluví. Maminčin mazel.

Děda je v pohodě.

S dědou má kluk šanci.

Strýc...

- Co? Je podezřelej? - Ne.

Zasranej nemakačenko. Je úplně k hovnu.

Neudělal sis nějaké nepřátele?

Ne, brácho.

Tímhle směrem je to ztráta času.

Slíbíš mi něco? Jako brácha?

Přivedeš mi ho sem na hodinu a půl, dvě.

Trochu ho vomrdám...Jo?

Dostanu ho.

Kluk ze suterénu...

Vyliž mi prdel.

Mám tě rád, brácho.

Děkuju...

Díky...

* * *

www.titulky.com