Original subtitles

O 6 MĚSÍCŮ DŘÍVE

Dobře, Suus, jsi na řadě.

- Jmenuji se Suzanne. - Je m'appelle Suzanne.

Suzanne…

Velmi dobře.

Stěhuješ se do Francie, měla bys to umět.

Je to ještě daleko?

- Jak daleko to je? - Ještě hodinu a půl.

Hodinu a půl.

Jsme tady.

Máme velkou zahradu.

Můžeme si na ni pořídit obrovskou trampolínu.

- Postavíme molo. - Na skákání.

Potřebujeme žraloka v jezeře.

Žraloci jsou děsiví. Pořiďme si delfína.

Dobře, delfína.

Tady.

- Připadalo nám to hezčí? - Možná trochu.

Ale nejsem zklamaný.

Ježíši…

Musíš se dívat za to všechno.

Suus, Basi… Pomozte nám vykládat, pojďte.

Mami, mám velký hlad.

To je odporné.

Eriku?

Neteče voda.

Eriku, neteče voda.

Sakra.

Říkal jsem ti o těch 200 wattech, proboha.

Ničemu nerozumíš.

Objednal jsem to před dvěma týdny.

Co? To s tím nemá nic společného.

Už jdu. Moment.

To je šílené, děláš si ze mě srandu?

A ten seznam.

To je všechno?

Nemám všechno ze seznamu.

Pro zbytek si dojděte do železářství.

Mám otázku.

Sháníme pro náš dům…

Ano?

Ach. Chápu: kutily, stavaře.

- To myslíte? - Ano.

Všechny najdete ve Zlatých stránkách.

Co říkal?

Zlaté stránky.

Sakra.

- Jsem unavená. - Chci tyrannosaura rexe.

Já chci jít domů.

A chci zlatou rybku a hodného žraloka.

Neměli jsme ve Francii dostat trampolínu?

Ano, dostanete ji. Už jsme skoro hotovi.

- Nemůžeme ty nákupy vynechat? - Ano.

Promiňte.

Tenhle není moc dobrý. Doporučuji tento.

Tady máte.

Měla byste ho ochutnat, je vynikající.

Basi, no tak, to nemůžeš. Kruci.

- Kde máš sestru? - Nevím.

Jak to myslíš, že nevíš?

Suzanne?

Suus?

Suzanne?

- Suus? - Maminko…

Suus? Pojď.

Suzanne?

- Počkej, mami. - No tak, Basi.

Promiňte. Hledám svoji dceru.

Je blonďatá, takhle, ale…

- Do prdele. Pojď. - Maminko.

Suus? Suzanne?

Suzanne.

Mami.

Do prdele.

Suus? Ježíši, sakra, kde jsi byla?

U hraček.

- Byla jsi pryč. - Pojď, vratíme se dovnitř.

Ahoj, blondýnko. Drž se u mámy, jasné?

Mami, ten pán byl taky z Holandska.

Celý den dělám na tom potrubí

a teď teče armatura.

Takže se stále nemůžeme sprchovat?

Ano, můžete.

Ale teče jen studená.

Promiň.

Šestnáct plus osm.

- Šestnáct plus osm. - Nevím.

- Dvacet čtyři. - Ano, správně. Dobře.

Chceš jí taky?

- Zítra poteče teplá. - Podržím to.

- Deset plus čtyři. - Čtrnáct.

Čtrnáct. Dobře. Dvacet plus osm.

- Dvacet plus osm je dvacet osm. - Ano.

Škoda.

Ano. Ne.

Dobře, díky.

Ne, ne, ale…

Možná…

…znáte někoho…haló?

Párky s houskami.

Chci kečup.

Celý den musíš být venku. Jaká krása.

Je to skoro jako permanentní dovolená.

A dokáže pan workoholik chvíli nepracovat

a konečně strávit trochu času s rodinou?

- Běž si hrát s maminkou. - Ano.

Teď jsi na řadě. Jste u mámy, to je špatné.

Dobře, klíče.

Tak jo, jdeme. On y va.

Podívejte, bude se vám tam líbit.

- Jsi v pohodě? - Basi, pojď sem.

- Vypadáš legračně. - Máš všechno?

Bude dost času na to, abych vás odvezl.

Nejdřív musím dodělat dům. Co je to?

No tak, opičáci, jdeme.

- Ahoj, tati. - Dej mi pět.

Užijte si to.

- Au revoir. - No cigar.

Dobré ráno. Utíkejte dovnitř.

Tak jo.

Naši noví žáci. Ahoj, Suzanne a Bastiane.

- Jmenuje se Bas. - Bas. Jistě.

Ukážu vám, kam si můžete pověsit aktovku.

A přesně v pět si je zase vyzvednete.

Neumím moc francouzsky a děti…

Neříkejte. Nebude to snadné, ale naučí se.

Pojďte, děti, jdeme.

Ne, vy ne. Vy se vrátíte v pět hodin. Ano?

Běžte.

Ahoj.

Mějte se hezky.

Ahoj.

Pojďte.

Dobrý večer.

Dobrej.

Rádi bychom se najedli, jestli je to možné.

Ano jistě. Támhle.

Díky.

- Dáme si láhev? - Ano, to bude fajn.

Jsi v pohodě?

A ty?

- Nikam se neposouváme, že? - Ne.

Tak to prostě chodí.

Madam, čtyři tatarské bifteky a hranolky.

Problémy ale řešíš hlavně ty.

Ne že bychom doopravdy renovovali.

Volala jsi lidem ze Zlatých stránek?

Všem.

No teda…

Nezavoláme nakonec polské dělníky?

Celá vesnice se obrátí proti nám.

Pane? Paní? Lidé se tu snaží bavit.

Ve Francii poslouchají děti rodiče.

Basi, to je v pořádku, opravdu. Pojď.

Dobrý večer.

Chutnalo vám jídlo?

Jsem ráda, že jste tu. Nepoděkovala jsem.

Eriku, tohle je ten pán, který našel Suus.

- Peter Meijer. - Dobrý den.

Jsem Holanďan, říkejte mi jménem.

Ano, posaďte se.

- Víno? - Ano, prosím.

Ahoj, blondýnko. Proč nehraješ pinball?

No, majitelce se to moc nelíbilo.

Opravdu? Když řeknu, že je to OK, je to OK.

Marie, dej dětem pár mincí.

Běžte.

- Já první. - Ne, já.

Takže? Jak se vám líbí Le Petit Paradis?

Žijete na vesnici. Všichni tady ví všechno.

Jaký máte vztah s Juliette? Vzdálená teta?

Juliette byla Simonina matka.

Nevěděl jsem, že má děti.

Děkuji.

- Nebyly jste v kontaktu? - Ne.

A vy? Jak jste se tu dostal?

Láska. A už jsem tu zůstal. Dlouhý příběh.

Ale už nějakou dobu jsem šťastně sám.

Jak jde renovace? Je to spoustu práce, ne?

Právě jsme o tom mluvili. Jde to dobře.

Ale hodily by se nám ruce navíc.

Někdo takový sedí přímo před vámi.

Tomu my Holanďané říkáme žít jako Bůh, že?

Řekněmě, že údržba je trochu zanedbaná.

Světlo ve tmě.

Není to tak špatné. Vyměníme pár trámů.

To úžasné schodiště! Vše opravíme.

A ty kovové části nejsou vůbec špatné.

Chceme nahoře udělat pokoje pro hosty.

Proč ne. Nejtěžší bude elektroinstalace.

Potřebujete povolení, ale nechte to na mně.

- Jak velký je pozemek? - Osm hektarů.

To bude spousta sekání.

Nebudete litovat.

Začněte topit, abychom dostali vlhkost ven.

Není tu plyn, takže budete topit dřevem.

Dobrý způsob, jak to tu uklidit, že?

Vytopí celý dům. Je to velmi efektivní.

Udržujte oheň a přikládejte. Ve dne v noci.

Vítejte ve Francii.

Ježíš.

Radši mi to dej.

- Můžeš mi pomoct? - Ano.

- Jsi v pořádku? - Ne.

Když jsem dříve myslela na svoji matku,

viděla jsem zrušující a dobrodružný život.

Alespoň zajímavější než ten náš.

Nikdy mě nenapadlo, že byla osamělá.

- A sakra. - Je tam spousta věcí.

SOFIA LORENOVÁ VAŘÍ „CON AMORE“

To je něco pro tebe.

Měli bychom dávat pozor, co vyhazujeme.

Répétez après moi.

Chez le docteur.

Mon enfant est malade et a une forte fièvre.

- Dobré ráno. - Ahoj. Dobré ráno.

- Antoine. - Simone.

- Dobré ráno. Antoine. - Simone.

Zvládnete to?

Chcete, abych vám pomohl?

Naštěstí jsou to jen pizzy, těm to nevadí.

Dobrou chuť.

- Šest týdnů? - Minimálně.

- Kolik to stálo? - 1 250.

- Objednám je. - Čísla jsou uvnitř.

- Kolik kubíků potřebujeme? - Metrů.

- Mám hlad. - Vyřídím to, ale zaplatíte to.

Chlapi, neměli jste se postarat o to dřevo?

- To je v pořádku. - Nic jste neudělali.

- Máte víno? - Ne, žádné víno nemáme.

- Ericu? - Promiň, díky.

Děláte pokroky, jak vidím.

Mohu?

Není to otázka síly.

Tímto způsobem se zraníte. Ne takhle.

Sekerou švihnete dozadu obloukem.

A gravitace se postará o zbytek.

Posuňte ruku dopředu.

Tady.

- Francouzské děti jsou hloupé. - Vážně?

- Říkají takové hlouposti. - Jako co třeba?

Jak to mám vědět, neumím francouzsky.

Takže by klidně mohly říkat:

„Závidím Bastianovi. Jsem ňouma.“

To si nemyslím.

To oblečení je tak hloupé.

- To jsi ty? - Ne, to je ona.

To je moje matka.

A to dítě?

Nevím. Nebyla jsem tam.

Kdo to je?

Nevím.

Ty toho moc nevíš, že?

Ne, to nevím.

Jak to, že nic nevíš? Je to tvoje máma, ne?

Je to moje máma, protože jsem vylezla

z jejího bříška, ale nevychovala mě.

Neměla tě ráda?

Věci nejdou vždy podle plánu.

Podívej se na tohle. To jsi napsala ty.

Napsal jsi „milá“ s ypsilon, to je špatně.

MYLÁ MAMI, DNES TO BYLO VE ŠKOLE FAJN

S LÁSKOU TVOJE SIMONE

Co je tu napsáno?

Moje drahá holčičko.

Vidíš, Basi? Měla mámu ráda.

No tak honem. Je čas se osprchovat.

Já vím, není to žádná zábava. Ale musíte.

Base ve škole šikanují.

To je normální.

To neznamená, že to je v pořádku.

Ale neměli bychom reagovat přehnaně.

Prý to bude trvat rok, než si zvyknou.

Musíme to vydržet, my všichni.

Až bude dům hotový, vše bude v pořádku.

Pamatuješ? Žít jako Bůh?

- Petře? - Hm?

Co budeme dělat? Ještě jedno?

- Ještě jedno. - Poslední.

Simone…

Vím, že jsi neměla matku, takže tě neviním,

ale těstoviny, pizza a špatně připravené…

to se nedělá.

Proto jsme to dělali: oheň, víno, přátelé.

- Chceš ještě? - Ne, ne, díky.

Vy dva se máte.

A taky máte dvě roztomilé a úžasné děti.

A ty? Máš děti?

Ne.

Ale syn mé bývalé je jako můj vlastní.

Jak se tvoje matka ocitla tady?

Zamilovala se do někoho jiného.

- Opustila rodinu? - Simone bylo jen šest.

Ale nechala nám tu něco výjimečného. Ne?

Díky ní má Simone teď na účtu 200 tisíc.

Nikdy neříkej dodavateli, kolik máš peněz.

- Peter je přítel. - Je to dodavatel, Eriku.

Někdy na tom nesejde, sedli jsme si.

Miláčku, měla bys světu trochu víc věřit.

Perfektní. Rád tě vidím, chlape.

Potřebuji tě uvnitř.

PLNĚNÉ TĚSTOVINY

Podepíšete to prosím?

- 6000 eur? K čemu to je? - To ta povolení.

- Nezapomeňte přiložit dřevo. - Ano.

- Není to špatné, co? - Není to špatné?

Je to skvělé.

- Pozor. - Ježíši Kriste.

Co se to tu stalo?

Peter navrhl, abychom to udělali takhle.

Měla byste to vidět odtud.

Vysoký strop bude vypadat dobře.

Myslela jsem, že tu budou pokoje pro hosty.

Ano, ale myslel jsem, že je to jen dočasné.

A chceme jen jednu rekonstrukci.

Že?

Večeře je skoro hotová.

Bude se jí to líbit. Přísahám. Věř mi.

Pomůžu vám.

Sakra.

Snažila jsem se.

Dobrou chuť.

Takže myslíš, že to tam půjde udělat?

Bez pochyb. Neboj se, bude to v pohodě.

- Co je s tebou? Chceš umřít? - Drž hubu.

Nechci umřít.

- Kdo jsem? - Měla by ses zeptat:

„Kdo jsi?“ A pak: „Máš knír? Jsi blondýna?“

- Máš knír? - Ne.

Jsem žena. Takže asi nemám knír.

- Mami, podívej, co mám. - Kam jdeš?

Zastavím se u Petera.

- Chce se mnou něco probrat. - Co? Počkej.

Myslela jsem, že my čtyři jsme rodina.

No tak, Eriku. Už tě skoro nevidíme.

Pamatuješ? Francie, zpomalit?

- Dobře, podnikneme něco. - Fajn.

Podívejte na ta štěňátka. Jsou roztomilí.

Co to tu máme? Kozičku.

Chtěl nám to ukázat. Mohl jsem mu říct ne?

Ne.

Králíci.

- Líbí se ti? - Jsou krásní.

Každý něco pěstuje.

Tomu na pozemku rostou jablka, a potom je prodává tady.

- Jablka? - Jo.

- Psi! - Jak to jde, Marcu?

Fuj, peasečí hlava.

- Sebasi! - Ahoj, Petře.

- Dáte si hrozny? - Ano.

- Pojďte. Starosto, dobrý den. - Zdravím.

Naši noví obyvatelé: Simone a Eric.

Ztracená dcera Juliette. Jak se máte?

Fajn. A vy?

Chcete se připojit k energetické síti, že?

Máme problémy s povoleními.

Máme schůzku příští týden.

Byrokracie.

Nechte to na něm. Je to v dobrých rukou.

Díky, díky.

Promiňte.

Přemýšleli jsme o těch pokojích pro hosty.

V domě už nezbylo moc místa.

Co je postavit venku?

Postavte malé bungalovy. Je tam dost místa.

Budu ráda, když přežijeme tu rekonstrukci.

Ale bylo by chytré pokračovat.

V každém ohledu. Chápeš to, že?

Ne, nechápu.

Byla by škoda, kdybyste to teď zarazili.

Vy jste Simone?

A Peter pro vás pracuje?

Určitě si od něj držte odstup.

- Mám ti koupit psa? - Ano…

- Toho černého? - Ne, Petře, my…

Toho bílého?

Eriku? Spíš?

Dnes jsem mluvila s Peterem.

Mluvil o nějakých bungalovech.

Nebudeme je stavět, že ne?

Promluvme si o tom zítra.

Ano.

- Kde je to železářství? - Hodinu a půl.

- Hodina a půl? - Ano.

Máme TomTom. Jen mi dej seznam…

To, co potřebujeme, je dost specifické.

Podle Petera musíš mít zkušenosti.

- Nemůže to udělat Michel? - Neplaš.

Nemám tam účet a nedám mu svoji kartu.

On nekouše.

Půjdeme?

Ano.

Tady sjeďte. Tam.

Dvě hodiny.

Sakra.

Ukážu vám něco pěkného.

Ahoj.

- Tady je víno. - Díky.

Co je v nabídce?

Šneci, krevety, ústřice…

- Skvělé, dáme si to dvakrát. - Dobře.

- Vezmeš vidličku… - A pak už jen…

Ty to neumíš?

Ne.

- Spolkla jste to celé? - Co?

- Vy… jak se to… - Žvýkat? Žvýkala jsem.

- Ne, nežvýkala jsem. - Spolkla jste to?

Co, co, co?

- Mám žvýkat? - Samozřejmě, je to živé.

Teď se to ve vás hýbe.

Šílená.

Promiňte.

- O čem sníte? - Mé sny?

Nevím.

Že je dům hotový.

Ale bude to trvat měsíce.

Nemůžete čekat, až budete šťastná.

Co si přejete teď? Tady, v tuto chvíli.

- Přeji si… - Francouzsky.

Doufám…

- Nesmějte se mi. - Nesměji se.

Doufám…

že moje děti…

jsou tu šťastné.

Myslíte na své děti, na dům,

na rodinu, ale ne na sebe.

Co vy?

Jste krásná.

Simone, podepsala bys to tady?

Peter zná někoho v EDF v OSZ, čeká na to.

- Ericu, chci… - Ty bungalovy, ano.

Promluvíme si později, ano? Podepiš to.

Děkuji.

Pokud není jiný způsob, tak…

Ale jsme na 2 500.

Všechno bude zařízeno.

Uvidíme se za chvíli.

Co?

Eriku?

Co říkali o tvé matce? Jak vážné to je?

Měla mrtvici, může to být cokoliv.

Mám jet s tebou? Chtěl bys?

- To nepůjde. - Ano, půjde.

Vyzvedneme děti ve škole a jedeme.

Děti mají školu a dělníci musí jíst.

Někdo to udělat musí.

Mám požádat tvoji sestru, aby přijela?

Maminko.

Mami!

- Co se děje? - Měl jsem zlý sen.

Chlapečku. Všechno je v pořádku.

- Nechoď pryč. - Ne, nikam nejdu.

Vždy budu s tebou. Slibuji.

Ježíši.

Asi jsem si měla vzít dřeváky.

- Jsem tak ráda, že jsi přijela. - Já taky.

Tady. Pojď se podívat.

Ježíši, Mon, do čeho ses to namočila?

Ach bože.

Tenhle ujde.

Ujde?

Děkuji.

Děkuji. Nashle.

Pojď, ať se můžeš převléknout.

Obleču si montérky a půjdu jim pomoct.

Hej, kde jsi to vzala?

- Našla jsem to. - Byla tak hezká.

- Jsi jako ona. - Doufám, že jen na pohled.

Ano. Obrátím ji zpátky.

- Děti, je čas jít spát. - Ne.

Lian, přečteš nám pohádku?

Samozřejmě. Budeš mít chvíli pro sebe.

- Dobrou noc. - Dobrou noc, mami.

Pod peřinu. Kterou knížku mám číst?

Haló?

Dej ruce dolů.

Tvoje ruce.

Někdo tak nádherný by se neměl zakrývat.

Mami?

Mami!

Mami!

Mami!

- Co se děje? - Nevěděla jsem, kde jsi.

Pojď.

Sakra.

- Dnes je trh. - Můžeme tam nakoupit.

Simone, počkej. Na něco jsme zapomněli.

Musíme zajet do železářství, pamatuješ?

Ještě musíme koupit hliníkové lišty.

A musí zaplatit, takže…

Nebude vadit, když se přidám?

Mně? Ne, vůbec ne.

Fajn.

Myslím, že se mu líbím.

Promiň, Lian. Úplně jsem na to zapomněla.

Ale no tak, je to úplně v pořádku.

Nejeď moc rychle, ať si to trochu užijeme.

Nejdřív do školy a pak do železářství.

- Skvělé. - Dobře.

Možná bys na ně mohla počkat tady

a my se rychle zastavíme v železářství.

Možná je můžeš vzít na palačinky.

To železářství je hrozné, děti to nesnáší.

Ano, samozřejmě, žádný problém. Takže…

Za chvíli tě vyzvednu. Dobře?

Mé bystřé očko něco vidí…

Má světlemodré triko?

Mon, máš normální vázu na květiny?

Haló?

Snad jsem tě nevyděsil?

Ne.

Ne, ne. Nečekal jsem tě tady.

Eric mě požádal, abych tady na to dohlížel.

Všechno v pořádku?

Ano.

Dobře.

Řekl ti Eric, že brzy plánuji večírek?

Ne.

Kup si hezké šaty. Bude to velká událost.

- Dobrou noc. - Ano.

Chytej.

- Tak pojď. - Chytej.

Micheli?

Micheli?

Simone? Eric volá.

Už běží.

- Lékořice a lízátka. - Lékořici tu nemají.

Co se stalo?

Došlo k velkému požáru.

A…já byl v něm.

Spadl na mě trám.

Moje matka trpěla depresemi.

Zemřela při nehodě, když jsem byl malý.

Kolik ti bylo let?

Bylo mi šest.

- Chceš ještě? - Trochu.

Trochu? Můžeš se obsloužit sám.

- Můžu ještě? - Jistě. Zvládneš to sám?

Promiňte.

Je to dobré? Hned jsem tady.

Budeš mi chybět.

- Ahoj, zlato. - Budeš mi chybět.

Budeš hodná na brášku a na maminku?

Nejsem slepá, Mone.

A myslím, že ani Eric.

Musíme s tím přestat.

Nech mě jít, prosím. Drž se dál od domu.

Prosím. Požádej Petra o jinou práci.

Slib mi to.

Co se vlastně stalo babičce?

Babička měla mrtvici a byla v nemocnici.

Mluví legračně, prý to bude v pořádku.

- Mám babičku moc rád. - Je moc hodná.

- Ty jsi taky hodný. A Lian? - Moc hodná.

- Pomáhala mámě? - Ano.

Četla mi, když jsem přišla o mámu.

- Kde byla máma? - V koupelně s Michelem.

Ano.

Opravil bojler. Co na to říkáš?

Máme teplou vodu.

Proč si nedáš sprchu. Uklidíme, že, děti?

- Pojď a pomoz mi. - Nejsem kluk, ale holka.

To říkáš vždycky.

- Kdo bude umývat nádobí? - Já.

- Já budu utírat. - Výborně. A pak dezert?

Co tady děláš?

Pracuji na tom, dělám, jak nejlépe umím.

Co je na tom tak těžkého? Stačí se zeptat.

Já tady nerozhoduji. Chápeš?

Micheli.

- Jsi natvrdlý? - Když tě praští…

Antoine.

Peter a já bychom s tebou chtěli mluvit.

Pokračuj, vrať se do práce.

Přemýšleli jsme o tom a opravdu si myslíme,

že je praktičtější postavit bungalovy teď.

Máme tu dobrý tým. Byla by škoda přestat.

Novému týmu by trvalo zvyknout si na jídlo.

Počkat, můžeme…

Jaké máš námitky? Čeho se bojíš?

Tvojí investicí je pozemek, já to postavím.

- A podělíme se o zisk. - Ano.

- Je to oboustranně výhodné. - Nevím.

Zapomeň na to.

- Jak to myslíš? - Zapomeň na to.

Co je za problém? Nechápu to.

Dej mi dobrý důvod, protože bráníš stavbě.

To ty a Peter jste změnili plány, ne já.

Ano, protože je to dobrá příležitost.

Uvědomuješ si ten potenciál?

Takovou nabídku už nikdy nedostaneme.

- Tohle je víc než dost, Ericu. - Cože?

Přišli jsme sem, protože jsi to chtěl ty.

Vše by bylo jinak. Byli bychom spolu.

Tohle se od domova nijak neliší.

To od tebe není fér.

Jako bych byl nějaký sobec. To si myslíš?

Myslíš, že pracuju, protože mě to baví?

Jistě, proč ne? Doma jsi taky jen pracoval.

Nebýval jsem doma, ale teď jsem tu pořád.

Všechno, co dělám, je pro naši rodinu.

Dělám vše proto, abys byla spokojená.

- Já nepotřebuji… - Nepotřebuješ co?

Nepotřebuješ koupelnu?

Nevadí ti mýt si zadek na záchodě?

- Jak vidíš svůj život tady? - Spi, ano?

Pracovat, utrácet peníze a nevydělávat?

Měla jsem 200 tisíc. Mohlo to být v pohodě.

Viníš mě i z toho? To jsem taky posral?

Jednou za čas bych ocenil trochu podpory.

Jen kritizuješ, ale nejsi tady s námi.

Promiň.

Do prdele.

Promiň.

- Dobré ráno. - Dobrý den, vítejte.

Ve Francii o tom přemýšlíme úplně jinak.

Co tím chcete říct?

Těhotenství je dar od Boha. Buďte vděčná.

Dar od Boha, rozumíte?

- Jak mu budeme říkat? - Wopje?

Wipje.

Ne, Wipje není hezké jméno. A co Pup?

- Ano. - Štěně.

Mami, podívej, co nám Peter dal.

To je milé.

- Pojďte, děti, jdeme. - Simone…

Je pravda, že jste to nakonec odložili?

Cože?

Moc špatné.

Králíci jsou nejšťastnější zvířata.

Dáš jim hračku…

a baví je to týdny.

Sakra, přemýšlej o tom. Eric je dobrý muž.

Chce jen tobě a dětem udělat radost.

Až budu mrtvý, nechám si vykouřit péro.

Nechutné.

Ericu…

Řekla ti Simone, že jsme si to vyjasnili?

Ne.

Ne?

O těch bungalovech.

Jdeme do toho.

Opravdu?

Jsem rád, že to vidíme stejně.

- Jsi si jistá? - Ano.

No, santé.

- Na zdraví. - Simone.

Děkuji. To jídlo je výborné.

Do prdele.

Zůstaneme, dokud se budeme bavit, ano?

Vypadáš nádherně.

Bernarde, rád tě vidím. Líbí se ti dům?

- Jistě. - Skvělé. Děkuji, že jsi přišla.

Na konci chodby, poslední dveře. Užijte si to.

Uvidíme se později.

Šťastlivci. Všichni vypadáte úchvatně.

Mademoiselle.

Blondýna.

Velký muž.

Simone, to jsou ale krásné šaty!

Vaše party je tam. Pokračujte.

Pojď. Starosta je tady, potřebuji tě.

- Uvidíme se později. - Pojď s námi, mami.

Simone, mohu tě představit svým klientům?

- Ahoj. Helena. - Michiel.

Jsem velmi zvědavý na váš příběh.

Promiňte, já…

Je o něm mnoho příběhů. Je to vzrušující.

- Chceš drink? - Ano, prosím.

Dobrý večer. Červené víno a vodu, prosím.

- Máte děti? - Ne.

Ale syn mé bývalé je jako můj vlastní.

Moje matka trpěla depresemi.

Zemřela při nehodě.

Velký požár. Byl jsem v něm.

Kolik ti bylo let?

Bylo mi šest.

Jako dítě vypadal tak nevinně, nemyslíte?

Asi jste si myslela, že jste výjimečná.

Vím, že ano.

Simone.

Simone. Počkej.

Kdo jsi? Co to se mnou hraješ za hry?

- Nehraju si s tebou. - Je to tvůj otec.

- Není můj otec. - Nelži mi.

- Není… - Bastarde.

Jsem těhotná.

- Jsem těhotná. - Co?

Ne.

Zbavím se toho.

Sakra.

Sakra. Promiňte.

Ahoj, mami.

Přijato dnes ve 12:39.

Simone, to jsem já.

Všechno není vždy takové, jak se zdá.

Prosím, nezbavuj se toho dítěte. Prosím tě.

Přijato dnes ve 12:40.

Simone, to je Peter. Musím s tebou mluvit.

Jsem na cestě.

Jsi v pořádku?

- Nesahej na mě. - Uklidni se.

- Řeknu Ericovi všechno. - I o těhotenství?

Říkal jsem ti, že tady nejsou tajemství.

Pusť mě.

- Co se děje? - Pusť. Eriku, poslouchej mě.

- Vydírá mě. Využívají nás. - Simone.

Neměla by ses ve svém stavu tak rozčilovat.

- O čem to mluví? - Ericu, neposlouchej ho.

- Nebuď takový. Co je? - Řekl sis o to.

Co se děje?

Staneš se členem rodiny.

Ty to nechápeš, že?

Dej si načas a přemýšlej o tom.

Na nějakou dobu k sobě budeme patřit.

Je to moje vnouče.

Ať vás nikdo nevidí.

Sakra, sakra, sakra.

Sakra.

- Dobře, můžeme jet. - Viděl tě?

Kdo?

Sakra.

Co to děláš?

Micheli?

Antoine byl tam. Viděl mě v Petrově domě.

Neboj se. Zůstaň v klidu.

Jen nepropadej panice, ano?

Ještě se nevracej domů a ať tě lidé vidí.

O všechno se postarám.

Ale musíš jim říct, aby Pupa nehladili,

jinak nebude vědět, kdo jsou jeho majitelé.

Tak dobře.

Pojď sem, ty malá čarodějnice.

- Jdu první. - Ne, já jdu.

Dáme si závod.

Suzanne.

Puppy? Puppy?

Můžeš ho pohladit.

Našli jsme tělo Petera Meijera.

V telefonu byly vaše fotky.

Máme očitého svědka, který vás u něj viděl.

Fajn, konečně jsme našli tlumočníka.

Až sem dorazí, začneme vás vyslýchat.

Simone…

Simone, slyšíš mě?

Nic neříkej, jasné?

Nic neříkej.

Půjdete se mnou, prosím?

Můžete jít domů.

Máme nové stopy, ale buďte k dispozici.

Musíte zůstat v okrese.

Tento muž se dnes přihlásil. Přiznal se.

Mami, podívej. Trampolína dorazila.

- Skáču mnohem výš. - Neskáčeš.

Překlad titulků: Dana Šimíčková