Original subtitles

Dobrý den, milé kolegyně, milí kolegové.

Právě jste si pustili firmy Systémy řízení a mě velikou ctí, že vás můžu právě tímto firmyem provést.

firmy je na jedné straně velmi jednoduchý, protože výrazy jako systém, jako řízení používáme v podstatě

v každodenní praxi, ať už pracovní, tak osobní.

Tudíž bych vás chtěla poprosit, abyste při studiu tohoto kurzu vše, o čem si tady budeme bavit vše, co vám průmysl budu předkázat.

Abyste se snažili víceméně spojovat to s praxí, se kterou se setkáváte, ať už na svém pracovišti anebo ve svém osobním

životě, protože většina věcí, které dnes uslyšíte, znáte.

Znáte je buď pod jinými názvy anebo se s nimi setkáváte naprosto přirozeně a provádíte je naprosto logicky.

Tudíž je to opravdu velmi jednoduchá ve své podstatě jednoduchá záležitost.

Problematika systému řízení je velmi obsáhlá proto není možné během 3-4 hodin obsáhnout vše, co tato problematika obsahuje.

Tudíž berte tento firmy jako takový návod k tomu, jak pracovat se systémy, s řízením, jak se podívat na tuto

záležitost a na druhé straně je to taková pozvánka k tomu, abyste se této problematice více věnovali.

Já jsem rozložila celý firmy do takových deseti základních oblastí, kde postupně se budeme zabývat kvalitou budeme se zabývat ekologií,

budeme se zabývat bezpečností, což vše dohromady tvoří takzvaný integrovaný manažerský systém, ke kterému se samozřejmě dostaneme.

Budeme se bavit o problematice rizik a auditů a závěrečná část je věnová problematice excelence.

V podstatě současnost volá po excelenci firmy, které jsou moderní, jsou úspěšné, ve své podstatě jsou i excelentní, a

proto pokládám za důležité I této problematice se věnovat.

Tak a pojďme tedy na první část, a to je spíš takové zamyšlení.

Proč moderní podnikání potřebuje systémy řízení?

Jak jsem se již zmínila, slova systém řízení používáme v podstatě neustále ve své praxi.

A jestliže firma je úspěšná, chce být úspěšná, chce být konkurenceschopná a chce být dlouhodobě na

trhu, tak musí mít určitý systém a musí mít řízení.

Dnešní firmy hodně volají po vedení, po leadershipu.

Neustále jsou tato slova skloňována, myslím že všichni jste se s nimi setkali.

Nicméně jestliže se bavíme o vedení lidí, o schopnosti lídrovství, tak ta problematika systému a řízení je zde podstatná.

Jestliže nemám v něčem systém, nejsem schopná kvalitně řídit, to znamená předávat úkoly, ale zároveň vyžadovat jejich

splnění, tak je dost složité hovořit zde o nějakém leadershipu.

Tudíž systém řízení je základem a řekněme takovým výstupním bodem pro leadership.

No a úroveň kvality, ekologie a bezpečnosti jak jsem se ji zmínila, integrovaného manažerského systému je zárukou,

nechci říct zárukou, ale je určitou cestou k zvýšení konkurenceschopnosti cestou k excelenci, protože dnes

konkurenční trh je velmi široký a co požaduje zákazník?

Zákazník požaduje kvalitu, požaduje, aby výrobek nebo produkt, který je mu nabízen, byl kvalitní, aby byl

dodán včas a v patřičné hodnotě a v patřičné množství.

Tudíž tlak na kvalitu ve firmách je velmi, velmi silný.

A jestliže má být výrobek kvalitní, tak potřebujeme k tomu kvalitní pracovníky, kvalitní lidi.

A jestliže ten pracovník má odvádět kvalitní, plnohodnotný výkon, je nezbytné abychom mu proto vytvořili podmínky.

To znamená bezpečné prostředí, kde není ohrožen, ať už jeho vývoj a nebo jeho život nebo zdraví.

A na druhé straně společnost požaduje, aby výrobek nebo produkt, který se dostává na trh z mé firmy, nezatěžoval

prostředí, ať už je to z pohledu hluku, znečišťování čehokoliv.

Tudíž to propojení kvality, ekologie a bezpečnosti jsou nedílnou součástí konkurenční výhody nebo

vůbec konkurenceschopnosti firmy na dnešním trhu.

Základními oblastmi, o kterých se budeme dnes bavit, trošičku navazuji na obsah, který jsem pouštěla před chvilkou.

Je to management kvality, environmentu a bezpečnosti, ale nad vším tímto stojí zákazník.

Zákazník vždycky byl, je a bude na prvním místě.

Protože je to zákazník, kdo platí platy našich pracovníků.

Kdo v podstatě platí i nás.

Jestliže nemám zákazníka, tak nemám prostředky.

To znamená jestliže já chci mít zákazníka, musím mu nabízet kvalitní produkt, kvalitní výrobek.

No a jestliže chci se na trhu udržet dlouhodobě nejsem pouze jednoroční firma, ale chci opravdu rozvíjet svou firmu, to

znamená rozvíjet i region, tak se musím neustále zlepšovat.

A proces neustálého zlepšování je alfou omegou každé moderní firmy.

Každé v podstatě firmy, která chce na konkurenčním trhu přežít.

A opravdu v současné době je trh přesycen.

Ne v každé oblasti pochopitelně, ale ve většině oblastech je trh přesycen nabídkou.

To znamená zákazník je dnes velmi velmi rozmazlen a může si vybírat.

Typické je to třeba v pohostinství.

V současné době restaurace hospoda, která nenabízí kvalitu, nemá moc velké šance na přežití.

Protože těchto subjektů je velká řada.

Na jedné straně je to dobře pro nás jako pro zákazníky, na druhé straně je to velmi náročné pro firmy.

Proto je důležité zabývat se problematikou systému řízení, problematikou orientace na zákazníka.

A zlepšování a samozřejmě ekologie a bezpečnosti.

První část, která je, myslím si, velmi důležitá je představení určitých pojmů.

Protože pojmy, nebo vůbec názvy některých oblastí jsou třeba pro vás neznámé, ale jak jsem se zmínila na začátku, je možné

že se setkáváte s těmito věcmi, ale jsou pod jinými názvy.

Proto teď si jakým příspůsobem sjednotíme to názvosloví, abychom zaprvé se naladili na stejnou notu a zadruhé, aby

sami jste si vlastně uvědomili to, co jsem řekla na začátku.

S většinou věcí, s kterou se dnes setkáte pracujete anebo se s ní setkáváte, ať už na pravidelné denní bázi nebo občas,

ale je důležité opravdu uvědomit si, že systém řízení není nic teoretického, je to ryzí praxe, jestliže firma je konkurenceschopná,

je životaschopná, musí mít nastaven jakýsi systém řízení.

Tak pojďme se podívat na ty základní pojmy.

První z těch pojmů je proces.

A typy procesu.

Co to je proces?

Proces je činnost, kde dochází k transformaci vstupů na výstupy za spotřebování zdrojů v regulovaném prostředí.

Ono možná to zní tak trošičku kostrbatě tato definice, ale není to nic složitého, když si vezmeme

tak jednoduchou věc jako je třeba pečení bábovky.

Takže co je procesem?

Procesem je vstup, to znamená na tom vstupu máme ingredience, mléko, Mouku, máslo, vajíčka.

Tyto hmoty potřebujeme přetransformovat, přeměnit na tu bábovku.

Abychom toho dosáhli, potřebujeme k tomu určité zdroje.

Co jsou ty zdroje?

Zdrojem je trouba.

Jestliže mám elektrickou troubu, potřebuju k tomu samozřejmně elektrickou energii.

Abych byla schopna tu bábovku jakýmsi způsobem upéct, potřebuju k tomu nějaké zařízení, to znamená formu.

Abych byla schopna to těsto připravit, potřebuju k tomu nějakou mísu, nějakou měchačku prostě vše to, co

potřebuji k přeměně těch ingrediencí na hotovou bábovku.

No a ty regulátory, to regulované prostředí není nic jiného než soubor otázek.

Proč to dělám?

Proč peču tu bábovku?

Protože mám na ni chuť.

Kdy to dělám?

Dělám to, kdy potřebuju nebo, kdy mám čas, jak to dělám.

To znamená buď to umím, nepotřebuji k tomu nic jiného, nebo potřebuji k tomu recept.

Takže toto je celé kouzlo procesu.

A je úplně jedno jestli doma peču bábovku, anebo vyrábíme třeba raketu na Mars.

Je to pořád stejné.

Jestliže výstupem tohoto procesu je raketa na Mars, potřebuju k tomu nějaké vstupy, potřebuju k

tomu zdroje, potřebuju k tomu reglované prostředí.

A toto je celé kouzlo procesu.

Podstatu procesu potom je dost těžké chápat vůbec celý princip, ne systému řízení, ale celý princip fungování firmy.

Protože když se nad tím zamyslíte, podíváte se do svých firem, kde momentálně působíte, procesy tam jsou.

Proces je vůbec základem každé firmy, každé činnosti.

Na jedné straně jsou to procesy na druhé straně bysme měli znát jaké jsou typy procesů.

To je velmi důležité V okamžiku, kdy potřebujeme třeba snižovat náklady.

Protože máme tři základní typy procesů.

Klíčové, podpůrné a manažerské.

Co je to klíčový proces?

Už sám ten název vlastně nám evokuje, že je klíčový.

To znamená je to proces, bez kterého se, řekněme, neobejdu.

Který mě vytváří tu hodnotu Proto v případě že se rozhodnu snižovat, nějaké náklady ve firmě, většinou jsou to administrativní,

režijní náklady, tak klíčový proces by měl být ten poslední, na který sáhnu, protože přesně tento proces mě tvoří hodnotu.

Podpůrné procesy to jsou zase jak vyplývá z názvu, jsou to všechny procesy, které mě podporují ten proces klíčový.

Personalistika, mzdová účtárna, všechny tyto procesy obchodní úcek, všechny procesy které podporují ten klíčový.

To je jedna věc.

A druhá věc, v případě snižování nákladů, jsem schopná nebo mohu tyto, nebo některé z těchto procesů outsourcovat.

No a posledními z procesů, které jsem zde zmínila, jsou procesy manažerské.

Zase jak vyplývá z toho názvu, je to vedení procesy, které v podstatě řídí chod celé firmy.

Tak toto je celé kouzlo procesů a typu procesů.

Dalším z výrazů, které navazují na proces a typy procesů, je procesní řízení.

Co je to procesní řízení?

Procesní řízení není nic jiného, než na sebe navazující procesy ve firmě.

Když bych to řekla tak nějak lidově, v podstatě mám ve firmě pořádek.

Každý vstup má svůj výstup, každý proces má svůj vstup a má svůj výstup.

Jestliže se bavíme o procesním řízení, každý výstup z jednoho procesu je zároveň vstupem do procesu druhého.

Zase můžeme uvést příklad.

Máme stolárnu, jestliže mám stolárnu mám tam několikero procesů.

První proces je sklad.

Do skladu přichází mokré dřevo, tam se uloží z procesu Sklad vychází to mokré dřevo ku příkladu do sušárny.

Takže výstupem procesu sklad je mokré dřevo, které je zároveň vstupem do procesu sušárna atd.

atd.

Takže takto vlastně navazuje jeden proces na druhý.

Každý z těchto procesů má své zdroje, má své regulátory.

To znamená má své zdroje řekněme energie, veškeré potřeby, technologie, které potřebujeme a má svoje

regulátory, ať už jsou to jakési časové limity, nebo je to legislativa různé předpisy, vše, co s tím souvisí.

Tomu říkáme procesní řízení.

Anebo jak jsem se zmínila, znamená to, že mám ve firmě pořádek.

Jestliže je firma takto nastavená, pracovníci ví, kdy co a jak mají dělat, mají určité normy mají určité

předpisy, tak potom je takový proces efektivní.

To znamená je konkurenceschopný.

Tudíž proces a procesní řízení nastavení úroveň tohoto procesu nebo těchto činností je ve své podstatě základním.

Takovým požadavkem na efektivní produkci.

Jestliže nejsme efektivní, co se děje?

Musíme zvýšit cenu protože proces není efektivní z důvodu času, je tam prodleva, ať už ve spotřebě různých materiálů,

je tam prodleva, ve zpracování, je tam prodleva v lidské činnosti, toto všechno procesy jakýmsi způsobem zdražuje.

A jestliže můj proces má činnost je drahá to znamená je drahý i finální výrobek.

To znamená čím je můj výrobek dražší, tím je hůře uplatnitelný na trhu, tím hůře je vlastně konkurenceschopný.

Tudíž jestliže nemám firmu procesně, kvalitně procesně řízenu, je velký předpoklad toho, že ztratím zákazníky, protože

jsem pro zákazníka nekonkurenceschopná, neefektivní a drahá.

Tudíž proces Procesní řízení je základem každé manažerské činnosti firmy.

Další z výrazů, které souvisí se systémy řízení, je takzvaný PDCA neboli Demingův cyklus.

Jsem si jistá že všichni znáte.

Tento výraz, nebo znáte tuto činnost ne možná výraz, ale určitě s tímto pracujete, protože PDCA neboli

Demingov cyklus není nic jiného než tyto čtyři činnosti.

Ono někdy je nazýván PDCA cyklus systémem, někdy je nazýván metodou, jakkoliv ale dle mého názoru

je to naprosto přirozená a nezbytná činnost.

Protože jestliže má být má firma konkurenceschopná, má být má firma efektivní, musím plánovat, to je to P.

Když naplánuju, tak podle toho vyrobím, jdu, to je to D.

Když vyrobím, tak musím veškerou svoji produkci zkontrolovat, to je to check, to je C.

Jestliže provedu kontrolu, tak potom musím na výsledky této kontroly reagovat.

To je act.

A to je naprosto přirozená logická činnost nejenom v jakékoliv výrobní i nevýrobní činnosti ve službách, kdekoliv, ale i v běžném životě.

Jestliže jedu na dovolenou, plánuju.

Jestliže naplánuju tu dovolenou se vším všudy, to znamená naplánuju čas, naplánuju destinaci, vše v souvislosti

na mé řekněme finanční časové možnosti tak potom je předpoklad, že ta dovolená bude úspěšná, bude fajn.

Když přijedu z té dovolené, tak provedu kontrolu, co tam bylo dobře, co tam bylo špatně a na základě toho reaguju.

Že bylo všechno v pořádku a tuto destinaci ještě někdy navštívím, anebo nebylo něco v pořádku a budu...

Příští dovolenou plánovat jinak.

Takže PDCA neboli Demingův cyklus, není nic jiného než naprosto přirozená činnost, kterou děláme bez děky.

A teď si troufnu říct, že jestliže před pár minutama jste nevěděli co PDCA znamená neboli Demingův cyklus,

tak teď jsem si jistá že přesně víte o čem hovořím.

A to je to, o co se vás žádala na začátku.

Vše o čem průmysl hovoříme prosím převádějte do své praxe.

Převádějte do toho co běžně děláte, protože PDCA cyklus, neboli Demingův cyklus, je toho zářným příkladem.

A další z výrazů je takzvaný QMS, neboli Quality Management System.

Zase ono to zní tak světově, zní to tak vědecky, ale není to zase nic složitého, protože když Quality Management System přeložím do

nějaké přijatelné řeči, tak v podstatě je to vše to, co se ve firmě děje, protože v QMS V tomto systému máme takové dva základní směry.

Jsou to prvky a je to systém.

Co jsou prvky?

Kvality management systému.

Jsou to procesy které řídíme, které organizujeme.

Jsou to lidé, které zaměstnáváme, které vzděláváme, které vychováváme, které samozřejmě platíme.

Je to materiál veškeré vstupy na vstupech a na lidech Myslím si, záleží nejvíce.

V okamžiku, kdy šidíme lidi, šidíme vstupy, tak ten proces se stává neefektivním.

Dále jsou to informace.

Informace vstupují dneska v obrovské množství do každé firmy dostávají se ke každému z nás.

Informaci je opravdu nepřeberné množství.

Pro nás je velmi důležité, aby jsme tyto informace přetavili do dat následně do jakýchsi zkušeností, znalostí.

Dalším z prvků je zařízení.

Ať už je to složité technologie, anebo je to v úzovkách obyčejný počítač.

Všechno toto jsou prvky systému řízení kvality.

Když se nad tím zamyslíte, myslím si, že vše to, co jsem tady řekla ve svých firmách, máte a nalezne tam.

A je jedno jestli vyrábíte ocelové mosty anebo vyrábíte jogurty nebo šijete šaty, anebo poskytujete službu.

Všude se tyto prvky systému nalézají.

A jsem zmínila, že jsou tam dva směry, prvky a systémy.

Tak co je to systém?

Systém není nic jiného než to, co jsme si představili před chviličkou.

PDCA cyklus.

Protože jestli, že má být efektivní, má být konkurenceschopná, vše musím plánovat Vše musím řídit,

vše musím prokazovat a především vše musím zlepšovat.

Jestliže se nebudu zlepšovat, nebudu se posunovat ve své dokonalosti nebo ve své produkci, tak postupem času asi budu ztrácet toho

zákazníka, protože na trhu je široký výsledek portfolio firem a ne každá firma je schopna udržet toto tempo, proto řada firem

zaniká, je to přírozený vývoj, proto je důležité, aby moje firma se nezařadila mezi tyto, proto je důležité dodržovat

tyto postupy plánovat, řídit, prokazovat a zlepšovat se.

Mezi základními přístupy budování kvality jsou tři takové směry.

Ten první směr to je budování systému kvality prostřednictvím norm, prostřednictvím integrací.

K tomu se dostaneme.

Dále jsou to takzvané výrobní standardy.

Co je to výrobní standard neboli oborová norma?

Jsou profese nebo jsou odvětví, kde tlak na kvalitu, ekologii a především bezpečnost je enormní.

Tudíž právě tyto obory činnosti mají svůj vlastní soubor norm.

Na jedné straně jsou to systémové normy, které řeší systémové záležitosti normy ISO řady 9000, kterých samozřejmě budeme

hovořit, a potom jsou to takzvané ty výrobkové standardy.

Jak jsem říkala, tlak na kvalitu na bezpečnost.

Ku příkladu když jedete autem, nebo máte na sobě nějaký kostým, utrhne se vám rukáv, je to nepříjemné, rozčílí vás to, ale

asi to neohrozí váš život, ale v okamžiku, kdy jedu autem, tím letadlem, stane se nějaká porucha, nebo je tam nějaká porucha

z důvodu nekvality práce, no tak toto už můj život ohrozí.

A právě z tohoto důvodu jsou nastaveny tzv.

výrobní standardy, výrobní normy, které jsou nad rámec té základní normy systémové.

Týká se to ku příkladu už těch dvou zmíněných oblastí automobilních průmysl, kde jsou normy VDA, letecký průmysl, vojenství, ocelářský

průmysl, všechny tyto oblasti jsou na hranici ohrožení života.

Proto je ten tlak tak obrovský.

Proto mají tyto obory svůj vlastní soubor norem.

A poslední cestou vedle norem systémových a integrací a výrobních standardů je cesta excellence, neboli

komplexní péče o kvalitu total quality management.

To je oblast nebo to je taková ta cesta, kterou jdou v současnosti mnohé firmy a zde už se nebavíme o normách, zde už

se nebavíme o nějakých standardech, integracích, ne, že by to nebylo potřeba, ale tyto firmy už mají tyto činnosti zvládnuty.

To znamená komplexní péče o kvalitu, excellence, tady se bavíme o takových nějakých těch vyšších cílích, nebavíme se o odměňování

pracovníků, jestli jsou odměňováni kvalitně a včas, to se bere jako samozřejmost, průmysl se bavíme už o výchově spolupracovníků,

o spolupráci s nimi, to znamená vzdělávání, podíl na rozhodování.

Všechno toto patří do oblasti excellence.

V oblasti ekologie průmysl už se nebavíme o tom, jestli ta firma dodržuje jakési předpisy, standardy k příkladu norm 14 000 a další.

To se bere jako samozřejmost.

Tyto firmy jdou o krok dál, ty už řeší ještě více jak ještě lépe se starat o zdraví svých pracovníků, zdraví své firmy, aby okolí

nebylo obtěžováno jakousi činností té dané firmy a aby opravdu ta péče ochrana, udrždelnost životního prostředí byla nadstandardní.

Rovněž v oblasti bezpečnosti, zde už se nebavíme o těch základních záležitostech, je to samozřejmost, ale

průmysl jde bezpečnost už nad rámec těch povinností.

firmy opravdu se snaží o to, aby prostředí pro pracovní prostředí, pro pracovníky bylo nejen bezpečné , nejen ekologické

z pohledu jakýchsi norem, z pohledu jakýchsi předpisů.

Jdou nad rámec jdou na to, aby ta prostředí byla opravdu...

Pro pracovníky inspirativní.

A to je veliký rozdíl.

Tudíž touto cestou dnes se ubírá řada firem.

Tak tolik k problematice QMS.

A posledním výrazem, který je více nejen to slovo, které používáme neustále, ale myslím si, že v řadě

případů se na to zapomíná, a to je problematika změny.

Protože změna je základ úplně všeho.

Jestliže nejsme schopni změnit sebe, nejsme schopni změnit nic jiného, jestliže nedochází ke změně, jestliže proces změny není ve firmách

nastaven, nemůže docházet k jakémusi zlepšování, to prostě není možné.

Jestliže nezměním sebe, nejsem schopná pracovat na rozvoji sebe sama jako nějakého lídra, tak potom

ani celá firma nebude pracovat s procesem změny.

A myslím si, že opravdu proces změny je základem všeho.

Když si představíte takové účko, ve údolíčko, tak to je přesně ten proces změny, protože na jedné straně toho účka je co, je

vlastně ten stávající stav, to je ta komfortní zóna, z které nikdo rád nevystupuje, jestliže dochází nějaké změně, nikomu

se nechce do změny, je to přirozené, je to práce navíc, je to přemýšlení navíc, tudíž ten proces je velmi náročný a to je přesně

to účko, kde my vlastně takhle sjíždíme dolů do toho údolíčka, kde dochází přesně k těm situacím, proč to máme dělat, my to

nebudeme dělat a vždyť se to dělá celou dobu a tak dále a tak dále.

Tudíž se dostáváme až na to úplné dno, kde vlastně dochází k tomu velkému střetu, toho nového a toho starého.

A záleží opravdu na úrovni toho firmy, aby už se bavíme o leadershipu, o leaderech, aby to účko šlo nahoru, aby nešlo ještě třeba níž

anebo nezůstalo v rovině, že v okamžiku, kdy v podstatě ten proces změny je dostatečně vysvětlen, jsou pracovníci dostatečně

obeznámeni tak potom můžeme očekávat, že vlastně to účko se Posunuje nahoru, to znamená změna je postupně přijímána a přijatá.

Ovšem co se stane, když se dostaneme na úroveň vlastně doplníme to U, změna je přijatá fajn, ale tím pádem

my se dostáváme do té komfortní zóny, to znamená, že v podstatě přijetí každé změny ve firmě je signálem k čemu?

K započetí další změny.

Tudíž ten proces změny je kontinuální proces, neustále se nabalující, neustále probíhající.

A toto je určitým signálem, že firma je na cestě k excelenci.

Takže tolik k základním pojmům systému řízení, proces, procesy, procesní řízení, PDCA cyklus, quality management a změna.

Toto schéma je takové shrnutí všeho toho, o čem jsme si povídali, protože jestliže se bavíme o kvalitě a

jestliže má firma produkovat kvalitu, kvalitní produkt nebo kvalitní službu, potřebuje k tomu materiál, lidi,

potřebuje k tomu zařízení prostory a potřebuje finance.

Toto všechno jsou vstupy a zdroje.

No a z toho my jsme schopni vytvořit proces.

Vytvořit něco, co převádí vlastně vstup na výstup.

A každý ten proces musíme řídit, musíme měřit a prokazovat a musíme zlepšovat.

A tomu všemu se vlastně říká proces neustálého zlepšování.

Proces cesty firmy k dokonalosti k excelenci a ke konkurenceschopnosti.

Z dalších významných a potřebných výrazů nebo pojmů, které velmi úzce souvisí, jak s kvalitou, tak s ekologií, tak s bezpečností,

jsou to výrazy jako přezkoumání, ověřování kontrola, zkoušení, vada.

neshoda, validace a metrologie.

Co je to přezkoumání?

Je to určování určité vhodnosti přiměřenosti a efektivity toho objektu nebo té činnosti k dosažení daného cíle.

Ověřování neboli verifikace, je to potvrzení toho, že co děláme, že jsou splněny vlastně

požadavky poskytnutím jakýchsi objektivních důkazů.

Kontrola určování shody s určitými požadavky, zkoušení.

Zkoušení je vlastně zkoušení schopnosti a dovednosti té dané toho daného materiálu, subjektu na to, jestli splňuje ten daný požadavek.

Vada či ta neshoda s požadovaným cílem.

Neshoda na rozdíl od vady je v úvozovkách pouhé nesplnění toho daného požadavku.

No a poslední dva výrazy validace a metrologie, tak to jsou činnosti, které velmi úzce souvisí nejenom s výrobní činností,

ale s činností jakoukoliv, protože validace, je to vlastně potvrzení prostřednictvím jakýchsi objektivních důkazů, že

ty požadavky na daný výrobek na danou službu byly splněny.

No a meteorologie je to velmi velmi široká oblast, je to určitý vědní technický obor.

Touto oblastí se zabývá zákon číslo 505.

My jsi tady nebudeme předčítat zákon o meteorologii, máte tady podrobně vlastně vypsáno nebo máte podrobně tady nastaveny významné,

nebo ty nejvýznamnější body, které reprezentují meteorologii.

Ať už jsou to měřidla etalony, pracovní měřidla stanovená nestavenová, nebo certifikační materiály referenční.

To jsou záležitosti, které jsou ryze výrobního charakteru.

To znamená že pro ty, kteří jste z výrobních firem, je vám to naprosto jasné, naprosto blízké pro vás, kteří jste z jiných

oblastí je to jakési takové otevření dalších vědomostí a v případě, že budete potřebovat, budete pracovat s touto oblastí, tak my

nejsme schopni v průběhu našeho kurzu obsáhnout meteorologii.

Na meteorologii nám nestačí ani celý den, ani dva dny.

Pro zájemce nebo pro vás kteří potřebujete pracujete s touto oblastí, zákon 505, sbírky zákona