Original subtitles

Po mírových letech Francouzské království opět čelí hrozbě náboženské války.

Král Ludvík XIII., který nemá dědice,

stojí v čele státu, rozděleného na dvě části.

Na jedné straně protestanti podporovaní Anglií.

Na druhé straně katolíci, kteří chtějí prosadit svou nadvládu.

Král doufá, že jeho mocný ministr,

kardinál Richelieu, vrátí koruně skutečnou moc.

Mnozí se domnívají, že ambiciózní kardinál touží po moci jen pro sebe.

Všude kolem jsou intriky a spiknutí.

Mezitím se mladý Gaskoňec D'Artagnan vydává do Paříže.

Aby se připojil k elitní jednotce známé jako Královští mušketýři...

Ne! Pomozte!

Někdo!

Jdi si svou vlastní cestou!

Ne!

Pomozte!

Ne!

Pohřběte těla.

A vy pokračujte.

PAŘÍŽ

Mademoiselle Bonacieuxová?

Hraběnka de Valcourtová čeká na odpověď do dnešního večera.

Loď odplouvá zítra za úsvitu.

Dobře.

"Tuto sobotu, stejně jako každou Velkou sobotu,"

"se budete zpovídat v opatství Val de Grasse."

"Vplížím se tam a přiznám se, že myslím jen na vás..."

"Velmi brzy, pokud mě smrt nedohoní,"

"vás konečně uvidím."

"Váš milovaný,"

"vévoda z Buckinghamu."

Tvrdohlavě spěchá do města, kde na něj čeká odveta.

Nutí mě riskovat svou čest...

Její královské veličenstvo!

Se souhlasem vyslanců Jeho Svatosti papeže

se po pravici Vašeho Veličenstva

postaví Arthus d'Epinet de Saint-Luc, biskup z Marseille.

Bratr František z Lomnie z řádu svatého Dominika.

Co se děje, bratře?

Tvá svatba s vévodkyní de Montpensierovou tě už nezajímá?

Připravujeme mír a máme připravovat válku.

Válku?

- Do války s kým? - S protestanty.

Vaše Veličenstvo, La Rochelle je již nějakou dobu opevněno.

Tam se shromažďují lidé a zbraně.

Chtějí se odtrhnout...

Pokud budeme otálet, brzy budeme mít stát ve státě.

Udeřte na Angličany ve Francii!

Chceš, abych...

vyhlásil válku protestantům...

i Anglii?

Protestanti podléhají Angličanům.

Blancard, jejich vůdce, je v Londýně,

kde ho osobně přijímá Buckingham.

O čem by anglický ministr války

mluvil s protestanty z La Rochelle, když ne o válce?

Musíme zemi zbavit těchto kacířů!

Takže už nejde o válku, ale o celé křížové tažení.

Jeden Bůh, jedna země, jedno náboženství.

To stačí!

Chceš další Bartolomějskou noc?!

Zvony v Saint-Germain-l'Auxeroy budou zvonit na počest tvé svatby,

ne na počest masakru protestantů.

Musím ti připomínat, že náš otec zemřel rukou katolíka?

Dávej si pozor na své zbožné přátele.

- Vaše Veličenstvo naznačuje, že... - Nenaznačuji.

Jsem váš král.

Celá šlechta sní o tom,

že za vás bude bojovat, Vaše Veličenstvo.

Jsme přece vaši přátelé.

Král nemá přátele.

Má pouze poddané a nepřátele.

Nastal čas dokázat, že jsme všichni jeho poddaní...

Nebo ne?

Chce být spravedlivý, ale bude vzpomínán jako slabý.

Můj synu,

nemluvíš se svým bratrem,

ale s tvým králem.

Jsi tady, matko?

Protože jsem vás neslyšel ani muknout.

Mluvit nahlas je snadné.

Teď se nauč být zticha.

Pak tě začnou poslouchat.

- Vaše Eminence. - Milady.

Takže?

Díky vám se Buckingham a královna konečně setkají.

Vyskytly se nějaké potíže?

Všichni jsou mrtví.

Královna dává přednost potupě před válkou.

No, tak se jí dostane té potupy.

A my dostaneme válku.

Promiňte! Rád bych se setkal s kapitánem de Treville.

- Máte domluvenou schůzku? - Ne, ale mám doporučení.

Tam je konec fronty.

Děkuji.

Ne, to není dobré.

- Ale to je na dva dny! - Nebo na tři.

Ten v zelené barvě dorazil v neděli z Carcassonne.

Hodně štěstí!

Ne, to nestačí.

Kampak? Ani hnout!

Další!

Pět stop a šest palců.

Další!

Stůjte na místě.

Zaujměte pozici. Zamiřte se. Pal!

Nabít!

Pal!

Všichni mě poslouchejte!

Včera za úsvitu narazila Richelieuova stráž na skupinu hýřilů,

kteří byli opilí jako prasata

a skandovali na ulici!

A kdo byli ti hlupáci?

Královští mušketýři!

- Byl jsi tam viděn také. - Kapitáne, snad si nemyslíte...

Nedovolím, abychom se stali terčem posměchu

kardinálské gardy!

- Kapitán de Treville? - Co chcete?

Jmenuji se Charles d'Artagnan. Otec vám posílá dopis.

- D'Artagnan? Achillův syn? - Ano.

Co se stalo s vaším dopisem?

On a já jsme schytali kulku. Zachránila nás moje Bible.

Letos jste první, koho náboženství zachránilo.

Znal jsem vašeho otce a pomůžu synovi.

Co chcete? Ať je to rychle.

Opustil jsem Gaskoňsko, abych šel v jeho stopách a sloužil králi.

Vždycky jsem snil o tom, že se stanu mušketýrem.

Dnes napíšu řediteli Královské akademie.

To je vše co mohu udělat. Budete přijat jako kadet.

Možná se jednou stanete mušketýrem.

Nebojte se. Nebudete muset čekat dlouho.

- Hej! - Promiňte!

To je vše?

Myslíte, že to stačí?

Omluvil jsem se.

Moje ruka mě už zklamala, ale uši ještě ne.

A vaše "omluva" zněla neupřímně.

Omlouvám se, ale spěchám.

Monsieur, jste zatracený ignorant.

Pokud se Gaskoňec omluvil,

udělal už dvakrát víc, než od sebe očekával.

Vypadáte, že jste ušel dlouhou cestu.

I kdyby zdaleka, ne však k učení slušnému chování.

Přesto vám dám lekci,

svým vlastním způsobem, jako první a poslední.

Jsem připraven podělit se o svou moudrost, kdykoli budete chtít.

A kde přesně?

U kříže sv. Sulpice, v 11 hodin.

Brzy se uvidíme.

K čertu!

Nechal jsi oči doma?

Omlouvám se, někoho jsem honil.

Kdyby byl tlustší, usmažil bych si ho.

Zopakujte znovu ten vtip a zasmějeme se společně.

Směju se, když se mi chce.

Nenechám se zesměšnit.

V tom případě vás budu muset umlčet.

- A kde? - Za Lucemburským palácem?

V poledne před obědem. Budu mít chuť k jídlu.

Brzy se uvidíme.

Brzy se uvidíme.

Srazil ho jednou ranou, takhle!

Dobře.

A oni se na mě vrhnou. A já...

Monsieur.

Takový kapesník by bylo škoda ztratit.

Ne, mýlíte se. Tohle není můj kapesník.

Monogram mé ženy!

Takže jste ho upustil vy.

Viděl jsem ho u vašich nohou a myslel jsem, že je váš, ale...

- Vskutku, stál jste vedle mě. - Přesně tak.

Mýlil jsem se.

To i já se mýlil.

- Dostal jste mě do nepříjemné situace. - Promiňte! Nechtěl jsem se hádat.

Samozřejmě že nechtěl.

Takže, já jsem zbabělec?

Určitě nejste blázen. Zbabělost je známkou inteligence.

Pak jsem hloupý.

To jsem si myslel.

Marně se mě snažíte ponížit, monsieur.

Podívejte...

Bojuju jen v krajních případech a vždycky s velkou nechutí.

Jedná se však o závažnou záležitost. Ublížil jste ženské cti.

Kvůli mně?

Je trochu pozdě učit vás o životě,

ale mohu vás učit o smrti.

A kde přesně?

V poledne na ulici Karm.

K vašim službám.

Promiňte. Je to možné v jednu hodinu?

Užijte si naplno tuto hodinu života, kterou vám dávám.

Děkuji.

Omlouvám se, spletla jsem se.

Proboha, je mi to líto. Málem jsem vás zabila!

- Už si zvykám. - Odpusťte, spletla jsem si vás.

S tím, který mě sledoval.

Hloupost.

Constance.

- Constance Bonacieuxová. - Potěšení.

D'Artagnan.

- Přišli jste na inzerát? - Samozřejmě.

Který?

- O pronájmu pokoje. - Beru to.

Dobře.

Nepodíváte se na něj napřed?

Jo. Ne.

Už jsem toho viděl dost.

Obávám se, že vám ta rána zničila zrak.

- Doufám, že ještě slyšíte? - Ano.

Pokoj stojí jednu livru týdně.

- Jednou týdně? - Dobře.

Tady to stačí na čtyři týdny.

Nebo čtyři prkna na mou rakev.

Udeřila jsem vás tak silně?

Ne, to ne...

Ale za hodinu mě čekají tři duely.

Ale to můžete zemřít.

Ano...

ale z rukou mušketýra.

Krásné místo pro setkání se smrtí.

Vždycky jsem si to myslel.

Nikdy jsme se nepoznali.

Athos de Silleg d'Auteville.

Hrabě de la Fère.

Charles d'Artagnan z Gaskoňska.

Myslím, že budu znám jako jedlík dětí.

A já zabijákem starých lidí.

Vypadám tak špatně?

Prokazujete mi tu čest, že se mnou bojujete i přes zranění?

Pokud mi selže pravá ruka,

mohu vás snadno zabít levou.

Pozval jsem dva své přátele jako sekundanty.

- Co tady dělá? - On je váš sekundant?

Monsieur Porthos.

A tady přichází ten druhý, pan Aramis.

Bojuju s panem d'Artagnanem.

- Bojuje se mnou. - V poledne.

A já ho zabiju v jednu hodinu odpoledne.

Takže...

Monsieur Athos mě zabije jako první, monsieur Porthos jako druhý a...

- Aramis, synku. - ...Aramis poslední.

Předem mi odpusťte, pokud někoho neuspokojím.

Jak dlouho jste v Paříži, D'Artagnane?

Od dnešního rána.

Tři souboje za tři hodiny se třemi mušketýry!

Kdybych vás nemusel zabít, dal bych si s vámi skleničku.

Dejte si ji na spaní.

Athosi!

Kardinálova garda.

Vystopovali nás.

Co tady děláte?

Souboje jsou zakázány!

Odhoďte meče na zem!

Můj meč nemá rád prach, Jussacu. Obávám se, že mi ho budeš muset vzít.

Uklidni se, kamaráde. Je jich sedm a my tři.

- Athos už je jednou nohou v hrobě. - Ale ten druhý ti nakope prdel.

Pánové, ve vašich výpočtech je chyba.

Počítám, že jsme čtyři.

Proč ho nebodneš? Je nesnesitelný.

Tak co, pánové, už jste se rozhodli?

Počkat, počkat.

Na žádost kapitána de Trevilla pouze cvičíme kadeta.

Jeden za všechny!

A všichni za jednoho!

Pojď sem!

Promiňte! Nejste bratr Lucy de Maupinové?

- Co s tím má moje sestra? - Utíkejte!

Nechci jí znovu zlomit srdce.

Vypadni, než si to rozmyslím!

Co je dnes za den?

Dejte mu vědět datum jeho smrti!

Den svaté Roxany. Sedmého.

Tedy sedmého.

Zatím jsem jen kadet.

Zabiju vás, až budu mušketýr.

D'Artagnane!

Nepřátelství mezi našimi lidmi je směšné a destruktivní.

Blíží se válka a my máme šlechtice, kteří se navzájem vraždí!

Udržujte si svou linii a já zase svou.

Jeho Veličenstvo král!

Takže!

A kde jsou ti ďáblové, kteří byli předáni...

mému soudu?

Jsou zde, Vaše Veličenstvo, zmatení...

a plní výčitek svědomí.

Hlavní je neodsuzovat sám sebe.

Toto právo patří mně.

A jenom mně.

Můj králi,

prosíme vás za odpuštění.

Kdo je tento mladý muž?

D'Artagnane, Vaše Veličenstvo.

Aha, takže to jsi ty...

kdo svým mečem dal ránu Jussacovi?

Ano, Vaše Veličenstvo.

Vlastně nedal...

Já mu ho jen půjčil a on mi ho nemohl vrátit.

Jsi velmi drzý.

To vše je můj majetek.

Jsem připraven vám jej dát beze zbytku.

Tak se o něj postarejte.

Nepromarněte ho...

zbytečně.

20 lidí za dva dny! To je hodně!

Kardinál tak přijde o celou svou gardu během tří týdnů!

Oblečte ho... chudáka.

Nezapomeňte!

Královské nohy...

nechodí pozpátku.

Příště...

skončíte na galejích.

Prý je to tam ještě horší než v Anglii.

Takže nejste mrtvý?

Ne, je mi líto, ale pokoj jsem ještě nevyklidil.

Jaká škoda. Už jsem objednala dřevo na rakev.

Nechte ho, madam!

Má velkou šanci, že se nedožije rána.

Takže teď jsi bohatý!

Táta říkal:

"Peníze jsou dobrý sluha, ale špatný pán."

Je to pravda. Platíš!

Děkuji.

Na zdraví!

Chudák holka nemá šanci. Aramis je zásadový muž.

- Je ženatý? - Ne, o to nejde.

Aramis je rozpolcený jezuita mezi církví a armádou.

Ráno je generálem a večer biskupem.

Proto nemá na manželství čas.

A Athos?

Má své vlastní démony.

Stále je topí ve víně, ale oni se už naučili plavat.

Aramisi!

Všechno, co říká, je lež.

Chtěl tě jen pochválit za tvou laskavost!

Vidíš, tady nejde o mě.

Pozor, d'Artagnane.

Náš Porthos si promluví s každým.

Vše, co slyšíš, vyděl dvěma.

A vy jste řekl...

Co jsem řekl? O nikom jsem neřekl nic špatného.

Takže nic!

- Jen blázen si myslí něco jiného. - Naštěstí jimi nejsme.

Přesně tak! Štěstí je štěstí!

Přicházejí kadeti z Gaskoňska

Předchází je silná řeč

Přicházejí kadeti z Gaskoňska

Zpívej s námi, kámo.

Jsou silní jako koně

Krásnější než jeřáb, nebezpečnější než lev

Zasáhnou každého, kdo se jich dotkne!

Jsou silní jako koně

Chodí ve starém plášti,

který je sotva zakrývá

- Pojď, nakrmím tě. - Moc děkuji.

Zdravím.

Dobré ráno...

Jak se vám spalo? Dobré ráno, Constance.

Dobré ráno, Constance.

Vezměte si ho!

Pohyb! Pohyb!

Dělej!

Vaše ctihodnosti! Athos d'Otville, hrabě de la Fère,

bojoval ve Flandrech proti Spojeným provinciím,

v Bavorsku proti Svaté říši, v Kurpfalzu, v Lombardii, v Savojsku!

Je za ním víc bitev než v této hale čumilů!

Jeho místo není zde,

ale na podstavci.

Děkuji, kapitáne, ale mým úkolem není posuzovat sochu,

ale člověka.

Hrabě,

patříte ke vznešenému rodu.

Vaše krev, tituly a sláva

vás však neochrání.

Rozený šlechtic, musí celý život dokazovat, že je hoden tohoto titulu.

Váš bratr

Benjamin de la Fer

je znám jako horlivý příznivec La Rochelle.

Jste také protestant?

Ano, jsem protestant.

Věříte v Boha?

Věřím v Boha, krále a Francii.

V Janově evangeliu se Ježíš setkává s Pilátem a říká:

"Přišel jsem na tento svět, abych vám řekl pravdu."

Jak na to reaguje Pilát?

"Co je pravda?"

Přesně tak.

Dnes ráno jste byl zatčen

opilý,

celý od krve,

s dýkou v ruce...

Na posteli vedle vás ležela pobodaná žena...

Teď je řada na mně, abych se zeptal na pravdu.

Zabil jste tu ženu?

Nebo jste ji nezabil?

Nevím.

Proč nezalže jako všichni?

Vy to nevíte?

Ne.

Nebudu vám lhát, abych se zachránil.

Takhle na životě nelpím.

Hrabě,

nejbohatším odkazem, který může rytíř zanechat, je osobní příklad.

Váš život byl příkladem.

A vaše smrt bude pro mnohé příkladem.

Šlechtic není oběšen jako obyčejný člověk,

je mu useknuta hlava.

Chevalieri Athosi d'Autville, hrabě de la Fère,

soud vás odsuzuje k popravě stětím

v pondělí na náměstí Greve.

Rozsudek napadneme!

Prosím. Za čtyři dny očekávám nová fakta

nebo milost od krále.

Bůh vám pomáhej.

Pokud se Athos nebude bránit sám, budeme se bránit my.

Zjistěte, kdo je ta žena a jak s ním skončila v posteli!

Toto je poslední šance.

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého...

Žádné prsteny, žádné šperky.

Na sobě měla jen rány po dýce.

Prostitutka?

Podívejte se na ty jemné prsty...

Tato žena nepracovala ani jeden den.

Je ti špatně?

Měšťanka nebo šlechtična.

Ukažte tvář.

To ona na mě střílela.

A co já?

Nic jsem neudělal!

Sám jsem je pohřbil!

Přísahám! Už jsem je nikdy neviděl.

Ticho, ticho!

Kopej!

No nic. Nikdy se nedozvíme, kdo jsou.

Měl prsten?

Hej, hej!

Mířil jsem na nohu.

Samozřejmě, že sis ho vzal.

Kde je ten prsten?

Musím vědět, kdo ten muž byl.

Co to děláte?

Nechci si ušpinit meč.

Půjdete do pekla!

Nemám rád mučení.

Nikomu se to nelíbí, protože se u toho křičí.

Svatá Marii, orodovnice... Všemohoucí Bože...

Svatá Matko Boží, oroduj za nás hříšné!

Bojíš se Boha?

Kdyby mi Bůh četl myšlenky

a rozhodl se, že mě musí zastavit,

seslal by na mě blesk.

Ale podívej se, obloha je dnes tak jasná!

Mějte slitování!

Co tam dělá?

Povídá si.

Povídá si?

Aramisovo slovo je ostřejší než nůž.

Jsou tři prsteny.

Ten idiot neví, který z nich potřebujeme.

Tři zlaté přilby to je Brissac d'Argis.

Lev, koruna, tři růže, Dardelie de Lusine.

Orel a zkřížené meče jsou de Valcourtovy.

Uvidíme, který z nich bude náš.

A kdo byla jeho společnice.

Zítra zaklepeme na jejich dveře.

Dá-li Bůh, Athose zachráníme.

PLÁŽ V NORMANDII

Vítejte ve Francii, lorde Buckinghame.

- Plavba byla bezpečná? - Až moc.

Myslel jsem, že vás uvidím jen v La Rochelle.

Já také.

Ale královnina výzva se neodmítá.

Co je to s vámi, můj králi?

Jste tady, ale myšlenkami jste jinde.

Gaston včera dostal dopis od své snoubenky

a přečetl ho přátelům,

aby se bezostyšně vysmál nevinným dívčím slovům lásky.

Měla by si na to zvyknout.

Gaston není romantik.

Předpokládám,

že touhy vašeho bratra

nelze ukojit sňatkem.

Někdy se necítím být králem.

On by měl sedět na trůně.

Ludvíku,

z Boží vůle jste na trůně.

Myslím, že s vámi pojedu i do Val de Grasse.

Otec Arnoux umí dobře poradit a uklidnit.

Pokud si to král přeje,

budu šťastná.

Ne. Možná někdy jindy.

Doufám, že se ve zpovědnici nezdržíte příliš dlouho?

Madam?

- Koho chcete? - Dobrý den.

Chtěl bych vidět hraběte de Valcourta.

Je pryč.

Počkejte chvíli! Něco pro něj mám.

Podívám se, jestli vás hraběnka přijme. Pojďte za mnou.

Isabelle de Valcourtová, těší mě.

Prosím.

Omlouvám se za vyrušení, madam.

Ale no tak, vítám každého, kdo prolomí mou samotu.

Vaše tvář je mi povědomá. Nepotkali jsme se už někdy?

Kdyby se to stalo, určitě bych na vás

nedokázal zapomenout.

Ale nedávno jsem přijel z Gaskoňska.

Jmenuji se d'Artagnan.

Jak netaktní jsem hostitelka.

- Posaďte se, prosím. - Děkuji.

Já...

žila jsem se svou nemocí tak dlouho sama, že zapomínám

na veškerou slušnost.

Upřímně doufám, že se vyléčíte.

Přežiju to, nebojte se.

Jak vám mohu pomoci?

Ano, omlouvám se...

Dostala se mi do rukou...

tahle věcička.

Potřebuji vědět, komu patří. Je to velmi důležité.

Ukažte mi to.

Ale...

to je Tancredův prsten!

Tancredův?

Mého bratra.

Kde je, madam?

Odjel na venkov pro koně.

Ten prsten mu byl před měsícem ukraden,

tolik ho to ranilo!

Před měsícem?

Zdálo se, že vás to rozrušilo?

Ne, ne, ne.

To nic.

Mám z vašeho bratra velkou radost.

Škoda jen, že je stopa přerušena.

Je to všechno tak tajemné.

Vskutku.

Raději bych měl jít.

Moji kamarádi na mě čekají.

Snad budou mít více štěstí.

Tak dobře.

Děkuji, že jste vážili takovou cestu.

Prokázal jste mi velkou laskavost.

To nic není.

Ujišťuji vás, že není.

Myslím, že cestu ven si pamatuji.

Má úcta.

ISABELLE A TANCRED DE VALCOURTOVI

Monsieur?

Hezký den.

Zdravím.

Budu potřebovat vaše šicí dovednosti.

Co je třeba zašít?

Mě.

Následujte mě.

Měl jste štěstí, ještě kousek a měl byste raněné srdce.

Už ho mám.

Rychle mluvíte o lásce.

Mluvil jsem snad o lásce?

Raději mlčte, nebo vám příštím stehem zašiji pusu.

Dobře, už ani slovo.

To je vše.

Děkuji.

Můžete se přestat vrtět?

Sedím klidně.

- A zase se vrtíte. - Jak je to možné?

Vždyť se nehýbu.

Srdce mi chce vyletět z hrudi.

Jestli se na mě budete takhle dívat,

tak to nedokončím.

Dobře, budu se tedy tímto směrem.

Tam ne?

Mám to!

Tohle bude stačit.

Odkud to máte?

Od Isabelly de Valcourtové.

Znáte se?

Ne. Před několika dny byla zabita.

Ale střílela na mě ještě jedna.

- Musíme to říct královně. - Královně?

Vstaňte.

Isabel de Valcourtová byla vyslankyní vévody z Buckinghamu.

Byli chyceni do pasti!

OPATSTVÍ VAL-DE-GRACE

Počkejte tady.

- Monsieur Abbot? - S potěšením vítám Vaše lordstvo.

Prosím, následujte mě.

To je šílenství.

Jsem ochoten riskovat svůj život pro okamžik s vámi.

- Je to tak nebezpečné! - Já vím. Já vím.

Ale napsala jste mi a já přišel.

Já jsem psala?

Já jsem psala?

Ne.

Kde jsou vaši lidé?

No tak!

Nebojte se! Chtějí můj život, ne váš!

To on zabil hraběnku de Valcourtovou!

Nechte ji jít!

Viděl jsem, že se o mě bojíte!

Pokud vás láska ke mně zničí,

nepřežiji vás ani den!

Trpíte pro mě, to znamená, že mě milujete!

Ale já jsem věrná svému králi,

svému manželovi.

A já ho nikdy nezradím.

Musíte na mě zapomenout, zapomenout na tuhle lásku.

Jsem ochoten podřídit se vaší vůli.

Když mi za to něco necháte,

tak budu vědět, že to nebyl sen.

Když vám dám, co chcete,

splníte mou žádost?

V mžiku oka.

Odejděte a nevracejte se.

Prosím vás!

Od nynějška

jsme svázáni tajemstvím.

Můj život není dost dlouhý na to, abych vám poděkovala.

Pokud však potřebujete pomoc francouzské královny,

stačí ji požádat.

Obávám se, Vaše Veličenstvo, že k tomu dojde dříve, než si myslíte.

Toto spiknutí má další oběť.

Jde o mušketýra,

který čeká na popravu kvůli falešnému obvinění.

A co pak?

A pak bylo všechno hrozné,

ale zároveň krásné...

Stáli, objímali se a třásli se.

Dala mu náhrdelník.

Vévoda z Buckinghamu jí na rozloučenou

řekl tak krásná slova.

"Odcházím"

"a vy se mnou v mém srdci."

Jak smutné...

Ano,

máte pravdu.

Mohla ho políbit.

Tak jsem to vůbec nemyslela.

Děkuji.

Nepatří sama sobě...

Je královnou Francie.

Ano,

ale vy nejste královna.

Constance...

Vidím, že jsem vám milý.

- Červenáte se! - Ne.

Ano!

Marně se klamete.

Je to ze skromnosti, kvůli vašim komplimentům.

Ne.

Dobrou noc.

- Tamtudy ne. - Já vím.

Co jste dělala ve Val de Grasse?

Byla jsem za opatem Arnouxem.

Nebo to možná byl...

Buckingham v sutaně?

Cože?

O čem to mluvíte?

Zhruba stejně jako celá Paříž.

- Tu lež vám určitě řekl kardinál. - Na tom nezáleží.

Mlčíte?

Co o mně ten had říká?

Že jste...

Angličanovi dala svůj náhrdelník.

Tady je.

Otevřete krabici.

Pokud mi tolik nevěříte.

No tak.

Podívejte se.

Ukažte, jak málo úcty

ve vás zůstalo.

Protože nevěříte své manželce,

ale prvnímu člověku, kterého potkáte.

Jen do toho.

Dobře.

Ale musíme ty fámy rozptýlit.

V sobotu na Gastonově svatbě

si prosím vezměte náhrdelník.

Dobře.

Pokud o to stojíte.

Co se týče vašeho mušketýra...

Hraběnku ubodal k smrti

a musí být popraven.

Považujte to za mé přání.

Dnes večer jeďte do Londýna.

Zúčastněte se prvního plesu s vévodou.

Bude na něm její náhrdelník.

Buckingham je mimořádně dobře střežen.

Bude to tedy mimořádně obtížné.

Jděte za mým pokladníkem a vezměte si peníze.

Stejnou částku získáte,

pokud se v sobotu dostavíte na Gastonovu svatbu.

Král mušketýrovi milost neudělil.

Více ho zajímá jeho vlastní osud,

než osud jeho mužů.

V tom jsme si podobní.

Neodsuzujte mě.

Jaká škoda, že se na tuto popravu nebudu moci podívat.

Přineste náhrdelník

a můžete si vychutnat královninu popravu.

To nelze připustit!

Nikdo nemá právo vynášet soudy za krále

a nikdo nemá právo se jim vyhýbat.

Je nevinný!

Je konec.

Athosovi nemůžeme pomoci.

Přátelé,

nebuďte smutní,

dnes je dobrý den na smrt.

Za svůj život jsem vše rozdal a smrt mi nemá co vzít.

Aramisi,

zanechávám ti svůj kříž.

Jsem si jistý, že pro něj najdeš využití.

Portosi,

přijmi mé hodinky.

Vím, že se ti budou líbit.

D'Artagnane.

Ačkoli nám nebylo souzeno se poznat,

přenechávám ti svůj meč.

Budeš jej umět používat.

Říkali nám Tři mušketýři.

Díky tobě, D'Artagnane,

vám budou říkat i nadále.

Moji přátelé...

Odcházím s lehkým srdcem,

s hlavou vztyčenou...

a jsem hrdý, že jsem bojoval po vašem boku.

Sbohem.

Ať žije král...

a ať žije Francie.

Hej, hej!

Kampak? Uhněte z cesty!

Pozor!

Ustupte! Ustupte!

Ustupte!

To je vzpoura?

Zakázal jsem vám to!

Přísahám, kapitáne, na všechny naše hlavy,

to jsme nebyli my.

Jen jeden člověk v této zemi

může pro Athose podstoupit takové riziko.

Benjamine!

Benjamine!

Říkal jsem, že se uvidíme v pekle!

Brandicourte!

Saint Blancarde!

Tvůj bratr nás přesvědčil, že jsi hoden spasení.

Nemyslel jsem si, že vás tak rád uvidím.

Katolické písně?

Konvertoval jsi?

Chceš-li porazit nepřítele,

musíš ho poznat.

Benjamin de la Fère,

Athosův bratr.

A pravá ruka svatého Blancarda.

- Jaký svatý Blancard? - Hlava povstalců z La Rochelle.

Co se děje, kapitáne?

Edikt kardinála de Richelieu.

Zavřete dveře!

Nemohli z tebe udělat katolíka, tak se rozhodli ti useknout hlavu?

De Treville ti nepomohl.

Nepomohl ti ani tvůj král.

Richelieu. Ten vládne zemi.

Vytvoříme protestantskou republiku.

Nezávislou.

Pojď k nám,

jsi přece náš.

Zabodneme království nůž do srdce.

Je čas vybrat si stranu.

Jsme obviněni z osvobození Athose.

Nikdo odsud nesmí odejít.

Co to sakra je?

Ticho!

Půjdu za králem a promluvím si s ním osobně.

Aramis a Porthos, De Kiyak a Berke

udělají díru do každého, kdo se pohne.

Uzan a Wantadur se mnou.

Rozkazy byly vydány pouze mušketýrům.

Jdi domů, d'Artagnane.

Nezastavujte se.

Následujte mě.

Do Anglie?

Jste naše poslední naděje.

Kardinál má v úmyslu královnu zničit.

Buďte statečný, ale hlavně opatrný.

Vaše přání je mým zákonem.

Hned vyrazím.

Počkejte.

Tady máte.

Tohle je na vaše výdaje.

Už jsem byl odměněn dost.

Co když mě za to budete milovat?

Nebojte se.

Přinesu ten náhrdelník.

Athosi?!

Tak takhle se bojuje s mým mečem?

Jak jste mě našel?

Mademoiselle Bonacieuxová.

Pozor na lásku, d'Artagnane. Je nebezpečnější než kulka.

Byl jste zamilovaný?

Podívej se na mě. Všechny problémy mám z lásky.

Nechci věřit,

že nás láska svádí na scestí.

Povím ti příběh.

Váš příběh?

Ne,

je to starý příběh jednoho přítele.

O jistém hraběti.

Při projížďce kolem svého pozemku potkal ženu,

která ho...

omámila.

Krásná, čistá.

Mohl ji snadno unést i násilím.

Přestože prošel válkou, zůstal...

ušlechtilý...

a čestný.

Měla odpor k davům

a konvencím.

Takže svatba se konala tajně,

bez příbuzných.

A tak žili něco přes rok,

daleko od světa...

a šťastně.

Ale štěstí...

se ukázalo jako krátkodobé.

Tento hrabě měl bratra,

který se měl také ženit.

Hrabě si nemohl nechat ujít bratrovu svatbu

a tentokrát

jeho žena souhlasila,

že půjde ven.

Když ji bratr uviděl,

zbledl.

V krásné ženě poznal ženu,

kterou si pamatoval z Paříže.

Večer v jejich ložnici

se manželovi se vším svěřila.

Hraběcí bratr ji skutečně znal.

Ale...

ten život je už minulostí.

Žena byla na útěku.

V patnácti letech se provdala za markýze, který se k ní choval krutě.

Když jednou požadoval něco, co nechtěla udělat,

uhodila ho...

a zabila.

Aby se vyhnula soudu, musela uprchnout,

změnit si jméno a začít žít ve lži.

Co udělal hrabě?

Hrabě?

Pozemek patřil hraběti.

A musel na něm vykonat spravedlnost.

Lpěl na moci a vážil si svého postavení.

A předal uprchlíka soudu.

Byla souzena, odsouzena,

ocejchována

a oběšena.

ANGLIE BUCKINGHAMŮV ZÁMEK

Co vidíte?

Dost vojáků na křížovou výpravu do Jeruzaléma.

Takže...

dobré chování nepomůže?

Podpoříme je dýkou.

Ve vašem výběru kostýmu vidím ironii.

Opravdu?

Pro boha moře by bylo tak snadné ovládnout Francii.

Znám tě, Harlequino?

Možná...

Nebo možná ne.

Italka?

Zamilovala jsem se do Itálie.

Ale ne.

Možná Španělka?

Vítr se mění každý den.

A já se měním každou vteřinu.

Procestovala jste celý svět.

Ráda objevuji nové země,

můj princi.

Dáme si pití.

Klid po bouři...

Nebo možná před ní?

Jako byste chtěl něco utopit ve víně, Neptune.

Kéž by to šlo!

Jenom tady zůstaňte.

Nezabíjejte! Prosím! Buckinghame!

Odložte zbraň!

Znám ho.

Zrovna jsem si začínal užívat večírek.

Stalo se něco královně?

Král jí nařídil,

aby v sobotu, na svatbě jeho bratra Gastona,

měla svůj náhrdelník

jež znáte.

Plňme jeho vůli.

Já blázen!

Žena! Velmi krásná! Bruneta!

V kostýmu Harlekýna!

Ty! A ty! Za mnou!

Zadržte ji!

Neztrať ji!

Náhrdelník.

Kamkoli jdu, tam jste.

Máte mě tak rád?

Náhrdelník!

Pro koho pracujete, madam?

Pravděpodobně pro samotného ďábla.

Vidím ve vašich očích jiskru, d'Artagnane.

Od této jiskry

zažehnu oheň, který vás zničí.

Ne!

PAŘÍŽ

Kardinále,

loď dorazila do Calais, ale nebyla tam.

Tudy, monsieur.

Poděkujte našemu příteli.

Boží cesty jsou vskutku nevyzpytatelné.

Jsi připraven na hlavní událost tvého života?

- Kardinále. - Monsieur.

Král na vás čeká, Vaše Veličenstvo.

Je mi to opravdu líto, má královno.

Utíkej.

Kardinále, neviděl jste mého bratra?

Ano.

Je ochoten mi odpustit toto manželství?

Gaston má pocit, že jde do války.

Manželství je však válka,

ve které není vítězů.

A všichni se radují.

Vaše Veličenstvo je dnes okouzlující.

Madam...

A proč nemáte náhrdelník?

Vezmu si ho až na večerní ples.

Špatná volba,

nasaďte si ho teď.

Váš bratr na nás čeká.

Počká si.

- Pospěšte si! - Rychleji, rychleji!

Nedotýkejte se jí!

Vaše Veličenstvo!

Dožaduje se vás nějaký mladý muž.

Říká, že je to naléhavé.

To je on!

Řekni mi, že ho máte! Prosím!

Mám.

Tady máte.

Bože, děkuji ti!

"Bůh" je příliš. Stačí "milovaný".

Nikdy nejste spokojený.

Constance!

Ano?

Já...

Řekněte,

že mě nemilujete.

Stačí říct: "D'Artagnane, nemiluju vás."

A potom...

Jen proto, abyste už mlčel.

Hej!

Kardinále, měl jste pravdu.

Byla to ubohá pomluva.

Královna si zasloužila důvěru, ne hněv.

Děkuji.

D'Artagnane!

- Živý? - Ano.

To jsme netušili. Kde jsi byl?

V Anglii.

- Cože? - S Athosem.

Chceš-li porazit nepřítele,

musíš ho poznat.

Zasáhneme království do srdce.

Gastone Francouzský, vévodo Orleánský a Anjou,

souhlasíte se sňatkem s Marií de Bourbon,

vévodkyní de Montpensier?

Souhlasím.

Marie de Bourbon, vévodkyně z Montpensier,

souhlasíte si vzít za muže Gastona Francouzského,

vévodu z Orleánsu a Anjou?

Souhlasím.

Ve jménu Otce i Syna i Církve svaté

vás nyní prohlašuji za manžele.

Střelec!

Střelec!

Zpátky!

Chraňte krále! Mniši! Mniši!

Vzadu!

Vaše Veličenstvo! Tudy!

Z cesty! Uhněte z cesty!

Hrabě Montclair d'Auvigné?

Zemřel před dvěma dny.

A Beaulieu de Véricourt?

Zranění na hlavě. Nepřežije to.

Vězni?

Achille Brandicourt a Nicolas Beaumont, protestantští fanatici z La Rochelle.

Byly u nich nalezeny zašifrované dopisy.

Vyslechnu je osobně.

Všechny nám udají.

Spoléhám se na váš zpovědnický talent.

Teď se připravte na cestu do La Rochelle.

Pokud se jim nelíbí můj mír,

ať ochutnají válku!

Město protestantům sebereme.

Čekají na mě.

Za vaše vynikající služby

francouzské koruně vás,

Charlesi d'Artagnane, tímto povyšuji

na poručíka královských mušketýrů.

Prokážu, že jsem hoden této pocty.

Armand de Sillegue,

d'Athos d'Autville,

hrabě de la Fer...

Vděčím vám za svůj život.

A já vracím

život vám.

Jste omilostněn!

A od té chvíle jste opět v řadách

mušketýrského sboru!

Tento nový život

jsem připraven obětovat vám, Vaše Veličenstvo.

Můžete vstát.

Monsieur,

před vámi jsou slavní Tři mušketýři...

kteří jsou nyní čtyři.

Ať žije královna!

Ať žije král!

Vaše Veličenstvo.

D'Artagnane...

Nemám pro vás žádné tituly,

jen nekonečnou vděčnost.

To je ta nejcennější odměna.

Ne.

Constance Bonacieuxová byla s nasazením života mým poslem.

Nastal čas, abychom si s ní vyměnili role.

Bude na vás čekat v deset hodin v taverně Red Hat.

Nepřijďete pozdě, mušketýre.

Skončila jsem. Můžete jít za královnou.

Ujišťuji vás, že ještě chvíli

a podaří se nám vzbudit nenávist všech protestantů ve Francii.

Vše probíhá podle našich plánů.

Brzy se bude s každým protestantem zacházet podle jeho zásluh.

Jako by byl zrádce.

Selhali jsme před vašima očima.

Král se však smrti nevyhne navždy.

Od teď je hračkou ve vašich rukou.

Dostal jste válku, brzy získáte i zemi.

O vězně si nedělejte starosti.

Náš přítel se o ně postará.

Z Boží vůle...

přišla vaše hodina, Mistře.

Pomozte!

D'Artagnane!

Constance!

Pusťte mě!

Pomozte!

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ (následuje potitulková scéna)

Vaše Eminence...

Teď, když jsem dostala instrukce ohledně vašeho nepřítele,

mohu vám připomenout ty své?

O kom přesně?

O mušketýrech.

www.titulky.com