Original subtitles

Blue Sky Film uvádí

Luku!

Luku!

Luku!

-Co se vlastně stalo? -Spadl se skály.

Stáli jsme tam a najednou tam nebyl.

Jo, na té svatbě moc pil.

-Luku! -Luku!

Luku!

Spadnout z takové výšky.

-Myslíte, že by to mohl přežít? -Ale jistě.

Bezva.

Možná jedna k milionu, ale i tak je to šance.

Haló!

Haló!

-Haló! -To je Luke.

-Luku! -Luku!

Luku!

Panebože, zmáknul jsi to!

-Jak jsi to mohl přežít? -Já vím.

-Byly tam stromy, asi mě zbrzdily. -Takže dobré?

Trochu mě bolí rameno, ale jinak jsem v pohodě.

To jsem měl teda kliku!

Bože!

Tak teď je fakt po něm.

PAŘMENI 2

Možná byste se s ním chtěli krátce rozloučit.

To by bylo fajn. Díky.

-Nechám vás o samotě. -Díky.

Bože.

Nemůžu uvěřit, že je tuhej.

Jednu chvíli s námi mluvil a o chvíli později...

...se mu takhle postavil.

-Cože? -Podívej se!

Hele, mluv tiše.

Páni.

Proč mu stojí? Neměl by mu stát.

Myslíte, že na něj šmatala ta veterinářka?

Slyšel jsem, že mrtvolám se to stává. Posmrtná erekce.

Měli bychom něco udělat. Nechci, aby tohle všichni viděli.

Proč, jemu to bude fuk.

Luke je náš kámoš, Tome. Zrovna umřel.

Můžeme se aspoň postarat, aby vypadal důstojně

a jeho pták z něj netrčel celýmu světu na odiv.

-A jak to asi uděláme? -To nevím.

Možná by měl někdo z nás zkusit mu ho položit.

Jo.

-Já na to nesáhnu! -Proč? Nebude to vědět.

Jo, ale mám přísné zásady ohledně sahání na penisy.

Zvlášť když stojej.

-Když je to tak snadné, proč ne vy? -Tak jo, fajn.

-Ne, tohle nedokážu. -Zkus masírovat okolí,

třeba se tím uvolní tlak a zvadne.

Tak jo, uhni stranou.

Vypadá to fakt divně.

Díky, Tome. To jsi mi teda pomohl.

Asi to nefunguje, spíš ještě víc ztuhl.

Sakra, máš pravdu.

Popadni tu knihu a majzni do něj.

-Jako fakt? -Jo.

-Mám ho rubnout? -Jo.

Pořádně se rozmáchni.

Sakra, nejde to.

Zkusme mu zvednout nohy. Možná se tak jeho pták odkrví.

Dobrej nápad.

Pořád nic! Proč to nejde?

Zkusím knihu.

Stojí mu.

Nemůžeme za to, že má erekci. Prostě se mu postavil.

Snažili jsme se dát mu ho dolů.

Obávám se, že někdo musí zavolat příbuzným, informovat je.

Že mu stojí?

-Že umřel. -Ano, jistě.

Samozřejmě, máte naprostou pravdu.

Omlouvám se, jsem úplně rozhozenej.

Tome, ujmeš se toho?

Ne, díky.

-Proč ne? -Stejně jako ty.

Je to opruz a jeho teta je hluchá jako pařez.

-Třeba to vezme Henry. -Šílenej bratránek je ještě horší.

Pořád mi vyhrožuje, že na mě pošle kámoše z lochu.

-Mně to taky říkal. -Mně taky.

Nenávidí nás všechny. Tak kdo jim zavolá?

-Co ten, kdo měl k Lukovi nejblíž. -Díky.

Takže ty.

Měl jsi k němu stejně blízko jako já.

-Navíc jste měli zvláštní pouto. -Jaký?

-Měli jste zvláštní pouto. -Blbost.

A vůbec, Graham vždycky říkal, že je to jeho nejlepší kámoš.

Možná za mlada, pak jsme si přestali rozumět.

-Kecáš. -Nekecám.

-Blbost. -Ale jo. -Ne. -Ano.

Poslední dobou jsem ho neměl moc rád.

Začíná to být trapné.

Takže palec nahoru nebo dolů a kdo je lichej, volá.

Ne, s palci to vždycky prohraju.

Šance je jedna ku třem, Grahame. Prostě to udělej.

Tak jo.

Raz, dva, tři.

Raz, dva, tři.

-Raz, dva, tři. -Sakra.

Velkej šutr.

Kus skály.

Ne, Graham.

Ne, Graham žije. Luke je mrtvej.

Ano, váš synovec je mrtvej.

Umřel.

Zemřel. Mrtvej.

Ne, nedávejte to Henrymu.

Ne, Henrymu ne.

Chce mluvit s tebou.

Davide.

Je to pravda, co mi Graham právě řekl?

Jo. Je mi to moc líto. Ta nejhorší věc, co se mohla stát.

Jak je na tom maminka?

Je na hromadě.

Pořád říká, že ho chce vidět.

Za jak dlouho dopravíte tělo do Londýna?

Nevím. Co nejdřív.

-Čí je to vina? -Cože?

Není to ničí vina. Byla to nehoda.

Jste banda pitomců.

Pořád jsem mu říkal, ať se na vás vykašle.

Podle mě jsi za to osobně odpovědný, Davide.

Já? Proč já?

Protože tam byl jen kvůli tvý svatbě.

Ty jsi ho tam zatáhl. To ty jsi ho zabil.

A teď ho zase přivezeš zpátky, celýho!

Tak jo, přivezu ho.

Dobře.

Jestli ne, tak si mě nepřej, Davide.

Vojebu tě tak, jak tě ještě nikdy nikdo nevojebal. Rozumíš?

-Ano. Rozumím. -Fajn.

Musíme Luka dostat co nejdřív do Londýna.

-Jak je na tom Mia? -Žádná sláva.

Chudák holka.

Těšila se na líbánky a ty teď odfrčíš do Londýna.

Já vím. Mia má naštěstí pochopení.

To asi jo, zvlášť když přiměla taťku, aby nám půjčil firemní letadlo.

-Jak to vzal? -Líp, než by se dalo čekat.

-Super. -Nebyl nadšený, ale je to nutné.

Henry řval, že jestli Luka nedostanu zpátky celého, tak mě vojebe.

Co tím chce sakra říct?

Nevím, ale jisté je, že nic takového nechci.

Takže potřebuju, abyste mi pomohli dostat Luka co nejdřív zpátky.

-Žádnej problém. -Zatlačte.

Ta bedna se tam nevejde.

Musíme ji dát do kabiny.

-Jak se cítíš? -Jak se tohle mohlo stát, Grahame?

Spadl na něj velkej šutr.

Co je tam dole za zemi?

-Pořád Austrálie. -Cože?

Letíme už hodiny.

Jste v pořádku?

Ano, fajn, díky.

-Myslel jste na svého kamaráda? -Cože?

Ach, ano.

Díky.

Byli jste si blízcí?

Znali jsme se už jako malí kluci, takže… Chápete.

-To je tak smutné. -Ano, je.

Kdybyste cokoli potřeboval, dejte vědět.

Jo, dám.

Viděl jsem to v telce.

Chce to rozproudit krev.

Nechci dostat hlubokou žilní trombózu.

Myslím, že bych si to mohl rozdat s letuškou.

Cože?

Mám pocit, že by si dala říct, ze soucitu.

-To jako vážně? -Jo.

-No a kde byste to provedli? -Na záchodě.

Opravdu si myslíš, že je to vhodné?

Budu upřímnej. Jsem trochu rozpolcenej.

Ale Lukova smrt mi připomněla, že musíme žít naplno, víš?

-Chceš, abych ti to odsouhlasil? -Jo, to by bylo skvělý.

Jestli si myslíš, že mít sex na záchodě,

když tvůj kámoš leží v bedně hned vedle, je to pravé ořechové…

Bezva. Díky, kámo. Zatím.

Víte naprosto jistě, že tady můžu bejt?

Asi byste nedal pokoj, dokud neřeknu ano, takže tady jste.

V kokpitu jsem ještě nikdy nebyl, víte?

Proč se tomu říká kokpit?

Jako že jsou tady kokoti?

Někdy.

Jo.

-Chtěl byste shazovat rakety? -Ne. Můžete dát ty ruce pryč, díky.

Ocitl jste se někdy v nouzi,

že byste musel letět hlavou dolů jako Denzel Washington?

Ne, nikdy.

-Znáte se s Travoltou? -Ne.

Představte si, že jsem terorista a právě mi ruplo v bedně.

Nosil jste vždycky knír?

Ne.

-K čemu je tohle? -Pozor, ne.

-To je palivové potrubí. -Hezké, že jo?

Sakra.

Budu upřímnej.

Vždycky jsem měl slabost pro letušky.

-Jsem stevardka. -Tak jo, to je fuk.

Ale opravdu by to pro mě hodně znamenalo.

Tady v té bedně je váš mrtvý kamarád.

Jo, ale ten nic neuslyší.

Tohle je úžasné.

Jo.

Bacha, ptáci!

Do pytle!

-Co to děláš? -Promiňte.

Co je to s tebou?

-Byla to nehoda. -Teď to musím dát do pořádku.

Kam jdete? Co letadlo?

Je tam autopilot. Na nic nesahej!

Tak jo, zapomeň na sex.

-Alespoň pusa? -V žádném případě.

Janet.

Luftwaffe.

Něco tady bliká.

-Pomoc! -Doprdele.

Panebože! Musíme si sednout!

Kapitáne!

Co se děje?

Co jsi udělal?

-Blikalo to, tak jsem se toho dotkl. -Pitomče, chceš nás všechny zabít?

Ne.

Tome!

No tak, dělej!

Může mi někdo pomoci, prosím!

-Já za to nemůžu. -Vážně?

A kdo za to může? Teta Agáta?

-Kdo? -Říkal jsem, ať na nic nesaháš!

Co se sakra stalo?

Váš debilní kámoš zničil letadlo a málem nás všechny pozabíjel.

Tak co teď? Zkusíme zavolat mobilem o pomoc?

To by šlo. Nebo tady jednoduše zůstaneme a umřeme.

-Nechytám signál. -Proč tady není signál?

Protože jsme v totální prdeli světa.

No nic, já odcházím a zkusím najít pomoc.

Jo. Počkej na mě.

-Měli bychom jít s nimi, Davide. -A co Luke?

Vrátíme se pro něj.

Neopustím ho.

-Jděte pro pomoc a pak se vraťte. -Měli bychom zůstat spolu.

Fajn. Tak zůstaneme tady.

Moment.

Poslední pokus.

Je ještě nějaká šance udělat to, o čem jsme mluvili v letadle?

-Jdi do hajzlu. -Tak jo.

Pojď, Janet, padáme.

Fajn, zůstaneme.

Něco tady smrdí.

To asi budu já.

-Jak to myslíš? -Trochu jsem se pokadil.

Všichni jsme se málem posrali. Bylo to fakt děsivý.

Jenže já to fakt pustil.

-Kristepane, Grahame… -No fuj.

-Probůh, tak se jdi převlíknout. -Jo.

Jo.

Jejda.

Doprdele.

Kde vězej?

Jsou pryč několik hodin!

A co teď?

Vypadněme z týhle hnusný díry a hledejme pomoc.

-Tak jo. -Dobře.

Kluci.

Vezmeme Luka s sebou.

Blázníš?

-Nemůžeme se s tou bednou vláčet. -V té bedně je náš nejlepší kamarád.

Když ho tady necháme, rozloží se. Musíme ho dostat k ledu.

Nemůžeme ho nést, Davide. Je hrozně těžkej.

Nedělám to rád, ale tentokrát musím s Grahamem souhlasit.

Táhnout se s mrtvolou v téhle pustině je šílenství.

Tak jo, fajn.

Pojďme.

Vlastně není až tak těžkej.

To teda je.

To bude dobrý.

Tudy.

-Určitě je tady nějaká hospoda. -Spíš krokodýl.

Kluci, už fakt nemůžu. Asi mi za chvíli upadnou ruce.

Sklapni, Grahame.

-Vážně, necítím záda. -Sklapni, Grahame.

Jsem na tom hůř než vy, nést konec je těžší.

Sklapni, Grahame.

A dost, prohodíme se. Pojď dozadu.

Ani náhodou.

Ty máš konec, David je vpředu a já uprostřed. Jako vždy.

-To je blbost. -Ty jsi blbost.

Opravdu? Největší blbost je tvoje máma.

-Tvoje máma má kníra. -Má hormonální poruchu, Tome.

Probůh, nechte toho!

Jestli nedostaneme Lukovo tělo do Londýna dřív, než zplesniví,

Henry nás zabije, že jo?

Dost možná jo.

Pamatujete, jak si ten kluk ve škole ukousl z Lukovy svačiny?

Henry mu strčil hlavu do mušle a vychcal se na něj.

Pochcanej John Tate.

Už žádný chození pěšky.

Jestli se dostaneme zpátky do Londýna, pořídím si kolečkový křeslo.

Budu tvrdit, že jsem invalida a někdo mě bude muset vozit.

Ne, ne, ne…

Myslím, že vidím silnici.

-Panebože! -Kde.

Tam nahoře. Vidíš?

-Ani ne. -Vážně to vypadá jako silnice.

Říkal jsi, že je tady cesta.

Myslel jsem, že jo.

Tak co teď?

-Musíme se z toho poučit. -Spíš z toho umřeme.

Musíme tuhle zkušenost využít pro svůj růst.

Všichni.

To je pravda. A zvlášť Graham.

-Co tím chceš říct? -Nejen Graham, Tome.

Ty taky. Ty především.

Proč zrovna já?

Protože jsi třicátník a pořád se chováš jako nadrženej puberťák.

A co je na tom špatného, Davide?

-To letadlo se zřítilo kvůli tobě! -Byla to nehoda.

-Nebyla to nehoda. -Byla. Mohlo se to stát komukoli.

-Nechal mě tam samotnýho. -Chováme se jak malí kluci.

Pořád se hádáme, navážíme se do sebe.

A přitom máme šanci žít. Šanci, kterou už Luke nemá.

Kdyby byla na světě aspoň trocha spravedlnosti,

Luke by ještě žil.

-Asi se už nedokážu pohnout. -Jsme v naprostý pustině.

V totální prdeli.

Hele!

Zastavte!

Zastavte!

Tamhle je další!

Stůjte!

-Panebože. -Jste v pohodě, kluci?

Moc díky, že jste zastavily.

Co tady děláte?

To je dlouhá historie, v podstatě se s námi zřítilo letadlo.

Přežili jste pád letadla? Do háje!

Jo. Spadlo kvůli němu.

Mohly byste nás svézt do nejbližšího města?

Jasně. Nasedat.

Úžasný.

Není problém.

Díky.

Nezapomeňte tu bednu.

Neboj.

Co je v ní?

Prosím?

-Co je v tý bedně? -V téhle bedně?

Jo, je fakt velká.

No, je tam…

...maso.

-Maso. -Jo.

Přepravujeme náklad masa.

Tak jo. Šoupněte ji dozadu.

Kam vlastně jedete, holky?

Na jeden undergroundovej fesťáček.

Festival?

Jo. Pojďte taky. Bude to bezva.

Spousta pití, drogy, sex, tyhle věci.

-Davide? -V žádném případě.

-Ani nevíš, co chci říct. -Vím přesně, co chceš říct.

Že bychom měli jít na ten festival, ale to prostě nepřichází v úvahu.

-Je ti špatně? -Ne, jen se dívám z okna.

-Hezkej výhled. -Jo, pěknej.

-Je tady krásně. -Hezké. Nádhera.

Musíme dostat Luka domů.

Nemůžeme se zdržovat jen proto, aby sis zašukal.

O to mi vůbec nejde!

Myslím, že by se ten fesťák hodil, protože tam bude jídlo, pití a telefon.

A možná i lednice pro maso.

Na co je tenhle čudlík?

-To je párty osvětlení. -Asi bych neměl na nic sahat.

Tak jo, fajn.

-Grahame, nesahej na žádný tlačítka. -Já vím, chtěl jsem vědět, na co to je.

Kluci! Přivezly jste kluky!

Bezva!

-Kdo to je? -To je Felicity.

Patří jí to tady.

-Co budete dělat s tou bednou masa? -Přivezli jste maso?

Jo.

-Pojďte se mnou. -Zatím, kluci.

Tady to je. Felicitin festival.

Pro tebe. A pro tebe velkej.

Kondomy. Kondomy zadara.

-Ahoj. -Čau.

Ahoj.

Dejte to tamhle.

-Tak já jdu. -Kam jdeš?

Trochu to tady omrknout.

-Zatím. -Grahame, jdu telefonovat.

Hlídej to tady, ať nikdo nenajde Luka.

Chceš mě tady nechat samotného?

Jo, správně.

-Ahoj. -Ahoj.

-Vypadáte senzačně. -Díky.

Páni.

-Kdy to tady vypuklo? -Před pár dny.

Jako každej rok, když Felicitin manžel odjede.

-Je to fakt odvaz! -Jo!

Mami!

Máti!

-Ty to vážně neslyšíš? -Co neslyším?

-Haló. -Henry? To jsem já, David.

David. Kde sakra vězíte?

Všechno je fajn, jen nastal takový problém a trochu se zdržíme.

Jakej problém?

Letadlo se zřítilo.

Cože?

Nedělej si starosti. Luke je v pořádku. Dostaneme ho domů.

Jak může bejt v pořádku? Je mrtvej.

To podle mě není moc v pořádku, nemyslíš?

Chtěl jsem říct, že tělo je v pořádku a dostaneme ho domů.

Za jak dlouho? Pohřeb je už zařízenej a zaplacenej.

Koná se za pár dní.

Zvládneme to, slibuju.

Pamatuješ si, co jsem ti řekl, Davide?

Jo, to si pamatuju.

Všechno bude dobrý.

Mám to pod kontrolou.

Koule! Péra! Prdel! Kozy!

-Henry? -Kdo to sakra byl?

Nikdo…

Jste na nějakým mejdanu?

Cože? Ne, není to mejdan, spíš takový festival.

-Festival? -Jsme kousek od Perthu.

Dovolíš?

-Poslyš, vrátíme se domů… -Hele, musím si zavolat.

-Je to nouzovka. -Moment.

Promiň, Henry…

Bille? Vole, potřebujeme pivo!

Jo, teď!

Jak, že nemůžeš?

Zasranej debil.

Soráč.

-Padej, úchyle. -Pardon, omlouvám se.

-Mám pocit, že umírám. -Neumíráš. Jen musíš něco sníst.

Počkej tady a já ti přichystám velkej šťavnatej flák...

...mrtvoly.

-Prý tady našli mrtvolu. -Cože?

Felicity našla v kuchyni mrtvýho chlapa.

-Kdo to je? -Nevím, nějakej chlápek.

-Pojďme se tam mrknout. -To jako fakt? -Jo.

Našli Luka.

Mám nápad.

Chceš si dát trojku se mnou a s kámoškou?

-Jestli nechceš, nic se neděje. -Ne, to víš, že chci.

Moment, je to holka? Ne, nějakej další chlápek.

Ne, jasně že ne.

Je to moje kámoška Heidi. Viděl jsi ji?

Je nádherná.

Je taky pěkná coura, takže kdybys nechtěl…

Ne, nevadí. Nejsem vybíravej.

Tak bezva.

-Dojdu pro ni, jo? -Jo.

Jo, bezva.

Co třeba ho pomalovat?

To je skvělej nápad.

Tome, díky Bohu. Potřebujeme tě. Našli Luka.

Cože?

Našli Luka. Musíme tam jít a vyřešit to.

Tak jo, jděte. Za chvilku jsem u vás.

-Jak to myslíš? Jdeš s námi. -Nemůžu.

Proč bys nemohl?

Ta holka, Lisa. Bude trojka.

-Cože? -Bude trojka.

Já, ona a její kámoška.

-Nemáme čas tohle probírat. -Tak už odprejskněte.

-Prostě pojď! -Ne, ne, ne!

-Co se děje? -Musím jít. Promiň, mrzí mě to.

Dost! Přestaňte! Nechte toho!

Dost!

To je náš kámoš.

Proč sakra vozíte na festival mrtvýho kámoše?

-Snažíme se dostat jeho tělo domů. -Kousl mě had!

Kousl mě do ptáka!

Grahame!

-Jdeme! -Rychle, rychle!

Musíš jet do Perthu a přivézt Luka domů.

-Nemůžeš těm hochům věřit. -Do Perthu nejedu.

-Je to na druhý straně planety. -Cože?

Do Perthu nejedu. Je to hrozná dálka.

-Musíš tam jet. -Do Perthu nejedu.

-Musíš tam letět co nejdřív. -Nikam nepoletím.

Dobře.

Jeď tam, najdi je a postarej se, aby Luka přivezli včas na pohřeb.

Všechno je zaplacené.

Fajn, tak do toho zasranýho Perthu pojedu. Kurva!

Pořád tomu nemůžu uvěřit.

Mohla být trojka! Trojka!

Vy dva tohle nemůžete chápat,

ale pro mě jsou tyhle zvrácený sexuální zážitky klíčový,

jinak můj život nemá smysl.

Taky vám připadá, že tahle bedna trochu připomíná penis?

Trochu jo.

-Velkej zlatej pták. -A má helmu.

Ahoj vespolek.

Pardon, že vás rušíme,

ale nutně potřebujeme, aby nás někdo svezl co nejblíže k Perthu.

Mohl by nám někdo pomoct?

Jo, hodím vás tam.

-Moc vám děkujeme. -Není zač. Deset minut, jo?

Bezva.

Tak jo.

Co je v tý bedně?

-Náš kámoš. -Jo? -Jo.

-A to je jeho rakev? -Jo.

Je mrtvej?

Jo.

Nechcete ho v tý bedně a v tom horku vézt moc dlouho.

-Nechceme. -Chcete ho pohřbít. -Jo.

-Začne se rozkládat. -Jo.

-Díky za radu. -No nic, tak jo.

Naložte ho dozadu do mýho auta a pojedeme.

Ještě jednou vám moc děkujeme. Moc nám to pomůže.

To nic.

-Ještě skočím na záchod a jedem. -Které je to auto?

To bílé vzadu vlevo, fešáku.

Fajn.

Dva, tři…

A teď zavřít.

-Tak jo, jsme připraveni. -Bezva. Jedem.

Super.

-Promiňte, ale kam jdete? -K mýmu autu.

-Vaše auto je tamhle. -Ne, není.

Říkal jste to bílé vlevo.

Říkal jsem vlevo? Myslel jsem vpravo, promiňte.

Pořád si to pletu.

-Cože? -Co?

Je tam.

-Odjíždí. -Cože?

-To auto. Odjíždí. -Stůjte! Počkat!

To je sranda.

-Počkejte! -Zastavte!

Doprdele.

-Eric! -Rychle.

Naložili jste ten penis do jinýho auta?

-Jo! Musíme ho dohonit! -Tak jo.

Rychle. Hoďte sebou.

-Můžete si pospíšit, prosím? -No tak jo.

Kyčel.

Jedem.

-Všichni se připoutejte. -No tak, prosím.

Rychle, rychle.

Skoro to vyšlo.

-Promiňte, ale fakt to spěchá. -Dobře.

-Vzadu dobrý? -Už jeďte, prosím!

Jeďte!

-Šlápněte na to. -A jedem.

Můžete trochu víc šlápnout na plyn, prosím?

Nechci dostat pokutu za rychlou jízdu.

Zaplatím ji! Dám vám dvojnásobek!

Nechci být nikomu nic dlužnej.

-Tak už na to kurva šlápněte! -No tak, mladej, uklidni se.

Opravdu jste měli zkontrolovat, jestli ten penis dáváte do správnýho auta.

Tohle je k ničemu.

Je pryč.

Zastavte, prosím. Zastavte!

Do hajzlu! Doprdele!

Bože!

Kurva!

Kurva!

Fajn.

Tak co teď?

Jaký jsou možnosti?

Nebude snadný hledat bílej pickup.

Ten má kdejakej debil.

-Nevšiml si někdo poznávačky? -Ne.

-Já ji viděl. -Vážně?

-Skvěle. Co tam bylo? -Nevzpomínám si.

-Co tím myslíš? -Nedával jsem pozor.

Jak to, Grahame? Měl bys vždycky dávat pozor!

Mrzí mě to. Nevěděl jsem, že se tohle stane.

-Nevzpomenu si, když na mě křičíte. -To je pravda.

Musíme se všichni uklidnit, jasné?

Přemýšlej! Vzpomeň si.

Bylo tam jméno. Divné jméno.

Bezva.

A jaké?

Něco jako…

Bylo to...

Přemýšlej.

Klídek. Přemýšlej.

Ty na to přijdeš, Grahame.

-Sakra. -Dokážeš to, Grahame.

-Je to pryč. -Cože?

Vzpomeň si, kurva! Proč musíš vždycky všechno podělat?

-Co tím chceš sakra říct? -Tak si to přeber.

Sundal jsi letadlo. Nezůstal jsi u Luka, když jsi měl.

Ty prostě posereš všechno, co můžeš.

Mluví z cesty.

-Davide, uklidni se. -Nemůžu se uklidnit!

Tohle všechno je moje vina! Nechápeš?

Nebýt mě, Luke by ani nebyl v Austrálii.

A teď je mrtvej.

To nejmenší, co můžu udělat, je dopravit ho domů k jeho tetě.

Jestli nedokážu ani takovou maličkost,

jak potom můžu sám se sebou žít?

Kámo.

To je mi fakt líto.

Mungus.

-Cože? -Mungus.

-To jméno na poznávačce. Mungus. -Mungus?

Víš to jistě?

Jo, vím to jistě.

Ericu, víte kde je nejbližší policejní stanice?

Jo, ne, jo.

-To je ono? -Jo.

Tak jo, bezva.

Díky za svezení.

A omlouvám se, že jsem křičel a tak.

Ty jsi křičel?

Jo, tak trochu.

-Takže díky. -Jo.

Tak zatím.

Jo.

-Nashle. -Díky. -Ahoj.

A dávejte na sebe pozor.

Dáme.

Ahoj.

Tak já zase pojedu.

Bože.

Tak jo.

-Nashle. -Nashle.

Říkali jste něco?

-Ne. -Ne?

-Už můžete jet. -Tak já jedu.

Ahoj.

Není-li přítomna obsluha, zazvoňte, prosím.

Dělej, stiskni to.

Zazvoň.

Tam.

Bezva.

Do hajzlu.

-Ano? -Dobrý den.

Máme zvláštní dotaz.

Hledáme chlápka, který možná bydlí někde tady.

Známe jeho poznávačku, mohla byste nám dát jeho adresu.

Jo!

-Určitě! -Super.

To je úplně běžné, že dám něčí adresu úplně cizím lidem.

-Opravdu? -Jo, v jednom kuse.

Mluvíte ironicky?

Ne, nemluvím ironicky, proč bych to dělala?

-Víte, je to fakt důležité. -Opravdu? A proč?

-Ten člověk má něco, co je naše. -Copak to je?

-Bednu. -Bednu? Jak vypadá?

Jako penis.

-Zlatej penis. -Penis?

-Zlatej. Zlatej penis. -Dobře.

Je něco v té bedně ve tvaru penisu,

nebo je to prázdná bedna ve tvaru penisu?

-Jo, něco v ní je. -Copak?

Je tam náš kamarád.

Váš kamarád je v bedně ve tvaru penisu?

Zlatej penis.

-Co to má být? Žert? -Nežertujeme. Mluvíme naprosto vážně.

Umřel nám kamarád.

Vezeme ho domů, ale spadlo s námi letadlo.

A někdo ho odvezl v bedně s tvarem penisu!

Jo. Je pryč.

Víte, že plýtvání policejním časem je těžký zločin, že jo?

Pitomci.

-Vrátí se, nebo co? -Nejasné, že jo?

-Sedí tam a má nohy nahoře. -Kurva! Co je tohle za díru?

-Jak teď toho Munguse najdeme? -Já ho znám.

Vážně?

Taky vím, kde bydlí. Jestli chcete, hodím vás tam.

To by bylo fantastické. Díky!

Žádnej problém. Pojďte.

Davide, ty hajzlíku.

To jsem já, Henry.

Jsem v Abú Zabí.

Letím do Perthu postarat se, abys nic neposral a dostal Luka domů.

Budu tam zítra ráno.

Chci, abys udělal tohle…

-Díky za svezení. Jsme vám vděční. -To je dobrý.

-Proč jste vlastně byla na policii? -Jsem obviněna z napadení.

-Seš hezoun. -Vážně? Díky.

Po Anglánech obvykle nejdu, jsou to samí gayové,

ale s tebou by to možná šlo.

-Opravdu? -Jo. -Díky.

Líbí se ti australské ženy?

Jo, jasně. Znáte nějaké?

-Co tím chceš sakra říct? -Promiňte! To měl být vtip.

-Proč stojíme? -Protože vystupujete.

-Co jsi zase provedl? -Nemyslel jsem to ve zlým.

-Co jsi řekl? -Tak jim to pověz!

Maureen se zeptala, jestli se mi líbí Australanky, a já řekl:

Jo, znáte nějaké?

Debile.

Maureen, vraťte se.

-Probůh, Grahame. -Co je na tom špatného?

Ty jsi ale vůl.

Maureen, chci se vám za svého kámoše omluvit.

-Je to pitomec. -To teda je.

-Hroznej blbec. -Jo. Úplnej kretén!

Vím, že se vás to dotklo,

ale myslíte, že byste nás mohla hodit k Mungusovi?

Nevím. Mám pocit, že si ze mě děláte srandu.

Ne, neděláme.

Myslíte si, že když mi není pětadvacet, že nemám zájem o sex, co?

-Ne, nic takového si nemyslím. -Ale ten debil jo!

-Ahoj, kluci. -Co se děje?

Věci se mají takhle.

Maureen nás odveze k Mungusovi, ale má jednu podmínku.

Jakou podmínku?

Chce…

-Chtěla by… -No tak, ven s tím.

Chce mít sex.

-Chce sex. -S kým?

-S Grahamem. -Cože?

-Dělá si prdel? -Nedělá si prdel.

Urazil jsi ji a teď ti chce dokázat, že je nejlepší milenka v Austrálii.

Věřím jí!

To nestačí. Chce to dokázat.

Je hrozně stará! Vypadá jako moje babička.

-Která? -Babi Charlotte. -Jo, trochu.

-Ale není to tvoje babička. -Je jí podobná.

-Má úplně stejné uši. -Tome, sklapni.

Jak říkám, není to tvoje babička.

A když to neuděláš,

jsme zase v hajzlu a Luka už nejspíš nikdy nenajdeme.

Je nějaká šance, že by trochu slevila?

-Třeba, že jí to udělá rukou? -Ne, Tome. Vyjádřila se jasně.

-Soulož se vším všudy. -Do pytle!

Udělej to ty, Davide.

-Cože? Nemůžu. Jsem ženatej. -Tak jsi ženatej.

-Ženáči by neměli jen tak šoustat. -Tohle není jen šoustačka.

Je to šoustačka s osobou ze specifického důvodu.

-To jsou polehčující okolnosti. -Mia by to viděla jinak.

-Ty jsi svobodný, nikomu nezahneš. -Tom je taky svobodnej.

Jo, ale mě nechce. Chce tebe. Řekla si konkrétně o tebe.

Tak se jí nabídni, tohle je přece tvoje parketa.

-Ojíždět starý babky? -Jo, rád experimentuješ.

Nic takovýho nedělám. Je to šílenost!

Hoďte sebou, nebo odjedu.

Hned to bude!

Fuj, je příšerná.

Tak jo. Palce nahoru, palce dolů.

Ne, Grahame.

-Já to fyzicky nezvládnu, nechápete? -Jak to myslíš?

Chtěl jsem vám to říct už dávno a mrzí mě,

že mi to trvalo tak dlouho.

Jsem gay.

Jsi gay?

A byla by to totální zrada na mé sexuální orientaci.

Nemůžu to svým gay bratrům a sestrám udělat.

-Zuřili by. -Jako snaha dobrý.

Ale já nekecám. Fakt jsem gay!

Znám tě třicet let. Nejsi teplej. Jen se snažíš vykroutit.

Tak jo, nejsem gay, ale prosím, nenuť mě do toho.

Poslyš, Grahame.

Náš kámoš je mrtvej.

Jeho tělo je bůhvíkde a naše jediná šance,

jak ho dostat k tetě a šílenýmu bratránkovi je,

abys ošukal tuhle babku.

-Seber se, chlape. -Jo, seber se.

Udělej to pro Luka.

-Tak co, Grahame, rajcuju tě? -Jo.

-Chceš, abych ti pomohla? -Ne, v pohodě, vím, co dělám.

Tak se přece přitul. Nejsem žádná štětka.

Jo, ale…

Maureen...

Já věděla, že si dáš říct.

Nepůjdeme kousek dál?

-Jo, pojďme. -To je teda jízda. -Jo.

Jsem zlobivej kluk, Maureen. Jsem zlobivej.

Bože. Už je to tady zas!

Jo, hezký.

Starý bradavky!

Bacha, neukousni mi ho!

Probůh, dobrý?

Byl jsi tam s ní celou věčnost!

Jo.

-Jo, dobrý. -Tobě se to fakt líbilo, že jo?

Co na tom bylo tak skvělého? Co dělala?

Gentleman o tomhle nemluví.

Co?

Ta ženská je děsně kreativní. Jsem úplně vycucanej.

Cože?

Ne, díky.

Tak jsme tady. Mungus bydlí tamhle.

-Takže vysedat. -Bezva.

Díky, Maureen. Jste hvězda.

Poslyšte, co třeba zajít někdy na drink nebo tak?

Nemám zájem, mladej.

Jasně. Beru.

-Maureen, jsi na Facebooku? -Proč?

Napadlo mě, že bychom mohli zůstat v kontaktu.

Hele, synu, byla to jednorázovka.

Dobře. Chápu.

Jestli chceš, můžeš mě sledovat na Twitteru.

Jo?

MaureenB1939. Ale žádné přímé zprávy.

MaureenB1939.

Jedeš.

Zkus to hlasitěji.

Neser se s tím.

Ano?

-Ahoj. Vy jste Mungus? -Ne.

Jo. Kdo je tam?

Promiňte, že vás rušíme.

Myslíme si, že máte něco, co patří nám.

-Našeho kámoše. -Drž hubu. -Nechal by jsi to na mně?

Dobrý den.

Vy jste pan Mungus?

Jo. George Mungus. Jak vám můžu pomoct?

Dali jsme něco omylem do vašeho auta.

U té hospody na cestě.

Do mýho auta? Co jste tam dali?

Je to bedna.

-Vypadá jako penis. -Můžeme se tam mrknout?

Vím, zní to trochu divně…

Můžeme se podívat, jestli to tam ještě je?

Klidně.

Auto stojí vzadu.

-Je tam. -Páni.

Ani jsem si toho nevšiml.

-Bylo to nedopatření. Promiňte. -To nic.

-Jak jste mě našli, kluci? -Maureen.

-Maureen je zajímavá dáma. -To teda je.

Myslíte, že bychom si mohli zavolat a zařídit přepravu?

Jo, jasně.

-Pojďte dál. -Paráda. Díky.

Není zač.

Radši se v hospodě nebudu chlubit,

že jsem vezl na autě pořádnej ocelovej klacek.

-Dáte si čaj nebo něco? -Jo, to by bylo super.

-Můžu vás o něco požádat? -Jistě. O co jde?

Představím vás svý mámě. Určitě by vás ráda poznala.

-Jasně, proč ne. -Fajn. Dojdu pro ni.

Obývák je tamhle za rohem.

-Od téhle ruce pryč, Grahame. -Sklapni.

Tak jo, kde je ta bábrle?

Nevím.

-Mungus vypadá jako slušnej chlap. -Jo.

Je fajn tady konečně narazit na někoho, kdo není úplně cáklej.

Ahoj.

To si snad děláte prdel.

To je Mungus, ne?

Obávám se, že jo.

Jsem tak ráda, že vás poznávám, hoši.

Georgie mi o vás vyprávěl.

Ach promiňte, kde je moje vychování. Jsem jeho matka.

Tak si udělejte co největší pohodlí.

-Už vážně musíme jít. -Pravda pravdoucí.

Tady je.

-Hledala jsem ji. -Tohle se mi nelíbí.

Na dort.

Poslyšte, jen si vezmeme kámoše a půjdeme.

Kámoše?

Tu mladou dámu, co byla v té bedně?

-Jak to myslíte, dámu? -Jak to myslíte, byla?

Odnesla jsem ji do ložnice.

Není hezká?

Ahoj, zlatíčko.

Tak si dáme čaj s dortem, ano?

Dobře.

Jděte se obléknout, hoši, a uvidíme se za minutku.

-Obléknout? -Ano.

Musíte se nastrojit na čajový dýchánek.

Všechno, co potřebujete, je tady.

-Jako tam? -Jo.

Tak šup.

-Co je zas tohle? -Tomu chlápkovi hrabe.

Nejen šílenej, Tome. Vždyť je to psychopat!

-Zabije nás a stáhne nás z kůže. -To neudělá, Grahame.

Jak to můžeš vědět?

Zachováme klid, uděláme co chce a najdeme způsob, jak z toho ven.

Uděláme co chce? Hrát si na transku?

Ani náhodou! Neoblíknu se jako transka.

-Přestaň říkat transka. -Transka, transka.

-On není transka. -Transka.

-Uráží tě to, Davide? -Jo, uráží!

Je mi fuk, že si hraje na svou mámu.

Ale že má mačetu, hrabe mu a mohl by ji použít.

Dělejte si, co chcete. Já zdrhám.

Je tam. Když budeme utíkat, mohl by nás zabít.

Já to risknu. Každej za sebe.

Tome, měj rozum.

Jestli to znamená udělat si tady čajovej dýchánek

s pošahaným úchylem, tak nechci mít rozum.

Nehodlám tady umřít. Zvlášť, když jsem si neužil trojku!

Umřeme.

-Myslím, že už se zase pokadil. -Do prdele.

Fakt jo?

Víš o tom, že máš problém?

Fajn!

Jakej máš geniální plán?

Moc dobré, že ano?

Jo.

Copak je s vaším kamarádem? Vypadá trochu nesvůj.

-Pokadil se. -Aha, chápu.

Tak, dá si někdo dort?

Ne?

Tak v tom případě

bych ráda pronesla přípitek a poděkovala vám, že jste přišly.

Někdy se tady cítím trochu osaměle a jsem opravdu šťastná,

že jsem poznala tak báječné anglické dámy.

A velice by mě těšilo, kdybychom mohly zůstat všechny spolu hodně dlouho.

Vlastně navždycky. Tak na zdraví.

Na zdraví.

-Na zdraví. -Na zdraví.

Tak, kdo si dá Lamingtons?

Ano? Dobře.

Slyšeli jste? Navždycky. To znamená mrtví.

Tak jo, navrhuju fofrem zmizet, než nás rozseká na malé kousky.

Fajn, jdeme.

Děláš si srandu? Nech ho tady!

Přece ho tady nenecháme. Popadni ho.

Je zamčeno.

Zkusme okna.

-Jsou zatlučená. -Sakra!

Někde tady musí být klíč.

Už se to nese.

-Zdrž ji. -Jak?

-Nějak to udělej. -Jdi.

-Tak jo, hledejme klíč. -Jasně.

-Jak to jde? -Dobře.

-Na tomhle si pochutnáte. -Jo, určitě.

To bude mňamka.

-Moc dobré. -Ano.

Jen se chci zeptat...

Kdo vám šil šaty?

Padnou vám jako ulité.

Děkuju, Tome. Šila jsem si je sama.

-To snad ne! -Ale jo.

-Tiše -No dobře.

Co myslíte, kolik má vombat vagín?

-Myslím, že jenom jednu, Tome. -Ne, má dvě.

Tak to je hodně vagín.

A víte, že je v Austrálii nejdelší plot na světě?

Mám je, už je mám!

-Už jen jednu otázečku. -Ano?

-Ne. -Pusť mě k tomu.

Copak?

Zvládnu to, Davide, jasné?

Štěkáš na špatný strom, příteli.

Jsme venku!

Zdrhejte!

Utíkejte! Rychle!

Pomoz nám, Tome.

-Mungusi. -Co to děláš, ty čuňáku?

-Chtějí mi ji vzít. -O čem to sakra mluvíš?

To je jejich mrtvý kamarád, tak nebuď hrubián

a přestaň se chovat jako šílenej maniak.

Nikomu bych neublížil.

Jak to mají vědět, když tady lítáš s tou blbou mačetou?

Omlouvám se.

Jdi domů a chvíli si lehni.

Je v pohodě.

Jen se občas chová trochu divně.

Jděte se oblíknout a pak vás hodím do Perthu.

Proč máš ještě na sobě ty šaty?

Nadělal jsem si do kalhot.

Stáří mě naučilo nedůvěřovat prdům.

Konečně mám signál.

Davide.

Sakra, to je Henry.

-Letí do Perthu! -Cože?

Kdy?

Máme Luka dopravit do nějakého pohřebního ústavu, před třetí.

Dnes!

Vem ho za nohy.

Pomalu, pomalu.

Zachránila jsi nás. Jak ti můžeme poděkovat?

To je dobré. Dostaňte svého kámoše domů.

Tak jo.

Nashle.

Grahame, až skončíš…

Grahame!

Sakra, Henry.

-Je tady Henry! -Cože? -Přijel dřív.

-Uhněte! -Co to je?

To je v pořádku. Jen žádnou paniku.

S dovolením.

Okamžitě otevřete!

Okamžik.

-Co to má na sobě? -Barvu. Musíme ho očistit.

-Davide! -Probůh, chce to obejít.

Počítám do čtyř. Jedna…

Davide! Zapomněl jsi, co jsem říkal?

Bože, tu barvu z něj nedostaneme.

-Na tři. -Tři.

Proč nikoho nenapadlo udělat to v autě?

-Netušil jsem, že tady Henry bude. -Tebe to taky nenapadlo.

Jasně, protože já musím pořád myslet na všechno.

Mít takové kámoše je jako dělat tátu dvěma debilním dětem.

Tome, otevři ty zatracený dveře. Nezlobím se.

-Všechno se vždycky posere. -Takže za všechno můžu já a Graham?

Ne, ale pomohlo by, kdybys pořád nemyslel jenom na sebe.

A kdyby Graham všechno nepodělal.

Když jsme tak hrozný, proč se ještě kamarádíme?

-To je moc dobrá otázka. -To nemyslíš vážně, Davide.

Prolétlo mi to hlavou.

Odháním od sebe hněv.

Odháním od sebe hněv.

Už nás nepotřebuješ, co?

Ne od chvíle, co ses oženil s tou čubkou.

-Tome. -Co je?

Nazval jsi mou ženu čubkou?

Odháním od sebe hněv. Promiňte, pane.

Hezká kravata. Hodí se vám k pleti.

Je zde nějaký jiný vchod?

-Musíme Luka někam dát. -Tamhle.

Je tady mrtvej chlap.

Tak ho vyšoupneme.

Co se to tady kurva děje?

Henry…

-Nic. -Nic?

Co tě přivedlo do Perthu, Henry?

Věděl jsem, že se nemůžu spolehnout, že ho přivezete domů vcelku.

Tady je.

Proč mu stojí?

-Nedá se s tím nic dělat... -V pořádku.

Taky bych rád odešel s erekcí.

Má pomalovanýho ptáka.

Nechci to vědět.

-Myslíte, že ten pohřeb stihneme? -To si kurva piš.

Vracíme se příštím letadlem do Londýna.

Máme na to hodinu a čtyřicet devět minut.

A mimochodem, troubové, jeden z vás musí na pohřbu pronést řeč.

Udělám to.

Neboj.

Poslední výzva pro pasažéry letu QF1 společnosti Qantas do Londýna.

Dostavte se k odletové bráně 15.

Seš si tím proslovem jistý? Jsi ten nejhorší řečník na světě.

To teda nejsem. Jsem fakt dobrej, když mám čas se připravit.

Hele, kapitán.

-Tak jste to zvládli. -To je on!

Kvůli tomuhle pitomci jsme havarovali!

Letadlo je plné, takže jsme dva z vás přesunuli do business třídy.

To znamená, že jeden z nás musí být v ekonomické?

Obávám se, že ano.

-Bezva. Kdo tam půjde? -Já teda určitě ne.

-Muckal jsem se s Mungusem. -Já šukal s Maureen.

Ale líbilo se ti to.

-To teda ne. -Ale jo.

-Bylo to nechutné. -Nebylo. Užil sis to.

Davide, palce nahoru, palce dolů. Připraveni?

-Raz, dva, tři… -Půjdu do turistické.

Proč?

Sice nebudu pohodlně sedět, ale aspoň budu dál od vás dvou.

No tak, Davide, to nemyslíš vážně.

Zaprvé, nazval jsi mou ženu čubkou.

A taky mám plné zuby toho věčného skuhrání,

handrkování, blbnutí, kadění do kalhot…

Už toho mám dost!

-Davide, jsme všichni unavení. -Prostě mě to nebaví.

A už hodně dlouho.

Chceš se s námi rozejít?

Dá se to tak říct, jo.

Fajn.

-No tak, kluci… -Nech ho být, Grahame.

-Ať si dělá, co chce. -Příjemný let.

Díky, zlatíčko.

Díky.

-Neviděl jsi Davida? -Nejspíš tady někde je.

-Začínám té řeči litovat. -Ani se nedivím.

Víš vůbec, o čem budeš mluvit?

Prostě řeknu, že byl Luke náš dobrej kamarád.

A že měl největší srdce ze všech lidí, co znám.

-A největšího ptáka. -O tom se nebudu zmiňovat.

Ale měl ho fakt velkýho, co?

Péro jako hrom. Škoda ho.

Přestal bys mluvit o péru našeho mrtvého kámoše?

Sakra, jsem nervózní.

-Čeho se bojíš? Henryho? -Jo!

A myslel jsem, že když se mi povede ta řeč, David přestane být naštvanej.

Myslím, že to s ním nepohne.

-Tak co budeme dělat? -Nevím.

Sakra, tohle je zlý sen.

Tady. Dej si jointa.

Víš jak to dopadlo posledně, když jsem se před proslovem nadopoval.

To je něco úplně jinýho. Vzal sis koks a rozjel ses.

Tohle je tráva, hezky tě uklidní.

-Opravdu? -Jo. Tak šup, dej si.

Tady to nejde.

Pojďme do toho parku přes cestu.

-Jo? -Jo.

-Zahulíme. -Pojďme.

Upřímnou soustrast. Luke byl skvělý mladík.

Děkuju.

-Ty jsi Graham, že ano? -Ne, David.

-Luke tě měl moc rád, Grahame. -David.

-To je Lukův kamarád Graham. -Ahoj, Grahame.

David.

Tak Graham.

Sedneme si třeba sem.

-Jsem úplně na šrot. -Já taky.

Ta tráva má fakt sílu. Asi je něčím říznutá.

To je teda trip.

Proč jsi mi neřekl předem, jak je to silný?

Zapomněl jsem.

-Co? -Všechny vás vítám.

Zahájíme tento obřad několika slovy Lukova přítele Grahama.

Cože?

Kurva.

To není Graham.

Ahoj, lidi.

Já jsem Graham.

-To není on. -Co?

S Lukem jsme byli mnoho let přátelé

a celou tu dobu byl vždycky skvělý kamarád.

Záleželo mu na ostatních.

Ze všech lidí, co znám,

měl určitě největšího ptáka.

Cože?

Totiž srdce.

Chtěl jsem říct největší srdce.

Ne, že bych někdy viděl Lukova…

...aspoň ne úplně tuhýho.

No, vlastně to není úplně pravda, protože když umřel,

tak se mu postavil a byl fakt velkej.

Nejen velkej.

Prostě macek.

Obří péro.

Takový se vidí leda v pornu.

Cože?

Monstrpéra.com

Nevím, proč se směju.

Jsem fakt smutnej.

Strašně moc…

Ahoj vespolek.

Omlouvám se tady za mého kamaráda Grahama.

Zatracená marjána.

Co?

Snažil se říct,

že Luke byl pro nás všechny skvělý kamarád.

A bude nám chybět.

Byl něco jako klíh, kterej nás držel pohromadě.

A od té doby, co mezi námi není, se všechno nějak rozklížilo.

Zažili jsme lepší i horší časy

a nikdo z nás není dokonalý ani zdaleka.

Ale prožili jsme toho hodně.

A nevyměnil bych naši partu

za nic na světě.

Tohle je Graham.

Promiň, kámo.

Taky mě to mrzí.

-Sklapni, Grahame. -Promiň.

Ještě bych rád dodal,

že na Luka nikdy nezapomeneme.

Jak říkal Tom, všichni máme své slabší stránky,

ale dobří přátelé se vzájemně akceptují i se svými nedostatky.

A Luke byl skvělý kamarád.

S velkým penisem.

Tak.

A dost!

Stůjte.

Nevojebu jen tebe, Davide. Vymrdám s váma všema.

Mně neutečete.

Stůjte! Stát!

Teď to schytáte!

Ty úskočnej hajzlíku!

Počkej, až tě dostanu, Davide, budeš litovat, že máš prdel.

Grahame, stůj!

Kam sakra zmizeli?

Do háje.

-Myslíte, že už jsou pryč? -Radši bych ještě počkal.

Jo.

-Ty ses zase pokadil, Grahame? -Ne.

Jen jsem si prdl.

Ale fuj.

Vážně to páchne.

Sakra.

Vaše prdy vždycky voněj, co?

-Ne. -Ne.

Ahoj.

Překlad Blažena Kukulišová

Dramaturgie Slávek Černý, Jan Fisher

Studio PO.ET.A 2917

40 B jako balóny, záběr první.

Fakt nuda.

Zkurvená kurva, kurevská!

Kurevsky, zkurvený, kurva!

Kurva!

Ano. Kdo je tam?

Fajn.

-Vombati jsou nejhorší. -Vombati?

-Mají dvojitý penis. -Dvojitý penis?

Samičky mají dvě vagíny.

-Vážně? -Ano.

Víš, co se stalo naposledy, když jsem fetoval před proslovem?

To je něco úplně...

To myslíš vážně? Víš jak to dopadlo posledně...

-To je náš kámoš. -Ticho. -Nemůžeš to nechat na mně!

Tohle není jen šoustačka.

Je to šoustačka s osobou ze specifického důvodu.

To jsou polehčující...

Tak znova.

Airbus. Britský letoun britské výroby.

-Co se děje? -Moment...

-To je jiná scéna. -Je to jiná scéna.

Vydržte, podívám se.

Jde o to, že by mi to vážně udělalo velkou radost,

kdybych neposral svůj text, do prdele.

To je dobrý.

Vážně si myslíš, že by mi měla dát facku?

-Rozhodně. -A pořádně?

-Jo. Určitě. -Jestli chceš.

Dobře. Tak mi jednu vraž. Trochu víc...

Ne, to nikdy. To není on…

Dobře, no tak jo.

Nejsi dítě, Tome. Ty prostě… Nejsi dítě, Tome.

Do prdele.

-Pardon, to je moje chyba. -Zdrhejte.

Tohle jde za ním, jasný.

Není to moje vina. Já nic, já muzikant.

76 A, jako anální otvor, klapka. Záběr první.

Myslím, že jsi mě dobře neslyšel, Davide.

Pardon, podělal jsem text.

Asi by nebylo možný si pak zajistit dopravu, co?

Jasně, že jo. Pojďte dál.

Záběr třetí…

Jako dvě debilní děti, všechno je to špatně.

Díky, já vím.

Nemám vůbec tušení, co říkám, ale vyřešíme to později.

Jo, myslíš, že bych měla…

Promiň…

Viděla jsem tvojí ruku, jak…

Jo, pěkný.

No, já jen, totiž že to, no, co…

To je ono!

I s Johnem Travoltou?

Myslíš, že jsou pryč?

Měli bychom se pro všechny případy přesvědčit.