Original subtitles

Na chatu je to celkem daleko,

takže si dáme před cestou malé občerstvení.

Jaký chceš mléčný koktejl?

-Jahodový. -Dobře.

-Vezmi i pro Elliota, ano? -Určitě.

Doma jsem si zapomněla kartu a telefon.

Velice se omlouvám.

Takže nemůžete platit? Natankovala jste plnou nádrž.

Vím a je mi to líto, ale nevím, co mám dělat.

Mohu zaplatit zítra?

Obávám se, že to není možné.

Takže, co mám udělat?

-Nemůžu vám zaplatit... -Já to zaplatím.

To nemusíte.

Žádný problém. Tady to je, prosím.

Ano.

-Díky moc. -Žádný problém.

Neviděli jsme se už někdy?

V restauraci.

- Toaleta, správně. -Ano.

Už si vzpomínám.

Dejte mi své číslo a já vám převedu peníze.

Můj telefon tyhle věci neumí. Nechte to být.

Dejte mi alespoň svoji adresu.

Zastavím se u vás s penězi.

45 Boelsmosevej.

Ale zapomeň na to. To je v pořádku. Nechte to být.

-Dobře. -Ano.

Díky.

-Hezký den, přeji. -Vám taky.

Sorene, fotky.

Připraveni.

Poslouchejte.

Střep nalezený v ukradeném kajaku pocházel z vázy Alice Ejbyeové,

takže víme, že pachatel byl v domě.

Myslíme si, že jeho plán byl pouze

pozorovat Alici, při sledování videa s Markusovou vraždou.

Něco se ale pokazilo, tak ji zabil.

Zinscenoval to jako sebevraždu

a uklidil po sobě, ale USB disk tam nechal,

abychom uvěřili, že ji video dohnalo k sebevraždě.

Nevyšetřujeme tedy jen vraždy Rickyho Hansena a Williama Fjeldbyho

a nyní také Alice Ejbyeové, která se stala obětí stejného vraha.

Tohle se nesmí dostat do médií.

Jsme přesvědčeni, že tohle je náš pachatel.

Bylo to pořízeno v noci, při krádeži kajaku.

Nemůžeme ho identifikovat, ale máme jeho výšku a stavbu těla.

Ano?

-Proč s tím nejdeme na veřejnost a nehledáme svědky? -Ne. To nemůžeme.

Jsme teď krok před ním.

Louise, jaký bude jeho další krok?

To s Alicí se mu vymklo z rukou.

Spáchání neplánované vraždy ho stresuje,

což by mohlo vést k tomu, že se stáhne.

Nebudou tedy další oběti?

Asi ne.

Nemohl by se chtít vypařit?

Ne, pokud si nebude myslet, že po něm jdeme.

Právě proto nesmíme tuto fotografii zveřejnit.

Teď se bude chovat normálně.

Ví, že pokud ho budeme podezírat,

prohledáme jeho dům a okolí.

Zbavil by se veškerých důkazů,

možná je pohodí,

na veřejných prostranstvích.

Nemáme nic, abychom ho našli,

takže se zaměřme na předchozí oběti.

Jak si je vybral?

Potkali se předtím? Možná ho znali?

Ahoj, zlato. Na večeři to domů nestihnu.

Ale slibuji, že budu doma, abych uložila chlapce.

Měj se.

Kdybych neměla Boa, nikdy bych nemohla dělat tuto práci.

Jak dlouho jsi vdaná?

Sedmnáct let v červnu.

Ale známe se tak dlouho, že je to až trapné.

Jak dlouho?

Od patnácti.

Opravdu?

Chodili jsme spolu do školy.

Impozantní.

A co ty?

David?

Ano, David. Přijede tento víkend?

Ne.

My...

Rozešli jsme se, takže...

Protože jsi tady s námi?

Vůbec ne. Chtěli jsme od vztahu každý něco jiného.

Věděla jsem to po celou dobu, takže nejsem překvapená.

USB disk, který nechal u Alice, vystopovali jste něco?

Ne, tohle ale vypadá jako nějaké logo.

Ten znak jsem už někde viděla.

PRODÁNO

Nevypadá jako logo firmy Kaspera Larsena?

Ano.

Nemůže být pachatel jeho klientem?

Musíme si promluvit s jeho sestrou.

Dobře, díky, Illono. Tak za chvíli.

Ahoj.

Za hodinu bude doma.

Dobře. Sejdeme se tam. Musím zajet vrátit peníze.

-Komu? -Jednomu chlapovi, který za mě včera zaplatil benzín.

Dobře, uvidíme se u Illony.

Bavíš se?

Nevadilo tátovi, že ses ulil na den ze školy?

Dobře.

Chybíš mi.

Brzy mě musíš přijet navštívit.

Nemůže přijet i táta?

-Jistě. -Lhářko! Táta mi řekl o rozvodu.

-Neměl ti to říkat. -Proč ne?

-Vysvětlím ti to, až přijedeš. -Nechci.

Johannesi...

Pojď se podívat, Johannesi!

-Rozlučte se s touhle rybou. -Koukni se!

K večeři bude dobrá.

Je dost velká.

MAMINKA

Nedívej se.

Ahoj, Leife.

Vím, že se jedná o velký podnik, ale už se musí rozhodnout.

Chce to co levněji, ale potřebuje i palubní desky.

Léto se blíží.

Leife, zajdu za ním zítra ráno.

Teď musím běžet. Měj se.

-Ahoj. -Ahoj.

Přijela jsem, abych splatila dluh.

Dobře.

Je to milé, ale nemusela jste to dělat.

Jsou to vaše peníze.

-Peter. -Louise.

-Ahoj. -Ahoj.

Hezké auto.

Díky.

-Přeji hezký den. -I vám.

A díky.

Nemáte zač.

Měly jste štěstí, že jsem dnes dorazila z práce dříve.

Kde pracujete?

V drogerii.

Na co jste se mě chtěly zeptat?

Poznáváš to?

Jistě.

Kasper je nechal vyrobit pro svoji firmu.

Nevíš, kolik jich bylo?

Ne. Hodně.

-Kdo dostal ten USB disk? -Jeho klienti.

Proč se ptáš?

Zajistili jsme ho během vyšetřování.

Kdy založil Kasper svoji firmu?

Před dvěma roky.

Nemáš jeho kupní smlouvy nebo něco podobného?

Všechno ohledně firmy najdeš tady.

Můžu se zítra zastavit a pomohu vám všechno zase vrátit zpět.

To je v pořádku.

Nemusíte.

Ráda bych to udělala.

Chtěla bych vědět víc o Kasperovi.

Proč?

Chci pochopit, proč si ho pachatel vybral.

Možná se někde setkali.

Vy jste Kaspera znala nejlépe.

Zítra mám volno, takže se mi to hodí.

Louise?

-Pojď sem na chvíli. -Ano.

Podívej se na tohle.

Jeho faktury a smlouvy.

Máme jména kupců.

Vezmeme je s sebou na stanici a uvidíme, jestli někdo neodpovídá našemu profilu.

Možná budeme mít štěstí a bude mezi nimi.

Příjmení?

-Meyer. -Meyer.

-Někdo nový? -Ano.

Potřebujeme další kafe.

-Cože? -Dáme si kávu.

Ano.

Ano.

Petere, proč jsi mu řekl o rozvodu?

Dohodli jsme se, že počkáme...

MAMINKA NEPŘIJATÝ HOVOR

Vyřadili jsme všechny nad 55 let.

A každého, kdo žije v zahraničí nebo daleko od Funenu.

Jak daleko?

Dvouhodinová jízda.

Takže severní Jutsko a Bornholm? Kolik jich zbylo?

Dvacet čtyři zákazníků a dodavatelů by mohlo mít stejnou flešku.

Dobře. Zjistěte o nich co nejvíce.

Nějaké priority? Někdo se záznamem?

Potřebujeme fotografie, abychom vyloučili ty,

které neodpovídají postavě toho chlapa z fotografie.

Ano. Super.

Dobře.

Kasper založil svoji firmu ve 23. letech.

Lidé si mysleli, že je blázen. Ale udělal dobře.

Slyšela jsem.

-Slyšela jste, že se předváděl? -A dělal to?

Kasper se rád pochlubil svým úspěchem.

Na tom není nic špatného, ??ne?

Ne.

Neměl nějaké konflikty s některými klienty?

Ne, pokud vím.

Ta fleška vás přivedla na myšlenku, že by to mohl být někdo z jeho klientů?

Kde jste ji našli?

To mi nemůžete říct, že?

Ne.

To je v pořádku.

Možná bych měla tohle všechno prodat.

Spím na gauči už pět let.

Možná je načase vrátit se zpět do ložnice.

Mám chuť vypadnout ven.

Nepůjdete se mnou?

Na jednu sklenku vína?

Nesetkal ses s Williamem Fjeldbym?

-Ano, znám firmu Fjeldby Development. -Neznáš jeho syna, kterého zavraždili?

-Řekl jsi to policii? -Jistě.

Nemyslím si, že jsem podezřelý.

Jsem si jistý, že ho dostanou. Můj bratranec pracuje u policie v Odense.

-Nepracuje jako dopravák? -Ale ví o všem.

Říká, že najali skvělého profilovače.

Profilovače?

Ano, odborníka, který vytvoří profil vraha.

Jak je starý, kde žije a tak dále.

To je všechno?

Nezajdeme na jedno, Leone?

Myslím to vážně.

Můj bratranec říkal, že už mu dýchají za krk.

Ano.

Proč mi to nevyzvedáš? Musíme si promluvit o Johannesovi.

-Musím končit. -Jste slepý nebo co? Haló!?

Čekám tady ve frontě a vy si sem klidně vjedete!

Neviděl jste mě čekat? Pořád visíte na telefonu!

-Neviděl jsem vás. -Zkurvený idiote!

-Vypadni s tím autem, chlape! -Chceš, abych odjel?

-Ano. -Nejprve odjeď ty.

Co jsi to...?

-Chodíš hodně ven? -Ne.

Občas o víkendech. Snažím se najít muže svých snů.

Chtěla jsem být vdaná a mít alespoň jedno dítě

před třicítkou.

Také jsem si myslela, že budu psát a ne prodávat v drogerii, takže...

-Psát? -Studovala jsem literaturu.

Ale když Kasper zemřel,

čtení starých knih se mi zdálo nevhodné.

Nechala jsem toho.

Zítra pořádám vzpomínkovou bohoslužbu za Kaspera.

-Kde? -V lese, kde byl nalezen.

První rok přišlo několik set lidí.

Minule už méně.

Ahoj. Promiň.

Nepracuješ v drogerii?

Ano.

Vybrala jsi mi dárek pro moji matku. Moc se jí líbil.

To je skvělé.

Jsem Theis.

Ahoj, Illona. Tohle je Louise.

Ahoj. Louise.

Rád bych ti koupil drink jako poděkování.

Co piješ?

Červené víno.

Červené víno?

Dobře.

Zabral jsi mi parkovací místo.

Jsi moc nafoukaný, co?

-No tak. -No tak, co?

-Pojď sem, chlape! -Zklidni se. Zklidni se!

Podívej se na mě!

Víš, co jsi? Seš obyčejná nula, rozumíš?

Ano.

Vstávej. Postav se, když s tebou mluvím.

Jen si vezmu kabát.

-Určitě nechceš jít s námi? -Ne. Mám nějakou práci.

Ráda ti zase někdy pomohu.

Všechno musí pryč.

Kasper koupil nábytek do nového domu. Já pro něj nemám místo.

Ptala ses mě, jestli se Kasper s někým nepohádal.

Měl nějaké problémy s chlápkem, který mu prodával svůj dům.

Jaké problémy?

Říkal, že ho Kasper podvedl.

Několikrát Kasperovi volal a vyhrožoval mu.

Jak se jmenoval?

Byl to bývalý voják.

Orslev, myslím.

-Orslev? -Ano.

Díky. Bavte se, vy dva.

-Uvidíme se. -Ano.

-Nashle. -Ahoj.

-Karino, právě jsem mluvila s Illonou. -Ano.

Kasper měl konflikt s mužem jménem Orslev.

Dobře. Dám tě na hlasitý odposlech.

Dobře, pokračuj.

Orslev prý prodal svůj dům Kasperovi, ale pak se pohádali.

Orslev prý Kasperovi vyhrožoval.

Díky, Louise.

-Zatím. Uvidíme se zítra. - Ano.

Najděte mi Orsleva

a zítra ho navštívíme jako prvního.

Jo.

-Ahoj. -Ahoj.

Jste sama?

Ano, vlastně ne. Byla jsem s kamarádkou.

Ale dostala lepší nabídku.

-A co vy? -No, já...

Mám volný večer. Můj syn je na víkend pryč.

-Je se svojí matkou? -Ne, s kamarádem.

S Johannesovou matkou jsme se rozvedli.

Několik let už jí nezajímá.

Dobře.

-Bydlíte tady v okolí? -Pracuji v Odense.

Dobře.

-Co děláte? -Jsem psycholog.

-Dobře, skvěle. -Ano.

Nedáte si drink?

Jistě.

Jel jsem z kopce na saních tak rychle, jak to jen šlo.

Můj otec jel hned za mnou.

-Pak jsem se dostal do jedné ostré zatáčky. -Jen do jedné?

Tahle byla opravdu ostrá. Vyletěl jsem z ní

a narazil jsem do stromu. Prsty se mi

dostaly mezi sáňky a strom,

a já si je zlomil.

Je to zábavný příběh, ale bolelo to.

-Bolestivé, nikoli legrační. -Asi jsem trochu přestřelil.

Chybí vám to?

Co?

Myslíte sníh? Všichni Norové milují sníh, ne?

-Ano. -Dobře.

Norské zimy mi chybí.

Musím už jít.

Dobře.

-Bylo to fajn. -Jistě.

Dojeďte v pořádku. Díky za víno.

Rádo se stalo.

-Zatím. -Uvidíme se.

Ano.

-Ještě poslední drink? -Ne, já myslím, že ne.

-Myslím, že bych už měl jít. -Sbohem.

Jak je, dámy?

Máte párty!

Tak nic. Trhněte si.

Kasper Larsen si koupil dům od Nielse Orslev Jensena

čtyři měsíce předtím, než byl zavražděn.

Rozvedený, žádné děti.

-Kdy se rozvedl? -Před šesti lety.

O šest měsíců později prodává svůj dům Kasperovi Larsenovi.

Z armády odešel před 11 měsíci.

Možná ho propustili. To by mohl být ten stresový faktor.

-Mohl to být i rozvod. -Ano.

Máme tohle.

Jeho postava a výška odpovídá muži z fotografie.

Fyzicky je v dobré formě a profil odpovídá.

Karina Horupová, funenská policie.

Můžeme dovnitř?

Jistě, pojďte dál.

-Kdy jste se zranil? -Před osmnácti měsíci.

20 let v armádě bez jediného škrábnutí,

a pak vozík.

-Je mi to líto. -No, to je život.

Před pěti lety jste prodal dům Kasperovi Larsenovi.

Jeho sestra říkala, že jste měli konflikt.

Díky.

Kasper Larsen byl idiot.

Proč si to myslíte?

Prodal jsem mu svůj dům.

O měsíc později se vrátil a chtěl po mně slevu.

Říkal, že jsem zamlčel nějaké vady.

Byly to jen kecy.

Byl bezohledný. Dostal ten dům.

Jak?

Chtěl jsem dům prodat, ale nic jsem pro to nedělal.

Pak za mnou přišel zájemce.

Dohodli jsme se, že zajdeme do realitní kanceláře, aby dům ocenila.

A to byl Kasper Larsen?

Ano. Chtěl vědět pouze hodnotu domu.

Dům se mu líbil

a on začal lhal ostatním zájemcům o jeho stavu a oni pak odstoupili.

Druhý zájemce se naštval, že ho podvedl.

-Kdo byl druhým zájemce? -Masja něco.

-Chtěla dům pro sebe? -Nevím.

Myslím, že stále mám někde její číslo.

Smrt je jen další krok. Přes bolest vystoupíš vysoko.

Bůh nám připravil vznešené přivítání.

Náš duch ani srdce nikdy nezemřou.

Ti, jejichž oči jasně viděly

jeho duši bez jakékoli vady.

Duši, která bude žít navždy, i když tato Země a hvězdy pohasnou.

To byla báseň od Hanse Christiana Andersena,

kterou jsem poprvé slyšela, když nám bylo s Kasperem asi šest.

Tehdy mě vyděsila, ale...

teď mi dává útěchu.

Představa,

že naše srdce a duch nikdy nezemřou.

Děkuji, že jste dnes přišli

abyste si vzpomněli na Kaspera.

Nechce někdo říct pár slov?

Ne, tak na shledanou.

Díky, že jste přišli.

Nemusela jsi chodit.

Chtěla jsem.

Bylo to nádherné.

-Jak to šlo s Theisem? -Fajn.

Zase se sejdete?

Nevím, jestli jsem toho schopna.

Jak to myslíš?

Pokračovat ve svém životě,

i když vraha nenašli.

Ale nemohu stále jen čekat.

Tohle bylo poslední vzpomínkové setkání.

Illono?

Nechceš svézt?

Ano, děkuji.

-Jsem ráda, že jste přišli. -Samozřejmě.

-Nechceš zajít na kávu? -Dobrý nápad.

Co to děláš?

To je tvoje máma.

Nezvedneš to?

Ne.

Budeš se po rozvodu stěhovat do Singapuru?

-Raději bys žil se svým otcem, ne? -Nevím.

Někdy chodí v noci ven.

Je pryč celé hodiny.

-Co? -Má přítelkyni.

Ne, to ne.

Šuká s ní, když spíš.

Dostanu tě!

Dostaneme tátu, pojď!

-Ahoj. -Ahoj. Rád vás zase vidím.

Já taky.

Nechcete svézt?

Když si obuji tenisky,

je to proto, že si chci zaběhat.

Nevypadáte moc šťastně.

Nepočítal jsem s deštěm.

Ráda vás svezu.

Proč ne?

Dobře, skvěle.

Bydlíte tady dlouho?

Už několik let. Koupili jsme dům s mojí bývalou manželkou.

Myslím, že je to asi pět let.

Už máte syna zase doma?

Dorazí zítra.

Johannes, on...

Co?

Nejsem si jistý, jak zvládá ten rozvod.

Neznáme se moc dobře.

Promiňte.

Jsem na to zvyklá.

Dobře.

Vždy jsem se snažil vyhnout se chybám,

které udělali moji vlastní rodiče, a pak...

Pak uděláte přesně to samé.

Ano.

-Vaši rodiče se také rozvedli? -Ano. Když mi bylo 14.

Můj malý bratr zůstal s otcem

a já s matkou a jejím novým přítelem.

Odstěhoval jsem se až o dva roky později.

-Šel jste za svým otcem? -Ne. On žil v Americe.

Měl jsem svoje vlastní bydlení.

-Pracujete s dětmi? -Ne.

Ale vedu skupinovou terapii pro mládež.

Dobře. Perfektní. Johannesovi bylo už 13 let.

Výchova teenagera. Upřímně, nemám o tom ponětí.

Neexistuje žádný manuál. Děláte maximum.

Pokud jen koulí očima, je všechno v pořádku.

Dobře. To dělá pořád.

-Pak si můžete oddechnout. -Dobře.

Fajn.

Víte co?

Nechtěla byste dnes večer přijít? Uvařím večeři.

Už něco mám. Bohužel.

Dobře.

Skvělý.

-Díky za svezení. -Není zač.

Žijete v Singapuru?

Stejně děkuji. Na shledanou.

Masja Zelinsky měla v úmyslu koupit dům sama.

Dobře. Takže zase žádný muž?

Ne, navíc žije v zahraničí.

Byla to slepá ulička.

Ano, ale pořád máme klienty Kasperovy firmy.

Tuším, že náš chlap bude jedním z těchto 13.

Ano.

Dostane před pěti lety flešku, ale už si nevzpomene odkud.

-Na štěsti pro nás. -Ano.

-Jsou všichni z Funenu? -Všichni kromě jednoho.

Tenhle bydlí ve Fredericii.

Nejstaršímu je 49 a nejmladšímu 27.

Sedm z nich má rodiny nebo partnery.

Pět žije samo.

Zjistěte více.

Jaké auto řídí?

Zda byli v době vražd v zemi?

Nedávné rozvody nebo rozchody?

-Chceš je sledovat? -Ještě ne.

Musíme zúžit jejich počet.

-Ahoj. -Ahoj, zlato.

Kluci už spí?

Ano. Dali jsme si pizzu a pustili si film.

To zní hezky.

-A co Cecilie? -Je u Nanny.

Vrátí se ve 22:00.

Chceš, abych ji zajel vyzvednout?

Ne, to je v pořádku.

-Ahoj. -Ahoj.

Není už pozdě?

Ne, samozřejmě že ne.

To je Johannes?

Ne, koupil jsem rámeček i s fotkou.

Netuším, čí je to dítě.

Je to před sedmi lety a 50 centimetry.

Neexistuje někdo, kdo by nebyl rád, že jste tady?

Ne. Už ne.

Ale není to stará záležitost, že ne?

Omlouvám se, nic mi do toho není.

To je v pořádku.

Bylo to hloupé.

Já jsem byla hloupá.

Věděla jsem, že...

Tohle všechno by také chtěl. Dům a děti a...

Nejsem si jistá, jestli to chci i já.

Ani já jsem to nechtěl.

Spíš ne. Johannes nebyl plánované dítě.

Ale teď si samozřejmě nedokážu představit život bez něj.

Ale nebylo to to, co jsem si představoval.

Je na tom něco špatného?

www.Titulky.com