Original subtitles

V lednu 1996 Severoamerické velitelství letecké obrany (NORAD) varuje brazilské úřady, že jejich radar zaznamenal aktivitu UFO poblíž Varginhy v Brazílii.

20. ledna média zaplaví celý svět příběhy o havárii UFO. Podivná stvoření hlásí vojáci i civilisté ve městě Varginha.

Varginha je brazilské město

nacházející se v jižní části státu Minas Gerais.

Varginha je považována jako sedmé nejlepší město v Brazílii pro život a investování.

Stalo se známým mezinárodně v roce 1996

pro domnělé zjevení mimozemských stvoření

událost, která se stala známou jako „Varginhynský incident“.

Tento příběh je založen na pravdě a lži.

Mnoho lidí věří tomu,

že jde o mimozemšťana.

Říká se, že toto stvoření

bylo zajato úřady

a v tajnosti jej někde drží.

Bylo zajato zvláštní stvoření

a odvezeno do jiného státu.

Velící generál vydal prohlášení

kde popírá celý příběh.

Nemáme co skrývat.

Vlády mají tendenci zamlčet vše,

co nedokážou svému obyvatelstvu vysvětlit.

Pokud je to pravda, říkejte tomu další Roswell.

Tedy havarované vozidlo s bytostmi na palubě, zdá se.

Dokáže říct, jaké pocity v ní toto stvoření vzbudilo?

Byl vyděšený

Byl vyděšený

a před něčím se skrýval.

Případ Varginha se považuje

za největší

a nejvíce utajovaný,

ve vojenských kruzích Brazílie.

Sao Paulo, Brazílie

Jsme v Sao Paulo, Brazílie,

budeme vyšetřovat

slavnou událost UFO Varginha z roku 1996.

Údajně mělo jít o havárii s hlášeným výskytem těl.

Tak se jdeme podívat...

Dobře. Žádný problém.

MOMENT KONTAKTU

Snažím se přijít na to, co se tam stalo

ve Varginha, Brazílie, v lednu 1996.

Mnoho lidí říká, že tam došlo k havárii UFO,

byly nalezeny trosky a těla.

Mým cílem zde v Brazílii je zjistit

a nejlépe vysvětlit co se stalo

a kde tyto ostatky skončily.

4. května:

UFO vyšetřovatelé z celé země

se shromáždili ve Varginze

aby se probrali tímto neuvěřitelným příběhem.

Dva mimozemšťané

byli zajati

a drženi

v městské nemocnici.

Později byli odvezeni z města.

Chci od ní slyšet...

James Fox spolupracuje s brazilským výzkumníkem Marcem Lealem,

který případ Varginha vyšetřuje od roku 2006.

Společně se setkají s Cinthyí Covo v Sao Paulu,

k přezkoumání případu.

Toto je dcera jednoho z nejslavnějších badatelů UFO v celé Brazílii.

- A on už není mezi námi. - Ano.

Tak přinesla něco z jeho výzkumu,

ilustrace, dokumentace

z UFO incidentu Varginha z roku 1996.

Zpráva popisuje neidentifikovatelný létající objekt,

který údajně havaruje a pak se objevila stvoření,

související s vozidlem, živá a chodící po městě.

Zní to tak velkolepě

zní to tak neuvěřitelně

je těžké si to představit.

Ani já jsem tomu nevěřil, když jsem o tom poprvé slyšel.

75_1 Toto je nákres, který dívky

75_2 nakreslily pro jejího otce.

75_3 - Toto je její otec. - Ano.

Byli na hasičské zbrojnici.

Tak tohle je hasič, který...

Oni věří, že tento hasič se podílel na dopadení toho tvora?

Chystali se lhát o tom, co viděli.

Oralina, Eurico.

A oni viděli UFO, které vypadalo, že definitivně havaruje?

Lilian a Valquiria.

- Hned poté, co tu entitu spatřily? - Ano.

- Marco Cherese? - Ano.

- Muž, který to stvoření chytil holýma rukama. - Ano.

A později zemřel.

Popadl E.T. a usadil ho do auta.

Toto je původní umělcova vize toho, co dívky viděly.

Páni!

Páni, to se podívejme.

Brazílie je jednou z nejvíce úžasných míst na Zemi.

- Chci říct, máte Ubatubu z 50. let. - Ano.

Sao Paulo, Got Colares, Operacao Prato.

Máte 1986, UFO nad Brazílií ze Sao Paula.

Bylo to úžasné. Setkal jsem se s radarovým operátorem.

A pak se vám stala nehoda v roce 1996 ve Varginze.

Toto jsou jedny z nejlepších případů na světě.

KRÁTKÁ HISTORIE

Ubatuba, Brazílie: 7. září 1957

1957: Svědci pozorují objekt klesající extrémní rychlostí

z nebe směrem k pláži Toninhas.

Než dopadne do vody, exploduje.

Úlomky nasbírané na pláži se posílají do laboratoře k analýze.

Tento titulek říká:

Vědecká analýza potvrzuje: mimozemský hořčík

z „létajícího disku“ v Ubatubě.

Trindade, Brazílie: 16. ledna 1958.

Fotograf Almiro Barauna

a posádka na palubě lodi brazilského námořnictva

vidí objekt ve tvaru disku

manévrující nad oceánem.

Popadne fotoaparát a pořídí tyto snímky.

Lins, Brazílie 1968

Jsme zde,

ve městě Lins,

s rezidentem

Dona Maria Jose Cintra dos Santos.

Měla blízké setkání

třetího druhu.

Jaká byla velikost disku, který jste viděla?

Velký talíř.

Obrovský talíř.

Obrovský.

Dokument brazilského letectva

Uvnitř zařízení byla další entita.

Nevím, jestli to byl muž nebo žena.

Když disk

odletěl pryč,

tvdíte, že světla v budově zhasla?

Světla v nemocnici i ve městě zhasla.

Colares, Brazílie 1977

Dříve utajované dokumenty brazilského letectva

obsahují zprávy o několika UFO

pozorované civilním i vojenským personálem.

Odhalili jsme

devět forem objektů:

sondy,

lodě

ve tvaru létajících talířů.

Všechny zprávy šly do

letecké základny Comar-1,

a pak do Brazílie.

Zde jsou zobrazeny neznámé lodě

zachycené kamerou brazilského letectva.

Někteří důstojníci dokonce tvrdili, že piloty viděli.

Noc UFO: 19. května 1986

1986

Nad Sao Paulem šest brazilských stíhaček

pronásledovalo více než dvanáct UFO.

Není to letadlo.

Co to je?

Jsou tam tři?

Je jich ještě víc?

Dívej se! Jeden tudy proletěl,

poloměr 100 až 150, těsně před

Mike-Bravo-Zulu. Vidíš ho?

Je hned za ním.

Ministerstvo vzdušných sil tento incident potvrzuje

na tiskové konferenci.

Naším cílem bylo přesně se přiblížit

a identifikovat.

Ale nemohli jsme se ani přiblížit

natož identifikovat.

Rio de Janeiro, Brazílie 1995

Duque de Caxias, Brazílie 1996

Mami, je to disk.

Capao Redondo, Brazílie, leden 1998.

Nevěřil jsem tomu...

Myslel jsem, že to není možné.

Pak světlo zamířilo dolů příliš rychle

a přiblížilo se to.

Vidíš, to světlo míří dolů.

Nahrál jsi to?

Mám to.

Objekt se dostal velmi blízko k domům.

Přesunul se za světelný sloup...

pak se toulal kolem

s nepravidelnými pohyby.

Nedokážu vysvětlit, co to bylo,

nebo jak by se to mohlo takhle pohybovat.

- Setkala se s Carlosem de Sousa? - Ano.

-V roce 1996? - Ano.

- A byl to muž, který viděl havárii UFO. - Ano.

Plulo to vzduchem

a pomalu ztrácelo výšku.

vypadalo to jako pračka, která bojovala

a snažila se udržet výšku.

Claudeir Covo inženýr, výzkumník UFO

190_2 [Toto je první a poslední rozhovor s Carlosem de Souza]

Carlosovo svědectví

na mě udělalo velký dojem.

A co získalo mou pozornost,

byla...

řeč jeho těla,

že ano?

Tělo mluví.

Navíc, já jsem psycholog

a nemám žádné pochybnosti,

že mluvil pravdu.

Vraťme se do roku 1996 a podívejme se na pamětníky

a podívejme se, kde se stvoření objevují,

podívejme se na originální ilustrace...

Víte, reprezentace toho, jak stvoření

vypadalo v roce 1996 a držel jsem to v rukou,

bylo to fascinující!

A fotografie vojáka Marca Cherese,

který měl mít údajně co do činění s jedním z tvorů.

Chci říct, že vás to vrátí v čase do roku 1996.

A to pro nás byla opravdová příležitost.

Jsem nadšený a nemůžu se dočkat dostat se do Varginhy, abych byl upřímný.

Můžeš hypoteticky na chvíli říci, pokud se to stalo,

jak důležitá by tato událost byla?

Vsadím se, že kdokoli by řekl

že není nic významnějšího než tento příběh.

Kdyby to byla pravda.

Jen žádám lidi, aby se zdrželi posuzování vyslechli svědectví a poté vyvodili vlastní závěry.

Hej, my se prostě oddělíme asi...

Objednejte si něco k pití, zatímco objedou kolem bloku, nebo počkejte.

Fernanda Piresová: Polní překladatel

Po příjezdu filmaři chtějí

slyšet od místních o údajné havárii UFO v roce 1996.

Velká socha ve tvaru létajícího talíře

je jasným znamením, že město tento příběh přijímá.

Vyzbrojen ručně vyrobenými cedulkami, na které napsali:

"Pokud někdo ví, co se stalo v roce 1996, prosím, mluvte s námi."

tým vyráží do ulic.

Co si o této záležitosti myslíte? Myslíte, že se to stalo nebo ne?

- Je to možné.

Jaké jsou vaše pocity na Varginhu?

Věřím.

Věřím tomu, co dívky řekly, že viděly.

Opravdu věřím v případ E.T. ve Varginze.

Varginha UFO incident v roce 1996, Co si o tom myslíte?

Ano věřím tomu.

Myslím, že vesmír je velký a že se to pravděpodobně stalo.

Věci se teď dávají do pohybu chlapci.

Shledáváme několik svědků.

- Tihle chlapi jsou opravdu důležití. - Dobře, vezmeme je.

Manévr takového rozsahu s tolika vozidly,

zahrnující armádu a policii zároveň...

Uzavřeli silnice a nenechali nás projít.

Stalo se něco, co nás velmi znepokojilo.

Lidé říkají, že se to nestalo, ale opravdu se to stalo.

Viděli UFO. UFO se k nim blíží

dokud nebude ve výšce tohoto světelného sloupu.

Dobře, co se stalo potom?

Bylo to kulaté...

kulatý tvar.

Bylo to kulaté.

A otočilo se...

Zdálo se, že to něco hledá,

protože se to přiblížilo.

Nemohl jsem se hnout,

protože,

v tu chvíli jsem tomu nemohl uvěřit.

Byl jsem tam s matkou. Nemohli jsme tomu uvěřit.

Takže tolik lidí ve městě a každý má malý kousek hádanky.

Byli jsme tady jen na hodinu a půl

a nemůžu uvěřit, kolik lidí se rozhodlo svědčit.

Co na tom miluji fakt, že je to tak čerstvé

že lidé buď slyšeli zprávy, nebo oni sami něco zažili.

Tak teď se sejdeme

starostou města Varginha.

Jsem velmi zvědavý, jestli o tom bude mluvit volený úředník

o podrobnostech k případu a zda věří, že se skutečně stal.

Takové věci.

- Podívejte se na tohle. - To je hezké.

- To je skvělé. - Ano.

Jsem nesmírně zvědavý

jestli zvolený úředník, starosta Varginhy,

zda věří, že se tento případ stal

jak uvedli svědci?

Určitě věřím

že se tato věc stala

protože tolik událostí

je propojeno:

Najednou uvidíte ve městě armádu

mnoho lidí zde vidělo armádu;

pak smrt osoby, která se na tom tehdy podílela,

byl to bývalý policista;

a dívky, se kterými jsem byl v kontaktu

jedna byla přítelkyně mého synovce...

Takže jsem přesvědčen, že se to stalo.

Sám jsem nic neviděl

ale svědectví lidí

mě přesvědčilo, že se to stalo.

Radnice ve městě Varginha, Brazílie

Svědectví z Varginhy, jsou pro mě jedny,

z nejpřesvědčivějších výpovědí jaké jsem kdy slyšel.

Rozhodně! Naprosto tomu věřím.

Tato fakta by měla být...

sdílena se světem...s transparentností.

Tak tomu jsem nevěřil,

že havarovalo UFO ve Varginze v Brazílii, když jsem sem poprvé přijel.

Ale po 10 letech...

Neuměl jsem si představit rozhovor s...

... se zvoleným úředníkem jako starostou Varginhy.

Kdybyste mi řekli, že to budu dělat před deseti lety, nevěřil bych tomu.

Nejen to, ale hlavně on

řekl, že cítí, že případ Varginha je skutečný, že se to opravdu stalo.

Myslím, že si musíme připomenout, jak daleko jsem se dostali v posledním desetiletí.

HAVÁRIE

Svědkové Oralin a Eurico de Freitas, Farma Castilho

Jsme na této farmě v lednu 1996.

Co se stalo?

Bylo to kvůli hluku od krav.

Běhaly okolo domu.

To upoutalo mou pozornost.

Pak jsem se podívala z okna a uviděla

jak kolem prolétá objekt

a pak jsem jej zavolala.

Objekt měl tvar školního minibusu.

Velikost školního minibusu.

A... absolutně bez hluku.

Dál jsme to pozorovali, protože z toho vycházel kouř,

kolem něj byl bílý jasný kouř.

Dokonce jsem s ní žertoval: "Co to je?"

"Vypadá jako ponorka!" - protože se to vznášelo.

A dál jsme to pozorovali...

dokud to nezmizelo.

Stála jsem na místě.

Poslouchala jsem, jestli to neuslyším spadnout.

A on to sledoval z okna.

Vypadalo to jako tvar doutníku...

takto dlouhý...

jako doutník.

Kvůli své rychlosti vypadal, jako by měl potíže.

Letěl velmi pomalu.

1996

Svědek nehody Carlos de Sousa

popisuje podobný objekt v tomto exkluzivním rozhovoru.

Jeho bok byl úplně rozervaný

a vycházel z něj bílý kouř.

Nebyl černý jako z požáru.

Pak jsem si myslel, že je to...

nějaký poškozený stroj -

339_2 např. letadlo

tak jsem se rozhodl to sledovat.

Jmenuji se Carlos de Sousa.

Byl jsem tady na této cestě v roce 1996

když došlo k havárii UFO.

Dnes jsem tu, abych vyprávěl svůj příběh.

Tres Coragoes.

345_2 Tady to spadlo.

13. ledna 1996

Carlos de Sousa cestuje ze Sao Paula

do Minas Gerais brzy ráno,

plánuje setkání s přáteli

létat na ultralehkých letadlech.

Tam se to všechno stalo.

Objekt letěl tímto směrem,

s touto částí rozervanou.

Mířil k dálnici.

Jel jsem po dálnici tam dole.

Byl ve výšce asi...

400, 300 metrů nebo tak něco.

A ztrácel výšku.

Ztrácel výšku.

Dostal se na cestu.

Nad cestou se otočil o 360°

a dál ztrácel výšku,

pak zase nabral výšku.

A když to dorazilo

zhruba k místu, kde jsem byl

asi 100 metrů, 150 metrů,

motory úplně zhasly a on spadl,

jako by to nemohlo udržet

potřebný tah pro let.

Úplně ho ztratil a spadl do země.

Musí tam být nějací lidé

a tito lidé teď potřebují pomoc.

Nyní, o 26 let později,

tým cestuje s Carlosem de Sousa a hledá místo dopadu.

Otočit se. Že jo.

Pozor na prach. Snaží se vzpomenout si.

Pamatuji si, že jsme míjeli dva dobytčí rošty.

Tak kde byly ty stromy?

Dvacet šest let...

Nepamatuje si...

Pamatuji si dům a kopec.

Zdá se vám to povědomé? Je tam dům.

Ale pokud je to blízko domu, musí to být dál tímto směrem.

Pokud ten dům ještě stojí.

- Myslím, že ten dům je pryč. - Opravdu? - Ano?

Na této straně bývaly stromy.

Bývala tam tráva, stromy a pastvina.

Velká pastvina.

Velmi velká.

Víceméně zde.

Řekni mu, ať tady zastaví.

- Ptá se, jestli můžeme zastavit - Myslím, že je to tady.

Dobře. Pojďme.

Ta tráva byla někde tady.

- Co to znamená? - Ano, jako velká tráva.

Bylo to někde tady.

Tady byla malá louka. Dobře.

- Chce tam jít. - Dobře.

Tady byl dům.

Dům.

- Takže to byl bílý dům a byl to malý dům. - Ano, byl to malý dům.

- Tak... - Tráva byla spálená.

Tráva byla spálená. Proč byla spálena tráva?

Protože to byla chemikálie

jako kyselina.

Z objektu?

Z objektu, z objektu.

Protože to byl velký kruh,

asi 40 metrů v průměru, spálený.

- Takže, ten dům je pryč? - Někde tady byl.

Dům je pryč?

Je těžké to najít

Protože...

- Jediná reference, kterou jsem měl, je pryč. - On neví. Všechno je jiné.

Zmizelo to.

Jde o to, že by to mohlo být tady nebo tam.

Jdeme tam a hledáme.

Pokud je to blízko silnice může to být jen na několika místech.

Chce jít blíže?

Řekl, že dům je blízko místu nehody.

- Ano. - 200 metrů.

- Jo, je to jako... - 600 stop.

Je to moje jediná... Můj jediný domov.

Rodina. Moje jediná rodina.

No řeknu vám...

- Myslím... - Ano.

Víš?

Ano, musíme to udělat, člověče. To místo musíme najít!

Je zde spousta stromů.

Je tam dole dům?

Ano, je tam dům hned vedle těchto stromů. - Ano.

No, pojďme k tomu místu blíž.

Pojeďme tudy.

Pojeďme tam, abychom byli blíž.

Bílý dům Je tam dům.

Není to to pole?

Ano ano!

Tady.

Tady!

Tady.

Tady. Tady!

Bylo to tady!

Ten strom tam nebyl.

Ten dům jste mohli vidět.

Přiletělo, havarovalo to

odrazilo se, rozbilo se.

Roztrousilo.

Tady.

Tento plot byl blízko domu.

Tady to havarovalo.

Toto je to místo.

Ty bytosti zde zemřely.

Bílý dům

Místo havárie

Byl ten objekt dostatečně velký,

aby potencionálně mohl pojmout uvnitř bytosti?

Byl tento objekt dostatečně velký, aby pojal bytosti?

Ano, byl velký asi jako minibus.

Trochu větší.

Školní autobus, školní autobus.

Trochu větší, jen trochu.

Podle pana Sousy

tato oblast byla pokryta troskami z havárie UFO.

Vizualizace rozbitého vozidla

Bílý dům

Místo havárie

Toto je jeho první návštěva na místě havárie od roku 1996.

Když jsem dorazil na místo,

na to stejné místo.

Všiml jsem si spousty trosek, kousků.

A když jsem vystoupil z auta,

okamžitě jsem ucítil čpavek

jako zkažená vejce.

Velmi silný zápach,

tak silný, že jsem si musel ohrnovat přes nos

košili, kterou jsem měl na sobě.

Začaly mi slzet oči.

První, čeho jsem si všiml, že to bylo něco

velmi odlišné od toho, co jsem očekával

- co jsem očekával.

Za prvé, kvůli zápachu

- ten zápach nedával smysl.

A viděl jsem kousek

vypadal jako hliník,

ten alobal, do kterého kuře zabalíte při pečení.

Vzal jsem si kousek.

Vzal jsem malý kousek, byl velmi lehký.

Zmačkal jsem ho,

ale když jsem ho pustil

vrátil se do původního tvaru.

Vystoupil tedy z auta.

Vidí kousek, ne?

Zvedne kousek.

Překládá ho. Řekl, že je to opravdu lehké

a má asi takový tvar.

- Ano. - Zvedl kousek, pomuchlal ho,

a on se pak sám narovnal.

A bylo to opravdu lehké.

- Ano. - Jako hliník.

Ve kterém okamžiku k němu přistoupila armáda?

- Hned potom? - Ano.

Armáda přijela z tohoto směru.

Ano.

Carlos Sousa přijel z této strany a náklaďáky přijely z druhé strany.

Dobře.

Během několika minut na místo dorazí nákladní auta z vojenské základny ESA.

- Vá! Vá! Odejdi? - Ano.

"Jdi pryč, vypadni, vypadni!"

Postrkoval. Padej.

Ne, ale..

Později..

"Zmiz! Řekl jsem ti, abys odešel!"

"Řekl jsem ti, abys odešel."

"Nařizuji ti, abys odešel."

Co znamená „embora“?

Odejít! Odejít!

Rozkazoval vypadni, zmiz!

Přikazuji ti? Nařizoval mu odejít?

- Ano. - Takže vytáhl zbraň?

- Ano. "A řekl, přikazuji ti, abys odešel."

Nasedl jsem do auta a odjel.

Po tomto rozhovoru, krátce po incidentu,

Carlos de Sousa mizí na 26 let.

VOJENSKÁ BLOKÁDA

Označ to.

Můžeme jít přesně tam, kde se to stalo?

Sedm dní poté, co byl Sousa svědkem nehody,

Hubert Ladera opouští tuto tělocvičnu

když on a několik jeho přátel uvidí dvě armádní auta vjíždět do města.

Následují je po okolí

a skončí u vojenské blokády.

Víceméně tady stáli v lajně.

Už přesně nevím,

ale byli tu čtyři, nebo pět vojáků,

a další voják na druhé straně auta.

Všichni seřazeni s puškami směřujícími dolů.

Jeden z lidí v jeho skupině řekl:

toto je svobodná země a já jdu dál.

Byl to on.

- Řekl jsem, že mám právo přijít a odejít...

ústavní právo jít a odejít.

Tak řekl hej, tohle je svobodná země.

budu dělat, co chci.

A co se stalo potom?

Všichni jen kroutí hlavou – ne.

Nic neříkali.

Když jsme se snažili projít,

zvedli svoje pušky.

Bylo to děsivé?

Bál jste se toho dne?

Cítil jsem strach, jen když zvedli zbraně.

Protože nikdy předtím jsem zbraň neviděl...

...ne tak velkou.

A nikdy jsem nebyl v situaci, kdy by na mě někdo mířil.

To byl jediný okamžik, kdy jsem se bál.

Nikdy předtím

jsem neviděl

vojenské auto ve Varginze.

Jedná se o místní televizní stanici, která se případu věnovala v roce 1996.

Byla hluboce zapojena.

Byl také dobrým přítelem Marco Cherese,

který byl vojenským policistou

a který údajně tu bytost odchytil a pak zemřel.

- Děkuji. - Ano, samozřejmě.

Absolutně.

Popište, co se stalo v roce 1996.

Čeho jste byl svědkem, co jste viděl.

Byl jsem svědkem...

počasí se zhoršilo

jako by se blížila velká bouře.

Podíval jsem se z okna

"Páni!"

Najednou přišla noc.

V tu chvíli se zprávy začaly hrnout.

Některé dívky něco viděly.

Viděly stvoření

poblíž Marcoovy tělocvičny.

Tohle město dobře znám.

Měl jsem malého Volkswagen Beetle

Rozhodl jsem se to zkontrolovat.

Ale když jsme se tam dostali

byly tam vojenské náklaďáky

a oni řekli, že tudy nemůžu projet.

Zeptal jsem se proč.

"Je to otázka národní bezpečnosti."

"Ne, chci jen sejít dolů a podívat se..."

"Ne. Nemůžete projít, je to otázka národní bezpečnosti."

Nedávalo nám to smysl...

no ve skutečnosti nám to dávalo smysl -

v tu chvíli

jsme byli přesvědčeni

že tam docházelo k pokusu o utajení.

Je tu ještě jedna část,

když probíhaly rozhovory.

Euklides a Calado,

dva naši kluci,

zajeli do ESA v Tres Coragoes.

Podařilo se jim položit jednu otázku.

Seržant zašel dovnitř a pak se vrátil.

Když se vrátil:

"Hele, neřekneš něco k tomu případu?"

"Pokud položíte ještě jednu otázku, budete zatčeni."

Od ESA.

Takže říká, že armáda "umlčela" tisk?

- Ano. - Účinně.

- Ano. - Nemají svobodný tisk.

-A říkají... - Nemají svobodný tisk.

NE. Řekli, že pokud budou pokračovat ve vyšetřování

pravděpodobně by je dali zavřít do vězení.

STŘETNUTÍ

Vojenská blokáda

Setkání dívek

Dobře, jenom připomenu.

Máme zvláštní povolení

města Varginha,

a máme univerzální klíč

který nám byl poskytnut myslím, že Katiným manželem.

A budeme natáčet pomocí speciálního klíče

díky kterému máme přístup na přesné místo

kde došlo k setkání v lednu 1996.

Akce.

Tady to je.

Viděli jste, jak to bylo snadné?

Chci tady natáčet,

protože je zřejmé, že to přivede zpět vzpomínky

na setkání a myslím, že budeme dramatičtější

pravdivější, no, na kamerové rozhovory od dívek,

než kdybychom natáčeli někde jinde.

Jmenuji se Liliana Silva.

V roce 1996 jsem zde viděla podivné stvoření.

Jmenuji se Valquiria Silva.

V roce 1996 jsem zde viděla podivné stvoření.

Jmenuji se Katia Xavier.

V roce 1996 jsem zde viděla podivné stvoření.

Média napříč Brazílii a celým světěm

popsala tento příběh.

Valquiria a matka Liliane podaly stížnost.

Ufologové z Brazílie se sjeli do Varginhy

a údajně potvrdili to, co považovali za „bombu“.

Tvrdí, že už mají

výpovědi čtyř vojenských svědků.

A potvrzují celý příběh.

Tato operace byla koordinovaná.

plukovník Olimpio Vanderlei,

z Tres Coragoes.

Sestry - Valquiria 14

a Liliana 16

jsou velmi vyděšené.

Toto místo navštívily poprvé

od soboty 20. ledna.

Řekněte nám a vysvětlete, co se stalo?

Co jsi viděla?

Kde jsi to viděla?

Šli jsme dolů

tudy.

Byla jsem vepředu

a ony byly o něco více více vzadu.

Tudy jsem procházela,

graffiti upoutalo mou pozornost.

Podívala jsem se..

a uviděla jsem stvoření.

Ve skutečnosti, když Liliane zakřičela,

a podívala jsem se na to,

byla jsem vystrašená.

Tak jsem se tomu podívala do očí

a viděla jsem, že je to vyděšené.

Tak jako jsem byla vyděšená já,

tak stvoření bylo také vystrašené.

Protože to, co jsem viděla, mě zastavilo na místě,

jako kdybych byla přilepená.

Ale viděla jsem, že se nás bojí.

Takže ten strach byl oboustranný,

jeho a náš.

Měl červené oči

mastnou kůži...

Neviděla jsem otevřenou pusu, vůbec žádný úsměv, ne.

Vypadal nešťastně. Smutně.

Shrbená záda.

Smutný výraz obličeje.

A neměl vlasy.

V roce 1996

na základě svědectví dívek,

umělkyně Betty Rodriguez,

vytvořila tuto kresbu.

Co mi na jejich příbězích připadá věrohodné

byla skutečnost, že byly tři.

Chci slyšet od Valquirie, protože byla nejmladší,

Co sis tehdy myslela?

Bála ses? Utekla jsi?

Vem mě do toho okamžiku.

Byla to bytost, tam v rohu,

přikrčené a vyděšené.

Vyděšené naší přítomností

tak jako my tou její.

Je to pro nás neznámý tvor.

Jeho oči, ve srovnání s našima očima?

- O kolik větší? - Třikrát větší než naše.

- Docela velké a červené. - Třikrát větší.

Červené jako..

...ne krvavě červená.

Chci abys šla ke zdi

a chci, abys mi řekla, kde přesně to stvoření bylo.

Stvoření bylo tady.

A prošly jsme těsně kolem něj.

Pak jsem vykřikla.

Začala jsem utíkat

a přišli ty dvě.

Neuvědomil jsem si, že je to blíž než jsem čekal

Myslím, je to asi osm stop odtud.

Byli osm stop od tohoto tvora.

Bylo půl čtvrté odpoledne.

Přesně na tomto místě.

Když navázala oční kontakt s tímto tvorem

byla tam chvilka nějaká komunikace?

Cítila něco?

Cítil jsem, že má obavy.

Hodně se potil.

Bylo velmi horko.

A...

nabyla jsem dojmu

že trpí...

kvůli horku,

protože pálilo ​​slunce.

Jeho kůže...

Když jsem řekla: "Podívejte se na to!"

Tak se to otočilo.

Viděla jsem jeho oči

a začala utíkat.

Takže když se to otočilo

viděly jsme jen oči,

a ty vypadaly jako štěrbiny.

Ale neviděly jsme normální ústa, jako naše.

Dobře, to je Valquiria.

Tohle je Káťa.

- sim. - A tohle je Liliana.

Vidíš, oči.

Nenakreslily nos, nenakreslily ústa.

Byly to jen oči.

Co upoutalo mou pozornost

rovnou,

byly to oči.

Protože...

byly velmi velké, ne lidské velikosti,

neměly lidský tvar.

Chci rozumět

v první řadě okamžiku očního kontaktu,

oči, setkání očí.

Opravdu tam chci být. Chci to cítit.

Když se s touto existencí podívali jeden druhému do očí, co si mysleli?

To, co jsme viděly, nebylo lidské.

Nebylo to ani zvíře.

Teď si myslím, že to byla

bytost z jiné planety.

Nebyl to člověk; nebylo to ani zvíře.

Co to bylo, nedokážu říct.

Nedokážu to popsat.

Všechny rychle utekly

tak byly vyděšené.

Měly strach, protože se cítily ohrožené,

měly strach, protože jednoduše nevěděly

na co se dívaly?

Pamatuji si, když jsme se rozběhly dolů

úplně vyděšené, vystrašené, utíkaly pryč,

dole jsem se zastavily, že?

Všechny tři jsme se zastavily a řikaly si:

"Co se stalo?"

"Co jsi viděla?"

„Páni, tak my všechny

jsme viděly to samé."

Pak jsme běžely,

dokud jsme se nedostaly do domu mé matky.

Děvčatům jsem šla naproti,

protože matky mají šestý smysl.

Pak jsem viděla, že Katia tuto málem nesla,

nebo naopak, nevím.

Viděla jsem, že jsou velmi rozrušené,

šly pomalu a vlekly se.

Tehdy jsme byly děti z věřících rodin,

takže by to mohl být démon.

Proto jsme se tehdy tolik bály.

Takže tři dívky utečou do jejího domu,

a křičí: "Viděli jsme nějakého tvora!"

"Mohl být ďábel nebo něco jiného!"

A potom nasednou do auta,

jdou pěšky...?

Jak se sem dostanou? A co uvidí, když se sem dostanou?

Potom řekla: "Zajeďme tam autem."

A já řekla: "Nepůjdu."

Bojím se. Já se tam nevrátím."

Luisa řekla: "Prosím, pojď se mnou."

Nasedla jsem do auta a vrátila se.

Tady jsme zaparkovaly auto.

A pak tam, na tom místě,

jsem uviděla stopu toho tvora.

Nikdy na to nezapomenu...

s tímto sluncem.

Jen tři prsty.

Takový otisk.

Byla tu prašná rudá hlína a bylo to asi takto.

Dokáže nakreslit stopu?

Tvar stopy?

James chce, abyste to nakreslila přesně tak jak to vypadalo.

Viděla jsem jen stopu, kterou zanechala jeho noha.

Nic jiného jsem neviděla.

Bylo to takto.

Třesu se.

Jeden prst

další dlouhý prst

a další třetí prst.

To jsem viděla tam na zemi.

Nemohla jsem vystát ten zápach

v nose.

Celých asi dvacet dní.

Nevím, odkud se ten zápach vzal.

Dokonce jsem si vypláchla nos alkoholem a vodou,

abych se zbavila toho zápachu.

Silný zápach jako...

- NE! Nebyl to čpavek. Nebylo to...

Smrdělo to hůř než síra.

822_2 Mně to smrdělo jako čpavek.

Jaký zvláštní smrad.

"Pojďme."

Pak jsem ji takto popadla a řekla:

"Pojďme!"

Vojenská blokáda

Setkání dívek

ZAJETÍ

Toto je přesné místo, kde dívky viděly toho tvora.

Přesně za tou zdí, kde jsme dělali rozhovory.

Neuvědomil jsem si, že Marco Chereze, vojenský důstojník

který údajně zajal to stvoření

holýma rukama, to dokázal tady dole.

Zhruba tři hodiny poté, co dívky viděly

podivné stvoření,

vojenští policisté: Eddie Lopes

a Marco Chereze, jeli po této silnici

a pátrali po něčem neobvyklém.

Najednou jim to přeběhlo přes cestu.

Strážníci vystoupili z auta.

Primárně, Marco Chereze začal jednat.

Popadl toho tvora a zadržel ho.

Tvor byl zajat Marco Cherezem,

snadno, holýma rukama

a odvezen do nemocnice.

Po zajetí té bytosti,

ho cítil na svém těle a oblečení.

Protože měl divný pocit něčeho mastného, ​​lepkavého,

na jeho těle a to po kontaktu s tím tvorem.

Místo zajetí

Objevila se u něj nějaká infekce,

která nechtěla odeznít.

A to na dva nebo tři týdny

a bylo to čím dál horší

A vypadalo to, že jeho imunitní systém

byl mimo hru.

Jeden z lékařů, který ho ošetřoval, řekl:

že takový případ za celou svou kariéru ještě neviděl.

Marco Chereze - důstojník vojenské policie

A ta infekce ho zabila.

Dobré ráno.

Jmenuji se Cesario Lincoln Furtado.

Jsem doktor,

kardiolog intenzivní péče.

Ve městě pracuji 45 let.

V roce 1996

jsem byl tady

v době

kdy se

ve městě objevily mimozemské bytosti.

Musel jsem se postarat o

Marca Chereze,

který byl vojenským důstojníkem

a lidé říkají,

že se v té době na případu podílel.

Vzali jsme ho

na jednotku intenzivní péče,

a provedli jsme všechna ošetření.

Ale zemřel

z neznámého důvodu.

Případ v té době pro nás

lékaře naprosto neznámý.

Všichni svědci

tvrdí, že Marco Chereze měl přímý kontakt s entitou

podivné stvoření (koneckonců nemusí pocházet z jiného světa),

byl to zvláštní tvor

dostane neznámou infekci.

Udělal jste všechno, co jste mohl, abyste ho zachránil

a zemřel.

Věříte, že tento příběh má nějaký základ?

Ano, je to uvěřitelný příběh.

Odhalil to...

abychom věděli, co se stalo

ve snaze si pomoci,

zachránit svůj život.

Protože cítil, že umírá.

A podle jeho sestry,

měl nařízeno

o tom nemluvit.

Marta Tavares - sestra Marca Chereze

Marco Eli Chereze,

kterému bylo 23 let

pracoval pro policejní rozvědku.

Rodina ví jen to, že se účastnil

tajné operace.

Můžete potvrdit

že váš bratr byl ve službě 20. ledna?

Potvrzuji.

Jmenuji se Marta.

Marta Tavaresová.

Jsem sestra vojenského důstojníka

zapojeného do případu E.T.,

v lednu 1996.

Když je její bratr onemocněl,

ptala se ho na jeho zapojení do případu.

Je příběh o tom stvoření,

mimozemské bytosti,

přeci jen pravdivý?

Jeho odpověď byla:

"Uvidíš, že tento příběh bude mít váhu."

10. února

Marco Chereze byl přijat do krajské nemocnice.

V 7:00 ráno byl přijat na JIP.

Řekl mi: „Zjisti, co mi je,

protože se necítím tak špatně."

Poté byl převezen na jednotku intenzivní péče

a zemřel v 11:45.

A doktor...

Louis Alberto Severo,

který měl toho dne službu,

ho chtěl pohřbít co nejdříve.

Tato vyšetřovací zpráva

indikuje přítomnost granulárního toxinu,

vykazuje 8 % granulárních neutrofilů.

Byla tam neznámá látka.

A ano, zemřel na celkovou infekci,

ale nebyl to ten důvod.

Rogere, jaký je váš hlavní důvod proč jste přišel do Varginhy?

Pro nový ekologický výzkum?

Mým hlavním cílem je

přezkoumání fyzických důkazů

v tomto případě,

což je moje specializace.

Civilní svědectví -

máme 14 svědků

kteří se účastnili přímo:

z nemocnic atd.

Svědectví vojenského personálu -

ke dnešnímu dni

máme osm prohlášení,

všechny jsou naprosto spolehlivé.

V roce 2002 známý výzkumník UFO, Dr. Roger Leir,

cestuje do Varginhy, aby případ přezkoumal.

Mnoho klíčových svědků dokumentuje na video.

Tento materiál nebyl nikdy publikován.

Byla vdaná za zesnulého příslušníka vojenské policie.

Myslím, že bychom alespoň měli vědět jak se jmenoval její manžel.

Můžete nám říct jméno svého manžela?

Marco Eli Chereze.

Nevíte, jestli někdo viděl lékařskou zprávu?

Znáte někoho, kdo viděl

tu lékařskou zprávu?

Ne, při prvním doručení...

za ni chtěli peníze,

trvalo to věčnost

a stránky chyběly.

Doručení trvalo dlouho,

žádali o peníze a chyběly stránky.

Nikdo to nijak neuměl vysvětlit.

Chtěla jsem vědět co se stalo,

ale žádné vysvětlení mi nedali – žádné.

Neuspěla,

hledala vysvětlení, ale nikdo jí nechtěl nic říct.

Byl Marco Chereze jedinou nakaženou osobou

která umřela?

Nevíme.

Jsou tyto dvě bytosti

jediní přeživší po havárii?

Nevíme.

Máme velmi podrobné informace jen

o existenci a zachycení těch dvou.

Jedno zadržení ráno a jedno večer ve stejný den,

20. ledna 1996.

Podle spolehlivých zpráv,

došlo 20. ledna ke dvěma zajetím.

Pár hodin před setkáním s dívkami,

hasičský sbor druhého tvora zajal.

Toto odchycení bylo důkladně prozkoumáno

od předního brazilského výzkumníka a právníka

Ubirajara Rodriguese.

Právník a profesor Ubirajar Rodrigues,

který je také ufolog,

v televizi řekl, že našli důkazy,

že tento příběh

je pravdivý.

Nehodláme od případu upustit.

Samozřejmě že ne.

Jakékoli informace

budou vítány.

Tohle je hasičský sbor...

Dr. Leir spojil síly s Ubirajarem.

Vyslechli hasiče, kteří se údajně podíleli na dopadení prvního tvora.

Toto je tvor.

A toto je druh vybavení, které se používá k jeho zachycení.

Jednotka hasičů byla vyslána na toto místo,

po obdržení několika telefonátů od znepokojených obyvatel,

kteří hlásili, že v oblasti viděli něco divného.

Zamířilo to do lesa.

Pak přijeli hasiči

a rozpustili dav.

Někteří šli dolů

a někteří tu zůstali.

Chytili "to" sítí

Protože víte... v Brazílii

když máte nějaký takový problém,

jako pobodání vosama,

nebo jedovaté zvíře,

nebo vzteklého psa,

volají hasiče.

Hasiči

nevěděli, co mají dělat

když sem dojeli.

Vyšli jsme hledat další svědky,

a byli jsme spokojeni.

Když jsme byli tam na stavbě,

přijeli hasiči,

a za chvíli

nám řekli,

že v lese chytili zvíře.

Neříkali, že to bylo něco zvláštního?

Jaké měli připomínky?

Ne, řekli že zvíře, které chytili

plakalo jako dítě.

Došlo ke dvěma odchytům.

První - byl u hasičů, ráno.

Druhý - vojenskou policií

večer.

Touto bránou zde projelo armádní auto.

Měli toho tvora?

Přivezli toho mrtvého.

Odnesli ho dovnitř, ale bylo to již mrtvé.

Bylo tu několik různých složek -

vojenská policie a armáda...

Přítomno bylo několik útvarů

od vojenské policie, armády...

-...několik lékařů a sester...

a tento konvoj jel do Tres Coracoes.

Tento konvoj opustil místo a vydal se do Tres Coracoes.

Obě stvoření odjela současně?

Živé stvoření dorazilo do Campinas bez úhony.

A stvoření, které bylo živé, přijelo do Campinas v pořádku.

Tým se jede setkat s rodinou,

která viděla UFO vznášet se nad místem setkání

a zajetí.

Dobře, položím otázku.

- Položím otázku. - Ano.

Co kdybychom nahráli zadní části jejich hlav když se mnou budou mluvit?

Nevím jak to říct.

Ne já nechci.

Ne, to tě neprozradí...

Ne, chci se jen vyjádřit k tomu příběhu.

- Hej, Fernando, máme dvě možnosti. - Dobře.

Za prvé, rozmažeme obličeje, žádný problém a to uděláme.

Za druhé, natočíme jim záda a jejich tváře nikdo neuvidí.

Stejně jako lékaři, viděli UFO přímo nad touto oblastí.

Vypadalo to, jako by něco hledali, vyloženě pročesávali okolí.

A toto je velmi respektovaná rodina.

Nechtějí své tváře ukázat na kameru.

Chtějí mluvit o tom, co viděli

ale nechtějí, aby jejich tváře byly odhaleny před kamerou,

Což se stává...

Dobře, takže stojíme

velmi blízko oblasti, kde dívky viděly stvoření.

Bylo to v lednu 1996.

Celá tato rodina viděla něco, o co se s námi chce podělit,

ale nechtěji odhalit své tváře. Takže, co jste viděli?

Zrovna dovalil poslíček na fichtlovi,

přivezl nám vepřozelo. Když najednou,

se nad naším barákem objevila velká věc.

Červené světlo - hodně rudé, vypadalo to kulatě,

a velmi rychle sa to točilo.

Opravdu důkladně jsem to omrknul.

Celé to bylo tak...

opravdové, jako když se dívám tady na ty zdi,

ale naprosto nenormální.

Něco jako...

Nevím, jestli to nebylo z jiné planety.

Byl to létající taléř.

Co jiného.

A nemožu říct, jak dlůho.

Ony byly úplně vybáté.

Tři jsme na to čučeli...

- Bylo to 15 minut!

Jenom jsem na to hleděl...

- Prostě se to vznášelo ve vzduchu...

- Vznášalo a rotovalo...

- Takto - Ano.

- Po něčem to pátralo...

tady v okolí.

- Velmi červené...

- Ale bylo to červené, hodně červené.

- a kovově lesklé... - Kulaté

Pátralo to...

opravdu to něco hledalo.

A my jsme jen na to zírali.

- Sledovali jsme to 15 minut.

- Věděl jsem, že to co teď vidím, už nikdy neuvidím.

Nevím, proč mi Bůh dal tuto příležitost...

Bylo to skutečné.

Opravdu sa to stalo

Nic jiného to být nemohlo.

Případ Varginha je skutečný!

A asi o týden později...

přišlo několik lidí: - Ubirajar - Ufologové

Lidé z NASA

- NASA, nevím, jestli byli...

Byli s nimi i Američané...

kdo všechno přišel,

a dlouho s námi mluvili,

mluvili do pozdních nočních hodin.

A co mě zaujalo

když odcházeli,

řekli, že tento rozhovor nikdy neproběhl.

Slyšel jsem... slyšel jsem "Americana".

- Byli to Američané? - Ano.

Co to znamená?

Nějací američtí představitelé...

- Přišli sem si promluvit o tom, co viděli.

- Ano. - Američané?

Byli z armády? Byla to policie?

- Ne. Byli oblečeni jako civilisté.

Přišli s Ubirajarou

...Ubirajara, v té době UFO badatel.

- Má všechny naše výpovědi...

Tito lidé byli Američané,

ale nevím, kdo to byl.

Existuje nějaký způsob, jak konvenčně vysvětlit to, co viděli?

Říkám, co jsem viděl na vlastní oči.

Nepotřebuji lhát.

Nikdy jsem nechtěl dělat rozhovor.

Dělám tento rozhovor, aniž bych ukázal svou tvář...

Opravdu se to stalo. 100% pravda.

Strávil jsem 10-15 minut pozorováním,

jsem si jistý tím co jsem viděl.

Chci jen projít

tento rozhovor a co jsem zjistil.

Nejprve váhali, zda se vůbec chtějí ukázat před kamerou.

Včera to zrušili.

Dnes byli jako "Nechceme...

Promiňte... Autobus jede.

„Nechceme naše tváře na kameře."

Byla to celá rodina a všichni viděli tento objekt, byl opravdu velký,

měl tvar disku,

žádný hluk.

Když máte takové svědky...

Jsou to přátelé doktora, chlapíka, od kterého si pronajímáme dům.

Dalo by se říct, že na tomto příběhu sedí 26 let.

Jak nadšený byl, když nám to mohl povykládat.

VOJENSKÉ OPERACE

Takže, byl to normální den

když najednou na školním hřišti,

přistál vrtulník námořnictva.

A pak nastal velký rozruch,

vozidla vjela do kasáren.

Stál jsem ve frontě v bance

vyzvednout výplatu,

když náklaďák námořnictva zaparkoval za oknem

a vojáci ve spěchu tlačili

dovnitř kovový box.

Na vojenské základně se dělo něco neobvyklého.

Byly tam vrtulníky námořnictva,

což bylo samo o sobě mimořádné.

Vidí kontejner...

Byl ten box neobvyklý?

Co upoutalo mou pozornost

je fakt, že námořnictvo vzalo

tento kontejner z ošetřovny.

Lidé z námořnictva nám nařídili, abychom odtamtud vypadli.

Velící generál řekl:

"Slyšel jsem fámy

že jeli do Varginhy a vyzvedli nějakého tvora."

Vojenská základna ESA, Tres Coracoes, Brazílie

"Toto stvoření je tady,

a tisk chce jít dovnitř."

Bylo to fakt divné...

opravdu zvláštní.

Moje jednotka byla přímo zapojena do mise,

protože „to“ transportovali.

Takže jsem se vyhnul rozhovoru.

Brzy poté řidiči, kteří jeli do Varginhy

byli předvoláni do kanceláře velitele.

A už jsme je nikdy neviděli.

S nikým z nich dodnes nemluvil.

- Ne, ne. - Vůbec?!

- Ano. - Páni.

Podle svědka

nejsou to jen řidiči, které už nikdy neviděli.

Jejich kapitán Edson Ramirez,

také odešel beze slova.

Odešel do Brazílie.

Pro všechny byl přítelem,

se všemi mluvil,

všem pomáhal...

Nebyl to ten typ člověka,

který by bez rozloučení odešel.

Leden 1996

Radiolog přijme nečekanou návštěvu z armády

při službě v místní nemocnici.

Souhlasí se sdílením svého příběhu,

za předpokladu, že jeho identita zůstane skryta.

Venku za bránou ve dvoře

stál náklaďák

od ESA

vojenský.

Na dvoře stál džíp,

s dalším vojenským personálem

a dalších osm nebo deset policejních vozidel.

Nikdo nepřichází, nikdo neodchází.

Máme tedy velkou vojenskou přítomnost

mimo nemocnici.

Máme dva vojáky a dva policisty

v nemocnici s kontejnerem

a něčím v černém pytli na mrtvoly se zipem.

Požádali mě, abych udělal rentgen

těch částí těla, které si přáli:

lebky

páteře,

hrudníku,

břicha,

pánve,

nohou a rukou.

Rekonstrukce

Jejich oči

byly namířeny na mě

celou dobu mě sledovali

aby viděli, co dělám.

Ale nic neřekli -

spolu se také nebavili.

Zrentgenoval jsem, jak požadovali,

ale tehdy,

jsem výsledky na snímcích neviděl.

Toho dne vše zabrala armáda.

Obvykle kontroluji, zda jsou obrázky správné,

ale ten den jsem nemohl

ověřit jejich kvalitu.

Rozumíte?

Byla tam jedna osoba, která řekla:

"Vaše práce je hotová.

Děkujeme mnohokrát.

Vaše práce je hotová.

Nikde neříkej, co jsi viděl -

nebo co jsi zde dělal."

Zápach?

Zápach byl silný,

jako směs síry a čpavku.

Když vzali, to ať bylo v tom černém pytli cokoli

a armáda a policie opustila nemocnici s tímto pytlem

a s touto věcí,

zmizel ten zápach?

Přes veškerý úklid

dezinfekce,

jsme se ho nezbavili.

A část nemocnice byla uzavřena.

Nemohli jsme obsluhovat pacienty

protože ten zápach byl nesnesitelný.

Byl cítit i na druhý den

a všichni si stěžovali.

Ten zápach mi zanesl

nos a dýchací cesty

na tři nebo čtyři dny.

Tři nejpodivnější, velmi zvláštní body

těchto střetnutí.

První věc, která mi přišla opravdu zvláštní:

že vybrali mě

udělat

tento druh služby,

protože to dokáže každý profesionál.

Další věc, chtěli to udržet v tajnosti.

Ani slovo o tom,

co jsme v té místnosti dělali.

Další věc:

také mi zakázali přístup

ke snímkům, které jsem pořídil.

Poděkovali mi

a řekli mi, abych o tom mlčel.

Ani slovo.

Asi před deseti měsíci

se Marcovi podařilo navázat kontakt

s ověřeným, důvěryhodným svědkem,

který se podílel na přepravě tzv E.T. (té bytosti).

Ten chlap se tak bál...

Marco strávil, myslím, osm až deset měsíců,

tím, že si pomalu budoval jeho důvěru

a asi před čtyřmi dny souhlasil, že se setká se mnou a Marcem, jen s námi.

Jeli jsme tedy pozdě v noci,

potkali jsme ho v baru. Když dorazil, byl s jiným chlapem.

Vzal nás na jiné místo.

Seděli jsme venku a povídali si několik hodin

o odhalení sebe sama a vystupování v dokumentu.

Nikdy jsem neměl příležitost vyzpovídat svědka,

který potenciálně jednal s mimozemšťanem.

Obávám se, že armáda zjistí, co se děje

protože tomuto svědkovi zjevně věnují pozornost.

Obávám se, že zazvoní telefon

připomínající mu jeho slib mlčení.

Nechci ohrozit rodinu někoho jiného.

Takže mám vždy v podvědomí,

že v takové situaci,

vám do toho může cokoli a kdokoli hodit vidle

a nebude hotovo, dokud nebude hotovo.

Poslouchej. Zajímalo by mě, měli bychom si pronajmout hotelový pokoj

a pak ať dojde on k nám.

Protože pak můžeme mít všechno vybavení nachystané vevnitř hotelového pokoje

a on se pak může jen ukázat a jít dovnitř.

Můžeme zastavit na benzínce.

Marco telefonuje se svědkem, bývalým vojákem "X",

aby domluvil bezpečné místo setkání.

Ano. Domluvil jsem s ním schůzku tady v nedalekém hotelu.

Je to blízko, takže myslím, že musíme jít...

- Nejprve jdeme do hotelu. -Ano, jdeme...

- Přihlásíme se a on prostě dojde. - Přesně tak.

Ano, může být.

Cítím tu nejistotu v žaludku, víš jak.

Je to přesně jako...

Zvládneme to a bude to jako poprvé.

Bude to nejpřesvědčivější svědectví

v historii tohoto případu.

Můj bože. Ten kopec je tak strmý. To teda je.

Entrada, to je ten hotel.

Rychle ho natočíme

a teď vypněte kamery.

Můžete to udělat?

Všechno vypněte.

Chlapci?

- Ano. - Dobře.

Tady.

Tady? Do háje! Ten pokoj je moc malý.

Asi ty kamery tady ani nepůjdou použít.

Můj bože!

Dobře. Zkusím najít pokoj se dvěma lůžky.

Bylo by lepší.

- Ano. - Ano.

Klapka.

Budete se jmenovat "Voják X".

Rozumíte?

Dobře. Jedem.

Dobře. Takže tady sedíme s vojákem X, který

nechce prozradit svou identitu,

což také neuděláme

a poskytne nám spoustu detailů, ne zas tolik,

ale dost podrobností o operaci

na které se podílel a která souvisela s případem Varginha.

Byl to normální den.

Byl jsem na vojenské základně

když kolem deváté hodiny

devět třicet -

přesně si nepamatuji,

bylo to už dávno -

zavolali si mě -

používáme termín "předvolali" -

na...

na velitelství do kanceláře.

Dnes je plukovníkem,

Vanderlei.

A spolu s dalšími důstojníky...

Dostal jsem pokyn, abych vypravil

několik vozidel,

náklaďáků na misi.

Neřekli, co to bude za misi.

A to...

chystali jsme se

do města Varginha.

Obdrželi jsem rozkaz

následovat

několik neoznačených vozidel -

civilních vozidel.

A...

pokud si dobře pamatuji, tak to byl Kombi.

OK?

(skutečná fotografie z mise)

Kdekoli zastavili, zastavili jsme se i my.

Měli jsme jet do města Varginha.

Až se tam dostaneme

zůstáváme na pozici.

Konvoj se zastavil.

Vojenský personál

patřil

do skupiny S2,

což je armádní tajná služba,

dostali jsme rozkaz zůstat na místech

pokud neřeknou jinak.

1402_2 A tak,

tři vojáci,

kteří řídili ostatní vozidla,

se chystali přemístit do jiné lokace.

Později...

Jsem následoval tohoto vojáka,

který patřil k tajné službě,

projel centrem města,

až ke krajské nemocnici pokud se nepletu.

A potom zamířil do nemocnice Humanitas.

Pak jsme dostali rozkaz

zacouvat s auty do nemocnice Humanitas.

Vjeli jsme zadní bránou -

a jak to říct?

Vevnitř v nemocnici...

Viděl jsem krabici.

Nerezový stůl a na něm box.

Byli tam doktoři,

lidé držící dokumenty v podložkách...

analyzovali.

Vypadalo to,

jako by se toho všichni báli.

A když jsem se podíval znova...

viděl jsem...

něco jiného.

ležela tam bytost,

s kůží hodně

mastnou...

opravdu velmi mastnou

jako silikon.

Při pohledu na to jsem dostal strach.

Když byl v Humanitas,

tak tam viděl část stvoření.

- Ano. - Jaká tam byla atmosféra?

Jaké se tvářili další lidé v místnosti?

- Ano. - Jaké to bylo?

Jako kdybych tam mohl být.

Cítil jsem napjatou atmosféru,

napjatou atmosféru.

Všichni se na všechny dívali

a divili se co se děje.

Tak to bylo.

Co upoutalo mou pozornost

a zapomněl jsem to zmínit,

byla noha.

Takto vypadala.

Skoro jako dva prsty...

Když se podíval a uviděl nohu,

nebo část nohy a chodidlo ve tvaru "V"...

- Ano. - Co vás napadlo?

Co upoutalo mou pozornost

a co mě přimělo uvěřit

že to nebyl člověk

byla ta noha.

Všichni byli v šoku...

Velkém šoku.

Díval jsem se na to

pak jsem se podíval jinam,

protože jsem dostal strach.

Díval jsem se na to.

Co to je?

Když jsem to uviděl,

můj výraz ve tváři se změnil.

Bylo to

mimo moje chápání...

taková situace.

A oni udělali toto.

Nějaký voják, myslím, že byl

z útvaru hasičů:

"Jdi pryč, jdi pryč, jdi pryč."

Tak jsem udělal krok zpět,

a otočil se.

Ale než jsem odešel,

pamatuji si, že na pravé straně boxu,

byl voják s kamerou,

ale nenatáčel.

Měl ji zavěšenou...

Takto, přes rameno.

Vojenská základna ESA je asi 20 mil daleko

jihovýchodně od Varginhy.

Podle svědků

odtud pocházely vojenské operace.

Existuje nahrané video, videonahrávka bytosti,

o které ví?

Zeptal se, zda existuje kopie,

jakékoliv videokazety,

která byla natočena v nemocnici

jak jste si tehdy všiml?

Ano.

Určitě to mají.

Rozhodně.

Military X říká, že 22. ledna 1996

vezl stvoření

z nemocnice Humanitas ve Varginha na vojenskou základnu ESA,

kde mělo zůstat přes noc.

Zaparkovali jsme vozidla

jak nám bylo řečeno.

Šli jsme do kanceláře.

Ano?

Soustředil se na mě

s tím druhým vojákem.

Podíval se mi přímo do očí,

a zeptal se, co jsem viděl.

Řekl jsem: "Myslím, že to byl popálený člověk nebo...

něco takového..."

On řekl: "Ne,

to není to, co jsi viděl."

Nevím, jestli si...

myslel, že se ho snažím oklamat.

Jako by to věděl,

ale nechtěl říct.

Pak řekl:

"To, co jsem viděl, bylo...

nadpřirozené."

Kdokoliv

kdo se odváží

cokoli říct

o tom, co se stalo...

nebo co viděli...

nikdy se to nesmí dostat ven.

Pokud někdo promluví

mimo tyto zdi,

trest bude velmi přísný.

Nikdy...

Je to něco, co musí být drženo v největší tajnosti,

to bylo nejdůležitější.

Tajemství udržené po celý život.

Má nějakou představu,

kam se ten tvor potom dostal?

Protože jeli do Regionas,

pak do Humanitas, pak ESA, pak Campinas. A co se stalo potom?

- Varginha, ESA...

Podle "Military X" převezl stvoření

z nemocnice Humanitas ve Varginze

na vojenskou základnu ESA Tres Coracoes

kde zůstalo přes noc.

Brzy ráno následujícího dne,

konvoj pokračoval ve své misi,

míří na jih z dálnice Fernao Dias,

pak na západ na Don Pedro na vojenskou základnu Espcex

ve městě Campinas.

Myslím, že dělali výzkum

v Campinas.

Teď, některé věci nevím a nemohu je dokázat,

ale tehdy se šuškalo,

že to odvezli do Spojených států.

Nebyli jsme pořádně vybaveni,

upřímně řečeno,

udržet

to stvoření tady.

Tým se setká s řídícím letového provozu brazilského letectva,

José Manuel Fernandez,

jeho jednotka byla zodpovědná

pro monitorování konkrétní oblasti vzdušného prostoru nad státem São Paulo.

Víte něco o tomto případu?

Co já vím -

USAF (vzdušné síly Spojených států)

Letadlo USAF přistává v Campinas.

A dva vrtulníky

odletěly z letiště Campinas

na neznámé místo.

Později jsme se dozvěděli,

že to bylo město Varginha.

Přistáli,

něco vyzvedli,

nikdo neví co

vrátili se do Campinas,

toto bylo umístěno na letadlo USAF,

vzlétli a byli pryč.

A mise byla...

co nám řekli:

"Buďte zticha"

"Ani slovo."

Byli do toho zapleteni Američané?

Byli to jen Brazilci?

Pouze Američané. Pouze oni.

Brazilci pomáhali

pouze při pozemních operacích.

Co bylo vyzvednuto,

není známo.

Něco ale bylo odvezeno.

A jak ví, že do toho byli zapojeni Američané?

Protože přistáli

bez povolení brazilské vlády.

Byla to tajná mise.

A bylo to letadlo USAF.

ZASTRAŠOVÁNÍ SVĚDKŮ

Bylo 9 hodin večer.

Holky už spaly.

Někdo zaklepal na dveře.

Jednoduše jsem otevřela,

myslela jsem si, že tohle může být jeden

z badatelů, kteří tu již byli -

Ubirajara,

nebo třeba Pacaccini.

Ale tentokrát

vešli čtyři muži,

které jsem nikdy předtím neviděla.

Všichni oblečení v černém.

Jeden nesl

kufřík.

Jiný měl desku s dokumenty a říkal:

Zavřete dveře, zavřete dveře!"

To mě vyděsilo.

Pak mi jeden z nich řekl

"Dono Luiso, jsme tady."

Promluvil jen jeden z nich -

další si dělal poznámky

a ostatní mlčeli,

jen poslouchali.

„Přišli jsme vám udělat

skvělou nabídku,

protože..

teď můžete velmi zbohatnout

jestli chcete."

Ne tak úplně jsem to pochopila -

Už jsem se chystala na spaní...

Zeptala jsem se,

"O co jde?"

„Řeknete dívkám -

že nic neviděly."

"Peníze v tomto kufříku,

které vám budou poskytnuty,

mohou být utraceny pouze mimo Brazílii."

Pak jsem řekla: "Pane,

to nemohu udělat.

Moje dcery opravdu něco viděly.

Nemohu z nich udělat lháře,

ani ze sebe samotné."

"Nekývnu vám na takovou nabídku.

Promiňte,

musíte opustit můj dům,

nebo zavolám policii."

Naléhali a naléhali.

Ale najednou odešli.

Běžela jsem k bráně,

abych viděla, jaké měli auto.

Ale byli pryč.

Nedokázala jsem si je zařadit,

ale nebyli z Brazílie.

Byli to cizinci.

Zastavil jsem

na čerpací stanici

dát si kávu

trochu odpočinout.

A pak,

přistoupili ke mně dva lidi,

v černých oblecích -

velmi elegantních -

a byli docela vysocí.

Zastavili se vedle mě a řekli:

„Vy jste pan Carlos de Sousa?

Ženatý s touto a tak,

tvoje dcera je taková a tak..."

Popsali z fleku celý můj život.

Otočil jsem se na toho chlapa a řekl:

"Kdo jste?

Jak to všechno víte?"

Mluvil se mnou narovinu:

"Podívej, nic jsi neviděl.

Drž hubu.

Zmiz.

Pokud se někdo zeptá,

nic jsi neviděl."

"Nevíš nic.

"Jinak se ti začnou dít...

opravdu...

zvláštní věci...

A teď zmiz."

V ten moment

jsem dostal

opravdu strach.

Byl to Chevrolet Opala

černý,

nebo velmi tmavě modrá, téměř černá -

a neměl poznávací značku.

A pak byli pryč.

Zmizeli.

Auto řídil velící důstojník

desátník Lopes.

Je živým důkazem skutečnosti

toho, co se stalo.

Podílel se na dopadení tvora.

Můj bratr byl jeho podřízený.

Viděl někdo Erica Lopese?

Zkoušel s ním někdo mluvit?

Ano. Lidé se ho snažili kontaktovat.

- Lidé se snažili? - Ano.

A nic?

S pomocí starosty Varginhy Verdiho

tým kontaktuje pana Costu,

který byl v roce 1996 desátníkem vojenské policie

Jeho syn, právník Romulo A. Ribeiro,

souhlasí, že tým doprovodí do domu Erica Lopese.

Dostanu tě tam a ty si s ním promluvíš.

Představím se,

a pak vám to předám

protože jste profesionálové.

Můžeme tam jet?

Eric Lopes je vojenský policista

s „P2“, který údajně řídil auto

během druhého zajetí Marco Cheresem.

Dokonce ani rodina zesnulého policisty

nebyla schopna získat od Lopese prohlášení.

Pokud jsou zprávy pravdivé,

je jediným žijícím svědkem druhého zajetí.

Důstojník Lopes byl 26 let nedostupný.

Můj bože.

Půjdu s ním. Jdu s ním.

Ahoj!

Ahoj Eriku.

Jak se máte?

Chceme si promluvit...

- Pokud je to o E.T. (bytostech)

nebude mluvit.

Vyprovodí vás olovem.

Nemůžeme?

- Budete mít potíže.

Řekněte mu, že nám starosta požehnal.

- Všechno je v pořádku?

Všechno je v pořádku?

- Dostáváte se do problémů

To je Eric Lopes?

Dovolte mi prosím, počkejte...

Dovolte mi, abych vám položil otázku. Prosím.

- Je to jeho přítel, ne... - Dobře.

- Vypakuju tě olovem.

Co?

Počkej, počkej.

Jen mu za mě položte jednu otázku.

Chce se vás jen zeptat na jednu otázku, pane...

- Budete mít potíže.

Předstoupí vůbec někdy a učiní prohlášení?

Ptá se vás, pane...

myslíte, že by Lopes mohl...

1737_2 - Já jsem Lopes.

Co se děje?

Tohle je dům Erica Lopese.

- Ano. - Ale on nerad mluví.

Ty jsi Eric?

A problémem je, že nás může zastřelit,

protože jsme na soukromém pozemku.

Oni teď mluví.

Nechceš mluvit? V pořádku.

- Takže Eric nebude mluvit? - NE.

Co se právě stalo? Snažím se... Co se stalo?

- Ano, nechce mluvit. - Tohle je Eric Lopes?

- Kdo je to? - Ano, Eric Lopes.

- Konec. - Tohle je Eric Lopes.

- Řeknu ti to později. - Vůbec se mu nechce mluvit.

- Dobře. - Ano, jdeme.

Můj bože. Byl to Eric Lopes.

Právě jsem ho viděl.

Dobře dobře. Pojďme si promluvit.

Máte ho? Dave, natočil jsi ho?

Prosím, řekni mi, že jsi ho zabral. To byl Eric Lopes.

Můj bože, sakra. Zabrali jste ho v okně?

- Ano. - Sakra.

Byl celou dobu u okna.

Můj bože, máš ho?

Mám to tady. S tím mohu pracovat.

Může tě zastřelit, pokud sem vkročíš.

- Zastřelit tě? - Ano.

Do háje!

Pokud by ten chlap neměl co skrývat, prostě by to řekl.

Tenhle chlápek řídil auto a Marco Chereze byl s ním...

Napište, co jsme právě udělali.

Včera jsem dostal rozhovor. Bylo to docela dobré.

Jaký?

NE. Teď to bylo dost dobré.

Toto je oblast, kde byl viděn E.T.

Teď tě vezmu tam nahoru,

1774_2 takže si to můžete prohlédnout.

Zeptej se ho, jestli si můžeme promluvit o tom, co jsme právě udělali.

Dobře, dobře.

Kterým směrem jel?

Doleva.

Tady zastavujeme?

Dobře.

Bože, to je...

Co přesně řekl?

Nebude mluvit o případu E.T.

Radši ať odejdeme, jinak by nás zastřelil.

A on tomu věřil, že to Eric Lopes myslel vážně?

- Myslím, že ano.

1787_2 - Ano, věřím tomu.

Zvláštní, že...

Opravdu podivné.

NÁSLEDKY

Tato fotka,

v tomto novinovém článku,

byla první

kde se moje matka

objevila.

Poprvé

a naposled.

Byla jsem pobouřena

přístupem

policie.

Před pětadvaceti lety,

přišli k mé matce

a řekli jí

že příběh o tom stvoření byl pravdivý.

Stalo se to.

Ale nemohli přiznat pravdu

společnosti

protože

lidé by to neunesli.

Pokud je jeho příběh pravdivý,

žije s určitou úrovní svědectví,

kterou vlastní jen hrstka lidí na této planetě.

Jaký je to pocit?

Vzpomínám si na Marcova slova, když jsem ho potkal.

Jedna z prvních věcí, které mi řekl, byla:

"Páni člověče, přál bych si být na tvém místě.

Kéž bych byl na tvém místě,

protože

jsi zažil něco, o čem já jen sním."

Upřímně,

je mi to lhostejné;

není to něco, co mě přitahuje.

Je to příběh; je to něco, co jsem prožil

je to pro mnoho lidí důležité,

pro svět, pro lidstvo.

Ale...

zatímco vy po tom pátráte, vyhledáváte to,

já bych si přál, aby se mi to nestalo.

Upřímně řečeno...

Kéž bych to nezažil,

protože mi to přineslo spoustu utrpení,

hodně problémů.

Prozradil jsem všechny své soukromé problémy Marcovi.

Marco ví,

měl jsem mnoho problémů.

Kéž bychom to nebyly my,

protože jsme si spolu prošly mnohým.

A...

spoustě výsmívání...

Do dneška.

Dnes se na to můžem podívat

z jiné perspektivy.

8. května 1996

Pod tlakem médií a svědků vojenská základna ESA, pořádá tiskovou konferenci.

Generál Lima, promlouvá k davu.

Nemáme co skrývat.

Reportér: Stalo se to?

Reportér: Co jste ten den dělali?

Pracovali jsme

pro armádu

a národ.

Tazatel: Můžete to dokázat?

Komu dokázat?

Reportér: Tisku.

Proč?

Tazatel: Nechcete dokázat fakta?

Nemusím dokazovat, co jsem řekl.

Už jsem řekl vše, co jsem měl.

Chtěli abychom o tomto příběhu mlčeli.

Nebyl to mimozemšťan,

je to bláznivé,

nic to nebylo,

nebo hloupé.

Jako by to tam nebylo.

Proto se nezmiňujeme o policii,

ESA,

a tak podobně.

Myslíš, že bych se ztrapnil

na 26 let?

Lidi, vtipkující členové rodiny,

kteří si ze mě dělají srandu?

Nikdy bych to neudělal.

Co jsem si z toho odnesl? Nic.

Nikdy jsem z toho nevydělal ani korunu.

Nemám z toho žádný prospěch.

Kdybych řekl, že jsem vydělal desetník,

lhal bych.

Bohužel,

jsem přišel

z instituce, kterou

nemohu prozradit.

Teď máte -

prakticky -

můj mír ve svých rukou.

Mohl bych vydělat hodně peněz?

Ano.

Mohl bych napsat svůj příběh,

ale

potkal jsem Marca a slíbil jsem mu,

že udělám své poslední prohlášení.

A...

Děkuji, že jste mi dali

tuto příležitost promluvit.

Můžete pokračovat v bádání.

Nikdy se nenechte odradit.

Nenechte to plavat.

Producenti tohoto filmu nadále hledají videa a fotografie, které jak naše studie prokázala, v Brazílii existují.

Podle místních vojenských i civilních svědků těla a ostatky po havárii byly zabaveny agenty ze Spojených států amerických.

Naše pátrání pokračuje...

Přeložil LuckyM titulky.com @2023

Všechno, co se mi přihodilo

začalo na Maioliniho farmě.

To tam

tento příběh -

celý začal,

na Maioliniho farmě.

Hromadění aspektů,

- dívky, které něco viděly,

- ostatní lidé ve městě, kteří něco viděli,

nebyl to ojedinělý případ, kde máte jednoho svědka,

který řekl: "Viděl jsem něco mimořádného."

Vůbec ne.

Vypadají jako docela naivní mladé dívky...

zasahovali i hasiči,

kteří také viděli bytosti.

A jedna ze skvělých věcí je, že

nám mizí stereotyp a říkat

„tyto věci se dějí pouze ve Spojených státech“.

No, Amerika byla zapojena

a nedivil bych se

Pokud by zaplatili vyzvednutí vraku

a víte "všechno ostatní".

Proč ne?

Dávalo by to smysl. Levný způsob, jak získat informace.

Ať tu práci udělá někdo jiný.

Jsem podporučíkem v záloze brazilské armády,

a prostřednictvím mých kontaktů,

seržant, který se mnou v té době pracoval,

řekl mi o truhlách obsahujících stvoření...

Byla převezena na vojenskou základnu v Campinas,

kde trénují kadety.

Odtud šli do

Fakultní nemocnice Unicamp,

kde zajistili oblast,

a zahájili výzkum s týmem.

Pak přišli Američané,

a vzali bytosti

které byly v kontejnerech

do Spojených států.

Lidé se ptají, proč Varginha

nebyla řešeno jako jiné případy.

Pravděpodobně proto, že jde o nejdůležitější případ,

kde byla spolupráce

mezi Brazílií a Spojenými státy.

Vždy to bude naše slovo

proti slovům druhých.

Stále je co objevovat

záhada, která zůstává nevyřešena.

Věřím, že případ Varginha

je dnes mnohem důležitější protože je aktuálnější

a některé skutečnosti ještě nevypluly napovrch.

Měla nějaký? oční kontakt?

Udělala něco... Dívala se z očí do očí

s bytostí?

"Dostaň mě odtud, trpím."

Katia a já jsme chtěly zůstat, ale Liliane nám to nedovolila.

Lidé si z toho dělají legraci

ale je to velmi vážné.

Byly viděny živé mimozemské bytosti chodící po tomto městě?

Bohužel,

jsem je neviděl,

ale věřím tomu.

Zabýval jsem se tímto případem v roce 1996

protože tam mám pár přátel.

„Nevíš, co je pravda. Ale já vím, co jsem viděl."

Jamesi.

Ano. Opravdu.

Tíha z ramen.

Ano.

Jen by mě zajímalo, co by řekli

ti svědci, kteří po 25 letech,

o tom na kameru vůbec nechtějí mluvit.

Je to neuvěřitelné.

Jak je přemluvit... I kompenzaci, kterou stejně nebudou chtít.

Vím. Jako by peníze prostě...

No, nebudou. Je to divný.

Důvod, proč nenavázali otevřený kontakt, je, že jsme tak agresivní.

Pojď.

Přesně tak, toť otázka!

Proč nenavazují kontakt?

Proč?

Byl by ten zápach dobrým parfémem?