Original subtitles

Felixi, myslím, že jsme tvému otci ukázali už všechno, co říkáš?

A když ne, tak mu to můžeš potom napsat. Až začneš s výukou,

- tak budeš mít na psaní spoustu času. - Slib mi, že to uděláš, synu.

Toto je výborná škola, a chtěl bych, abys prospíval.

Chci být na tebe hrdý stejně, jako tady pak Harper.

- Ano, otče, zkusím to. - Výborně, teď jdi do 4.B

- k panu Peabodymu. - Sbohem, Felixi.

- Slibuji, že zase brzy přijedu. - Sbohem, otče.

Promluvím se s nimi, až budou všichni v jídelně.

Jsem velice rád. Na světě není větší bohatství, než vzdělání.

Jsem si jist, že se zde mnohé naučí.

Uděláme vše, co je v našich silách. Velmi oceňuji, že jste přijel.

Mohli jsme si spolu promluvit. To jsem nečekal.

Nebylo to snadné. Jak vidíte, vaše vláda nade mnou drží ochrannou ruku.

No, nemohu zdržovat. Sbohem, pane Harpre.

- Jistě se uvidíme. - Sbohem, plukovníku.

Madam.

Plukovníku!

Případ Ojuka

Nemá cenu, abyste se kvůli tomu rozčiloval na mě, Cowley.

Jen jsem dostal žádost z ministerstva vnitra.

Řekněte mi, proč tu žádost nepodali nám, majore, nebo na vojenskou policii.

Protože plukovník Ojuko je velice výmluvný muž.

- Jak se sám přesvědčíte. - To znamená, že vás zbavili odpovědnosti

a ten horký kaštan hodili mně.

- Když to tak chápete… - A naštvalo mě také,

jak k tomu všemu došlo. Ojuka přece není host, který by k nám přinášel klid.

Souhlasím. A také s tím, že o tom vaše oddělení mělo vědět první.

Vaši svalovci, pokud se nemýlím.

Odejdu, abyste jim mohl říct pár moudrých slov.

Musím dnes odpoledne ještě něco vysvětlit.

- Pozdravujte plukovníka a jeho paní. - On ty dva zabil sám.

- Že? - Zřejmě ano.

- Plukovníkovi není nebezpečí cizí. - Kdo je ta žena?

- Milenka? - Ne.

Manželka. Má čtyři. Tahle je nejnovější.

A nejoblíbenější, proto ji vzal s sebou.

- Je to paní Ojuková, mimochodem. - To je mi jasné.

- Ozvu se, majore. - Tomu věřím, Cowley.

Co se to tu děje? Armádní sešlost? Copak je válka?

Nikdy to není jinak, Doyle.

Nebo bys to nazval klidným výjevem?

- Viděl jsem horší. - To rád slyším.

Protože vy dva teď nahradíte toho mrtvého. Budete po boku plukovníka Ojuky.

Když půjdete se mnou, řeknu vám víc.

- Copak Ojuko je náš přítel? - Politicky ano.

Ale diplomaticky je pro nás spíš trnem v oku, řekl bych.

Takže my budeme dělat obvaz, že jo?

CI5 dostala příkaz chránit plukovníka, pokud tohle měla znamenat ta tvá

- dětská metafora, Doyle. - Ano, pane, nějak tak.

Co tu dělá, kromě toho, že tu má ve škole dítě?

Chce se vrátit zpátky k moci, a k tomu potřebuje naši pomoc.

A kolik se mu jí dostane, se rozhodne na konferenci tento týden.

Až do té doby měl zůstat v úkrytu.

- Jenže tentokrát tam nebyl. - Když je problémovej,

- proč s ním Anglie spolupracuje? - Protože vojenská junta,

která ho svrhla, nehledá ideové spojence na západě.

V Africe se zatím ještě nic neděje, Bodie.

- Jakou cestu teda Ojuka hledá? - „Do nebe“, říkali mi.

- Doktore, jak jim je? - V pořádku.

Jeho ženě jsem dal sedativa.

- Měla trochu zrychlený pulz. - To se dá pochopit, po tom,

co se ocitla v přestřelce.

- A co plukovník? - Žádné zranění, a zcela klidný.

- Spíš bych řekl, že se mu to líbilo. - Doufám, že se to nedonese

majoru Danbymu. Je na cestě k jedné ženě, aby jí řekl, že je vdovou.

- Smíme dovnitř? - Ano, jistě.

Plukovníku. Madam.

- Jsem George Cowley z CI5. - Co se mnou máte v ůmyslu, pane Cowley?

Můj ministr mi nařídil, abych převzal zodpovědnost za vaši další bezpečnost

v této zemi, plukovníku. A samozřejmě i za madam Ojukovou.

Až do odvolání jsem jmenoval tyto dva muže, aby nahradili strážce,

- který byl dnes zabit. - Byl to dobrý muž.

Zemřel čestně. Dokáží totéž?

Věřím, že se nic podobného nestane.

Dnešní útok nebyl pravděpodobně připravován.

Ať to byl kdokoli, vsázel na to, že navštívíte syna.

Takovou šanci jim už nedáme.

- Vy se teď chováte, jako prorok, Cowley. - Jak to, pane?

Mohamed říká: „Věřte v boha, ale dřív si uvažte velbloudy.“

- Vy byste mě sem zřejmě nepustil. - Ne, pane, nepustil.

Tak to jste prorokův muž.

Každý den poznám něco nového, že?

Pochopil jsem, že jste se bránil velice účinně, plukovníku.

- Ovšem, to už je zvyk. - Chvályhodné.

Ačkoli nevím, zda ministr věděl, že jeho host nosí na veřejnosti zbraň.

Mohu vidět vaši zbraň?

Prosím.

Remington 45. Moc hezká, plukovníku.

Zajistěte, aby byla uschována pro plukovníka Ojuku, Bodie.

- Jsem si jist, že by ji nerad ztratil. - Pane.

- Pane Cowley. - Prosím?

- Tahle zbraň je moje. - Ano.

To jistě. Ale CI5 nikdy nevyzbrojuje naše hosty zbraněmi

na jejich ochranu. Na to máte tyto muže.

A věřte, že to umí velmi dobře. Necháme to tak.

Plukovník je ubytován na tajném místě. Odvezete ho tam

a zajistíte jeho bezpečnost do dalšího rozkazu, rozumíte?

Rozkaz.

Řeknu vám, až dostanu podrobnosti o té konferenci.

- Hezký den, madam. - Hezký den, pane Cowley.

To je ale tvrdý muž, ten pan Cowley.

- Je takový vždycky? - Jo, plukovníku.

Je odzbrojující, že?

Nemáte představu, kdo byli ti útočníci, plukovníku?

Nepřátelé, pane Doyle. Nebyla to krevní msta, tihle muži byli koupení.

- Myslíte zabijáky? - Nemyslím zabijáky.

Kdyby mě chtěli zabít, tak by to mohli udělat bez velkých potíží.

- Tak kdo? - Zabijáci ne.

- Znala jste někoho? - V muslimském světě totiž zabijáci

nejprve požijí hašiš, a teprve potom zabíjejí.

- To je v této zemi nelegální. - Jako vražda, paní Ojuková.

Zavraždili přece vašeho strážce.

Taky jsou mrtví. Je to rychlá spravedlnost.

- A příhodná. - Tohle asi není tak příhodné, pane.

Díky.

Běž.

Zdravím.

Mám za sebou návštěvu, bez níž bych se obešel.

- U jeho ženy? - Vdovy.

- Ano. - A jak to vzala?

Špatně. Vždycky doufám, že jsou na to nějak připravené,

- když jejich manžel slouží. - Myslím, že my všichni,

i když jde o tohle, se pokládáme za nesmrtelné.

Podle toho, co jsem viděl, to tak bere i náš plukovník Ojuka.

To jistě. Smířený s osudem.

Hledal jsem Betan na mapě.

Je dvakrát větší než Velká Británie,

a přece ztracený v zemi nikoho. Velký kus prázdnoty.

Osídlení takřka žádné, občas nějaká silnice

- nebo železnice. - Ano.

Ale mohou odtud naším směrem odpálit raketu, když to rozhodne ta nová junta.

A Ojuka chce, aby jeho zemi všichni nechali být.

A jeho u kormidla.

Tohle klidně nechte na starost diplomatům, Cowley.

Vy ho k nim máte dostat. V celku.

Napsal někdo kvůli tomu výletu Ojuky žádost?

Ano, napsal. Proč se ptáte?

- Kdo ji schválil? - Nějaký úředník, myslím.

Nějaký asistent asistenta. Mohu to ověřit, chcete?

Ano, byl bych rád.

- Udělala jsem vám kávu. - Jo, díky.

- Kde je váš společník? - Hlídá venku, brzy se vyměníme.

- Kde je plukovník? - Teď si čte.

Říká, že když muž nejedná, tak by měl sbírat informace.

A když nedělá ani to, tak by měl spát.

Nepatří mezi muže, co plýtvají časem.

Tomu věřím. Jste spolu dlouho?

Dlouho ne. Přivedli mě k němu.

- Přivedli vás? Co to znamená? - Prostě mě pro něho vybrali, a nic víc.

To, co se vám tady zdá divné, je v naší zemi běžným zvykem.

Jsem jen žena, pane Doyle.

- 4-5. - 3-7.

- Na západní frontě klid, a ty? - Jo, plukovník sbírá v posteli informace.

To bych měl taky. Dneska jsem měl mít rande s Luisou.

V tý posteli si čte, ty vilnej netvore.

- Výměna za dvacet minut, jasný? - Jo, jasný.

Konec.

- Co je „vilnej“? - Zjisti si to.

- Sedí to. - Díky.

- Faroud? - Ano.

Nevyšlo to, přišli jsme o muže.

V tom případě to tedy musíte zkusit znovu.

- Nemějte obavy. - Doufám, že to dokážete zařídit.

- Jo, je to skoro hotový. - Dobře.

Budu čekat na zavolání.

4-5.

Nikde nic, jdu nahoru.

- Jo? - Tady je tvůj vilnej netvor.

- Myslím, že to máš u mě. - Nebylo to poprvé.

Rychlá spravedlnost, plukovníku.

Bejt s váma bude asi povyražení.

Tak jsme přímo v mozku CI5. Vy mi nezavážete oči?

Není třeba, plukovníku, už jste ho stejně viděl.

- George Cowley. - Zdá se, že jste muž,

který má velice odhodlané protivníky, plukovníku Ojuko.

A jak jste už řekl, netušíte, kdo to je.

- Viděl plukovník těla? - Ano, pane.

Prověřujeme jejich zbraně a auto. Zatím nic.

Ty muže neznám. Ale viděl jsem, jak vaši muži zručně proměnili

mé protivníky v mrtvoly. Dobrý výcvik, pane Cowley.

Potřebují to pro svou práci, a to je vše.

Velmi by mi pomohlo, kdybyste mi ukázal nějakou stopu. Odkud přicházejí ty útoky?

Junta, která je místo mě dočasně v Betanu.

Nemá tolik síly, aby na mne dosáhla v této zemi.

- To nejsou oni. - Pokud ovšem ve vaší nepřítomnosti

nezískali několik vlivných přátel nebo prozatím aspoň spojenců.

Díval jsem se na Betan podrobně, plukovníku.

Máte hranice přinejmenším s jednou zemí, která nemá v oblibě ani vás, ani nás.

A co jste z toho vyvodil?

Když slabý muž něco potřebuje, obrátí se na někoho silného,

který to dokáže. Když nejsou přátelé,

jde o obchod. Jako to vy děláte zde.

Přesně. Vy rozumíte pravidlům hry?

- Znáte takové spojence? - Ne, neznám.

Ale pochopil jsem pravidla hry natolik, abych do vašich rukou

před zítřejší konferencí nedal příliš mnoho karet.

Líbíte se mi, pane Cowley. Líbíte.

Tak co se mnou tedy chcete dělat?

Budou se plnit mé rozkazy, které zní:

„Bezpečně vás dopravit na konferenci.“

Dnes ráno jsem se dozvěděl, že se uskuteční v Gateways

v Buckinghamshiru.

Ministerstvo zahraničí má zřejmě pocit, že by takové setkání zde v Londýně

vzbudilo příliš mnoho dohadů.

Vzhledem k tomu, co jsme dneska viděli, by se mohlo střílet.

Souhlasím, Doyle, ale neptal jsem se na tvůj názor.

Byt, který nám poskytlo ministerstvo zahraničí,

již není po včerejšku bezpečný.

Policie dokáže ochránit vaši ženu, pane Ojuko.

Ale nedovolím, abyste se tam vrátil vy.

Kam mě tedy pošlete? Do londýnského Toweru?

- To je dobrej nápad. - Ne, plukovníku.

Ten je pro královniny vězně, ne pro hosty.

Tito muži vás dnes tedy doprovodí do Gateways.

A budou s vámi, dokud konference neskončí.

Potom jistě opustíte naši zemi.

Ano, jistě. Slabý muž musí hledat silné přátelé tam, kde jsou.

- Souhlasíte se mnou? - Víte o tom zřejmě víc, než já.

Já nejsem politik.

Vezměte zbraně a vyzvedněte komunikační zařízení. Jděte ihned.

Nechte mě tu s plukovníkem.

A žádné riskování a chovejte se nenápadně, rozuměli jste mi?

- Jistě. - Pane.

Skleničku, plukovníku? Třeba whisky?

Ne, ovšem.

Netušíš, co znamená při týhle práci „žádný riskování“?

- Tak si vezmeme samopaly a granáty. - Jo, dobrej nápad.

- Nevíš, jak se s ní seznámit? - A kdo to chce?

Paní Ojuková, doufám, že vás neruším.

Ne. A kde je můj manžel? Není tu s vámi?

Ne, bohužel ne. Proto jsem se zastavil.

Pojďte dál.

S plukovníkem jsem mluvil dnes ráno.

Po tom včerejším útoku jsem mu nemohl dovolit, aby se sem znovu vrátil.

Proč to tak je? Vždyť jste mu poskytl ochranu.

Ano, poskytl. Ale místo jeho pobytu

je jeho nepřátelům známo. A nechci riskovat,

- že znovu zaútočí. - Ano, jistě.

- A co jste tedy udělal? - Moji muži ho ráno odvezou

na tu konferenci v Buckinghamshiru.

Bude muset sice vstát trochu dřív, ale podle mě je to lepší,

- než tam nebýt vůbec. - Ano, jistě.

Nemusíte se ničeho bát, paní Ojuková.

Ti muži, kteří jsou s ním, jsou velice schopní.

A teď mě omluvte, mám ještě další schůzku.

Plukovník se s vámi spojí hned, jak to jeho bezpečnost dovolí.

Děkuji za návštěvu, pane Cowley, jste velmi laskav.

Není zač. A vy na to zkuste nemyslet.

Je v dobrých rukou.

Jste očekáván, majore Cowley. Můžete jít dál.

Děkuji.

George Cowley, CI5.

- Děkuji za přijetí, pane Avery. - Není zač.

- Posaďte se. - Děkuji.

- Tak co potřebujete? - Připravuji pro ministerstvo zahraničí

zprávu o případu Ojuka.

Vy zajisté víte, o co v tomto případě jde, že?

Jistě. Zřejmě máte na mysli putujícího afrického bojovníka.

- Prý je celkem charakterní. - Zcela určitě.

Je pravda, že žádost o ochranu při jeho včerejší návštěvě

školy vzešla odtud z ministerstva, že ano?

Ano, je. Ojuka s tím obtěžoval,

a tak se ministr rozhodl, že ho tam nechá jet.

Samozřejmě s pokyny pro strážce.

A zkontaktovali jste také majora Denbyho?

- Jistě. - Proč jste to neřekli mně a CI5?

Musel jste vědět, že takový případ patří spíš mým lidem,

než vysloužilému policistovi, který se tam pak nechal zastřelit.

Já vím, co se včera stalo, Cowley.

Ve službě zemřel statečný muž a plukovníkovi se nestalo nic.

Abych byl upřímný, tak představa, že bych k návštěvě školy povolal CI5,

je stejná, jako zavolat výsadkáře, aby sundali kočku ze stromu.

To byl z vaší strany špatný úsudek.

Je snadné být chytrý po boji. Měl byste si uvědomit,

že nikoho z nás nenapadlo, že by si Ojuka zasloužil ochranu

vašeho ctěného oddělení.

Pro toto ministerstvo je to jen malá ryba. A nenesu odpovědnost

za chyby ze strany majora Danbyho.

Ano, všiml jsem si.

Děkuji za váš čas, Avery. Věřím, že ve vašem rozhodnutí

není nic, z čeho máte strach. A pokud je,

tak vám dám vědět.

Cowley! Teď se o něj staráte vy.

Tak se starejte, jinak by vám taky mohl spadnout hřebínek.

Samozřejmě, zařídím.

Nemrkl by ses na ten Mercedes?

- Alfa pro ústředí. - Ano, pane?

Chci všechny záznamy o Johnu Averym.

Původ, kariéra, minulost. Všechno.

Jen jednu kopii, a tu dáte jen mně. Rozumíte?

- Rozkaz. - Někdo nás sleduje?

Jo, zdá se, plukovníku.

Ať už je to, kdo chce, tak bude chtít určitě vás podpis.

- Vrátíte mi mou zbraň? - To bych vám rovnou mohl dát

svou hlavu na talíři. Tu zbraň vám nedáme.

Škoda.

- Tak se kouknem, jak vážně to myslí. - Jo.

Pozor, plukovníku.

Tak mám zprávu. Je to vážný.

Pozor!

Dolů!

Vzdej se!

Výborně.

Výborně, příteli. Nabízím vám místo v Betanu po mém boku.

- Ne, díky. Jste v pořádku? - Ano.

- Co auto? - Závodit s ním už asi nebudeme.

- Vezmeme si jejich. - Tumáš suvenýr.

Bezva.

Vypadneme odtud. Smrdí to tu.

- Kam teď pojedeme? - Našel bych hotel někde stranou.

Zavoláme Cowleyho na tajnou linku.

Zdá se, že mám nepřátele všude.

Po tomhle ti pojišťovna už asi nic nepojistí.

- Zpracujte to, ano? - Jistě.

Tady je ten Averyho profil. Je tam všechno.

- Dobře, Murphy. - O co tu jde, pane?

Nechcete každej den tajnej profil někoho z ministerstva.

Ne, to ne. Ale když jsem byl dnes u Averyho,

byl kvůli něčemu nervózní. Víc, než by měl být

kvůli běžné návštěvě CI5.

- Nehraje poctivě? - To kdybych věděl.

Jisté je, že někdo ví o každém našem kroku.

Znal jste někoho z nich, plukovníku?

Jako zločince, pane Bodie. Nikdy jsem je neviděl.

V autě taky nic není.

- Bude z půjčovny. - Teď je to ukradený auto.

Říkej tomu radši zábor, jo?

Něco vám o nich řeknu, chtěli vás dostat živýho.

Kdyby vás chtěli zabít, tak jste už ležel v autě mrtvej.

Všichni se pohybujeme na strmém srázu osudu, pane Doyle.

Jsem živ jen proto, že si to tak přeje Alláh.

- A ví o tom taky Cowley? - To nevím,

ale spadl by mu kámen ze srdce.

Cowley.

Co? Kdy se to stalo?

Aha. Máte toho muže?

Dobře, zadržet ho. Jo, zadržet ho!

S nikým nesmí mluvit a všechno utajte, dokud tento svůj rozkaz

nezměním. Ano, inspektore, na moji zodpovědnost.

Okamžitě zavolejte Murphyho.

Má službu. Pohotovostní.

- Dobrý den, máte přání? - Jo, máme.

Potřebuju tři pokoje, prosím. Průchozí, pokud to jde.

Jistě, podívám se.

- Na jak dlouho? - Na dlouho asi ne.

- Asi jen přes noc. - To záleží na našem šéfovi.

Víte, my obchodujeme s tropickými rybami a tohle je pan Guppy,

náš zámořský zákazník. Je pro nás velmi důležitý.

Asi vás mohu ubytovat. Pokoje 6, 7 a 8 vyhovují.

Sedmička je obvykle dětský pokoj, ale postel je velká.

Bohužel tam není vana. Pokud nevadí sprcha, tak…

- Ne, to bude dobrý. - Jo.

Panu Guppymu to nevadí.

- Identifikoval jste kulky? - Ano, jsou shodné s kulkami CI5.

To znamená, že právě vaši lidé zabili tyhle dva.

Kulky v autě jsou také ze zbraní těch mrtvých?

No, je to tak. Stříleli oba, takže před tím,

než byli zabiti, muselo dojít k přestřelce.

Jestli se trefili, tak po tom nejsou stopy.

Zdá se, že ne. Někdo z vašich může být zraněn.

Zajímalo by mě, co tam venku dělali.

To je tajné, víte? Prozatím.

Našli jste něco? Nějaké jejich osobní věci?

Cigarety, trochu peněz. Nic zvláštního.

Máme otisky, ale pokud jde o rychlou identifikaci,

vypadá to, že sem spadli z nebe.

A jeden měl u sebe tohle.

- Co je to? - Amulet ze sloní srsti. Magický.

Na dlouhý věk.

- Moc dlouho tu nepobyl. - Proti kulkám to asi nefunguje.

- Mám tu ale ještě něco. - Co, doktore?

Zabarvení jejich kůže. Odhaduji,

že strávili hodně času víc k rovníku, než jen v jižní Francii.

- Třeba? - V Africe.

Udržet tohle pod pokličkou bude čím dál těžší.

Dvě mrtvá těla, auto plné kulek, kolemjdoucí, který je v cele.

A řve o svých občanských právech. Vedu si dobře.

- Ten muž je našel? - Jo, je to dealer.

Na cestě do Oxfordu. A teď mám před katrem auto s automaty.

Jediné, co chci, je chybné zatčení.

Tady u nás jsou na to velice citliví.

- Jeho papíry? - Jo.

Dobře. Promluvím s ním.

- Kde má auto? - Je venku.

Sláva, už jste tu.

Copak jsem spáchal vlakovou loupež? Měl jsem být už před hodinou v Oxfordu.

Ano, pane, chápu vaše pocity. Pan Radford, že?

Když jsem přišel, tak to tak bylo. Už začínám zapomínat.

Pane Radforde, musíte mít s námi trpělivost. Možná tu strávíte noc.

Tak moment. Co tohle vlastně znamená?

Zastavil jsem, našel jsem dvě těla, přišel jsem, řekl jsem vám o nich,

a vy mě za to zavřete? Kde to jsme? V Rusku?

Poslouchejte, hezky mě pustíte.

- Lituji, pane, to nemůžeme. - Jsem občan, mám práva.

A vezu svoje zboží, a tam na mě čeká spousta lidí.

Jo, automaty. Viděl jsem, že máte v autě povolení k prodeji.

- Je to přece vás vůz, ne? - Jistě, že je můj.

Pak za to odpovídáte.

- Jo, asi jo. - A máte povolení na prodej automatů?

Jistě, můžeme si zkontrolovat jejich výrobní čísla s fakturou.

Máte fakturu, ne?

Náhodou byste tu neměli cigarety?

A taky bych neodmítnul čaj.

- Cowley. - Auto 3-7 zajištěno, pane.

Zadní část a jedno z kol jsou prostřelené z pistole,

- která ležela u těch mrtvých těl. - A co Doyle a Bodie?

Ne, pane, žádné stopy. Tedy kromě těch pěti kulek,

- které jsme našli v těch tělech. - Buď je zajali

nebo se s Ojukou někam schovali. A co ti dva mrtví?

- Co identifikace? - Nic podstatného, pane.

Jen jeden z nich měl africký amulet. A buďto oba prožili noc v soláriu

- nebo v téhle zemi nebyli moc dlouho. - Víc nic?

Dobře, udělejte otisky a fotografie pro archiv.

A zajistěte, aby ten místní inspektor ještě zvýšil ostražitost.

Hledejte, dokud nezjistíme, kde jsou.

Pan Guppy. Tropický ryby. Kdes to vzal?

To bylo první, co mě napadlo. Jako malej jsem tyhle rybičky měl.

Guppy. Andělská ryba.

A pak si jednou zarybařila kočka.

Měl jsi chovat piraně,

- aby ti je tam hlídaly. - To myslíš nás?

Jenže on není andělská ryba.

Máme v akvárku barakudu, příteli.

Takže, jasný?

3-7 pro Alfu.

3-7 pro Alfu.

Alfa 1, kde sakra jste?

- Trefa. - Je Ojuka v pořádku?

Ano, pane, je. Jsme s ním v hotelu Beeches u Sloughu.

Bohužel jsme na sebe na silnici upozornili, což ale muselo být zevnitř.

Tak jsme se ukryli. Máme unik informací, a pěkně velkej!

Vím o tom, a myslím, že vím, odkud a proč.

Držte Ojuku, kde jste, než k tomu najdeme klíč.

Když nás nevystopujou, tak je Ojuka v bezpečí.

Dobře, a teď poslouchej. Johna Averyho z ministerstva vnitra

zajímá něco v Africe víc, než tebe například číšnice, Bodie.

A je velice nervózní. Má také dům v Buckinghamshiru,

odkud je skoro vidět do Gateways, přesně v Beechcroft.

Asi 10 mil od Oxford Road.

Chci, abys tam zajel a sledoval to. Drž se toho domu,

- dokud nezačne konference, jasné? - Ano, pane,

- ale nechápu souvislosti. - To nemusíš.

A ještě něco. Ti dva muži, které jste zabili, byli bílí Afričané.

A měli unést Ojuku. Pokud to pochází zevnitř,

tak Avery má motiv a místo, kde to provede.

Mezitím se Doyle postará o plukovníka, jasné?

U akvárka budeš sám, andělská rybo, já jdu hlídat.

- Kdo? - John Avery.

- Co? - Náš náměstek ministra vnitra.

- Jak to souvisí? - Podle Coyleho přímo skvěle.

Má v Africe nějaký špinavý prachy a je nějak nervózní.

A pak má barák mezi náma a Gateways.

- Ale jak to souvisí? - Ti dva kovbojové, cos dneska dostal,

byli bílí Afričani. Importovali je.

A jestli jdou po Ojukovi, tak by se klidně mohli schovávat v Averyho domě.

To jo, ale jestli se Avery chtěl dostat k Ojukovi přes ty dva,

tak musel mít Cowleyho tajný informace.

- Tumáš, nevystřílej to hned. - Ne, neboj.

Starej teď hraje vabank, že jo?

Jo, takže já jdu na sledovačku.

- Ať se k němu nedostane kočka? - Neboj, posledně jsem byl naštvanej.

Vy blafujete.

Uvidíme.

Esa a králové, pane Doyle.

A listy.

- Už počtvrtý. - Ještě?

Jo, proč ne. Už mi toho moc nezbylo, že jo?

Jsme vyrovnáni.

Proč myslíte, že vás tak zoufale chtějí?

Jsem symbolem mého lidu. Dokud žiju,

nemůže mít junta v Betanu opravdovou moc.

Vědí, že se vrátím a zbavím zemi jejich pochopů.

Taky jste nebyl bez poskvrny, když jste šel nahoru.

Popravčí čety, masový zatýkání.

Určitě jste si udělal pár nepřátel.

Je to tak, ale kdo z nás zůstane bez poskvrny na cestě k moci?

Lidé se mě bojí, ale vědí, že jsem jeden z nich.

A tak mě milují.

A když projíždím svou zemí, tak lidé skandují:

„Ojuka! Ojuka!“

A ty muže za maskami, ty nevyvolávají.

Proto je pro ně Ojuka tolik nebezpečný.

Haló? Hakime! Kde jsi, copak je?

Jsi v bezpečí. A zůstaneš tam?

Ano, asi do zítřka.

Pak mě vezou na konferenci.

Jsem už unavený vším tím schováváním. Až se to uklidní,

budeme spolu. Moc mi chybíš, Katundo.

Ano, ty mně taky, Hakime.

Jsem ráda, že jsi mi zavolal…

Sbohem.

Myslím, že je na čase zavolat v této záležitosti našemu spojenci.

Snad mě neobviňujete, pane Faroude.

Nemohu za neúspěch našich přátel.

Jsem jen prostředník mezi vašimi a jejich zájmy.

- Nic víc. - Máte pravdu.

Ale je mi jasné, že jejich vliv na vaše vlastní zájmy

je dosti značný, nebo ne?

A každý neúspěch zde se přímo odrazí na vás.

Dokonce velice, pane Avery.

- Paní Ojuková ví, kde teď je? - Ano.

Mluvil s ní dnes v noci.

Mám pocit, že když paní Ojukovou požádáme, ráda se vašeho úkolu ujme.

To by zcela jistě ukojilo její ukřivděnost.

Ale my, kteří vládneme Betanu, chceme spíše

učinit spravedlnosti zadost.

- Tak se musíme víc snažit, ne? - Samozřejmě.

A dál? Ano.

Dobře, budeme tam.

Jen zajisti, aby odvoz proběhl zítra, jo?

Dobře.

Ztratili je a zaplatili za to. Sežeň Davise a auto, máme poslední šanci.

V uplynulých deseti letech vedl tři společnosti

s těžebními zájmy v Africe.

Investice do strojírenství. Průzkum zásob nerostů.

Autodoprava. To všechno v oblastech pod správou Betanu.

Není první, kdo nadělal majetek na půdě někoho jiného, že?

Jistě, ale on vozí bohatství přes pozemek souseda.

Když se obrátí proti němu, tak přijde o všechno.

Myslíte, že chce vyměnit Ojuku za přátelský vztah?

Ano, ale nemůžu jít na Averyho v jeho postavení kvůli tomu,

co si myslím, že dělá.

Musíme na něj něco najít, než za ním půjdeme.

A navíc mě znepokojuje, jak se dostává k našim informacím.

Možná, že jim říká sám Ojuka, co chce dělat.

To by mohl.

A my jsme mu věřili tolik, že jsme se na něj nepodívali dost zblízka.

A na ní.

Jdeme, Murphy. Myslím, že je čas, abychom se podívali

do očí paní Ojukové.

- Pohotovost mám rád. - Je mi úplně jedno, co máte

nebo nemáte rád. Jsem tu, abych dohlédla na to,

- abyste uspěl. - Když nás dostanete dovnitř,

tak zařídíme zbytek.

Chcete říct, že jste ji nechal odejít, seržante?

Ano, pane, měl jsem rozkaz hlídat dům, ne zadržet tu ženu.

Není zatčená, pane.

A to vám ani neřekla, kam že to jde?

Ne, pane, myslel jsem, že to souvisí s návštěvou pana Averyho.

- Avery byl tady? Určitě? - Jistě, pane.

Když přijel, tak jsem ho legitimoval.

- A co chtěl paní Ojukové? - To přece není moje starost, pane.

Přece se ho nemohu jen tak ptát, co tady chce.

Ne, seržante, to jistě ne.

Když tu Avery byl, jsme na stopě.

Snad jsme sami.

- Cowley pro ústředí. - Ano, pane?

- Už se ozval 4-5? - Ještě ne, pane.

Až se ozve, tak mu řekněte, že jsme na cestě. Ať se nehne z místa,

i kdyby mu Ojuka říkal cokoli.

Nebo Katunda.

- Ano? - Pane Doyle, mohu mluvit s manželem?

- Tady Katunda. - Katunda.

O tomhle nikdo neměl vědět.

Polož to!

Řekl jsem ti: „Polož to!“

Tak na zem!

Katundo!

- Ne! - Buďte zticha!

Máte, co jste chtěla!

Ne, vezmeme ho s sebou.

Dlužím mu. Chci, aby věděl, že to vracím.

Už bychom měli být v dosahu jejich vysílaček.

Uvidíme, zda Bodie něco má.

Afla pro 3-7. Slyšíš, 3-7?

Jo, 3-7. Sám jen bezradně okouním.

To je přece John Keats, překvapuješ mě, Bodie.

- Jo, snažím se, a kde jste vy? - Asi 10 mil od hotelu.

Když to bude potřeba, doprovodím plukovníka Ojuku na konferenci osobně.

- A co u tebe? - Zrovna tu mám návštěvu.

Je pořád v domě. Budete mít radost, je to černoch.

Opravdu? Začíná to zapadat.

Avery se včera totiž sešel s Ojukovou ženou.

Hlídej tam hezky dál. Kdyby se někdo z nich ukázal,

dej mi vědět, konec.

A teď zbudíme telefonem Doyla.

Alfa pro 4-5. Slyšíš, 4-5?

Zpátky!

Proč, Katundo? Co ti za to zaplatili?

Vůbec nic, Hakime! Jen mě

slíbili, že až se vrátíme do Betanu, tak ti přede všemi nechají useknout hlavu.

Ale to je přece podobné jim, ne tobě.

Zaplatíš za životy, které zhasly, když jsi mě unesl!

Na tohle jsem s ostatními čekala dlouho.

A teď tě přinutí zaplatit tvou vlastní krví.

Za ten spor ve vsi? Tys se mnou spala.

Tys mě následovala. Jen proto,

abys pomstila ten spor?

Katundo, tak ty sis zasloužila mou hlavu.

Tak jsi z CI5, jo? Máte slušnou reputaci.

Až spolu budeme moct strávit chvilku času, tak přijdu na to, co nemáš rád.

Jako jsi to udělal s tou holkou?

Jsi fakt odvážnej chlap, že jo?

Nebo spíš žvanil?

- Alfa pro 3-7. - 3-7.

Jsme jim v patách, Bodie. Zajali Ojuku, Doyle je s ním.

- V hotelu zabili dívku. - A co Doyle?

Odzbrojen, ale živ. Aspoň, když odjeli.

- 3-7 pro Alfu. - Slyším, 3-7.

Přijeli dvě auta. Je tam ta ženská, ale Avery ne.

Jsme tam hned, 3-7.

Myslím, že je Avery vyzvedne až těsně před útěkem.

Zůstaň tam a žádná akce, dokud nedorazím.

A co když budou chtít odjet. Je s nimi Doyle.

Žádné hrdinské činy ani kvůli Doylovi, Bodie. Rozumíš?

Jo, pane.

Docela hezky ses snažil, co říkáš?

- Díky za uznání. - Jo?

Těšilo mě, tvrďáku.

Buď tu hodnej, jo?

A přemýšlej, co tě čeká, puso.

Plukovníku, vypadá to, že tu konferenci asi nestihnete.

- Díky vaší moudré ženě. - Jsme ještě stále dost daleko od Betanu,

Faroude. A vašimi spojenci jsou jen tyhle hyeny.

Nejsme tak daleko. Vláda, která nám laskavě poskytla

tyto muže, má v přístavu i loď.

A zástupce anglické vlády, pan Avery, nás tam za chvíli doprovodí.

A vy? Co budete dělat, Faroude?

Přiběhnete k pánovi jako jeho pes?

Nebo zalezete do kouta jako nějaká ubohá veš?

Já vás doprovodím, plukovníku.

Abych mohl zajistit, že dorazíte do Betanu živý.

A taky vcelku, i když jen na krátko.

A až se sejdou davy, já pozvednu meč a osobně vám useknu hlavu.

A pak už nebude žádný Ojuka, který by obtěžoval lid v Betanu.

Takže se připravte, Avery je na cestě.

3-7 pro Alfu. Avery přijel, vypadá to, že Ojuku odveze vrtulník.

- Jdu na to. - Nesmíš, Bodie.

Je to rozkaz!

Slyšíš mě, Bodie? Je to rozkaz!

Zase neposlechl.

Parkere, pojďte taky. Ty dva jste vyplatil?

Mají prachy, vědí, co dál.

Dobře.

- Vyveďte ho ven a pak zmizte. - Avery.

Vy jste pěknej lump. Zajímají vás jen peníze.

Slibuju ti, že si ještě hodně užiješ. Odveďte ho.

Dobře, jdeme.

- Madam. - A co ten druhý muž?

- Jaký muž? - Jeden z jeho strážců z CI5.

- Je tu taky. - On je zde?

Zabít, a rychle!

Vyřídím to hned.

Vyveďte ho, hajzlové, tak honem.

Odjíždíme.

Tak, a tohle je pro tebe, tvrďáku.

Tak jak ti je, puso?

Vzdej se!

Jenom klid!

Neposlech jsi, Bodie. Řekl jsem: „Nic nedělat!“

Málem s ním odjeli a vy byste jim ho klidně nechal?

Moje obavy o Ojuku nesouvisí s porušením kázně.

Ale já nemluvil o Ojukovi, pane.

No, příteli, vy jste mě přijel doprovodit na konferenci, že?

Samozřejmě.

Pak bychom měli jít.

Pánové, jste dobří.

Budu si to pamatovat.

Pár týdnů nebudu moct cvičit na housle.

Jo? Škoda.

- To je ale ženská, co? - Jo.

- A co ty další? - Jak se asi cítí Ojuka?

- Jak? - Bude se opatrněji zamilovávat.

www.Titulky.com