Original subtitles

- Generále. - Viktore.

- Jdete se podívat na plukovníka Lawsona? - Jak mu je?

Je mu už dobře.

Tak proč tu tedy, sakra, pořád je?

Provedli jsme už všechny testy a mám pocit, že už máme výsledky zpátky.

Teď se rozhodneme, co bude dál.

Sakra, chlape, přišel jsem se podívat na muže, ne na papíry!

- Ale tu zprávu jste četl, ne? - Díval jsem se na ni,

ale vůbec jsem těm věcem nerozuměl. Nesmysly.

Tak tady je. Pane Lawsone?

- Co se děje? - Je zamčeno, pane.

- Zamčeno? - Ano, ale nic se neděje.

- Sestro! - Nic se neděje?

Snad jste ho tu nezamykali?

Sakra, je to důstojník!

- Plukovníku? - Dovolíte?

Plukovníku!

- Je pryč. - Jak to myslíte?

Lawsonova poslední bitva

Bille, já ti řeknu, co udělám.

- Pročtu si, co jsi mi teď dal. - Já z toho nepochopil vůbec nic.

A pošlu tam dva své muže, aby se tam porozhlédli.

- To bych ti byl vděčný. - Řekni mi,

jediným blízkým člověkem Lawsona je jeho matka?

Ano. Lavinia. Je úžasná.

- Ještě jí nikdo nic neřekl? - Stále si myslí, že je v Německu.

Ještě včera večer jsem ji volal, abych zjistil,

zda s ním nemluvila.

Mohl bych mít ještě jednu prosbu?

- Ano? - Když budou nějaké špatné zprávy,

- měl bych jí je říct já. - Ovšem.

Byl jsem s jejím mužem, Lawsonovým otcem, když ho zabili v Malai.

Musel jsem jí to říct já.

Báječná rodina, ti Lawsonovi.

Položili by životy za naši zemi.

Celé generace.

Podplukovník Peter Lawson. Královská tanková divize.

- Zmizel. - To nechápu.

- Byl ve vojenský nemocnici, ne? - Správně.

- A jen tak odešel? - Nevíme, jestli odešel.

- On nebyl zamčený? - Ne.

- Tak prostě odešel. - To ještě nevíme.

- Jak to? - Kdyby odešel,

tak by se pravděpodobně vrátil ke své divizi.

- Což neudělal. - Bezva.

- Kdy se vypařil? - Před dvěma dny.

- Takže odešel bez propustky. - Technicky vzato.

Umístili ho do vojenské nemocnice, aby se podrobil sérii vyšetření.

- A jakých? - Během cvičení, které probíhá v Německu,

se pod Lawsonovým vedením něco stalo.

Armáda nám nechce říct co přesně.

My jen víme, že ho poslali domů, a prošel

nejnáročnějším fyzickými a psychickými testy.

- A pak zmizel. - Máme ho najít?

Lawsonova divize hraje důležitou roli v první obranné linii

NATO proti pozemnímu útoku zemí Varšavské smlouvy.

On sám sestavoval rozhodující vojenské plány.

Kromě toho byl velmi dobře obeznámen s největšími vojenskými tajemstvími.

Pokud byl unesen nebo dezertoval, tak se musí téměř všechny přepracovat.

Jestli po něm skočili Rusové, tak bude za 24 hodin v Moskvě.

- A už bychom něco věděli od Ml5. - Což nevíme.

Myslím, že se nespletu, když řeknu, že ho Rusové nemají.

- To bychom tu tak nestáli. - Dokud se nedozvíme něco jiného,

musíme předpokládat, že je Lawson v Anglii

a že ostatní zajímá místo jeho pohybu nebo duševní rozpoložení

- úplně stejně jako nás. - Takže ho musíme najít dřív než Rusové.

Přesně tak. A pamatujte,

hlavní je teď opatrnost.

A nevzbuzovat žádnou pozornost. Není nikde uvedený jako pohřešovaný.

Musíme to pěkně držet jen mezi sebou.

Něco ti řeknu, jestli má amnézii, tak možná zapomněl i ty vojenský tajemství.

Podle mě nevypadá jako zapomnětlivej chlap.

To jo.

Přidělenej k šedesátý pěší brigádě, bojoval v Adenu a na Dálným východě.

Přihlásil se k výsadkářům. Třikrát sloužil v Severním Irsku.

Dvě vyznamenání. Byl i kapitánem proviantu.

Pak postup, povýšení na majora, pak přeložení k pozemním vojskům.

Byl podplukovníkem v 37.

Momentálně velitel třicátýprvní tankový divize.

Nepatří mezi ty, co postupují pomalu, že?

Prošel všema šaržema jako nůž máslem.

To je ale dolů.

- To nevadí. - Jo, je to taky rychlý.

- To jo. - Necháme teď jeho zářivou kariéru

- a pustíme se do zajímavějších věcí. - Do psychiatrie?

- Jo. - Tak jo, co chceš slyšet?

O psychomorfologii? Nebo psychopatologii?

A co o jeho přítelkyni?

Plukovník Lawson?

Jste to vy, pane, že jo?

Co tady děláte?

Lene, chci dva muže.

- Na co? - Pro úkol.

- Pro jakej úkol? - Utajený.

- A je to oficiální? - Je to tajné.

- Jde o armádu, že? - Víc než o armádu.

Víc než o armádu…

- Něco jako tajná služba. - Víc.

- Víc? - A také jde o velkou částku peněz.

Co máme udělat?

Musíš předvést odvahu. Loajalitu.

A své odhodlání.

Jdeš se mnou?

Vy víte, že jo.

- Vítejte. - Doktor Lowe?

- Bodie, CI5. - Doyle.

- Pojďte za mnou. - Ten plukovník, prošli jsme se lékařské

zprávy, ale kolega si myslí, že jsou nestravitelný.

A tak jsme si mysleli, kdybyste nám to mohl nějak shrnout,

abychom mohli začít. Stručně a jasně, doktore.

Plukovník Lawson tu byl umístěn na vyšetření,

protože se náhle nervově zhroutil během probíhajícího vojenského cvičení.

Neřekli nám, jak se to přesně projevilo.

- Nevím proč. - Neřekli?

Ne.

Tak tohle byl jeho pokoj a pod klikou byla židle.

- Tahle? - Ano.

- Tudy utekl? - Ano.

- Viděl ho někdo z personálu? - Ne.

- V jakém stavu přijel? - Byl jen trochu nervózní.

- To je co? - Nic obvyklého.

Choval se spíš opačně. Byl klidný, uvolněný.

- Spolupracoval? - Musel.

To je povinnost. Jeho kariéra se hroutila.

Tak bude to jen mezi náma třema, ale necháme těch formalit,

co si o něm opravdu myslíte?

No, za tu dobu, co jsem ho poznal,

bych řekl, že utrpěl nějaký hluboký šok.

Ten šok mohl být důsledkem jeho vlastních akcí

nebo jeho příčinou.

V každém případě si myslím, že v něm samém stále probíhal boj.

Za udržení rozumu.

A ten jeho útěk, jak byste ho vyložil?

Mohl prostě cítit, že musí odtud pryč.

Že se s tím vším lépe vyrovná sám.

- Je to iracionální? - Ne.

Ale když chtěl být propuštěn, měl to říct.

Měl požádat.

V tom stavu, ve kterém myslíte, že byl, pustil byste ho?

- To bych nemohl. Jen nadřízení. - Já myslím jako lékař.

Nechal byste ho jít?

Ne. Ne, určitě ne.

- To je on. - Ten je sympatický.

Ahoj.

Jak se vede?

Co bys řekl?

- Willisi? - Tuck.

- Len vám řekl, kdo jsem? - Jo.

Bylo mi řečeno, že máte vojenské zkušenosti.

- Výsadkář, 12 let. - Hodnost?

- Desátník. - Nasazen?

Borneo, Kypr, Súdán, Severní Irsko.

- A pár dalších. - Utajené?

- Ano. - Hledám dobrovolníka.

Pane.

Jde o to, co se stalo v Německu.

- Ano, věděl jsem, že se zeptáte. - Co se stalo?

V Německu probíhá v současné době komplexní cvičení vojsk NATO.

Které mělo dát Lawsonovi šanci, aby zde uplatnil svůj nový vojenský plán,

který již delší dobu nabízel.

Sledovaly ho vojenské špičky z celého světa.

Ale abych to zkrátil. Ta věc skončila naprostým debaklem.

Prostě katastrofa.

To je vše?

- Bohužel ne. - Co ještě?

Jistě víte, jak takové vojenské akce probíhají.

Pár jsme jich zažili.

Nad celým prostorem jsou věže, ze kterých vám řeknou,

zda jste mrtví, nebo zda jste přežili, kolik vám zbylo tanků,

a celá Lawsonova divize byla zničena, všech 800 mužů,

namísto toho, aby to s klidem přijal, nebo v tomto případě s neklidem,

vzal svoje vojáky, kteří v tuto chvíli měli být jako mrtví,

a zaútočil na své vlastní velení.

Později mi pak z velení sdělili, že neustával v tvrzení,

že jde o logiku totální války.

Minimální počet zraněných

nebo jak… Já to nepochopil.

A to mířil hodně vysoko.

- Ovlivnilo to jeho kariéru? - Samozřejmě.

- No fakt… - Kecáš.

Chci vám říct, co se děje s touto zemí.

Tak co? Vidíte to? Oni nevstanou!

Je to jejich národní hymna, a oni nevstanou!

A my budeme bojovat za duši této země.

Jmenuji se George Cowley, rád vás poznávám.

- Moc mě těší. - Jste laskavá.

Je divné, že se o vás James nikdy nezmínil ve svých dopisech z Malai.

- Byl jste tam, když zahynul? - Ne, krátce před tím mě převeleli.

- A jak se má… Peter? Ano? - Ano.

- Teď už mu je… kolik? - Skoro 40.

- Vážně? - Jak ten čas letí.

Je to zvláštní. Teď je v Německu.

Se svou divizí. Naposledy mi volal před týdnem.

- Ano? - Chtěl, abych našla nějakého desátníka,

který pod ním kdysi sloužil.

Dostal od něj o Vánocích dopis, ve kterém se ho ptal,

zda se má ženit.

Roztomilé. Ti muži… jsou jako děti.

Na všechno se ptají svých nadřízených, i když odejdou z armády.

- Máte pořád ten dopis pro Petera? - Jistě.

- Alfa 1 pro ústředí. - Mluvte, Alfo 1.

Vzkaz pro 3-7 a 4-5.

Náš cíl možná zkontaktoval bývalého vojáka Lena Clarka.

V Retter Forge.

- Je tu Len, krásko? - Ne.

- A kde je? Má práci? - Práci?

Ten hraje venku hry.

- A jaký hry? - Ne ty, který se mi líbí.

- S tím šíleným plukovníkem. - Kde?

To nevím. Snad budou u golfu.

Tak jo.

- Možná se vrátíme. - Bezva.

A teď rychle!

Běž!

Díky.

Pohyb!

- 4-5 pro ústředí. - Mluvte, 4-5.

- Spojte mě s Alfou 1. - Přepojuji.

- Alfa 1. - Tady 4-5.

- Měl jste pravdu, našli jsme ho. - Jak vypadá?

Nikdo ho neunesl. A zřejmě nehrozí nebezpečí, že by přeběhl.

Mám takovej pocit, že by ho Rusové nechtěli.

4-5, 3-7, můžete být konkrétnější?

3-7. Plukovník je mešuge.

- Prosím? - Ruplo mu v bedně, pane.

Zmagořil.

- 4-5. - Tady 4-5.

- Zdá se neškodnej. - Dobře, udejte místo, kde je.

Okamžitě vyrozumím generála. Alfa, konec.

Děkuju.

Ani hnout!

Desátníku, vlevo!

- Všichni ke zdi! - Ty taky, slyšíš?

Dělej!

Otevřít!

Naplnit!

Řekl jsem… ani hnout!

Ani hnout!

- Jo, jsou to oni. - Jasně.

Jak přesně znělo to slovo, co jsi použil? Neškodnej?

Mysleli jsme, že se zbláznil.

Tím bych si nebyl tak jistý.

- A co ten pokladník? - Možná přijde o ruku.

- Kolik tam sebrali? - Tak 18 tisíc.

Lawson je bohatej, tak proč by loupil v bance?

Stačí zavolat makléře a prodat pár akcií.

Cowley. Ano, inspektore?

Děkuji.

Policie našla Clarkovo auto. Bylo opuštěné nedaleko Chersfordu.

Nějaký člověk si tam všiml jeho značky.

-A co ten třetí chlap? - Podle výsledků pátrání

policejního vyšetřovatele je jeho jméno Willis.

- Byl výsadkář. - Dělá jako vyhazovač v baru u kempu.

Pokud není v počítači chyba, tak získal vyznamenání v Adenu,

kde sám vlastnoručně zlikvidoval jednotku vzbouřenců.

Jestli se dají na bankovnictví tímhle způsobem, tak budou velice úspěšní.

Tím se rozloučil se svou kariérou, co?

To nevím, spíš bych řekl, že začal novou. Zcela

- Výdaj: věci pro ubytování, 100 liber. - Sedí.

Výdaj: komunikační přístroje, krátkovlnné vysílačky, televize.

- Náhradní baterie. 900. - Jo.

Výdaj: jídlo, pití, základní zásoby.

- Máte účet? - Na 125 liber.

Sedí. Výdaj: oblečení.

- Speciální oblečení, 250. - Jo.

- Takže kolik to dělá? - 5.875.

- Sedí, a zůstatek po odečtení nákladů? - 12.048.

Výborně, zbytek si rozdělí mužstvo.

Pane.

- Co to je, pane? - Tohle?

Účet, kterým dokladuji zábor peněz ve jménu vojsk Jejího Veličenstva.

Chci ho poslat vedení banky.

- Pane. - Co, prosím?

Napadlo nás, jestli by třeba teď nebylo

vojensky moudrý se na čas rozdělit.

- Rozdělit? - Ano, pane.

Naše mise teprve začala!

- Ale ne. Zase vy dva? - Viděla jste ho?

Už jsem říkala, že nic nevím.

Ale přece jste slyšela, jak spolu mluví o nějakých jménech a místech.

To ten plukovník. Když přijel, nějak Lenyho ovládnul.

- Jak se sem dostal? - Pěšky. Šaty měl špinavý od bláta.

- Kde se tak umazal? - Na pochodu.

- Jak jinak… - Na pochodu?

Cestou sem. Len říkal, že šel rovnou sem dva dny.

- Rovnou odkud? - Jak to mám vědět?

Nevíte? Jsem ráda, že už odešel, nemohla jsem ho ani vidět.

Byli jsme tu v takový pohodě, než přišel on,

a zkazil to!

Pane, co je náš úkol?

Ano, pane, co přesně jste měl na mysli?

Tak dobře. Řeknu vám všechno, co musíte vědět.

V současné době jsme zapojeni do operace Británie.

Operace Británie byla rozdělena do tří rozdělených etap.

První etapa, kdy jsme shromažďovali prostředky, už skončila.

Oba jste si vedli velmi dobře. Druhá etapa bude doplnění našeho vybavení.

A ve třetí etapě si zajedeme pro jednu

velmi velkou věc.

- Máte otázky? - Jo.

A ta věc, jak velká asi bude?

Bude větší, než si vůbec dokážeš představit.

Stovku mil uletí vrána…

Sbalí si kufr, zmizí z nemocnice, pak dva dny pochoduje,

až přijde do týhle díry, aby udělal banku.

A to ještě ukradnul míň, než má na kontě.

A taky se vyjasnila jeho další kariéra.

- Plukovníka Manninga. - Kdo jste, pane?

- Plukovník Lawson. - Jistě.

Pane, přijel za vámi plukovník Lawson, je na bráně.

Úzký obličej… Ano…

- Mohl byste se telefonicky identifikovat? - Ano, jistě.

Ahoj Tony.

Ano. Jel jsem okolo, tak jsem si řekl, že se zastavím.

Jistě.

Děkuji, pane.

Petře, brachu, myslel jsem, že jsi u Rýna.

To je ale překvapení.

Právě jsem se rozhodoval, jestli si naliju skleničku. Brandy? Skotskou?

- Mám tu vynikající armaňak… - Ne, skotská stačí.

Tak skotskou.

Víš, jen mezi námi, vysvětli mi, co se to teď o tobě povídá.

Já samozřejmě vím, že je to jen snůška pitomých lží

a hloupých žvástů…

Zdravím, Bille, jak je to zlé?

30 kg plastické výbušniny, 2 krabice rozbušek,

4 bedny ručních a 2 bedny ohlušujících granátů,

6 beden 9 mm nábojů, 6 beden 7,62,

bedna kouřových granátů a k tomu bedna ostrých.

- Jak je Manningovi? - Mluvili jsme spolu v nemocnici.

Už se probral, bude v pořádku.

- Ale moc si toho nepamatuje. - Který směrem odjel?

Od hlavní brány mířil rovnou do města.

3 automatické pušky, 3 infračervené dalekohledy,

3 ruční kulomety a jeden 80 mm granátomet.

- No? - Mám jednu stopu.

Asi 30 mil. Policejní auto je vidělo, jak jedou na západ.

- To je vše. - Dobře.

S tímhle vybavením mohou hravě vykrádat lokální banky.

Plukovník poznal Lawsona zcela bezpečně?

Bohužel ano.

- Dvakrát to zkontrolujte. - Ano, pane.

Hned to bude.

Tak mužstvo, nadchází závěrečná etapa operace Británie.

Když bude náš útok úspěšný, a já jsem přesvědčen, že bude,

tak budeme schopni doručit nepříteli požadavky

a on bude nucen jim vyhovět.

Pro vás z toho samozřejmě vyplývá finanční odměna.

Než probereme detaily akce, chtěl bych ještě

zdůraznit ještě jednu věc, která prostupuje veškerým naším počínáním.

Totiž, že máme tu starodávnou vojenskou výhodu

překvapení.

Vůbec ne. Vždy jsme se rozuměli.

Byl to vždy rozumný muž.

Generál Tanon.

- Pro vás. - Děkuji.

- Cowley… - Generále.

Ta Lawsonova akce, co nevyšla v Německu, oč přesně šlo?

Už jsem vám to řekl. Když padla jeho divize, zaútočil na vlastní velení.

Byly varovány všechny elektrárny, včetně jaderných,

- a další důležité objekty. - Promiňte, pane.

Ale jak přesně byla zničena ta divize?

- Šlo o nějakou jadernou zbraň? - Ne.

Šlo o jistý plyn.

Plyn? A jaký plyn?

Nevím, zda vám to má říct.

- C-29. - Nervový plyn?

- Ano. - Myslel jsem, že tuto zbraň nepoužíváme.

Musíme ale vědět, jak se proti ní ubránit.

Takže jedna strana buď použila, nebo předstírala užití plynu

- C-29. - I když ho nepoužíváme.

A k tomu měl Lawson zřejmě výhrady.

Generále, dejme tomu, že máme C-29. Kde by byl skladován?

- Tam, kde se vyrábí. - A to je kde?

Kde by to bylo?

- Marston. - Marston Gale.

Zařízení pro chemický výzkum.

- Linka pryč. - Dobře.

Pokračujte k místu setkání.

Jsem plukovník Walters, pyrotechnický oddíl. Prý tady máte bombu.

- Byli jsme varováni. - Zvedněte závoru.

Okamžitě evakuovat! Hned! Zapni alarm!

- Kde jsou ostatní? - V ubytovně.

Ať jdou ven! Rychle! Kde máte vysílačku?

Vzadu!

Pozor, je tu bomba! Všichni ven!

- Co se děje? - Vypadněte pryč!

Ven! Všichni ven!

Jděte odtud všichni ven!

Vykliďte budovu! Všichni okamžitě ven!

Rychle!

Lékaře! Vy dva, pojďte mi pomoct!

Plukovníku!

- Hej, vy, žádnou paniku! - Pane.

Tak rychle!

Rychle!

Běžte ven!

- Chcete pomoct? - Jo, pomozte mi s ním.

Vezměte ten batoh. Díky.

Ještě ta puška!

Profesore!

- Hledají vás. - Kdo?

- CI5. - No my teď hlavně…

Profesore, CI5. Co si vzali?

Odnesli něco strašného. C-29.

- Je C-29 nervový plyn? - Je to nejjedovatější látka na zemi.

To se stát nemělo.

- Oba jste plnili rozkaz. - Ne, plukovníku.

- Já jsem… - Tucku!

Jeho smrt není zbytečná.

Džíp byl u cesty. Ne, je to jen dohad, že jeli do Londýna.

Ano, dobře.

Ministr o všem ví. Je na schůzi vlády

a bude se s premiérkou radit o všem nezbytném.

Pokračujte, pane profesore.

Jak jsem řekl, zmizely dva kanystry.

Každý obsahuje 3 litry zkapalněného plynu C-29.

- Ty kanystry nemusí být nijak chlazeny? - Ne.

- Plny je chráněn vakuem. - A když se to vypustí?

Tekutina se přemění v plyn. V normální atmosféře…

- A pak? - No… a pak se rozptýlí.

- Velmi rychle. - Jak rychle.

Na mnoho mil během minut. A kdyby foukal vítr,

- i vteřin. - Jak moc je jedovatý?

Miliontina libry je smrtelná.

Jen miliontina? To znamená pro každýho, kdo se toho nadechne?

Nejen nadechne…

Molekuly ve styku s něčím živočišným, třeba s pokožkou

nebo plícemi, vytvoří v mozku celou řetězovou reakci.

A když se to stane, postižený v krátké době zemře.

Dobře, rozšíří se do pár vteřin, ale do jaké vzdálenosti

- je ještě smrtelný? - Jeho molekuly jsou těžké

jako molekuly vzduchu, a když je atmosférický tlak nízký,

jako třeba dnes, tak se plyn rozšiřuje více do stran.

Protože mu tlak vzduchu zabraňuje ve stoupání.

Do jaké maximální vzdálenosti plyn usmrcuje?

To se nedá jen tak říct, ale půjde o míle.

Mají dva kanystry.

Jen klid, Tucku.

- Jaká je předpověď? - Vánek.

Tlak 1008 mbar, pane.

Skvělé.

Podívám se na to.

Ano, to bude v pořádku.

- Smím tu kouřit? - Smíte.

Díky.

Kde je balíček, co máte doručit?

Výborně. No, Tucku, jak je vám?

Věříte si?

Vím, co vás trápí.

To je pro vás a Lenovo pozůstalé. Je tam spojení na konto ve Švýcarsku.

Každý z vás dostane půlku zůstatků toho účtu.

Jsou tam i podepsané šeky na 1 milion liber, což je ona částka.

Bez obav, účet je zajištěn. A kdyby naše poslední etapa

nevyšla, nárok na proplacení trvá.

Obálka obsahuje i mnou podepsané prohlášení,

že jste vždy jednal dle rozkazů.

Mých rozkazů.

Je tam také vaše povýšení, Willisi. Od této chvíle jste praporčík.

- Díky, pane. - A teď si popřejme štěstí.

Rozdělili jsme Londýn na čtverec a v každém jeho rohu

je jedna protichemická jednotka.

Každý muž z CI5 má pohotovost. A může se s námi spojit

prostřednictvím naší krizové linky.

Ano, jistě.

Tak, profesore…

Myslím, že jsme udělali vše, co jsme mohli.

- Na, tati. - Díky, jděte tamhle stranou.

Hej, vy! Tam je to nebezpečný!

Tak pozor! Házím!

Promiňte, pane. Pomozte mi, laskavě.

Nebo vám ustřelím hlavu. Vezměte ten balíček a dejte ho tamtomu policajtovi.

Rozumíte? Jen ho předáte.

Budu se na vás dívat. Když to neuděláte,

jste mrtvej.

Jděte!

Mám vám dát tohle. Má zbraň.

Vlastenec 2 volá Vlastence 1.

- Vlastenec 1. - Vlastenče, balíček doručen.

Slyším, balíček doručen.

Konec.

Uzavřeli jsme všechny přístupy, není důvod, proč by…

Ano… Ano?

Lawson se už ozval.

Ne, radši mi je dejte k telefonu.

Ano…

Ano.

Dal nám jednu hodinu, abychom vyhodili do vzduchu tři výzkumná zařízení,

kde jsou chemické laboratoře.

A taky chce, abychom na ta místa nainstalovali kamery,

- aby to viděl v přímém přenosu. - Bože…

Chce také 2 miliony liber na účet ve Švýcarsku.

- To není tolik. - A také chce, aby hráli na Radiu 2

neustále národní hymnu.

Navždycky.

Ustupte dozadu, prosím.

Ustupte, prosím.

4-5, potřebujeme veškeré dostupné vybavení.

Pojďte se mnou, ano?

Rychleji.

Zůstaňte tam, prosím.

- Jak to vidíš? - Dá ruku dolů…

a ten kolíček se vytáhne.

Šance, že kulka přestřelí ten drát, je mizivá.

A tlaková vlna může vytrhnout kolík.

A když vezmeme laser, uvidí, jak ho zaměřujeme.

- Na to není čas. - Profesore.

Je možné, že by se kanystru nic nestalo, kdyby blízko vybuchl granát?

To jsme nezkoušeli, ale je velmi pevný.

- Máme sotva hodinu. - Co když nevydrží?

A dostane křeč.

Cowley. Už jste nainstalovali ty kamery?

- Už jsou všechny, pane. - Dobře.

Plukovníku Lawsone, jsem Cowley z CI5.

Právě jsme nainstalovali kamery do vámi vybraných zařízení.

Vláda však dosud neschválila váš hlavní požadavek.

Pokud byste si přál prodloužit svou časovou lhůtu, prosím,

zamávejte volnou rukou.

- Majore. - Myslíme, že kdyby se to tu

vyvíjelo špatně, jsme schopní zachytit až půlku obsahu.

Podle toho, jak moc by byl kanystr poškozen.

Jak rychle tam budete? Tyhle protichemický obleky

se nehodí pro závod na 100 metrů

a není to formule 1.

Potvrdil to policejní ředitel. Pokus o masovou evakuaci

by způsobil obrovské zácpy, neboť se blíží dopravní špička.

Souhlasím, není čas.

Není čas na nic.

Jasně nás dostal.

Těma zrcátkama pokryl všechny úhly. Nemůžeme se k němu dostat.

Ani zezadu.

Tamhle je nejpřístupnější bod. Takovejch 70 yardů.

- Ukaž to. - Když tam poběžíš v tom jejich obleku,

všimne si tě, než budeš v půlce.

A když zase poběžíš bez toho obleku, abys mohl běžet rychle,

tak to bude sebevražda. Nevidím východisko.

- Já jo. - Co?

- Máme tu jeden slepej bod. - To je fór?

- Ta ruka? - Jo. Dostanu se k němu na 4 metry.

- Je ta krabice vzduchotěsná? - Ne celá.

- A co? - Izolovaná je jen kabina řidiče.

- Tak blízko se nedostanu. - Musíš se k němu dostat tak na 5 metrů,

pak ti to hodím, pak to tam šoupneš.

- Pojistka je na kolik? - 4 vteřiny.

- Co když to nechytím? - Chytíš.

Pane?

Běžte.

Až se vynořím z toho slepýho bodu, tak na to šlápnete, jak to půjde.

Nemáte tu nějakej kolík?

Díky, udělejte pro mě něco.

Zastrč to u tý cesty do země. V jeho směru.

- Jo. - Pozor, ať tě nevidí.

Jeď!

Pozor.

Než Bodie vyrazí, tak posloucháme jeho pokyny.

Nespěchej, 3-7, držíme ti palce.

Dobře, jdu na to.

Počítám do tří, jasný?

Raz, dva, tři…

- Je živej? - Mrtev.

- Zadýchal ses, 3-7. - Ano, pane.

Asi jsem z formy.

www.Titulky.com