Original subtitles

Čtyři libry, pane.

- To je dobrý. - Děkuji pěkně, pane.

Draku!

Timer, zvláštní oddělení.

Došlo k tomu den poté, co jste odjel do Francie.

Chtěli jsme vás kontaktovat v hotelu, ale vy jste se přestěhoval.

Ano, hotel mi nevyhovoval. Nebyl moc dobrý.

Měl jste nechat novou adresu, pane.

Ovšem na nic jsme nečekali a vnikli dovnitř.

Žhářství se nezjistilo. Byl to pouze náhodný požár.

Důkladně jsme dům prohlédli

a našli tohle. Je to vaše?

Ano, pane, díky.

- Do Daportu, pane. - Daport?

- Pan Manton chce s vámi mluvit. - Co mi zase sakra chce?!

Vyřiďte mu, že za ním zajdu až po jednání.

- Ne, kdepak, hned, pane. - Je to rozkaz.

Rozkaz? Tady přece dávám rozkazy já.

Ale tohle jde z vyšších míst, tedy z nejvyšších.

- Máme vás naložit. - Vy mě vlastně zatýkáte.

- Nazývejme to přátelským doprovodem. - Jo.

- Dobře. - Ne, do auta.

PROFESIONÁLOVÉ

v hlavních rolích

COWLEY V ÚZKÝCH

Co budeme dělat?

- Čekat. - Na co?

- Dneska člověk neví. - No jo.

To se mi zdá. Andy Drake?

- Nevěřím tomu. - Protože nechceš.

Pro všechny to byl šok, Georgi. Ale jsou tu důkazy.

Co vysílačka? Dokumenty? Kódy?

Co bys chtěl víc?

Musíš se s tím vyrovnat. Stejně jako my.

Andy Drake byl zřejmě nejprohnanější dvojitý agent od dob Filbyho.

A byl to tvůj muž. Ty jsi ho nasadil.

Ale Mantone, vždyť jsme ho prověřovali nejmíň desetkrát.

Měl stejnou důvěru jako předseda vlády.

Důkazy říkají jasně, že dělal patnáct let pro Číňany.

Pro Číňany? To snad pro Rusy, ne?!

- Jak dlouho je Drake na scéně? - Od dob Cowleyho.

- Převzal to po něm. - Ach tak.

- Byl před tebou? - Ano, byl.

- Ten lišák Cowley. - l doma je pořád vynikající.

Doma je to jiné. Doma je jenom samá brutalita a násilí.

Domov nemá finesu.

Chci Draka.

Ne proto, co nám může povědět o britské tajné službě,

ale proto, co ví o našich žlutých přátelích.

- Kdy se chystáš odjet? - Zítra.

Já to zruším.

Cowley! Ten Draka nasadil.

Určitě má starosti.

Smím ho vidět? Potřeboval bych s ním mluvit.

No tak, Georgi, znáš přece předpisy. Dělal jsi je! Zapomněls?

Stejně tu není. Zvláštní služby si teď chtějí uchránit pověst.

- Už ho uvěznili? - Bohužel ano.

Drake půjde do vazby a do vězení.

Soudci, řízení, právníci. Podléhá britskému právu. Není náš.

Ale my ho potřebujeme k výslechu nejmíň na tři týdny.

Já to vím, ale není to teď možné.

Do hodiny o tom ví tisk a do té doby se ho ani nezeptáme, jak se jmenuje.

To je zmatek. A já jsem zřejmě zatčen, že?

Domácí vězení.

- Chceme tě tu mít každý den kvůli… - Výslechu.

- Spíše pohovoru. - A můj pas chcete taky?!

To ne, už ho máme.

- Georgi, promiň. - Vím, já to vymyslel.

- Je to jen formalita. - Mantone! Sám víš, jak tahle věc smrdí.

Kdybychom mohli být s Drakem o samotě alespoň jeden týden!

- Jenže to nejde. - Já vím, že ne.

Ale když to s ním pojednáme chybně, poznamená mě tahle aféra do konce života!

Kdo z vás má můj pas?

- Já. - Ty jsi se vloupal do mého stolu?

- Ne ne. Našel jsem klíč. - Je starožitný, stál mě celé jmění.

- Byl jsem opatrný. -Vůbec ne! A ty taky!

Když jste mi měli vzít pas, tak muselo jít o uvěznění, ale já nedostal želízka.

Nedbalci!

Oceňuji to. Teď ke mně.

To není úplatek, Doyle.

Mám teď domácí vězení na čestné slovo.

- O tom nepochybuji, pane. - Díky, Bodie.

Na zdraví.

Řekněte nám, o co jde. Myslím Draka.

- A taky vás. - Z tajných služeb jste už dávno pryč.

Z těch úplně neodejdeš nikdy.

Tvé chyby tě pronásledují.

A Drake byl vaše chyba?

Na to musím s vaší pomocí přijít.

Formálně žádám o povolení k operaci na osvobození Draka.

Hned v příštích dnech.

V příštích dnech? Už teď ho hlídají jako poklad.

Britský zákon nám přeje.

Drake je ve vyšetřovací vazbě.

Aby se vyhovělo zákonu, musí se Drake podrobit všem procedurám,

než se případ uzavře. Budou ho několikrát převážet z vězení k soudu.

Ovšem dostat ho ze země bude obtížné.

O to právě jde.

Není to náš člověk, tak se k nám nemusí vracet.

Já ho nemusím vyvézt ze země.

Stačí ho dostat na klidné místo.

Na delší dobu. Na pár let.

Ale je tu ještě jedna věc.

Ať už ví cokoliv, je to důležité teď.

Časem hodnota informací silně klesá.

Britové se budou mstít.

Na Číňanech. Draka unesou jeho páni, Číňané.

- Chytré. - Souhlasíte?

Musíte se kontaktovat s naší jedničkou, s Valentýnem.

Jistě.

- Přednesu to výboru a zítra vám odpovím. - Děkuji.

Určitě si ale položí otázku, zda taková operace neohrozí Valentýna.

Jeho pozice uprostřed britské tajné služby je důležitější než deset Draků.

Budu se držet všech jeho instrukcí.

- Mohou ho odhalit. - Bez obav.

Znám Valentýnovu cenu

a nepodniknu nic, dokud nebudu mít souhlas váš a výboru.

Výborně, takže zítra.

Poučím svého klienta o jeho právech, pane Mantone.

Má právo mlčet, ano.

Mám velkou starost o bezpečnost této země, paní Ryanová.

- Zkuste mne pochopit. - Ne, pane Mantone, vy pochopte jeho.

Mým jediným zájmem je a bude spravedlnost pro mého klienta.

- l když…? - l když, pane Mantone.

- Nazdar, Fredy. - Draku!

Chci ti říci, že mi vůbec nemusíš odpovídat.

No tak to můžeme zkusit. Za pokus přece nic nedáme.

- Tvá dovolená ve Francii… - Irelevantní. Obvinění proti

mému klientovi se musí týkat jeho pobytu v Británii.

Odpovím.

Ano, dovolená ve Francii. Víš, jak to bylo, Frede.

Měl jsem po obtížné operaci. Byl jsem jako moucha.

Chtěl jsem nabrat síly. Proč ne ve Francii?

Zapsal ses v jednom hotelu a pak přestěhoval jinam!

- Pane Draku! - Stejně jsem chtěl do Nice.

- A ten hotel se mi prostě nelíbil. - Nenechal jsi novou adresu

- a to je proti všem předpisům. - Předpisy?

Když jsem na dovolené?

Teď se chci zeptat něco já.

George Cowley, co tomu říká?

Ahoj, ahoj, ahoj.

Nazdárek. Jak se v tom můžeš pohybovat?

To by ses divil.

Tak se do toho dáme. Srovnej si čas.

- Já? - Třeba se tě někdo zeptá, kolik je hodin.

Bože, ty máš ránu.

- Pan ministr. - Georgi, jak se máš?

Dobře, pojď dál.

- A ty? - Přežívám. Spousta práce.

Co si dáš? Jako vždy? Dvojitýho bourbona, že?

Tolik nemůžu.

Žena mě pořád kontroluje. Abych nebyl alkoholik.

To by měla poslouchat zprávy ze Sněmovny lordů.

„To stádo prasat, ráj kalu“, jak to někdo řekl.

Jsi samý žert. Na to, že bys tu měl sedět napůl zhroucený.

Jestli se to někdy stane, prolétne to jistě všemi novinami a kabinety.

- Posaď se. - Andy Drake.

Vždy jsem ho pokládal za byrokrata.

Dobrý muž, ale ne jako ty.

Bez ohně. Andy Drake.

Netušil jsem, co v něm je.

To je v každém z nás.

Jen je třeba zaklepat v pravou chvíli.

Mám o tebe starost.

Doufám, že máš spolehlivou ochranu.

Mluvíš skoro stejně jako holky v sobotu večer za hospodou.

Velmi vtipné.

Jde o můj krk a já jsem se naučil ignorovat to napětí.

Jak jsem řekl, ministře, v každém z nás je ta chuť v pravý čas riskovat.

Tohle je čínský klub, jo?!

Hledáme muže, kšeftuje s narkotiky.

- Pánové, nikdo takový tady není. - Pusťte!

Určitě sem žádnýho Číňana jít neviděl.

Takže vyprázdnit kapsy, všichni a hned.

Pěkně na stůl a obličejem ke zdi.

Na to nemáte právo. Jsme řádný podnik.

Rychle! A všechno ven!

Peněženky, kabelky i nože.

Hledáme narkotika, drogy. Jasný?!

Tak buďte hodní. Prohlídneme vás a půjdeme.

- Hej, já protestuji. Nemáte důvod. - Buď zticha a postav se sem!

Musím přiznat, že jsi měl pravdu.

Tak jdeme.

Už budu muset jít. Dík za whisky.

Možná by sis měl zakrýt obličej.

- Myslíš sklopit klobouk? - Vím, je to jenom domácí vězení, ale…

Manton si všímá i detailů.

Možná mě přece jenom hlídají.

- Tak zlom vaz. - Děkuju ti.

Konečně se těch hadrů zbavím.

Tak už to chodí, Miku.

Museli jsme si to navlíknout, protože tihle Číňani respektujou autority.

- Nějakej citát z Maa, jo? - Kdepak. Zkušenost.

Míval jsem v Čínský čtvrti pochůzky.

- Znám je jako svý boty. - I holky?

Jasně, zvlášť holky.

Číňanku jsem neměl.

- Cowley. - Potvrzujeme splnění příkazu.

Máme tu žluťáska.

- A rýži měl? - Jo, pytlík.

Výborně. Tak ho u sebe podržte do zítřka.

Do zítřka. … Budeš mít podnájemníka.

Gorky.

Ano.

Ano.

Máme jim rychle předložit plán, jak unést Draka.

Budou vás vozit z vězení do vězení, kvůli vyšetřování, vždy k jinému soudu.

Tak se to dělá. Takový je běžný postup.

Myslíte, že by se mě mohl někdo pokusit unést?

Prosím.

- Dobrý? - Jistě. Až na tu rýži.

- Želízka dolů. - Co?

Jen mu ta pouta sundej.

Mluvíš anglicky?

Mluvíš anglicky?!

Líp než vy čínsky.

A co měl u sebe?

- Dva sáčky, čistý. - Dva? Vida.

Ty jsi překupník. To dělá kolik?

Tak tři roky, pane.

Tři roky, za tohle.

Tak vstaň, hochu.

- Co chcete? - To je lepší.

Budeš doma na telefonu, abychom ti mohli zavolat.

Tři dny se nehneš, ozvem se.

- Nerozumím vám. - Ale že jsi v průšvihu, to chápeš, že?

Můžeš strávit ve vězení až tři roky.

- Jo. - Tak běž domů a seď u telefonu.

Já vím, teď mě máte dopravit do Ratworthu kvůli výslechu.

Znáte se z Edinburgu, z festivalu.

Z recitálů Bacha.

Nejenom Bacha. Hrál se i Beethoven a nějaký Prokofjev.

Prokofjeva nemám rád. Je málo melodický.

A při hudbě došlo k seznámení.

Ne. V té době ještě nepatřil mezi šlechtu. Byl prostě sir Jeffrey.

- Pak jste večeřeli u Bracknrosse? - Ne.

Při tomto prvním setkání jsme pouze popíjeli v salonu.

Příští úterý nás sir Jeffrey pozval k němu.

To nemá smysl. George ten postup vymyslel. Jak ho chceme nachytat?

Pokud mě máte ovšem na čem chytit, Tully.

- Promiň, Georgi. Víš, co myslím. - Nejlepší bude, když dáte

hlavy dohromady, vymyslíte něco, co jsem mohl v minulosti spáchat,

a přijdete s něčím novým. Já přijdu opět zítra.

- Řekněme v 10:30, ano? - Dobře.

Žádné zdvořilosti, pánové.

Konec konců, vy tady teď velíte a já jsem jenom váš vězeň.

Snažte se, klamejte. Dychtím po tom, že mi dokážete nevinu.

- Domů, pane? - Ano, ale k tobě.

Právě jsem mluvil s Valentýnem. Draka budou převážet!

- Z vězení do vězení! - Ale?

Ale může nám dodat s předstihem trasu převozu.

- Celý itinerář. - Dobře.

- Tohle okamžitě odešli. - Maroff a Si-Chuj?

Jde o posily velmi zvláštní povahy. Bez nich nemůžeme začít.

V pořádku, Bodie. To je pro mě.

Nemohl jsem si to nechat poslat k sobě, zvláště když mě podezřívají.

Mohli by si to špatně vysvětlit.

Přátelé na nižších místech, naše nedílná součást.

- Dárek do seržanta McKaye. - Čert ho vem!

Jen vydrž, znal jsem velmi dobře jeho otce.

Jak se moh ten příšernej McKay vlámat do mýho bytu?!

- Nikam se nevlámal, dal jsem mu klíč! - Bezva.

Promiňte pane, že to říkám, ale nejsem nadšený,

že má někdo klíč od mýho bytu! Co kdybyste neočekávaně přišel

a já tu zrovna … dělal…

No, víte co, ne?

Byl bych velmi diskrétní, Bodie. Věř mi.

Počkal bych, až budeš hotov s tím, co máš právě na mysli.

Tohle poslal McKay asi pro tebe, Bodie.

To je určitě z doby, kdy tě v Amsterdamu porazil na mistrovství.

- Bylo mi zle. - Byl bych opatrný, pane.

Třeba je to nějaký zvláštní druh květiny. Víte, dneska člověk neví.

Tak už přestaňte, tohle je vážná věc.

- Omračující granáty? - Ano.

Ty snad musí povolit ministerstvo vnitra.

Ano, proto jsem si je nechal propašovat.

Omračující granát, jak přesné.

- Jak knokaut. - Vyřadí z boje, ale nezabíjí.

- To budeme potřebovat. - Něco jako Migifin.

A teď se vydáme k rudým.

Dobře. Teď si dejte něco k jídlu a odpočiňte si.

A ať vás nikdo nevidí.

- A…? - Jsou jako Číňané.

Až budou v akci, tak se stanou Číňany.

Při činu je někdo spatří. To je důležité.

Zanechá to velmi jemnou stopu, jasně směřující k Pekingu.

Draka unesou ti, pro které se rozhodl tuto zemi zradit.

- Ano, tohle by mohlo vyjít. - Mohlo?

- To vyjde. - Nezmínil jste se o Valentýnovi.

Je ochráněn.

Poskytl nám informace, prostředky, jak unést Draka, a když to zjistí…

Vybudoval jsem záchrannou síť.

Sara Ryanová, Drakova obhájkyně.

- Ta nám hraje do ruky. - Musí vědět o každém jeho pohybu!

- Perfektní! - To se mi nelíbí. Britská občanka?

Je Irka. A kdopak dnes ví, co Irové hájí

a čeho jsou schopni?

A IRA je další matoucí prvek v této naší hře.

Teď je důležité rychlé jednání.

Prostuduji si to …

a řeknu své rozhodnutí co nejdříve.

- Zase má ten prohnanej výraz. Všiml sis? - Jo.

Dobrý den, pánové. Promiňte to zpoždění.

Nic se neděje. V tomhle provozu.

To nebylo provozem.

Mohli bychom si chvíli vyměnit role?

Chci se na něco zeptat.

Posaď se, Tully, ty také, Mantone.

- Podívej, Georgi… - Pane Fredericku Mantone, zní to lépe?!

Jsem už nyní mimo naši tajnou službu,

ale nikdo z nás, jak známo, ji neopouští navždy

a já teď řídím CI5, úplně nové oddělení.

A vy jste se dosud nerozhodli to se mnou skončit a požádat o mé sesazení.

Nejste si totiž jistí.

Mám řadu zkušeností a vysokou kvalifikaci.

Lidé mě dosud poslouchají, a tak vám řeknu tohle.

Rozhodl jsem se, že uneseme Draka.

- Georgi! - Ne, Tully, seď a poslouchej.

Tenhle bude spatřen při únosu. Je to Číňan.

Celá akce bude přisouzena Číňanům, to slibuji.

A nikdo nebude zraněn.

- Moji lidé použijí omračující granáty. - Jsou zakázané.

Ano, tím spíše to bude vypadat na žluté nebezpečí.

Stane se to někde mezi vězením a soudem, kam budou Draka převážet.

A tady potřebuji vaši pomoc.

Potřebuji podrobnosti o cestě.

- Místo, kde ho unesu. - To nemyslíš vážně.

Zcela. Mám i sobecké motivy.

Drakova zrada mě poskvrnila a je jen jedna cesta, jak se očistit.

My ti přece věříme.

Přesto mě stále vyšetřujete, a až skončíte, co pak?

Neprokázáno. To v našich záznamech znamená totéž co vinen.

Drake a já poneseme stejný cejch jednou provždy.

Mám jedinou možnost, ostatně, stejně jako vy.

Uklidit Draka stranou na dostatečně dlouho a tam ho zmáčknout.

Draka podrobíme našim metodám výslechu.

Dostaneme z něj všechno a já se tak očistím.

K únosu použiju CI5 a pak ho předám do vaší péče.

A všichni si budou zatím myslet, že si užívá v Pekingu.

- No, Tully? - Šílenost.

V tomhle povolání vede k úspěchu jen šílenství.

Mantone?

- Přednosti jsou jasné. - Aha.

Ale souhlasím s Tullem. Šílenost!

Tak vynesu další eso.

Jejich ambasáda dnes ráno.

Tady. KGB poslala posily.

Podívejte se na ně. Asiatští Rusové.

V našich očích bezpochyby Číňané.

Chtějí ho unést Rusové. Tím jsem si jistý.

Když ti to schválíme, co se pak stane s Drakem?

Už ho nikdo nespatří.

Je ti jasné, že s tímhle my nemůžeme mít přímo nic společného?

Od vás chci jen podrobnosti o Drakových pohybech.

Zbytek zajistí moji lidé.

A když někdo selže? Když to nevyjde?

Bude všechno na mně, jen na mně. Beru na sebe všechnu odpovědnost.

- Ať mě pak okamžitě penzionují. - A co tvoji lidé?

- Když padneš, padnou také. - To by potom měli smůlu. Jak jinak.

Nikde není psáno, že máme něco dělat, když je velitel zadržen.

V předpisech o tom nic není. Fakt.

- Jo, ale taky to nezakazují. - Ne?

Díval jsem se.

Máme zelenou, hoši. Tak jedem, jedem.

- Ale když Ryanová…! - Dobře, souhlasím, ale nestačí to!

Stále zůstává zrnko podezření proti Valentýnovi

a i toto zrnko je příliš!

- Vím, že nesete velkou zodpovědnost… - Ale pane!

Vy vidíte jedinou akci, ale já musím myslet na všechno!

Je to dobrý plán, ale opravdu lituji.

Ovšem kdyby se některé okolnosti změnily…

Už se změnily. Spěšné, od Valentýna.

Výborně, Ivane.

- Neuvěřitelné. - Tohle je příležitost!

Ať tu špinavou práci za nás udělá Cowley.

Ať unese Draka a my si ho od něj potom jenom vyzvedneme.

Jak se to říká? My jim vypálíme rybník.

To se mi vážně moc líbí.

- Nazdar. - Na zdraví.

Uvědomme si, že pijeme na úspěch Britů.

Už teď Cowleyho podezírají a tohle, když se to podaří, jen zpečetí jeho vinu.

- Pak řeknou… - Že potopil přítele.

Svého komplice ve zradě.

Zítra vás převezou k soudu k výslechu.

Zatím ještě neřekli kam. Myslím, že to sami ještě nevědí.

Nebojte se. Než pojedete, musí mi podle zákona sdělit, kam jedou.

Neodvezou vás někam potají do temného sklepa, pane Draku.

Volal jsem ti domů. Nebyl jsi tam.

- Jak to? - Tak jste mě našli teď.

- Jo. - V tuhle dobu nenosíte uniformy?

Jsme tu jako přátelé. Dobří přátelé.

Když se nám něco stane, hádej, kdo na to doplatí jako první.

- Jdeme. - Tak mě nechte aspoň dohrát tuhle hru.

Hned!

Ale Doyle, přece mu nezkazíš takhle zdařilou hru.

Zvlášť když má v ruce dva krále a jednoho kluka.

Tak jak to vidíš?

Zdá se mi to celé dost neprůhledné.

Nikdy to neřeknou zcela jasně.

Interpretují ruskou politiku ministerstva zahraničí.

Bez poznámek, pár materiálů.

Je to vánek nesoucí zmírnění, nebo jenom vítr před bouří?

- Jenom dohady. - A tvůj?

Můj dohad je … dohad.

Nicméně ho hodnotím nad jiné.

Myslím, že teď Moskva nehledá žádný střet.

- Jistě by nesouhlasili s nepředložeností. - A kdyby byli nuceni?

Dali by nám podmínky. Silná ruka v sametu. V hrubém sametu.

- A bez násilí? - Pokud možno.

Je to jen můj názor. Neopíral bych o to kariéru.

Kariéru? To by mi nevadilo.

Tady jde o životy.

- Nechceš mi říct víc? - Moc rád bych,

ale raději ti teď neřeknu nic. Kvůli tobě.

Doufám, že víš, co děláš.

Já taky.

Schváleno. S jednou podmínkou.

Cowleyho lidé jsou agenti.

Nepatří sice ke špionům, ale přesto nechceme zavdat příčinu k odvetě.

Musí to být bez krveprolití.

Nic víc? Bez obav.

Sám Cowley nám vnukl myšlenku, jak to udělat.

Omračující plyn.

Tully.

Ano, rozuměl jsem.

- Drake jede do Hammersmithu. - Hammersmith?

Odjezd za deset minut. Veze ho vězeňský vůz do Martinu a dál pak do Chalthamu.

- A trasa? - C.

Pěkný kus otevřenou krajinou. Tam provedeme přepadení.

Nepopřejete mi štěstí, pánové?

K čemu? Pokud víme, jedeš zpátky domů.

Ano.

Ano. Mapu.

Do Chalthamu?

Ano, mám to.

Zařiď tu Ryanovou.

Začalo to.

Teď ne!

- Zdravím, zvláštní eskorta do Chalthamu. - CI5?

- Jo, pojedeme první, vy za ním. - Jak chcete.

Proti rušení.

A pro tebe taky. Máme stejnou frekvenci, jasný?

- Jeden nestačí? - Ne, všichni budou na příjmu.

- Čekáte potíže? - Znáte nás, vždycky je čekáme.

- Jsou chudáci. - Bude je bolet hlava jako po pitce.

- Jenže se nenalejou. - Lepší než umřít.

Draka bych mohl vyslýchat sám.

Když na to budu mít dost času, mohl bych to jistě udělat.

Ale Valetýnovy zkušenosti by mi ušetřily dost času.

Zdržení. Drake tu nemá advokátku.

- Jo, dík. - Fajn.

Štve mě to. Pracovat proti vlastním lidem.

- Nemáme nárok ptát se proč? - Proč asi?

Aby mohl vypovídat před našimi lidmi, dokud to půjde.

- Znáš jejich donucovací metody? - Jo.

Dopomáháme vraždě, tak je to. Jako nějací nadšení vlastenci.

Už jdou.

Teď.

Teď.

- Pustím ho ven. - Dostali jsme smyk. Musíme se krýt.

Je to dusivej plyn.

Běž!

Jenom klid.

Dýchej. Jen klid.

Dobrý, dobrý.

Jenom klid. Dýchej.

Zvolna, zvolna.

Sakra. Fiasko.

Tady ještě.

Zklamali jsme. Promiňte.

To je v pořádku. Bylo to perfektní.

Tak to mělo přesně být. Vstaň!

Zkus vstát!

Dobrý.

Fajn.

Řekněte Valentýnovi, že ho vyzvednu na obvyklém místě za deset minut.

Dej si na mě.

Dobře. Ano, děkuji.

- Draka unesli. - Ano, já vím.

Nemá smysl tu zůstávat. Počkáme, až se ozve Cowley.

- Nechápu to, pane. - Správně.

Kdybych ti to byl řekl, tak bys určitě jednal úplně jinak.

- Lidé od KGB jsou ostří a zkušení. - Ale unesli Draka.

To jsem také chtěl.

- To jste chtěl? - Ano.

Aby neprozradil nic o vás.

To mohl být docela dobrý důvod, ty by ses hodil ke špionáži.

Ale já sledoval něco jiného.

- Co chcete dělat teď? - Najít Draka.

Jistě ho neodvezou daleko. Tipoval bych tak třicet čtyřicet mil.

A Pymar má u sebe vysílač do stovky mil.

Drake má štěnici?

Už od operace, několik měsíců.

Vložili mu do lokte jehlici. A vůbec ne ledajakou.

Moment. Jak dlouho jste to plánoval?

Moc dlouho. Zatraceně dlouho.

- A co vlastně? - Past na lidi.

Cowley pro Pymara, slyšíš? Máte už něco?

155 stupňů západně.

55,53 stupňů severně.

- Dům. - Dobře, mám to.

- Znáš to tam? - Moc dobře ne.

Tak to poznáš. Setkáme se na silnici severně od domu.

- Jasně. - Konec.

- Kdo je ten Pymar? - Můj přítel ze speciálky.

Právě on to zatčením Draka celé spustil.

Díky bohu. Ten únos. Co?

Gorky! Tak to vy mě budete vyslýchat.

- Osobně? - Ne.

Budu jen přihlížet. Výslech provede náš starý přítel.

- Teď jelo Gorkého auto, dva muži. - Ivan?

- Ne, spíš někdo od vás. - To bude on, určitě.

- Můj bože, Pymare, vychází to. - Řítili se kolem, jako by šlo o život.

Teď jim ale o život půjde.

Člověk chytí chlapy, které chce, ale vždy musí počítat s tím,

že se to může zvrtnout. Rychle, kde jsou?

- Tak míli odtud. - Dojdeme tam pěšky, jdeme!

Tu ženu. Potom připravím pana Draka.

Je tam. Ten muž, kterého hledám, je uvnitř.

Žádné násilí. Střílet, jen když to bude opravdu nutné.

- A nezabíjet. - Nemáme jít beze zbraně?

Minimální násilí.

Nesmíte to zkazit. Rozdělíme se.

- Sakra. - To je Ryanová.

Určitě ji nevedou na procházku.

- Bodie a Doyle, potichu. - A bez krve.

Jdeme.

Jen minutku. Potom bude váš.

Pššš!

Výslech Andrew Draka.

Pás jedna, den jedna.

Manton?

Vidím, že jsem prohrál svoji vlastní sázku. Tipoval jsem Tullyho.

Podívej se na něj. Je v pořádku?

- Jo, zdá se, pane. - Opatrně. Je to statečný a loajální muž.

- Léčka! - Ano, a vy jste na to laskavě skočil.

Vy a váš Valentýn.

Věděli jsme, že existuje, ale neznali jsme ho.

Tak jsem vás vytáhl ven a mám vás.

- Cowley! - Pane Cowley!

Vy si seberte svých pět švestek a jděte.

Budete mít co vysvětlovat, až se vrátíte domů.

- Opatrně, soudruhu. - Dobře, Pymare!

- Někdo mluvil, ale nikoho nevidím. - Ano, Pymare, nikdo.

Žádná želízka, žádné zatčení. Pěkně v klidu někde na venkově, co, Mantone?

Jako tady. Můžeme mluvit a mluvit hodiny, … měsíce …

a roky.

Odveď ho.

Půjdeme.

Pymare!

Mantone! … Stůj!

Mantone!

Už by nám nic neřekl, Andy. Ždímal naši organizaci, ne tu jejich.

A za tu dobu se stal osudným nejméně desítce mužů.

Dobrých mužů, přátel.

- Pane?! - Ano.

Ty granáty jste jim nasadil do hlavy vy?

- Co kdyby to nespolkli? - Já jsem vás kryl.

- Jsem výborný střelec. - Jo, viděl jsem.

Ale i přesto, kdyby to nevyšlo?

V tom případě bych vám opatřil moc hezké náhrobní kameny.

- Samozřejmě ze svého. - Jo.

Smím si dovolit poznámku, pane? Jste starej pacholek.

Ne tak starej, synku.

www.Titulky.com