Original subtitles

- Jak se jmenuješ? - George Rayley.

- Celým jménem! - George Arthur Rayley.

Cos chtěl udělat?!

Dát do obchodního domu zápalné pumy.

Poskytnu vám, co mám.

Své seznamy, kontakty, bezpečné úkryty, schránky…,

když vám to pomůže.

Marten věděl ovšem víc, byl velitelem skupiny.

Chci vám pomoct ze všech sil. Je mi moc líto, co jsem způsobil.

Za jak dlouho jste ho zlomili?

Film byl natočen deset minut potom, co ho zadrželi.

Říkal jsem vám, ta věc je účinná.

Moc mě to mrzí.

Strašně mě to mrzí.

- Řekni mi, co víš. - Já udělám všechno, co chcete.

- Kde vás najímali? - V Londýně.

- Kde přesně? - „U třech domin“ v Paddingtonu.

A kdo najal tebe?

Jsou to krutí chlapi, ale slaboši.

V naší zemi jsou teroristi výrazně tvrdší.

Jako tihle. Tohle jsme natočili o patnáct minut dřív.

Máte deset minut, a je po ní!

Ustřelím jí hlavu!

Nebudeme s vámi vyjednávat.

Složte zbraně, a nic se vám nestane! Máte slovo!

Vaše slovo nechci! Splňte moje podmínky,

a všechny, nebo ji zastřelím!

Ostatní zastřelím po jednom, každých deset minut,

včetně dětí!

Krutí jsou, ale slaboši ne.

- Vy jste ho nezlomil za deset minut. - To uvidíte.

Dobře, Jenkinsi, je čas! Odešel dovnitř.

Dělejte rychle!

A teď rukojmí. Všichni byli byli při výbuchu granátu v místnosti.

Za tři dny se všichni zotavili.

Dobrá zbraň proti potížím s extremisty.

- I u vás? - Ano, i tam.

Vláda by nikdy nedala souhlas k prodeji BS2 zemi, která nedodržuje lidská práva.

Lidská práva? Emocionální fráze.

Na emoce moc nedám.

Takže nám teď zbývá jen dohodnout cenu.

PROFESIONÁLOVÉ

v hlavních rolích

SLUHA DVOU PÁNŮ

- Tede, budeš už konečně něco dělat? - Co máme dělat, aby nám tu nalili?

Vše v pravý čas. Na pití vám toho zbude dost.

Měli by mu dát zlatý hodinky a poslat ho taky do penze, co říkáš?

Jo, Alfred mi chybí.

Alfred? Za něj se muselo vyplnit šest formulářů jen kvůli zásobníku a pistoli!

- A dvakrát kontroloval náboje. - Pánové?

Jako vždy.

- Promiňte, my tu byli dřív! - Pardon, já tu byl dřív!

- Na čí straně jsi? - Na svý.

Jsou podobné jako umrtvovací granáty,

ale modernější oproti těm, které užili v Mogadišu.

Když tehdy vtrhla speciální německá jednotka na letiště,

ovládla situaci právě díky podobným granátům.

Nepřítel žádá o milost a nabízí spolupráci.

Vyklopí vše a mluví.

Řekni mi, kdo je nejlepší desetibojař v Evropě?

- Kdo? - Keegan.

A dokázal by to…? Ahoj Alfrede, co si dáš?

- Dvojitou skotskou, díky. - Proč ne?

- l trojitou. - A proč ne? Loučím se.

Chemický obsah lze využít i jako indiskretor

a třeba v celách dosáhne stejného účinku,

a subjekt si není vědom, že je pod vlivem omamné látky.

Je to velmi přitažlivá zbraň, ale cena je vysoká.

- Ale mám nabídku z jiných zdrojů. - Opravdu?

Ano, musíme s nimi ještě jednat. Produkt se mi velmi zamlouvá,

ale nevidím důvod, proč by se neměly uplatnit zákony volného trhu.

Já také.

- Kde je Cowley? - To nevím.

Tomu by se tu líbilo. Tolik Skotů na jedný hromadě.

Hodně jsem o běhání četl. Lidi se dokonce zhroutili uprostřed cesty.

Jo, tak to jsme na správným místě.

Dost. Stačí!

- Končím, než se rozpadnu. - Jen se seber, hochu.

Potíž je v tom, že se přecpáváš.

Ale vždycky něco nechám na talíři.

Jo, ale pak se pro to vrátíš, jako včera večer.

- Na svůj věk jste v dobré formě. - To rád slyším.

- Ale nebude to trvat věčně. - Co nebude?

Váš tep, váš tlak, váš způsob života.

Ale jinak jsem v podstatě zdravý, že?

- Georgi, už jsem vám to říkal. - A já se vaší rady držel.

To říkáte vy. Fakta mluví jinak.

Co říkají?

Váš sedavý styl života je jenom naoko.

Slovo sedavý mi ve vašem případě připomíná pavouka,

který číhá, až se mu kořist chytí do sítě. To je ta potíž.

Jste už moc dlouho v pozici dravce

připraveného skočit!

- Nazdar! - Nazdar!

- Doufám, že to počítáš. - Mám v těle mílometr.

Nehledal ten chlap mrtvou schránku?

Jo, mikrofilm na třetím kameni vlevo vzadu.

Hej, kudy jdeš?!

Rayi, není to náš známý?

Starého psa novým kouskům nenaučíš.

Novým? Ale vtip je v tom, nechat dělat mladší.

Mladší psi jsou už netrpěliví? Chtějí být velkým psem?

Pane Doyle, pane Bodie, mohli bychom si promluvit?

Máme právě dost napilno, jak vidíte.

- Jmenuji se Slíva. - To je výhra.

Je to tak, přišel pro nás. Tak co pro nás máte?

- Smutnou zprávu, pánové. - Neznáte lék na naši kocovinu?

Ne, ale měli jste dost.

- Jakou smutnou zprávu? - Jde o Cowleyho.

Zřejmě chce něco ulít pro sebe, na horší časy.

Cowley a zloděj? Jste cvok.

Věříme mu víc než sobě. Nasazovali jsme za něj vlastní krk.

Ano, rád věřím, ale nemyslete si, že jsem do toho George dostal já.

Jenže zapomněl na dobré vychování

a vás dva jsem si vybral k poněkud nepříjemnému úkolu.

Dokázat mu to!

Jistě, cením si toho.

Nezbývá moc času, nemůžu na vás čekat věčně.

Mluvil jste už s tím druhým zdrojem?

Udělejte to a nezapomeňte zvážit, zda je spolehlivý

a jestli toho dodá dost. Zeptejte se ho.

- Pane? - Jistě.

Zatáhlo se. Snad se vyjasní.

- To doufám. - Díky.

Lidská práva? Emocionální fráze.

Na emoce moc nedám.

Takže nám teď zbývá jen dohodnout cenu.

Proč my? Máte přece svých lidí dost.

Jste součástí jeho oddělení. Nebude vás podezřívat.

A navíc mám rozkazy, řádně podepsané.

Sbohem.

- Dobrý den. - Dobrý.

- Večírek pana Cola se vydařil? - Dobře, ale nemohl jsem. Už budou hotovi?

Brzy. Jsou už u okna, poslední skok. Medí si jako prasata v žitě.

Dobře, díky, Grovesi.

- Vidíš to taky? - Jo.

- Ani muk? - Ani muk.

- Pět celých šest. - Po tobě, sire.

- Ne, prosím ty. - Tak jo. Pět celých pět.

- Pět celých sedm. - Vážně?

- Dobrý den. - Jste vzhůru?

Mám pro vás sledovačku a pro oba.

24 hodin, chlap jménem Malik, Arab. Je zapsaný v hotelu Oxford.

Pravděpodobně obchodník, ale nevíme s čím.

Proč nás zajímá?

Kdosi potřebuje informaci. Nemohl jsem jinak, musíme si pomáhat.

- Obvykle to neděláme. - Teď už ano, Doyle.

Malik, to je jako v angličtině Smith, že, pane?

To určitě.

Dejte si do čaje glukózu. Ten člověk má fůru energie: bary, kasina. K neutahání.

- Zprávu přímo vám? - Ne, písemně jako vždy. Pak si to přečtu.

Pane, žádná kategorie A?

Nespusťte z něj oči ve dne ani v noci. Zlomte vaz!

- Je to velká sranda, i když smutná. - Jo.

Dostal štěnici.

- Kdy? - Teďka.

Teďka? Ten ti dá.

Já, pane? To ne. Kdepak.

Víš, že uměním každého šéfa je přenášet zodpovědnost?

- Koho obšťastníš? - Charlieho. Má svůj noční klub.

Pět celých devět. Moc pomalý, pánové.

- Určitě se u nás nepoužívalo? - Je čistý. Půjčil mi ho kamarád.

A jezdí to?

Jako drak.

Něco v tom musí být, Rayi, poslat nás na takový výlet.

Nechtěl, abychom ho sledovali.

To vím, ale o co jde?

Ať je to co chce, Slíva si tu příležitost určitě nedá ujít.

- Neměli jsme mu to přece jenom říct? - To nemůžeme.

Jestli se pustil do takové levoty, musíme zjistit, odkud fouká vítr.

Teď každopádně od středu města.

Já mám času dost.

Tady to trochu znám.

Jo. Tady zastavil.

-To je zbrojnice. - Jsem jak Alenka v říši divů.

- Díky. - Děkuju.

Zdravím.

Sem váš podpis, prosím.

- Nazdar. - Dobrý den.

Nazdar, Cole. Mrzí mě, že jsem nestihl váš večírek na rozloučenou.

Ani jsem nečekal, že dnes přijdete.

Budík mi dneska ráno řinčel do ucha jako hasičská polnice.

Začátkem měsíce ho už můžete dát pod peřinu.

Ale pořád na vás budu vzpomínat.

- Byl jsem s Charliem. - Jo?

- Rašíd Malik odjel do mešity. - Vždyť se má potloukat po barech.

Možná se tam modlí pro štěstí.

- Co jsi řekl Charliemu? - Sundej si boty a pomodli se i za nás.

- Ještě nikdy nebyly vyzkoušeny. - Já už je operačně použil, Cole.

Jsou přísně tajné, proto jsou mimo vlastní zbrojnici.

Je to záležitost vysokých míst. Diagramy by jim nestačily.

Asi ne. Pane, musíte to podepsat.

Tak se mi zdá, že se tu dějí nekalé věci. Co říkáš?

Tak já jdu.

- Doyle, budu smutný. - Jak dojemný.

A nedávej se do řeči s cizími pány.

Dobrý den.

Dělej!

Díky.

- Co chybí? - Přidejte P14.

- A co když toho dám polovinu? - Může být.

Alfe.

- Bože, další. - Proč další?

Byl tu tvůj šéf.

- Přešvih jsi zase rozpočet na svorky? - Ne, došla mi barevná páska.

Co potřebuješ?

Zlobí mě bouchačka, asi rozjeté hledí.

Zase ti upadla? Mrknem se na to.

Možná je v tahu.

Měl bys jít k očaři.

Oči mám jako rys. Když nemám kocovinu.

Pistole je v pořádku. Olej nic neznamená.

„Cowley převzal celkem 50 kusů PS2.“

Pistole je tvým nejlepším přítelem. Staráš se o ni a ona o tebe.

Minul ses povoláním, měl jsi být farář.

Nesnáším uniformy.

Co tu náš starej vlastně chtěl?

- Ptáš se moc. - Mám to v povaze.

Taky mě to kvalifikuje pro práci, kterou dělám.

Co to vlastně je PS2?

Jdi za majorem.

Neupusť ji.

A nestřílej v rozčílení.

- 3-7. - 4-5, máš něco?

S Malikem to na nás narafičil.

Proved známej obrat a patrně vyjíždí z města.

- Nemohl tě vidět? - Ne.

- Máš v tý herce radiotelefon? - Ne, žádnej tady nemám.

- Kam jedeš? - Víš, jak jsme tuhle čapli toho černocha?

- Myslíš boxera. Jo, vzpomínám si.

Vypadá to, že jedeme na sever. Co bylo v prachárně?

Starej si vyzved dvě bedny PS2.

Co to je?

Myslel jsem, že to budeš vědět ty.

- Co? - Nejspíš to bude vědět Slíva.

S ním si nezačínej.

Dobře, přepni na přijímací frekvenci.

- Slyšíš mě ještě? - Slabě.

Sjel doleva na polní cestu, na rohu je velkej bílej dům.

Vypadá to jako vjezd na letiště. Rozuměls mi?

Rozuměl.

Ahoj. Parádní úlovky, to zírám!

- Tohle je soukromý pozemek. - Jo, jasně.

Bylo to zavřený. Teď to koupili.

Jedu za jedním oranžovým autem. Neviděli jste ho?

- Viděli. - Kam jelo dál?

- K Manorově farmě. - Jak to víte?

Ptal se na cestu.

Člověk by se tu skoro ztratil. Kde to přesně je?

Za starým hangárem vlevo.

Stará silnice kolem opevnění váže na cestu, která vede do lesa.

Jo, dík. Nashle.

Vozíte je zpátky do Matahalpy?

Jen kryjí smysl naší návštěvy.

Otto má doma hřebčinec.

- A ten statek? - Patří jednomu z Ottových partnerů.

- A kde je? - Jel si zastřílet.

- Kvůli tomu musí jezdit až sem? - Rád si cvičí oči.

Jak moudré.

Už tě musím nechat osudu. Konec.

Zdravím, Cole.

- Dobrý den. - Nesu vám trochu papírování.

- To musím do kanceláře. Počkáte? - Ano, jistě.

Lituji, pane Cowley.

Dokud nepromluvím s dalším zdrojem, nemá smysl o tom mluvit.

Předpokládali jsme, že přijedete až za týden.

Ve dne jsou věci méně nápadné.

- O tajných schůzkách víte víc. - To bych měl.

- Je to plus pro nás. - To doufám.

Nepůjdete k nám?

- Všechno má svůj čas. - Otto hledá vhodné lidi do vedení.

Řídí vše sám a vy jste jeho pravá ruka?

Mají mě rádi,

i když ne zcela všichni.

To snad ztratili rozum.

Ne že mi to půjčené auto rozbiješ.

Je to pohodlný? Že ne? To je fuk.

Měj se tu.

Druhý partner šel níž.

To vám ale nemusíme věřit.

Moje cena je dobrá, s ohledem na velké osobní riziko.

Aby bylo jasno, pane Cowley, o PS2 stojím,

ale nevím, proč bych je měl kupovat od vás, když jste dražší.

A množství? Kolik vám může dodat?

Tolik co vy.

- Tak to před ním uznale smekám. - Děláte dobře.

Na dojení krav Bodie není.

Nezlob, nezlob.

Já ti dám…!

Proč má můj soupeř vaši důvěru?

Důvěra s tím nesouvisí.

Ovšem je tu jedna věc, kterou máte oba společnou.

- Něco nás spojuje? - Chtivost.

Pravá, nefalšovaná chtivost. Na tu je spolehnutí.

Když ji člověk dokáže zvládnout.

Karle, Rip měl podle všeho pád.

- Měli byste ho najít. - Jistě.

Sladký sny.

- Copak je? - Rip asi spadl z koně.

- Trinket přiběhl sám domů. - Ten chlap je blázen. Kůň je v pořádku?

Ano.

Co dál, pane Cowley?

Morálku zatím necháme stranou. Je to čistě obchod.

To jsem já.

V tržním hospodářství je třeba jít pod konkurenční cenu.

Velice rychle chápete. Pro ně jste dost snadné sousto.

Ripe!

Ripe!

Ano, o Hahnovi vím.

Ministerstvem je pokládán za stabilizující prvek jeho části světa,

obchodovat s ním však otevřeně nelze. Je bezohledný diktátor.

- Jo, je s ním žena. - Asi manželka.

Bodie chce zachránit její duši, prý nemůže být krásná i zlá zároveň.

Řekněte mu, že vymýšlela velmi kruté tresty pro své lidi.

Milence nevyjímaje.

Připomíná mi to, jak Salome kdysi zatočila s Janem Křtitelem.

Vidím v každým spíš to dobrý, ale chápu.

Pochopil. Máme pokračovat dál?

Doyle, stále si myslíte, že lze pochybovat o Cowleyho vině?

Lituji, ale nelze. Chcete celou bandu?

Ne, zatím jen George, chci ho mít do večera pod zámkem.

Budeme Cowleyho sledovat dál a při předávce zboží zatkneme všechny.

Ne, chci jen George. Hahna nechte být.

- Rozumíte? - Jo, ale pořád nevím, co je PS2.

- Vy se starejte o Cowleyho, já zase o PS2!

Už má i svou přezdívku: Plačtivá Mary.

Od doby, kdy Číňané používali vodní mučení, jsme urazili kus cesty.

Dobře. Vraťme se do domu, pane Cowley, můžem pokračovat při jídle.

Máte pravdu, jsme o kus dál. Je to humánní zbraň.

Jste záhadný, Cowley. Moji lidé vás prověřili.

Bezúhonná minulost, věrná služba armádě a civilním složkám,

odchod do penze nedaleko, a najednou rozhodnutí vystlat si hnízdo.

Doba se změnila.

Nejsem jediný, kdo myslí na zadní kolečka.

Korupce se na vysokých místech šíří jako svist větru.

- Svět se má z čeho zpovídat. - Existuje i ve střízlivých společnostech.

Dialektický materialismus bývá někdy nahrazován nefalšovaným materialismem.

Snažíme se v naší zemi zachovat alespoň část starých hodnot.

Ale to vás asi moc nezajímá.

Zachovávat staré hodnoty, nebo upírat lidská práva?

Jsme správci životů lidí, kteří by jinak trpěli hladem a nemocemi.

Postavili jsme jim nemocnice, zmechanizovali zemědělství…

A obrali je o nerosty.

Je to poctivá výměna.

Stůjte! Zbraně sem.

Vemte je do domu.

- Dolary, nebo franky? - Radši franky, Švýcaři jsou stabilnější.

Bude to pěkné hnízdečko.

Hnízdečko i s přístavbou.

- Ale to riziko. Při takovémhle přečinu. - Je to na doživotí.

Přesně tak.

Možná bych měl něco vědět o svých soupeřích. Zvyšují mé riziko.

Jak?

Bez nich bychom nemuseli smlouvat o ceně.

Snadno byste mě mohl kompromitovat.

Gentlemanská dohoda.

Vyžaduje dva gentlemany.

Dále.

Pane, dva muži vnikli na pozemek.

- Pytláci? - Pytláci s pistolí.

Přiveď je!

Zdravím, pane Cowley.

Přátelé?

- Ale znáte je. - Tohohle ano, je to žoldák.

Slyšeli jsme, že hledáte ozbrojené muže pro nějakou akci.

- Kdo vám to řekl? - Povídá se to. Jsme sehraný tým.

Sehraný? Zasloužíte výprask.

- Vy nejste ze stejných kruhů? - Člověk se musí stýkat i s podzemím.

- S podzemím, jo? - Nás si nenajímají. A křiváci nás platí.

Karle, zavři je do sklepa. Po večeři si s nimi promluvím.

Dvě místečka u stolu už by nebyla?

Odvést!

Je tu dost chladno. Nemáte tu elektrickej krb?

Nemám rád, když se mi říká žoldák. Jsou to divný lidi.

- Zachránil ti krk. - Jenom jestli.

Ti dva se tady objevili v pravou chvíli.

Vy je vážně chcete najmout?

Mohli by nám dobře posloužit.

Abyste se nemýlila, neznají soucit.

Já myslela úplně jinou pomoc.

Vyzkoušíme na nich Plačící Mary.

Možná uslyšíme zajímavé věci.

- Zjistil jsi něco? - Nic moc.

Hele.

To vypadá slibně.

- Hele, tohle je milý. - Co?

Velká ložnice a koupelna zvlášť.

A nádherná vyhlídka, že?

Pomoz mi!

Otoč to! Ještě!

Už se to pohlo.

Sakra!

Zámek.

- Maličkost, když máš klíč. - Většinou bývá pod rohožkou.

Potřebujeme páčidlo a kladivo.

To by ve sklepě mělo být po ruce.

Hej!

- Zkus tohle. - Byl jsi u skautů?

- Ne, chodil jsem do tanečních. - Skoda.

Oni uměj rozmotávat uzly. Cowley u nich jistě byl.

Výbuch je dost silný. Co řeknou sousedé?

- Je tu pustina. - Dostal jste strach?

Vůbec ne.

Domluveno. Přineste ten váš zázrak.

Dobře.

Nejde to.

- Zkusíme to jinak. - To mi říkáš až teď?

To jsem zvědav, co tam máš.

- Bezva. - Někdy je hrubá síla víc než rozum.

Zbytečně si ničíš buňky, které ti zbyly v mozku.

- Není to těžký? - Nejde to.

Zkus druhou stranu.

- Dej mi dláto. - Zkus ten zámek.

- Kde je dláto? - Venku.

Pitomče.

- Někdo je asi s námi. - Jo, radši dělej.

Museli ho sledovat až sem. Je to příliš mnoho náhod.

Karle, chci, aby pan Cowley taky ochutnal svůj lék.

Zavři ho do sklepa k jeho přátelům.

- A co PS2? Přivezl jenom vzorky. - Budu jednat s tím druhým.

Cowley už nemá moji důvěru.

Tady je to. Venku je ale zima.

- Mohu? - Jistě.

Zkusím ty šrouby.

Snad to dokážu taky odjistit.

A je to.

- Kde máte sklep? - Karle.

Už to jde.

Rovně!

- Můžeme? - Moment.

Ano.

- Kdy budeme moci do sklepa? - To nevím.

- Jdu pro auto. - Není proč.

Je nebezpečný.

Proč? Může si snad jít stěžovat, že jsme proti němu použili munici, kterou ukradl?

- Je v pořádku? - Má trochu slabý pulz.

Já souhlasím.

Pošlu za vámi lidi, aby převzali zboží.

Jeďte hned.

Počkej, pusť mě. Neumíš to.

- Proč jsme šli sem? - Někdo by s vámi rád mluvil.

Týdny mé práce jsou k ničemu jen kvůli vaší neschopnosti!

Neschopnosti?

A kdo vás vytáhl z toho sklepa, co?

Nikdy bych se do něj nedostal, kdybyste se, vy pitomci, nedali chytit!

- Co je to to PS2? - Jenom produkt mé představivosti.

- Pane, ale měl jste horečku. - Je to jenom sedativum ve spreji.

Proč jste mě sledovali? Proč jste neplnili úkol?

Malik byl dopoledne v mešitě a pak odletěl do Bahrajnu.

Budete litovat, že jste neletěli s ním.

- A kdo vás nasadil na mě?! - To já.

Kde sakra vězí?!

Promiňte to zpoždění.

Rozdělovač. Půjdem?

- To on vám dal příkaz ke sledování?! - Jistě.

- Má příkaz?! - Tvrdil to.

- Ukažte! - Vy mi nemáte co nařizovat, Cowley.

Budete muset ukázat příkaz vyšetřujícímu soudci.

Souzen tady budete vy, a to za velezradu!

Chápu vaši oddanost, ale nedopustím, aby vám Cowley zas namluvil, že je nevinný.

Vše svědčí proti vám. Navíc jsem včera večer zjistil, …

že jste si vzal granáty PS2. Proč?

Protože jsem chtěl zatknout defraudanta, který pracoval měsíce proti nám i vám.

A váš příspěvek? Obrátil jste proti mně mé lidi!

To se snadno řekne. Dokažte to.

Já mám oproti vám k celé akci souhlas našeho ministerstva.

Zrádce pochází z vyšších míst,

patrně jste to vy.

Ale… To je nemožné.

Uvidíme, co nám u výslechu řekne Otto Hahn.

Překvapuje mě, že jste nikdy nechtěli PS2 předvést.

- Nebo mám být potěšen vaší důvěrou? - Dokážu dobře odhadnout lidi, Cole.

Pane Hahne, je to další slepá ulička.

Cole!

- Absolutně jsem ti věřil. - Nediv se.

S mým platem. Teď jsem přišel i o penzi.

Ubytování a jídlo zdarma.

- Jsem dobrý střelec, víte? - To já taky.

- I Doyle, jak víte. - Tomu padá zbraň z ruky.

- Měli ti dát zlatý hodinky. - Jen počkej, až zestárneš, Doyle.

Co jsou takové hodinky proti celoživotní službě.

Promiňte.

Co s ním bude?

Možná dostane dobrý post na Galapágách.

Pokud se nerozhodne kandidovat do parlamentu,

v jihozápadní Anglii prý shánějí poslance.

Určitě dobře jezdí na koni.

Půjdem ráno běhat?

Jak chceš.

vyrobila ČNTS Nova

www.Titulky.com