Original subtitles

- Ticho! - Víte, já… - Ticho!

- Chápu vás, ale víte… - Běžte!

Stát!

Takže jsme tady.

- Je to on? - Ano.

Tak běž! A měj se dobře.

- Příteli, díky. - Co dál?

- Zmizíme. - Radši jo.

PROFESIONÁLOVÉ

MYLNÝ PŘEDPOKLAD

Stefan Batak? Wau.

- A za něj jsme dali Vashunina? - Souhlasím. Nebyl to dobrý obchod.

Dát jim dýmějový mor by bylo lepší.

Za deset let nám posloužil daleko víc, než kdokoliv jiný z Východu.

- Nevěřil bych mu. - Jako MI6.

Proto jsme dělali výměnu a čeká nás výslech.

Výslech děláme my?

Nechtějí prozradit své agenty, aby se to nevymstilo.

- Nelíbí se mi to. - To nikomu.

Proto také výměna proběhla v naprostém utajení a na obou stranách.

Jenže jak dlouho se to utají?

Vashuninovo zatčení bylo ve všech médiích. Teď ho vyměníme za Bataka. To se provalí.

- Nejdříve ho důkladně vyslechneme. - To může trvat.

Můžeme nějakou dobu tahat tisk za nos.

Ale máme tu daleko žhavější problém.

A je to váš problém.

Pěkná. Batakova dcera?

Anna Heistincová. Britská občanka.

Narodila se před 20 lety, zrovna když jsme Bataka získali poprvé.

Pas zadržen z důvodu ochrany státních zájmů.

Bulhaři jí každý rok dovolují ve vězení návštěvu otce.

Příští týden má zase jet.

Nikdo tu nechce, aby odjela a zjistila, že otec zmizel.

Dokud neskončí výslechy, nesmí vědět, že je tady.

- Studuje hudbu. - Ona jediná mi v tom nehraje.

Sakra!

Nádhera.

- To těžko. - Ba ne.

Kdo jste?

John Hair, Evening Star.

- Anna Heistincová? - Ano.

- Nedáte si kávu? - Jo, dobře.

Chystáme články o mládeži. Z kladné stránky.

Myslela jsem, že tisk má spíše zájem o drogy a tak. Díky.

To u nás moc není. Nepíšeme jen o špatnostech.

Takže se dostanu na stranu tři?

- Vy budete mezi talenty. - V šatech? - Jo.

Dobře. Čím začneme?

- Ano. - Je tu. - Ať jde dál.

George Cowley.

Už jsem si říkal, jestli vůbec existujete.

Už jsem vám poslal dost zpráv.

To poslal.

- Doufal jsem, že tu potkám svou dceru. - Vše má svůj čas. - To doufám.

- Prosím. - Ach, díky.

Když jste vyhrála ve Varšavě, psali o vás jako o Bulharce.

Matka byla Angličanka. Jsem nemanželská.

- To vynecháme. - Nevadí mi to.

- Cukr? - Díky.

- Snad to zvládnu. - Ano.

Byla. Říkala jste byla.

Zemřela před dvěma roky.

- A otec? - Ten žije. Zdá se.

- Ano? - Ne, to nic.

- Jeho jméno? - Stefan Batak.

- A kde je? - Ve Východním bloku. - Vážně?

Mysleli jsme, že se Polnikovova zbavili už před rokem.

Chtěli, abyste si to mysleli. Je teď v podzemí.

A otevřel si svou agenturu v Moskvě.

- V Leningradě. Říkal jsem v Leningradě. - Ano, jistě.

Otec šel za železnou oponu a já zůstala s matkou.

- Je tu volno? - Jo.

Michaeli, tohle je John Hair. Jste z jakých novin? Vypadlo mi to.

Evening Stars, víte.

- Chce o mně napsat článek. - Slyšel jste ji?

- Ano, trochu. - No, moc ne.

- Co vy na to? - Velmi pěkné.

- A co říkáte o Schopenovi, pane Blair? - Ne Blair, ale Hair.

- Myslíte na hlavě, nebo na oháňce? - Michaeli!

Spíš na zádech.

Takže existuje mnoho buňek. Možná celá stovka, mezi Afrikou a Sibiří.

A co ve Spojených státech amerických?

USA, Británii, Francii a Západní Německo dělá Alexander Javarov.

O tom myslím víte, pane Cowley?

Sledovali jsme jednoho italského pilota, Bonetyho.

- Nedělal náhodu pro sovětskou špionáž? - To jméno jsem nikdy neslyšel.

Najímají lidi z aerolinií.

Co takhle seznam osob?

Podezřelých? Nejistý. Aerolinky nemám na starost.

- Hodí se i podezřelí. - To máte pravdu.

- Rodiče se poznali kde? - V New Yorku dělali pro OSN.

Asi jsem se neměla narodit. Když jsem přišla na svět, rozešli se.

Omluvte mě.

- Michael je váš přítel? - Ne, ale pokouší se o to.

- Studuje tu? - Na univerzitě chodí na příbuzný kurz. Dějiny hudby.

Pool. Navázali kontakt. Tvrdí, že je novinář.

Je to možné. Evening Star. John Hair.

Není žádných pochyb, že Rusové obchod s narkotiky podporují.

Spojení je mezi Oděsou a Amsterdamem.

Víte toho hodně, pane Bataku. Jste šťastný muž.

- Hlavně, že žiju. - Mohli vás zastřelit na útěku, jak víte.

Za to vděčím Vashuninovi.

Kdybyste ho neměli, byli by mě zlikvidovali už před rokem.

Podle mých informací pro vás šéf prokuratury Jacke žádal smrt. Je to tak?

Jacke byl státní zástupce, ne šéf prokuratury.

Pokoušíte se mě nachytat, pane Cowley?

- Kde žije teď váš otec? - Ve vězení.

- Ve vězení? - Víte, jak to tam chodí.

Řekl něco špatně na špatném místě.

- A co dělal předtím? - Byl úředník na policejním oddělení.

- Vídáte se spolu? - Ano. Byla jsem za ním několikrát.

Právě teď 14. bych za ním měla jet. Ale pořád ještě nemám pas.

-V čem je háček? - Bůh ví.

Prožila jsem s matkou u těch byrokratů celé své mládí, místo toho abych cvičila.

To je ono. Tohle napište. To pomůže.

Jo, proč ne.

Varuji vás. Máme jeden telefon. Je tam zmatek.

Musí to schválit šéf. Ale vezme to.

To doufám. V této branži je publicity málo.

- V branži? To je přece umění. - Když věříte iluzím. To já nemůžu.

- Tady jste. - Co tvá přednáška? - Odpadla.

- Už je čas. Musím jít. - Kde budeš?

- Na čtyřce. - Ať vám to vyjde. - Díky.

- Jak se dostanu ven? - Kam jdete?

Na Canning Street.

- Je tu zkratka. Ukážu vám ji. - Pěkná dívka.

- Máte ji hodně rád? - Je to vidět? - Jo.

- Ona je taky zamilovaná. - Do piána?

Na konci chodby jsou schody. Vedou přímo na Canning Street.

Díky.

Pane Haire, ani hnout.

Kdo sakra jste?

Ta dívka, se kterou jste mluvil. Dalo by se o ní napsat něco lepšího.

- Co třeba? - Její otec se jmenuje Stefan Batak.

Jo, já vím. A co?

- Vám to vůbec nic neříká? - Ne.

A má?

Britská vláda právě vyměnila Stefana Bataka za Andreje Vashunina.

Kdo je Andrej Vashunin?

Zjistěte si to na vyslanectví.

Dohodly se o tom přímo vlády Británie a Bulharska.

Vashunin odjel z Británie?

Mluvil jste o sovětské podpoře mezinárodního obchodu s narkotiky.

Vztahuje se to i na Spojené státy?

No, jistě. Jedině tam je mezi komunisty a mafiány úzká spolupráce.

- Jakápak spolupráce… - Pane!

Promiňte.

Vědí, že Batak je v Londýně volný.

- Chtějí to rozšířit. - Jenže kdo?

- Bulhaři. - Proč?

O Vashunivovi nepustili ven nic. V tomto dodrželi vládní úmluvu.

- Kdo jiný by to byl? - Bulhaři dobře vědí, že mi to tajíme.

- Ale stejně dobře vědí, že to dlouho nevydrží.

A spěchají.

- Ale proč? - Dobrá otázka.

Co vám vůbec řekl?

Prověřuji to. Zapomněl, že jsme mu v 1967 měnili kontakt.

Pochopitelně.

Špatně hodnotí některé svoje ruské zprávy.

- To děláme občas všichni. - Co ten hoch Michael, její přítel?

Nemáš čas.

Ne, teď vás chci oba stáhnout.

Vše probíhá podle plánu a dodržíme vládní dohodu, dokud ji neporuší oni.

Co ten našeptávač? Co bude s ním?

Už jednou mu zahrál do ouška. Nebudeme dělat nic a on to zkusí znova.

Kam mě vezete?

Do bezpečí. Tam teď budete několik týdnů.

- Bude tam má dcera? - Spíš ne.

Pan Cowley se té otázce taky vyhnul. Kdy ji tedy uvidím?

Je tu pár komplikací.

- Myslíte bezpečnost? - Jo, přesně.

Když Anně vysvětlím situaci, ujišťuji vás, že neřekne nic.

Když jí řeknu, že se tady jedná o moji bezpečnost, tak…

Na našem místě byste to udělal?

- Patrně ne. - Anna má velký talent. Víte to?

- Viděl jste ji? - Jo.

- A co hrála? - Dvořáka.

Idiot.

To je léčka!

Kde je?

- Okno nad kavárnou. - Kryj mě.

- Doyle, Doyle. - Co se děje. - Utekl mi.

- Co superšpión? - Je v pohodě.

- Co to slyším? - Oznamují konec naší hry na zapřenou.

Vystupte si. Pojďte honem!

Promiňte, uvolněte to tady.

- Ano, jistě. - Vytlačte rychle ty lidi.

Co se stalo? Kdo to byl?

Běžte pryč!

Chceme informace, zastavte. Zastavte!

Lituji. Je to mé rozhodnutí. Anno, sbohem.

Jak je mu?

Je unavený, starý a stříleli po něm.

- Stříleli na auto. - Mohli ho dostat.

První rána šla na Bataka, ale ostatní byly nazdařbůh.

Hvízdaly mi kolem uší.

Kdyby to byl profík, postavil by se za terč, a pak by pokropil zadek auta.

Vybral by si lepší místo.

Vypadá to, že jim nešlo o skutečný atentát.

Podařilo se jim dostat jeho jméno na veřejnost, a o to šlo.

- Pořád to chceme tajit? - Jak dlouho?

Teď, když je to venku, jsou v nebezpečí stovky agentů na celém světě.

- Dokud se tedy nevyjádříme tak či onak. - Na co tedy čekáme.

Tady jsou analýzy Batakových odpovědí při výslechu.

Nezdá se mi to.

- Špion Batak v Londýně? - Všechno jde přesně podle plánu.

Slečno, četla jste noviny?

To o mém otci? Ano.

- Můžeme si promluvit? - Jistě.

Fajn.

Teď ji odvezli.

- Čtyři pět alfa Charlee. - Rozumím, čtyři pět, pokračuj v plánu.

Vezu ji s sebou.

Vy nejste ve skutečnosti novinář, že, pane Haire?

Ne, nejsem.

Vy dokonce asi nejste ani pan Hair?

Ne, to také ne.

Teď už rozumím svým potížím s pasem.

Reportéra? To jsem se spletla.

To nevím. Ale vy k hraní publicitu nepotřebujete.

Myslíte?

Dokonce ani piáno.

Kde to jsme?

Nebojte se.

A kdo jste?

Odvedu vás k někomu, kdo vám řekne vše o vašem otci.

- Zajímá vás, co se stalo? - Stalo?

Jen klid. Jdeme.

To nic, patří k nám.

Počkejte tady.

Chcete tě Cowley.

- Jste taky novinář, jako on? - On se věnuje hudbě.

- A co vy? - Móda. Modely.

[telefon]

Tři sedm. Dobře.

Dobře, pana Bataku. Zatím stačilo.

Už na vás čeká vedle.

Anno.

Tati.

- Je překvapená. - Mlč!

- Už jsem se bál. - Všichni se nepředvádějí jako ty.

- Podívej, jsem celý. - O tom nežertuj.

Jak může mít taková kreatura, tak krásnou dceru.

Nejsem o ní tak úplně přesvědčen.

Nic o svém o otci neví. Všechno jí zatajil. Mně je zle jen, když ho vidím.

- I Pepa Stalin měl rodinu. - A osud jeho dcery?

To je tvůj problém? Zjišťuji, že uvnitř té tvrdé slupky jsi plný citů.

Možná, ale… Ženský daj stejně na vzhled.

- Jsou přesvědčivý. - To jo.

Tady Cowley. Chci ihned uspořádat tiskovku.

Na nápadném místě. Třeba hotel Savoy.

Bude dobře.

Co mám říkat? Nebo spíše neříkat?

Tady tomu se máme vyhnout. Je to prakticky všechno.

Projdeme to cestou. Je to snadné.

- Kdy ho zase uvidím? - Brzy.

- Jen si něco vyjasníme. - Musí to být.

- Kde bude? - To dáme vědět.

Tak půjdeme.

- A cvičte. - Odveze vás.

Povezeme mě slavný dodavatel hovězího?

Hotel Savoy má vhodný vjezd pro dodávky. Nenápadný.

- Řeknu, že lituji a bez komentáře. - Jak si přejete.

- Svoboda západního tisku? - Píšou, co chtějí.

Od nás informace nemají.

- O ruské intervenci mohu mluvit zcela volně? - Ano.

Co je vám?

Ta ruská intervence…

Bodie, jeť do nemocnice! Dostal nějaký záchvat.

Dobře. Pojedu do Welské. Je nejblíž.

Jen klid, jen klid.

Ležte.

Pošlete muže ihned k Welské nemocnici. Asi srdeční záchvat nebo otrava drogami.

- Puls 150, má těžký dech. - Máte kyslík?

Ne.

Hlavně ať neztratí vědomí. Za jak dlouho tady budete?

Tak pět, možná deset minut.

Sakra, co to děláš?!

- Rychle, hoď sebou. - Nemůžu se vytočit.

- Spěchám do nemocnice, tak rychle! - Budete muset chvíli počkat.

Dobrý. Už to bude. Jedeme.

- Zrada. - Zrada?

Kdo zradil? Koho?

- Zpomal. - Co je?

Je pozdě. Je mrtvý.

- Ten nebude mít moc kytek. - Ani projev.

Ať už se stalo cokoliv, tak to koupil.

Ale nikdo u něj nebyl.

- Co dcera? - Jestli má šikovné ruce…

- Je klavíristka. - Tak to je má.

Soudní? Cowley, slyším.

Už teď zjistili pět druhů jedu.

- A najdou další? - Znáš Bulhary.

Jak se to stalo?

Srdeční záchvat, zřejmě.

Ještě to zjišťují.

Byl jste s ním?

Jo. Jeli jsme na tiskovku.

Zesnulého podle zákona musí identifikovat jeho nejbližší příbuzní.

Aha. A to musím udělat teď?

To ne. Ještě dělají testy.

Tady čtyři pět, jedu na sever.

Proč by chtěl někdo zavraždit mého otce?

- To myslíte vážně? - To myslím!

- Tak proč? - Vy nevíte, kdo byl váš otec?

Co tím chcete říct?

To je fakt sen.

Byl zodpovědný za smrt více než stovky agentů.

Tomu nevěřím.

CIA ho získal v New Yorku, když jste se narodila.

Po deseti letech přešel na druhou stranu a odnesla to řada lidí.

Za dalších deset let zase změnil stranu a odnesli to znovu.

Tentokrát na druhé straně.

Tři sedm ústředí. Vezu ji k sobě, tak tam někoho pošlete.

- Šest dvojku? - Jo, třeba.

Proč vám mám věřit? Proč mě trýzníte! Co tím chcete získat?

- Tři sedm. - Identifikovali ten jed.

- Co to je? - Trioden. Působí za 20 minut po vniknutí do krve.

Já vím.

Nemohl to dostat dřív než půl hodiny před smrtí.

Jo je tady. Dobře.

Tak otrávila jste Bataka, co? Máme vás na filmu při činu.

- Co? - Když jste mu prsty projížděla vlasy. Dobrá práce.

- To je obrovská šílenost! - Vážně?

Blahopřeji. Bylo to krásné.

Snímeček. Mám vás.

Všichni úsměv a budete mít pěknou památku.

- Slyším, čtyři pět. - Ve vzájemné lásce a úctě…

Dokud nás smrt nerozdělí…

Čtyři pět, to nedává smysl.

Právě jsem se zřejmě oženil s vlastí.

- Doyle, je ti dobře? - Pronikáme do filmové branže.

Zdá se, že jsem natočil něco extra.

- Chceš pomoct? - Ne. Vracím se na základnu.

To ne. Mýlíte se.

- Tak už víme o jedu Triodenu. - Co to je?

- Název opery. - Způsobuje těžký srdečný záchvat.

Dobře známe náš vynález.

I kdyby udělat ty hrůzy, ze kterých ho viníte…

Myslíte, že bych mohla zabít vlastního otce?

Ne, to těžko. Kdo jste?

Kde je Anna Heistincová?

Na ni jste taky použila Trioden?

- Takhle to bolí? - Jo, trochu.

Točil jsem jejího přítele a někdo to nechtěl.

Narovnej se a dýchej.

Ano, děkuji. To byla laboratoř.

- Přeexponované jako vždy! - Jo, nejsem žádný kameraman.

Jsi celý, dobrý.

Queens Watch?

Prodal to ten perský milionář.

- A koupil to anonym? - Jo. Jen zařízení prodali za dva miliony.

Hlídali to deset měsíců - a nic.

Teď jsou tam gorily, nabušenci, psi a spousta lidí.

Vyjel ze školy do Hamstetu, kde se sešel s tím druhým.

Podle mne šel nejdříve do Queens Watch, kde se sešel s tím druhým.

- Naběhal toho dost. - Jo.

Má asi silnou nechuť k telefonům.

- Zřejmě hledají tu dívku. - A propadli panice.

- Vědí, že ji máme. - A možná mají strach.

Už je to jedno, Batak nežije. Splnili úkol, tak by měli zmizet.

Co v tom jen je?

- To je ono? - Jste drzý.

Ani na chvíli ji nespuštěj z očí. Žádný telefony.

Kdyby se chtěla prát, pozor na nehty.

- Slyším, tři sedm. - Neřekla nic.

- Co řekla o tom Michaelovi? - Nic.

- Mlčela? - Jo, jako profík.

- Kde jsi teď? - Už mě unavovalo poslouchat jen sebe.

- Je u ní šest dvojka. Jedu k ní do bytu. - Možná ho hlídají.

- Použiju svůj bulharský rákos. - Cože?

Něco mezi silovým paprskem a otráveným deštníkem.

Říká vám něco ten plešoun?

Ne.

- Poznáš, jakou řečí mluví? - Jsou daleko.

Co víme o tom domě číslo osm?

Na první pohled je normální.

Ale přeci by mě nehonili kolem zahrady jen tak bez důvodu.

Dobře, pusť to znova.

Ten nás k ní zavede.

Vědí, že Michaela už známe. Je to ten druhý.

Nechte v laboratoři zvětšit toho plešouna a pošlete mi to.

- Hned. - Jak to? Dobře, dík.

Auto si půjčili před týdnem. Platili hotově.

Pozdě, už se ho jistě zbavili.

Třeba nemají takový výcvik jako my.

Zjistili jsme něco víc o tom Hamstetu?

Nic moc. Je tam velký provoz. Staví se tam o sto šest.

Dekoratéři, dělníci a náklaďáky.

- Ale do domu nikdo nechodí. - Jen náš přítel Michael.

Nový majitel se tam vůbec neukázal.

Lidé říkají, že si tam hlídá něco cennýho.

Třeba horkou linka do Moskvy, ne?

- Bodie, máš něco? - Ne, nic. Jen tohle.

- Co ti je? - Pokoušel jsem se natočit velkofilm.

Ale někomu se to nelíbilo.

- Kdo to je? - Batak ne.

Možná než šel do vězení. Mladší, tlustší.

Třeba jeden z bratrů, má dva.

- Kde si to našel? - V knize Beethovenových sonát.

- Že by to schovala? - Třeba tím jen založila skladbu.

Každopádně to nic neprokazuje a ani nedokazuje.

Bodie, přivez ji sem. Doyle, ty si pusť ještě jednou ten film.

Tak znova.

Tenhle ji hlídal.

- Tak drahá Mata Hary jdeme. - A kam?

Pozval si nás šéf.

- Nemáte té hloupé hry po krk? - Tu hloupou hru hrajete vy.

Váš život, kariéra je už teď pryč.

O co šlo? Peníze, vydírání?

Nebo snad láska?

- Ozvi se, tři sedm. - Asi to mám.

- Bodie se nehlásí. Něco se děje. - Bere hodiny klavíru.

Tak se podívejte.

S naším plešounem to nemá nic společného.

Frede, zastav to.

To je Stefan Batak.

- Mrtvý měl Batakovy otisky. - Záměna.

- U Bataka by to nebylo poprvé. - Takže Batak stále žije.

A hezky v Londýně.

Nikdy jsem nechápal, proč chtějí Bulhaři Stefana Bataka vyměnit.

Modroočko z KGB.

Proto ta publicita. Hlásíme, že ho máme, pak že je mrtev.

A Batak pracuje dál.

Tady Cowley, pošlete ozbrojené muže na Redmondské náměstí.

Vyhlašte pohotovost. Další rozkazy dostanou na místě.

Ano, dobře.

Tři sedm, konečně ses ozval. Co se stalo?

Ztratil jsem tu dívku.

- Ty jsi v pořádku? - Ano. Jen jsem dostal ránu palicí.

Na tu holku zapomeň. Čekám tě na Redmondském náměstí.

Máme tam schůzku se Stefanem Batakem.

Otisky v bance vyměnili už dávno. Skutečný Batak je u nich.

- A jeho dceru taky vyměnili. - Jo.

A ta nepravá oddělala falešnýho agenta.

Když je ta holka, co oddělala Batak jedním z agentů, proč ji chtějí zpět?

Možná se nad ní slitovali.

A riskovali životy proti Bodiemu?

Třeba jeho pověst do Sofie ještě nedoletěla.

Doyle, co kdyby si začal brát ty Bulhary váženě.

- Anno. - Tati.

Tys mě zachránila…

Ano.

Copak bych lhal?

A co ten druhý muž? Ten tvůj dvojník?

Anno, je mnoho věcí o kterých nevíš. Jsou důležité.

Tati, chci to vědět.

- Říkali, že byl zavražděn. - Ne, nebyl. Říkám ti pravdu.

- Co je? - Řeknu ti to pak.

- Ty si nikdy neudržíš ženskou. - Vzali mi ji násilím.

Dobře, tak jdeme.

Nejspíš spěchali.

Vyhlašte poplach všem letištím a přístavům.

Stefan Batak cestuje pod cizím jménem. Všechny informace o něm byly podvržené.

Možná cestuje s mladou ženou, s dcerou.

- Co teď? - Queens Wath. Jedeme.

Podívej, americké pasy, pro oba.

Pojišťovací karty. Anno, jsou pravé, ne padělky.

Můžeme spolu začít nový život.

- V Americe? - Ano.

Začnu pracovat v Texasu a ty můžeš dál studovat.

Chci zůstat tady. Mám tady přátelé a učitele.

Jsou tam nejlepší učitelé na světě. To snad víš.

Co to znamená?

Máme velmi málo času.

Máme důležitou zprávu.

- Poslouchám vás. - Našla se tableta s jedem.

Byla pod kůží. Působí s časovým zpožděním. Odhadovaná doba čtyři dny.

- Podrobnosti? - Ne, díky.

Když ho Bodie přebíral, byl už vlastně mrtvý.

Nezabila ho.

- Oni mají Vashunina a my máme tělo. - Zneužili k tomu pravou dceru.

Tři sedm, ona není vrah.

- Myslíš, že mu to vrátí víru v dobro? - Třeba ho to zvyklá.

Když jsem řekla, že ten muž jsi ty, odsoudila jsem ho k smrti? Mluv!

Musíme rychle pryč.

Už v té době umíral. Měl nevyléčitelnou nemoc.

- Tati, ty mi lžeš! - Přísahám!

Dejte mi ještě dvě minuty. Přesvědčím ji, aby šla s námi.

- Už není čas. - Tak zněla dohoda.

- Dobře. Mluvit bude on, její přítel. - Řekni, že prosím.

Okamžik.

Zabij ji!

- Kam ho vezete? - Do bezpečí.

Kam? Slíbils, že se nikomu nic nestane.

- Je tvůj otec. - Ale co je ještě? Řekni!

Kde je? Proč nejde!

Poslouchej, poslouchej dobře.

- Proč nejde! - Chci ti všechno říct.

O tvém otci a proč tě tu nemůžeme nechat.

Konečně. Velký strýc z Bulharska. Vítejte u nás.

Jedeš s ní, nebo se mnou?

- Pojedu se šéfem. - Proč ne.

- Zkus ji tentokrát neztratit. - Pokusím se.

www.Titulky.com