Original subtitles

- Čaj? - Na loď se dostal asi v Amsterodamu?

Jo. Schoval se do nákladového prostoru.

Moment, kapitáne!

- Je tam černý pasažér. - Máte oheň?

Zapálím to!

Cowley! George Cowley!

CI5!

Přivezte ho. Řekněte, že ho chce Meredith.

Rychle ho přivezte.

Profesionálové.

Mrtvý svědek

Moc hezké místo.

Byl to jeden z našich nejlepších lidí, sire.

Zvláštní konec.

Po celý svůj život vyhledával anonymitu.

Vždy o ní stál.

A nic není tak anonymní jako tohle.

Až odjedu já, tak nebude chybět pompézní pohřeb.

A on přitom udělal pro naši zemi víc než tuším.

- Jste skromný, sire. - To právě nejsem, Cowley.

Mám nezkrotnou touhu být uznáván na veřejnosti.

Velmi by mě potěšilo, kdybych si mohl přečíst svůj vlastní nekrolog.

S tím, že dokonce ani tisk nebude psát o zemřelém špatně?

Přesně tak. A co vy, Cowley?

A co vy, Cowley? Jak to chcete? Mramorový pomník nebo neoznačený hrob?

Zatím jsem o tom ještě nepřemýšlel.

Na vašem místě bych nejspíš nedělal nic jiného.

- CI5 nemá klid. - Ani tady.

- Omluvte mě, prosím. - Jistě.

Budu tam za půl hodiny.

Cowley už jede.

Cowley už jede.

Tak vylezte odtamtud.

Co ten cirkus znamená?

Slyšíte mě?! Tak se vzdejte!

- Utajili to před novináři. - Dobře. Támhle je?

- Ano. - Má plyn.

- Kdo to vlastně je, ten Meredit? - Přítel z Hong-kongské mise.

Jeden z nejlepších mužů, co jsem měl.

Myslel jsem ale, že už nežije. Nechte to na mně.

Cowley!

Jsem rád, že jsi živ.

Zpráva říkala, že tě chytli a že jsi mrtev.

Byla to skoro pravda.

Pojď, půjdeme pryč.

V pořádku. O formality se postarám.

To bude jen vyčerpáním. Je tu někde klid?

- U nás v kanceláři. - Dneska se tady nic nestalo, rozumíte?

Moc nám toho neřekl.

- Není něco silnějšího? - Mají tady čistej líh.

Je ti líp?

Omlouvám se, Georgi, ale ještě před třemi dny jsem byl u Rudých Kmérů.

Byl to opravdu dramatický příjezd.

- K čemu byl ten výstup? - No,…

- Byl jsi tady za půl hodiny. - Máme tady telefony.

Jo, a já jsem černý pasažér bez papírů a totožnosti.

Můj příběh by úředníci nikdy nepochopili.

A jaký je to příběh?

Začni třeba, jak ses dostal z Kambodže.

- Pomohl mi Raduk. - Raduk? Ten z KGB?

Tam byl. Pak dělal pro Čínu.

Ale to už taky ne.

Teď by se chtěl dohodnout s tebou.

- A o čempak? - Chce novou totožnost a peníze.

Rychle nebo ho zabijou. To on ví.

- Co za to? - Dá nám jméno.

Jméno zrádce. Špičkového dabla pro západní špionáž.

S krycím jménem Sfinga.

- A kde je Raduk? - V Londýně, doufám.

Trhli jsme se, když nám byla KGB v patách.

Jak do toho zapadáš ty, Coline?

Jsem zprostředkovatel. Proto mě dostal z Kambodže.

- A proto za mnou Moskva poslala i Kodaje. - Kodaje? No, to si tě považují.

Jsem v dobrých rukou.

Málem mě dostal v Amsterodamu. A tady si mě najde taky.

Stačí mu, když si jenom přečte lodní řád. Pojď, dostaneme tě pryč.

Schovej ho.

- Postarám se o Meredita. - Nech mě!

- Kdo půjde? - Ty.

- Dobrý? - Jo.

- A ty? - Jo.

Asi toho chlapa znám.

Střelíš po něm a pak řekneš, že ho znáš. To je dobrej vtip.

Ale ne Kodaje. Toho řidiče.

- Jak mu je? - Rána je jenom lehká.

Je povrchní, ale celkový stav… no…

- Vypadá, jako by byl rok v koncentráku. - Dva, doktore.

No, potřebuje klid.

- A proteinovou dietu. - Dobře. Díky, doktore.

Ještě něco. Nějak se dostal k plné láhvi whisky.

- Teď by neměl pít. - Zařídím to.

Lékař říká, že máš mít klid.

Nebyl jsem ve slušných šatech dva roky.

A ještě něco mi scházelo. Skoro jsem zapomněl chuť whisky.

Ta ti v tomhle stavu neprospěje, Coline.

Nevěřil jsem, že tohle uslyším.

- Ani že se my dva setkáme. - Odpočinek.

Pak oslavy.

Odpočinek je věc, které jsem odvykl. Musím se to znova naučit.

- Ale zatím… - Co je s tebou, Coline?

- No tak, Georgi. - Ne!

Měl bys být dva roky v rudým lágru.

- Přestal bys být puritán. - Vím, že jsi prožil peklo.

Jo, to jo.

Pro ně jsou lidi pouhý pokusný materiál. Cihly, plastelína.

Můžou je spálit, rozsekat, vycucat jako houbu.

Všechno jedno. Důležitý je jen cíl.

Jak tě chytili?

- Raduk? - Raduk tě zavřel a pak ti pomohl ven?

Jo, s dvouletou přestávkou.

- Proč? - Znáš Raduka. Pro něj to je hra.

- On je složitej. - A co na to jeho chlebodárci?

Rusové a Číňani si to nechali líbit, protože měl dobré výsledky.

A proč právě ty?

Po dvou letech o mně věděl Raduk úplně všechno.

I to, že ze všech lidí ho s tebou spojím právě já.

Tak co mu mám říct, Georgi?

Chceš s ním mluvit?

- Mám zájem. - Zájem? Je to lepší než filmy.

To nedej Bože! Nechci ani klobouk, ani honosné peří.

Jasný postoj. Myslíš, že je to dobře?

To určitě, Coline. Právě jasné postoje mi umožňují udržet si dobrou pozici.

- Dohodnuto na zítřek. - Dobře. Jenže ne sám.

To ne.

Raduk ti nabízí jedno z největších tajemství v dějinách špionáže.

Podívej, v jakém jsi teď stavu. Nedokážeš ani přejít ulici.

Nemluvě o tom, že na tebe někde číhá Kodaj.

Dostal jsem se přes půlku světa až sem.

Raduk nikomu nevěří. Ani mně!

Když se objevím se dvěma pitomci, vezme to jako podraz!

Kdyby nebylo těch pitomců, tak jsi mrtvý!

Promiň, přehnal jsem to, ale musím tam sám.

Dobře, ale až se vrátíš, vezme si tě doktor do parády!

Souhlas?

A nezkoušej mě sledovat, Georgi.

Meredite, ví máma, že jdeš ven?

- Dík za záchranu života. - Celý Meredit. Taková maličkost!

Úsměv ti přece musí stačit! Co bys chtěl, Doyle!

No jo, nechat si sloužit. To daleko nedotáhne.

Mám blahopřát? Dvě ku jedné, že vám utekl.

Znám jeho řidiče.

Před několika lety jsem ho sledoval.

Je to Polák. Přišel během války.

Jan Malenski.

A co Gregori Bulakov?

- Znáte ho? - Toho zná i moje máma!

Ovšem! To jméno nám řekl i sám Bulakov.

Když přeběhl. Jo.

Mezi mnoha jinými všechno lidi z KGB.

Kdysi jsme si Malenského oťukli.

- No a? - Nic.

- Doteď. - Takže tě nezná.

Ne. Ale toho by Kodaj použil, kdyby nemohl sám.

Tak dobře! Seženete ho.

Ale nejdřív vám chci něco říct. Jednak, nepodceňujte Kodaje!

I když se mu dnes nepodařilo Meredita zabít, je prvotřídní agent.

A pak nezapomeňte, oč se tu hraje.

Ta operace je životně důležitá.

S touhle muškou můžeš tak na jeleny.

Stál jsi pořád před Cowleym!

Buď rád, že jsem ti neustřelil hlavu.

Zbabral to, Raduku.

Vzájemné obviňování je přepych, který si nemůžeme dovolit.

- Uvěřil té historce? - Myslím, že jo.

A co je pro agenta nejdůležitější?

Když má příběh, drží se ho.

Zpátky nepůjdu. Je to moc riskantní.

Musíte.

Všichni musíme, dokud nesplníme úkol.

A Cowley nezemře.

Moc pěkný, Malenski, že jo?

Nechat se honit autem!

Já to taky nemám rád.

- Neřeknu ani slovo. - Ztichni!

- Raduk posílá pozdrav. - Vážně?

Věří jen tobě, Georgi. Chce mluvit jen s tebou.

To má být lichotka? Tady, ale pozor!

Jde o to, jestli chceš.

To bude záležet jenom na tom, co Raduk navrhne.

U Manly bývala letecká základna.

Ano, znám ji.

Raduk se tam s tebou zítra v poledne sejde. Sám!

Dostane nový pas, novou totožnost a peníze.

- A dá ti to jméno. - Té Sfingy?

Ano. Pak odjede a příběh skončí.

Ale Kodaj si to představuje asi poněkud jinak.

To je tvá starost, Georgi. Musíš uzavřít přístup k letišti,

aby se Kodaj nedostal k útoku zblízka.

Ale Raduk pojede na základnu a zpět, Kodaj muže zaútočit kdykoli.

Leda, že by si koupil ve freeshopu řízené střely.

- Raduk tam přiletí? - Má k dispozici vrtulník.

Na to, že je na útěku má poměrně dostatek prostředků.

Raduk věděl už dávno, že dřív nebo později přeběhne,

takže se na to patrně připravil.

Nemůže věčně tahat za oba konce provazu.

Jo.

Ale Raduk to pořád zkouší.

Mohu letiště v Manly uzavřít, ale bude to velká operace, mnoho mužů, velký pohyb!

Je to jako bychom poslali Kodajovi pozvánku.

Možná to ví. Raduk už není, co býval.

Tak dobře.

Má ještě jednu podmínku.

Půjdeš tam sám.

Když tam někdo přijde na blíž než 500 metrů, ztratí důvěru.

Překvapuje mě, že si v jeho situaci může klást podmínky.

Je velmi zneklidněn, spoléhal na Sfingu,

- ale ten to odmítl. - Kdy to bylo?

Je to 4 dny.

Díky Bohu za to.

Pro tebe propustka z pekla. Pro mě odhalení zrádce.

Agenta, kterého teď Raduk zradí bez výčitek.

- A draze. - Možná ano, ale přesto velmi levně.

- Co chce, Georgi? - 24 hodin klidu, vzpomínáš?

Jak jsi přeješ, Georgi.

Archiv? Tady Cowley.

Pošlete mi všechno, co máte o Janu Malenském.

- Jehly ne! - Pan Cowley říkal, že…

Tam, kde jsem byl, používají jehly k pokusům.

-Ale injekce je přece účinnější… - Říkám jehly ne!

Tak dobře.

Vezmete si tohle a já se na vás přijdu za 5 hodin podívat.

Hezké sny.

Neřeknu nic.

Ještě jsem se tě na nic neptal.

Nic ze mě nedostanete!

Z tebe?

My ti naopak něco dáme.

Odkud to je?

- Je po matce, nezdá se ti? - To jo.

Určitě.

Tvoje sestra Soňa a její muž a děti v parku ve Varšavě.

Minulé léto.

A strejček Petr v národním kroji.

Vskutku hezké.

Kde jste to vzal a proč mi to ukazujete?

Víme o tobě už celá léta, Jane!

A tak jsme si řekli, že taky trochu poznáme tvoje zázemí.

- Nebylo to ani těžké, že Bodie? - Ne.

Tak víme o tvém bratranci, který je v mincovně.

O tvé sestře, o matce vdově.

A o všech ostatních pro případ, že bys nám jednoho dne mohl pomoci.

A ten den nadešel.

Když vám pomůžu, Kodaj nechá zlikvidovat moji rodinu.

Když nám pomůžeš, bude zlikvidován on.

Takové riziko si nemůžu dovolit, pane Cowley.

V tom případě nemám na vybranou.

Nechám tvoji rodinu v Polsku označit za západní agenty.

- Tomu nikdo neuvěří! - Moji lidé se o to postarají.

To je svinstvo!

Jste jako Kodaj! Využíváte lidi! Nevinné lidi!

Kohokoli! Jen abyste dosáhli svého.

Ano, já se snažím dosáhnout svého!

Ale nejsem jako Kodaj.

O lidi, které využiji se postarám.

Pomoz mi! A já ochráním tvou rodinu.

Když odmítneš, udělám to, co by udělal Kodaj.

Což Kodaj stejně udělá, až už tě nebude potřebovat.

Víš přece, kde Kodaj je. Tak mluv!

No tak. Pověz, kde je.

Ne.

Bradock street, 141 .

Hlídejte ho pozorně! Nikdo tam nesmí a Kodaje chci živého.

A s ním všechny z toho domu, rozumíte?

Jako z učebnice. Hlavně ty, Bodie!

- Dobrý den. - Dobrý, Stevensi. Doma je zatím klid?

- Jako na hřbitově. - A pan Meredit?

- Pořád spí, pane. - Dobře, jděte se taky vyspat.

- Je řada na mně. - Dobře, pane.

Cowley.

Myslím, že nadešel čas k rozmluvě.

- Dnes na bezpečnou vzdálenost. - To narážíte na náš poslední rozhovor?

Mám po něm jizvu.

Připomíná, jak málo váží vaše slovo.

Asi jako vaše.

Měl jste také zbraň. Já byl jen rychlejší.

Naštěstí ne dost.

Vy teď jistě nevoláte kvůli vzpomínkám na minulost.

Ne, chci s vámi mluvit o přítomnosti a budoucnosti.

- Kdy budete na místě? - Za pět minut.

Nechám ho mluvit, jak to půjde.

Dobře.

Nemyslím, že si máme co říct, ale přesto poslouchám.

- Chci Raduka. - Ale já Raduka nemám.

Můžete ho mít. Zítra v poledne na letišti v Manly.

Vidíte, mé informace jsou přesné.

Mohl bych třeba zabít Meredita, kdy budu chtít.

Ale ten mě nezajímá. Raduk jo!

Vy a já jsme přece dvě strany téže mince.

Ale je to stará mince z války, která už skončila.

Ale Raduk a vy tu válku zase rozpoutáte.

Myslete na budoucnost.

Je to zrádce! Zaslouží si trest.

Taky hledám svého zrádce, Kodaji…

Lidi dneska nemaj stání.

Jak to řekneš?

Proč já? Ty to řekni.

Dík.

Dobrá zpráva.

Dobrá zpráva je, že tady můj kolega Kodaje nezastřelil.

A špatná že vám utekl.

- Jo. - Zase. -Jo.

A to jste moji nejlepší.

Byli jste nejlepší.

- Nemáme co dodat. - Snad jedno.

- Kodaje varovali. - Jak?

Přijeli jsme tam hned, jak nám dal Malenski adresu.

- Byl tam někdo venku? - Kdepak.

Byl by vidět. Jeli jsme přesně podle učebnice.

Malenski má ženu.

- Nebyla u zatčení. - Nicméně ta žena žije, Bodie!

- A tady v Londýně. - A mohla zavolat Kodajovi, že se její muž nevrátil domů.

- A Kodaj si zbytek domyslel. - Jo.

Telefon ale Malenská neznala.

Zatímco Kodaj zřejmě ano.

Meredita musíme přestěhovat pryč.

- Co takhle číslo 12? - To půjde, ale někdo s ním musí pořád být.

- Rozdělte se! - Zas chůvy? - Splň rozkaz!

A ujistěte se, že vás nikdo nesleduje.

Už nechci žádné další chyby.

Tady Cowley, CI5. Chci velitelství letectva.

Je něco?

- Ne, čisto. - Co je? Kodaj vás trápí?

Kodaj trápí Cowleyho.

- Kam jedeme? - Do úkrytu.

Když jsem utekl z Kambodži, myslel jsem, že jdu na svobodu.

Za těchto okolností bych si nestěžoval.

Co vy o tom víte?

My o tom víme všechno, Meredite.

A všichni! Jenže o tom pořád takhle nežvaníme.

- Tak jdem. - Jdeš první? - Prohrál jsem los.

Krása.

- Kde je bar? - Lituji. Nenaléváme.

Já mám žízeň.

Dojdi něco koupit.

Ne, musím být s tebou.

Venku číhá zlej vlk.

Jo, já vím.

Jo, Meredite…

- až se Raduk a Cowley zítra dohodnou… - Cože?

- No jo. A co? - Dostanu vyrovnání za dva roky.

- A ještě něco navrch. - Utratíš to tady?

- A kde? - A co ten tvůj zlej vlk?

Až Raduk Cowleymu vše řekne, přestanu ho zajímat.

Zato teď ho zajímáš až moc.

Snažím se, aby mě nespolknul.

Jak se Kodaj dozvěděl o Malenském?

Kdo je Malenski?

Náš zdroj informací o Kodajových pohybech.

Jeli jsme přímo tam, ale Kodaj už o tom věděl.

- Opravdu? - Jo, a vzal rychle do zaječích.

Standartní technika. To dělají všichni.

- Všichni? - Ovšem.

Teď spát.

Kup mi skotskou, pak usnu.

Usneš i bez ní.

S menším rámusem by to nešlo, Kodaji?

Věci můžeš řešit i jinak.

- Kryj mě!

Meredite?

Jak k čertu zjistil, že je tady?!

Někdo někde čekal, až mu zavolá.

To nám Cowley spočítá!

Zavedli jste Kodaje přímo k Mereditovi!

- Vyloučeno! - Tak jak se o tom teda dozvěděl?!

- Mohl to být Meredit. - Meredit?!

- Měl v pokoji telefon. - Jsou chvíle, kdy prokazuješ inteligenci.

- Jenomže teď jsi úplně mimo. - Měl tady přece telefon.

A dva má Kodaj v domě. Musel to být Meredit.

A proč by Meredit volal své vlastní katy?!

Třeba se prostě špatně vyznal v lidech.

Jedno je jistý, pane! Nás tam nikdo nesledoval.

- Cowley. - Dobré odpoledne, pane Cowley.

Tak co? Budete teď rozumnější a dáte mi Raduka?

S vámi já jednat nebudu, Kodaji!

Když mi ho nedáte, Cowley, vezmu si ho sám.

Zkuste to, když chcete.

Až se zítra v Manly setkáte s Radukem, budu tam.

To bude výborná příležitost k výměně názorů.

Dost možná. Ale jen mezi námi.

Raduk nestačí říct ani slovo.

Dík, Miku!

Lidi se mnou nemluví. Hrůza!

Blbost! Jen Cowley nám v tomhle týdnu zatopil třikrát za sebou.

- A co platíš ty? - To si myslí, že jsme včerejší?

Nech toho už! Jdu čůrat.

Pardon.

- Prosím? - Jeden džus.

- Jak to můžeš pít? - Pomáhá to trávení.

Možná, ale zase co piješ!

- Za takový peníze! - Co mám dělat? Objednal jsi to ty.

- Je to tak. - Tak už toho nech!

Ty přece víš, že nás nikdo nesledoval. Používali jsme radiotelefon…

a Kodaj stejně všechno věděl.

Jak to říkal Meredit? Udělej svý a zmiz.

Když jsme ho tam odvezli, všechno jsme prohlídli. Taky jsi nikoho neviděl.

Jo.

A sotva tě s ním nechám, vlítne tam Kodaj!

Musel mu volat Meredit.

Ale oni ho zabili.

Ty Cowleyho hry!

Neříká nám všechno. Proč nám proboha jednou neřekne všechno?!

Meredit myslel, že je nenahraditelnej, ale nebyl.

Ale proč by dělal pro ně?

Po dvou letech v Kmérským lágru bych to udělal taky.

Jo, ale co by ti bránilo změnit strany dvakrát?

S Cowleym se dobře znali.

Už z Honkongu. Přátelé z dávného východu.

Když Meredit zradil, mohli ho použít k oklamání Cowleyho.

Nemá to smysl, ale když jsem viděl ty dva telefony…

Doyle, kup něco k pití a přestaň s tím hádáním z ruky.

- Jsi na řadě. - Ale tohle nebylo pití.

Běž, chci skotskou.

Určitě za to přijdeš do nebe.

Radši zůstanu tady.

Ležák pro mě, lásko, pro něj džus.

Ten hoch…

myslí jen na svoje zdraví.

- Co si dáte vy? - Na mě je brzo.

- Kolik to bude? - Jeden džus a ležák…

- 1,35 libry, prosím. - Jo.

- Fakt nechcete? - Vážně.

Škoda.

- Čí to je? - Co? - Tohle.

To piješ ty, ne?

Dík, to jsi mě potěšil.

Samá dužina.

Moc drahá.

Šlo to.

Pojď, padáme.

- Co? - Do Manly je to kus cesty.

- A co můj ležák? - Měl jsi pohnout.

- Jsou tu všichni? - Jo.

Dobře.

V poledne má helikoptéra přistát tady.

Raduk vystoupí a půjde do hangáru, kde budu čekat.

Za pár minut opět vyjde a vrátí se do helikoptéry a odletí.

Takže mezipřistání na deset minut.

A během této doby se ho pokusí Kodaj zabít.

A od vás chci, abyste uzavřeli celou tuto oblast tak, aby neproklouzla ani myš.

Hned se převlečeme za kočky, pane!

Hlídejte i přímé přístupy k letišti. Cesty, silnice…ať všude někdo je.

- Kodaj přijde. Vím to. - Zůstanete tady s Radukem sám…

- a to se mi nelíbí! - Ani mně ne, ale o mých rozkazech se nediskutuje!

Teď můžete jít. Teď musí být v okruhu 500 metrů čisto.

Je úplně jedno, co se bude dít nebo kdo přijde.

A pozor! Zakazuji až do odvolání jakékoliv zbraně!

Kdo to poruší, stráví zbytek života s ruskými rybáři.

Nerad se vnucuju…

Přistání během deseti minut. Začněte sledovat prostor.

Těším se, až se Kodaj objeví.

- Svrbí mě ruka. - On není úplně zlej.

- Neumí zacházet s pistolí, ale… - Jo, má rád zvířátka a děti, co?

- Možná nepřijde. - Ale přijde.

Cítím to v kostech.

Raduk je přesnej.

Kde je Kodaj?

Kontroluje situaci, řekl bych.

Předvádí se moc dlouho.

Víte, že tohle je soukromej pozemek?!

- Máme propustku. - Jo.

- Jste si tím jistý? - Jo, úplně.

- A od koho? - Ministerstvo obrany.

Vstup povolen.

Tak jo. Když máte povolení, nemám námitek.

Dík.

Doufám, že máte povolení na ty zbraně.

Cowley!

Cowley!

Říkal jsem vám, že to bude jenom mezi námi, Cowley!

Co je v tom kufříku?

To co Raduk chtěl.

Nový pas a 200 tisíc.

To co slíbím, to splním.

Až to budu s Radukem oslavovat, tak připijem na vaši poctivost.

Tak mi to hoďte!

Otevřu!

Tak už sakra jeď!

Vy jste stříleli?!

Pomůžete mi z tý vesty?

- Střílel jsi? - Nepopírám to.

- Doyle? - Taky, pane.

Já to věděl. Nikdy neděláte, co řeknu!

- Mohl vás zabít! - Hloupost!

- Mohl mířit na hlavu! - Na 20 yardů v takové tmě pistolí?!

Doyle, nech to auto a jedem!

- Kam jedeme? - To se teprve ukáže.

- Doyle, ty řídíš! - Ano, pane.

- Ať všechny stáhnou! - Proč nejede někdo s námi?

Protože nechci žádný procesí.

- Víc. - Víc to nejde.

- Ještě to zkuste! - Zvláštní známosti.

Zapni zesilovač.

Tady John Braun, ozvěte se, královno.

- Tady John Braun! - Slyším, Johne Braune, jak to vypadá?

Helikoptéra letí směr 315. Rychlost asi 90 uzlů.

Přesná poloha nyní 5050 severně, 0201 západně, přepínám.

Děkuji, Johne Braune, přepínám.

Bodie, teď nás naviguj.

Jak jste věděl, že musíte mít vestu?

- Předtucha? - Předtucha?!

Když začal Meredit před 4 dny tvrdit, že mluvil se sfingou, věděl jsem, že lže.

Ať chtěl Raduk cokoliv, nebyl to nový pas.

- Nám taky nevěříte? - Vím, že se v tobě skrývá nejeden talent,

ale svým chováním za Mereditem přece jen pokulháváš.

Co jsem ti o něm říkal!

Cíl nyní 5053 severně.

Směřuje stále k 315.

- Příští vlevo. - Jak jsou daleko?

Tak pět mil, pane.

John Braun královně, vrtulník se zastavil na 505 severně, 0204 západně.

Ztrácí výšku, přepínám.

Díky, Johne Braune! Každou změnu hlaste.

Rozumím, královno, konec.

A tady zatoč.

- No? - Malý dárek.

Jak dopadl Cowley?

Musí to být tady! Gordonhouse. Místo i pro concorda!

Jedem!

Zadem!

- Nemá ani škrábnutí! - Vystřelil jsem víckrát.

Když střílíš po Cowleym, musíš mít jistotu!

Měl jsem jistotu! Střílel jsem čtyřikrát!

Co teď budeme dělat?!

Můžem se dohodnout, Cowley!

Řeknu vám to jméno zrádce.

Já ho znám! I jeho nositele.

- Dělal jsem s ním 20 let! - Tak proč jste ho nezatknul?

Protože dělal pro nás! Vždy dělal jen pro nás!

To vám nevěřím, Cowley!

- Nevíte, kdo to je! - Ať mluví.

Byl, Raduku. Ten muž je mrtev.

Teď blafujete, Cowley!

Já ne! Stůj!

Jak jste to věděl o Mereditovi?

Nevěděl!

Ale začal tvrdit, že jste mluvili s mužem, o kterém jsem věděl, že je už po smrti.

Dokonce jsem mu byl i na pohřbu.

Za těch okolností mě nijak nepřekvapilo, že vám nechtěl pomoci.

www.Titulky.com