Original subtitles

DIGITÁLNĚ RESTAUROVÁNO V ROCE 2021 S ROZLIŠENÍM 2K.

Žhavá sobotní noc (1932)

Marysville má jednu banku, dvě hasičská auta, čtyři tramvaje,

a rušnou telefonní ústřednu. V neděli všichni vědí,

co ostatní dělali v sobotu... a ve zbytku týdne.

Vystavte certifikovaný šek na 183 dolarů a 28 centů.

- 183,28 dolarů? - Ano.

A zaplaťte na účet Hartfordské velkoobchodní společnosti.

Hartfordská velkoobchodní společnost.

"Ruth, co říkáš na rande v sobotu večer ve Willow Springs? Joe."

- Frede, pošli to Ruth. - Jo.

Pro Ruth.

Jo. vím. Hej, přihrej to dopředu, žabí ksichte.

V šekové knížce mám jasně napsáno 11 dolarů 21 centů.

Víte, co se stalo? Vrátil se mi zpět.

Pět let zde podnikám, a mám se nechat urážet?

"Ruth, co říkáš na rande v sobotu večer ve Willow Springs? Archie."

...dnes ráno jsem říkal své ženě,

že jednou budu milionář, jako ten Romer Sheffield.

Na shledanou, pane Ginsbergu.

- Ne! - Měj slitování, Ruth.

Nemám ze života žádné potěšení.

Po páté říkám... ne!

Jen my dva.

Já věděla, že to přijde. Ne, díky.

Proč ne?

Když tvá přednáška o fotbalové technice trvá celou věčnost.

Vzdej to, žabí ksichte.

V sobotu pozvu Ruth sám.

Nějaké blechy?

Vrať se do své klece, gorilo!

"Když je požádal o tanec, dívky se zachvěly."

Zmiz, naivko!

- Co ty na to, zlato? - Seš si nějak jistej.

Je těžké se mi zavděčit. Uděláme si žhavej sobotní večer?

Záleží na tom, jak bude teplo.

To záleží na tobě. Co říkáš?

Celá parta jede do Willow Springs.

Dobrá. I tak bych se doma nudila.

Tumáš, Evo.

A teď běž s tetou Minnie na nákupy.

Jistě, otče.

- Díky moc. - Nemáš zač.

Otče, můžu si na dnes a na sobotu vzít auto?

Nezdá se mi to vhodné, abys tolik večer jezdila autem.

- Mohlo by to vést k nežádoucím... - Proč ne?

K nežádoucím drbům. Nezdá se mi to moudré.

Dobře víš, že bych nikdy neudělala nic neslušného.

Ovšemže ne...

Dobrá, můžeš si ho vzít.

- Děkuji. Ahoj. - Ahoj.

- Hej, Evo! - Ahoj, Archie. Co tě trápí?

Hele, Connie jde v sobotu na rande s Ruth, že jo?

- No a co? - Nešla bys se mnou?

- Dohodnuto. - Skvělé.

- Už měsíc jsme spolu nikde nebyli. - Sobotu po obědě.

Táta mi půjčí auto se střechou.

Ještě lepší. Když sedím v kabrioletu, zebou mě nohy.

Tak ahoj.

- A reverendu Bottsovi jsem řekla... - Ahoj, Evo. Jak se máš, drahá?

Dobrý den.

A reverendu Bottsovi jsem řekla, že podle mě by si městská rada

měla předvolat Romera Sheffielda a požádat ho, aby opustil město.

Už jen to pomyšlení, že si ji přivedl do svého letního sídla,

a veřejně s ní žije, je ostudou obce.

Máš naprostou pravdu.

- A má špatný vliv. - Přesně tak.

Je se podívejte!

- Romere. - Co? - Podívej.

- Už musíme jít. - Na shledanou.

- Na shledanou. - Nashle.

- Za chvíli jsem zpátky, Camille. - Dobře.

- Dobré ráno, pane Sheffielde. - Ahoj, Connie, jak se máš?

V pohodě, děkuji. Mám dost práce.

Výborně. Pak je banka ještě stále solventní, co?

Je, pane.

Ano, pane Smithi. Ano, pane Smithi.

Osobně jsem to překontrolovala. Zůstatek je správný.

Dobré ráno, slečno Brocková.

Dobré ráno.

Možná jste opomněl odečíst státní daň.

Ano. Z každého šeku, který vypíšete, se platí dvoucentová daň.

Ne, ne, nejen pro demokraty,

republikáni ji platí taky.

Dobře. Na shledanou, pane Smithi.

Jak posloužím, pane Sheffielde?

Stačí, když budete mluvit. Rád vás poslouchám.

- Nemám čas. - Jo, všiml jsem si.

Pokaždé, když přijdu do banky, z nějakýho důvodu nemáte čas.

- Příště raději zavolám. - Zavoláte?

Zdá se, že na pana Smithe máte dost času.

Mluvil jste s ním někdy?

- Ne. Asi to musí být zážitek. - To věru je.

Líbí se mi váš účes. Sluší vám.

Chtěl byste u nás něco vyřídit?

Když o tom tak přemýšlím, tak jo. Chci uložit šek.

30 000 dolarů. Na běžný účet nebo spořicí?

V každém případě na běžný.

Třetí okénko. Pan Billings.

Slečno Brocková, nemohla byste si můj účet vzít na starost osobně?

Proč?

Aspoň bych měl záminku k lepšímu seznámení.

Za druhé: o vašem účesu jsem se již zmínil.

Za třetí: máte modré oči.

- Za čtvrté... - Ten seznam je dlouhej?

Hele, myslím to vážně. Mohu pokračovat?

Jsem zajímavější, když mluvím vážně.

Vzhledem k vaší špatné pověsti, se vám raději vyhnu.

Chápu. Nepřicházím v úvahu, viďte?

Ale, ale... Vidím, že Connie Billop má větší štěstí.

Nepochybuji, že by si s vámi kdykoli vyměnil místo.

Mimochodem, vypadá to, že se pohřešuje nějakej muž.

Já vím. Zírá na mě,

a pudřenkou mlátí do dveří auta, že jo?

- Přesně! - Lak je tam pořádně otlučený.

Půjdu se podívat, co se s tím dá dělat.

Co se v tomto městě děje? To mají všichni vysoký krevní tlak?

- Jak se dnes má? - Byl jsem čistě pracovně, má drahá.

Vážně? Nějaká šmelina či růstový trh?

Co kdybychom nechali Wall Street na pokoji, co?

Pokud si myslíš, že mě tady zaparkuješ,

a půjdeš si zaflirtovat s pošetilou bankovní úřednicí,

- tak seš blázen! - Tak jsem blázen.

Vyplatit 10 000 dolarů Camille Renaultové.

- Stihla vlak? - Stihla, pane.

- Dobrá. Řekla něco na rozloučenou? - Řekla, pane.

Máte jít k čertu.

To bylo od ní hezké. Posluž si.

- Děkuji, pane. - To nic.

Řekla ještě něco?

Ano, pane. Řekla, že půjde jachtou pana Howarda na Floridu.

Výborně! Aspoň se pěkně opálí.

Ano, pane.

To je vše, Franku.

9-9-4.

Páni, ani nevím, jak jsem silnej.

Jo?

Jo?

Jo, je tady.

Connie, telefon.

- Pro mě? - Jo.

Hej, zatím ho hlídej. Nechci, aby je svými prackami nastrkal dovnitř.

Jo? Dobrý den, pane Sheffielde.

Jo, bytná obvykle ví, kde kdo je.

Všiml jsem si, že každou sobotu vaše parta jezdí do Willow Springs.

Je to jediné vzrušení v tomto zapadákově.

Proč se u mě odpoledne nezastavíte?

Mám tu spoustu chlastu, a vyšťoural bych i nějaké jídlo.

Skvělé! To si pište, že přijdeme.

Výborně, budu vás čekat. Můžete zůstat, jak dlouho budete chtít.

Dobře. Nashle.

Páni, to bude ale sobota!

- Co se děje? - To byl Romer Sheffield.

Pozval nás k němu na večírek.

To nejde. Město by vyhořelo do základů,

kdyby se děvčata přiblížila co jen na kilometr od toho chlápka.

Přestaň remcat. Nikdo nemusí vědět, kam jdeme.

Půjdeme k němu vedlejší silnicí.

A co holky? Myslíš, že půjdou?

- Určitě. Ty to zbaštěj. - Jo, vím, ale...

Hele, Archie. Každej tejden si stěžuješ,

že musíš vysolit tři babky za pašovanej džin.

Teď máme velkou šanci dostat se ke skutečnýmu alkoholu zadarmo.

Máš pravdu.

- Za minutku jsem zpět. - Stavím se, že to bude za 15 minut.

- Padesát centů za dolar. - Beru!

- Ahoj, tati. - Ahoj, Ruth.

Divné, úplně jsem zapomněl, že je sobota.

Dokud jsi neuviděl tuhle obálku s výplatou, co?

- Kolik to bude tentokrát? - Abych řekl pravdu,

ráno se mi stala zvláštní věc. Zjistil jsem, že mi došly doutníky.

Tak přejdi na cigarety.

Díky.

Tvoje máti má bojovou náladu.

- Ruth! - Ahoj, mami.

Zase máme moli. Převlékni se a padej nahoru na půdu.

Ze skříně vyndáš deky a pověsíš je na slunce.

- A taky prohlídni zimní oblečení. - Mami, teď nemůžu.

- Jdu s partou ven. - Nevymlouvej se, když máme práci!

Já se nevymlouvám.

Sobota je jedinej den, kdy můžu někam jít.

Je spousta lepších způsobů, jak ji strávit, než trsáním

a flirtováním do pozdních hodin, s bandou floutků a povalečů.

V tomto zapadákově to ani nejde.

Dej na má slova, slečinko, budeš toho litovat,

ale ode mě se soucitu nedočkáš.

- Prodavač ledu! - Nejsem hluchá!

Dlužíme mu 3 dolary a 43 centů.

- A dnes se taky ozvala mlékárna. - Já vím, máti, já vím.

- Kde je zbytek? - Otci jsem dala dva dolary.

Neříkej?

Harry!

Prodavač ledu!

Přestaň tak řvát, nebo nedostaneš ani cent!

Ahoj, sestřičko.

Cos dělala v mém prádelníku?

Kdo, já? Ani jsem při něm nebyla.

Kde jsou ty nové šortky, co jsem si právě koupila?

Nové šortky?

Neviděla jsem je.

Hej, pusť mě! Co tě to popadlo?

Pusť mě!

Podívejme, co tady skrýváš.

Já to tak nemyslela.

Slituj se, ségro!

Krátké škubání a pak ticho.

Já to tak nemyslela.

Jako nové.

Tak jo, když je chceš.

Stejně je dneska už nikdo nenosí!

Dobré odpoledne, senátore.

- Dejte si doutník. - Děkuju.

- Nějaká pošta od vlády? - Ne, jen dopis z Chicaga.

Divné. Minulý týden jsem psal Herbertovi o tom projektu řeky.

- Možná odpoví příští týden. - Pravděpodobně pošle telegram.

To je možné. Dej si doutník, Connie.

Díky.

- Ještě jednou dík, senátore. - Nemáte zač.

Tento veřejný život dá člověku zabrat.

Není divu, že máš takovou spotřebu doutníků.

- Přátelé, vždyť to znáš. - Znám.

Dvanáct minut. Teď zaplať, Connie.

Správně. Tumáš.

Tady máš, tati. Kup si do zásoby.

Dík. Užijte si to.

Počítáme s tím.

Matce odkaž, že moli zabiju zítra!

- Ido! - Kde jsou ty dva dolary?

Počkej, až to uslyšíš, Ido.

Hádej, kdo přicestuje vlakem ve tři patnáct?

- Kdo? - Bill Fadden. - Opravdu? - Jo. Poslouchej.

"Těším se, až zase uvidím staré známé místa."

"V sobotu večer bych přespal u vás, samozřejmě, pokud mě pustíte dovnitř."

"Předpokládám, že za sedm let se Ruth hodně změnila,"

"přesto doufám, že ji najdu s copánky. S pozdravem Bill."

Celej Bill, viď? Kdoví, jestli se moc změnil.

Už se na něj těším.

Přála bych si, aby Ruth měla více takových přátel.

Je zámožný, z dobré rodiny, a má skvělé postavení.

Ruthie! Ruthie!

- Už je pryč. - Celá ona!

S Billem se uvidí zítra.

Jasně, jen se ji zastávej.

Kde jsou ty dva dolary?

Budu je potřebovat. Však víš, na pohoštění Billa.

Jsem já ale trdlo!

♪ Velmi, velmi daleko... ♪

- Ještě minutu. - No tak, děťátka, papejte!

Copak nepoznáte kaviár?

Dejte si ještě jednu.

- Hurá, důležití hosté! - Zaparkujte v křoví.

- Hej, schovej to za domem. - Hleď si svýho!

To není v mé moci.

Jdu zaparkovat fáro.

- Ahoj, Ruth. - Ahoj.

Zdá se, že se to u vás rozjelo, pane Sheffielde.

Vypadá to tak. Co kdybych vám udělal velkou laskavost?

Ano? Poslouchám.

Když mi místo pana Sheffielda budete říkat Romer,

- slibuji, že vás budu oslovovat Ruth. - Jsem ohromena!

Výborně! Pak se potřebujete napít. Pojďte.

- Jak roztomilé! Vezmu si vanilkovou. - Hned to bude, dámo.

- Neříkejte... - Ahoj všem.

Nazdar, Connie. Díky za uspořádání večírku.

Nebylo to těžké. Nemohli jsme se dočkat soboty.

Jedna vanilková se blíží se zdvořilostním gestem, dámo.

Chutná skvěle. Vsadím se, že je to pravá whisky.

Jsem rád, že ti chutná. Zbývá jich ještě dost.

Obávám se, že při soumraku to již nebudete moci tvrdit.

Nevypadá, že mu podlejzá.

Zdá se, že si to Romer užívá.

To si užíval taky s tou předešlou.

Hej, ty jednoválcovej!

Přinést dva panáky, velké, rozumíš?

Co to bude, pánové, skotská, bourbon nebo koňak?

Dva koňaky.

- Ahoj, Evo, dáš si? - Ne, díky.

- Jak jim to jde? - Příliš pomalu, chci tančit s tebou.

Později, Evo. Čeká mě Ruth.

Ať pár minut zabaví Romera.

Nepřivedl jsi nás sem ze snobství, že ne?

Nedívej se na to tak. Jasně, chci s tebou tančit, ale...

Tak teď máš příležitost.

Chci ti poděkovat, že nás Romer pozval.

Podle Archieho, nebylas pohoršená?

Netušila jsem, že to tu bude tak suprové.

- Tak co? - Dobrá.

Pojď už!

To je vaše loď?

Jo. Frank vzal pár hostů na vyhlídkovou plavbu.

Chcete se podívat?

- Ráda. - Tak pojďme.

Pojďme se projít podél břehu. Je tam spousta krásných skal

- a bahenních louží. - To nezní moc hezky.

- Měl byste se nějak zaměstnat. - Dámo, zaměstnáte mě?

- Nemám co na práci od... - Od chvíle, co Camille odjela z města?

- Hej, Joe, kde je Ruth? - Šla někam s Romerem.

Ten má ale drzost, tahat ji z večírku.

Celej život seš hňup. Nejspíš ho ven vytáhla ona.

Dříve nebo později tě kvůli němu odkopne.

Myslíš? Uvidíme, až se vrátí.

Už se těším, dušinko.

- Je tu příjemně, že? - Je.

Byla by škoda, kdybyste o to přišla.

Začal jsem si myslet, že ani nepřijdete.

Taky mě to napadlo.

Teď abych začínal od začátku.

Je tu příjemně, že?

- Co vaši rodiče? - Otec kouří, matka se vzteká.

- Bojí se o vás? - Vůbec ne.

Měla bych zabíjet moli.

Štve ji, že to nedělám.

Moudrá to matka. Ví, co dělají moli ve tmě.

Ví, že jste se mnou?

Jsem s Conniem. To nevíte?

Všechno je možné.

Vraždil bych, jen abych uviděl ty zelené stíny borovice,

padající na vaše krásné vlasy.

To aby se dívky měly při vás na pozoru.

- Proč? - Kvůli vašim komplimentům.

Povídá se, že nimi ochromujete ženy.

Opravdu? No tohle!

Vaše vlasy jsou jako slunce zářící na vodě.

A oči jako večerní obloha,

posílající své hvězdy milencům.

Vaše krásná náruč...

Nezačínáte být už trochu ochromena?

Jemináčku, a víte že ano?

Ale rychle se dokážu uzdravit!

Myslím, že jsem schopna se pohybovat.

- Vlastně bych si dala malý koktejl. - Prosím, ještě neodcházejte.

Děvče se věčně neubrání jen svými malými pěstičkami.

Dobrá, slibuji, že budu hodný.

Ale nekouzelnější místo je ještě dál.

Mohu vám ho ukázat?

Slibujete, že to půjde i bez ochromení?

Slibuji, že to půjde bez jakéhokoli ochromení.

No tak, buďte na mě hodná.

Nelze vám odolat, pokud nejste nebezpečný.

- Ahoj, Connie. - Bylo na čase, že ses vrátila.

- Je mi líto, je to moje chyba. - Taky si myslím.

Jo. Mluvili jsme o společných přátelích.

Četl jsi už Alenku v říši divů?

Děláte si prču?

Hej, hněte kostrou!

Uvidíme se na místě. Romere, nezklamte nás!

- To odešli všichni? - Téměř. Jdou do Willow Springs.

To je mi líto, že se tak brzy rozešli.

Čekají vás tam.

Asi nepůjdu. Díky moc, Connie.

Pospěš si, Ruth. Jdu pro auto.

Dobrá.

- Umluvte jeho chování. - Nevyčítám mu to.

Archie!

Nazdar.

Vsadil bych se,

že se do ní nevejdou dva litry, a ona pojme čtyři. Věřili byste?

Jsem rád, že jsi zůstal. Chci od tebe malou laskavost.

- Jistě. - Nemůžu odjet do Willow Springs,

ale mohl bys vzít tyhle dvě, i s mým pozdravem?

Jasně.

Musím si sehnat odvoz.

- Díky moc, Romere. - Není zač.

- Bylo to skvělé. Nashle. - Nashle.

Měj se, Ruth.

- To bylo od vás milé. - Někdy překvapím sám sebe.

- Tak konečně ses vrátila. - Jsi překvapená?

Čekala jsi, že strávím noc venku?

Má drahá, jak jsem to měla vědět?

Děvče ve tvém postavení si může dovolit být

v radovánkách mnohem nekonvenčnější, než já.

- Stalo se něco? - Drž hubu!

- Nic jsem neřekl. - Já vím.

Tak proč mám mlčet?

Jak se vám líbí pokoj pro hosty?

Světlý, vzdušný, pohodlný a moderní.

Co víc si můžete přát?

Krátkodobý pronájem nehledám.

- Na shledanou, Romere. - Nashle.

Aspoň jednou jsi mě nenechala čekat.

To bych se neodvážila.

♪ Otevřete všechna okna, zapněte také větrák. ♪

♪ Hořím, blouzním, vroucně si tě přeji. ♪

♪ Zavolejte hasiče a celou zatracenou posádku. ♪

♪ Ať si všichni pospíší, neboť po tobě velmi toužím. ♪

♪ Snažím se vychladnout, ale když ty seš proti. ♪

♪ Jsem sopka, co nadělám. ♪

♪ Nechal bys mě udusit, nechal bys mě v strachu. ♪

♪ Jdi a řekni své matce, jak vroucně po tobě toužím. ♪

♪ Otevřete všechna okna, zapněte také větrák. ♪

♪ Hořím, blouzním, vroucně si tě přeji. ♪

♪ Zavolejte hasiče a celou zatracenou posádku. ♪

♪ Ať si všichni pospíší, neboť po tobě velmi toužím. ♪

♪ Snažím se vychladnout, ale když ty seš proti. ♪

♪ Jsem sopka, co nadělám. ♪

♪ Nechal bys mě udusit, nechal bys mě v strachu. ♪

♪ Jdi a řekni své matce, jak vroucně po tobě toužím. ♪

Vezměme si loď a zchladíme se, nebo ses dnes už nautíkala dost?

Connie, proč se k tomu pořád vracíš?

Víš dobře, že si ráda poplavu po jezeře.

Dobře. Vypadněme, než se někdo bude chtít k nám připojit.

- Connie je blázen. - Proč?

Nechá Ruth, aby ho vytáhla ven,

jak to dělá s ostatními.

Není to žádný hlupák.

- Líbila se vám plavba? - Byla skvělá.

- Je tu mnohem krásněji. - Věru.

- Chceme vaši nejlepší loďku. - Tohle je ta pravá.

Naskočte, krásko, a vyberte si pohodlné sedadlo.

Můžete jít.

- Prosím, ne. - Proč jsi tak daleko?

Zůstanu, kde jsem.

Nemůžeš si užít plavby, aniž bys někoho políbil?

Jak chceš.

Pěkné zákoutí.

Jo.

- Co tě to napadlo? - Proč ne?

Snad mě nechceš celej den přehlížet?

Chovej se dospěle.

Víš, že nemám ráda, když se chováš tak dětinsky.

Bude se ti to líbit, krásko.

Přišla jsem se zchladit, ne se s tebou natahovat.

Chápu. Romerovo mazlení se ti líbilo víc.

Nelíbí se mi tvé chování. Vraťme se.

A udělat ze mě moulu dvakrát za den? Nic takového.

Zasloužím si aspoň polibek.

Co očekáváš od plavby lodí... Marlene Dietrichovou?

Nedělej nechápavou. Už jsi byla na těchto večírcích.

Connie!

- Dobrou noc, Evo. - Dobrou.

- Dobrou, Archie. - Connie se ještě nevrátil.

Viděl jsi už, že by se Ruth vrátila s někým tak brzy?

- Jasně. - S kým?

- Se mnou. - Ach, Archie!

- Nazdar. - Nazdar, Ruth.

Vemte si polštář.

Jsem příliš unavená, abych se hejbala.

No tak.

Dík.

Asi vás zajímá, co tu dělám.

Jste tady, a to je nejdůležitější.

Ruth!

Ruth!

Možná vás bude zajímat, že po vás toužím od chvíle,

co jsem vás poprvé spatřil v bance.

V bance byste se měl zajímat o jiné věci.

Jo, a v okamžiku, kdy si pro ně jdete,

po celém městě se spustí poplašné zařízení.

Mohu vám složit poklonu?

Ne, ne takovou od pochlebovačů.

Jde o tohle. Znal jsem mnoho žen.

Ale nikdy jsem nepotkal tak vřelou, žádoucí,

a přitom tak nepřístupnou.

S překvapením zjišťuji, že se mi to na vás líbí.

- Nevadí, že se o tom zmiňuji? - Ne.

Co chci říct je, že muž by musel být hlupák,

aby se vás dotkl, aniž bys nejprve nepoznal vaše srdce.

Tohle jste ode mě nečekala, viďte?

Moc jsem nad tím nepřemýšlela.

Je ústní voda dobrá na mozek?

- Slyšel jsem, že láska je lepší. - Pokud vydrží.

Co na tom záleží, pokud najdete štěstí.

Litovala jste někdy, že jste šťastná?

Ne...

ale litovala bych, kdyby se mi lidé smáli,

opovrhovali mnou nebo mě pomlouvali.

Nevíte, jaké je to žít v malém městě.

Na některý věci nemáte vliv.

I když jste upřímný,

před zlými lidmi nejste v bezpečí.

Jedinou záchranou pro vás je,

vdát se a usadit.

Manželství.. vlastnictví...

Hrozná představa, nemyslíte?

Musím si loknout!

Vysvětlete mi něco.

Jak můžete být tak morbidní po tom, co se stalo minulou noc?

A co se stalo?

Propánakrále, děvče, to si nepamatujete, kde jste byla?

Byla jsem doma v posteli, spala jsem až do desáté.

Ne, ne, mýlíte se.

Byli jsme spolu v Benátkách.

Naše pokoje měly výhled do Královských zahrad a na Canal Grande.

Pozorovali jsme měsíc, jak si hraje na stěnách,

a poslouchali zpěv gondoliéra, co pádloval po kanálu.

Romere...

Dnes přišel do banky váš šek na 10 000,

vystavený na jméno Camille Renaultová.

Roztrhala jsem ho.

- Chtěl jste ho poslat, že? - Chtěl.

Jste tak zvláštně upřímná, že to někdy až bolí.

- Slibte mi něco. - Co?

Pokud někdy zjistíte, že vaše představa

o důvěře a štěstí byla mylná, dáte mi vědět?

I kdybych byl ve Švýcarsku, pošlete mi telegram?

Slibuji, i když já se nemýlím.

- Dobrá, připijme si na to. - A na co?

- Že se mýlíte. - Ne, to děkuji!

- Někdo jde. - Klid, to jen projíždí auto.

Ani mě nenapadlo, že to budeš ty.

To vám věřím. Kde je Ruth?

Nešla s tebou?

Nezdržujte. Kdo bylo to děvče, co právě vešlo dnu?

Jseš neuvěřitelně zvědavý.

Dost na to, abych zjistil, zdali to byla ona.

Nemyslíš, že na verandě je příjemněji?

Nemyslím!

To asi nebudou její boty, že ne?

- Connie, vrať se do města. - Ale Ruth půjde se mnou, blbečku!

Ve městě je mnohem chladněji.

Tohle jsi zapamatuj!

To máš pravdu. Na příjemné zážitky nezapomenu.

Ruth! Ruth!

- Mladá dáma odešla, pane. - Kam?

Požádala Franka, aby ji odvezl domů.

Franku! Počkej!

- Zapomněla jste na boty. - Děkuju.

- Dobrou noc. - Dobrou noc.

Tady vystoupím.

Hele!

Děkuju.

Takže se zase vykašlala na Connieho, a vrátila se k Romerovi.

- Vypadá to tak. - A poté ji poslal domů svým autem.

- Proč nezůstala na noc? - To je ale prekérní situace!

Kdo jste?

Ruth!

Bill Fadden!

Nemůžu uvěřit, že jsi to ty!

- Jsem. - Seš si jistej?

Otoč se.

Nezměnil ses ani trochu.

Kde máš copánky?

Děvče musí někdy dospět a ostříhat si vlasy.

Jez a všechno mi vyprávěj.

Co tady děláš a proč?

Pro ropnou společnost dělám geologický průzkum.

- Kde? - Nahoře Černé hory.

Chci se utábořit ve staré indiánské jeskyni.

Takže seš geolog.

Jo, vrásy, fosilie, sedimentární usazeniny a tak.

Zní to hrozně!

Je to zábava, 10 měsíců v roce jsem v terénu.

Pořád se bojíš holek?

Ne. Ale nejsem na ně moc zvyklej.

Někdy celé měsíce žádnou nevidím.

A i kdyby ano, i tak bys ji nerozuměl.

Beztak...

Strašně jsem se na tebe těšil.

- Bavila ses dobře? - Ovšem.

- Skvěle. - Tančila jsi?

Tvůj otec mi řekl, že přímo na břehu jezera

- postavili novou tančírnu. - Jo.

- Vrbový haj nebo tak nějak. - Jo.

Škoda.

- Jezero se muselo hodně změnit. - Změnit?

Pamatuji si, jakej tam bejval klid.

Myslím, že budeš zklamanej.

- Dobrou noc. Uvidíme se ráno. - U snídaně.

Haló?

- Ahoj, Connie. - Co takhle rande dnes odpoledne?

Proč nezavoláš Ruth?

Zdá se být teď v kurzu.

Už jí mám po krk.

A proč? Protože se včera na tebe vykašlala?

Jak to víš?

Viděla jsem ji přijít domů v autě Romera Sheffielda.

Opravdu? Kdy to bylo?

Kolem půl třetí nad ránem.

Ruth Brocková?

- V kolik tě opustila? - Když jsme odešli z taneční zábavy.

Vytratila se, když jsem šel pro loďku.

To muselo být kolem desáté.

To ani nešla s tebou na loď?

Kdyby šla, vrátila by se se mnou, ne?

Takže strávila více než čtyři hodiny v Sheffieldově domě.

Hrozné! Dobře, Connie.

Vyzvedni mě kolem půl třetí. Jo. Ahoj.

Určitě jsi ji viděla v autě Romera Sheffielda?

Viděla, teto. Není to strašné?

Více než čtyři hodiny strávila v jeho domě.

Nemyslela jsem si, že bude taková.

Já to věděla už dávno.

Vždycky muže provokovala.

- Číslo, prosím. - Haló. Haló. Matildo?

Matildo, právě jsem se dozvěděla něco strašnýho.

Ruth Brocková minulou noc sama strávila v domě Romera Sheffielda.

Jo. Jo, mezi desátou a půl třetí.

A pak ji jeho auto odvezlo domů. Ano.

Číslo, prosím. Číslo, prosím.

Číslo, prosím.

Měla pletku s Romerem Sheffieldem.

Ano. Ale ano! Ještě ti zavolám později.

Číslo, prosím.

Ano, někdo viděl jejich siluetu přes závěs v horním pokoji.

Držel ji v náručí.

Jo, byla u něj do půl čtvrté.

Číslo, prosím.

Strávila s ním noc.

Viděli ji, jak ráno za úsvitu přijíždí do města v jeho autě.

Číslo, prosím.

- Jak dlouho budeš pryč, Bille? - Asi týden.

Chci udělat nějaké fotky, mapy a získat nějaké vzorky hornin.

Kéž bys ještě nemusel jet.

Tak je to lepší.

Kdybych neodešel, asi bych se do tebe znovu zamiloval.

- Znovu? - Ovšem.

Když jsme byli děcka, obdivoval jsem tě.

Navzdory copánkům.

Ale teď už to víš lépe, ne?

Začínám pochybovat.

Nikdy jsem na tebe nezapomněl.

Ani já na tebe, Bille.

Ale vzpomínky neproměníš v lásku během jednoho dne.

- Jsme připraveni, pane Faddene. - Hned jsem u vás.

Mohla bys přijet a strávit odpoledne se mnou.

Běhat kolem Černé hory s kompasem a foťákem.

- To je má práce. Mohla bys? - Bille, já pracuju.

Ale třeba se mi podaří dostat den volna.

Výborně. To doufám.

Na velitelství: jeskyně.

- Ahoj. - Ahoj, Bille.

Ahoj.

"Vážená slečno Brocková, Společenská liga žen vás žádá,"

"abyste rezignovala. S pozdravem paní Breenová: tajemnice."

- Ano, věřím každému slovu. - Není pochyb.

Paní Winchellová, paní Starrová, jak se máte?

Ahoj, Ruth.

Slečno Brocková, rozhodl jsem se, že se obejdu bez vašich služeb.

Namísto výpovědi dostanete dvoutýdenní plat.

Ale proč, pane Randolphe?

Pan Franklin už nemá tolik práce, aby vás potřeboval.

To nemůže být důvod, pane Randolphe.

Měla jsem co dělat.

Oč jde?

Nemíním se s vámi hádat, jen podotknu,

že u nás trváme na bezúhonném chování našich zaměstnanců.

To je vše, slečno Brocková.

Tati.

Ahoj, Ruth.

- Kde je matka? - Někde venku.

Co se ti stalo, zlato? Plakala jsi.

Právě mě vyhodili.

Opravdu? Za co?

Vypadá to, že jsem nemorální žena.

A takové by neměly pracovat v bance.

Mohly by nakazit nedospělé bankovky.

Tohle ti řekl Ned Randolph?

- Co chceš dělat? - Odvolá každé jedno slovo.

Prolhaný, nevděčný parchant! Dal jsem mu...

Nedělej to, tati, to nepomůže.

Takže ses nechala vyhodit z banky a přišla ses domů schovat.

Špatné zprávy se šíří rychle.

Co řekneš na svou obhajobu?

Mami, nic jsem neudělala...

Nelži mi.

Celé město už o tobě mluví a vysmívá se ti.

Mohla jsem vědět, že zostudíš rodinu.

Jen se líčíš a ponocuješ s bandou nevychovaných klacků!

Nakonec jsi skončila v hanebném románku s Romerem Sheffieldem.

- Jak to můžeš říct... - To je lež!

Jo? Tak se jí zeptej.

Nebyla jsi s ním v noci sama v jeho domě?

Nepřivezlo tě jeho auto domů?

- Ano, ale... - Ty...!

- Přestaň, Ido! - Nesnaž se ji bránit!

Celej život jsem otročila, aby z ní byla slušná žena.

Dostala vše, a teď se na ni podívej,

jak se mi oplácí!

Jak teď budeme žít?

A z čeho?

Tak tohle tě zajímá!

Nebojíš se skandálu, jde ti jen o peníze!

Nikdo mě nezaměstná!

Bille!

Ruth! Ruth!

Omlouvám se.

Byla jsi promočená a vyčerpaná.

- Myslel jsem, že... - Neomlouvej se.

Byla jsi zmrzlá, nešlo tě vzbudit.

Vypij to.

Už jsem to zkoušel předtím, ale dusilo tě to.

Je ti lépe?

Myslela jsem, že se zhroutím, než jsem se sem dostala.

Pravděpodobně jsi mě zachránil před chřipkou.

Neměla jsi v této bouři chodit.

Vůbec mě nezajímala.

Chtěla jsem tě vidět.

- Tolik jsi mě chtěla vidět? - Ano.

Neplač, prosím tě.

Nemůžu si pomoci.

Strašně jsem tě potřebovala vidět.

To jsem rád.

Se mnou to bylo stejné.

K ženám jsem nemotora.

Nevím, jak to říct,

ale už dlouho tě miluji.

Včera jsem ti to chtěl říct, ale ztratil jsem odvahu.

Minulou noc jsem na tebe tolik myslel, až jsem nemohl zaspat.

Potřebuji tě.

Vezmeš si mě, nebo se budeš smát, nebo ještě brečet?

Všechno najednou.

Bille.

Ano?

Můžeme se vzít hned?

Proč ne. Večer to oznámíme tvým rodičům.

Už by mohla být doma.

Bojím se o ni, když jezdí v dešti.

Přestaň se o ni starat.

Já se starala celej život, a vidíš, jak jsem dopadla. Skončila jsem!

Annie!

Ovšemže tě miluji, Bille.

Annie, večeře!

Hned!

Zvedl jsi mě,

a omdlévající unesl.

Okamžitě!

Vždyť jo.

- Polévka vystydne. - Ruth tu bude každou chvíli.

Na ni už nečekám!

- Ruth? - Ano.

Bylo už na čase...

Bille, nečekali jsme, že se vrátíš tak brzy.

Překvapil jsi nás.

Máme ještě větší.

Budeme se brát.

Skvělá zpráva. Jsem hrozně rád. Dej si doutník.

Díky.

Ruth, to je úžasné! A Bille! Teda!

- Tati! - Holčička má!

Vítej v naší rodině.

Ještě není.

Není, ale je to jen otázka času, viď, Bille?

Dlouhé zasnoubení se už dnes nenosí.

Zítra si podáme žádost. Stejně musíme tři dny čekat,

a Bill se vrací, aby dokončil svou práci.

- Správně. - V neděli odjíždíme do Chicaga.

Annie, pojď sem, drahá. Poblahopřej své sestře.

Bude se vdávat.

- Za Billa? - Ano.

Jemináčku!

Annie!

Ruth vždy dostane to nejlepší.

- Nemůžeš chvíli počkat? - Možná.

Ovšemže může, že ano, Bille?

Šťastná?

Tak moc, že ani nevím, co bych si bez tebe počala.

Proč bys měla být beze mě.

Mluvíš jako malá holka, která se bojí tmy.

Někdy může být děsivá, když jsi sám.

Už nebudeš.

A večer to oslavíme.

Teď je svět tvůj! Kam půjdeme?

Nevím. Kamkoli.

Hej, nejsou to naši spolužáci?

Brepta Connie, Eva, Joe!

- To je Bill Fadden. - Ahoj, Bille.

- Ahoj, Bille. - Ahojky.

Je s Ruth. Pojďme se podívat.

Jasně! Jdeme!

- Zajímalo by mě, kdy se vrátil. - Ahoj, Joe.

Jak je, Bille? Vida, vyrostl z krátkých kalhot.

- Nosíš chůdy? - Ahoj, Connie. Ahoj, Janet.

- Ahoj, Bille. - Evo, jak se máš?

Děkuji, dobře. Ahoj, Ruth!

Páni, ráda tě zase vidím, po tolika letech.

- Jsi hezčí než předtím. - Ráno jsem se oholil.

- Ruth, chybíš nám v bance. - Budeš si muset zvyknout.

- V neděli máme svatbu. - Skutečně?

- Tak to blahopřeji, Ruth. - Díky, Evo.

Gratuluji, padouchu, kradeš nám holku.

- Všichni ti to zazlíváme. - Ani se ti nedivím.

Zavolej pohřebák, Archie, a hasičskou kapelu. Oslavíme to.

Mám něco lepší. Večer vyrážíme do Willow Springs.

Přidejte se k nám, pořádně to roztočíme.

Co ty na to?

- Výborně. - Prima, ne?

A co ženy?

Pozvěte si, koho chcete. Čím víc, tím lépe.

Neboj, pozveme celou partu. Nestává se často,

aby pracháč u nás uspořádal večírek.

Akorát minulou sobotu jsme jeden takovej měli.

- Náš bude snad lepší. - Ahoj. - Tak v devět.

Takže klofla Billa Faddena, co?

Není to rozkošné?

- Víš, koho pozveme? - Koho?

- Sheffielda. - Seš hlavička!

Ne, jen chci vidět, jak si pár lidí natluče huby.

- Hele, kdy přijde to překvapení? - Nevzrušuj se, přijde.

Sleduj dveře.

- Jen aby. - Neboj, bude.

Nejraději bych s tebou protančila celou noc.

Já také. Dohnat těch sedm let, které jsem zameškal.

Když pomyslím na té chvíle, kdy jsi tančila v náručí jiného.

- Žárlíš? - Kdo by nežárlil?

- Tak co, hrdličky, bavíte se? - Nějak zvlášť se nenudíme.

- Nezapomeň, další tanec je můj. - Nezapomenu.

Seš ve Willow Springs. Musíš vzít svou dívku na projížďku lodí.

- To je nějaká obyčej? - Hodně prastará.

- Je to pravda? - Jen přehání.

- Chodila jsi hodně na projížďky? - Samozřejmě, mnohokrát.

- Proč? - Jen tak.

Hele, Romer.

Máš pravdu. Takže tohle měl Connie v rukávu.

Je to od něj podlost.

Teď jsi na to kápla.

- Kde je stůl slečny Randolphové? - Sedí u posledního stolu.

Díky.

- Dobrý den, Romere. - Dobrý. Vypadá to na pěkný mejdan.

Ještě jen bude.

- Kde je Ruth? - Někde tančí.

Jo?

- Co je? - Nic.

Pojďme se povozit na loďce.

- Nyní? - Ano.

Musíme si zatancovat i s ostatními.

To může počkat.

Chtěla bych být s tebou sama.

Dobře, zlato. Vypaříme se, jakmile dotančíme.

Nazdar, Ruth. Mohu vás vyrušit?

Bille, tohle je pan Sheffield.

Pan Fadden, můj snoubenec.

Blahopřeji.

Děkuju.

Mohu dokončit tanec?

- Ovšem. - Díky.

Nemáte co říct?

Nemám.

Nezvyknu vám lhát, takže vám nepoblahopřeji,

ani vám nepopřeji štěstí, jen zlomte vaz.

Děkuju.

- Vypadá jako fajn chlápek. - Ano, je.

Kdybych to věděl, nepřišel bych.

Eva se o tom nezmínila.

- Ona vás pozvala? - Jo.

Když jsem sem přišel,

nemyslel jsem si, že náš první tanec bude i poslední.

Snad bude aspoň dlouhý.

Vida, nebyl.

- Nevadí, když vás opustím? - Nepřisednete si ke stolu?

Ne, díky. Raději půjdu.

Už jsem vám způsobil dost nepříjemností.

Jste moc laskav.

To neříkejte. Zraňujete mou ješitnost.

- Ahoj, Archie. - Takže Romer je to překvapení?

Jo. Viděl jsi Ruthinu tvář, když ho spatřila?

Vláčila Billa po celém parketu, jen aby se nesetkali.

Jo, viděl. Seš sketa!

Za dva centy bych ti strčil ksicht do hnoje!

- Copak se ti to nelíbí? - Nelíbí.

Natropil jsi Ruth samé problémy. Vyhodili ji z z banky,

a teď má na krku celé město. Dej jí pokoj.

Je zasnoubená, bude se vdávat. Nekaz jí to.

Někdo by měl tomu moulovi udělat laskavost,

a říct mu, že kupuje obnošený tovar.

Pořád doufám, že jednou mi ten telegram pošlete.

- Sbohem, Romere. - Žádné sbohem. Nesnáším loučení.

Co je? Viděl mě přicházet?

O čem to mluvíš?

Bojíš se, že se o vás dvou dozvím?

Nemáš se co dozvědět.

Až na to, že tě kvůli němu vyhodili z banky.

Proč jsi lhala, když to není pravda, a chtěla utéct, když přišel?

Zpanikařila jsem.

Nechtěla jsem se s ním setkat.

Bála jsem se, že zjistíš,

co si o nás lidé říkají, a že jim uvěříš.

Pokud to není pravda, čeho ses bála?

Bála jsem se, že tě ztratím,

a přijdu o jediné štěstí, které jsem kdy poznala.

Proto ty uspěchané vdavky, naléhaní tvé rodina, než to zjistím.

A čekáš, že ti budu věřit?!

Ne, Bille, nechápeš to!

Romere!

Nechápu, jak mohou být celou noc venku.

Naštěstí, brzy se vdá,

a budeme ji mít z krku.

Bille!

- Mohl bych vidět Ruth? - Co se...

Co se stalo, Bille?

Včera večer jsme se pohádali,

rád bych s ní mluvil.

Řekněte jí, že s ní musím mluvit.

Ještě nepřišla dolů.

Nevím, možná ještě spí.

Posaď se, půjdu se podívat.

Táto, nalej mu kávu.

Jistě.

Ahoj, mami. Kde je táta?

Co vyvádíš,

chceš zahodit svou jedinou šanci na svatbu?

Jak se opovažuješ přijít v takovou hodinu a takhle oblečená!

Pomátla ses?

Poprvé v životě jsem při smyslech.

Přišel Bill Fadden.

Jdi se honem nahoru převléknout.

Pak mu to vysvětlíš.

Vše mu vysvětlím, a to hned teď.

Co je, Bille?

Neměl jsem ti to včera říkat.

Co na tom teď záleží.

Záleží.

Nemůžeme zrušit manželství kvůli jedné hádce.

Mějme se rádi. Odpusť mi.

S odpuštěním to již nemá nic společného.

To, cos mi včera vyčetl, byla lež,

ale dnes je to pravda.

Dnešní noc jsem strávila v Romerově domě.

A to mi neodpustíš, že ne?

Myslela jsem si to.

Netrap se, tati.

Přišla jsem se rozloučit.

Kam jdeš?

Ještě nevím, ale napíšu vám.

Měj se, tati.

- Kam půjdeme, Romere? - Do New Yorku.

- Prohrál jsem tam sázku s jedním pastorem. - Kvůli čemu?

Vsadil se, že jednoho dne potkám dívku, kterou bych nerad ztratil.

A že nás pak oddá.

Hej, řekl ti už někdo, že tvé vlasy jsou...

Nádherné?

Překlad a úprava anglických titulků > < 2022.

Překlad a úprava anglických titulků > c

Překlad a úprava anglických titulků > cl

Překlad a úprava anglických titulků > cla

Překlad a úprava anglických titulků > clas

Překlad a úprava anglických titulků > class

Překlad a úprava anglických titulků > classi

Překlad a úprava anglických titulků > classic

Překlad a úprava anglických titulků > classico

Překlad a úprava anglických titulků >i classico

Překlad a úprava anglických titulků >il classico

Překlad a úprava anglických titulků >

Překlad a úprava anglických titulků >il classico