Original subtitles

Dobrý den, jmenuji se Petr Bajza. Na podzim půjdu do 4. třídy.

To jsou naši s bratrem Láďou.

On se učí příručím v Teplicích, aby se procvičil v němčině.

Moji nejlepší kamarádi se jmenují: Bejval Antonín, Jirsák Čeněk.

Kemlink Eda a Pepek Zilvar z chudobince.

My chlapci, co spolu chodíme, prožíváme všelijaká dobrodružství.

To je polední vlak! Přivezl nám zboží!

Oto, Oto!

Dobré?

Ticho!

Toto není žádný opičinec, ale budova školy!

Stát!

Ukaž ruce.

Toto je pan Fajst, důchodce.

Ty nehty ostříhat.

Předtím byl pokladníkem v záložně.

Teď nemá co na práci, a tak se do všeho plete.

Špindírové!

-A zdravit neumíte?! -"Válenpanštus".

Jakube!

-Pusť to! -Ty to pusť.

Chceš pohádku?

Hijé, hijé.

Dobrý den, pane doktore.

Ne, chlapče. Já už tady stejně dlouho nebudu.

Evi! Naskoč!

Nejde to!

-Ženská, srábotka! -Ty jsi srábotka.

Petře, to je vážně až z Kalkuty?

To je zboží z kolonií, nic podřadného. Všechno kvalitní.

-Edo, drž se, ať nespadnešl! -Tati, já přijdu k obědu později.

Co? Ano.

Vezeme orientální zboží!

Táto, nech mi trochu, mám žízeň jako starý voják.

Ano.

Jááá!

To nic. To jen náš pan doktor.

Exotické koření, cizokrajné ovoce, pomeranče, fíky!

Pane Svobodo, vanilka, čokoláda, kakao. Samé dobré zboží.

Petře, rejduj.

Banány!

Opatrně, chlapci.

Chlapci, hlavně opatrně.

Kluci, neopírejte se o tu bednu. Až zaberu, tak přijdete o zuby.

Jé.

Jé.

A co pohádky?

To je něco.

-Je tam zase plakát se lvicí? -Nebo s šelmou tygrovitou?

To je dobré.

Pěkná lvice. No, no, no.

Maminko, pojď se podívat.

-Ta je, co? -Ano.

Tedy, milostpaní.

S tou bych si hned dal kávu.

Tolik zboží. Nezkazí se to?

-Nezkazí. -Vše podražilo. Kdo to koupí?

-Každý bude nakupovat. -Pomeranče v létě nikdo nekoupí.

Vím co dělám, maminko.

Ta polévka je dnes výborná.

Nech ten pepř.

Zkus, a jednu dostaneš!

Co bude s těmi pomeranči? Do Vánoc nevydrží.

Neměj strach, pozítří je prodám na trhu v Mýtě.

Nech toho, budou se ti dělat vřídky.

Když jsem si tě brala, měl jsi vřídků plný krk.

To nebylo z pepře, ale byl to důvod, pro který jsem se oženil.

No tedy ...

-Pít ne. -To hrozně pálí.

Kristýno!

-Tady máte svačinu. -Děkuji, milostpaní.

Mladý pán pije? Tak dones novou vodu, až to vypiješ.

Rampepurdo rampepurďácká.

Tati, vezmeš mě s sebou zítra do Mýta?

Podle toho, jaké budeš mít zítra vysvědčení.

Jednou půjdeš studovat, abys nemusel jezdit po trzích.

-Vezmi si. -Děkuji.

Překonáš Láďu. Dostával kondice, a stejně propadl.

-Kam jdeš? -Do houslí.

Pamatuj si, žádné lumpárny.

Jestli se něco dozvím, máš po výletě.

Proč mu stále vyhrožuješ? Co by mohl provést?

To já jen tak, pro jistotu.

Dobrý den.

Pochválen Pan Ježíš Kristus.

-Kdo jste? Co chcete? -Nejsme žebráci, ale vyhořeli jsme.

-Pomozte nám. -Jsme až z Kysúc.

Slitujte se.

Zaplať vám to Pán Bůh.

A ještě se nám tady podepište.

-Chudáci, měl jsi jim dát 10 korun. -Dal jsem jim 5 korun.

-Kam jdete? -Já jen tak...

Kam asi? Za kamarádkou, že ano?

Děkuji, milostpaní.

Kristýno, k večeři buďte zpátky.

Za jakou kamarádkou? Neměla by nikam chodit.

Dobrý den.

-Tak tohle bylo v té zásilce? -Samá zvláštnost.

Červená se line záře... (zpívají)

Alláh s vámi, sáhibe.

Pozdrav Pán Bůh, chlapci.

-Copak je to tady, chlapci? -Chystáme se na lov do džungle.

-To je Edův pes? -To je tygr, a my ho budeme lovit.

Čeňku, ty jsi zase nic nejedl.

-Nejsem žádná husa. -Jsi moc hubený.

Namažu ti alespoň chleba.

Chlapci, běžte si lovit ven. Já mám dnes moc práce.

Pajdo, nech toho.

Podívejte se na toho psa.

Nech toho!

Já se z toho psa zblázním!

Pustíš to!

Promiňte, jsme z Kysúc, celá vesnice nám vyhořela.

Vybíráme na novou.

-Slitujte se. -Cože? A proč?

Zapomněli jste říct "slitujte se".

-Kdo vám to tam zapálil? -To my nevíme!

-Vy u vás nemáte sbor? -Myslíte pěvecký sbor?

-Myslím hasičský sbor. -Dáte si s námi šlejšky?

-A to je co? -To je tohle.

-A klidně je snězte všechny. -S tím my krmíme husy.

-Právě jsem učinil vynález. -A jaký?

-Já budu palič a zapálím vesnici. -Není to prima nápad?

Představte si, že oheň přeskakuje z domu na dům.

Slováci lezou z postele a volají: "Co se děje?"

A dokud se ten oheň nerozhoří, tak se nevidí a vráží do sebe.

-A hasí. -Vždyť tam nemají hasiče.

-To je právě ten problém. -To je lepší hra než na lov.

Žhářství, to by byl pěkný hřích ke svaté zpovědi, ten ještě nemám.

-Pánové. -Z čeho uděláme ty domy?

Pánové.

Já bych o nějakých domech věděl, ale nesměl by nikdo žalovat.

Kdo je u tebe žalobník? Je mi to jedno. Podpálím, co budu chtít.

-A co budu já, Tondo? -Ty dávej pozor, ať za námi nejde.

Takové krabice by se nám hodily. Myslíš, že nám je tvůj strýc dá?

Nedá.

-On ti je nedá? -Nedá.

-Ale my je potřebujeme. -Když mě uvidí, nepojedu do Mýta.

Pojď.

Mámo, jdu do obchodu účtovat.

Je to tvrdé, dáváte mi jen zbytky.

Oba mě odbýváte.

Já mám jmění, a nikomu nic neodkáži.

Podrž mi ty housle.

Ani mi nedáte pořádně najíst.

Já snad dnes ani neusnu.

Zatracený dědek, je mu 200 let, a kýchá jak starý voják.

Všechny hadry jsem vyházel. Ta je poslední.

Jsi pašák, Petře.

-Kde jste to vzali? -Nesahej na to.

Řekl jsem, abys za námi nechodil.

Chlapci, co to máte?

-Kampak? -Celá vesnice lehne popelem.

-I se školou. -A co chudobinec? Chudobinec nic?

-V té vesnici by měl být i kostel. -Neporoučej, hasiči.

-S tebou se nikdo nebaví, paliči. -Já to řekl první, tak mlč.

Kdybych nebyl po zpovědi, rozbil bych ti nos.

Kdyby byly v prdeli ryby, nemusely by být rybníky.

Víte co? Já jsem jako starosta, a nabádám vás k pořádku.

-Kdo má sirky? -Na co sirky?

-Co to je? -Vynález.

Za tenhle vynález dostanu hodně peněz.

-A co budu já? -Ty jsi obecní slouha.

-Já? Slouha? -Až začne hořet, zatroubíš "Hoří"!

Ale uhasíme to včas.

Jasně.

-Dobrý den, pane velkoobchodníku. -Dobrý den, pane pokladníku.

Je teplo, že?

-Já tady jaksi... -Jistě, jistě.

-Pro mléko? -Pro kozí. To je nejzdravější.

-Ale. -Jé.

-Vy se tady také jaksi... -Já se tady jen tak to...

-Má poklona. -Uctivá poklona.

-Tak spát. -Já jdu volat.

Udeřila dvanáctá hodina, chval každý otec svého syna.

Hospodina, ne syna. Poslouchej! Udeřila dvanáctá...

Myslím, že udeřím tebe.

Hoří! Hoří!

Silněji!

Hoří! Hoří!

Sousedé, vstávejte! Hoří mi stodola.

Kam jste schovali vodu?

-Sousedé, zavolejte hasiče. -A vojsko.

Mámo, honem, hoří! Podej mi kalhoty. Děti, najděte mi helmu!

-Co blázníš? -To dělá můj táta, když je poplach.

Poslední stodola vzplála... (zpívá)

Takovouhle zpověď si pan farář za rámeček nedá.

-Hele, už hoří strejdův krámek. -Nehoří to nějak moc?

-Tak to uhaste, ne? -Vyndejte z toho ty krabice.

Hoří to opravdu hodně.

Ať to tak nekouří!

Sežeňte vodu!

Moje kalhoty!

Necháte toho!

Jděte od toho!

-Rychle pryč! -Ústup do připravených pozic.

Ať už jste pryč!

Dělejte!

Dělej!

Viděli nás?

Na tu dálku nás nemohli poznat.

-Co tady děláte? -Nic.

Au.

A hele, Oťásek-ocásek. Kde máš andělíčka-policajta?

Je tamhle v křoví.

Já doma dostanu.

Pozor, skáču!

Neblázni, jsou tam kořeny.

Nevytahuj se.

Pozor!

1

2

3

Hej!

-Proč ses před tím pokřižoval? -To aby mě chránil anděl strážný.

-Máš smrtelný hřích. -Jak to?

To je opovážlivé spoléhání na milost Boží.

Nemám hřích, protože to jsme ještě v náboženství neprobírali.

Probírali, minulou středu.

-Máš hřích. -Nemám, já jsem ve středu chyběl.

Takže jsem hřešil z nevědomosti. To je lehký hřích.

To není pravda.

Tak by se mohli vymlouvat pohané, že víru nepoznali, neboť chyběli.

Pán Bůh jim ale řekne "tůdle" a pošle je do pekla.

Ne. To by bylo peklo přelidněné.

Oto!

Oto, kde jsi?!

-Viděl ho někdo? -Ne.

-Pomoc, Honzo! -Co je?

-Ota. -On neumí plavat?

Hledej ho víc doleva.

Uhni!

Svatá Maria, udělej zázrak.

Oto!

Pojďte mi pomoct.

Oto, prober se.

-Vy jste ho zamordovali. -My? Vy jste ho měla hlídat.

-Zkus to na nás hodit, ty pometlo. -Pometlo?

Pomoc!

Honza.

To je blbec.

On ho tam snad pořád ještě hledá.

Už se probouzí.

Oťásku, slyšíš mě?

Honzo, ty stále abych s tebou mluvila, a Ota se topil.

Tak co? Oťásku-ocásku, jaké to bylo?

Obrovské vzrušení.

Já se plížil tak opatrně jako na frontě. Maskoval jsem se.

A najednou, ze zálohy, mě překvapil Fajst.

Jenže teď přijdeme do řečí, a budeš celému městu pro smích.

Já dělal, jako že nic. Nenápadně.

Víš, někdy si říkám, ještě že ses mi vrátil z té vojny živý.

Holka chodí bůhví s kým, a nakonec jsem špatný já.

Milostpán se vrátil domů.

Dobrý den.

-Večeři máš v kuchyni. -Děkuji.

Ještě že máme kluky. Ty nerozumíš dívčí duši.

Ale rozumím mužské duši. Já bych ji nikam nepouštěl.

Nemůžeš ji stále hlídat.

Otce má daleko, a Pán Bůh na vše nestačí.

Její táta mi řekl:"Bajzo, věřím ti, jinak bych ji do města nepustíil".

Já mám velkou odpovědnost.

Ale jak já pak před lidmi vypadám.

-Byla kamarádka doma? -Dobrý večer.

-Potřebujete ještě něco? -Ne, postarejte se jen o Petra.

Zítra máme velké prádlo.

Teď nevím, nalil jsem tam něco, nebo nenalil?

-Ty tam stále něco liješ. -Něco, něco. To je shell.

-Kdybych jen věděl, na koho čekala. -Jen aby se ty pomeranče nezkazily.

Neboj se, to bude můj obchodnický parádní kousek.

-Hele, nebyl jsi náhodou plavat? -Kristýno, umíš držet slovo?

-Přísahej. -Přísahám.

-Je to blbec. -Kdo?

Otakárek. Čeněk musel způsobit zázrak, jinak by se utopil.

To se nesmí továrníkovi dozvědět, protože by žalovali našim.

-A kufrmanku by vyhodili. -Guvernantku, to je vychovatelka.

To je možné. Stále tak divně mluví.

-Copak ona ho nehlídala? -Ona si šla zrovna odskočit.

A Čeněk se tak usilovně modlil, že z křoví vylezl Honza Pivoda.

-Honza? Ten sodovkář z Habrové? -Ano.

-Kde se tam vzal? -Nevím. Asi si šel také odskočit.

-Jo, odskočit. -A začal se pak také topit.

-Ne! -Neboj, zachránil je Pepek Zilvar.

-Tak ať. -Co je? Nebreč.

-Vždyt je Pepek zachránil. -Mně je to jedno.

Ale musí to zůstat tajemstvím.

Vysvědčení - vystrčení. Vystrčení za dveře, bude dobrá večeře.

Jen aby. Když propadneš, nebude žádný výlet.

Ty propadneš, Rampepurdo rampepurďácká.

Kristýno, vy máte méně rozumu, než to dítě.

-Když on si začal! -Neříkej mi dítě.

Jdi si pro šmytec, aťti ho také vypere.

Ale říká se smyčec.

Rychle, ať nepřijdeš pozdě.

-A kde máš smyčec? -On se nemá tak často koupat.

-Pak vrže. -Cože?

Vrže.

Petře!

Na, ať dobře reprezentuješ firmu Bajza.

Děkuji.

Když jsem šel pro ty krabice, dal jsem ti hlídat housle.

Ano. Ony tam zůstaly.

Kde jsou zase všichni!

Taková neúcta!

-Co to máš na sobě? -To mi dal táta.

Pepo, tady máš klobouk.

-Mařeno, řekni "ř". -Neveknu.

Pánové, mají to četníci.

-Co? -Ten oheň přece.

-Hele. -Dělejte, jako by nic.

-Dostal jsem 10 zdrávasů. -Ticho!

Důstojný pán takový hřích slyšel poprvé v životě.

Vyzpovídal jsem z účasti na požáru, při kterém shořelo 10 domů.

Pomodlete se.

Na, to je Svatý Jan, mocný přímluvce.

-To je ale zrada. -Co když to na nás pan farář řekne?

To nemůže, to by bylo porušení zpovědního tajemství.

-Pochválen Pan Ježíš Kristus. -Až na věky.

Já se hned odmodlím, pane faráři. Válenpanštus.

-Odkdy umíš latinsky? -Myslíš "Válenpanštus"?

To je přece zkratka pro Pochválen Pan Ježíš Kristus.

Řekne mi konečně někdo z vás pravdu?

-Prosím, my jsme to jen hasili. -A kdo to předtím zapálil?

To seno chytilo od jiskry z lokomotivy.

-To se nestalo poprvé. -Zeptejte se hasičů.

-Tak proč jste utekli? -Ti lidé na nás ošklivě hrozili.

A nespravedlivě nás obviňovali.

Sednout.

-Děti, nastávají nám prázdniny. -Hurá!

To ale neznamená, že se budete chovat jako lumpové.

Pomáhejte svým rodičům, nelámejte větve a nejezte nezralé ovoce.

Mluví už skoro minutu.

Chovejte se jako praví synové své vlasti.

-Mají 17 kamenů. -Tak mi je ukaž.

To nesmím.

Vyměním kus za kus.

-Petr Bajza. -Zde.

Je způsobilý postoupit do 4. třídy.

Čeněk Jirsák.

Dostal jsem jenom dvě dvojky. A polepšil jsem se z počtů.

Byl jsem rád, že tatínek bude rád, neboť kupecké počty to je jeho.

Už se moc těším, že s ním pojedu zítra na trh do Mýta.

Možná dostanu i dlouhé kalhoty, jako má Zilvar, který opět propadl.

-Takové vysvědčení si nechej. -Klidně.

Edo!

Edo!

Ne! Tati!

A ty také!

S lajdáním je konec!

Ty zrádce kostelnický!

Pan farář nás ale udat nemohl.

Z toho je jasné, že se člověk musí zpovídat tak, aby nikoho neudal.

S Čendou už do smrti nepromluvím.

Bajza, Bejval, Zilvar a Jirsák, rostou z vás kriminálníci.

Dobrý den.

Ať to není vidět.

-Tak ty takhle! -Ne, tati!

Au!!

-Já už budu hodný! -Ty ničemo!

A budeš tady o hladu!

-Dobrý den. -Dejte to dozadu na dvůr.

Obejmi každý milku svou... (zpívá)

-Neumíte pozdravit? -Zdař Bůh.

Teď se budeme vídat častěji, dal jsem panu Bajzovi slevu.

-Kvůli mně si nedělejte škodu. -Proč jste včera nebyla u kaple?

Já? To vy jste byl na hodině francouzštiny.

-Ale...Jestli myslíte tamto... -Tamto a onohle.

Vy věříte všemu, co vám ten kluk řekne?

Ano, řeč se mluví a voda teče.

Co to děláte?

Dobrý den.

-Jaké bylo vysvědčení? Propadl jsi? -Náhodou ...

Tak ty budeš dělat ostudu?!!

-Kde máš housle? -Tady.

Tak se podíváme.

Tak tohle jsou housle?!

-Já jsem si je u vás schoval. -Ano?

Že jsi mě vykradl, dobře. Ale co je tohle?

Můj krám! Ty jsi mi vlastně vypálil živnost!

Čí to byl nápad? Kdo tě navedl?

Nikdo, ale polepšil jsem se z počtů.

Dej to stranou!

Dej to stranou, to je úřední listina!

Dej mi to, nebo to bude horší!

Ne, au!

Au!

Kdo lže, ten krade, do pekla se hrabe.

Na hrubý pytel hrubá záplata!

Čím víc se do žita tříská, tím víc se zrní sype.

Proutek se musí ohýbat, dokud je mladý.

Vendelíne!

Nech toho!

To určitě nebylo z jeho hlavy!

-Škoda rány, která padne vedle. -Tluč, a bude ti natlučeno!

-Co jsi to řekl? -Přísloví z bible, hodí se na vás.

Vracím.

-Také se opoždují. -Co tím myslíš?

Jestli nechtěl říct, že jsi opožděný!?

-Jsi surovec! Co ho máte bít? -Jen se ho zastávej! Žháře.

Dobrý den.

Prosil bych do lahve petrolej a škatulku sirek.

Trumí.

To je moje. A jedeme.

Překážíte tady.

Hosté o vás zakopávají. Jděte se vyspat domů.

-Kam? -Domů.

Táto, vztyk! A pochodem chod!

Jedny sirky, prosím.

Vy dáváte svému synovi špatný příklad!

Zato ty se tu válíš jako prase!

Uctivá poklona.

Ty zraješ pro šibenici.

Pan Fajst psa zblajz, pak koupil koninu pro celou rodinu.

Divím se ti, že to živíš. Ani si to na sebe nevydělá.

Teďstím projedu všechny trhy.

Au!

-Co je? -Nějak špatně jsem šlápl.

Hele, koukej!

Copak u vás ve chlévě nemáte myši?

Fuj, dej to pryč!

Tak tobě to nestačilo?!!

Zítra nepojedeš na výlet!

A je konec s lajdáním!

Stejně to není spravedlivé.

Kdybych se neučil a propadl, bylo by to stejné.