Original subtitles

Downloaded from YTS.MX

Official YIFY movies site: YTS.MX

V POSLEDNÍCH LETECH FRANCOVY VLÁDY VYBÍZEL MLADÉ LIDI DO ULIC

DUCH SVOBODY A TOUHA PO ZMĚNĚ.

ALE NÁŠ PŘÍBĚH JE O ZCELA JINÉM DRUHU REVOLUCE, KTERÁ ZAČALA V KUCHYNI.

BARCELONA 1974

Slepá ulička.

Hej!

Vzdáváme se! Vzdáváme se!

Vzdáváme se! Vidíte?

Stát! Nehýbejte se!

Hej! Stůjte!

Mysleli jste si, že nám utečete?! Ruce tak, ať na ně vidíme!

Zbývá 10 minut.

Ano, šéfe!

- Je to už hotové? - Ne, ještě pět minut.

Na co se díváš?

Na nic. 5 minut, šéfe.

Hotovo.

- Šéf říkal... - Hotovo.

Jestli to řekneš, vyhodím tě.

Ano, šéfe.

Jdeš pozdě.

Omlouvám se.

Co to máš na tváři?

Hej, otoč se!

Vyvěšoval jsi letáky?

Tam sedí francouzský premiér a ministr zahraničí se svými manželkami

a ty jsi to věděl.

Víš, jak je to pro restauraci důležité?

- A pro Pierra? - Říkám "omlouvám se".

Všichni poslouchejte!

Dnes má úklid můj bratr.

Kdokoli mu pomůže bude propuštěn.

Jasné?

Ano, šéfe!

Jasné.

5 minut, pánové!

Dobře?

Ano, šéfe!

Co to je?

Omlouvám se, žádal jsem je, aby neházeli cigarety na talíř,

ale oni se jen hádají a mluví o politice.

Omlouvám se.

Pánové!

Odvedli jste dobrou práci.

Děkuji.

Pokud chcete jíst jako prasata,

- budete jíst jako prasata. - Na co čekáte?

Pracujeme.

Co teď?

A co teď?

Dostal jsem padáka.

A já odejdu.

Ještě není konec.

Ostatní restaurace vás vezmou.

Pro šéfkuchaře

je důležité, aby oheň stále hořel.

Ale oheň v mém sporáku už dávno vyhasl.

V poslední době jste byl pod velkým stresem.

Kéž by to tak bylo.

Sním o stresu.

Ať je to stresující!

Chybí mi stres.

Skončil jsem.

Dobře.

Vidím, že svého bratra nijak nešetříš...

Nic ho nezajímá.

Ale umí se skvěle dostat do problémů.

Pro něj je to jen práce.

A pro tebe...

je to svatyně svatých.

Toto je tvůj Vatikán.

Ale vy jste papež.

Vždycky jsi byl jiný.

Než ostatní.

Ty vidíš jídlo ještě předtím, než ho začneš vařit.

Naučil jsem se to od vás.

Ne.

To už je dávno.

Teď už vaříš po svém.

Změnil jsi strukturu každého mého jídla.

Podívej se na to.

Jen se podívej na své poznámky a náčrty.

Pochybuješ o mně a o potravinách, na které jsme zvyklí.

Koneckonců i kuchaři nové kuchyně

používají tradiční produkty, jako je losos.

Nebo humry.

Ale ty ani nevidíš rozdíl...

mezi sardinkou a talířem kaviáru!

Mýlím se?

Máte pravdu.

Proč?!

Proč by měl být kaviár lepší než sardinky?

Vše záleží

na kvalitě jídla, Pierre.

V tom je to kouzlo.

Chceš připravovat sardinky v restauraci s michelinskou hvězdou, je to tak?

Ano.

Ne. Ne, ne, ne.

Problém je, že jsi zbabělec.

Opravdu si užíváš, že jsi pořád nablízku ostatním?

Moje hodina přijde.

Poslouchej, Fernando.

Odejdi.

Odejdi odsud a najdi si vlastní bydlení.

Protože v restauraci, jako je tato, nemůžeš vařit vlastní jídlo.

Zapomeň na peníze a hosty a tvoř.

Jdi od nich pryč.

Odejdi odsud.

Odvahu, synu!

Otevři si vlastní restauraci.

Do prdele!

Co je s vámi?

Byli jsme zrazeni.

Zpočátku šlo všechno podle plánu, ale oni všechno věděli.

Všechno.

Volám záchranku.

Co to děláš?

Tvůj bratr nepotřebuje pomoc.

- Ať ho vyšetří lékař. - Ne.

Záchranka okamžitě zavolá policii.

To je jisté.

Musíš vzít Alberta a na chvíli s ním zmizet.

- Nikam se nechystám. - Uklidni se.

Co se stalo?

Do toho ti nic není.

- Zapálili jsme správní budovu. - Skvělé...

Françoisi, můžeš si najít místo?

Je to těžké.

Jak to myslíš, "najít místo"?

François má v Cadaquési restauraci.

Já ne.

Lolin otec.

Vlastní restauraci na pobřeží.

Něco takového.

Každopádně je to klidné místo.

Tam se můžeš schovat.

Nikam se nechystám.

Odjeď.

Nebo nás prozradíš.

Všichni se musíme skrýt.

Uvidíme se za měsíc nebo dva.

Jedu s tebou.

Proč bys tam jel?

Odcházím s Françoisem sám.

Nemůžeš jít, Fero.

Nemůžu? Proč ne?

Fero, říkáš, že jsi ochoten odmítnout

možnost stát se konečně šéfem v "Septimě"?

Slyšíš se vůbec, Fero?

Nechci být šéfem "Septimy".

Do prdele!

Už není času nazbyt.

Jedete se mnou do Cadaquése?

Jedeme.

Probuď se.

Vítej v říši Salvadora Dalího.

- Znáš ho? - Já ne.

Julesův zlatý sen.

Jen sní a vidí, jak ho zve do restaurace.

Chudák Dalí, v Cadaquési po něm každý něco chce.

I tenhle? Přítel kněze?

Všichni se tu věnují svým vlastním věcem.

Jen vydržet a bude to v pořádku.

Hezká holka!

POTÁPĚČSKÝ KLUB ES CUCURUCUS

Zdravím!

Dnes ráno se zvedá vítr!

Počkejte chvíli.

Přátelé!

Ahoj!

Takže?

Jak takže?

Jsou to přátelé.

Ne jako minule.

Slibuji.

Tenhle chlap mě zachránil před policií, Lolo.

Jsou to kuchaři a pomohou tvému otci v "El Surreal".

Táta už má Jeana.

Jeana!

Je to magor!

- Prosím, Lolo! - No a co?

Prosím, Lolo!

Françoisi, najdeme si práci jinde.

- Ano, měli bychom jít. - Ne, ne. Alberto.

Omluvte, Lolu.

Je na mě naštvaná a vy za to teď trpíte.

Lolo.

Udělám, co bude v mých silách.

Ale pozor, práce pro mého otce není snadná.

Je sobecký, často vyvádí, pořád křičí a nikoho neposlouchá.

Jsme tu, abychom chvíli pracovali.

Jen na chvíli?

Vedle mého otce nikdo dlouho nevydrží.

Jdeme!

Dobré ráno!

Nechte mě projít!

Hej!

Pane Dalí!

Pane Dalí! Jsem Jules!

Z "El Surrealu".

Co je to?

To je moje restaurace.

"El Surreal." Jméno na počest velkého Dalího.

Je to tamhle, hned za zálivem.

A co chcete?

Prokázali byste mi velkou čest, kdybyste nás navštívili.

Milý cizinče, jestli tě někdy napadne pozvat Dalího k sobě domů,

zaplatíš 10 000 dolarů.

Dolarů?

Tolik toho bohužel nemám, omlouvám se.

Ale řeknu vám, že bych dal cokoli za to, abych vás mohl mít ve své restauraci.

Věřím vám.

Jste upřímný muž.

Ale pochopte, že musím Dalího chránit před fanatiky, jako jste vy.

Dejte na mou dobrou radu.

Staňte se rybářem. Narodil jste se jako rybář.

- Rybářem? - Ano.

Rozhodně.

Raději se staňte rybářem.

Sbohem.

Rybářem...

Fernando, kde to jsme?

Co se děje, Fernando?

Tady jsme v bezpečí, Alberto.

Louisi!

- Louisi! - Už jdu!

Jsem tady.

Julesi, jsem tady.

Tady. Drž.

Dejte to tomu Švýcarovi, ať se předvede.

- A získej dobrou cenu. - Byl?

Bohužel.

Je to nezapomenutelné, můj drahý Louisi.

Gala, Dalí se náhle vynoří z vajíčka.

Přesvědčíš se o tom sám, až film vyvoláš.

A dnes večer to všem ukážeme na velkém plátně.

Jsi v pořádku, zlato?

Koho to vidím? François je zpět.

Tentokrát velmi trpěla.

Ano, já vím.

Pomáhal jsem přátelům.

A je mi to líto.

Tati, to jsou kuchaři.

Pomohou ti.

Máme Jeana a nepotřebujeme další muže.

A má pomlácený obličej.

Protože mě chránil, když mě bili.

Potřebují dočasnou práci.

A pak se vrátí.

Víš, že Jean potřebuje pomoc v kuchyni.

Hej, vy!

Potřebuji pomocníka do kuchyně a myčku nádobí.

Můžete tu žít, ale o platech se bavím, až když se napiju.

Pokud souhlasíte,

tady je moje ruka.

Stůj, stůj, stůj.

Od šéfa v "Septimě" do téhle díry?

Nemáme tu co dělat.

Jsi snad úplný hlupák?

Domluveno.

O výplatě diskutujeme pouze za střízliva.

Ahoj, Juliette.

Ahoj, Jeane.

Ahoj.

Ahoj.

Dobře.

Musím jít.

Nezapomeňte, že můj otec neví nic o tom, že policie hledá Françoise.

Jasné.

Buďte nenápadní.

Neboj se.

- Prosím. - Dobře.

Kdybyste něco potřebovali, přijďte za mnou.

Dobře.

Děkujeme.

Přízdoba, šéfe.

Odkud jsi?

Pracoval jsem v několika kuchyních, šéfe.

Přestaň lhát.

Alberto, drž hubu.

Policie stále pátrá po pachatelích,

kteří zapálili správní budovu v Barceloně.

V důsledku toho byla budova značně poškozena.

Hej, ty!

Vypni rádio.

Policie má informace o totožnosti pachatelů.

Jeane!

Dopeč ten steak!

Steak je perfektní. Jen nauč své hosty, jak ho jíst.

Nemůžu Jeane. Když to řeknu, pošlou mě do pekla.

Dej mi to!

Tohle mám za to vše, Julesi?

Když jsi pro mě přijel, slíbil jsi mi seriózní podnik,

restauraci pro vyvolené.

A my tu kurva vaříme obyčejné maso!

Je to ostuda!

Přestaň křičet.

Za raviole jsem byl oceněn.

- Jeane! - Co?

Steak.

- Co je s ním? - Dopeč ho.

Nemají rádi steaky...

Tady máš.

A omáčka?!

- Děkuji. - Není zač.

Hej, ty!

Kdy se Mick Jager narodil?

Cože?

Kdy se Mick Jager narodil?

Nevím.

Michael Philip Jaeger se narodil 26. července 1943

ve městě Dartford v anglickém hrabství Kent.

Není zač.

Do prdele!

On tam loví ryby šavlí?

Přesně tak. Loví šavlí.

Ten hlupák jde vždy proti celému lidstvu.

Ale je to chytrý muž. Podívejte se.

Pero!

Proč sis dal na sombrero svíčky?

Protože ten hajzl Edison zničil kouzlo noci...

v den, kdy vynalezl svou hloupou žárovku.

Ticho! Vyplašíte mi ryby!

Tuto krásná láhev vytvořil Salvador Dalí.

Tento koňak mám opravdu rád.

Je to jako nasávat jeho moudrost.

A tohle je Tony, další Dalího fanoušek.

Chce na něj zapůsobit svou kreativitou.

Pověz nám o tom, Tony.

Chci natřít celé Cadaqués na žluto.

Žlutou? Proč?

Když už jsme u toho,

policie už hledá Tonyho za to, že maloval lidem na domy.

A to není dobře.

Je mi to jedno.

Prostě nemají představivost.

Už jsem ti tisíckrát říkal, že Dalí dává přednost bílé.

A ty jsi ho opravdu naštval.

Co kdybychom ji natřeli na modro?

Proč tolik figurín, Julesi?

Proč...

Protože čekají na Dalího.

Vypadá to, že na něj čekají už dlouho.

Jsou tu už dlouho, Julesi.

Slyšel jsem, že Dalí nerad večeří sám.

Přátelé mi říkali, že když jde do restaurace,

vždycky si s sebou vezme pár figurín jako společnost.

Uvidíš, jednou se u nás objeví.

Občas se Dalí rozhodne vyjít z domu

a zajít si na oběd do některé z městských restaurací.

Do "Barokka".

Ten zatracený Francouz co ji vlastní je opravdu šťastný člověk.

Víš, co dělá, když mu zavolá Dalí?

Jde na trh a koupí ty nejlepší humry.

Pak je dá do košíku a jezdí s nimi po městě.

A každý ve městě ví, že Dalí u něj večer večeří.

Jak dlouho na něj čekáš?

Dlouho.

Mnoho let!

Pojmenoval jsem ji "Neskutečná", ale raději bych ji nazval "Věčná".

Ten znak například představuje čas.

- Je to jako Chronos. - Ano.

Ta postava je taky složitá.

Mix Davida Bowieho a Micka Jaggera, symbol doby.

Ani muž, ani žena.

"Vteřina" je ženského rodu.

Je to jako se ženou.

A "čas" jako muž.

A tato postava je pánem času.

Julesi!

- Celou dobu je tady. - Julesi!

Je nehybný a jako by se vznášel nad prostorem.

Julesi!

Ano?

Ano?

- Na slovíčko. - Samozřejmě.

Počkej.

Co?

Vteřinku.

Julesi!

Julesi.

Do prdele!

Do prdele, do prdele!

To je Dalí. Jede dřív než obvykle.

- No a co? - Co myslíš tím "co"?

A bujabéza? Mluvili jsme o tom.

Máme dvě hodiny.

Uvař bujabézu a já mu ji odvezu na loďce.

Voila?!

Všechno už mám promyšlené.

Budou plout dvě hodiny.

Takhle se restaurace nevede, Julesi.

Počkat. Chtěl jsi více návštěvníků.

Tak jdi a uvař tu zatracenou bujabézu. Pochodem vpřed!

Běž, běž, běž!

To je nesmysl!

Takže...

Někdy se čas zrychlí.

Máme pár hodin.

Za 2 hodiny můžeme připravit bujabézu nebo nic.

No tak, no tak! Pospěš si!

Dělej!

Rychle, rychle. No tak, to je ono. Všichni na palubu!

Rychle to polož a jedeme!

Co teď?

Zatím...

si to užívej.

Užívám.

Jean říká, že se v kuchyni vyznáš.

Okoštuj.

Proč?

Zhodnoť pokrm.

No?

Co si myslíš?

Bude se líbit Dalímu?

Nevím.

No tak.

Jsme na širém moři. Nikdo tu není.

Co si myslíš o bujabéze?

Málo soli.

Je skvělá.

Jsi vybíravý.

Jsi jen nováček.

Budiž.

Pozor!

Připrav se!

Pane Dalí, počkejte! Počkejte!

Bonjour!

Bonjour!

Mám pro vás dárek!

Zastavte!

Pane Dalí, počkejte! Počkejte!

Dobře.

Přestaň.

Nedělej to.

Nedělej to.

Co ne?

Promiň, Lolo, ale nevím, co mám dělat.

Odchází. Prosím.

Přemluv ho.

Prosím, prosím. Ještě si to rozmysli.

- Počkej, až se vrátí tatínek. - Nezdržím se ani minutu.

Až se Jules vrátí, přemluví nás. Znovu.

Znovu nás oklame.

Víš...

Nenávidím restauraci, to moře a Cadaques!

A nenávidím tebe, Lolo!

Klid, klid.

Jsi jediná normální v tomto blázinci.

Víš, Lolo, tady může přežít jen Freud.

Počkej, Jeane!

Nemůžeš od nás utéct!

Jeane!

Nekřič.

Nech ho jít.

To je policie?

Ano.

Poručík Garrido.

Důstojníci, co vám mohu nabídnout?

Dejte nám dvě piva.

Kde je táta?

Rozhodl se projet lodí.

Jak se může cítit tak pohodlně, když celý den nic nedělá.

Restauraci se daří.

Poručíku, jsou to turisté.

To je otázka morálky.

Slíbil jsem to Otci Narcisovi.

Ceníš si morálky, že ano, Migueli?

Ano.

Tak drž jazyk za zuby.

Co to je?

Poručíku Garrido!

Vítejte!

Už mě to nebaví.

Chodit sem a pořád tu potkávat cizí lidi.

Celý svět je zvláštní místo, poručíku.

A taková odlehlá místa neustále přitahují různé lidi.

Ale nebojte se.

Vše, co se tady děje, je zcela pod mou kontrolou.

Je to přítel vaší dcery?

Ano.

Dávám na něj pozor.

Já bych žádného šmejda nenechal přiblížit k mé dceři.

Díky vám, lidičky.

Tady. Dobře.

Ahoj.

Nebolí to?

Kdyby figuríny mohly mluvit...

už by mi to řekly.

Ale jsou to figuríny.

A jak víte...

figuríny nemluví, poručíku.

Migueli, odcházíme.

Vždycky jsem věděl: když člověk vypadá jako blázen

a chová se jako blázen, je to blázen!

Ty idiote bez mozku!

Věděl jsem, že odejde!

"Dlužíte 25 000 peset! Tady je naše adresa pro převod."

To je ale parchant!

Hloupý kuchař bez mozku!

Tak to prostě je.

Máme problém a je třeba ho vyřešit.

Pravda, v "El Surreal" se problémy řeší.

Proč?

Louisi, proč?

Protože je to pod kontrolou?

Přesně tak, můj věrný Sancho Panzo.

Vždycky mám nějaký plán.

Vidím dva kroky před sebe a rozhlížím se.

Ty!

Já?

Ano, ty.

Budeš novým šéfem "El Surreal".

Tolik let jsem nevěděl, jak vypadá kuchyně v "El Surreal".

Poslouchej, Julesi.

Je to prostě trochu blázinec.

A my jsme čtyři, že?

A jestli budu šéfkuchařem restaurace, tak to tady zametu koštětem.

Které jsem nenašel.

Výborně.

- Od tohoto dne... - Ne, ode dneška nic.

Od tohoto dne bude vše tak, jak řeknu.

Nevíš, jak vést restauraci, Julesi.

Chceš, aby Dalí seděl na tvé terase.

Skvělé. To bude naším cílem.

Ale tady v kuchyni...

Je to teď trochu chaotické.

V "El Surreal"?

Chaos?

Možná ten nejhorší chaos ve vesmíru, Julesi.

Věz, že Dalí miluje chaos.

Ale rád jí dobré jídlo.

Proto by měl být v kuchyni dokonalý pořádek.

Řídíš všechno okolo, kromě kuchyně.

Myslím, že jsem kuchyni nevěnoval příliš pozornosti.

Stejně jako restauraci...

Tam je seznam všeho, co v kuchyni potřebuji.

- Alberto, půjdeš s ním? - Ano.

Jdeme.

Zdravím!

Stůj, Tony! Stůj!

Stůj, Tony!

Utíkej, Tony! Utíkej!

Nechytí ho.

Zná tu každé zákoutí.

Miluje své město.

Ale není mu rozumět.

Dobrý den.

Dobrý den.

Počkej.

Julesi, co je to?

To je Dalí!

Vím, že je to Dalí.

Musí to tu milovat.

No tak, pospěš si.

Podívej, dokonce se podepsal.

"El Barokko".

A tenhle chlapík vedle něj je mistr.

Je to Dalího přítel, že?

Alberto, přestaň mě už zdržovat!

Tvůj bratr čeká. Jdeme!

Už jdu, dobře, dobře.

Zastav se na místě!

Připravíš flambování?

Ano.

Ne.

Naučíš se.

Jen pozdravím.

Pojeďme.

Myslím, chlapče, že máš velký problém.

Mýlím se?

Nerozumím ti.

Viděl jsem tě, když k tobě přišla policie.

Ten pohled dobře znám.

No tak, chlape!

Řekni mi pravdu.

Pokud máme spolupracovat, musím ti věřit.

Souhlasíš?

Dělej.

Ty! Okamžitě vypadni z mé kuchyně!

Nechápu?

Vypadni!

Tvůj bratr mi všechno řekl!

Nechci s vámi mít v "Surrealu" žádné problémy.

Této restauraci jsem zasvětil celý život

a nechci, abys můj život zahodil.

Kde je můj bratr?

V karavanu sbírá své hadry.

- Jdi za svým bratrem. - Alberto měl pravdu.

Jsi imbecil.

Proč mě pokaždé zradí!

Jakmile začnu někomu důvěřovat,

tak mám vždycky nůž v zádech!

- Vždycky! - Julesi...

Potkal jsem normálního kuchaře a ten mě zradil.

Julesi. Raději zkus tohle.

Co?

Je to bujabéza.

Fernando ji uvařil.

Ať jde se svou bujabézou k čertu.

- Julesi! - Ne!

Julesi!

Vyzkoušej tu bujabézu!

Louisi.

Přiveď sem toho kuchaře.

Nabídni mu 15 % ze zisku.

Omluv se.

Ale proboha, přiveď ho sem.

Tian od Jacquese Maximina...

marinovaná parmice červená...

ústřice v bílém víně...

pěna z kachních jater a lanýžů s tvarohem a...

uzený losos.

Jedná se o skvělé kuchařské dílo!

Ano!

Bravo!

To je všechno v pořádku, ale tak nějak jsem si myslela,

že se chceš vymanit z francouzské tradice.

Přestaň mi vyprávět o Rafovi a jeho mořských plodech.

Poslechni si ji.

Má zajímavé myšlenky.

Ne, jsem zvědavý.

Povídej.

- Mohu? - Ano.

V Cadaqués dávají lidé přednost produktům z moře.

Krabi, chobotnice, škeble, pouze nejvyšší jakosti.

Všechny mořské plody se připravují v malé restauraci v Cadaqués.

Jeho majitel Rafa je hlavním odborníkem.

Musíš se s ním setkat.

Jenže on vaří...

nezvykle.

Místní recepty.

Nejsi Francouz.

Nech Francouze, ať si vaří sami.

Co?

- Prosím, Lolo. - Co?

Vždyť právě uvařil skvělé francouzské jídlo!

"El Surreal" je francouzská restaurace.

Jakou kuchyni má Dalí rád?

Francouzskou.

Viděla jsem tvé poznámky.

Takový tady nebudeš.

Nevypadáš jako kuchaři, které najímal můj táta.

Jsi hrozný člověk, Lolo.

Vrať mu jeho poznámky.

Vrať mu je!

Vím, že je hrubá, ale v hlavě to má srovnané.

Všimne si věcí, které by mě vůbec nenapadly.

Přijď dnes do potápěčského klubu.

Tam uvidíš, co jsem ti řekla.

Dáme tatínkovi lekci.

Souhlasíš?

Viděl jsem, co dokážeš.

Nyní se věnujme prodeji.

Lidé potřebují slyšet o tvém talentu.

Postarám se o to.

Arturo.

Ahoj, Julesi.

Julesi, nezačínej znovu.

Odejdi.

Dáma má špatnou náladu.

Kdo je to, Rosito?

Signora Gala?

Můžeme si promluvit...

Odejděte, prosím.

Prosím.

Kdo je tam?

Kdo jste?

Dobrý den!

Restaurace "El Surreal" na druhé straně přístavu.

Vzpomínám si na vás.

Co chcete?

Přinesl jsem ty nejlepší dušené mořské plody.

To je můj šéfkuchař.

Buďte zticha.

Drahý cizinče...

pokud nás chceš pozvat do své restaurace...

zaplaťte 15 000 dolarů.

15? Mluvila jste o 10 000.

Ano.

Ale to bylo předtím, než jste přišel ke mně domů.

Už jsem přišel o 5 tisíc.

K tomuhle to spělo, Julesi.

Přesně k tomu.

Proč to nevzdáš?

Dali má větší úctu ke svým rybářským sousedům...

než k žebrákům u svých dveří.

Říkal jsem ti to.

Jsi příliš dotěrný.

Arturo.

Nejsem jako ostatní.

Nic nepotřebuji.

Jen nabízím, Arturo.

Nabízím.

Pociť ten rozdíl.

Jsi beznadějný.

Pojďme.

Dobře.

Nezlob se.

Hned jsem zpátky.

Co je?

Máte hlad?

Mluvil jsem o nebezpečí...

ve Středomoří.

Cože?

Nic.

Časem na to přijdeš.

- Jak je? - Ahoj, Lolo.

- Jeď do "Surreálu", Louisi. - Dobře.

To je Fernando.

Šéfkuchař z restaurace "El Surreal".

Viděl jsem ho.

Všude chodí se ztraceným výrazem ve tváři.

Tvůj mozek pracuje nepřetržitě?

Je to možné.

Chce vyzkoušet všechno.

Takže jsi přišel ke starému Rafovi ochutnat kousek Středomoří.

Posaďte se s Lolou.

K čemu to psaní?

Není co.

Je to proto,

abych si udělal pořádek v myšlenkách.

Ve Středomoří není žádný řád.

Pouze krása.

Přivoň si.

Vyzkoušej, dotkni se.

Řád je nutný pouze v lednici.

Uvolni se.

Právě jsi ochutnal kousek toho moře.

Teď je čas si užívat, ne přemýšlet.

Já miluji přemýšlet.

Viděli jste je?

Něco chystají.

Vidím je už dlouho.

Podívejte se.

Dobré odpoledne, pánové.

Ukažte nám své doklady.

Proč?

Protože jsem to řekl.

Nebraňte nám v práci.

Posílá mě poručík a chce, abyste odešli.

Chtějí se jich zbavit.

Bezdůvodně.

Françoisi.

Françoisi, stůj!

Françoisi, Françoisi, přestaň.

Nemůžu, Lolo.

Patřím tam.

Pokud budeš zasahovat, situaci jen zhoršíš.

Jsme pacifisté. Bude to v pořádku, neboj se.

Françoisi, sakra!

Není květen 1968 a ty nejsi v Paříži.

A ty? Kde jsi ty?

Nesnáším nespravedlnost.

Ale nic nedělají.

Všechno to vyřešíme, vydržte.

Sledujete je už dlouho.

Pryč s válkou! Pryč s válkou!

Pryč s válkou!

Josepe!

Měli bychom zavřít.

Žádám všechny, aby se uklidnili.

Pan poručík vás sleduje.

Prosím, uklidněte se.

Vypadá to, že François se o sebe dokáže postarat sám.

Samozřejmě že ne.

Nesnáší násilí, ale neustále jím trpí.

Pryč s válkou!

Josepe! Zapni Strausse.

Násilí je vždy nejlépe sledovat během Strausse.

Proč si neposlechnout Mahlera?

Vždycky Strausse.

Vždycky Strausse.

Pryč s válkou!

Vykliďte pobřeží, přepínám.

Rozumím. Zaujměte pozice, přepínám.

Proč bys to dělal?

Připravte se na vyčištění pláže, přepínám.

Čekáme na příkazy, přepínám.

Pokračujte v úklidu pláže.

Pryč s válkou!

Pryč s válkou!

Pryč s válkou!

Pryč s válkou!

Ahoj, Julesi.

Můžeš mi pomoci?

Co potřebuješ?

Můžeš zaměstnat Lesju?

Přišla o všechno.

Policie jí zabavila vše, co měla.

Julesi.

Ohledně platu.

Dám jí svůj.

Jsi na to připraven?

Jsem.

Ano.

Vůbec si na ní nevšimneš žádných nedostatků,

krev se v tobě vaří.

Věřím ji.

Slibuji ti to.

Nezklame tě.

Alberto,

je mi to líto.

Co to děláš?

Vzpomínáš, co Pierre řekl o Jacquesu Maximinovi v hotelu "Negresco".

- Vytvářejte, ne kopírujte. - Vytvářejte, ne kopírujte, ano.

Teď si beru nápady...

z tohoto zápisníku.

- Z deníku? - Ano.

A z přírody.

Tyhle dáme Rafovi...

a tyhle si necháme.

To není špatné, co?

Chytil jsi jich víc než já.

Je neuvěřitelné, jak rychle se...

jak rychle se učíš.

Jak se jmenuje ta skála?

Ta? Es Kukuruku.

Es Kukuruku.

Es Kukuruku.

Es Ku...

Na co myslíš?

Es Kukuruku.

Náš šéf mu říká "esence".

To je esence z mrkve.

Je velmi křehká.

Proto ten název.

Křehká jako esence.

Nežvýkejte ji. Nechte ji rozplynout v ústech.

"Určitě navštivte "El Surreal"."

"Mladý šéfkuchař, mistr francouzské kuchyně,"

"bez povšimnutí všech vytvořil skutečnou revoluci."

"Například jeho mrkvová esence"

"je dokonalým ztělesněním křehké jemnosti."

"A šéfkuchař si zaslouží pět hvězdiček v katalogu Go a Millau."

Bingo.

Bingo!

Na tohle jsem čekal.

Bylo to nutné, aby k nám Dalí přišel.

Napsali o nás v novinách.

Jak si to přečte?

Předáme to přes Artura.

Znáš mě dobře, drahý Louisi.

- Máš záložní plán. - Přesně tak.

Vždy dva kroky napřed a rozhlížet se kolem sebe.

V těch šatech vypadám tak ošklivě, Julesi.

Žlutá mi nesluší.

Je to Galina oblíbená barva.

Neslyšela jsi o síle sugesce?

Stačí pár správných údajů a máš dotyčného v hrsti.

Je pro tebe opravdu tak důležité, aby Dalí přišel do restaurace?

Ano, Lesjo.

Je to velmi důležité.

No dobře.

Přivedu ho k tobě.

Vždycky jsi ke mně byl velmi milý.

Tady máš.

Mluvíte rusky?

Ano.

Strávila jsem tam celé dětství.

Jsi velmi krásná.

Je tu tolik zajímavých mužů.

Asi jste se letos v létě hodně milovala?

Abych řekla pravdu, tak po celou dobu s různými.

"El Surreal".

Arturo.

Čekal jsem, až zavoláš.

Ano, minutku.

Bingo!

Odcházím.

No tak.

- Zítra mám práci. - Dobře.

- Tati. - Co?

- Pokud nepřijde... - Ano?

- Tak se nic nestane. - Ano, já vím.

Hodně štěstí.

Kolik je hodin?

22:30.

22:30.

No, hlavu vzhůru! Přijde, uvidíte.

Je to umělec a je zvyklý, že se na něj čeká.

Ne?

Víte,

co inspirovalo Dalího k namalování odvíjejícího se času?

Sýr Camembert.

Sýr zůstal omylem na parapetu a na slunci se roztavil.

A tak dostal skvělý nápad nakreslit rozteklé hodiny.

Co znamenají?

Je to úvaha o existenciálním vakuu, o čase a existenci...

No, já nevím!

Jak mám vědět, co má Dalí v hlavě?!

Zeptej se ho sám, když jsi tak chytrý.

Co?

Ne?

Omlouvám se. Nepřišel.

Ztratil pojem o čase.

Už jede.

To je...

Dalího Cadillac.

Jede.

A vy jste mi nevěřili.

Jak jste mohli pochybovat!?

Myslel jsem, že nepřijedeš.

Jeho žena mu doporučila tvou restauraci...

ale do poslední chvíle se nemohl rozhodnout.

Ale...

jako vždy si to na poslední chvíli rozmyslel.

Je mi to líto, Julesi.

No co, děkuji.

Signor Dalí je velmi...

Je nepředvídatelný.

Ano!

Tvá restaurace je den ode dne lepší.

To je pravda.

Dobře, Julesi.

Příště budeš mít štěstí.

Uvidíme.

Jen doufat.

Vždycky doufat.

A zachovat si...

důstojnost.

Dalí!

Dalí!

Dalí!

Tady je tvoje nová přítelkyně!

Ona sice trochu spí, ale chce tě poznat!

Pojď se s ní seznámit!

Julesi, pojďme domů.

Zapomeň na něj.

Ne. Ať mě poslouchá.

Už s ním nebudu ztrácet ani vteřinu času!

Je konec!

Se mnou, s Bridgetou!

Vypadni!

To stačí, to stačí.

Pojďme domů.

Ne, domů nepůjdu!

Mluvím s velkým a rozkošným Salvadorem Dalím!

Pán nevědomí!

Císař přístavu Legát!

Velký a mocný Salvador Dalí!

Obejdeme se bez tebe...

bez tvých roztavených hodin a tvého hloupého kníru!

A strč si koule do prdele!

Drž už hubu!

Chaos!

Chaos!

Chaos!

Tony! Co ty tady?

Chtěl jsem pomalovat Dalího dům. A vy jste mi vlezli do cesty.

Neopovažuj se přiblížit k Dalího domu.

Nedotýkej se Dalího domu.

Kdo je tam?

Zavolali jsme policii.

Až vás chytí, rozhodně se nebudete smát.

Kde jsou?

Nevím.

Jsou pryč.

Hej, seržante!

Šli tudy!

Vypadají jako opilí turisté.

Určitě je doženete.

Někdo bude mít štěstí, že se dnes v noci dobře vyspí.

Co tam je?

Nevidím to.

Tak si tam posviť, sakra!

Dělej, dělej, jdeme!

Zůstaňte tam, kde se teď schováváte, a vyjděte ven až ráno.

Dvě klepnutí, pokud to chápete.

Ahoj, Julesi!

Vyřídím Dalímu, že ho ode mě pozdravuješ!

Tony! Ne, přestaň!

Nech ho, Louisi!

Alespoň je věrný svému snu!

Tony, vymaluj to tu celé! Všechno na modro!

Ať jsou všechny domy modré!

Vedeš si skvěle!

To je zatraceně skvělý nápad!

No tak, vymaluj to tu celé.

Do prdele!

Potřebuješ pomoc?

Ne. Děkuji.

No tak. Pomůžu ti.

Můj otec je velmi nezodpovědný a má v hlavě zmatek.

Není to dobré místo na skrývání.

Rozumíš?

Tady se mi to líbí.

Nikdy jsem neměla otce. Vůbec nikdy.

A od dětství jsem nedělala nic jiného,

než že jsem sousedům omlouvala jeho sprosté řeči,

jeho vznešený idealismus, jeho vzestupy a pády.

Všechny pády.

Rozmazlovala jsem ho, jako bych byla jeho máma, ne dcera.

Úplně mě proměnil ve svou matku...

i Françoisovu matku, a teď i tvoji a tvého bratra.

Cože?

Jules je velmi emotivní.

Rozumíš?

Myslíš si, že je to v pořádku,

když se ti takto daří?

Nebo se snad sny dají splnit jen tak, že se zblázníš, ne?

Nechápu, ty v tom teď jedeš s ním?

- Klan Salvadora Dalího? - Podívej.

Tady.

Věděla jsi,

že logo chupa-chupa...

vymyslel Dalí?

Dalí-Dalí-Dalí. Z Dalího je mi zle.

Dalí je snílek.

I ty jsi součástí jeho snu.

Už dost. To stačí. Žádný Dalí.

Určitě?

Tady ještě kousek zbyl.

Neutřela jsi všechno.

Tady.

Dokonči si to sám.

Lolo, jestli jsi na otce naštvaná, promluv si s ním.

Přesně to se chystám udělat.

Řeknu všechno.

Lolo!

Co?

Miluji tě.

Já vím. Je to velmi nápadné.

Louisi, co se děje?

Promluv si s ním sama.

Není sám sebou.

Co se děje?

Dospívám.

Ale to nejsi vůbec ty.

Ano? A proč ne?

To myslíš vážně?

Požádala jsi mě o to.

Od dnešního dne budu seriózní, racionální a klidný.

- A s Dalím jsme skončili? - Ano.

Nechci o něm slyšet.

Ani se o něm nezmiňuj.

Páni! To je úžasné!

Ravioli s iberským vepřovým masem, letními lanýži a dřevěným uhlím.

A hrachová polévka, studená i teplá.

Dobrou chuť.

Děkujeme.

Je to mistrovské dílo.

Ano...

- Promiňte? Omlouvám se. - Ano?

Co pro vás mohu udělat?

Upřímně řečeno, vaše restaurace nás ohromila.

Nabídka je prostě šílená.

Chceme se setkat se šéfkuchařem.

Jsme autory průvodce po restauracích.

A rádi bychom vaši restauraci doporučili našim čtenářům.

Moc vám děkuji.

Podívám se, jestli za vámi Fernando může přijít.

Na setkání s novým Dalím v oboru kuchařství se opravdu těšíme.

Je to abstrakcionista.

Jak jsem říkal, potenciál vašeho šéfkuchaře je pozoruhodný.

V dobrém slova smyslu. Ano?

Ne jako ten Dalí.

Jeho genialita je jen blaf.

A v kuchyni máte skutečného umělce.

Promiňte, co jste říkal?

Váš šéfkuchař je skutečný umělec.

Ne, co jste říkal o Dalího genialitě?

Že je to blaf!

Ano.

Právě jsme navštívili jeho muzeum ve Figueres.

Myslíme si, že jeho talent je značně přeceňován.

Chybí mu vážnost, zápletky se opakují, je odtažitý.

Na každém obraze zobrazuje pár nebo tři své dětské strachy

a pak je nafoukne do obrovských rozměrů, aby upoutal pozornost.

To je vše.

Víte, tohle mě rozesmálo.

Jen mi chyběli

dva snobové,

kteří Dalímu vůbec nerozumějí.

A to jste vy.

To je drzost!

O čem to mluvíte?

Zbláznil jste se?

Co vůbec víte o Dalím?

Četli jste některou z jeho knih?

Snažili jste se mu někdy porozumět?

Ne, jen si všímáte toho vtipného klauna, který to dělá takhle.

A proto se uchyluje k pozérství, aby odradil lidi, jako jste vy.

Řekněte mi, kolik lidí je vůbec schopno vést s ním

seriózní vysoce inteligentní rozhovor, aniž by si připadali jako naprostí idioti.

- Jste fanatik! - Ano!

Ano!

Říkejte mi, že jsem fanatik, ale je to naprostá pravda.

Ale já jsem fanatik, který se vyzná v umění.

Fanatik, který pracuje...

fanatik, který přichází se skvělými nápady a realizuje je.

Co víte o paranoidně-kritické metodě?

Co víte o jeho lásce k Velasquezovi?

Co vůbec víte o jeho lásce k vědě?

O jeho lásce k zemi?!

A co víte o jeho lásce k vesmíru?

Máte vůbec představu, jak rozsáhlý je jeho mozek?!

Co víte o řecké mytologii?

Co byste mohl vědět!?

Dalí...

ukazuje cestu.

Otevírá nám cestu a lidé jako vy, šediví a omezení

je chtějí zaplnit zemí osetou neplodnými myšlenkami

a nesmyslnými slovy.

No tak!

Vraťte se do svých jeskyní,

ze kterých jste vůbec neměli vylézat.

A hlavně, hlavně...

už se sem nikdy nevracejte.

Protože naše restaurace není pro hlupáky!

To stačí.

Odjíždíme.

- Psychopate! - Ano!

- Psychopate. - Psychopat.

Ano, jsem psychopat!

A je to!

Louisi!

Vrať mi "El Surreal"!

Chci znovu vidět "El Surreal"!

Albertovi společníci byli zatčeni.

Udají ho při vyšetřování.

Tohle je vážné.

POLICIE ZATKLA BARCELONSKÉ VANDALY

Poručíku Garrido!

Věděl jsem, že se dříve nebo později setkáme.

Rozumíte?

Je to zážitek, Migueli.

Je to zážitek.

- Dobře, Garrido. - Poručíku Garrido!

Omlouvám se. Poručíku Garrido.

Všechno vám vysvětlím.

Samozřejmě.

Posaďte se.

Zaznamenávej si to, Migueli.

Víte, že v Barceloně zapálili správní budovu?

A teď budou mít spoustu problémů.

Nic jsme o tom nevěděli, jen hledali práci.

Navíc vás ujišťuji, že se hodně změnil.

Věřte mi.

Nemáte ho vychovávat.

Jasné?

V Barceloně

ho vychovají a vymlátí z něj duši.

Ani o tom nepochybujte.

Vlastně

jsem to nebyl já, kdo ho převychoval.

Vy ne?

Kdo tedy?

Váš zeť?

Byl to on.

On? Kdo?

Proč je tady?

Víte, že pan Dalí je zákazníkem mé restaurace.

A vy jste zatkli...

jeho oblíbeného šéfkuchaře.

Prosí o shovívavost, v tomto případě

je v kontaktu s významnými evropskými politiky, umělci a malíři...

A on jim řekl, jak ten chlap vaří.

A teď se bude stydět.

Je to státní záležitost.

Dobře.

Poručíku Garrido.

Až dosud jsme my dva vždy dokázali vyřešit všechny naše problémy...

velmi klidně...

a pokojně.

Migueli!

Doufám...

že naše přátelství bude pokračovat.

Poslouchejte.

Mám pocit, že s vámi můžeme náš problém vyřešit.

S manželkou jsme provedli rekonstrukci našeho bytu.

Samozřejmě máme velmi skromný byt.

Ale s výhledem na moře.

A najednou chtěla...

aby...

všechno bylo modré.

Nejspíš za to může ten blbec Tony a jeho barva.

Je mi z ní zle.

Dokonce nechala mezi okny prázdný prostor...

pro obraz.

A samotný obraz by měl být v souladu s vázou, která stojí na podlaze.

A hádejte, jakou barvu má váza?

Modrou?

Přesně.

Modrou.

Víte, na co myslím?

Vím.

Skvělé.

Jděte za ním a přineste mi ten obraz.

Ale bez zvráceností a bez abstraktních a podivných nesmyslů.

Normální...

modrý...

obraz.

Ano, ano.

Chcete, abych požádal...

Salvadora Dalího,

aby namaloval

modrý obraz?

Přesně tak.

- Nicméně... - Ne, ne, ne.

Žádné "ne", Julesi.

Žádné "ne".

Tak co?

Řekl: "Ne."

Řekl: "Za koho se považuješ?"

Řekl, že najde někoho, na koho se můžete obrátit o pomoc.

A nebude ztrácet čas s takovým malicherným bastardem.

A víte, že se velmi rozzlobil, když se dozvěděl, že jste Tonyho zatkli.

Vždy obdivoval jeho talent.

A abych citoval Dalího:

"Lidé jako Tony..."

"tedy povahy, které jsou poetické a fenomenální..."

"jsou pro Cadaqués vždy nezbytné k vytvoření jeho mytologie."

Mytologie...

Přesně tak.

Mytologie.

Děkuji.

Děkuji.

Nazdárek.

Líbí se ti Lola.

Vím, že je to velmi vážné.

O čem to mluvíš?

Buď v klidu.

Chci s tebou mluvit.

Nedělej si s tím starosti.

Láska je zdarma.

Víš, v poslední době o tom často přemýšlím.

Nevím.

Myslíš, že tě miluje?

Ne.

Nevím.

Vyhýbá se mi.

Od té doby, co jsi přišel.

Miluje všechno, co děláš v kuchyni.

Jsi vášnivý muž.

A jasný.

Tady žiješ v klidu se ženou.

A pak bum! A ničemu nerozumíš.

Díváš se jí do očí a nevíš, na co myslí.

Můžeš se jí zeptat.

Ale no tak.

Nemohu se zeptat.

Proč?

Protože včera...

jsem ji požádal o ruku.

Souhlasila.

Nebude to normální svatba.

Nevěříme na formality. Je to jen běžný rituál.

Nepotřebujeme razítko do pasu, potřebujeme skutečné pocity.

A teď nevím, co mám dělat.

Možná bychom měli svatbu zrušit.

Co si myslíš?

- Já mám říct, co máš dělat? - Ano.

Měl by sis s ní promluvit.

Mně do toho nic není, Françoisi.

Souhlasím.

Teď už se tě to netýká.

Ale stejně bych byl rád, kdybys na svatbě vařil.

Souhlasíš?

I ona si to užije.

Domluveno?

5 minut.

Podávej.

Omlouvám se.

Za co, Lolo?

Miluji ho.

Omlouváš se, Lolo.

Řekni to hlasitěji, neslyším tě.

Řekla jsem, že jsem do Fernanda zamilovaná.

Miluji ho.

Moc ho miluji.

Nikdo mě takhle neponížil.

Uklidni se, Françoisi.

Omlouvám se.

Měla jsem ti to říct dřív.

Nevím, co na to říct.

Z hloubi...

z hloubi duše...

jsem vždy věděl, že jsi mrcha.

Neopovažuj se to o ní říkat.

Ukážu ti to, cucáku!

Tati!

Nechte toho!

Víš, nepřekvapuje mě to, Françoisi.

Vůbec ne.

Lesjo.

Jdeme.

Lesjo.

Alberto.

Nech ji jít, chlapče.

Nech ji jít.

Smradlaví pacifisté.

Byla to dobrá svatba?

Krásná svatba? Ano?

Julesi, omlouvám se.

Je to moje chyba.

Gala měla pravdu.

Měl jsem být rybářem.

V moři panuje harmonie...

a čest.

O čem to mluvíš, tati? Uklidíme to tady.

Ne, jsem unavený.

Dávám ti "El Surreal", dělej si s ním, co chceš.

A já budu rybářem.

Ano.

Ano.

Chápu.

Počkej chvíli.

Prosím.

To je Arturo.

Signor Dalí chce dnes přijet do "Surrealu".

Julesi.

Prosím.

Louisi!

- Julesi! - Ne! Je příliš pozdě!

Nemám mu co dát! Nic!

Julesi!

- Řekni ano, Louisi. - Louisi! - Řekni ano.

Arturo!

Budeme na něj čekat.

Vše bude připraveno.

Tati.

Uklidíme to tady.

Tati!

Oheň.

Necháme to tak, jak to je.

Julesi,

ale tady je nepořádek.

Ne.

Lepší už to nebude.

Toto místo je perfektní.

Souhlasím, místo je perfektní.

Jdeme vařit pro Dalího.

Ano.

Alberto.

Jdeme?

Jdeme.

Jdeme.

Chaos.

To je chaos!

Bonjour, pane Dalí.

Dobrý den.

Hlavní je jídlo.

Louisi!

Jak vypadáš?

Řekni mi, proč jsi ty lahve odšpuntoval v kuchyni?

Vždy je otevíráme před hostem!

- To je... - Co?

Přestaň mluvit a jdi!

Jak se jmenuje tento pokrm?

- Tento. - Kuře na kari.

- Je to zmrzlina. - Ne.

- Kuře na kari. - Ano?

Dobře.

Kuře na kari.

- To je zmrzlina. - Ne, není to zmrzlina.

Je to kuře na kari. Samozřejmě.

To je vidět. Kuře na kari.

Kuře na kari.

Uzená pěna.

Mořský ježek...

s fazolovou pěnou.

Melounový kaviár.

Pyré z čerstvých rajčat s jemným mandlovým želé.

Raději bych ho připravil s kaviárem než se semínky kiwi.

Uvědomujete si, že v 70. letech jsme se stali legendou?

Možná budou všude naše fotky.

V Go a Millau budeme mít 5 hvězdiček.

Budeme mít pláž.

Koupíme pozemek.

Uspořádáme výstavu obrazů.

Přijedou celebrity.

Marlo.

David Bowie a Rolling Stones.

Dalí bude opět s námi.

Ano.

To je skvělé.

Opravdu.

Jak řekl Churchill:

"Úspěch je cesta od neúspěchu k neúspěchu bez ztráty nadšení."

A je to úžasné.

.

www.titulky.com