Original subtitles

Překlad z odposlechu: muskcz@gmail.com Prečasovanie: hrabosmartin@gmail.com

www.titulky.com

Moje máma žila v jednom světě. Já vždycky hledala jiný.

Jednou jsem zkoušela vlézt do králičí nory.

Potom jsem začala kopat tunel do Číny.

Tehdy jsem zjistila, že střed Země chrání tajemná elektrická síla.

Pak jsem zkoušela přemluvit koberec z šatny, aby se mnou odletěl do Persie.

Vždycky jsem si přála dvě věci, ale ve skutečnosti byla jediná.

Přála jsem si, aby se mi přihodilo něco kouzelného.

A aby se mi uzdravila maminka.

TUNEL DO ČÍNY

V počasí říkali, že je ideální den na cestování.

Ahoj, Harriet.

Hej, s tím kufrem sem nemůžeš.

- Jedeš někam? - Na návštěvu.

- Ke komu? - Nejsi zvaná.

A ty snad jo?

- Ty těm nesmyslům věříš? - To nejsou nesmysly.

- Jsi fakt divná. - Dík.

Podle článku v National Enquireru by tu mělo dnes v 9 ráno přistát UFO.

Údajně má jít o výzkumnou loď z jiné planety...

která unese jednoho nebo dva lidi na své lékařské experimenty.

Já byla dobrovolník.

Aljašky?

- Juneau. - Správně. Minnesoty?

Děti. Minnesoty?

Hlavním městem Minnesoty je přece Saint Paul.

A já doufám, že si to zapamatujete, protože to budete potřebovat.

Děti. Massachusetts?

Tady jsem!

- Massachusetts? Eriku? - Slečno Mosherová, chystá se tu přistát UFO.

- Žádné UFO tady přistávat nebude, děti. - Harriet Frankovitzová myslí, že jo.

Tady jsem, tady jsem!

Soustřeďte se.

Vydržte, děti, hned jsem zpátky.

Máma říká, že jsem se narodila s andělem na rameni.

Ten mi má přinášet radost a štěstí.

Podle mě kecá.

- Mami, nemohli mě v porodnici zaměnit? - Určitě ne, zlato.

Možná mě někdo nechal v košíku s připíchnutým lístečkem na přikrývce.

To tedy opravdu ne, Harriet.

Už jsem doufala, že jo.

Mami, už zase jedeš v protisměru!

- Fajn. Zapni si pásy. - Už se stalo.

Fíha! Jenom klid.

Propánakrále! Vydrž ještě, myško.

To jsou lidi.

To už je lepší.

Odpusť mi, že jsem tě tak vyděsila, zlato.

- Kam jsi to chtěla dneska jet? - Na prázdniny.

Snad jsme se dohodly, že už nebudeš utíkat.

Já neutíkala. Jen jsem chtěla odjet na prázdniny.

Zlato, děti nejezdí na prázdniny bez svých matek.

Já nejsem žádný dítě.

- Kolik ti je, Harriet? - 10.

Aspoň na něčem se shodnem.

Někdy si myslím o mámě, že je velmi hezká a chytrá.

Jindy jako bych viděla v její hlavě pavouky, kteří se prokousávají lebkou a užírají jí mozek.

Harriet! Přestaň s tím. Máma si potřebuje odpočinout.

- Běž domů. - Už jdu!

- Je tam někdo? - Mami. - Co? Už ti snad někdy odpověděli?

- Jednou jo. - A co říkali?

"Přijeď k nám na prázdniny?"

Harriet? Až to doděláš, zavolej mi Gwen.

Jednou mě při tom přistihla Gwen a vytkla mi, že toho máma musí vypít dvakrát tolik, než se opije.

Podle mě je lepší, že jí to trvá dvakrát tak dýl.

- Díky. - Nemáš zač.

Gwen?

Gwen, jsi tam?

- Gwen! - Co je?

Otevři Gwen. Prosím.

- Co? - Máma mě pro tebe poslala.

- Nejsem tu. - Je jí špatně.

Jeffreymu taky. Musím se o něj postarat. Běž si otravovat někoho jinýho.

Moje sestra měla být ošetřovatelkou. Pořád opečovává nějaký kluky.

Sloní muži, polykači ohně, hadí lidé.

Nekoupíte kamínek?

Můj syn potřebuje na záchod a já odtahovku.

Proč nejde do křoví?

Je stydlivý. Potřebuje soukromí.

Támhle v motelu je telefon a spousta záchodů.

Co mu je?

Je to Ricky. Narodil se modrý.

- Ahoj, Ricky. - Mohla bys nás zavést k tomu motelu, zlato?

Máte kalifornskou značku.

Nejsi z Disneylandu?

- 10 babek. Odešlo čerpadlo. - Vy se vyznáte v autech?

- Nejede vám? - Ne, ale začínám mít chuť na nové.

Dostala jsem špionský prsten. Podle něho tě najdou.

Je to i psí píšťalka.

Můžeš si to nechat. Tady psi nejsou.

Tady jsou ty peníze. Kde mám klíč?

- Chatka 14. Vpravo. - Nashle!

- Kdo vám spraví auto? - Vy to nebudete.

Pojď, Ricky.

Za mnou.

Na shledanou, krokodýle.

Tys měl říct: "Nashle, pane kajmane, ať se vám nic nestane."

- Neobtěžuj hosty. - Já ho neobtěžovala. To on mě.

- Prostě už se s ním nebav. - Ale já se s ním nebavím. - Ty se bavíš s každým, kdo poslouchá.

Mami, mám něco divnýho na vidličce.

To bude jenom kus sýra. Nevšímej si toho a jez.

- Hele, mami, víš co? - Copak? - Minulý týden jsem viděla jednorožce.

O tom jsem slyšela. Byl to jen kůň s plastovým rohem přilepeným k hlavě.

Ne, byl opravdovej. Našli ho v nějaké soukromé zoo, kde byl léta týranej a osvobodili ho.

- Tak to je dobře. - Harriet, nech teď mámu na pokoji.

Hele, mami , víš co? Kapky deště jsou kulaté, ne jako slzy. Musíš se dívat rychle, abys to stihla sledovat.

A pod pouští v Africe je oceán a podmořské hory, jenže voda je tak hluboká, že jsou celé pod hladinou.

- Sklapni! - Trhni si. - To stačí. Nechte toho. Obě dvě.

Ještě jsem mámě nestihla říct o jednom šesťákovi z naší školy, co má 3 bradavky. Třetí uprostřed těch dvou.

- Mami? - Co?

- Jakou jsem měla barvu při narození? - Červenou.

- Pořádně jsi ječela. - Třeba jsem nechtěla ven, protože jsem věděla, že jsi tu ty.

Nemohla bys to nádobí umývat j e š t ě p o m a l e j i ?

Je čas jít do postele, zlato.

Chtěla bych vědět, co je Rickymu.

- Kdo je Ricky? - Chatka 14. Je tam se svou mámou.

- Proč? Je nemocný? - Ne, ale vůbec nemluví. - Tím by ses klidně mohla nakazit.

Gwen říká, že je retardovaný.

Zlato, to není nakažlivé. To je jen nešťastná souhra osudu a náhod.

- Z-za prsten. - Cože?

- Vyměním za prsten. - Bezva.

Odkud ho máš?

Z Disneylandu.

Tam bych chtěla bydlet.

Ne. Lidi tam bydlet nemůžou, není to skutečnej dům.

- Já vím. Je to zámek. - Není opravdovej.

I tak bych tam chtěla žít.

Tak jo.

Pojď za mnou!

Pojď, Ricky!

- Ne. - Pojď.

N-n-n-nemůžu chodit nikam, kde mě máma nevidí.

No tak.

Dělej.

Jdem.

V chatce sedm je rozbitá televize. Zlobí obraz. V osmičce nefunguje sprcha.

Pojď, Ricky.

- Vznáším se! - Bude z toho malér.

Ale ne. Uslyšíme auto.

- Jede sem auto. - Nejede.

Úklid.

Harriet, padej! Řeknu to mámě!

Musím už do školy. Měj se.

Ty tu bydlíš? V hotelu?

Máma ho vysoudila při rozvodu.

Č-čau.

Ricky?

Nechoď sem. Mám chřipku. Měla jsi přinést další deku.

To mi nikdo neřekl.

- Ahoj, Ricky. - Ahoj! - Jdeme.

Kam jdete?

Nikam.

Nechoďte daleko.

- A držte se od silnice. - Budem. - Budem.

Dělej, Ricky. Poběž!

Joey Turner se narodil celý chlupatý a dokonce s ocasem. Amputovali mu ho. A můj bývalý spolužák měl srostlé prsty.

Měl gumové klouby, takže mohl chodit po rukou s hlavou mezi nohama.

A paní Nicholsové z tržnice našli při operaci nádoru kostru jejího nenarozeného dvojčete.

Jo a Ricky, jeden šesťák z naší školy má tři bradavky.

Třetí přesně uprostřed těch dvou. Co ty na to?

- Moc mluvíš. - Ty zase mlčíš jako hrob.

Každý nemusí pořád jenom mluvit.

- Co si to broukáš za písničku? - To je moje. Vymyslel jsem ji.

- Zní to jak Rolničky. - To ne.

- Víš, kde bydlí Santa? - Jo.

- Ne. - Na severním pólu.

Chtěl bys ho vidět?

Kde má schované sáňky?

V hangáru na letišti.

Co je to hangár? J-já nevím.

- Garáž pro letadla. - Garáž p-pro letadla.

Kde vyrábí hračky?

V dílně.

Ale kde?

Tady. V noci. Počkají, až všichni odejdou a pak pracují celou noc. Nespí, jenom si občas zdřímnou.

Tohle není opravdický severní pól.

Je to tu spíš jako domov pro staré Santy, skřítky a soby.

Soustředíš se, Ricky?

- Jo. Ano. Ano. - Dobře, nepřestávej.

Naše myšlenky putují po provázku.

Zastavuju je... teď!

Jaký je mý druhý jméno?

Nevím.

Přenos myšlenek se nezdařil.

- Dobrýtro. - Nazdárek.

Harriet, tohle je Gary.

Čau.

Gwen má v zadku trumpetu. Měl bys ji slyšet troubit.

Copak to máš dobrýho?

Držím hladovku. Zejtra budu jenom kost a kůže a ty mě budeš muset krmit hadičkou, abych neumřela hlady.

[PRODEJ LEVNÉHO ZBOŽÍ]

- Kam s mámou pojedete, až vám spraví auto? - Do Domova.

- K vám domů? - Do Domova.

- Na místo, kde žijí lidé, jako jsem já. - S maminkami? - Bez maminek.

- Můžu tam já? - Ne.

M-musím tam, protože...

máma se bojí, abych nezůstal sám, až umře.

- Na chřipku se neumírá. - Na rakovinu ano.

- Chci už jít. Nikdo nic nekupuje. - Ještě ne. Počkáme.

Proč? Na co?

- Až mě někdo zachrání. - P-přijede autem?

- Ch-chci, aby mě taky zachránil. - To nevím. Jsi zvláštní.

Máma říká, že než jsem se narodil, byl jsem stejný jako ostatní.

Máma říká, že tam, odkud pocházím, jsem nejchytřejší.

Všichni tam jen zpívají.

Třeba je Domov také takové místo. Jako zámek s vodním příkopem...

a se zahradami a keři ve tvaru zvířátek.

Já nechci do Domova.

Někdy mě napadají báječné věci.

Věděla jsem, co jiní ne. Věděla jsem, že když vypustíte balónek, tak letí, dokud ho někdo nechytí.

Takhle loni uprchl jeden vězeň ze San Quentina na plážovém křesle.

Ricky na mě spoléhal.

- Mohlo by se to rozbít. - Chceš letět, nebo ne?

Fajn. Rozbij ji o bok a pokřti ho.

Dej mu jméno.

Jmenuješ se Harriet.

Mami? Jak chodí na záchod?

- Co? - Jak astronauti chodí na záchod?

- To raději nechtěj vědět, zlato. - Když lítají na Měsíc, můžou i na Mars?

Měsíc je mnohem blíž než Mars.

- Existuje planeta, kde je každý hloupější než my? - Určitě.

Pocházejí odtamtud všichni Gwenini kluci.

To bylo dobrý, mami.

- Nebudeš jíst? - Ne.

Pojď za mnou, Ricky!

- Pojď, viděls přece, že jsem to zvládla a nespadla jsem. - Viděl. Zkusím to.

Dobře. Tak pojď.

- D-dokážu to. - Předstírej, že tam žádná voda neteče.

Pevně se drž.

Oběma nohama.

Teď pomalu přejdi most a nekoukej dolů. Nekoukej dolů!

Hlavu nahoru. Koukej na mě a předstírej, že tam není žádná voda.

Je to stejné, jako bys šel po chodníku. Dobrý. Pojď.

Pojď, Ricky.

Jsi celý?

Nic mi není.

Uvízl jsi?

Uvízl.

Tak tam na mě počkej a já ti pomůžu, jo?

Tak jo.

Zhasneš?

Mám? Tak jo.

Zavři oči.

- Budem teď myslet jenom na samé hezké věci, jo? - Tak jo.

Dík.

Ahoj.

Hej, Harriet.

- Ten retard je tvůj kluk? - Měj se, Ricky.

Co je?

Harriet?

Šla bys, prosím, na chodbu? Čeká tam na tebe tvoje sestra.

Máma...

Harriet?

Harriet.

Prosím tě, pojď ven.

Musím...

Musím ti něco říct.

- Tak mluv. - Nejdřív vylez.

Harriet...

Máma.

Máma...

Máma umřela.

Ne, ne, ne, ne!

Vždycky jsem myslela, že mámu opustím.

Ona mě ale opustila dřív.

Amen.

Sbohem, mami.

Čau.

Ahoj.

Vidělas někdy sníh?

Jo.

- A ty? - Ne.

Ne.

- Odkud ho máš? - Z mrazáku.

Jsme jako jedna veliká smutná příšera.

Čtyři ruce, čtyři nohy, dvě hlavy, dva nosy.

Chválabohu.

Je v pořádku?

Spí.

To je dobrý.

Můžeš jít.

Tak jo.

Dobrou, Ricky.

Dobrou.

Ricky, dobrou.

Dobrou.

- Pomůžu ti. - Zvládnu to sama!

Nech mě!

- Chceš spát dneska u mě? - Ne.

Nezlob se na mě kvůli mámě. Není to moje vina, že umřela.

A tvoje taky ne.

- Nevadí mi, že umřela. - Nemyslíš to tak.

Vůbec mi nebude chybět.

Vždyť jsi ji měla moc ráda. A ona tebe taky. Moc.

Život s sebou občas nese takové věci.

Podívej, nemusíš se bát, že budeš sirotek.

- Máš mě. - To je fakt útěcha.

Snažím se ti tu něco říct, Harriet.

Teď budu já tvoje máma. Co ty na to?

- Nepotřebuju matku. - To víš, že potřebuješ.

Moje matka je v rakvi zakopaná do země.

Není. Já jsem tvoje matka.

Měla jsem tě v patnácti.

Vychovávala tě babička.

Lžeš.

Ne.

Promiň. Nelžu.

Běž pryč. To tys měla umřít!

Hele, Harriet.

Byla máma hned mrtvá?

Když ji vytáhli, byla tuhá jak žehlicí prkno a placatá jak lívanec.

Neměla oči. Při nárazu jí vyskočily z hlavy.

Cože?

Dobré ráno, třído.

Otevřeme si knihy na straně Z10. Na té úplně vzadu, dobře?

Z10. Tak.

Já teď začnu číst a až mě někdo bude chtít vystřídat, stačí zvednout ruku, ano?

Dej ruku na mojí.

Jemně. Buď jemný.

Teď položím otázku.

Kdo je má skutečná matka?

Harriet?

Harriet?

Harriet.

Harriet?

Omluvíš nás?

- Potřebuju, abys mi dneska pomohla. - S čím?

Dones povlečení.

Blíž k sobě.

Usmějte se. Usmívat.

Pohni s tím, Harriet. Čekám tu.

Nezlobím se na tebe, jasný?

Ale chci, abys mi něco slíbila.

A co?

Slib mi, že se přestaneš stýkat s Rickym.

Je to můj nejlepší kamarád.

To nejde, Harriet.

Je to dospělý muž, navíc retardovaný.

Když s ním budeš moc často, mohla bys začít mluvit, chodit nebo se i chovat jako on.

Pořád lepší než mluvit, chodit nebo se chovat jako ty.

Slib mi to.

No jo, slibuju.

Řeklas, že bude moje.

Jo, vím, že jsem ho vyrobila pro tebe, ale...

...teď ho moc potřebuju.

Jsi pěkná lhářka.

Můžem letět oba.

Místo je tam jenom jedno.

Dobře, tak můžeš.

Dík.

Rozloučila jsem se se všemi mými oblíbenými místy.

I s těmi ostatními.

Pojď sem.

Užij si to.

Užiju. Jedeme na výlet.

Tohle musí dolů.

Mysli na mě.

Budu.

- Odvaž lana a pak je pusť. - Dobře. - Fajn.

Tak já letím.

- Tak jo. Měj se. - Ahoj. - Čau.

- Nikam neletíš. - Ale jo, Ricky. Letím.

Jsi pořád na skále.

Na teď! Tři, dva, jedna, teď!

Páni!

Povedlo se, Ricky! Já opravdu letím!

Sbohem, Harriet!

Já letím, Ricky! Vrátím se pro tebe!

Sbohem, Harriet.

Sbohem.

Uvízla jsi ve stromě.

Ricky?

- Sežeň mámu, ať zavolá hasiče. Ale Gwen nic neříkejte. - Dobře.

Rozumím. Gwen nic neříkat.

- Děkuju. - Nemáš za co.

Nemůžeš pořád utíkat, Harriet.

Tvůj domov je tady. A měla by sis na něj zvykat a zrovna tak i na mě, protože lepší už to nebude.

Nebo chceš radši do Hargrove...

kde mají v oknech mříže, přivážou tě k posteli a celý den do tebe cpou kaši?

Tam totiž pošlou Rickyho a všechny zlobivé holky, co neposlouchají.

Nemyslela jsem to tak.

Nikdy bych tě tam neposlala.

Je pravda to o Rickym a Hargrove?

To, že tam jede, je pravda, ale nevím, jak to tam ve skutečnosti vypadá.

- Teď nemůže. - O-opravili nám auto.

- Opravili auto. - Ricky! Pusť mě! Nech toho!

- Já nechci do Domova! - Ricky! Ricky! Kam běžíš?

Nech mě!

- Ricky! - Najdeme ho a ty se zatím vrátíš do školy.

- Ricky! - Já nechci do Domova!

Harriet?

Myslela jsem, že se třeba mohl vrátit autobusem zpátky do San Diega, ale ani na nádraží ho nikdo neviděl.

Snadno zabloudí.

Harriet?

Snad není daleko a vrátí se.

- Kam mohl Ricky jít? - Jak to mám vědět?

Rickyho máma se o něj moc bojí, už je pryč celý den.

- Přemýšlej. - Přemýšlím.

Za pár hodin bude tma a Ricky se začne bát. Prosím.

- Jestli víš, kde by mohl být... - Nevím! Dej mi pokoj!

- Už mám toho tvého chování dost! - A já mám dost tebe!

Pojď sem!

Táhni mi z očí! Už tě nechci vidět!

Ricky!

To jsem já, Ricky!

Ricky?

Schovávám se.

Tvoje máma tě hledá.

Nechci, aby mě našla.

Volala na policii.

Půjdu do vězení?

Asi tam půjdem oba.

To dělají...

s dětmi, které zlobí.

Myslím, že ve vězení je to stejné jako v Hargrove.

Nevím, co je Hargrove.

To je ten Domov, kam máš jít.

Ne, ne. Vždyť jsi říkala, že je to zámek s keři ve tvaru zvířátek.

Není.

Nechci. Nechci do Domova.

Nechci jít do Domova.

Umím se o sebe postarat.

Umím se o sebe postarat sám.

Měli bysme jít, Ricky.

Kam jdeme?

Do Kanady.

Svezeme se podzemkou.

Chce se mi na záchod.

Páni! Podívej, Ricky!

Teda!

Pojď, Ricky.

Vlak.

Záchod.

Ricky se staral o jídlo a bezpečí.

Mým úkolem bylo plánovat velké věci a strachovat se o budoucnost.

- Proč to děláš? - Aby UFO vědělo, kde přistát.

Aha.

- Chci svou zlatou ruku. - Přestaň. Nelíbí se mi to.

Můžu si říkat, co chci. Já jsem velitel a ty můj následovník.

Nechci být následovník. Budeme oba velitelé.

- Takhle to nechodí. - Říká kdo? - Říkám já.

Korunuji tě na prince Rickyho.

Ricky byl povýšen. To mu dost zvedlo náladu.

- Zavři oči. - Dobře.

- Co mi to děláš? - Indiánské opálení.

Už jsi byl někdy takhle šťastný?

Jo, to mě jednou na mý narozky vzala máma na zmrzlinu a já mohl ochutnat všech 31 příchutí.

Jaká ti nejvíc chutná?

Zmrzlina je pro malé děti.

- Vždyť jsi malý dítě. - Nejsem.

- Ale jsi. - To teda nejsem.

- To víš, že jsi. Nechceš být malá holka, protože malý holky jsou ufňukaný. - Kdo se tě ptal?!

Nesmíš se na mě zlobit. Jsem tvůj jediný kamarád.

Ricky!

Ricky, jsi vzhůru?

Ricky.

Dobré ráno. Dobré ráno.

Chceš jít na průzkum?

Bolí mě v krku.

Když jsi teď ta princezna a já princ, m-měli bysme se vzít.

Tak jo.

Někdo nás musí oženit.

Já ožením tebe a ty zase mě.

Teď ty!

Takže.

Já, Harriet Frankovitzová, si beru Rickyho Richarda Schrotha za svého právoplatného manžela.

Teď řekni, "Já, Richard Schroth..."

Já, Richard Schroth...

"...z Království kouzel..."

...z Království kouzel...

"...si beru Harriet Frankovitzovou za manželku."

...beru Harriet...

...za manželku.

Fajn. Teď mi nasaď prstýnek.

Chci ho mít.

Dobře. A teď...

Teď mě musíš políbit.

Já-já nechci. Nemůžu líbat holky a sebe se dotýkat.

Tak a od teď je všechno moje tvoje a tvoje moje.

A dáš mi teď svoje knížky?

Za králičí pacičku.

- Platí? - Platí.

- Budem si hrát na mořský panny? - Ne, já nechci. Je mi zima.

Hej, Ricky!

Pojď si sednout k ohni.

Nechci.

Jsme jako jedna veliká příšera. Čtyři ruce, čtyři nohy a dvě hlavy.

Chci jít domů.

To nejde.

Chci k mamince.

Chci k mámě!

Dojdu pro ni.

Harriet.

Kdes byla? Bála jsem se o tebe. Není ti nic?

Kdes byla, Harriet?

Hledalas mě vůbec?

Ricky?

- Slyšíš mě, zlato? - Mami? - Jsem u tebe.

- Čí to byl nápad, Harriet? - Obou.

Kde jsi spala?

Uvnitř.

Kde spal Ricky?

Uvnitř.

Promiň, Ricky.

Přijedu tam za tebou. Miluju tě.

Piš si, že tohle bylo naposledy, co jsi sem vkročila.

To si jenom myslíš.

Co?

Nic.

Zůstaň tu.

Leah!

Leah, musíme si promluvit o Rickym.

Netvrdím, že za to může, ale Harriet je teprve 10...

a já ho tady nechci.

Ricky dovede rozlišovat mezi dobrým a špatným.

O tom, čeho se obáváte, neví nic.

Trávíme tu naše poslední společné dny.

Nemám peníze. Zaplatili jsme za týden a týden také zůstaneme.

Leah!

Harriet, běž za Gwen.

Musím vědět, jak je Rickymu.

Uzdravuje se. Zavolala jsi pomoc včas.

- Chci ho vidět. - Ne, to nejde. Běž už domů, prosím.

Umřete brzo?

Tak brzo ne.

Adoptujte mě.

Ne, zlato. Ty patříš sem.

Gwen by se po tobě moc stýskalo.

- Nemá Rickyho ráda. - Jenom to nechápe. Nic víc.

Tak běž.

To je skvělé.

Jo, vy taky.

Na shledanou.

To byla Leah.

Ricky má jen chřipku. Zítra ho pustí z nemocnice.

Bojí se, když je sám ve tmě.

Je tam s ním Gwen.

Můžu tam?

Děti tam nepouští. Jenom nejbližší rodinu.

Čekáš dneska někoho?

- Až za chvíli. Chceš tu být se mnou? - Ne.

- Když budeš sedět tak blízko, začneš šilhat. - Tak ať.

- Gwen? Je manželka nejbližší příbuzná? - Jo, je.

Harriet?

Nemám moc vysokej účes?

Nevím.

Dobrý den, jdu navštívit Rickyho Schrotha.

- A ty jsi? - Jeho žena.

- Tak se běž támhle posadit. - Měli jsme svatbu.

Běž si sednout.

Jdu navštívit manžela.

Nejsi vdaná za Rickyho.

Jsem. Měli jsme i obřad.

Promluvíme si o tom později.

Myslím, že Gwen nejvíc štvalo, že jsem se stihla vdát dřív.

Vypadala jsem teď dospěleji než ona.

[PRODEJ LEVNÉHO ZBOŽÍ]

Ricky!

Neobtěžuj, Harriet.

Jak se máš?

Harriet, zmiz odtamtud.

Máma řekla, že s tebou nesmím mluvit.

- Ricky? Co se stalo? - Harriet.

Ricky!

Hned. Myslím to vážně.

Ricky!

Tohle je pozdrav na rozloučenou. Od Harriet.

Co je to?

Od Harriet. Pro tebe na rozloučenou.

Líbí se ti?

Líbí. Udělala ho sama.

Na rozloučenou.

"Pro Rickyho na rozloučenou od Harriet." To je hezké.

Můžu už zhasnout světlo?

Můžeš.

Dobrou, Ricky.

Mám tě moc ráda.

Mám tě rád. Dobrou.

- Ahoj. - Ahoj.

Zlobíš se na mě?

Jsme pořád kamarádi?

Tajní kamarádi. Jinak to nepůjde.

Tak jo.

Dobře.

To nevadí.

Princi Ricky, splním ti tři přání.

Tohle hrát nechci.

No tak.

Tak dobře.

- Chci zůstat tady. - Prima. Ještě dvě.

- Chci, aby máma neumřela. - To jsou dvě. Zbývá jedno.

Chci dalších 100 přání.

To nemůžeš. Máš jenom tři.

Chci být chytrý jako všichni ostatní.

Aspoň na jeden den.

To poslední přání jsem mohla Rickymu splnit.

A nepotřebovala jsem k tomu žádná kouzla.

Co jsi řekl mámě?

Že se budu koukat na televizi.

Odjela do města.

Za doktory.

Dobré ráno, třído.

Dobré ráno, slečno Mosherová.

Přichystal si na dnešek někdo něco, co by nám rád ukázal?

Soňo?

- Pro vás, slečno Mosherová. - Děkuji.

Myslím, že každý by měl něco sbírat. Proto jsem sehnala pár víček a nalepila je.

Hezké. Můžeš nám o tom povědět něco bližšího?

- Ne. - Ne?

- Třeba z jakého důvodu jsi je nasbírala? - Abych je sem mohla přinést.

- To je velmi nápadité, Soňo. - Děkuji.

S víčky od lahví můžeme dělat i další věci.

Vezmete si jedno víčko, sesbíráte kamínky...

nasypete je do víčka a přiklopíte jiným.

Pak víčka přilepíte k sobě a máte malé chrastítko.

- Opravdu? - Ano. - Tak si je vemte. - Děkuji.

Připravil se na dnešek ještě někdo jiný?

- Liso? - Běž tam, Ricky.

Johne?

- Já bych chtěl... - Á, dnes tady máme hosta.

Kamaráda Harriet. Jmenuje se Richard. Pojď sem dopředu, Richarde.

Mám pohlednice všech míst, kde jsem byl.

Tohle je Tichý oceán a tady jsou surfaři.

Ukážeme je všem, Richarde.

Nevidíme.

Tak pojďte blíž a Richard vám je ukáže.

Tohle je největší horská dráha na světě. Byl jsem na ní třikrát. V prvním vozíku.

Tohle je nevětší kukuřice na světě. Není opravdická.

Tihle lidé nosí zbraně.

Dívky převlečené za humry. Ty nejsou k jídlu.

Dívka, co jede na... aligátorovi.

Dokonce i slečna Mosherová prohlásila, že Rickyho nejlepší fotka je ta s jackalopem.

To je kříženec mezi králíkem a antilopou.

Slyšela jsem o nich, ale ještě jsem žádného neviděla.

Pojď, pojď!

Schovej se za mě.

Dobrý. Už můžeš jít normálně.

Harriet?

Harriet?

Odjíždějí.

Ahoj.

- Tvoje máma už balí do auta. - Já vím.

- Jedeš s ní? - Musím.

- Ty tam ale nepatříš. - Ale patřím.

Zůstanu pořád stejný.

Teď mě máš ráda...

...ale později už nebudeš.

Vyrosteš.

Já ne.

Ne!

Harriet!

Nech ji!

Přestaň, Gwen!

- Vypadni! - Nech ho!

- Nech ho bejt, Gwen! - Podívej se na mě! Ublížil ti?

- Ne, ne! - Řekni, co ti udělal!

- Ublížil ti, Harriet? - Ne, ne! Moje ruka!

Ne! Ricky! Ricky! Nech ji!

Uteč pryč, Harriet! Zavolej policii!

Omlouvám se.

Já to nechtěl. Omlouvám se.

- Nechtěl jsem to. - Pozor na hlavu.

Vím, že máš strach o Rickyho.

Leah si ho hned vyzvedla. Nic se mu nestalo.

Můžu jít za ním?

Ne.

Poslouchej.

Není to tvoje vina, nemůžeš za to, ale Ricky tě mohl zranit.

Neubližoval mi.

Naopak já jsem ho chtěla uchránit od toho, aby si ublížil sám.

- Uchránit? - Nic nechápeš.

Dokud mi to neřekneš, tak nic chápat nebudu.

Starala jsem se o něho.

Uklidňovala ho.

Plakal, byl moc smutný.

Rozrušený.

Nechtěl odjet.

Ach, Harriet.

Nechceš se jít rozloučit?

Nechoď ke mně.

Ricky.

Jsi zlá.

Co se stalo, Ricky?

Nastup si do auta, miláčku.

Leah.

Je mi to strašně líto.

Já vím.

Mně taky.

Ricky!

Ricky!

Na shledanou, krokodýle!

Nashle, pane kajmane, ať se vám nic nestane.

Gwen?

Jsem tady dole!

Měla bys tu se mnou čekat, než přijde Uspávač.

Dobře.

Mám ti něco vyprávět?

Někdy můžeš.

Ale spíš si budem povídat.

Tak fajn.

Mám začít já, nebo ty?

To je fuk.

Můžeš zhasnout?

Dobře. Připravena?

Z angličtiny přeložil, titulky pro vás načasoval:

muskcz@gmail.com

Z angličtiny přeložil, titulky pro vás načasoval:

muskcz@gmail.com

Nezapomeňte ohodnotit film na: www.CSFD.cz