Original subtitles

HEK

-Ty vole, pocem! Co je to? -Nevím.

-Stopni to! Stopni to!

-Nabídli mi, abych trénoval žáky ve Vítkovicích.

Myslíš, že to mám vzít?

-Co na to říká tvoje žena?

-No moje žena říká, že... že ne.

-Tak to neber.

-Znáš to tady?-Trochu. -Já jsem se tady narodil.

Kněhyně, Čertův mlýn, Tanečnice a nahoře je Radhošť.

-Kdo je oběť ?-Bára Křížková. Dělá recepční nahoře v hotelu.

-Dělala!

-Dobré ráno, pánové! -Zdar, doktore.

-Vezmi to víc zespoda, pak detail, jo?

-Dobrý den.-Dobrý! -Dobrý.

-Dobrý den.-Dobrý. -Ahoj.

-Udušení, zardoušení.

Někdo jí přes hlavu přetáhl plastovej pytel nebo něco takovýho.

-To je sebevražedná technika.

Nebo to dělají lidi, kteří si myslí,

že potom budou mít daleko lepší sex.

-Koukni na ni, to bude jiný případ. Na ty zhmožděniny na krku.

-Sexuální napadení? -Zatím nevím, ale nevypadá to.

Jedině, že by ji svlíkl a pak zase kompletně oblíkl.

I když zajímavý je, že měla pod halenkou rozepnutou podprsenku.

-Počkej... halenka byla zapnutá?

-Hm. Doba smrti... to zatím nevím.

V noci byla kosa. Byla nalehko.

Snad podle tuhnutí těla se dá tipnout,

že to bylo někdy před půlnocí.

Zprávu vám pošlu, mějte se.

-Děkujeme.―Díky, čau.

-Na shledanou.-Nashle.

Museli ji zabít někde u horní stanice lanovky,

kde jsou sedačky nízko nad zemí.

-Dá se tam dojet autem?

-Ty stopy jsou dost hluboké.

Vypadá to na těžké pracovní boty nebo gumáky.

Sem ji asi přinesl a naložil ji.

-Byl sám? -Hm. Musel mít docela sílu.

-Odkud vedou ty stopy?

-Támhle odtud a k lanovce.

Tohle je její auto. Bylo odemčené. Telefon ani peněženka tam nebyly.

-To sem přijela, aby se setkala s vrahem?

-Vypadá to, že ho znala.

-A nebo ji sem taky mohl tím autem přivézt.

Co sperma? Krev? -Nic.

Ale za nehtama pravé ruky jsme našli něco jako sedřenou kůži.

Tak uvidíme.

-Proč ji, proboha, naložil na lanovku?

-To se budeš muset zeptat vraha, až ho chytíte.-Tak dík.

-Jo. -Díky.

-Povedeš vyšetřování.-Dobře.

-Pošlu ti sem Martina a Jarka.

-Ten hokej, jak jsme o něm mluvili...

-Neber to. Žena by nebyla ráda.

-Byla Bára vdaná? Měla přítele? -Žila sama.

Nevím, jestli se dá říct, že měla přítele.

Ale... občas přespávala u Tomáše Klimeše, nebo on u ní.

Ale to nebylo to nic vážného.

-A nevíte, kde bych...

-Šéfuje v restauraci U silnice, dole na Bečvě.-Jo, děkuju.

A neměla Bára nějaké problémy, netrápila se něčím?

Že ji něco tíží... -Dobrý den. Číslo 4, prosím.

-Prosím. -Díky.

-Nějaké komplikace?

-Ona byla v pohodě. Já nevím, kdo jí to udělal.

Byla vždycky ochotná, všechno uměla vyřešit.

Pořád se usmívala. Všichni ji měli rádi.

-Takže si neuvědomujete, že by měla...

... nějaký konflikt s někým nebo nějaký napjatý vztah?

-To ani ne.

Možná paní majitelka ji úplně nemusela.

-Aha. A proč?-Já nevím.

Možná proto, že byla mladá a hezká.

-To máte pravdu. Byla velmi atraktivní.

-To jo.

Hodně chlapů se ji snažilo sbalit.

-A dařilo se? -Ne. Ona nebyla ten typ.

I když se říkalo, že tančila v erotickém klubu u Václaváku.

-Jako striptérka?

-Já nevím. Neptala jsem jí. Já jsem tomu nevěřila.

-Dobře. Prosím vás, máte tady databázi Knihy hostů?

-Ano.-Můžu se podívat? -Ano, pojďte.-Děkuju.

-A v jakém časovém rozmezí?

-Kdybyste byla tak hodná, tak poslední měsíc, kdybyste mohla.

Mohla byste mi to vytisknout? Děkuju.

-Bach! Ses lekla!-Hm. -Se bojíš Bacha.

-No, já se bojím Bacha.

-Co sleduješ? -Kontroluju si tepovku.

Když jsme hráli Janáčka, tak jsem měla 109

a když Bacha, tak 89.

-Hm, vyvozuješ z toho něco? -Snažím se, zatím nevím. A ty?

-Hm, no já taky nic, ale třeba moje žena by řekla,

že zrychlený tep jaksi vyjadřuje,

že mezi tebou a Janáčkem není něco v pořádku.

-Hm. A co dělá tvoje žena?

-Tak jak bych ti to tak...

DIRIGENT:Konec pauzy, pojďte! -Tak pojď.

-Magdalena Malá, kriminální policie.

-Klimeš, těší mě, prosím.

-Kdy jste viděl naposledy Báru Křížkovou?

-Báru jsem naposledy viděl asi před týdnem.

-Proč?

-Proč jsem ji viděl před týdnem?

Heleďte se, my jsme spolu nechodili, my jsme nebyli pár.

My jsme se nevázali, my jsme se neomezovali.

My jsme spolu jenom... chápete? Prostě nás to bavilo v posteli.

-Měla více takových partnerů? -Tak ona byla sexy, že jo,

takže pořád se kolem ní motal někdo, kdo ji chtěl dostat.

-Máte klíče od jejího bytu?-Hm.

-A ona měla od vašeho?-Hm.

-Víte o někom, s kým měla konflikt, nebo kdo by jí chtěl ublížit?

-To né, ona byla v pohodě s každým, to né asi.

-Mohla bych vás poprosit o ty klíče od jejího bytu?

-No, jo, jo, já je mám vzadu.

Jako hned? Dobře.

-To je krásné!

-Co vás napadne jako první? -Sex.

-Ty vole, Magdu nezajímá, na co zrovna myslíš, ale motiv.

-Křížková zjevně znásilněná nebyla, ale počkáme na pitvu. Co dál?

-Klasika. Žárlivost, závist, peníze.

Nebo se jí chtěl někdo zbavit, protože věděla něco, co neměla.

-Hm. Její mobil? -Aktuálně není dostupný,

ale snad zítra budeme mít lokalizační a provozní údaje.

-Kreditky? Účty?

-V bance jsem se domluvil, aby neblokovali její účet.

Dají nám vědět, pokud někdo použije kartu

nebo tam bude nějaký pohyb.

-Já stáhnu data z Knihy hostů a porovnám je s naší databází.

-Dobře, takže...

... zítra ráno se půjdeme podívat do bytu Křížkové,

potom vytěžíme personál a majitele, manžele Sikorovi.

Paní prý neměla Křížkovou moc ráda.

-Já tady mám věci, tak si vezmu pokoj

a pokusím se tu Sikorovou proklepnout ještě dneska.

-Já jsem si myslela, že jsi zapomněla.-Cože?

-Jsem myslela, že jsi zapomněla. -Jak bych mohla!

Já se na to těším.

Pojď, tady máme auto.-Já vím.

-Pojď! Šup! -A kam to vlastně jdeme?

-Jdeme koupit ty šatičky, jak jsem ti slíbila.

-No jo, no jo, no.

-Tak jaký budeš chtít? Máš už to rozmyšlený?

-Asi nějaký modrý... s kytičkama. -Máš málo modrých s kytičkama...

-Ukaž?-Ty jsou levné. -Počkej... jak to víš?

Tak je půjdem zkusit, jo? Počkej, v kabince.

-A můžem to ještě koupit k tomu? -Ne, ne, stačí, jo?

Chtěly jsme šaty, ne nic jiného. Pojď!

-Já jo.-Ty jo?

-Mami, můžu si koupit tadyty? -Ne. Hele, tady jsou nějaké pěkné.

Podívej. Líbí?-Um.

-Jsou dobré, pojď je zkusit, pojď je zkusit aspoň.-Dobrá.

-Ne tady, musíš do kabiny.

Počkej, kde jsou ty kabinky?

-Jsou tady, tady!

-Co? Líbí se ti? -Jo! Jojojojo!

-Ukaž! Hezký! Tak to zkusíme. -Ne, já ho chci mít!

-To je pro mě.-Není! -Počkej, počkej a...

-A co tyhlety? -No, ty by se mi... květinové?

-Tak, Bára byla schopná.

Jenom se občas chovala neprofesionálně.

-V jakým smyslu? -Mám tady výstupy z kamer

a několikrát jsem viděla, že koketuje s hosty.

Upozornila jsem ji na to.

Možná si to vyložila tak, že proti ní něco mám.

Vzhledem k její minulosti bych se ani nedivila,

kdyby nezůstalo jen u koketování.

-Vzhledem k jaké minulosti?

-V Praze pracovala v erotickém klubu.

-To máte ověřený?

-Tak pochybuju, že se to dá ověřit.

Těžko odváděly zdravotní a sociální pojištění, že?

-Váš manžel tu má vlastní kancelář?

-No, má ještě i jiné aktivity a má sídlo v Ostravě.

-Takže hotel vedete vlastně vy.

-Ano, dá se to tak říct. Líbí se vám váš pokoj?

-Dá se to tak říct.

-Tak mami, koukni, jakou máme výbavu!

-Perfektní. Můžu kartou? -Ano. Prosím.

-Děkuju mockrát, mějte se hezky. -Na shledanou.

-Na shledanou -Na shledanou. -Ahoj.

-Hotově nebo kartou? -Hotově, prosím.

Děkuji.

-Na shledanou. -Na shledanou.

KROKY NA CHODBĚ

ZVONÍ MOBIL

-Ahoj, Malá.-Zdar! Vyslechls včera tu majitelku?

-Jo. Myslí si, že Křížková byla koketa a děvka,

ale na lanovku by ji sama nedotáhla.

-Sama možná ne. Proč ji neměla ráda?

-Prý to bylo nedorozumění. -Aha, no jasně.

-Moment!-Ano? -Znáš pověst o Tanečnici?

O tý hoře. Víš, proč se tak jmenuje?

-Ne. Řekneš mi to pak.

-OK, čekám.

-Máte něco?-Všechno a nic.

Neříkalas, že jedeš nakupovat pro dceru?

-To víš, byl tam takový opuštěný, bylo mi ho líto.

Tak jsem ho vzala.

-No, sluší ti. Ta barva ti sekne. Ladí ti k rukavicím.

-Tys něco pil?

-Má to tu hezký.-Měla.

-Hele, co tě žere?-Nic.

-Co seš nabroušená? Tebe něco štve? -Ne.

-Dobře, dobře, dobře. Tak já budu tipovat, jo?

Ty nevíš, proč ji posadil na tu lanovku.

Nevíš, proč byla na horní stanici a ty hlavně nevíš,

proč měla rozepnutou podprdu pod zapnutou halenkou.

-Má tu notebook. Petře?-Ano? -Sbal to, prosím tě.

Já to potom donesu Milanovi. -Jasně.

-No jo, ale nejsou tu žádný disky, flashky ani SDkarty?

-Třeba to měla všechno na cloudu.

-Nebo je tu někdo hledal a odnesl si to.

-To je samozřejmě taky možnost.

-Na.

-Proč se vaši rozvedli? -Není to jedno?

-Zajímá mě to, abych věděl, v jaké fázi je to u nás.

-Táta zastřelil chlapa. Nějak v sebeobraně.

Řešila to inspekce.

Musel chodit k policejnímu psychoušovi.

Byl na tom špatně, tak začal chlastat.

Máma, ta se zabouchla do majitele firmy, kde dělala.

-Jaké to bylo? -Na hovno.

-Víš, proč se hora Tanečnice jmenuje Tanečnice?

-Zkus tu nejstručnější verzi. -Já jsem to nastudoval.

Radegast na tom místě nechal proměnit v horu dívku Bárku,

která tam protancovala celou noc každou

a přes den spala, takže nebyla schopná pracovat.

A svahy tý hory prý spadají do údolí jako záhyby jejích sukní.

Já jsem věděl, že se ti to bude líbit.

Tanečnice Bárka, Bára tanečnice.

Obě zabitý kousek od sebe.

Tu naši ale skoro jistě nenechal ztuhnout Radegast.

-Díky.

-Hej! Co tam děláš?-Co je? -Co tam děláš? Stůj!

Hej! Slyšíš mě! Ty vole, ty seš rychlej jak koule.

Hej!

Neblázni! Nonono!

Cos dělal u těch dveří? Byls tam už včera, tak co chceš?

No?

Tak cos tu dělal?

-Co se děje?-Pan Šulc.

Šel jsem si pro cigára a motal se mi před dveřma.

-Dobrý den.-Dobrý. -Tak cos tady dělal?

-Já jsem...

... já tady pracuju v kotelně. Já jsem šel za váma.

-Mohl jsi zaklepat už včera.

-Já jsem se bál. -Čeho? Tak to vyklop!

Nebo chceš s náma na fízlárnu?

-To já. Já jsem ji tam odnesl, na tu lanovku.

Báru.

-Tak prosím!

-Ona ležela támhle. -Co jste tu v noci dělal?

-Já tudy chodím domů z práce. Já mám kousek chalupu.

-Byla oblečená? -No, ona měla holé... holé prsa.

-A manipuloval jste nějak s tělem? -Mhm...

-Dotýkal ses jí? Sahals jí na kozy? -To ne, to ne! Já...

... já jsem jí zapnul halenku. Potom...

... potom jsem ji vzal do náručí a odnesl jsem ji k lanovce.

Tam jsem ji posadil.

-Proč?-Aby ji rychle našli, aby... aby jí pomohli.

Tady by ji nikdo nenašel, tady nikdo nechodí,

tady chodím jenom já, si tady zkracuju cestu.

-Byla mrtvá? -Tak to nevím. Ona se nehýbala.

-A proč jste nezavolal policii nebo záchranku?

-Půjdete s náma. Pojďte.

-Omlouvám se, že jsem nemohl dřív. -To je v pohodě.

Takže... jak jste s Bárou Křížkovou vycházel?

-Normálně. Jako šéf s podřízenou.

-Byl jste s ní spokojený?-Byl. -A vaše žena?

-Nevím o žádném problému.

-Prý koketovala s hosty. -Koketovala. Víte, jak to je.

Krásná ženská se na někoho usměje a je to.

-Víte o někom v hotelu, kdo by s ní nevycházel třeba?

-Nevím o nikom. Bára vycházela s každým.

Nedáte si kafe?

-Ale jo, ale silné.

-To je pes?-To je srna.

-Křížkovou našel váš kotelník Šulc u parkoviště.

Přiznal se, že ji odnesl a posadil na lanovku.

Ale nedostali jsme z něj, proč to neohlásil.

Rejstřík má čistý.

-No, víte on Pepa je trochu...

Měl s tím problémy.

Kdysi ho chytli,

jak s ptákem v ruce obtěžuje holky u bazénu.

-Pěkný?-Řešili to i policajti.

-Proč jste ho nevyhodil?

-Slíbil mi, že bude sekat dobrotu.

A navíc, ta práce je jediné, co má. To je dobrý, to nechte.

-To rozhodně nenechám.

-No dobře.

-Trošku kyselý.

-Pojď, Pavle! Zajdem na panáka? -Ne.

-Jó, oslavit mou znovunabytou svobodu.

-Ty už jsi rozvedený? -Je to tak.-Ty jo!

Tak jo, ale jenom na chvilku. -Jo, jasně.

-Kluci, čau. -Ahoj.-Čau, měj se.

Představ si, že ta mrcha si ho normálně tahala k nám domů.

-Kecáš!-Jo, jsme odjeli na zájezd a šup, už byl nastěhovaný.

Spal v mý posteli, pil z mýho hrnku.

Šahal mi na všechny věci, hrozný.

-Šahal na věci, jo?-No jasně,

ten hrnek bych mu dokázal odpustit, ale šukal mi ženskou, že jo.

-Jsi hrozně prudérní! Tak kam jdem?

-Ahoj!-Čau!

-Co ten kotelník? -Ahoj.-Čau. Je pořád tady.

Jeho otisky byly na sedačce, kde seděla Křížková

i na knoflících její halenky. Pěkný svetřík.

-Vy jste se na mě domluvili? -Ne. Kotelník se přiznal,

že ji našel, zapnul a odnesl na lanovku.

A... majitel hotelu tvrdil, že obtěžoval hosty.

Vyšetřovali to obvoďáci, ale není z toho žádný záznam.

-Nevěděly to ani Křížkové kolegyně na recepci.

U Šulce se jako jediný nabízí sexuální motiv.

-Znásilnění i sexuální manipulaci ale pitevní zpráva vyloučila.

Máme jeho DNA, tak uvidíme.

Minimálně mu hrozí neposkytnutí pomoci.

-Hm, to je fakt. Kdy umřela?

-Kolem půl dvanácté. Udušení, zardoušení.

Na pravé ruce měla podlitiny, způsobené asi tím,

jak ji vrah svíral, aby se nemohla bránit.

-Našels něco v Knize hostů? -Petr Jaroš.

Za poslední půlrok se v hotelu ubytoval každou středu

a druhý den odjížděl a s Křížkovou se znali.

-Byl tam každý týden?

-A občas s ním prý po směně seděla v baru.

-Tak se ho zítra zeptáme, co spolu probírali.

-No, to se zeptáme. -Co údaje z jejího mobilu?

-Nikam moc nejezdila.

Kromě bydliště a okolí její telefon zachytily buňky

v Ostravě, Frýdku a Opavě, nic mimo kraj.

-A hovory?

-Chlapi už lustrují kontakty u operátorů, v ETŘ

a v Centrální databázi objektů.

-Našli něco zajímavýho?

-Před čtvrt rokem výrazně komunikovala s Dušanem Havránkem.

Seděl rok a půl za pojišťovací podvody.

Má malou spediční firmu, několik tranzitů.

Volali si i několikrát denně.

A pak to ale ustalo, ale v den vraždy jí napsal SMSku.

Zachytila to buňka, která pokrývá Dolní Bečvu.

-A kdy jí to napsal? -Odpoledne. Pár hodin před vraždou.

-No tak to dopijeme a jedeme.-Hm.

-Jů! Co to máš na sobě? Jů!

-Šaty.-Hm, moc pěkné. To jste dobře koupily.

Vypadáš v nich jako...-Jako co? -Jako...

... jako velká krásná holka.

-Tati, můžu ti něco říct? -No jasně.

-A nebudeš se náhodou zlobit?

-Copak se stalo? -Mě už nebaví housle.

-Tebe nebaví housle?-Ne.

-Tě budou bavit, až je budeš líp ovládat.

-Nebudou.-Nebudou?

Tak chceš radši se mnou vařit? -Hm.

-Tak pojď, pocem.

Vem si vařečku. Tak to zamíchej.

Nepotřebujete na to brýle, paní kuchařko?-Jo.

-Ale opatrně, jo?

Ó, ólalá! Tak ať se nespálíš.

Neprsklo to na tebe?-Ne.

-Jaký jste měl vztah ke slečně Křížkové?

-Tančila v Praze v klubu. Občas jsem tam zajel.

A před časem jsem na ni náhodou narazil v jednom hotelu.

-No a?-No a nic.

Dali jsme si spolu kafe, pokecali jsme, to je všechno.

-Tak před čtvrt rokem jste si volali několikrát denně.

Co jste probírali? Autodopravu? Byznys?

-Asi dva měsíce jsme spolu spali. A pak jsem to ukončil, mám rodinu.

-Ten vztah jste ukončil definitivně?-Jo.

-Kde jste byl v pondělí večer a v noci? A teď zkuste pravdu.

-Já nevím, asi někde na cestách. -Tak snad si ty cesty evidujete.

-Pracovní ano, soukromé ne. -Tak já vám trochu pomůžu.

Zhruba pět hodin předtím, než Křížková umřela,

jste jí poslal SMSku z Dolní Bečvy.

-Tak jsem tudy asi projížděl. -Co bylo v té zprávě?

-Nic, jenom jsem ji pozdravil. -Máte ji ještě v mobilu?

-Ne, smazal jsem to. Říkal jsem vám, že jsem ženatý.

-Zhruba půl hodiny po tom vás zachytila mobilní buňka,

která mimo jiné pokrývá i hotel.

-Tak jo!

Tak jsem se za ní zastavil, když už jsem byl tak blízko.

Zašli jsme spolu do baru. -A dál? -Dál nic. Jel jsem domů.

-Proč jste si po osmé večer vypnul mobil?-Vždy si ho vypínám.

Aby mě neprudili zaměstnanci nebo klienti.

-Použil jste ten večer někdy po osmý platební kartu?

-Zastavil jsem se na benzíně pro pití, to jsem platil hotově.

-Na který benzíně, v kolik? -V Bohumíně, asi v deset.

-Vy jste jel z Bečvy domů přes Bohumín?

-Vezl jsem známému čerpadlo.

-No jo, ale co kdyby vám ten známý volal,

že třeba není doma a vy jste měl vypnutý telefon...

-Byli jsme domluvení napevno. -Po staru, já to mám taky nejradši.

Takže... jméno toho známýho a kontakt.

-Každopádně nám buďte k dispozici.

-Mami, jaké? -Jaké šaty? Asi ty květované.

A ty druhé ukliď do skříně, ano?

A pak se mi přijď ukázat.

Amálka už nechce hrát na housle. -Já vím.

Říkala, že by ráda chodila na zpěv. -Hm.

-Já myslím, že to je dobrý nápad, zpívá krásně.

Prosím tě, stihneš dneska nakoupit?

-Absolutně nestihnu, promiň.

-Dobře, já to nějak zvládnu.

Ukaž? Počkej, počkej, počkej, akorát ti to zapnu vzadu.

Pocem, pocem, stůj, nevrť se chvilku. Krása!

Sluší ti to.

-Moc ti to sluší.

Někdo sem leze, někdo sem leze, pomóc!

Tygr převlečený za holčičku, je to tygr, áá!

-Tak pojď, Ami, pojď, půjdem, šup!

-A pět, šest, sedm, osm, pojďte, jedem a běh!

Skok!

Prosím vás, sem nemůžete, běžte pryč! Bude kulka!

-Pan Jaroš?

-Superman! Veru, pokračuj.

-Můžeme na chvilku?

-O co jde? Venku? -Jo, prosím.

-Výskok nahoru, hop! Hvězda!

-Znal jste Báru Křížkovou? -Na hotelu mi řekli, že umřela.

Já jsem tam byl ve středu.

-Byl jste tam každou středu posledního půl roku.

-Protože každou středu posledního půl roku

vyučuji ve Valašském Meziříčí tanec.

Končíme pozdě večer, takže přespávám na hotelu.

A žiju sám.

Ve čtvrtek vždycky navštěvuju matku na Horní Bečvě.

Je jí 85 a je nemocná.

-Měl jste s ní poměr? S Křížkovou?-Ne.

My jsme se potkávali na recepci.

Párkrát jsem ji pozval na kafe, párkrát na drink.

Ona se zajímala o tanec. Měla ohromný přehled.

Znala nejnovější trendy, klasické světové balety.

Mě to překvapilo. Říkala, že sama tančila.

-Řekla vám kde? -Prý ve sboru Národního divadla.

Je jí škoda. Byla to... báječná holka.

-Kde jste byl v pondělí večer? -Tady, jsme skákali na gumách.

-S touhle partou? -Od osmi do jedenácti.

-Můžeme se jich zeptat? -Samozřejmě.

Počkejte, vy myslíte, že já... -My si to jen potřebujeme ověřit.

-Veru, zastavte to!

-Takže Jaroš je mimo. Celej večer tady skákal s gumama.

-Dopravce Havránek je pravděpodobně taky mimo hru.

Je na záznamu kamery benzínky v Bohumíně kolem desáté

a manželka jeho známého potvrdila, že tam byl

a skutečně manželovi něco přivezl.

-Vždycky říkáš, že lovíme stíny v mlze,

ale teď nemáme ani ty.

-Fotky z notebooku Křížkový? -No jo.-Je tam něco?

-Těžko se nám podaří ztotožnit všecky lidi z těch fotek.

Co máte vy?

-Zpod nehtů Křížkové jsme dostali mužský profil DNA,

ale není v databázi.

-Ať vezmou Havránkovi bukál a porovnají ho.

A pro jistotu ať ten profil porovnají i se vzorkem kotelníka.

-Možná jsme příliš brzy opustili sexuální motiv.

Třeba mu stačily ty prsa.

-I když na druhé straně

na místě nenašli žádný biologický materiál.

-Nemusel tam být, jestli mi teda rozumíš.

-Tak já vím, co myslíš, ale stejně se mi to nezdá.

-Chceš kousnout?

-Zajímá mě, co byla Křížková zač. -Tanečnice, striptérka, koketa.

-Proč rovnou neřekneš děvka? -Protože si to nemyslím.

Dělala, co uměla a na co měla. Jako každej.

Kam jedeš? -Potřebuju si ještě nakoupit.

Jdeš se mnou nebo zůstáváš v autě? -Počkám.

-Nechám ti tady vodu a otevřený okýnko.

Tak pašák, místečko. Hodný buď! -Haf!

-Dobrý den. Co pro vás mohu udělat?

-Mám u vás bezpečnostní schránku. Ráda bych si něco vyzvedla.

-Váš občanský průkaz, prosím.

Křížková Barbora. Datum narození?

-29. 3. 1990.

-Budu potřebovat váš podpis podle podpisového vzoru.

Připravím formulář a vy si zatím připravte svůj klíč.

-Máš vypnutej telefon nebo jsi hluchá?-Co se děje?

-Před pár minutama se někdo pokusil vybrat

bezpečnostní schránku Křížkový.

-Jak to, že o ní nevíme?

-Tak účet měla u NT banky, ale bezpečnostní schránku u Kapy.

-ČNB by to snad měla vědět, ne? -Žádný systém není dokonalej, Malá.

Jedem, jo?

-Mám ji. Krásný, ostrý, video, barevný, v HDéčku.

Jo, banky mají prachy, no.

-Naše prachy. -Tak nevím, jak na tom seš ty,

ale za ty moje si toho zas tak moc nekoupí.

-Ty vole, kapka ke kapce a máš OKD.

FILIP:Bez toho smogu je to docela pěkný město.

-No to víš, že jo.

Brňák a Arab na ostravské haldě.

Stejně je to celý takový bordel, ze kterého se jenom dýmá.

-Proč se to tu vůbec jmenuje Ema? -Vím já? Asi podle nějakého dolu.

-To je logický, že? Hele, ty bydlíš někde támhle, ne?

-Hele, tak tam. -Jojo. -Tak tam. A kde bydlíš ty?

-Hele, to já asi nepoznám. -A ty, Mustafo?

-Kterým směrem je východ?

-Hledáš snad Mekku? Chceš se pomodlit?

-Fakt vtipný, ty vole. -To docela jo.

-Východ bude tam.

U nás už se modlí jedině děda.

-Jo? -Hm.

-Tak ukaž, jak se modlí děda. Ukaž!

(modlí se) Ašhadu An La Illáha-il-l-Láh...

-Dál? -Dál, víc si nepamatuju. -Dej si jointa. -Dík.

-Máte štěstí, že nechala klíč na pultu.

Jinak jsme to museli páčit.

-Neexistuje kopie?

-Banka má jeden. Klient má jeden. Každý je jiný.

Tak tady to je.

Tak nejdřív vy, prosím.

-No, cca čtyři litry euro.

-Nepodařilo se zajistit jediný celý otisk.

A DNA bude nejdřív za dva dny.

-A kamery z okolí banky? Musela nějak odjet.

-Zkusím, ale pochybuju,

že dostaneme lepší záznam než ten zevnitř.

-Tak to zkus. Dík.

-Tak čau. -Čau. -Dík. -Ahoj, měj se!

-Ahoj, Ami.-Ahoj.

-Ahoj, ahoj. Tak pojď, šup.

-Máš moji pochvalu.-Za co? -Sedačka přece.

-Držím slovo, ne? Šup, nastupuj.

Zapneš se? Nebo chceš pomoct? Zvládneš to?

-Jojo.-Připoutat, pořádně.

-Táta je smutný, že už nechci hrát.

-Možná je trochu smutný, ale ono ho to přejde.

Co ve škole?-Dobré.

POLICEJNÍ HOUKAČKA

(křičí) Mamíííí! -Promiň, Ami.

-Proč nejedeme k babičce?

-Chvilku na mě počkáš a já tě tam potom hodím, ano?

Milane, něco mě napadlo.

Ukaž mi ještě jednou tu holku z banky.-Jo, počkej.

-Můžeš jí vyměnit vlasy? -Jo.

-Dej jí takové středně dlouhé mikádo

a kulaté dioptrické brýle s černou obroučkou, tenkou.

Jo, jasně. Já už vím, kde jsem ji viděla.

-Kriminální policie. -Zůstaňte na místě!

-Půjdete s námi.

-Pojďte, promluvíme si u nás.

-Klimeš říkal, že jsem té mrtvé podobná

a že nikdo nic nepozná.

Vysvětlil mi, jak to v bance chodí. Co mám říct a co udělat.

Takže jsem se naučila jak se podepisovala

a její rodné číslo.

-Kde k tomu klíči Klimeš přišel?

-To já nevím. Chodili spolu.

-Co vám slíbil, když to uděláte? -Deset tisíc.

-Tak díky, to nám zatím stačí.

-Jak jste přišel ke klíči od bezpečnostní schránky Křížkové?

-Já jsem jel kolem parkoviště tam nahoře u toho, u lanovky

a tam stálo jenom její auto,

tak jsem si myslel, že tam s někým jako...

Tak jsem tam šel, že udělám bugr, jenže nikde nikdo, auto otevřené,

na sedadle byly ty její věci, peněženka, mobil a tak,

klíčky byly v zapalování

a právě na tom svazku byl klíček i od té... od té schránky,

protože mi už předtím o ní řekla.

-Řekla vám taky, co v té schránce je?

-Jojo, říkala, že tam má slípku, která snáší zlaté vejce.

-Říká vám to něco?-Ne.

-Proč jste jí ty věci vzal? -Protože jsem ji chtěl nasrat, no.

Jsem si prostě myslel, že tam s někým prcá.

Aby ty věci hledala, aby měla problémy.

-V kolik hodin jste projížděl kolem horní stanice lanovky?

-Asi kolem půl druhé,

protože jsem byl do jedné v hospodě na place.

Nepřišli mi dva zaměstnanci, tak jsem musel kmitat.

Ještě když jsem tu hospodu jako zavíral, zamykal,

tak kolem jeli policajti, oni si šulini mysle...-Prosím?!

-Vlastně, pardon, jsem si to neuvědomil.

Si mysleli, že jsem zloděj, tak zastavili,

ještě jsem jim ukazoval klíče, že to je moje hospoda a takhle.

Oni by mě poznali kluci, podle mě.

-Byl jste na place nepřetržitě celej večer až do jedné?

-Teď jsem to říkal jako.

Ano, byl jsem na place nepřetržitě asi do jedné,

tam byla uzavřená společnost, nějaká firma z Frýdku Místku.

Hele, přátelé tak jako musíte mi věřit.

-To nemusíme. Vezmem si vaše otisky, stěry na DNA

a zůstanete v cele předběžného zadržení,

dokud neověříme vaše alibi.

-Co?-Jestli jste mluvil pravdu,

předáme vás i vaši servírku kolegům,

kteří vás obviní z podvodu.

-A my teď spolu pěkně v klidu probereme ty šuliny, hm?

ZVONÍ MOBIL

-Ano? JAREK:(v mobilu) Čau.

Klimeš byl celý večer na place až do jedné.

Cesta z hospody k Tanečnici trvá půl hodiny, měli fofr

a kdyby byl na hodinu pryč, zaměstnanci by si toho všimli.

-A ta hlídka? -Viděli ho u hospody kolem jedné.

Strážmistr ho zná od vidění.

-Hm, takže Klimeš je z toho venku.

-Jo, je to sice hajzl, ale nevraždil.

-Tak fajn, díky.-Dobrou. -Ahoj.

-Jé, proč nespíš? -Nemůžu. Proč nespíš ty?

-Já? Nemůžu.

Amálka je nešťastná, že musí hrát na ty housle

a moc ji trápí, že Pavel je z toho smutný.

-Já vím. Ona by nejradši zpívala. Ne jako ty, ale zpěv ji moc baví.

Já bych ji nejradši z těch houslí odhlásila.

Ale Pavel o tom nechce ani slyšet.

-Já to zařídím. Dej na mě, spolehni se, udělám to.

Dobrou.PROZPĚVUJE SI

-Dobrou.

-Hm, takže máte práci, pane Hrbku. No tak to je dobře.

Ale prosím vás, můžete mi říct, proč jste si našel úklidovou firmu?

Vždyť vám nabízeli dělnické profese a za mnohem víc peněz?

-Já nemám rád jednotvárnou práci, víte?

Potřebuju jiné prostředí, různé činnosti.

-No tak fajn, nakonec ta firma vypadá solidně.

Já vám držím palce. Uvidíme se zase příště, ano?

-Děkuju vám.

-Dobré ráno.-Dobré ráno.

Nesu dobrý kafe a špatný zprávy.

DNA, co měla Křížková pod nehtama,

nepatří ani tomu autodopravci ani kotelníkovi.

Zkusíme ještě Klimeše, ale ten to taky asi neudělal.

-Každopádně za kafe díky.

-Co tam pořád hledáš?-Já nevím.

Obličej. Místo. Nápis. Předmět. Směr. Cokoliv.

-Martine?-No?

-Ta čísla ze sejfu Křížkový,

jsou to souřadnice GPS bez zeměpisné šířky a délky.

-Tak se jedem projet. -Tak jedem.

-Zavřeno!

Nemáme soudní příkaz, Malá.

-Když tak ho potom seženu. -Počkej, já to otevřu.

-Prosím, pane.-Dík.

Kde seš?

-Byla jsem na manikúře, promiň.

-To je vono.

-Proč si tohle fotila? -Že to je hezký.

Hele, má tu dveře. -Hm, jdeme.

Nic?-Ne.

-Ne, nepomáhej mi, máš nový nehty.

No vida!

-Tak se měj, ahoj. -Tak čau.

-Jindra mi říkal, že tvoje žena dělá na vraždách.

-No.-Jsi mi to zatajil. -Jsem ti to jenom nestihl říct.

-To musí být docela síla. Bavíte se o tom doma?

-Já se moc neptám. Ale někdy začne sama.

-Jakože potřebuje poradit?

-Tak to fakt nepotřebuje.

Spíš chce slyšet názor někoho, kdo není zatížený fakty,

tou jejich policajtskou logikou.

-Jakože mají jinou?-No. Co není možné dokázat, neexistuje.

-Tady mě máte! -Jo, hele, my jdem s Jindrou na pivo.

Jdeš taky?

-Já teď nemůžu.OBAPojď! -Fakt nemůžu.

-No tak škoda. Příště. Jdem? -Hm. Čau.-Čau, čau.

-A do prdele!

To je trefa.

-Vzpomněla jsem si

že Křížková měla dvě krabičky těch cigaret v šuplíku.-Dobrý.

-Vyrábějí se v Kaliningradu. Oficiálně pro černý trh.

Říká se jim "muflonky" podle loga.

U nás se prodávají za 40 korun. V Německu za dvě a půl eura.

-Ten sklad je možná překladiště. -Tahají to sem přes Polsko.

Něco tady možná nechají, ale zbytek lifrujou dál, na Západ.

-NCOZ ani celníkům to zatím neřekneme,

vražda má přednost.

Možná kvůli těm cigárům umřela. Ten sklad budeme hlídat.

Komu vlastně patří?

-Má ho pronajatý... Mulfin s.r.o. Jednatelem je Rudolf Kozák.

-Rudolf Kozák?-No.

-Jste jednatelem firmy Mulfin? -No, to jsem.

-Co skladujete ve skladišti v areálu bývalých železáren?

-Já nevím, různě, to se míchá, že jo, mění.

-Momentálně je tam pašovaný zboží, který nejspíš souvisí s vraždou,

takže bejt váma bych to nějak rozvedl.-Jo, takhle.

No já nevím, nevím, co v tom skladišti je, že jo,

ani kde je.

Přišli za mnou v hospodě, zaplatili mi

a pak mi řekli, co mám udělat.

-Kdo za vámi přišel? -Dva chlapi. Neznám jejich jména.

-A setkal jste se s nimi potom ještě někdy?-Ne.

-Ne. Nechali vám kontakt na sebe? -No ano, dali mi telefonní číslo,

abych zavolal, kdyby se objevila policie

a chtěla něco řešit, vyptávat.

-Měl jste volat pouze v případě, že by vás kontaktovala policie?

-Jistě. Řekli, že to potom s nima, teda jako s váma, nějak vyřídí.

-Takže vy nevíte, kde je sklad, který vašim jménem pronajali?

-Nevím. Přísahám, že nevím. -Dobře.

Máte to číslo uložené v mobilu?

-Mám.-Tak si ho vezměte, nějak se slušně oblíkněte

a pojďte s náma. Díky.

Lokalizační údaje budeme mít asi během minuty,

ale prostě výpisy, monitoring, to je na strašně dlouho.

-Chceš, aby zavolal rovnou? -To chci.

Jste připraveni?

-Jo.

Zavolejte tam.

A nahlas.

VYZVÁNĚNÍ

Tak to položte

a zavolejte ještě jednou.

Jo.

A nahlas.

VYZVÁNĚNÍ

(v mobilu) Už, sakra, nevolej. Stačilo jednou.KONEC HOVORU

-Nashle.

-Ten jeho telefonát byl jenom varování,

že po něm a taky po nich jdeme, takže začnou jednat.

-Tak to my taky, ne?-Hm.

To je Havránek.

VE VYSÍLAČCE: Volá Astra, máme vyrazit?

-Ne, ještě chvilku vydržte.

-Blíží se modrý Kodiac.

-Á, pan hoteliér.

-Můžete to spustit.

ZÁSAHOVKA:Policie! Policie!

Dejte ruce dozadu, nohy od sebe! Dělej!

POVELY POKRAČUJÍ

SIRÉNA POLICEJNÍHO VOZU

-A je to.

Vaše pašované cigarety,

fotka vašeho skladu v notebooku vaší zavražděné recepční.

Nechcete nám k tomu něco říct?

-Křížková vám na to přišla. Proto zemřela?

Za jejími nehty byla kožní tkáň. Zatím jsme nenašli shodu.

Ale výsledky stěru, které vám udělali,

budou do čtyřiadvaceti hodin.

-Kde jste byl v den její smrti?

Vaše žena u výslechu uvedla,

že jste byl večer i v noci v hotelu.

-Chci advokáta.

-Obhájce to bude chtít uhrát s NCOZ na chráněného svědka s tím,

že Sikora všecko a všecky napráská a pomůže odkrýt celou síť.

Seberou nám ho.

Budou argumentovat organizovaným zločinem

a milionovýma daňovýma únikama.

-Vyšší bere. Vražda je víc.

SMÍCH

-Připadá ti to směšné?

-Co? Ne. Pardon.

-Ať si zavolá advokáta. Ráno budeme pokračovat. Dobrou.

-Dobrou.-Dobrou.

-Dobrý večer.-Dobrý.

-Můj advokát mluvil se státním zástupcem.

Doporučil mi, abych spolupracoval.

Chceme navrhnout, že budu spolupracující obviněný.

-Dobře.

-Báru jsem nezabil. Párkrát jsme se spolu vyspali, ale...

-Věděla o pašovaných cigaretách?

-Nějak se to dověděla, ale nevím jak.

Asi mě sledovala nebo...

... nebo někomu dala a on jí to prozradil.

Já vážně nevím.

Poslala mi fotku skladiště, tvrdila, že zná detaily.

Co to má sakra znamenat?

Netušil jsem jestli blafuje nebo to opravdu ví.

Proč mi tohle posíláš?

Chtěla 2000 euro měsíčně, jinak řekne policii o cigaretách.

Tak na to zapomeň!

A mojí ženě, že spolu spíme.

BÁRA: Znám jména, SPZky aut. A vím o dalších místech.

-Blbost!

-Asi týden na to řekla, že ví o cigaretách,

co jsou za dřevěným obložením manželčiny kanceláře.

-Takže jste zjistil, že neblafuje a rozhodl jste se ji zabít.

-Rozhodla to moje žena. A taky to provedla.

Ta DNA za Bářinýma nehtama je určitě její.

Poškrábala ji, když se bránila.

-Ta DNA patří muži.

-Ale já jsem ji opravdu nezabil. Jenom jsem jí přidržoval ruku.

-Manžel lže.

Zabil ji on!

Manžel předstíral, že o Báru nechce přijít.

Domluvili se, že přijede nahoru k lanovce

a tam všecko proberou.

Já jsem byla zatím v autě a on byl venku.

Pak jí přehodil přes hlavu igelitovej pytel a dusil ji.

-A vy jste jenom seděla v autě a dívala se?

-Jo. Já jsem vylezla ven, ona se bránila škrábala, kopala...

tak já jsem ji trošku přidržela, tak trošku.

NÁŘEK

-Vzali jste z bytu Křížkové nějaké disky, nosiče, flashky?

-Manžel... manžel myslel, že na nich má nějaké kompro.

-A proč vás nezajímal její mobil, který měla v autě?

-My jsme věděli, co na něm je, už jsme si to stáhli dřív.

-Kdo jí vlastně rozepnul tu podprsenku?

-On. On chtěl, aby to vypadalo, že...

My jsme netušili,

že se tam objeví ten trouba z kotelny.

Ale zabil ji manžel. Přísahám.

-To je víceméně jedno, paní Sikorová.

Budete obvinění jako spolupachatelé vraždy

se stejnou trestní odpovědností.

AMÁLKA SI ZPÍVÁ

-Myslíš, že je šťastná?

-Myslím, že je.

Jenom ji mrzí, že jsi smutný z těch houslí.

-Proto ji už nebudu trápit houslema a přihlásím ji na zpěv.

Jo, jdu jí to hned říct.

Amálko!

-Ahoj, Karolíno. Housle jsou zrušené.

Cos mu řekla, prosím tě?

Aha.

Skryté titulky: Olga Hanzlíková Česká televize 2022