Original subtitles

VELVYSLANECTVÍ SPOLKOVÉ REPULIKY NĚMECKO

Proč jsi tak nervózní?

Protože jsem to tu nikdy nedělal.

Já za to nemůžu, že máš dnes službu.

Měl jsi to říct dřív. Jela bych k našim.

Jestli chceš, můžu jít hned.

- Ne, ne... Jdeme. - Dobře.

Ljubo!

Dělej! Na co čekáš?

Kámo!

Pojď se kouknout!

- Fofrem! Hoď sebou! - Co je?

Dej to na celou obrazovku!

No tak! Foukni jí ho tam, kámo!

- Proč se směješ? - Co?

Proč se směješ?

Protože poprvé šukám v Německu.

To je ono!

To je teda kus! S tou bych si dal říct, vole!

Ale ona ne...

Ano...to je ono! To je ono, Němčourku! Mrdej mě!... Jo!

Jo! Dělej! Takhle!

Dělej! Prcej mě!

Dělej!

- Čum! - Do prdele!

No tak! Bratři! Vždyť jsme všichni Srbové!

Proč jsi nepřišel na srbskej Novej rok, ty Srbe!

- To jsem ho chtěl rozbalovat! - Tenhle je velvyslankyně! Hajzle!

- Hele, nehraj to na nás! - Sakra vstávej, chlape!

Haló! Vstávej! Fofrem!

Co je s tebou, kurva? Haló!

Haló! Hej! Do prdele!

Já mu dám masáž a ty mu dávej umělý dýchání!

Haló! Pane Hans! Přijďte rychle sem!

Kurva do prdele! Takový sračky! Zrovna na Novej rok!

Vole, prober se!

- Co se děje? - Nějakej... lupič.

Lupič?

- Ano, ano. - To není možné.

Jak se sem dostal?

Kradl... Kradl dárky. Od velvyslankyně... Dárky.

Co? To je neuvěřitelné!

Dobře. Takže... Zavolejte záchranku... Záchranku!

- Už volají! - Vem to.

Zdravotnická záchranná služba.

Dobře. Jaké jsou symptomy?

Posílám výjezd.

Jedem!

Už jsou tady!

- Dobrý večer. - Dobrý večer.

Co se stalo?

- Můžete ustoupit stranou, prosím? - Jistě!

Připravte resuscitaci! Rychle!

Rychle! Jdem na to!

Rychle! Rychle!

Stovku! Honem!

Má puls! Jedeme!

Naložte ho! Honem! Ukaž, dej mi to!

DIETRICH G.

- Krle, udělej zálohy kamer z ambasády. - Jdu na to.

- Jsi v pořádku? - Jak jako v pořádku?

- Nekňuč! Už je po všem! - Tobě se to řekne! Skoro jste mě zabili!

Skoro jsem chcípnul!

- Jak se má brácha? - Jakej brácha?

Zeptej se ho na mě a řekne ti, ať mě vodpráskneš.

Zřek se mě.

- Proč? - Nechal jsem si udělat šiptarský doklady.

Můžu s nima žádat politickej azyl, kdyby mě čapli v Německu.

A to Kopačala nevodpouští.

Poslal jsem k němu na slávu Slavicu.

Málem s ní vyrazil dveře i s futrama.

To se spraví. Když si to budeš zítra o půlnoci přát,

tak se usmíříte.

To těžko! Kopčala totiž staví Novej rok třináctýho!

Tomu nahoře je jedno, kdy kdo slaví.

- Musíš rychle pryč! - Vyháníš mě jako nějakou šlapku!

- Dobře mě poslouchej. - Co?

Mám velký problém!

- Už nikdy mi nevolej!

Majo!

Majo!

Do prkvančic!

- Vysvětlete mi, jak se sem dostal. - Pusť to.

Jak to s tím souvisí?

Zavoláme policajty. A oni si ho od záchranky převezmou.

Ne, ne... Všechny ty záznamy vymažte.

- To není jen tak. Potřebujem zmocnění. - Tady máte zmocnění.

Předpisově smazáno...

- Šéfe! - Co?

Na ambasádě právě mažou ty záznamy.

- Není divu. Udělala jsi zálohu? - Ano.

Jednou se to může proti Hansovi hodit.

Bůh ví, kolik toho má šéf na nás.

- Co je to? - To je... Hra.

Mohl by to bejt supr dárek... pro malého Mička. Že?

- Odkud to máš? - Jaký "odkud"? Seknul jsem to Němčourům.

Vezmi si to, šéfe! Ať pro malýho něco máš. No ne?

Vem si to, kámo!

- Ty jsi ale pitomec! - Ale sundej tu jmenovku.

Jak slavíte Silvestra v Zabele, Pero?

- Budeš tam mít nějakýho VIP hosta? - Trhni si!

- Šéfe, o něčem jsme s Krle přemýšleli. - O čem?

Ty půjdeš domů, a my Pera do Zabely odvezeme.

Je Nový rok. A už jsi dlouho nebyl doma.

Ne, musím ho předat já. Ale dík.

Vždyť je to jedno. Nic se nepodepisuje. Důležitý je, že ho vrátíme.

Ber to jako náš novoroční dárek.

Máte to u mě. Tak mi tady zastav.

Ahoj. Mějte se!

- Ahoj, šéfe! - Ahoj! Čau!

Překlad: Selma55

STÁTNÍ ZAMĚSTNANEC

Tvůrci seriálu: Predrag Gaga ANTONIJEVIČ, Dimitrije VOJNOV

V hlavních rolích: Milan MARIČ

Nebojša DUGALIČ

Žarko LAUŠEVIČ

Nerad JEZDIČ

Radovan VUJOVIČ

Marta BJELICA, Ljubomir BULAJIČ

Vaja DUJOVIČ

Nina NEŠKOVIČ, Soňa KOLAČARIČ

Marko BOŽIČ, Petar ZEKAVICA

Nenad OKANOVIČ, Mensur SAFQIU

Milica MIHAJLOVIČ, Pero RADIČIČ

A jako hosté:

Marko JANKETIČ, Tichomir STANIČ

Maskéři: Petra MACURA, Jasmina BANOVIČ

Kostýmy: Snežana VELJKOVIČ

Zvuk: Branko DJODJEVIČ

Střih zvuku: Velibor CHJDUKOVIČ, Nebojša ZORIČ

Hudba: Alexandra KOVAČ, Roman GORŠEK

Scénografie: Jelena MILINOVIČ

Střih: Filip DEDIČ

Hlavní kameraman: Miloš KODEMO, SAS

Scénář: Dimitrije VOJNOV

Vedoucí produkce: Vladimír VASILJEVIČ Hlavní producent: Petar VUKAŠINOVIČ

Produkce: Predrag ANTONIJEVIČ, Marko MIŠKOVIČ, Maksa ČATOVIČ

Režie: Miroslav LEKIČ, Ivan ŽIVKOVIČ, Predrag Gaga ANTONIJEVIČ

Málem mě kleplo! Proč jsi nezavolal, že přijdeš? Co?

Ahoj. Nechtěl jsem tě budit.

Co jsi mu to koupil? Nějakou pitomost?

Ježíš! Zbláznil ses? To je celá výplata!

Jenom půlka!

Víš, že už nevěří na Dědu Mráze? Už nějaký... pátek.

- Chceš něco k pití? - Ne.

No tak nevěří. Ale hraje to dobře.

- Celej táta, viď? - To jo.

- A co hraješ ty? Co? - Já?

Třeba že vydržím...

- Různé druhy mučení... Například. - Výborně! Prvního jdem na oběd k našim.

To jsou kecy...

Proč jsi mu to koupil? Bude pořád hrát, až mu z toho hrábne.

Jestli mu má hrábnout, Anno, tak ať mu hrábne z hraní.

Jo. Jenže do toho nic na tržnici nekoupíš. Musíš kupovat originál.

Dobře. Tak ho koupíme...

Můžu se tě něco zeptat? Ale řekneš mi pravdu.

- Zrovna teď? - Ano.

Musím ti pravdivě odpovědět na jednu otázku týdně. Fakt to chceš?

Ano.

- Právě teď? - Právě teď. - Zrovna teď?

Ptej se.

Koupil jsi to sobě, nebo Mičkovi?

To je ale blbá otázka!

- Dobré ráno. - Dobré ráno!

Dobré ráno!

- Lívance? - Ano.

- Slyšel jsi v noci nějaký rachot? - Ne. Spal jsem.

A co naše dohoda? Kdo hlídá mámu, když jsem v práci?

Já... Přísahám, že jsem nic neslyšel.

To není možný. Tak se koukni... Pod stromeček.

Byl tu Děda Mráz? Nic jsem neslyšel.

Ale... Dárky se rozbalují až o půlnoci.

Pojď sem.

- Uděláme dohodu. - Jakou?

- Nedělej se, že věříš na Dědu Mráze. - Nedělám se...

A já dělám, že ti věřím.

Mámu by to mrzelo.

Dělá všechno na tajňačku... Tak jí nechci kazit radost.

Hele... Máma se zlobit nebude.

Víš, maminka chce, abychom prožívali některé chvíle společně. Jako rodina.

Musíš se naučit hrát tu hru s námi. A všechno bude v pořádku.

Je to hezké. A spojuje nás to, víš?

Ty jsi ale vyrostl, Mičko! Ještě chvíli, a můžeš dělat u nás! Páni!

- Jak jde škola? - Výborně.

Bravo, bravo... Ale fandíš Zvezdě. To je špatný...

- Na to není lék. - Není, bohužel. Ale něco s tím uděláme.

Že to říkáš zrovna ty! Sám nosíš červenou a bílou.

U nás máš místo jistý! O tom žádná.

Tak... To je pro tebe.

Děkuju.

Kohopak tu máme? Tak hop!

Má něco na Nový rok operativa?

- Lazar dělá na Dietrichovi. - Ale?!

Gottlieb Dietrich...

Německý kulturní atašé.

Bývalý voják. Je neuvěřitelné, že sem takového chlapa pošlou jako atašé.

Oni si prostě myslí, že není možné, že bychom na nich dělali.

Dietrich má spoustu kontaktů s lidmi ze soukromého podnikatelského sektoru...

a z médií.

Kontakty v poslední době zintenzivnily. Předpokládáme, že se něco děje.

- Proto se mu věnujeme víc. - Máš na něj něco?

Mám... Má dvě slabiny. Za prvé, že si rád dá lajnu...

- Cože si dá rád? - Rád si sjede lajnu.

- To je žargon pro kokain, šéfe. - Přesně.

Šikovní mladí spolupracovníci...

A je posedlý novými technologiemi. Zbožňuje je.

K Novému roku si objednal nejnovější typ počítače.

V noci jsme mu podstrčili sáček s kokainem. Půjdeme k němu s kriminálkou.

Předpokládáme, že tu Dietrich chce být, a proto na spolupráci kývne.

Nebude stát o problémy.

Dobrá.

- Hlavně buďte opatrní. - Bez obav, šéfe.

Dobře. Je něco na odposleších?

Bakrači?

Na sítích je velký poprask mezi osobami sledovanými kvůli islámskému extremizmu.

Kvůli vyjádření Dušana Radmiloviče.

To je ten uřvanej fanoušek, kterej založil nějakou stranu?

To je on. Ano.

Je potřeba si uvědomit, že pohybem migrantů vzniká

nejen zcela nová demografická situace, ale zcela...

nová bezpečnostní struktura.

Právě teď jsme předložili poslanecké sněmovně návrh...

aby se do oblasti Raška poslal...

posílený policejní kontingent...

který by spočetl a sepsal tamější muslimské obyvatelstvo.

Je totiž zřejmé, že se na srbském území vytváří teroristická základna.

Kvůli vlastnímu bezpečí bychom to...

neměli dopustit.

Nesmíme to dopustit kvůli sobě, ani kvůli ostatním v regionu.

Hele, a my ho stále vedeme jako politického extremistu?

Ne.

Jakmile se někdo dostane do parlamentu, přestaneme na něm dělat po jakékoli linii.

Ať už se to týká extremismu, nebo zahraničních kontaktů.

Nestojíme o skandály...

No nic. Analytika ty informace prověří, ať vím, o co jde. Ale hlavně opatrně.

Dobře.

Má něco kontrašpionáž?

Djuroviči?

U mě až bude, bude.

Zatím detekujeme několik pokusů o proniknutí.

Ještě nemohu rozpoznat, jestli se jedná klasický false flag...

Jde o Amíky.

Přijedou sem a tváří se, že chtějí pomáhat. Ne že jim jde informace.

Dobře.

Analytika ty informace prověří...

Pokuste se zjistit, proč se chovají tak okatě.

Dobře. Kdy sebereme Dietricha?

Dnes večer. Pořádá nějaký večírek. Bude důvod tam vpadnout, noční klid a tak.

Kriminálka ho sebere, přivedeme ho sem a promluvíme si.

Dobrá.

Myslím, že jsme probrali všechno.

Pánové... Dámo...

Přeji vám krásné svátky!

Ať se nám i v nadcházejícím roce daří být krok před ostatními.

Nechte toho... No tak. Užijte si svátky.

Do prdele!

Dej to sem!

Neblbni! Je to dobrý. Viděl jsem lepší, ale máš tady čtyři soustřely z šesti.

Musí to bejt lepší. Šest z šesti.

Co tě žere, Krle?

Žere mě, že se nemůžu soustředit na to, abych udělala dva soustřely.

Moc to řešíš. I hrdinové mívaj špatnej den.

Trhni si...

Ruka mě poslouchat musí.

Budu střílet, dokud to nebude dobrý.

Chceš tady trčet šest hodin? Dokud nenastřílíš? Fakt?

Hele, běž už!

Máš odstříleno, tak nezacláněj. Dej si vodchod!

- Haló! - Dej mi pokoj!

Nedám! Máme jít spolu do terénu. Máš mi krejt záda.

- Co je s tebou? - Už seš votravnej. Dej mi pokoj!

Neším vás?

Nerušíš.

Co je?

- Ljubo? - Všechno v cajku. V pohodě...

- Krle? Je všechno v pořádku? - Jo.

Určitě? Stoprocentně? Ljubo?

- Všechno je v cajku. - Dobře. Běžte si odpočinout, jo?

Tak jo. Běžte...

Ale nejdřív mrkněte... jak střílí Stanojevič, doktor Lazar.

Šest z šesti.

Můj novoroční dárek.

- No ne! - Tak upalujte! Sundej to!

Ach jo, Karadžo... Co se to děje, kamaráde?

Amíci nás na něco připravují.

Ale já nevím na co.

Totálně nám svázali ruce.

Místo toho, aby nechali na nás, ať si sami vytvoříme podmínky,

které nám vyhovují…

Nevím... Uvidíme. Možná Lazar něco dostane z toho Němce.

- Je otázka, jestli Němec něco ví. - Ví. Stoprocentně.

O tom žádná.

Amící je podněcují.

Ale je otázka, jestli si Němec chce

s nima chce u nás dělat zle. Ale možná...

Možná mu naše upřímná... nabídka pomoci přijde vhod.

A to my můžeme?

Hele, už dávno nejde o to, jestli něco můžeme nebo ne.

Potřebujeme co nejvíc informací.

Musíme vědět o všem, co se na našem dvorku děje.

- Dobrý den. - Dobrý den. Přejete si?

- Poradíte mi, prosím? - Ano. Samozřejmě.

Já... Chci koupit nějakou knihu pro osobu, která pro mě hodně znamená.

Ale nevím si rady. Buďte tak hodná a pomozte mi.

Je to pro moderní a vzdělanou ženu. Je ekonomka.

Představuji si nějakou beletrii.

Ale nic, co dostalo nějaké ocenění.

Protože to určitě četla. Poraďte mi prosím.

Hodiny z kostí, David Mitchell.

Velice zajímavý román.

Vzrušující, intelektuální... Vřele doporučuji.

Beru ho...

- Dobrý den. Promiňte. Můžete mi pomoci? - Jistě. Přejete si?

Chci koupit dárek osobě, která pro mě mnoho znamená.

Dobře. To nebude problém. Znáte velikost?

Ne. Velikost neznám. Ale mám fotku. Třeba vám to pomůže.

Aha. Slečna nebo paní má na sobě náš model. Je mi povědomá.

Mám pro ni dokonalý dárek.

Nech toho! Ještě jsem neskončila!

Jenže já mám rád středně propečené.

To jsi ty?

- Počkám venku. - Dobře.

- Jak jsi zjistil, kde jsem? - Instagram.

- No jo. Dávám tam fotky ze solárka. - Viděl jsem.

Ty se rád koukneš, že?

Majo...

- Náš vztah je striktně pracovní. - Ano. S ostatními je obchodní.

- Jenže ty nechceš dělat obchod. - Tyhle luxusní věci nejsou nic pro mě.

Nevěděl bych, jak na to.

Ty jsi ale pacholek!

- Něco nového, lásko? - Říkáš mi lásko, a přitom o mě nestojíš.

Dobrá. Je něco nového, zlato?

Nic... Večer mám práci. Nějaký večírek na Kopu.

Objednali si deset holek. Nějací podnikatelé.

- To je výborné. - Výborné? Možná pro tebe.

Vylejou se a nafrčej a já si půlku večera hraju na samaritánku.

Prostě na tebe chtějí udělat dojem. Máš ještě něco nového?

Minulou neděli jsem byla u toho novináře. Počkej... Ukážu ti ho.

Mišo... Kolja... Tenhle.

Jako... Není špatnej, ale hrozně prudí. A je pořád vyplašenej.

- Vyplašenej? - Hm...

Proč je vyplašenej? Že se to provalí? Má nějaký problém?

Nevím... Asi by nechtěl, aby to prasklo. A taky se bojí, aby ode mě něco nechyt.

Copak jsem nějaká štětka, co si to rozdává pod mostem?

To dřív něco chytne od svý mámy.

Tak jo... Protože jsi byla hodná...

a nejen včera, ale po celý rok...

- Tady máš něco od Dědy Mráze. - Děkuju.

No ne! To je parádní!

Jsem pověrčivá! Poprvé bys mě v tom měl vidět ty!

Ale já vím, že jsi moderní žena. A vůbec nejsi pověrčivá.

A ta kniha? Ta je pro manželku, viď?

Hele... Hodiny z kostí! Četla jsem to. Úžasnej román.

Úžasnej příběh. Určitě se jí bude líbit.

Výbor pro udržitelný rozvoj vám tímto předává pozdravy amerického lidu,

a zejména amerických dětí.

Přejí svým srbským vrstevníkům, aby si nové hřiště užili,

a zažili na něm mnoho pěkných okamžiků.

Je to moderní hřiště, které skýtá mnoho způsobů bezpečné zábavy.

Je to už třetí dětské hřiště, vybudované v rámci našeho programu.

Děkuji vám.

Vždyť tu houpačku dětem strhneš.

Vážím méně, než průměrné americké dítě.

Teď zrovna pracujeme na programu na pomoc obézním dětem.

Takže mám nějaké kontakty. Mohla bych ti sehnat vlastní houpačku.

To mi připomíná Jeníčka a Mařenku. "Nejdřív si je vykrmím a pak je sním".

Víš, že jsem se poprvé líbala na houpačce?

- Fakt? - Ano.

A víš, že já jsem se líbal na houpačce až do svatby?

Opravdu? Nikde jinde?

Ano.

Já jsem nejproduktivnější část svého mládí trávil po parcích.

Bože, to je tak smutné... Řekla bych, že následky jsou znát.

- Trvalé... - Ano.

Pojďme se projít...

Co děláš na Silvestra?

Půjdu na večírek. Pořádají ho ženy z velvyslanectví.

Fajn. Třeba z toho kápne i něco pro mě.

Hele... Ale opravdu jsou něčím znepokojeni.

To se hodí.

Zkus dnes večer něco zjistit. Až budou mít trochu upito.

Plánuješ něco na Silvestra?

- Pracovat... - Takže hospoda, nějaký ten folklór...

- Někde na splavu... - Ještě uvidím.

- Když budeš v centru, brnkni. Platí? - Když tam budu, brnknu.

- Pozdravuje tě Děda Mráz. - To je pro mě?

Děkuji.

Věnování ti sice napsal, ale nepodepsal se.

- To vůbec nevadí, já... - Říkal, ať si to klidně podepíšeš sama.

- Kdo? Děda Mráz? - Děda Mráz.

- Vyřiď mu, že děkuju. - Vyřídím. Určitě.

- Tak zatím... - Užij si to.

Ty taky. Ahoj...

- To je krása! Tam bych se chtěla podívat. - Proč ne...

A sjet to na sáňkách...

Neštvi mě! Myslela jsem na jaře. Až bude tepleji.

To byl fór... Proč ne?

Tati, máš ještě čas dát jednu hru? Než půjdeš do služby?

Tak jo! Jdem na to! Otevři ten dárek! Šup!

Doufám, že ta hra, co donesl, není ve finštině.

No a co? Tak se naučíš finsky. Kvůli tomu robotovi ses učil japonsky.

- Slyšel jsem, že finština je hodně těžká. - Když jsi to slyšel, tak...

Počkej!

Ještě chvilku!

Zapni jedničku!

- Koukej! - Mičko!

- Pojď sem! - Mičko!

Rychle rychle rychleeee!

- Šťastný nový rok! - Šťastný nový rok!

Tati, ty máš problém. Kluby, co vybíráš, byly dobrý, když jsi byl mladej.

Synu, Manchester je nejlepší anglický klub. Stejně jako Zvezda.

To jo, tati. Ale musíš mít dobrýho brankáře.

Jedna nula!

Haló!

Hned jsem dole. Ahoj.

Tak jo. Musím jít.

Dohrajme to!

Trénuj volné kopy a pak mi je ukážeš.

- Dobře. - Platí.

Kopou se stejně jako v předchozí hře.

Asi jo. Pořádně je natrénuj a ukážeš mi to, dobře?

- Musíš? - Musím.

Šťastný nový rok, bratři Srbové!

A sestro Srbko!

Poslouchejte. Ten kontakt je z kriminálky. A ze Služby je na větvi.

Budu dělat důležitého, tak se nesmějte! Jasný?

Nebudem! Ne na místě!

Ale pak si ho vychutnáme!

Dobře. Pak si dělejte, co chcete. Ale na místě se kroťte! Jo?

- Šťastný nový rok! - Taky!

Jak to vypadá?

Nahlásil jsem hlasitou hudbu a poslal tam hlídku.

- Dobře. - Navrhuju...

tam za půl hodiny vlítnout.

Hlídka nahlásí operačnímu, že má podezření na konzumaci drog.

- Půjdeme tam s tebou. - Mluvit budu já. Vy budete mlčet.

OK. Není půl hodiny moc? Aby se nerozprchli.

Dřív nemůžem, bylo by to podezřelý.

Dobře. Budeme čekat v autě.

To je inspektor Mirko Pavlovič. Naše posila z kriminálky.

- Těší mě. Krstič. - Kolarič. Těší mě.

Poslyš. Uděláme to takhle.

Ty ho zadržíš a odvezeš na oddělení.

- Zdůvodníš to nálezem kokainu. - Jasně.

Umístíš ho na celu, vysvětlíš situaci. A my pak přijdeme s neslušným návrhem.

Jasně. Bez obav. Kolegům jsem oznámil, že přijdem. Abych předešel blbým kecům.

To jsi vymslel dobře. OK.

Hele, naši. Už jsou hotoví.

Dobrá. Začínáme odpočítávat půl hodiny.

- Hele, kámo! Není to ten politik? - Radmilovič? Sakra! Je to on!

Prej na něm dělali, když byl fotbalovej fanda.

Dávali mu zabrat, ale nikoho neshodil.

Všechna čest.

Je dobrej. Tvrdej.

Co tady dělá?

- Nebyl náhodou u toho tvýho Němce? - Jak to mám vědět?

Co teď? Kašlem na to?

Jedem podle plánu.

Co je to za magora?!

- Sakra! Sakra! Co teď, šéfe? - Nic! Makej, Mirko!

Možná ještě žije!

Zavři zadní dveře!

Tohle zaeviduj bokem.

Jdeš na maškarní?

Na záchrance mi dali, co měli po ruce. Moje věci si vzalo forenzní.

- Jak je na tom Radmilovič? - Nijak...

- A ti seshora? Rozešli se? - Myslím, že se rozešli.

- Zkontroloval jsi je? - Koho jsem mohl.

Radmilovič byl s nimi?

Nikdo nechce nic říct. Odvolávají se na diplomatickou imunuitu.

Jdeme!

Inspektor Pavlovič. Vy jste Dietrich Gottlieb?

Ano. Co si přejete?

Znáte Dušana Radmiloviče?

Jsem pracovník německého velvyslanectví. Mám diplomatickou imunitu.

Byl u vás dnes večer Dušan Radmilovič?

Odvolávám se na diplomatickou imunitu! Nemusím vám odpovídat. Skončili jsme.

- Pánové! - Tady se postav!

Na to nemáte právo! To nesmíte!

Nesmíte prohlížet moje věci! Já jsem diplomat!

Jsou to mé osobní věci! Jen moje!

Slyšeli jste?

I tohle je jen tvoje?

Imunitu sice má, ale proti koksu imunní není.

Něco si obleč. Na cele nefunguje topení.

Hoď sebou. Na co čekáš?

Jdeme.

Lazar Stanojevič, manželka Anna, zaměstnaná v Konektusu...

Syn Milutin...

Raději bych šel s vámi, kolego.

K vám. Na BIA.

Tam je určitě lepší topení než v zadržovačce.

Nejen kvůli mně, kolego.

Děkuji, Mirko.

* * *

www.titulky.com