Original subtitles

Stůjte!

Ti mají ale výdrž!

To kvůli tomu, jak jsi je kopla do hlavy...

Já myslela, že to jsou nějaký úchylové!

Už nemůžu...

Kyóko!

Přestaňte dělat problémy!

To jste si vážně myslely, že nám utečete?

Ale no tak... Klid... Určitě se nějak domluvíme.

Na to už je pozdě!

Opravdový muž ženy nikdy nebije.

Na co si to hraješ, ty...

Au! Auauau jau!

Jeminánku, dost! Nech toho, prosím prosím!

Nehraj si s náma!

Ty jeden...

Já...

Chtěla jsem ti poděkovat...

Aby bylo jasno.

Pracuju tady a nemám rád, když mě při tom někdo vyrušuje.

Jinak bych se o takové přitroublé holky nestaral.

Jo takhle.

Jestli to už chápeš, tak se koukej pakovat, ženská.

Pitomec namyšlená!

Počkat, vytáhl tě z bryndy... Klid, jen klid.

Tak klid bychom měli.

Ale ještě než půjdu...

To by mělo stačit.

Moje vyjádření vděku.

Ale tímhle to končí.

Kdybys byl jen o trochu přístupnější, dala bych ti ještě vášnivý polibek... Škoda, no ne?

Polibek?

Dělám si švandu.

Každopádně díky moc.

Jdeme, Kyóko.

My... Díky.

Měj se.

Neférová férovka

Druhý den

Tyhle vystěhovávací oznámení nenávidím.

Není možné to řešit jinak.

Je to prezidentův rozkaz.

Jenže já slyšela, že karate klub má dost špatnou pověst.

Pochybuju, že se to obejde bez nějaké scény.

Proto taky vybrali nás.

No, nevím, jestli to nebude spíš horší.

Jsme tu.

To je barabizna...

K zemi!

Co to...?

Hej, vy dva.

Vy jste taky přišli vyzvat naše dójo?

To musí být členové karate klubu.

Nuže, co tu pohledáváte?

Jak jste už byli upozorněni dříve, tohle dójo už je příliš staré, takže musí být zbourané.

Proto bych vás chtěla požádat, abyste se odsud vystěhovali co nejdřív... pokud možno ještě dnes.

V tom vám nemůžeme vyhovět.

Nemáme, kam jinam bychom šli.

Pokud nám nabídnete jinou místnost, můžeme o tom přemýšlet.

O tom já rozhodnout nemůžu...

V tom případě je odpověď "ne".

Pokud o to opravdu tolik stojíte...

...musíte nás vyhodit násilím!

Chidori.

Říkali, že můžeme použít násilí.

Co kdybychom je přemohli v souboji?

Mluvíš zajímavě.

Myslíš si, že takový klučina jako ty...

...nás může porazit?

To je fakt. Nade mnou nezvítězíte.

Počkej, Sósuke...

Tak dobrá.

Zrovna jsme se začínali nudit.

Vyber si jednoho z nás.

Pokud vyhraješ, vzdáme se našeho dójo.

Ovšem! Pokud prohraješ, obdržíme něco v odpovídající hodnotě.

Což znamená...

Dáš nám tu holku!

Co?

Vždycky jsme chtěli mít manažerku...

Je hezká a roztomilá...

Naprosto rozkošná!

Dobře, souhlasím.

Počkat! Sósuke!

Neměj obavy. Stačí, když vyhraju.

Takže... Volím si tebe!

Jen abys nelitoval.

Měl bych tě předem varovat...

...že bojujeme v duchu pravého Vale Tudo.

Při takovém skutečném kontaktním boji prasknou jedna dvě kosti jako nic.

Skutečný boj? To mi vyhovuje.

Vyhrál jsem.

Co to mělo znamenat! Podvádíš!

Tys ho odstřelil!

Střílet je zakázáno? Proč?

Ticho!

Střelné zbraně se prostě používat nesmí!

Copak není logické vybavit se pro skutečný boj těmi nejefektivnějšími prostředky?

Skutečný boj nebo ne, kvéry do něj netahej!

Ještě jedno kolo!

No, na jednu stranu mají vlastně pravdu.

Dobrá. Nebudu tedy střílet.

Teď jsem na řadě já. Do střehu!

Dost! Dost!

Vyhrál jsem.

Plyn je taky zakázaný!

Nechápu pravidla.

Sósuke, tihle lidé bojují výhradně holýma rukama.

Holýma rukama? To přece není žádný skutečný boj.

Tak to prostě je.

Ale...

Přestaň odmlouvat!

Tak dobře.

Musím protivníka porazit holýma rukama, bez použití zbraně. Je to tak?

Tak, tak. To je přesně ono.

Teď jsem já na řadě! Do střehu!

Chytej!

Ne! Au! Dost!

Vyhrál jsem.

Krucinál! Proč pořád švindluješ?!

Porazil jsem ho holýma rukama.

Vždyť jsi po něm hodil granát!

To byla léčka. Nevytáhl jsem pojistku.

To mě teda nenapadlo, že přijdeš s něčím takovým...

Každopádně jsme tu převzali kontrolu.

Ještě jsem tu já.

Kdo jsi?

Tsubaki Issei z oktávy.

Jsem kapitánem klubu.

Co? Kapitán?

Jak dlouho ses díval?

Přišel jsem před chvílí.

Nejspíš ti něco slíbili pod podmínkou, že je porazíš.

Přesně tak. Požádali jsme je, aby se vystěhovali z dójo.

V tom případě budeš muset porazit...

Jé, ahoj.

Co chceš, ženská?

To jsem přece já! Nepamatuješ...

Zmlkni! Vůbec tě neznám.

Že by dvojník?

Nesmysl.

Takže tě musím porazit?

Přesně tak. Můžeš zkusit, co je ti libo.

Úder stylu Daidómyaku: Trombózní sek!

Sósuke!

Zpátky!

Ženská nemá v posvátném dójo co pohledávat.

Zmiz!

Kdo je u tebe ženská?

Jmenuju se Chidori Kaname!

"Ženská" je pro tebe dobré víc než dost.

Sprosťáku!

A to jsem si včera říkala, jaký jseš hodný člověk.

Včera?

Snad nejsi...

Na každý pád jsem zvítězil.

Tu záležitost s dójo už nebudeme...

Ještě jsme neskončili.

Sósuke!

Jsem v pořádku.

Ale jistý účinek to na mě mělo.

Překvapuje mě, že se po tom můžeš ještě hýbat.

Teď už rozumím, proč někdo dává přednost souboji beze zbraní.

Střelná zbraň v takovém případě postrádá eleganci.

Tentokrát to budu brát vážně.

Dobrá, tak já taky. Myslel jsem, že je nebudu muset použít, ale...

Ta poslední rána o kus minula tvůj zranitelný bod.

Příště se to nestane.

Tak, Sósuke, jsem připraven.

Já... ehm, můžu? Chtěla jsem říct, k té manažerce...

Promluvíme si o tom později, Chidori.

Ženská! Neříkal jsem, abys zmi... ze...

Ty... ty chodíš do stejné školy?

Já... omlouvám se, že jsem na tebe křičel.

Víš, nemyslel jsem to zle...

A za tu náplast jsem ti opravdu vděčný, vážně!

Cože? Takže tys mě nepoznal... protože špatně vidíš?

Ne, totiž já...

Tvůj hlas zněl trochu jinak, tak jsem si myslel, že jseš...

Už chápu! Takže ty jsi Chidori Kaname, že?

Moc hezké jméno...

Tsubaki! Jdeme na věc!

Jdeme? Jako kam?

Sice to nechápu, ale asi jsem vyhrál.

To je ale divné, že se nechal takhle snadno porazit.

Zdálo se přece, že je docela dobrý, ne?

Je skutečně záhada, jak tihle lidé uvažují.

Přestože jsi mě porazil jen náhodou, přiznávám svou prohru.

Dójo je vaše.

Ale tak snadno se nevzdám!

Utkáme se o Chidori ještě jednou, Sagaro!

Tak jest!

Prosím. Kdykoliv ti bude libo.

Mě laskavě vynechte!

Dobře míněný zločin

Ty zatracenej bombomaniaku!

Kolikrát ti to mám opakovat, sakra!

Ale do mého botníku někdo umístil podezřelý předmět!

Už zase? A co to bylo tentokrát?

Zase to vypadá na dopis.

Dej to sem!

Krucinál. Vždyť se to zase nedá přečíst!

Zkusím to přece jen rozluštit.

To jsem zvědavá. Koukej tady pořádně uklidit ten binec, já jdu domů.

Sagaro!

Sagaro! Sagaro!

Sagaro! Sagaro!

Sagaro!

Nejdřív si nasaď brýle, Tsubaki.

Ticho! Proč jsi nepřišel na souboj?!

O čem to mluvíš?

Nedělej, že nic nevíš!

Včera jsem ti dal do botníku výzvu k souboji!

To byla výzva k souboji?

Rozluštil jsem to teprve před chvílí.

Tys to nečetl?

Ani jsem nemohl. Ten dopis vyletěl do vzduchu.

Do vzduchu? Ty jeden...!

Zabiju tě!

Stůj, Sagaro!

Támhle jseš!

Speciální technika školy Daidómyaku:

Úder téměř jisté smrti!

Tak co?! Dostals lekci, co, Sagaro!

Kancelář studentské rady

Rekonvalescence bude trvat asi týden.

Takže to nebylo až tak vážné zranění?

Na závažnosti zranění nezáleží.

Student napadl pana Ónukiho.

V tom je ten hlavní problém, Chidori.

Takže ty jsi Issei Tsubaki, že ano?

Proč tak urputně pronásleduješ Sagaru?

Doslechl jsem se, že jste uzavřeli jistou sázku během toho případu s demolicí dójo.

Kdyby Sósukeho porazil, měla jsem se stát manažerkou v karate klubu.

Chápu.

Bohužel, Tsubaki, tahle sázka je neplatná.

Sagara nemá žádnou pravomoc o Chidori rozhodovat.

A návrh, že by si ji měl klub přivlastnit, je nepřijatelný.

Pouze já mám právo rozhodnout, čím viceprezidentku naší studentské rady pověřím.

Přesně tak... Počkat!

Víc než prohraná sázka mi vadí pomyšlení, že mě Sagara porazil díky mé nedbalosti.

Tahle osoba...

...tenhle odporný, chlípný, bezcitný, zvrhlý, zbabělý, nečestný, opovrženíhodný...

...a proradný mizera si z lidí jenom tropí šašky.

To byl pěkný seznam.

Myslím, že jsem pochopil podstatu problému.

Nuže, pusťte se do boje.

Pokud Tsubaki zvítězí, přidělím klubu novou místnost.

Pokud prohraje, nechá Sagaru na pokoji.

Váš názor?

No tohle...

Díky, pane prezidente.

Pokud si to přejete...

Počkat, počkat.

Boj přece nemusí být veden výhradně fyzickou silou.

Ach, dříve, to byly časy.

Studenti byli všichni čestní a plni ideálů a nadějí.

Nebyli sice bohatí, ale všichni měli zlatá srdce.

A jak to vypadá dnes?

Ta rána, kterou jsem dnes utržil... Výměnou za peníze lidská srdce zatvrdla.

Je to k uzoufání.

Promiňte, že rušíme.

Vy jste...

Ještě vás stále něco bolí?

Cože?

Tak bolí nebo nebolí?

No, ne že by nebolelo, ale...

Dobrá.

Co to...?

Má vnitřní zranění.

Připrav obklad.

Měl by zůstat v teple.

Polož mu hlavu a srovnej ji do správné polohy.

Pak provedeme test moči.

To lechtá!

Dost! Nechte toho!

O co se to pokoušíte?

Chcete se snad...

...násilím zmocnit mého zralého těla?

Chcete okusit ovoce, které už už padá ze stromu života?

Vypadá to, že došlo k nedorozumění.

Buďte klidný. Nechceme vám ublížit.

Co to?

Jsme tu, abychom se o vás postarali a ulehčili vám práci.

Máme k tomu svolení rady, takže vám doporučuji spolupracovat.

Skutečně?

Pracuji na téhle škole už 25 let, ale ještě nikdy jsem nebyl takhle dojatý!

Šlechetnost přece jen ze světa nezmizela! Děkuji!

Oběma vám děkuji!

Nuže, pane Ónuki.

Byl bych rád, kdybyste věnoval pozornost mým schopnostem při plnění úkolů.

Ne, jeho si nevšímejte.

Jen dávejte pozor, jak tvrdě pracovat budu já, Tsubaki Issei!

Ne, já, Sagara Sósuke...

Ne, já, Tsubaki Issei!

Nemáte hlad? Připravím večeři.

Počkejte, pánové...

Stůj! Vařit budu já!

Dej sem ten zapalovač, Sagaro!

Jestli o něj stojíš, budeš muset...

No tak, vy dva...

Nebuď směšný. Jak chceš vařit na sporáku, když nemáš hrnec?

Jste laskaví, ale...

Takže mi klidně vrať tu papriku...

Vážně si myslíte, že to dobře dopadne?

– Druhý den –

Vyhlásit souboj v dobrých skutcích, to je...

Skvělý nápad, že?

Učitelský sbor na to za těchto podmínek přistoupil.

Určitě to nakonec dopadne tak, že se budou před panem Ónukim překřikovat, kdo byl lepší.

To jsou zbytečné obavy, Chidori.

Ti dva jsou v jádru dobří lidé.

Jen se podívej.

Vida, vážně!

Nu, podíváme se, jak si ti dva vedou...

Co to je?!

Ne, ne. Nesmím se rozčilovat, kdepak.

Jsou to sice nešikové, ale oba se opravdu snaží...

Už jsem v životě přestál horší věci, přece se nebudu...

Nepřekážej mi!

Ty tu překážíš!

Pane Ónuki!

Sedněte si, oba!

Nejdřív bych chtěl říct, že jsem vám velmi vděčný za vaši laskavost i ochotu.

Pokud pominu samotné výsledky vaší práce, musím ocenit vaši snahu.

Nicméně!

Nemohu trpět jednu věc.

A tou je vztah mezi vámi dvěma.

Proč vůči sobě chováte takové nepřátelství?

Hádáte se o ty nejmenší hlouposti. To je ubohé.

Hádky nic nevyřeší.

Nemusíte být hned nejlepšími přáteli, ale mohli byste se snažit o trochu spolupráce?

Když jste se už o tom zmínil...

...přesně o to se teď snažíme.

Dnešní večeře: Ryba v miso omáčce.

Sagara připravil suroviny a já vařil.

Hmm, výborné.

Vídíte, když se chce, všechno jde.

Mimochodem, co je to vůbec za rybu? Tu chuť neznám.

Kapr.

Kapr?

Chytil jsem ho v jezírku za školou.

Byl to pěkný kus.

To ano, pěkně sebou mrskal.

Trvalo to dobu, než jsme ho zabili.

Co se děje, pane Ónuki?

Víte...

Ten kapr...

Co je s ním?

Věnoval jsem mu tu největší péči celých patnáct let.

Ta ryba pro mě byla jako vlastní vnouče.

Aha.

Říkal jsem jí Catherine, podle jedné slavné fracouzské herečky.

A vy jste ji chytli? Mrskala se, když jste ji zabíjeli?

A pak jste mě nechali, abych ji snědl?

Přesně tak.

Konečně tomu rozumím. Vy dva nemáte ani špetku ochoty nebo laskavosti.

To jediné, co znáte, je nenávist.

Pane Ónuki?

Musím pomstít svou milovanou Catherine.

Bohužel vás budu muset zabít, Tsubaki a Sagaro.

Co se stalo?!

Ostré náboje nezabírají...

Co to je? Co se stalo?

Už nechci... Ne... už nechci...!

Ostré náboje nezabírají...

Už nechci...

Eh? Jak jsem se sem dostal?

Něco se stalo?

Autor - Lišák Časování - raptorCZ pro [LIME]_Full_Metal_Panic_FUMOFFU_05