Original subtitles

Druh� sv�tov� v�lka.

Nacisti vra�d� civilisty. ��kalo se tomu "sardinkov� metoda".

Ob�ti vedle sebe jako sardinky v konzerv�:

efektivn� zp�sob, jak v kr�tk� dob� zlikvidovat co nejv�ce lid�.

Ale tento film nebude o nacistech!

Ruce sv�zan� za z�dy, st�ela zku�en� m��en� do krku

a p�d do velk�ho masov�ho hrobu.

Tito lid� nebyli zabiti nacisty.

Byli zavra�d�ni jedn�m ze spojenc�: Sov�tsk�m svazem!

SSSR zab�jel lidi t�mto zp�sobem mnoho let,

a to jak p�edt�m, tak potom, co se p�ipojil ke Spojenc�m.

Tyto ob�ti nemaj� ��dn� pomn�ky.

Byly poh�beny v anonymn�ch masov�ch hrobech.

Vra�edn� s�la, kter� je zabila,

ani ti, kte�� s vrahem spolupracovali,

nikdy o sv�ch ob�tech nepromluvili.

Vzpom�nka na miliony nevinn�ch ob�t� byla vymaz�na z historie...

P��B�H RUD�HO ZLA

film Edvinse Snorea

Mlad� po cel�m sv�t� r�di �ertuj� s popul�rn�mi symboly minulosti.

Zat�mco nacistick� h�kov� k�� je pova�ov�n za velmi �patn� vtip,

sov�tsk� symboly nikoliv.

Komunismus nakonec nebyl nacismus.

Mluvil o rovnosti a harmonii. Na my�lence samotn� nebylo nic �patn�ho.

I kdy�... ve skute�nosti bylo.

Bylo zde n�co, ��m se komunismus li�il od jin�ch utopi�.

Lenin v��il ve "v�lku t��d" -

kone�n� harmonie bude dosa�eno jedin�, kdy� ur�it� skupiny lid� budou vyvra�d�ny.

VLADIMIR BUKOVSKY sov�tsk� disident Jakmile se komunist� dostanou k moci, a nez�le�� na tom kde,

jestli v Rusku, Polsku, na Kub�, v Nikaragui, ��n�,

hned zlikviduj� a� 10% populace.

To je velmi specifick�.

Likvidov�ni nejsou jen nep��tel�. Oni nejsou nep��tel�.

C�lem je zm�nit strukturu spole�nosti.

Je to soci�ln� in�en�rstv�.

Intelektu�lov�, nejlep�� pracovn�ci, nejlep�� in�en��i.

Zabij� je v�echny.

A potom se pokus� vytvo�it novou spole�nost.

"Pov�ste nejm�n� 100 kulak�. Popravte zajatce!

D�lejte to tak, aby to lid� stovky mil daleko

vid�li a t��sli se!" Lenin

V roce 1917 se komunist� chopili moci.

Lenin tak dostal �anci aplikovat marxismus v praxi.

V�ichni, kdo projevili odpor, byli zast�eleni.

Protestuj�c� roln�ci byli vyvra��ov�ni.

NORMAN DAVIES historik, Cambridge University Nikdo nev�, kolik lid� zem�elo,

ale bylo jich v�ce ne� deset milion�.

Ani ten nejkrut�j�� teror

v�ak nemohl zlomit odpor lidu.

A to zejm�na v etnick�ch republik�ch, kde se komunistick� teror

m�sil s n�rodn�m utla�ov�n�m - jako na Ukrajin�...

11. z��� 1932 napsal Stalin sv�mu kolegovi Kaganovi�ovi:

"Situace na Ukrajin� je v�n�.

Pokud rychle n�co nepodnikneme, m��eme Ukrajinu ztratit".

Jedn�n� Stalinova nejbli���ho kruhu vy�stilo v pl�n akce.

Byl to hroziv� pl�n!

V zim� 1932/33

byly Ukrajin� odebr�ny v�echny z�soby potravin.

Ukrajina byla obehn�na velik�m kordonem, aby nikdo nemohl uprchnout.

Zpo��tku lid� neum�rali.

Zbyl� z�soby obil� a zeleniny je udr�ovaly na�ivu.

To v�ak nebylo sou��st� Stalinova pl�nu.

Stalin poru�il NKVD, aby zabavila v�echny potraviny z t�chto oblast�.

Dob�e v�d�l, �e je t�m odsuzuje k smrti.

NIKOLAY MELNIK p�e�il hladomor 1932/33 Brambory, �epa, zel�.

Nasolen� zel� bylo zabavov�no po cel�ch sudech.

Vzali n�m v�echny potraviny.

V�echny!

VOLODIMIR SERGIYCHUK profesor, Kyjevsk� univerzita Kdy� roln�k�m vzali v�echny potraviny,

zak�zali jim je kdekoliv sh�n�t.

Koupit je, vym�nit, �i z�skat jinou cestou.

A pak... za�al hlad.

BORISS SOKOLOV historik Lid� um�rali. A nemohli do m�st.

Speci�ln� str�e zabra�ovaly t�mto um�raj�c�m a hladov�j�c�m lidem,

aby nastoupili do vlak�. Mnoho z nich zem�elo na n�dra�� a pod�l kolej�

do Charkova a Kyjeva.

Ukrajinci um�rali mu�iv� pomalu.

D�ti v bolestech volaly o chleba. Mnoho z nich ztratilo pud sebez�chovy

a vyd�valy se na pole st�e�en� NKVD nasb�rat n�kolik kl�sk� obil�.

Byly na m�st� zast�eleny...

V�t�ina ob�t� v�ak um�rala pomalu. Doma.

Speci�ln� jednotky NKVD obj�d�ly lidsk� p��bytky

a sb�raly mrtv� t�la.

Za ka�dou vydanou mrtvolu byla odm�na 200 gram� chleba.

Vstoupili do domu a zeptali se: "Kde m�te mrtv�?"

V posteli le�ela um�raj�c� �ena.

�ekli: "Vezmeme ji! Stejn� zem�e.

Pro� se pro ni z�tra vracet?"

�ena je prosila: "Neberte m�. Je�t� �iju! Chci ��t".

MARIA ZAGUTS p�e�ila hladomor 1932/33 Bylo to d�siv�!

Poh�b�vali lidi, kte�� je�t� �ili. Zem se h�bala.

Mnoho lid� bylo poh�beno za�iva!

Toto m�sto je pro m� posv�tn�.

Je to m�sto odpo�inku ob�t� hladomoru,

i m�ch p��buzn�ch, m� babi�ky.

O 10 let pozd�ji zavra�d� nacisti miliony �id�.

Vezmou jim zlato,

roztav� ho a zlat� cihly ulo�� ve �v�carsk�ch bank�ch.

Nev�me, co komunisti

ud�lali se zlatem zabaven�m t�mto lidem. M�li v�bec n�jak� zlato?

V�me jen to, co ud�lali s obil�m, kter� jim vzali.

Bylo vyvezeno na Z�pad. Miliony a miliony tun.

Navzdory hladomoru

byl v�voz ukrajinsk�ho obil� zv��en na maximum.

Z�padn� m�dia informovala

o rozsahu a povaze hladomoru.

Ukrajinci byli likvidov�ni p�ed zraky cel�ho sv�ta.

Sv�t jim v�ak nepomohl!

Sedm milion� lid� bylo vyhladov�no k smrti.

Za dobu jednoho roku.

Lidstvo do t� doby neza�ilo ��inn�j�� likvida�n� program,

ne� ten na Ukrajin� v zim� 1932/1933.

Sov�tsk� spole�nost

byla prvn� komunistickou spole�nost� na zemi.

Byl to obrovsk� soci�ln� experiment.

Agonick� smrt sedmi milion� Ukrajinc�

z�skala v pok�iven�m sm��len� komunist�

�ir�� v�znam pro architekty komunismu.

Mus� b�t provedena revoluce

a ustavena diktatura proletari�tu.

PIERRE RIGOULOT historik, Institut d'histoire Sociale, Pa�� Potom se m��e zrodit "nov� �lov�k".

Stvo�en� "nov�ho �lov�ka" bylo kone�n�m c�lem marxismu.

Vychov�n� nov� evolu�n� formy �lov�ka,

kter� bude myslet, vypadat a chovat se odli�n�.

Komunist� v�ak v t�to snaze nebyli jedin�.

Hitler: Mus�me vytvo�it "nov�ho �lov�ka".

Objev� se nov� forma �ivota!

Hitler�v n�rodn� socialismus byl tak� o stvo�en� "nov�ho �lov�ka".

Oba syst�my vytv��ej� ideologii, jej� ambic�

je stvo�it "nov�ho �lov�ka".

FRANCOISE THOM profesorka modern� historie, Sorbonne Neberou lidskou p�irozenost takovou, jak� je.

Jsou v rozporu s p��rodou, s lidskou p�irozenost�.

To je ko�enem totalitarianismu.

Nacistick� ideologie byla zalo�ena na klamn� biologii,

komunistick� na klamn� sociologii.

Oba syst�my

se v�ak pova�ovaly za v�deck� a racion�ln� podlo�en�.

P�edn� nacistick� v�dec Alfred Rosenberg

doznal p�ed Norimbersk�m tribun�lem,

�e Hitler zneu�il ideu n�rodn�ho socialismu.

Ve skute�nosti nebyla tato my�lenka z pohledu nacist� v�bec �patn�:

zdrav�, kr�sn�, blon�at� a ��astn� lid�...

Spole�nost budoucnosti.

Bez posti�en�ch a �id�.

T�m�� r�j na zemi.

Z n�jak�ho d�vodu v�ak n�rodn� socialismus tento v�sledek nep�inesl.

Stejn� jako jej nep�inesl socialismus sov�tsk�.

Oba zanechaly tis�ce masov�ch hrob�,

miliony mrtv�ch.

Byla to jen shoda okolnost�?

GEORGE WATSON liter�rn� historik, Cambridge University Podle m� si mnoho lid� neuv�domuje, �e to byli pouze socialisti,

kdo v 19. a 20. stolet� ve�ejn� obhajovali genocidu.

O tom se dnes jen velmi m�lo v�. Je to �okuj�c�.

P�edn��m o tom na univerzit�ch

a v�dy se setk�v�m s velk�m �divem.

PRO� JE NUTN� ZAB�JET

Poprv� se to objevilo v lednu 1849

v Marxov� den�ku Neue Reinische Zeitung.

Engels zde psal o t��dn�m boji.

Kdy� nastane socialistick� revoluce, dojde k t��dn� v�lce.

V Evrop� budou primitivn� spole�nosti

o dv� stadia pozadu, proto�e nebudou je�t� ani kapitalistick�.

M�l na mysli Basky, Bretony, Skoty z hor a Srby.

Naz�val je "rasov�m odpadem".

Tyto skupiny musej� b�t zni�eny,

proto�e kdy� jsou v historick�m v�voji o dv� stadia pozadu,

nebude mo�n� vychovat z nich revolucion��e.

Mluvil o sprostot� a �pinavosti Slovan�.

Myslel si nap��klad, �e Polsko nem� ��dn� d�vod k existenci.

T��dy a rasy p��li� slab� na to,

aby se p�izp�sobily nov�m �ivotn�m podm�nk�m,

mus� uvolnit cestu.

Mus� zahynout v revolu�n�m holocaustu. Karel Marx

Marx to zapo�al.

Byl p�edch�dcem modern� politick� genocidy.

Nev�m o ��dn�m evropsk�m mysliteli modern� doby

p�ed Marxem a Engelsem,

kter� by ve�ejn� obhajoval rasov� vyhlazov�n�.

Nemohu naj�t nic z d��v�j�� doby. Proto se domn�v�m, �e v�e za�ali oni.

U�en� Marxe a Engelse bylo pe�liv� studov�no Leninem.

Mu�em, kter� ustavil prvn� marxistickou zemi na sv�t�.

Rok po Leninov� smrti v roce 1924

uve�ejnily New York Times mal� �l�nek,

kter� v t� dob� pro�el t�m�� bez pov�imnut�.

Psalo se v n�m o jedn� nov� ustaven� stran� v N�mecku:

"N�rodn� socialistick� d�lnick� strana,

jej�m� patronem a v�dcem je Adolf Hitler,

trv� na sv�m p�esv�d�en�, �e Lenin a Hitler maj� mnoho spole�n�ho".

Kdo je autorem tohoto v�roku? Jist� Dr. Goebbels.

Po �e�n�kov� utvrzen�, �e Lenin je nejv�t��m mu�em,

hned po Hitlerovi, a �e rozd�l mezi komunismem

a Hitlerovou v�rou je jen nepatrn�,

se ozval cinkot pivn�ch sklenic.

Neuv��iteln�. Budouc� ministr nacistick� propagandy Goebbels

otev�en� prohla�oval,

�e "rozd�l mezi komunismem a Hitlerovou v�rou je jen nepatrn�".

Takov� tvrzen� nemohlo m�t velk� �sp�ch u potenci�ln�ch voli��.

A tak nacisti zm�nili svou taktiku.

Jejich plak�ty z po��tku kampan� se v tichosti vytratily.

Ji� nikdy ve�ejn� nezd�raz�ovali

svou podobnost s komunisty.

V soukrom� v�ak byli nacisti a Hitler otev�en�j��.

Hitler �asto prohla�oval, �e se z marxismu mnoho nau�il, mysl�m t�m ze �ten� Marxe.

Cel� n�rodn� socialismus

je na tom zalo�en, tvrdil.

Lid� st�le zapom�naj�,

�e nacistick� re�im v N�mecku byl tak� socialistick�.

VLADIMIR BUKOVSKY sov�tsk� disident Ofici�ln� se naz�vali

N�rodn� socialistick� d�lnick� strana.

Tud� to byla odno� socialismu.

Sov�ti byli mezin�rodn� socialisti

a ti v N�mecku byli n�rodn� socialisti.

Ve skute�nosti je to stejn� v�c. Jen trochu odli�n� interpretace.

FRANCOISE THOM profesorka modern� historie, Sorbonne ��st levice �la za Hitlerem. P�inejmen��m ve Francii

se ��st socialist�

p�iklonila k Hitlerovi.

Popul�rn� britsk� dramatik Bernard Shaw

podporoval Hitlera v m�di�ch.

Levice podporovala Hitlera ne proto,

�e by ji oklamal.

V�d�li, �e Hitler je schopn� zab�jet, s�m �ekl, �e by zabil.

Vlastn� proto ho podporovali.

V�ichni mus�te zn�t alespo� p�l tuctu lid�,

kte�� jsou v tomto sv�t� k ni�emu.

Kte�� jsou sp�e na obt� ne� ku prosp�chu.

Jen je tam postavme a ptejme se - "pane �i d�mo: nyn� pros�m bu�te tak laskavi

m��ete ospravedlnit svou existenci?"

Pokud nem��ete ospravedlnit svou existenci,

pokud neodv�d�te sv�j kus pr�ce, pokud nevyr�b�te tolik, kolik spot�ebujete, potom

o�ividn� nem��ete pou��t na�i spole�nost k tomu, abychom V�s dr�eli na�ivu,

nebo� V� �ivot pro n�s nen� p��nosem a nem��e b�t u�ite�n� ani V�m osobn�".

Bernard Shaw v��il v zab�jen� podle kategori�.

Ne podle rasov�ch kategori�, ale podle charakteristik:

l�n�, neschopn�.

Zab�jen� parazit� ve spole�nosti:

o tom byl marxistick� socialismus.

Shaw v lond�nsk�m tisku vyz�val v�dce,

aby vynalezli hum�nn� plyn.

"Vyz�v�m chemiky, aby vynalezli hum�nn� plyn,

kter� by zab�jel okam�it� a bezbolestn�.

V ka�d�m p��pad� smrteln�, av�ak hum�nn�, ne krut�".

Za deset let bude takov� plyn vytvo�en.

Bude pojmenov�n Cyklon-B.

Mu�, kter� dohl�el na jeho praktick� pou�it�,

Adolf Eichmann, pozd�ji dosv�d��,

�e d�ky Cyklonu-B um�rali lid� v Auschwitzu bez bolesti.

Cyklon-B byl hum�nn� plyn.

Ano, Eichmann pou�ije p�esn� tato slova.

Av�ak Bernard Shaw, stejn� jako levice obecn�,

byl z�sadn� proti nacismu.

Proto�e Hitler pok�ivil marxismus k nepozn�n�.

Vra�d�n� lid� plynem na z�klad� jejich n�rodnosti bylo absolutn� neomluviteln�.

V�b�r m�l b�t zalo�en na t��d�.

Hitler d�lal v�echno �patn�!

�pln� jin� lid� m�li b�t zab�jeni.

Jedin�m skute�n� marxistick�m st�tem na zemi byl Sov�tsk� svaz.

Vyhlazoval p�esn� podle Marxova u�en� -

t��dn� nep��tele.

Ve skute�nosti byl tento proces podobn� vyhlazov�n� �id�.

Ob�ti byly nejd��ve zesm�n�ny, ve�ejn� pon�eny.

A pot� zavra�d�ny. Byly jich miliony.

Poj�me a ve�ejn� je oso�me!

A potom jich m��eme odsoudit je�t� v�ce, ty, kte�� z�stali.

Nebojme se to ud�lat.

Pokud se nep��tel nevzd�, mus� b�t zlikvidov�n.

ALEXANDER GURYANOV spole�nost "Memorial" Moskva Ve t�ic�t�ch letech 20. stolet� byla zavedena technologie vra�d�n� a poprav.

Ka�d� spr�vn� oblast m�la m�sto ur�en�

pro poh�b�v�n� mrtvol.

Vra�dy byly prov�d�ny ve v�zen�ch.

Ve sklepen� byly speci�ln� komory pro st��len�.

S betonov�mi zdmi a �l�bkem pro odtok krve.

Osoba byla p�ivedena chodbou do "�erven�ho rohu".

Tam prob�hla posledn� kontrola toto�nosti.

Ob� se musela identifikovat.

Potom byla odvedena do on� m�stnosti.

Kdy� vstoupila, byla zezadu st�elena do hlavy.

NICOLAS WERTH spoluautor "�ern� knihy komunismu" Ano, lid� byli zab�jeni st�elou do hlavy.

Zavra�dili jich

stovky za noc.

Mrtvoly pak byly nalo�eny na n�kla��ky,

odvezeny za m�sto a poh�beny v okoln�ch lesech a parc�ch.

Toto je les Bikivna nedaleko Kyjeva.

Star�� lid� nikdy nezapomenou na n�kla��ky,

kter� tudy jezdily b�hem noci. Krev z nich kapala na cestu.

P��buzn� mohli nav�t�vit toto m�sto a� po pades�ti letech.

Vytvo�ili tento pam�tn�k, kde jsou stromy pomn�ky.

Ka�d� strom v tomto lese je ov�z�n ��tkem

na pam�tku nevinn�ch ob�t�,

kter� byly brut�ln� zavra�d�ny a vhozeny do masov�ch hrob�.

Bikivna, Butovo, Leningrad, Vinica, Charkov.

Masov� hroby pokropily celou zemi...

Spole�nost byla vy�i�t�na od v�ech skupin neschopn�ch budovat komunismus.

Cel� generace d�t� ztratila sv� rodi�e a staly se z nich bezdomovci.

Miliony z nich �ebraly o chl�b v ulic�ch sov�tsk�ch m�st.

Byl to rozpa�it� pohled,

zvl᚝ kdy� do Moskvy p�ijeli p��tel� ze zahrani��.

Stalin tento probl�m vy�e�il.

V polovin� t�ic�t�ch let

Stalin schv�lil, aby d�ti byly st��leny od v�ku dvan�cti let.

V nejv�t�� zemi sv�ta

byli lid� st��leni ve dne v noci.

Stalin do�el tak daleko, �e byli zab�jeni nam�tkov�, podle kv�t.

�ekn�me sto tis�c v oblasti Tambov.

Kdokoli, koho chytli a zast�elili, napl�ovali kv�tu.

Nestarali se o jm�na. Pot�, co kv�ty byly spln�ny,

m�stn� org�ny podaly zpr�vu Stalinovi

a po��daly o dodate�n� kv�ty!

VLADIMIR KARPOV b�val� sov�tsk� plukovn�k Chru��ov po��dal o zv��en� sv�ch kv�t.

M�l povoleno zab�t 7 nebo 8 tis�c "nep��tel".

��dal: "Pros�m zvy�te mi kv�ty na 17 tis�c."

Dodate�n� kv�ty byly ud�leny.

A po jejich napln�n� se op�t ��dalo o dal��.

Bylo to jako nekone�n� stroj na smrt. St�le se zab�jelo a zab�jelo a zab�jelo.

MICHAIL GORBA�OV b�val� prezident Sov�tsk�ho svazu Stalin byl pot��sn�n� krv�! Vid�l jsem rozsudky smrti,

kter� podepisoval po bal�c�ch.

Spolu s Molotovem a dal��mi.

Molotov v�dy dodal -

zm��te "10 let" na "poprava". Bal�ky!

NATALIA LEBEDEVA histori�ka V letech 1937-1941 bylo jeden�ct milion� lid� uv�zn�no �i zabito.

11 milion�!

Dok�ete si p�edstavit

rozsah tohoto �tlaku proti vlastn�m lidem?

Podle m� sv�t nikdy nespat�il

takov� krveprolit�,

jak v po�tu mrtv�ch, tak ve zp�sobu zab�jen�.

V Evrop� se objevil mu�,

kter� bedliv� sledoval situaci v Rusku. Hitler.

Zavra�dit miliony lid� v tak kr�tk� dob�

bylo skute�n� pozoruhodn�.

Holocaust byl zat�m jen my�lenkou... v Hitlerov� hlav�.

P��PRAVA NOV�HO SV�TOV�HO PO��DKU

P�ed n�mi je N�mecko, v n�s pochoduje N�mecko,

a za n�mi p�ich�z� N�mecko!

Hitler�v pok�iven� pohled na sv�t za�al z�sk�vat skute�n� obrysy.

Anektoval Rakousko, okupoval �eskoslovensko.

V�em to bylo jasn�:

jedinou cestou k zabr�n�n� glob�ln� katastrof� je zastaven� Hitlera.

Stalin se ale odm�tl p�idat k "protihitlerovsk� koalici".

VLADIMIR BUKOVSKY sov�tsk� disident Stalinov�m c�lem bylo zni�en� star�ho po��dku v Evrop�.

Cht�l nechat Hitlera, aby to ud�lal.

A� je Hitler ten "zl�".

Nebudou parlamenty, odbory, arm�dy, ani vl�dy.

A potom p�ijde Stalin jako osvoboditel.

Miliony lid� v koncentra�n�ch t�borech budou doufat ve vysvobozen�...

A Stalin a Rud� arm�da v�echny osvobod�.

Takov� byl jeho pl�n.

Hitler v�ak nem�l ani zdroje, ani bezpe�n� hranice

k veden� velk� v�lky.

A tak 23. srpna 1939 Hitler a Stalin podepsali pakt.

Ten zaru�il N�mecku bezpe�n� v�chodn� hranice.

Obrovsk� dod�vky strategick�ch zdroj�

m�ly b�t poskytnuty v r�mci pozd�j��ch dohod.

24. srpna Ribbentrop pod�v� zpr�vu Hitlerovi o sv� n�v�t�v� Moskvy.

Hitler se raduje.

Te� m� v�e, co pot�ebuje k zah�jen� sv�tov� v�lky.

1. z��� 1939. Hitler �to�� ze z�padu na Polsko.

Polsko zoufale vzdoruje nacist�m.

A pak, 17. z��� 1939,

je Polsko je ne�ekan� napadeno z v�chodu - Sov�tsk�m svazem.

SERGEY SLUCH historik Podle mezin�rodn�ho pr�va

bylo rozhodnut� sov�tsk� vl�dy vpadnout do Polska

jasn�m aktem agrese.

Bombard�ry Luftwaffe �to�ily na polsk� m�sta.

A sov�tsk� radiov� vys�la� v Minsku je nav�d�l na jejich c�le.

Rud� arm�da tehdy vypadala jinak.

Vstoupila do druh� sv�tov� v�lky po boku SS.

M�stn� lid� m�li ob�as probl�m rozeznat je od sebe.

A tak se pro jistotu obraceli na ob�.

NORMAN DAVIES historik, Cambridge University N�meck� arm�da se setkala s Rudou arm�dou uprost�ed Polska.

A pak si ta dv� totalitn� monstra

mezi sebou rozd�lila celou zemi.

Sov�tsk� tisk zobrazoval celou ud�lost jako boj proti polsk�mu fa�ismu.

M�rumilovn� nacistick� N�mecko a Sov�tsk� svaz

bojovali proti agresivn�mu polsk�mu fa�ismu.

Sv�t v�ak nev�d�l, �e se oba dikt�to�i dohodli

nejen na Polsku.

V tajn�m protokolu, podepsan�m v Kremlu t�den p�ed za��tkem v�lky,

se Hitler a Stalin dohodli na rozd�len� Evropy!

P�vodn� Ribentropp�v n�vrh to neobsahoval.

A�koli se to m��e zd�t zvl�tn�,

inici�torem tohoto protokolu byl Stalin.

My jsme to v�ak zap�rali.

Tak agresivn� pl�n p�eci komunistick� strana nemohla podepsat.

Proto jsme to do posledn�ho dne zap�rali.

T�mto tajn�m protokolem dal Hitler Stalinovi zelenou

k okupaci �ady evropsk�ch zem�.

Prvn� na seznamu bylo Finsko.

ARI VATANEN poslanec Evropsk�ho parlamentu Kdy� v listopadu 1939 prvn� bombard�ry za�to�ily na Helsinky,

Finov� si mysleli, �e se tyto rusk� bombard�ry ztratily,

�e bombarduj� Helsinky omylem.

Rusk� bombard�ry op�t svi�t� nad Helsinkami.

Toto hrd� m�sto se op�t ot��s� pod t�hou destrukce.

C�t�te, jak v�m srdce bije rychleji,

kdy� vid�te padat budovy po dopadu bomb!

Moskva ozna�ila Finsko za fa�istick� re�im

a zah�jila mohutn� pozemn� �tok.

Byla to katastrofa.

Rus�m z�stalo 300 tis�c lid� mrtv�ch,

zmrzl�ch a zran�n�ch.

Mal� Finsko z�zra�n� vzdorovalo nejv�t�� arm�d� sv�ta.

Av�ak za nesm�rnou cenu.

M�j otec ztratil v t� v�lce �ty�i sv� bratry.

�ty�i. To je na jednu rodinu hodn�.

To byla cena, kterou jsme museli zaplatit za to,

�e jsme nesousedili s demokratickou spole�nost�.

Finsk� vlajka st�le vlaje,

i kdy� m��e ztratit svou svobodu a zemi, bojuje d�l.

Dal�� n�let na Helsinky.

Te� kamera zachycuje hr�zu zp�sobenou n�lety d�tem.

Lid� se t�sn� u zdi, br�n� se p�ed smrt�.

Je to v�lka proti �en�m a d�tem.

I kdy� Rusov� nemohou vyhr�t,

st�le mohou vypalovat a ni�it.

Za svou brut�ln� agresi proti Finsku

byl SSSR vylou�en ze Spole�nosti n�rod�.

Tvrzen� Kremlu o boji proti finsk�mu fa�ismu nebyla br�na v�n�.

Jen t�i zem� byly do t� doby Ligou ozna�eny za agresory -

militantn� Japonsko, fa�istick� It�lie

a nacistick� N�mecko.

Te� se k nim p�idal i Sov�tsk� svaz.

Sov�tsk�mu svazu tak z�stal u� jen jeden spojenec - Hitler.

Hitler zah�jil Blitzkrieg na z�pad�.

Nacisti okupovali D�nsko, Belgii, Holandsko, Lucembursko.

Norsko bylo Hitlerem napadeno za p��m� podpory Sov�tsk�ho svazu.

Stalin poskytl nacist�m

sov�tskou n�mo�n� z�kladnu u Murmansku,

ze kter� Hitler zah�jil sv�j �tok na Norsko.

Kdy� se Berl�n rozhodl d�le nevyu��vat tuto z�kladnu,

n�meck� admir�l Raeder

poslal dopis veliteli sov�tsk�ho n�mo�nictva Kuzn�covovi, ve kter�m

vyj�d�il svou hlubokou vd��nost za slu�by poskytnut� n�meck�mu n�mo�nictvu.

Stalin napsal Ribentroppovi:

P��telstv� mezi N�meckem a Sov�tsk�m svazem bylo zpe�et�no krv�.

Podle v�eho myslel krev sov�tsk�ch a nacistick�ch ob�t�.

A bylo to opravdov� p��telstv�.

Sov�t�t� a nacisti�t� d�stojn�ci se setk�vali a diskutovali o v�voji ve v�lce.

Tohle je prosinec 1939.

Pokra�ovalo to dob�e. Vyhl�dky byly dokonce je�t� lep��.

Byl d�vod k oslav�...

Sov�tsk� svaz se stal hlavn�m dodavatelem zdroj� pro nacistickou v�le�nou ma�inerii.

Tis�ce tun ropy, �elezn� rudy, stavebn�ho materi�lu.

N�meck� arm�d� putovaly dokonce i vagony pln� sov�tsk�ho obil�.

Sov�t�t� obyvatel� hladov�li,

zat�mco jejich vl�da pos�lala potraviny Hitlerovi.

Sov�tsk� svaz za�el je�t� d�l.

P�esv�d�il komunistick� strany v Evrop�,

aby sabotovaly hnut� odporu a podporovaly nacisty.

Mohli jste vid�t pa��sk� d�ln�ky

mluvit p��telsky s n�meck�mi voj�ky na ulici, nebo v kav�rn� na rohu.

"Bravo soudruzi a vydr�te!"

I kdyby se to nem�lo l�bit st�edn� t��d�. Bratrstvo lid�

nez�stane nav�dy jen p��n�m. Stane se �ivouc� realitou.

Takov� byla francouzsk� komunistick� strana v �ervenci 1940.

Komunistick� strana dnes tvrd�,

�e se stav�la na odpor nacist�m

ji� p�ed �ervnem 1941, kdy byl Sov�tsk� svaz napaden.

PIERRE RIGOULOT historik, Institut d'histoire Sociale, Pa�� Ve skute�nosti -

bojovali proti vl�d� mar��la Petaina urputn�ji ne� N�mci.

V �ervnu 1940 Hitler rozdrtil Francii.

Stalin mezit�m okupoval Litvu, Loty�sko a Estonsko.

Jedinou zem� v Evrop�, kter� vydr�ela vzdorovat Hitlerovi,

byla Velk� Brit�nie.

Pokud by Velk� Brit�nie podlehla, mocnosti Osy by z�skaly kontrolu

nad Evropou, Asi�, Afrikou a Australo-Asi�,

a mohly by vyu��t enormn�ch vojensk�ch a n�mo�n�ch zdroj� ke zv��en� tlaku

na tuto polokouli.

Americk� prezident Roosevelt pova�oval Sov�tsk� svaz za mocnost Osy.

Bylo to z�ejm� ka�d�mu: Stalin pat�il do fa�istick�ho t�bora.

Sov�tsk� p�edseda vl�dy Molotov p�ijel do Berl�na

jednat o pov�le�n�m uspo��d�n� sv�ta.

P�ivezl si s sebou seznam �zem�, o kter� m�l Sov�tsk� svaz z�jem.

Zat�mco Hitler s Molotovem jednali,

ostatn� sov�t�t� soudruzi se bavili ve spole�nosti Goebbelse,

kter� vyzdvihoval v�hody nacismu.

Byl to toti� Molotov, ne Goebbels, kdo varoval Z�pad

p�ed bojem proti nacistick� ideologii.

Nejen to!

Ve sv�m projevu k Nejvy���mu sov�tu v Kremlu Molotov prohl�sil,

�e bojovat proti nacistick� ideologii je zlo�in.

Bylo to zve�ejn�no ve v�ech nejv�t��ch sov�tsk�ch novin�ch.

Tento a dal�� jin� texty pozd�ji zmiz� z ve�ejn�ch knihoven v Sov�tsk�m svazu,

spolu s dal��mi pro-nacistick�mi v�roky sov�tsk� vl�dy.

Ale pro� byl boj proti nacismu ze sov�tsk�ho pohledu zlo�in?

Proto�e masov� vra�d�n� a koncentra�n� t�bory

byly podlo�eny pr�v� touto ideologi�.

Pr�ce osvobozuje - nacistick� t�bory.

Pr�ce je ct� - sov�tsk� t�bory.

Pokud by n�kdo cht�l bojovat proti ideologii, kter� za t�m st�la,

nakonec by bojoval i proti sov�tsk�mu re�imu.

Molotov to v�d�l. A byl to pr�v� on, kdo dohl�el

na vyhlazen� 7 milion� Ukrajinc�.

Himmler dohl�el na vyhlazov�n� �id�.

Oba mu�i se shodovali v tom,

�e pro obecn� blaho je zkr�tka nutn� zbavit se ur�it�ch skupin.

Winston Churchill se netajil t�m, �e pro n�j byly ob�

ideologie dost podobn�.

Podle n�j byl nacismus ur�itou formou komunistick� krutovl�dy.

Ten "odporn� komunistick� despotismus",

jak ho v roce 1940 Churchill nazval, nakonec vyhr�l.

S pomoc� Spojenc�.

Zde to je oslavov�no. �edes�t� v�ro�� Velk�ho v�t�zstv�.

Historick� ud�lost.

Nem�n� historick� ne� prvn� sov�tsk� oslava v�t�zstv� v druh� sv�tov� v�lce.

Spole�n� s nacisty.

Vel�c� gener�lov� n�meck�ch a rusk�ch jednotek

spole�n� p�evzali vedouc� formaci pochodu,

Sov�ti nikdy nezd�raz�ovali, �e pochodovali pod nacistickou vlajkou.

Ofici�ln� se Moskva stav�la do role urputn�ho bojovn�ka proti fa�ismu.

Mnoho lid� tomu v��ilo.

A tak mnoho �id� uteklo p�ed Hitlerem do SSSR.

A pak Stalin ud�lal n�co nep�edstaviteln�ho...

V�echny je shrom�dil a poslal je zp�t gestapu - na d�kaz p��telstv�.

SOV�TSKO-NACISTICK� SPOJENECTV�

Znovu se pod�vejme na tyto z�b�ry.

Sov�tsk� d�stojn�k v�t� sv� kolegy z SS... nacistick�m pozdravem.

Nacistick� SS a sov�tsk� NKVD, Stalinova bezpe�nost� policie,

velmi t�sn� spolupracovaly.

Archivn� dokumenty odhaluj� rozsah t�to spolupr�ce.

Seznamy pln� jmen n�meck�ch komunist� a �id�,

kter� Sov�ti p�ed�vali nacist�m.

Prosinec 1937, duben 1938,

kv�ten 1938, listopad 1938.

V�t�ina t�chto lid� zahynula v nacistick�ch koncentra�n�ch t�borech.

Partnerstv� SS a NKVD v�ak nebylo omezeno

na vyd�v�n� spole�n�ch nep��tel.

NKVD cvi�ilo p��slu�n�ky gestapa.

Sov�tsk� ma�inerie teroru pracovala u� 20 let

p�ed p��chodem nacist�.

VIKTOR SUVOROV b�val� sov�tsk� tajn� agent Delegace p��slu�n�k� n�meck�ho gestapa a SS se p�ijela do Sov�tsk�ho svazu

u�it budovat koncentra�n� t�bory.

Sov�t�t� d�stojn�ci zase p�ijeli do nacisty okupovan�ho Krakova,

aby se zde setkali se sv�mi kolegy z SS.

�idovsk� ot�zka byla jedn�m z hlavn�ch bod� jedn�n�.

Sov�t�t� z�stupci koordinovali deportaci �id�

p��mo s gener�lmajorem SS Otto W�chterem,

jedn�m z duchovn�ch otc� holocaustu.

W�chter p�esunul �idy do krakovsk�ho ghetta

a pozd�ji za��dil jejich vyhlazen� v plynov�ch komor�ch.

Skute�nost, �e Sov�ti kolaborovali s SS, u� dnes Rusko nepop�r�.

St�le v�ak nechce p�iznat, �e tato spolu- pr�ce byla podlo�ena p�semnou dohodou.

Je to v n�m�in�.

Berij�v podpis.

P�eklad z n�m�iny:

"Vrchn� velitel jednotek SS, vedouc� nejvy���ho bezpe�nostn�ho ��adu".

Berl�n, 3. listopadu 1938.

Zplnomoc�uji sv�ho z�stupce,

plukovn�ka SS Muellera, k podpisu dohody v Moskv�

o koordinaci aktivit NKVD

a nejvy���ho bezpe�nostn�ho ��adu v Berl�n�.

Pevn� v���me,

�e tato dohoda posil� m�r

a bezpe�nost mezi na�imi zem�mi.

Velitel dru�stva SS Heydrich.

P�ipojeno k hlavn�mu dokumentu. Lavrentij Berija.

Tento dokument byl propa�ov�n ven z prezidentsk�ho archivu v Moskv�.

Byl uk�z�n v rusk� televizi.

Pozd�ji v�ak tyto z�b�ry z televizn�ho archivu zmizely.

Na rozd�l od ofici�ln�ho postoje Kremlu, b�val� sov�t�t� p�ed�ci,

kte�� m�li p��stup do archivu �st�edn�ho v�boru,

potvrzuj� existenci takov�ho dokumentu.

Vladimir Karpov, b�val� plukovn�k vojensk� kontrarozv�dky

Dvakr�t prohl�en� hrdinou Sov�tsk�ho svazu,

�len �st�edn�ho v�boru.

Mluvili jsme s panem Karpovem v jeho moskevsk�m byt�

na Kutuzovov� t��d� 26

v dom� b�val�ho ��fa KGB Andropova a sov�tsk�ho v�dce Leonida Bre�n�va.

KGB (tehdej�� NKVD) a gestapo podepsaly tajn� dokument

o spolupr�ci.

Obvinili m� ze lhan� a tvrdili, �e to nebyla pravda.

Byli jsme p�eci internacionalisti a nemohli jsme podepsat takov� dokument.

NATALIA LEBEDEVA Histori�ka Tento rozpor je neuv��iteln�! Na jednu stranu je Stalin�v re�im pova�ov�n

za zlo�inn�, ale na druh� stran� je d�l�na vyj�mka v oblasti zahrani�n� politiky.

Pokud je re�im zlo�inn�, potom jedn� zlo�inecky ve v�ech oblastech,

v�etn� zahrani�n� politiky.

To bychom m�li jednou prov�dy uznat!

Av�ak Moskva si to nep�ipou�t�.

Nechce p�ipustit zlo�innost sov�tsk�ho re�imu.

Dokumenty odhaluj�c� pravou povahu sov�tsk�ho re�imu

byly prohl�eny za pad�lky.

Stejn� jako onen tajn� dokument rozd�luj�c� Evropu.

Je zaj�mav�, �e v tomto p��pad� je pop�r�n� Kremlu podpo�eno jedn�m z�padn�m

historikem - Davidem Irvingem, kter� se je�t� v�ce proslavil pop�r�n�m holocaustu.

Ale pro� by odm�tal pravost tohoto dokumentu?

M��eme jen h�dat. Citace:

NKVD navrhne sov�tsk� vl�d� pl�n

na sn�en� participace �id�

ve st�tn�ch org�nech

a vylou�en� �id�

z oblasti kultury a vzd�l�v�n�.

Podeps�no ��fem sov�tsk� tajn� policie

Berijou.

A z�stupcem Hlavn�ho ��adu pro bezpe�nost ��e

Muellerem.

Zn� to dost hroziv�. Je�t� hroziv�j�� je v�ak to,

�e v dne�n�m Rusku jsou Stalinovy �iny

obhajov�ny na nejvy��� �rovni.

�len parlamentu a b�val� rusk� ministr obrany Igor Radionov.

Byla to opravdov� v�lka -

v�lka proti �idovsk�mu fa�ismu v na�� zemi.

Radionov je dnes v Rusku jen jedn�m z mnoha,

kte�� v��� tomu, �e pom�hat Hitlerovi v jeho boji proti �id�m

byl vlastn� u�lechtil� odpor proti fa�ismu,

�idovsk�mu fa�ismu, jak se tomu dnes v Rusku ��k�.

V roce 1939 Stalin propustil sv�ho dlouholet�ho ministra zahrani�� Litvinova.

BORISS SOKOLOV historik ...proto�e byl �id, nehodilo se, aby Litvinov

podepisoval dohody s N�meckem.

V kv�tnu 1939 byl Litvinov odstran�n.

Tanky NKVD obkl��ily sov�tsk� ministerstvo zahrani��.

A Stalin vydal p��kaz: "Vy�ist�te tu synagogu!"

Slova, kter� byste o�ek�vali sp�e od Hitlera.

Ale i Stalin byl schopn� takov�ch p�edsudk�.

Exilov� komunistick� v�dce Lev Trock�

varoval sv�t p�ed Stalinov�m anti-semitismem

a o jeho spolupr�ci s Hitlerem.

Trockij: Stalinova policie GPU se sn�ila na �rove� nacistick�ho gestapa.

Jeho otev�enost za�ala b�t pro Kreml nebezpe�n�.

Trock� si byl v�dom toho, �e ka�d� z jeho projev�

m��e b�t jeho posledn�m. V�d�l, �e po n�m Stalin jde.

Ale ani v nejhor��ch snech si nedok�zal p�edstavit,

jak krut� bude jeho smrt.

Stalin poslal do Mexika tajn�ho agenta.

Ten se vpl�il do Trock�ho domu a rozt��til mu hlavu cep�nem.

Trock� bojoval o �ivot dva dny, a pot� v nesm�rn�ch bolestech zem�el.

Za dob Stalina se s kritiky Kremlu nediskutovalo.

Byli zavra�d�ni.

Sov�tsk� svaz, stejn� jako nacistick� N�mecko,

nejen �e p�chal krimin�ln� �iny,

ale byl zlo�inn� u� ve sv� podstat�.

Ka�d�, kdo se cht�l st�t �lenem Stalinova Politbyra,

musel p�ijmout odpov�dnost za smrt. Jinak by mu nev��ili.

Jako ve zlo�ineck�m gangu.

Stalin m�lokdy podepisoval rozsudky smrti s�m.

Ostatn� �lenov� Politbyra

museli tak� p�ipojit sv� podpisy pod seznamy smrti.

I ti, kte�� pozd�ji Stalina odsoudili,

byli osobn� odpov�dn� za masov� vra�dy.

Soudruzi byli spjati spole�n�mi zlo�iny.

Nem�li jinou mo�nost, ne� p�chat dal�� a dal��.

V b�eznu 1940 bylo

v lese bl�zko Katyn� vyhloubeno osm obrovsk�ch hrob�.

T�k� n�kla��ky k nim p�ivezly skupiny lid�.

Byli to pol�t� arm�dn� z�lo�n�ci: l�ka�i, in�en��i, u�itel�.

P�ik�zali jim vystoupit z voz�.

Nikdo nem�l v�d�t, co se stane potom...

Hajn�, kter� tam tehdy pracoval, sly�el hluk n�kla��k�.

A potom byl zav�en� 25 let.

Pod fale�n�m jm�nem. Mohli ho zab�t.

Z n�jak�ho d�vodu to v�ak neud�lali.

VLADIMIR BUKOVSKY sov�tsk� disident Prost� ho dr�eli ve v�zen�.

To dob�e v�me. �eho byl sv�dkem?

Vid�l, jak je NKVD st��lej�.

Zezadu do krku.

Vid�l lidi se sv�zan�ma rukama, kte�� kle�eli

na kraji j�my. A pak je zast�elili.

Politbyro CK VKPb rozhodlo,

�e v�ichni v�zni z t�chto t�� t�bor� musej� b�t zast�eleni.

Katy�sk� masakr byl prvn� masovou popravou takov�ho rozsahu

za druh� sv�tov� v�lky.

Nacisti budou n�sledovat tohoto p��kladu o n�co pozd�ji.

Masakr v Katyni odstartoval masov� vra�d�n�,

kter� brzy prom�nilo druhou sv�tovou v�lku

v nejv�t�� krveprolit� v lidsk� historii.

Po Katyni za�ali Sov�ti prov�d�t masakry pravideln�.

Riga, Tartu, Lvov, Minsk.

P��buzn� nebyli schopn� identifikovat mrtvoly.

Krut� mu�en� je zm�nilo k nepozn�n�.

Sov�tsk� svaz se mezit�m stal spojeneckou mocnost�.

Sov�t�t� d�stojn�ci strh�vali nehty,

vy�ez�vali jazyky a propichovali lebky sv�ch ob�t� h�eb�ky.

A byli podporov�ni ze Z�padu!

Britsk� Z�kon o v�le�n�ch zlo�inech

jim v Brit�nii poskytl imunitu,

proto�e podle n�j byly v�le�n� zlo�iny sp�ch�ny pouze N�mci.

Pt�te se, co je na��m c�lem? Mohu odpov�d�t jedn�m slovem - v�t�zstv�.

V�t�zstv� za ka�dou cenu!

Cel� z�padn� sv�t �il 60 let v p�esv�d�en�,

�e v�echny zlo�iny byly nacistick� zlo�iny,

a bylo t�k� toto p�esv�d�en� zm�nit.

Je obt�n� p�edv�dat, zda se Evropa n�kdy vyrovn�

s touto zlo�innou ��st� sv� historie.

Masov� vra�d�n� je masov� vra�d�n�.

Nem�l by se d�lat rozd�l mezi jednou a druhou stranou.

A p�esto tu rozd�l je.

Sov�t�t� d�stojn�ci, kte�� zast�elili v�c ne� 20000 neozbrojen�ch lid�,

byli dekorov�ni.

Major Soprun�nko, kter� st�l za popravami v Katyni,

VIKTOR SUVOROV b�val� sov�tsk� tajn� agent byl ocen�n �estn�m vyznamen�n�m.

Serov, pozd�j�� ��f KGB,

byl za zast�elen� polsk�ch d�stojn�k� ocen�n Leninov�m ��dem,

nejvy���m sov�tsk�m vyznamen�n�m.

Ve druh� sv�tov� v�lce zem�elo v�ce ne� 27 milion� sov�tsk�ch ob�an�.

Komunistick� strana se v�dy sna�ila

toto ��slo sni�ovat.

Pro�? Proto�e jen ��st z nich byla zabita N�mci.

Nesm�me zapom�nat, �e kdy� pochodovala Rud� arm�da, hned za n� �la druh� arm�da,

arm�da NKVD se sv�mi tanky a kulomety, p�l�c� p�ed sebe tak,

aby se nikdo nemohl vr�tit.

Viktor Baturin, p�edseda rusk�ho sdru�en� vojensk� historie,

vypr�v� o tom, jak po velk�ch bitv�ch

proj�d�ly boji�t�m speci�ln� sov�tsk� jednotky

a strh�valy mrtv�m sov�tsk�m voj�k�m vojensk� zn�mky,

aby nebyli identifikovateln�.

��dn� jin� zem� na sv�t� nezach�zela se sv�mi v�le�n�mi ob�mi

takov�m zp�sobem.

Kv�li hrozn�mu chov�n� sov�tsk�ho veden�

se v�ce ne� milion sov�tsk�ch ob�an� p�idalo k nacist�m.

P��sah�m, �e uposlechnu p��kaz�

vrchn�ho velitele Adolfa Hitlera.

Byli postaveni proti vlastn�mu lidu.

Ti, kte�� odm�tli, se dostali do nemilo- srdn�ch rukou nacistick�ch kolaborant�.

Pokud se mezi n�mi objev� provokat��i,

bez l�tosti si s nimi porad�me.

Velk� vlasteneck� v�lka se ch�lila ke konci.

Stalin byl na vrcholu sv� sl�vy.

Dob�e v�d�l, �e nikdo nebude soudit p�emo�itele Hitlera.

A tak na konci v�lky provedl jedny ze sv�ch nejstra�n�j��ch zlo�in�.

Stalin poslal do vyhnanstv� v�ce ne� dvan�ct n�rod�.

Mlad� a star�. �eny a mu�e.

Byli mezi nimi dokonce i �lenov� komunistick� strany.

V�ichni byli vyhn�ni do st�edn� Asie, do Kazachst�nu.

�e�enci, Ingu�ov�, Kalmykov�, Kara�evci, Krym�t� tata�i.

Dvan�ct n�rod� �pln� vyhlazeno!

Sov�tsk� deportace byly podobn� deportac�m SS,

ov�em v mnohem v�t��m m���tku.

Sv�dectv� o nich je hr�zn�!

60 a� 70 lid� v uzav�en�m dobyt��ku bez jak�chkoli hygienick�ch opat�en�.

Lid� byli tak st�snan�, �e museli st�t,

nemohli si sednout. A kdy� vlak zastavil,

byly vylo�eny stovky mrtvol t�ch, kte�� zem�eli cestou.

EMMA KORPA p�e�ila sov�tsk� teror Potom jsme na h�bitov t�hli san�.

Kdy� vlekli m�ho syna, str�n� nebyli ve slu�b�.

D�ti nebyly pova�ov�ny za v�zn�, proto byly poh�b�v�ny na civiln�m h�bitov�.

Zbytek byl poh�ben v ba�in�ch.

Kdy� jsem t�hla dal�� zem�el� d�t�,

m�la jsem posledn� �anci vid�t hrob sv�ho syna.

V kv�tnu 1945 porazili spojenci Hitlera.

Na Z�pad� se objevily tyto filmov� z�b�ry.

Nacistick� koncentra�n� t�bor po osvobozen�.

Ale jen m�lo lid� pochopilo, co doopravdy sleduj�.

T�bor byl vykl�zen pro nov� v�zn�.

Sov�ti nacistick� t�bory nezni�ili,

ale d�le je po v�lce vyu��vali.

Dohoda, kterou Stalin uzav�el se Z�padem,

ovlivnila celou Evropu na dal��ch 50 let.

CHRISTOPHER BEAZLEY historik, poslanec Evropsk�ho parlamentu P�esto�e je jasn�, �e v�echny zlo�iny byly stejn�ho ��du, politick� v�sledek

druh� sv�tov� v�lky byl evidentn� �pln� jin� pro ka�dou z diktatur.

A byl tak� �pln� jin� pro obyvatele z�padn� a v�chodn� Evropy.

INESE VAIDERE poslanec Evropsk�ho parlamentu, Loty�sko Sov�tsk� svaz p�esunul mnoho etnick�ch Rus�

do okupovan�ch baltsk�ch zem�.

To bylo v jasn�m rozporu s �enevskou konvenc�,

kter� zakazuje p�esun obyvatel na okupovan� �zem�.

Nap��klad v roce 1945 se to t�kalo �len� rodiny m�ch prarodi��,

kte�� byli s pistol� u hlavy sov�tsk�mi d�stojn�ky donuceni opustit sv� domovy.

Tito d�stojn�ci se zde pot� us�dlili se sv�mi rodinami.

Kreml zorganizoval etnick� �istky v Pobalt�,

aby ru�t� osadn�ci z�skali ve v�ech nejv�t��ch pobaltsk�ch m�stech p�evahu.

Estonci, Loty�i a Litevci

byli nalo�eni do dobyt��k� a odvezeni na Sibi�.

Mal� pobaltsk� n�rody tak byly p�ivedeny na pokraj z�niku.

Deportace, popravy a mu�en�

se pro miliony lid� staly pov�le�nou realitou.

Koncentra�n� t�bory byly roztrou�eny po Evrop� a Sibi�i.

V mnoh�ch z nich byly na lidech prov�d�ny hr�zn� l�ka�sk� experimenty.

V t�bo�e Butugychag v Magadanu

pou��vala KGB tis�ce v�z�� jako pokusn� kr�l�ky

k experiment�m s lidsk�m mozkem.

B�hem t�chto experiment� bylo mnoho z nich je�t� na�ivu.

Tohle v�echno se stalo pot�, co byl nacismus pora�en

a byly postaveny pomn�ky jeho ob�tem.

Ob�ti sov�tsk�ch t�bor� smrti

byly poh�beny v o��slovan�ch hrobech.

Nen� zde ��dn� pomn�k.

Jen hromada bot zavra�d�n�ch ob�t�, mezi nimi i d�tsk� boti�ky.

S pocitem �pln� beztrestnosti terorizovala pov�le�n� KGB obyvatelstvo,

d�vaj�c pr�chod sv�m nejhor��m zv��eck�m pud�m.

RITA PAPINA p�e�ila sov�tsk� teror �li jsme ven. Byla tam velk� kalu� krve.

Sb�rali jsme ji do sklenic. Proto�e to byla krev na�ich otc�.

T�ko se o tom mluv�.

Jakoby v�m n�kdo roztrhl jizvu a ta za�ala znovu krv�cet.

Tyto obr�zky byly namalov�ny v�ze�sk�m dozorcem KGB,

kter� slou�il 33 let v sov�tsk�m syst�mu vnitra.

Zobrazil sv�j ka�dodenn� �ivot.

Kdo byli mu�i, kte�� p�chali tato zv�rstva?

Pod�vejme se na jednoho z nich. Neblaze proslul� Janis Dzintars.

Vy�et�ovatel KGB v Sov�ty okupovan�m Loty�sku.

Byl zn�m� svou surovost� v��i �en�m.

Sv�dectv� ob�t� vykresluj� hr�zn� obr�zek jeho v�slech�.

�eny byly nep�etr�it� po 20 hodin

bity a mu�eny. Ne ka�d� to vydr�ela.

Man�elka Ernesta Valtmana, Veronika,

byla bita a mu�ena Dzintarsem a jeho opil�mi kolegy po �ty�i dny.

Nakonec sp�chala sebevra�du, ob�sila se ve sv� cele.

Kdy� se Sov�tsk� svaz zhroutil, Dzintars uprchl do Ruska.

Kreml ho odm�tl vydat,

a m�sto toho ho jmenoval �estn�m veter�nem.

Rukama t�chto veter�n� KGB

Sov�tsk� svaz terorizoval a mu�il nevinn� lidi.

Hl�dali t�bory smrti, kde byly miliony lid� vyvra�d�ny

a tis�ce pou�ity k hrozn�m l�ka�sk�m experiment�m.

Mnoho z t�chto veter�n� st�le �ije.

Na rozd�l od jejich koleg� z SS jsou hrd� na to, co ud�lali.

A jsou hrd� na Sov�tsk� svaz, kter� jim nechal voln� ruce.

VLADIMIR PUTIN b�val� d�stojn�k KGB V prvn� �ad� si mus�me p�iznat,

�e zhroucen� Sov�tsk�ho svazu

bylo nejv�t�� geopolitickou katastrofou stolet�.

Nikomu se nechce si p�iznat,

�e jeho p�edkov� byli oby�ejn� zlo�inci. Mysl�m si, �e to je ten probl�m.

ANDRE BRIE poslanec Evropsk�ho parlamentu, N�mecko Podle m� je Rusko jako n�stupce Sov�tsk�ho svazu

povinno prov�st d�kladn� vy�et�en� zlo�in�

a charakteru jejich syst�mu.

Ob�v�m se, �e dodnes nejsou p�ipraveni a schopni to ud�lat.

Za Gorba�ova a Jelcina

se o zlo�inech Sov�tsk�ho svazu alespo� moc nemluvilo.

Za vl�dy Putina vid�me velmi odli�n� p��stup, zalo�en� na my�lence,

�e Rusko v jist�m smyslu pokra�uje ve �l�p�j�ch Sov�tsk�ho svazu.

A �e jak�koli �tok na SSSR je �tokem na Rusko.

Rusk� identita byla utv��ena

pocitem p��slu�nosti k velk� ��i.

WOJCIECH ROSZKOWSKI poslanec Evropsk�ho parlamentu, Polsko Kdy� ztratili svou ��i, nemohli z�stat stejn�.

Objevuje se pocit m�n�cennosti, n�rodn�ho pon�en�,

kter� byl v N�mecku po prvn� sv�tov� v�lce.

A je tu op�t po zhroucen� Sov�tsk�ho svazu.

T�m se vytv��� �rodn� p�da pro nov� nacisty.

P�esn� to p�ivedlo N�mecko k fa�ismu.

Moskva, 4. listopadu: "Den n�rodn� jednoty"

Od chv�le, kdy Putin p�i�el k moci, na konci devades�t�ch let,

na po��tku 2. �e�ensk� v�lky,

se spustila masivn� xenofobn� propaganda.

Lid� za�ali poci�ovat nen�vist k cizinc�m,

k lidem s jin�m jazykem, s jin�m vyzn�n�m.

Znovu b�val� rusk� ministr obrany Radionov.

Rusk� ve�ejn� m�dia se stav� proti Rusku a jeho lidem,

proto�e jsou v rukou �idovsk� mafie.

Rada Evropy: "Dal��m �e�n�kem je pan Ragozin."

Ragozin vedl ruskou delegaci v Parlamentn�m shrom�d�n�

Rady Evropy.

Opakovan� mluvil o sv�m znepokojen�

z obrozen� fa�ismu v Evrop�.

Doma byl jeho projev trochu jin�.

P�edvolebn� spot jeho strany.

Zvedni to. A ukli� po sob�!

Rozum� rusky?

Zbavme Moskvu odpadu!

Poslan�e Kurjanovi�i, m�te slovo.

Jsem poslancem ve St�tn� dum�, frakce LDPR.

Jmenuji se Nikolaj Kurjanovi�. Jsem �lenem bezpe�nostn� komise.

Cht�l bych pozdravit v�echny rusk� n�rodn� vlastence.

Sl�va Rusku!

Nacistick� pozdrav v rusk�m parlamentu.

Pokud si mysl�te, �e u� to nem��e zaj�t d�l, m�l�te se.

Byli jsme zat�eni rusk�mi n�rodn�mi socialisty.

Sl�va Rusku!

Toto �okuj�c� video je jedn�m ze stovek z�b�r�,

kter� byly zve�ejn�ny na webov�ch str�nk�ch rusk�ch n�rodn�ch socialist�.

Kdy� se tyto z�b�ry dostaly na p�edn� strany sv�tov�ch m�di�,

rusk� vl�dnouc� s�ly nakonec nacistickou str�nku zav�ely

a prohl�sily ji za americkou provokaci.

Cel� v�c byla zm�n�na ve fra�ku, autenti�nost videa byla zpochyb�ov�na.

Vra�dy zachycen� na t�chto vide�ch v�ak byly opravdov�.

Byly jich stovky ka�d� rok, po cel�m Rusku.

�al poz�stal�ch je tak� nepopsateln� opravdov�.

D�lat z lidsk� trag�die fra�ku se v Rusku stalo obvyklou prax�.

Zesm��ov�n� ukrajinsk�ho hladomoru �i �idovsk�ho holocaustu je norm�ln�.

Zab�jen� toti� m��e b�t ospravedln�no, zejm�na pokud pro�i��uje spole�nost.

Radko Mladi�, vrah 8300 lid�.

Z vrah� se stali hrdinov�!

Masov� vrazi jsou oce�ovan� veter�ni.

Mlad�m lidem je v�t�pov�no, �e zlo�iny,

kter� tito lid� sp�chali proti lidskosti, byly hrdinsk�mi �iny.

Proto nen� ��dn�m p�ekvapen�m, �e mlad� tyto zlo�iny kop�ruj�.

Sl�va Rusku!

Katy� - Rusko

Lvov - Ukrajina

Vinicja - Ukrajina

Tartu - Estonsko

Evropa m� nyn� p��le�itost odsoudit tyto zlo�iny

a po�adovat vyd�n� t�ch, kte�� je sp�chali.

Evropa v�ak v�h�. Pro�?

Ka�d� v�, jak je Evropa z�visl� na rusk�m plynu a rop�.

V�me p�esn�, pro�

Evropa neodporuje, a ani nem��e odporovat Rusku v tolika z�le�itostech.

GIRTS V. KRISTOVSKIS poslanec Evropsk�ho parlamentu, Loty�sko Evropa bohu�el st�le ignoruje

sov�tsk� zlo�iny a masov� vra�dy

a zapom�n� na miliony ob�t�.

MICHAEL GAHLER poslanec Evropsk�ho parlamentu, N�mecko V�echny ob�ti maj� stejn� pr�vo

vid�t pachatele zlo�in� p�ed soudem.

Ale tak to ve sv�t� nechod�.

Nap��klad Katy�.

Velmi dob�e zn�me jm�na a adresy mnoha sov�tsk�ch voj�k�,

kte�� se dopustili tamn�ch zlo�in� a chladnokrevn� post��leli nevinn� lidi.

Ale i kdyby n�kdy vy�et�ov�n� za�alo,

tito vrazi by ode�li do Velk� Brit�nie. Tam by byli v bezpe��,

proto�e v t�to zemi to nen� pova�ov�no za v�le�n� zlo�in.

Ani dal�� sov�tsk� zlo�iny nejsou v�le�n�mi zlo�iny.

Jejich ob�ti potichu um�raj�.

Bez �t�chy, bez spravedlnosti.

Ta je v Evropsk� unii vyhrazena jin�m ob�tem.

Pohled na tento pomn�k v srdci Evropy

n�m vnucuje my�lenku, �e zde stoj�, proto�e mnoho Evropan�

st�le hluboko v srdc�ch v��� v to, co tito mu�i tak �porn� zast�vali:

�e vyvra�d�n� "m�n�cenn�ch n�rod�" nen� zlo�in,

proto�e se t�m pro vysp�lej�� zem� vytv��� prostor k vybudov�n� lep��ho �ivota.

Dokud je tato my�lenka st�le �iv�

a dokud duch t�chto mu�� st�le obch�z� Evropou,

bude velmi obt�n� dos�hnout opravdo- v�ho sjednocen� evropsk�ch n�rod�.

Sov�tsk� svaz vyvra�dil v�ce ne� 20 milion� mu��, �en a d�t�.

Tento film je v�nov�n t�mto ob�tem.

P�elo�ili Eva J�lkov� a Ji�� N�mec