Original subtitles

Bacha! Pozor!

Do prdele.

-Myslíš, že je mrtvá? -Já nevím.

Lidi, má zbraň.

-V autě máme plno zbraní. -Ale lovecké pušky.

My jsme na lovu, ona má pistoli zastrčenou vzadu v kalhotách.

-To normální lidi nemívají. -Bože.

Vypadá to, že nedýchá.

-Do prdele, je naživu? -Někdo ji zastřelil.

-Měli bychom zavolat policii. -Musíme si promyslet, co jim řekneme.

-Řekneme jim pravdu. -Že jsme ji srazili auťákem?

Potácela se uprostřed silnice. My za nic nemůžeme.

-To ti policajti nezbaští. -Proto navrhuji, abychom ji nechali být.

-Je mi to fuk, volám policii. -Polož ten mobil, Paule.

Co to je?

Pojďte se podívat.

-Promyslíme si, co uděláme. -Myslíš si, že jsou kradený?

Do banky je asi nenesla, že?

Uprostřed silnice leží mrtvola s taškou plnou peněz.

Každou chvíli může jet někdo kolem ať uděláme cokoli, musíme to udělat hned.

To nic nemění. Musíme zavolat policii.

-Ne, všechno to mění. -Opravdu je mrtvá?

-Je mrtvá, brácho. -Co navrhuješ?

Zamyslete se, než to odmítnete.

Jedeme do lesa, že?

Naložíme ji na korbu, někde ji pohřbíme a peníze si rozdělíme.

-Zbláznil ses? -Řekl jsem: "Zamysli se, Paule.

Bude tady přes milion dolarů. To je asi 250 000 pro každého.

Je ti 35 let a tvůj autoservis je na mizině.

-Ty snad peníze nepotřebuješ? -Na silnici leží mrtvá holka

a my musíme zavolat policii.

-Policie ji život nevrátí, Paule. -Ježíši, dobrá.

Zapomeňme na chvíli na mrtvolu, ano? Nevíme, odkud ty peníze pochází.

Kromě toho nejsme týpci, co jen tak v lese pohřbí mrtvou holku.

Každý máme rodiny.

-Je to přes milion dolarů, brácho? -Nevíme, kolik tam přesně je.

Máš pravdu, nevíme, kolik tam přesně je.

Tolik peníz jsme v životě neviděli. Proč volat policii.

Oni ty peníze zabaví jako důkaz, nebo je sami ukradnou.

Co když ten, kdo ji zastřelil, bude chtít peníze zpět?

Proto ji musíme pohřbít.

Když bude pod drnem, nenajdou nás.

Ale když zavoláme policii, bude existovat hlášení.

To nemůžeme riskovat.

Když si peníze necháme, musíme se zbavit těla.

Někdo to udělat musí. Můžeme to být my.

Děkuji. Přesně tohle navrhuji.

Můžeš těm dvěma promluvit do duše, prosím?

Pil jsem, Paule, jasný?

Nejsem opilý, ale nevím, kolik bych nadýchal.

Už mám dva záznamy, že jsem řídil pod vlivem alkoholu.

Nechci se ani rozvádět, ani nechci jít do vězení.

Pak je to jasné. Řídit mohl kdokoli z nás, neřekneme, že to byl Travis.

Ale řídil Travis.

Chceš říct, že jsme řídili my a riskovat tím obvinění z neúmyslného zabití?

Mysli na manželku a dceru. Já to neudělám.

-Mám malou holčičku a dva kluky. -Leonard má Jareda.

-Tak budeme hlasovat. -Ne, nebudeme hlasovat, zavolám policii.

-Nerozhoduj za všechny. -Co to kurva je? -Jsme v tom spolu.

Rozhodneme o tom společně. Budeme kurva hlasovat.

Neztrácej nervy, musíme držet spolu.

-Jak se vede? -Mohlo by to být lepší.

Zlobí motor.

Vytáhněte ruce z kapes a uhněte ze silnice.

-Co tady děláte? -Jedeme na lov.

-Na lovu čeho? -Jelenů.

Nepotkali jste náhodou po cestě mladou holku.

Tmavovláska, vysoká asi jako vy.

Nesla velkou tašku.

Ne, pane.

Přesně to jsem si myslel. Bylo by to moc snadné.

-Co je s tím vaším fajnovým autem? -Prostě chcíplo a my nevíme proč.

Nedošel vám benzín?

Lidi z města nejsou žádní tupci, jak si všichni myslí.

Byl byste překvapen, co jsem tady zažil.

Jeden chlápek chtěl ulovit medvěda,

rozvěsil návnadu po celém táboře a ten medvěd mu pak rozmašíroval ksicht.

Máme v zásobě také pár historek.

Zatáhněte za páku, ano? Podívám se pod kapotu.

-To opravdu nemusíte. -Rád to udělám.

Když jsem byl malý, opravoval jsem s tátou auta.

Zrenovovali jsme Buick Skylark z roku 1966.

-Mám-li být upřímní, chybí mi to. -Tady Paul a já taky opravujeme auta.

Tohle zvládneme sami.

Jistě.

Jen to rychle zkontroluji. Běžte a otevřete kapotu.

Joe, Joe, polož tu zasranou zbraň!

-Zahoď tu zasranou služební zbraň. -Nemůžeš zastřelit policistu, Johne.

Poslechněte své kamarády, ano? Všechno se vysvětlí.

Držte všichni hubu. Já to zvládnu.

-Jak víte, že je to opravdový policajt? -No tak, Johne, odlož tu zbraň.

V kufru máme mrtvolu, Travisi, a tašku plnou peněz.

Myslíš, že někdo uvěří, co se tady stalo? Že to byla nehoda?

Promiň, chlape. Byl jsi ve špatný čas na špatném místě.

Ne, ne, ne!

-Odhoď zbraň! -Ty ji odhoď.

-Polož tu zbraň, Johne! -Drž hubu, Travisi!

-Já to zvládnu. -Zahoď tu zbraň!

-Nebudu to opakovat! -Ne, nebudeš.

-Cos to sakra udělal? -To, co bylo třeba.

Víte, jak to vidím já?

Támhle stojí auto, což znamená, že toho poldu zastřelila ta holka.

Koupil to její zbraní.

Držme se původního plánu, naložíme ji do auta a pohřbíme ji

Poldu strčíme do kufru policejního auta a odstavíme ho někde v lese.

Dříve či později ho někdo najde, ale na tom nezáleží,

protože si budou myslet, že vědí, kdo to udělal, ale my to nebudeme, jasný?

Někdo musí vymazat záznam z palubní kamery.

Jakmile to uděláme, odjedeme do chaty, rozdělíme si peníze a odpočineme si.

Jestli jsem podle vás mizera, tak ať.

Můžeme vedle sebe žít a už spolu nikdy nepromluvit.

-Já se těch peněz nevzdám. -Má pravdu.

Moc se mi to nelíbí, ale má pravdu. Je pozdě vycouvat.

Prostě to uděláme a na všechno zapomeneme.

-Dobrá, co uděláme teď? -To, proč jsme sem přijeli.

Pohřbíme tělo a půjdeme si zalovit.

Donesu z auta zbytek věcí.

Zopakuj to!

Můžu si půjčit tvůj mobil?

Děkuji, hned ti ho vrátím.

Ahoj, Trave, je všechno v pořádku?

Celé ráno volám Paulovi, ale nezvedá to.

-Odkdy říkáš Travisovi Trave? -Paule?

-Jo. -Ahoj, jsi v pořádku?

Pořád ti volám a ty to nezvedáš.

Jsem v pořádku. Jen jsem trochu unavený.

-Chtěl jsem jen zkontrolovat tebe a Amber. -Jsme v pořádku.

Díváme se na film.

-Chceš s ní mluvit? -Jo. -Dobře, počkej.

-Zlato, volá ti taťka. -Ahoj, tati. -Ahoj, zlatíčko, jak se máš?

Jsem v pohodě. S maminkou se díváme na film a jíme pizzu.

-To zní jako zábava. -Je to zábava.

Volal jsi Connie?

-Párkrát mi volala, ale nezvedl jsem to. -Bude mít starost.

Napsal jsem jí, že jsem v pořádku.

Poznala by na hlase, že není něco v pořádku a já jí nechci lhát.

-Nakonec stejně budeš muset lhát. -Přemlouvala mě, abych na ten lov nejel.

-Kéž bych jí poslechl. -Kéž by?

Půl milionu dolarů je hodně peněz, Paule.

Vyděláš ročně tak 28 000 po zdanění.

-Kdybych mohl, zaplatil bych ti, Travisi. -Chápu to, neřeš to.

-Máš svoji firmu. -Co jí řekneš? -Nic.

Otevřu si bezpečnostní schránku. Uložím to tam na horší časy.

Budu dál pracovat. Možná si zkrátím pracovní dobu.

-Ty Megan taky nic neřekneš, že ne? -Neřeknu.

Myslel jsem si, že na mě John dává pozor.

Teď si říkám, jestli jen nehledá důvod, aby někomu ublížil.

Já nevím, Leonarde. Možná dělá obojí.

Dáte si?

Johne?

Už ani krok.

Myslím si, že máte něco, co je moje, pánové.

Leonarde, prohledej ho.

Leonarde, kurva, prohledej ho.

-Není ozbrojen. -Nechci nikomu ublížit.

-Co si myslíš, že máme? -Já si nic nemyslím, já to vím.

Pánové, máte moje peníze a já si pro ně přišel.

-Jak jsi nás našel? -To nebylo těžké.

Co kdybych tě tady a teď zastřelil?

Nic, jak jsem řekl, nechci nikomu ublížit.

Doufám, že vás přesvědčím, že je ve vašem zájmu,

vrátit mi všechny moje peníze.

Rád bych vám předložil svoje argumenty.

-Ztrácíš čas. -Čas je jediné, co mám, Johne.

-Odkud znáš moje jméno? -Jak jsem řekl, vím o vás hodně.

Vím všechno o tobě, o tobě, o tobě a taky o tobě, Leonarde.

Nikdy se nepouštím do situace, kterou nemám pod kontrolou.

Co kdybyste, pánové, sklonili zbraně a probereme to jako civilizovaní lidé.

Sedni si.

Leonarde, dojdi do chaty pro stahovací pásky.

Jestli se díky tomu budeš cítit klidněji, rád ti vyhovím.

Ale nemusíš mě svazovat. Přišel jsem si jen promluvit.

A jak vidíš, nejsem ozbrojen.

Sedni si.

Nebude vám vadit, když si ještě před svázáním zakouřím?

Jestli něco zkusíš, zastřelím tě.

Pochybuji, že dosáhnete výsledku, v jaký jste doufali.

Pánové, vypadáte trochu nervózně.

-Ty zase dost klidně. -Stres škodí zdraví.

-On asi nepřišel sám. -Máš pro své chlapy nějaký signál?

Když řeknu, že v lese nikdo není, uvěříte mi?

Když vám řeknu, že v lese jsou chlapi, co vás mají na mušce,

nic s tím nenaděláte.

Takže, příteli, tvoje otázka není důležitá.

-Máš v lese muže? Ano nebo ne? -Raději pracuji sám.

-Nevěřím ti. -Přesně to jsem říkal.

Neměli bychom to zajít zkontrolovat?

Já pohlídám peníze, vy to běžte omrknout.

Proč zůstaneš s penězi zrovna ty?

Protože jestli se ten chlap o něco pokusí, nevěřím, že uděláte, co je třeba.

V pořádku. Zůstaň tady, budeš snadný cíl.

Leonarde, vezmi si zbraň. Jdeme.

No tak, Travisi. Vezmeme ho dovnitř.

Hni s sebou. Kam ho chceš přivázat?

Na židli z kuchyně.

Johne, svázal jsem ho. Co s ním uděláme teď?

-Uvidíme, s čím kluci přijdou. -Co když se nevrátí?

-Pak dostaneš 1,2 milionu. -To není vtipné.

To nebyl vtip, jen říkám,

že pokud má tam venku kumpány, musíme s tím počítat.

Když si ho necháme jako rukojmí, máme šanci.

-Ne! -Co si zač, co tady děláš?

Bydlím tady. Žiju tady se svou rodinou.

Mám rodinu. Žijeme tady v lese, bydlíme tady.

-Kolik vás tady je? -Prosím, pusťte mě!

Prosím, nechte mě... -Kolik je tady s tebou chlapů?

Prosím, prosím, nechte mě, nechte mě, prosím!

Prosím, pusťte mě. Prosím, nechte mě jít, já jen...

-Zvedni ho, Leonarde. -Vstávej!

-Vstávej! -Ne, ne!

-Proboha, ne! -Hni s sebou!

-Dostali jste jednoho? -Prý nic neví.

Co jste zač?

Zastřelíme tě, když nebudeš mluvit. Kolik je tam venku chlapů?

-Nevím. -Ale nejsi tady sám, že ne?

Jsem tady sám. Chci se vrátit domů.

Chci se jen vrátit domů ke své ženě, ke svému dítěti, ke své dceři.

-Cos dělal v lese? -Bydlím tam, bydlím tady.

Jsem tady sám. A moje žena a dcera. Mám rodinu.

-Chci se k nim vrátit. -Odpověz na otázku. Co děláš v lese?

Kontroloval jsem pasti.

Kontroloval jsem pasti. Někdo je musí zkontrolovat.

Je to moje práce, kdyby tady byl někdo další,

viděl bych ho, když kontroluji pasti.

Ten chlap lže.

-Něco nám tajíš. -Netajím. -Řekni mi, co víš.

Vím, že rys má 230 kostí.

Rys má 230 kostí. Vím to, spočítal jsem je.

Přesně 230.

-Viděl jsi v lese ještě někoho? -Tyhle dva. -A kromě nich?

-Nikdo jiný tady není. -Myslím, že mluví pravdu, Johne.

Travis má pravdu. Měli bychom ho pustit.

Jste hodný člověk.

Nemůžeme ho pustit.

No tak, chlape. On nic neví.

Nic nevěděl, dokud ho nepřivedl do tábora.

Teď už toho viděl až moc.

Nemůžeme riskovat, že půjde na policii.

Nikomu nic neřeknu. Přísahám, přísahám.

Nic jsem neviděl. Já ničemu nerozumím.

Pusťte mě domů. Chci se vrátit domů.

-Nemůžeme mu věřit, Johne. -Podívej se na něj.

-Ať řekne cokoli, nikdo mu neuvěří. -Nikomu nic neřeknu.

Vrátím se zpátky do lesa. Chci jít za svou ženou a dcerou.

-Musím ji nakrmit. -Kdo to udělá? -Kdo udělá co?

To nemyslíte vážně, že ne?

Tentokrát je řada na vás.

Udělám to.

Prosím, jsem hodný člověk. Prosím.

Nic nevím. Já nic nevím.

-Ani nevím, kdo jste. Nevím... -Zmlkni!

Drž hubu! Otoč se! Otoč se!

Na kolena!

-Prosím. -Otoč se!

-Prosím. -Dívej se před sebe!

Smilujte se, prosím. Prosím.

Řekl jsem, dívej se před sebe!

Nepřemýšlej o tom.

Pomozte mi! Pomozte mi!

Prosím, pane, pomoz mi.

Pomozte mi. Ne, ne, ne!

-Johne, já nemůžu. Nemůžu, Johne, nemůžu. -Musíš.

-Nedělám si srandu, Leonarde! -Ne, prosím. -Udělej to.

Tři, dva...

Ne! Ne!

Jedna.

Je to divný pocit, že ano?

Lidé si myslí, že existují morální hranice, které nikdy nepřekročí.

Ale já si myslím, že tyto hranice jsou jen imaginární.

Nepřekročte je, když nemáte důvod nebo příležitost.

Ale násilí bývalo součástí každodenního života.

Už jen to ponížení, které lidé denně zažívají, není to důvod k vraždě.

Lidé se nezměnili a násilí je doprovází.

Vztek v nich narůstá.

Stačí maličkost a stavidla se prolomí.

Vidím tvůj vztek, Johne.

Dobře víš, že ten člověk pro mě nepracoval, ale stejně jsi ho zabil.

Tady nejde o ty peníze, tebe to zabíjení začíná bavit.

Nedivím se ti.

Sám jsem lovec. Miluji lov.

Nic se nevyrovná pocitu, když z povzdálí sleduješ kořist,

sleduješ její pohyby, a když se k ní přiblížíš,

zadíváš se jí do očí,

na pár vteřin jsi omámen, protože víš, že ji připravíš o život.

Johne, vím, že najít ty peníze muselo být jako blesk z čistého nebe.

Jedno vím jistě.

Vím toho hodně a vím, že ty peníze jsou začátek tvého konce.

Nepřipojí se k nám všichni tvoji kamarádi?

Potřebují trochu času.

V tom případě počkáme.

Nechci být pesimista, ale myslím, že jsi ten hrob zasypal předčasně.

Dnes v noci už nikdo nezemře.

Jestli to tak opravdu chceš, navrhuji, abyste mi vrátili peníze a pustil mě.

-Tak či onak, odnesu si je. -To se nikdy nestane.

Johne, byl jsem v horší situace, než je tato,

a vždycky jsem se z ní dostal.

Ale lidé, kteří mě do těch situací dostali, tolik štěstí neměli.

-Člověk nemá vždycky štěstí. -Proč si myslíš, že to bylo štěstí?

Co kdybychom se s ním o ty peníze rozdělili?

-Dáme mu jeho podíl a pustíme ho. -To nedělám.

Netušíme, jestli nemá v lese kumpány, Johne.

Jestli tam jsou, proč si myslíš že se spokojí jen s podílem?

Buď je opravdu sám a zemře, nebo má kumpány a tím se to komplikuje.

Já se s ním, v žádném případě, nehodlám dělit.

To ho raději hned teď zastřelím. A problém bude vyřešen.

-Zmáčkni spoušť a zjistíš to. -Klídek.

Zajímalo by mě, jestli tvoji kamarádí vědí,

že jsi člověk, který už jednou zabíjel.

Co to meleš?

Ty na Kalifornii nikdy nezapomeneš, že ne, Johne.

Jsem si jistý, že ne.

-Jak to víš? -Vím toho hodně, a pořád se učím.

Co se stalo v Kalifornii?

V Kalifornii se nic nestalo, Paule.

Proč jim to nepovíš? Nebo to mám udělat já?

Kalifornie byl omyl, jasný?

S tímhle to nemá nic společného. Dělá si z vás prdel.

To posoudíme sami.

Co se stalo v Kalifornii?

Před pár lety jsem byl v Kalifornii na služební cestě.

V baru jsem se seznámil s jednou dívkou a šli jsme do hotelu.

Dělali jsme to spolu.

Vypadni odsud. Co to děláš?

Řekla, že když ji nedám všechny peníze, co mám v bance, zavolá policii.

Řekne jim, že jsem ji znásilnil.

Ušila to na mě.

Začali jsme se hádat, situace se vyostřila.

Byla to zasraná nehoda.

Byla to zasraná chyba, shoda okolností.

No tak. Znáš mě, Paule.

Chlap, co zavraždil mladou dívku, by mohl klidně zabít své kamarády,

jen aby si mohl nechat víc než 2 miliony dolarů v hotovosti.

-Nevíš, o čem mluvíš. -Opravdu?

Ještě před chvílí jsi mi mířil pistolí na hlavu a vyhrožoval mi, že mě zabiješ, Johne.

Nemluvě o všech lidech, kteří zemřeli tvojí rukou.

-To bylo něco jiného, ani tě neznám. -Leonarde, co to děláš? -Do prdele.

Odlož zbraň, Johne. Hned!

-Co to děláš? -Zmlkni.

Když se s tebou rozdělíme, odjedeš odsud?

Bojím se, že váš kamarád měl v jedné věci pravdu.

Z mé strany je to buď všechno, nebo nic.

Ani se nehni, Johne.

Střelím tě do páteře. Přísahám bohu, chlape.

-Leonarde, co to děláš? -Zpátky, kurva.

Chceš mě zastřelit? Tak se mi alespoň dívej do očí.

Ani hnout. Zůstaň, kde jsi.

Znám tě dvacet let.

Měl jsi za tu dobu někdy pocit, že mi nemůžeš věřit?

-Dal jsi mi pistoli k hlavě, Johne. -Nezmáčknul bych to, to přece víš.

-Donutil jsi mě zabít člověka. -Ne, udělal jsi to dobrovolně.

-Vzpomínáš si? -Neudělal.

-Řekl jsi, že to uděláš. -Neřekl. -Řekl.

Jen jsem tě motivoval, abys to pro nás udělal a dostal nás z té situace.

-Ani se nehni. -Lenny, podívej se na mě.

-Lenny, znáš mě? -Lenny, podívej se na mě.

Odložíme zbraně. Oba položíme zbraně, ano?

Podívej se na mě. Podívej se na mě.

Podívej se na mě. Klid.

Podívej se na mě.

Jestli na mě namíříš zbraň, tak by ji měl použít.

-Johne, co to děláš? -Zabiju tě.

Zabiju tě, ty hajzle, hned teď!

-Vyser se na to, Johne. -Johne, to by stačilo.

-Měl bych ho kurva zabít! -Johne, Johne, Johne.

-Co to kurva děláš? -Odvezu ty peníze z domu.

-Proč? -To se vážně ptáš?

Copak nevidíš, kam to až došlo?

Když jsme našli tu tašku, všechno se posralo.

-Takže ty peníze jen tak zahodíš? -Ne, schovám je.

Schovám je někde, kde je nikdo nenajde, dokud se všichni neuklidníme.

Pak probereme, co s nimi uděláme, abychom neskočili všichni ve vězení.

-A co John? -Pohlídej ho v chatě.

-Jak to mám asi udělat, když John... -Udělej, co budeš muset, Travisi.

-Ať zůstanou všichni v chatě. -Jak asi?! -To je mi fuk.

Udělej, co budeš muset. Já se vrátím, ano?

Vrátím se.

Spoutej ho a přivaž ho.

-Co jsem kurva říkal? -Nemůžu tomu uvěřit.

-O čem to mluvíš? -Copak už nedržíme spolu.

Jdeme. Jinak s těmi penězi pláchne.

Vyšiluje. Víš, jaký je.

Krásně sis zdřímnul. Bolí tě hlava.

Máš na hlavě malou bolístku.

Tvoji kamarádi zatím kují pikle.

John by tě nezastřelil a ty to víš.

-Pořád ho obhajuješ. -Slyšíš je, myslí si, že jste labilní.

Poslyš, dobře. Dobře, nechme toho.

Přestaň.

Rád bych se tě na něco zeptal, Johnny.

Svěřil jsi jim ty peníze?

Myslíš si, že jsi pořád ve hře?

-To, co jsi udělal Leonardovi, bylo tak kruté. -Zbláznil ses?

Nedivím se ti, ten kluk byl pěkná bábovka.

Dělej, Johnny, přines mi moje peníze.

-Johne? -Co to kurva děláš? -Johne, uklidni se.

Co máte kurva v plánu?

-Kde jsou kurva ty peníze? -Peníze jsou v tašce.

Vysvětlím ti to, Johne, ano?

Johne, vyřešíme to, promluvíme si, ano?

-Poslouchej. -Jdi mi z cesty.

-No tak, Johne. -Trhni si. -Chyť ho. -Johne, nepustíme tě!

Přestaň! Přestaň a poslouchej mě, prosím.

Johne, stůj.

Svěřil jsi Paulovi ty peníze?

-Paul je v pohodě. -Něco se mi na tobě nezdá, Travisi.

Něco s tebou je. Myslíš, že ti peníze ulehčí život?

Aby tě tvoje žena více milovala?

Aby ses necítil jako ztroskotanec, kterým jsi?

-Nic o mně nevíš. -Vím, že jsi opilec.

Žádné peníze světa tě toho nezbaví.

Nebýt té trochy alkoholu, asi bys tu dnes ani nebyl.

Nehonil by ses za mými penězi.

Málokdy přijmeme důsledky vlastních činů.

Dobrovolně jsi toho muže zabil.

Teď jsi rozrušený, máš špatné svědomí. Špatné svědomí mu život nevrátí.

Otázkou je, proč jsi to dělal?

I když jsi to nechtěl udělat, udělal jsi to.

Teď se ti chce brečet a jsi smutný.

Připadáš mi jako člověk, který chce jen zapadnout.

Leonarde, jsi chytrý muž, vzdělaný muž.

Ale chceš být jako oni, ale ty nejsi jako oni.

Ne, nejsi jako oni. Oni jsou divoši, šašci.

Něco vám navrhnu, chlapci.

Vy mi dáte moje peníze a já ušetřím vaše životy.

Zahoď tu pistoli.

Ne, nezahodím.

Zastřelím tě.

Když mě zabiješ, nikdy ty peníze nenajdeš.

Říkám, že tě zabiju.

-Říkám, že tě zastřelím. -Johne, jsem kurva unavený.

Jestli chceš ty zasraný prachy, pojď se mnou.

Tady.

Zavedu tě tam.

Otoč se.

Běž.

Promiň, Paule, omlouvám se, Paule.

Je mi to líto, Paule. Omlouvám se.

Prosím. Prosím. No tak, Paule, prosím.

Paule, prosím. No tak, brácho, Paule.

Prosím, prosím, je mi to líto, Paule.

Dobře, omlouvám se. Omlouvám se.

Paule, prosím. Paule, Paule! Prosím.

Co když tě jeho lidé sledovali? Co kdyby viděli, kam jsi je schoval?

-Tak budou pryč. -Řeknu ti, co uděláš, Paule.

Doneseš mi tu tašku. a necháš mě s těmi penězi odjet.

Tobě ani tvým kamarádům se nic nestane.

Jak jsem říkal, ty peníze si odnesu tak či onak.

Nic nám neuděláš?

Přesně tak, kdy dostanu to, co mi právem náleží.

-Špinavou práci za tebe udělají tvojí kumpáni. -Nic takového jsem neřekl.

Závěr si však udělejte sami.

-Lidi, co uděláme s Johnem? -Jak to myslíš?

Nemůžeme ho nechat v lese samotného s nohou v pasti.

Musíme mu donést napít nebo tak něco.

Jestli, pánové, chcete, aby to skončilo, a já vím, že chcete,

rozvažte mě a zaveďte mě k penězům.

-Ty peníze nedostaneš. -Jak jistě víš, dávno už je mám.

Moc dobře víte, že moji muži Paula sledovali,

a odnesli je, jakmile je schoval.

Kdyby to tak bylo, dávno bychom byli mrtví.

-V lese nikdo není, že jo? -To jsem říkal od samého začátku.

-Kdo jsi? -Jmenuji se Sidney.

-Kdo ti řekl o Kalifornii? -Já vím spoustu věcí.

-To říkáš pořád. -Protože je to potřeba.

Slyším tvoje myšlenky.

Jsem mezi vámi jediný, kdo je k vám naprosto upřímný.

Každý člověk na světě někdy lhal.

Ano, ale ne každý donutil své kamarády, aby jedno z nich zradili.

-Drž už sakra hubu! -Musíme ho zabít, jasný?

-Copak nechápete, že si s námi hraje? -Nikdo nikoho nezabije.

Něco se tady děje a on jediný ví, o co tady jde.

Začalo mrznout. Seš si jistý, že to bylo tady?

-Vím, že to bylo tady. -Kde je kurva John?

Já kurva nevím. Není tady.

-Kde jsou peníze? -Vykašli se na peníze, musíme najít Johna.

Promiň, ale já ty peníze potřebuju.

-No tak, Paule. -Co jako "No tak, Paule?"

-Zaveď nás tam. -Koukejte, co se z nás stalo. -Zaveď nás tam.

Kam vás mám zavést? K Johnovi nebo k penězům?

Je Amber moje dcera?

Ne.

Ty zasranej hajzle.

Každé Vánoce ji nosíš dárky

a hraješ si s ní, jako by to byla tvoje vlastní dcera.

-Já tu holčičku miluju. -Já taky.

Sedm let jsem ji vychovával já. Kde jsi byl ty?

Proč jsi mi nic neřekl?

Ještě nikdy jsem nechtěl někoho tak moc zabít.

Nestojíš mi za to. Ty nestojíš za nic.

Nech si ty tvoje zasraný prachy, ty hajzle.

Ukliď to.

Jdeme, Leonarde.

Myslím, že to bylo tady.

-Kde jsou? -Ve stromě.

-Tak je vyndej. -Když je chceš, vyndej si je.

Jdeme.

-Musíme najít Johna. -Seru na Johna.

-Cože? -Měl jsi pravdu.

-Už je nejspíš mrtvý. -Děláš si prdel?

-Ne, Travisi, musíme ho najít. -Nemůžeme ho...

Kryj se.

Johne, nech toho! Chtěli jsme se pro tebe vrátit!

-Promiň, nechtěl jsem tě zastřelit. -Kde jsi, Lenny?

Tady jsem.

-Ukaž se! -Co to sakra děláš?

Tohle musí skončit.

Když odložím zbraň, odhodíš ji i ty?

-Ty první. -Dobře. -Zbláznil ses?

Odhazuji zbraň.

Lezu ven, Johne, nemám zbraň.

Neboj se. Věřím mu.

Promiň, Johne.

Jen chci, aby to skončilo.

Jsi můj nejlepší kamarád.

Dobře. Dobře.

Chceš, aby to skončilo? Může to skončit.

Dej mi ty peníze.

Dej mi peníze a já odejdu. Bude po všem.

Přines mi je.

Co to kurva děláš?

Paule?

Jsi tam, Paule?

Většina predátorů, ať už jednotlivci, nebo smečka,

zabíjí svoji kořist stejným způsobem.

Pronásledují ji a zaútočí.

Tato metoda se mi nikdy nelíbila.

Zjistil jsem, že pokud jim dáte dostatečný důvod,

lidé se, stejně jako psi, pozabíjejí navzájem.

Hoď smečce hladovějících čoklů kousek masa a sleduj,

jak se o něj perou, dokud se navzájem nepozabíjejí.

Když lovíš psy, udělají práci za tebe.

Stejné pravidlo platí, když lovíš lidi.

Slunce vychází za pár hodin a ty se budeš cítit slabý.

Měl by ses vyspat a nechat tělo odpočinout.

Až nastane večer, budeš se cítit lépe, než kdykoli předtím.

Nakonec mi poděkuješ, co jsem udělal.

Nedívej se na mě tak, Paule.

Udělal jsem ti laskavost.

Osvobodil jsem tě z pout lidskosti.

Zbavil jsem tě nemoci, která se jmenuje lidskost.

Stejná nemoc, která dokáže ve vteřině

proti sobě poštvat nejlepší kamarády.

Mnohokrát jsem tobě a tvým kamarádům nabízel,

aby vyměnili peníze za svůj život.

Nepotkali jste náhodou po cestě mladou holku?

-Nesla velkou tašku. -Ne, pane.

Pánové, máte moje peníze a já si pro ně přišel.

Po každém kroku však bylo jasnější, čeho si skutečně váží.

Byli ochotni obětovat kohokoli nebo cokoli.

Kvůli tašce plné peněz.

Tohle znamená lidskost.

Žena, která tě podvedla s tvým nejlepším kamarádem,

kamarád, kterého jsi zaměstnal, když ho nikdo jiný nechtěl,

pijavice, která se živila na tvém těle a zradila tvou rodinu.

Kde je v tom morálka?

Já jsem lovec.

Miluji lov.