Original subtitles

Musím pořád odbíhat od tématu? Asi ano.

Nedokážu tomu zabránit.

Zmocňují se mě myšlenky. Jsem žena. Vyprávím svůj příběh.

Přemýšlejte o mých slovech.

Uvidíte, jak málo zneužívám výhody, které mi to přináší.

Začni znovu od "Jsem žena." Ale nejdřív sama pro sebe.

"Jsem žena" je skutečnost.

Rozumíš, Saido? Ano.

Začni odtamtud. Ty vyprávíš svůj příběh.

Je to skutečnost.

Jsem žena. A vyprávím svůj příběh.

Mezi mladými muži, které jsem přitahovala,

byl jeden, kterého jsem si sama všimla.

Můj pohled dopadal přímo na něj.

Neuvědomovala jsem si potěšení, jaká jsem poskytovala.

S ostatními jsem flirtovala, s ním ne.

Chtěla jsem ho pozorovat, ne dělat mu radost.

Děkuju, Saido... Maelyso?

Zdá se, že první láska začíná touto upřímností.

Její sladkost možná zeslabuje touhu poskytovat potěšení.

On se na mě také díval jinak než ostatní mladí muži.

Odměřeněji, ale zároveň zamyšleněji.

Bylo mezi námi něco vážnějšího.

Ostatní mé půvaby vítali.

Občas jsem cítila, že k nim nebyl lhostejný,

ale tak rozpačitě, že jsem nedokázala říct, co si o něm myslím,

ani o sobě.

Odešli jsme z kostela. Vzpomínám si, že jsme šli pomalu.

Zpomalila jsem krok.

Litovala jsem místa, které opouštím.

Mému srdci něco chybělo, ale nevědělo, co to je.

Říkám, že nevědělo. Možná ano, když jsem odcházela,

párkrát jsem se otočila a podívala se na muže, kterého jsem opouštěla,

aniž bych věděla, že jsem to udělala pro něj.

Co znamená, že jejímu srdci něco chybělo?

Když si vyměníte pohled, když někoho potkáte

a navzájem si spontánně vyměníte pohled...

jako při zamilování na první pohled,

je ve vašem srdci něčeh více nebo méně?

Lítost? Eli...

Lítost?

Lítost z toho, že jsme se s tím člověkem nedali do řeči.

Pro tebe je to lítost? Ano.

Takže lítost znamená, že ve tvém srdci je něčeho méně.

Lítost z toho, že jsme nevyplnili tu prázdnotu v našem srdci.

Děkuju, Eli.

Zůstaneme u této pasáže a porovnáme ji

s "Kněžnou de Cléves".

Zejména s okamžikem, kdy potká vévodu de Nemours.

Dále chci, abyste se zamysleli

nad myšlenkou předurčení jejich setkání, je to jasné?

Což se například stává při lásce na první pohled.

Když si můžu užít, tak na to vlítnu.

Ale nebudu čekat tři měsíce.

Stačí čtyři dny.

Kdo potřebuje tři měsíce, aby se s někým vyspal?

Přijde mi trochu nerozhodný.

Trochu. Hodinu tam jen tak seděl!

Počkejte chvilku.

Thomas se na tebe pořád dívá.

Je za mnou? Ano.

Podívej se. Neuvidí tě.

Pořád na tebe zírá. Jo, a není to poprvé.

Jede po tobě.

Ty sis toho nevšimla? Nech toho!

Děláš si srandu? Já si toho všimla.

Vždycky je nás pět spolu.

Nenápadně po tobě kouká. Můžeš se podívat.

Nevěřím ti.

Určitě můžeš. Co můžu?

Co myslíš? Hrát karty?

Je jasný, že jste do sebe ba zabouchnutý.

Je super. Je to klidně možný.

Vážně, je z tebe úplně hotovej.

Myslíš, že se ti líbí?

Jasně, fyzicky.

Jo, je k sežrání. Je to vážně kus.

Je pěknej, ale není žádnej Brad Pitt.

Těsně vedle.

Podle mě je.

Ve škole není z čeho vybírat. Ticho.

Jo, a pak?

Zavolal a vynadala jsem mu.

Je pryč.

Přísahám, je to hotová věc!

Přestaň se otáčet, Amélie.

Jde na to příliš zhurta.

Omrkla jsem jeho kámoše. Taky není k zahození.

Hugo? Ten je úplně k sežrání.

Už žádný Vincent. Teď mě zajímá Hugo.

Vincent je se svou sestrou.

Je strašně sexy.

Můžu si přidat?

Je to moc dobrý.

Chceš ještě?

Děkuju.

Ahoj, můžu si přisednout? Jak chceš.

Tohle počasí je na houby.

Je hnusně.

Co to čteš?

"Život Marianin" od Marivauxe.

Musíme na to udělat referát.

Je to zajímavý? Skvělý.

Jsi ve třeťáku? Jo, a ty?

Ve čtvrťáku. Přírodní vědy.

Baví tě to? Nejde o to, že by mě to bavilo...

Jen jsem dobrý v matematice.

A co po střední?

Chtěl bych se živit hudbou.

Založit nahrávací společnost.

Objevovat umělce, založit produkční firmu.

A ty...

Hraješ nebo chceš jen produkovat? Taky hraju.

Na co? Na perkuse...

kytaru, klavír...

Nejsem profík, ale ujde to.

Kde ses to naučil? Sám. Podle videa.

Z odposlechu.

Ty na něco hraješ? Ne.

Ráda bych, ale musela bych začít chodit do hudebky. To není nic pro mě.

To je hrozný.

Mě nutila máma. Nesnášel jsem to.

Na deset roků mě to odradilo.

Co ráda posloucháš?

Všechno.

Chytne mě reggae, cikánská hudba, klasika, elektronika...

Všechno. Nesnáším snad jenom hard rock.

Uřvaný lidi s dlouhýma vlasama.

Žádný slova, žádná melodie, nic mi to neříká.

Je to protivný. Ale jinak všechno.

Sakra.

Proč? Protože...

já hard rock úplně miluju.

Vážně. Nedělám si srandu.

Baví mě tvrdá hudba. Hard rock, hard metal.

Říkala jsi, že je to samé řvaní.

Moje věci by se ti asi nelíbily.

Ne, spojuju si to s uřvanýma chlapama s dlouhýma vlasama.

Takže mám šanci.

Tvoje věci jsou třeba jiné.

Omlouvám se.

Dělal jsem si srandu. Nehraješ to?

Snažila jsem se to zachránit.

Nešlo to. Pořád jsem plácala.

Vážně myslíš, že všichni mají dlouhý vlasy?

Skoro všichni.

Nehraju to, ale není to pravda.

Ale nehraješ to?

Zahraju ti moje věci.

Jasně, super. Budu ráda.

Tak to se budeme muset ještě někdy potkat.

Promiňte.

Jak se máš? Dobře, a ty?

Promiň, zdržela jsem se. Nic se neděje.

Vlak měl zpoždění.

Čekáš dlouho?

Co teď?

Nechceš něco sníst? Vafle, palačinku...

Můžeme sedět venku.

Proč ne, ale zajdeme na gyros. Tak jdeme.

Kvůli tobě jsem dřel víkendu jako mezek.

Proč?

"Život Marianin".

Četl jsi to? Snažil jsem se. Začal jsem.

A?

Je to docela těžké, jde to pomalu.

Chceš říct, že se ti to nelíbí?

Takhle tlustý knížky...

mě odrazujou.

Já odložila pár krátkých knížek po dvou stránkách.

Ale jak se někomu nemůže líbit tahle?

To jsem neřekl.

Jen je to těžký...

ta slovní zásoba, dlouhý věty, zastaralý věci...

Je tam hodně popisů.

Zabývá se pocity, ale dostává se jí pod kůži.

Kdo ví? Třeba se mi díky tobě bude líbit.

Pokusím se ji přečíst celou.

Četl jsi někdy knížku, co se ti líbila?

Četl jsi takovou knížku?

Nikdy jsem žádnou nedočetl!

Nikdy jsi nedočetl knížku, co se ti líbila?

Nikdy?

Jedna knížka mě dostala.

Ale nečetl jsem ji sám.

Co to bylo?

"Nebezpečné známosti".

Choderlos de Laclos.

To ses naučil nazpaměť.

Sám bych se na to vykašlal.

Třeba bys našel vlastní důvody, proč by se ti zalíbila...

Vysvětloval každou kapitolu, každé písmeno, rozebíral to.

Každá knížka je jen hromada písmen.

Tebe to neštve, když ti učitel všechno vysvětlí?

Díky tomu ta knížka ožila.

Bavilo mě to jeho pokrytectví.

V jednu chvíli píše markýze de Merteuil.

Říká, že ji miluje, ale píše to prostitutce na zádech.

Když si přečteš každý druhý řádek,

je to jiný dopis. Ale ona to neví.

Na to bych nikdy nepřišel.

Takový věci jsou nad moje chápání.

Ale nakonec mě to vážně dostalo.

Já to mám naopak.

Čteš hodně? Baví mě to.

Když mě učitel nutí, abych knížku příliš rozebírala,

nebo nějaký text,

všechno spojuje s autorovým životem,

zablokuje to moji představivost. Nemám to ráda.

Ale proč zrovna "Život Marianin"?

Chtěl jsem se zeptat na to samé.

Proč zrovna tohle?

Dočti to a uvidíš proč.

Přečtu si to.

Přísahám, přečtu si "Život Marianin".

Pozor, co říkáš. Má to 600 stránek.

To je jedno. Přečtu si to.

Vypadáš příšerně.

Spala jsi vůbec?

Šoustala jsi. Cítím to z tebe.

Jak to šlo s Thomasem?

Spala jsi s ním?

To není odpověď.

Jsem těhotná.

Jsem těhotná, budeme se brát.

Spala jsi u něj? Ne.

Chceme podrobnosti. Žádné nejsou.

Co jste spolu dělali?

Strávili jsme spolu odpoledne.

Žádná odpolední šoustačka?

Takže to popíráš.

Jsi snad sexuální policie?

Chci znát podrobnosti.

Je jasný, že sis zapíchala. Proč to neřekneš?

Nic nebylo, jinak bych to řekla.

Ale jsi nevyspalá, tak co jsi dělala?

No tak, řekni to.

No tak.

Stálo to za prd?

Kdyby se něco stalo, řekla bych vám to, slibuju.

To ti nežeru.

Ten její výraz, ta vůně...

Jdu dovnitř. Co vy?

Jdeme taky.

Cítím to z ní.

Jsi strašně nechutná.

Odkdy je šoustání zločin?

Hele, jde za ní.

Rovnou na záchodky!

Adele?

Máš chvilku?

Mám pocit, že se mi vyhýbáš.

Já nevím, možná...

jsi to špatně pochopila nebo jsem na to šel moc rychle.

Ale moc se mi líbíš.

Nic na to neřekneš?

Líbilo se ti to?

Ano.

Bylo to nádherný.

Řekni něco.

Mám pocit, že jen předstírám.

Všechno předstírám.

Když tě dokáže takhle vytočit...

Ne, je to ve mně.

V něm problém není. Ale mně něco chybí.

Jsem hrozně zmatená. Jsem šílená.

Musí to mít nějaký důvod.

Nejsi nešťastná jen tak.

Musí to mít důvod.

No tak, přestaň se trápit.

Vypadám hrozně.

Nech toho, jsi nádherná.

Přestaň. Myslím to vážně.

Myslíš, že nevím, jak vypadám? Jak bys mohla?

Teče mi z nosu, vlasy mám celý umaštěný.

Můj obličej vypadá otřesně.

Zvyšuje to tvoje kouzlo.

Ještě, že tě mám.

Donutíš ho, aby se s tebou rozešel sám.

Blbečku.

Ani mu to nebudu muset říkat.

Když mě takhle uvidí, řekne: "Vypadni".

Já odpovím: "Dobře, vážně to chceš?"

Takže je po všem.

Je vymalováno.

Mrzí mě to. Věř mi to.

Studenti, pojďte do ulic!

Dost bylo privatizace!

Dost bylo snižování stavů!

Dost bylo úsporných opatření!

Více peněz na vzdělání!

Od městských projektů po odlehlý venkov

Jsme vyvrženci společnosti, pořád na jejím okraji

Nemůžeme najít svoje místo, nemáme správnou tvář

Narozeni bez stříbrné lžičky, do pozlacené zavinovačky

Nemáme domov, nemáme práci, nemáme papíry, jsme jen lůza

Nechtějí, abychom se sjednotili Udělali to, jak chtějí

Člověk je pro ně člověku vlkem Jsme součást jejich soukolí

Pojďme stanovit nový cíl Pojďme jim zamotat hlavy

My se nevzdáme! My se nevzdáme!

My se nevzdáme!

My se nevzdáme! My se nevzdáme!

My se nevzdáme!

My se nevzdáme!

Vypadají jako kvadruplegici!

"Malý" je slovo, které se v té hře neustále objevuje.

Je to slovo, které stigmatizuje dětství a také bezmocnost.

Dětství je období, které už máte za sebou,

kdy jsme bezmocní. Nejsme dost velcí,

dost zralí, dost silní.

Antigona je ještě dítě.

Je ještě malá. "Příliš malá", jak říká.

Ale už odmítá být malá. Ten den nebude.

Je to den, kdy řekne "ne".

V den, kdy řekne "ne", v ten stejný den zemře.

Je to dokonalý příklad tragédie.

Tragédie je nevyhnutelná.

Nemůžeme jí uniknout, ať se snažíme jakkoli.

Týká se věčnosti.

Týká se nadčasovosti.

Týká se mechanismu, podstaty lidského bytí.

Jak se máš? Dobře, a ty?

Na fránině jsem se děsně nudila.

Nemáš oheň?

Jak se máte? Není vám zima?

Jsme v pohodě.

Alice je pěkná.

Má krásnou prdelku.

Ty se jí díváš na zadek?

Jen jsem si všimla, když šla kolem.

Takový holky se mi líbí. Něco na ní je.

Nežárli, ty jsi taky hezká.

Já nežárlím.

Určitě?

Stejně to víš.

Co vím? Že jsi moc hezká.

Ne.

Jsi jedna z nejhezčích holek v našem ročníku.

Je to pravda. Překvapuje tě, že to říkám?

Líbí se mi ta tvoje tajemná stránka.

Vsadím se, že kluci z toho musí šílet. Ani ne.

Mně se každopádně líbíš.

Díky.

Jsi dokonce hezčí než Alice.

Ty se červenáš? Ne, vůbec.

Vážně se červenáš!

Ukaž. Červenám se?

Je hrozná zima.

Mám strašnou chuť nejít na anglinu. Já taky.

Tak se zatím měj.

Ahoj.

Chceš stehno? To je jedno.

Podej mi talíř.

Brambory ti nandám za chvíli.

Co s tím je? Netuším, vařila jsem to dost dlouho.

Vůbec to nejde od sebe.

Dáš si? Ano, prosím.

Podej mi talíř.

Uletěly ti včely, Adele?

Dobrou chuť.

Dáš si? Ano, prosím.

Co je?

Vypadáš, jako bys měla skvělý den.

Asi jo. Je to poznat.

Nemáš hlad? Dám si trochu salátu.

Jak se máš?

A ty?

Promiň, nenapadlo mě...

že to s tebou tak zamává.

To, co se stalo včera, bylo jen...

Byla to jen síla okamžiku.

Nenapadlo mě, že z toh budeš tolik dělat.

Rozumíš mi?

Nic se mezi náma nezmění. Nikomu to neřeknu.

Promiň.

Uvidíme se později.

Adele? Adele, pojď k nám.

Adele? Adele?

Copak mě neslyší? Adele?

Proč mě ignoruješ?

Co se stalo? Nic.

Řekni mi, co se děje. Nic.

Nechceš si promluvit? Pojďme někam vypadnout.

Jak se máš?

Adele, tohle jsou moji kamarádi.

Jak se máš?

Rád tě vidím. Máš se dobře.

Pojď, zatancujeme si trochu.

Nechceš si zatancovat?

Nejdřív dopiju svůj drink. Pojďme všichni tancovat.

Budu se na vás dívat, přijdu za chvíli.

Slibuješ? Jo.

Jak se máš? Hledáš někoho?

Mám schůzku s kamarádkou. Škoda.

Užij si večer.

Jsi tu poprvé?

Vypadáš ztraceně.

Koupila bych ti drink, ale už pití máš.

Jsi v pohodě? Jo.

Bavíš se s mojí sestřenicí?

Tvojí sestřenicí? Sim.

Můžu jít? Prosím tě.

Ať ti to vyjde.

Sophie, jahodové mléko, prosím.

Proč jsi tady tak sama?

Nevím.

Jsem tady náhodou.

Náhodou.

Piješ Buldoka.

Pivo pro lesbický mužatky.

To jsem nevěděla. Je to tak.

Ochutnej tohle.

Tak co? Chutná ti to?

Upřímně?

Nenaštveš se? Ne, jen do toho.

Je to nechutný.

Já to miluju.

Typ jako ty se tady moc nevidí.

Jaký je můj typ?

Tvůj typ... Nevím, nezletilá...

co se po nocích poflakuje po barech.

Jak víš, že nejsem dospělá? Je to prostě poznat.

Nebo jinak...

heteračka, která je trochu zvědavá.

Jak jsem řekla, jsem tady náhodou.

Nic není náhoda.

Myslíš?

Jak se jmenuješ? Adele.

Adele. To je pěkné jméno.

Adele něco znamená v arabštině.

Myslím, že to znamená... slunce.

Naděje.

Láska.

Zmanená to spravedlnost. Byla jsem blízko.

Slunce...

Jak se jmenuješ ty?

Já jsem Emma.

Čím se živíš?

Co myslíš?

Jsi kadeřnice?

Jsem ve čtvrťáku na krásných uměních.

Na krásných uměních?

Baví tě to? Jo, baví.

Proč se tomu říká krásná umění?

Existují snad škaredá umění?

Škaredá umění nejsou. I když...

Některá můžou být škaredá.

Ale to je subjektivní. Kromě krásných umění

je totiž ještě dekorativní umění, užité umění...

Neexistuje žádná škola škaredého umění.

Proč ne?

To je dobrá poznámka.

V době impresionistů

každý, kdo byl odmítnutý

Salonem pro krásné malby,

a každý, kdo byl považovaný...

za "škaredého" šel do Salonu...

pro škaredé.

Byl to takový Salon škaredých. Ti nejlepší umělci.

Máš ráda obrazy?

Moc se v tom nevyznám, ale mám je ráda.

Koho znáš?

Picassa.

A... Picassa.

Už znáš... Picassa.

A co děláš ty, Adele?

Chodím do školy. Vážně? Co studuješ?

Literaturu. Ještě jsem nematurovala.

Chodím na střední. Dělám francouzskou literaturu.

Jasně, chápu.

Jaký je tvůj oblíbený předmět?

To záleží na učiteli.

Když mě učitel inspiruje,

baví mě to všechno. Přijde mi to zajímavé.

Je to problém, protože...

moje známky se můžou během roku

zhoršit z dvojky na čtyřku.

Z dvojky na čtyřku?

Ty bereš všechno nebo nic.

Ale... ve francouzštině se nemění, protože ráda čtu.

A taky mám ráda jazyky.

Protože...

Vlastně mám ráda angličtinu. Já jsem na angličtinu marná.

Vážně? Jo.

Moc ráda bych uměla...

Měla bych brát hodiny angličtiny.

Mám otřesný přízvuk. Je to hrozný.

Mně angličtina jde. Vážně?

To máš kliku.

A protože mám ráda americké filmy,

můžu se teď dívat bez titulků.

Pomáhá mi to. Co jsi říkala?

Nevzpomínám si. Řekni to.

Mám ráda americké filmy. Který třeba?

Mám ráda všechny. Scorseseho, Kubricka...

Ahoj, zlato. Co máš za lubem?

Nepozdravíš moji sestřenici?

Sestřenka! Nech toho.

Kolik je tvojí sestřence?

Můžeš tady vůbec být?

Holky, trochu slušnosti.

Jedeme pařit do Belgie. Přidáš se?

To se máte. Cože? Jedeš?

Pojeď s náma, zlato.

Můžeš vzít svoji sestřenku.

Hej, sestřenko...

Je roztomilá!

Budeme čekat.

Pět minut!

Která střední škola? Pasteurova.

Zatraceně, Emmo! To se nemůžu pět minut pobavit?

Kolik vám dlužím? Už je to zaplacené.

Jak jsi dopadla? Rupla jsem, a to jsem se učila.

Podváděl jsi.

Chytil tě s tahákem, jako nějakýho debila.

Jak se máš? Dobře, a ty?

Šla jsem kolem. Nezajdeme někam na drink?

Adele, ty ji znáš?

Vidíte tu mužatku?

Kam asi jdou?

Espero que năo sejam amigas.

Můžu se pohnout? Jasně.

Vážně?

Ne, zůstaň takhle.

Opravdu? Jo, můžeš se hýbat.

Děkuju.

Za co děkuješ?

Prostě děkuju.

Cítíš se nesvá?

Trochu. Vážně?

Jo.

Neděláš to ráda?

Dělám.

Není to vidět.

Někdo mě nekreslí každý den.

Často kreslíš lidi, které potkáš?

Ne, často ne.

Jen jsem na to dostala chuť.

Nemám rozcuchaný vlasy? Jsou krásný. Nesahej na ně.

Málokdy dělám portréty.

Vyberu si nějaký detail.

A použiju ho později znovu.

Jinak. Může to být...

záhyb kůže kolem rtů...

nebo výraz v očích.

"Tajemná slabost v lidské tváři."

Znáš to? Myslím, že ne.

Sartre.

Znáš ho? Jo, ale nikdy jsem to neslyšela.

Zkoušela jsem číst jeho eseje, ale nechápala jsem to.

Mám radši jeho hry. Znáš "Špinavé ruce"?

Líbí se ti? Já ji miluju. Já taky.

"Existencialismus je humanismus".

Je to dobrý úvod do filozofie.

A není moc těžký.

Hlavní Sartrova myšlenka je,

existence předchází podstatu bytí.

Narodíme se, existujeme...

a vymezujeme se vlastními činy.

To nám dává velkou odpovědnost.

Myslím, že jsem to četla. Určitě.

Ale nechápala jsem to.

Možná jsem na filozofii hloupá, ale pro mě je

existence a podstata bytí jako slepice a vejce.

Podle mě nikdy nezjistíme, co bylo první.

Jsi legrační.

Na ničem z toho moc nezáleží.

Sartre odstartoval intelektuální revoluci,

která osvobodila celou generaci.

Říkal, že si můžeme volit naše životy

bez nějakého vyššího principu.

Na střední jsem Sartra žrala.

Vážně? Pomohlo mi to.

Především jsem si uvědomila svou vlastní svobodu a hodnoty.

A důslednost jeho odhodlání.

Souhlasím s ním. Byl takový Bob Marley.

Skoro.

Tím si nejsem moc jistá. Jsem o tom přesvědčená.

Jejich myšlenky jsou podobné.

Znáš skladbu "Get Up, Stand Up"?

Jo, tu znám.

Je taky odhodlaný. To je pravda.

Stejně jako Sartre. Filozof, prorok, je to stejné.

Můžeš mi pomáhat s filozofií, protože vypadá, že víš...

Kdykoli budeš chtít.

Budu muset jít.

Před čtvrt hodinou jsem se měla sejít se Sabine.

Chceš to vidět?

Nemusí se ti to líbit.

Jo, líbí se mi to.

Je to zvláštní, protože to jsem i nejsem já.

Je to skica. Musím na tom ještě zapracovat.

Dám ti ji.

Chodíš se Sabine dlouho?

Už jsou to... asi dva roky.

Proč?

Musím jít. Jaký máš rozvrh?

Učím se na zkoušky.

Ale možná bych si na tebe našla čas.

Jo, budu mít čas.

Tady je moje číslo.

Slibuješ, že zavoláš? Slibuju.

Uvidíme se brzy. Platí.

My o vlku a Adele za dveřmi.

Volá ti kamarádka, nějaká Emma.

Nemáš za co. Ahoj.

Jen kontroluju, jestli jsi mi dala správné číslo.

- Myslíš, že se ti vyhýbám? Nevím.

Protože jsem výstřední a působivý typ.

- Myslíš, že jsi nějaký typ? Možná.

Holka, které bylo 18 a vysedává v gay barech.

Myslím, že se dost lišíme.

Nejsem si tak jistá.

Z jednoho setkání t nejde poznat.

Jak se máte? Dobře, a ty?

Nemáte oheň? Co to za tebou přišlo za holku?

Ta s modrýma vlasama. Vypadala jako lesbička.

Když myslíte. Naprosto...

Kvůli modrým vlasům přece není lesbička.

Je jasný, že líže kundičky.

Kde jste se poznaly? Potkala jsem ji v kavárně.

V kavárně?

Nebylo to náhodou v gay baru s Valentinem?

Říkal, že jsi tam s ním šla.

Proč tam chodíš? Nechodím.

Nebyla jsi tam s ním?

Všem nám to řekl. Nevím, proč to řekl.

Valentine?

Byl jsi nedávno s Adele v gay baru?

Jo, no a? Jen se ptám.

Lhala jsi, to není dobrý. Nelhala jsem. Já jen...

Prošli jsme se, zašli na drink. To bylo všechno.

To bylo všechno. Jen drink v gay baru.

Dobře, o nic nejde. Nic víc.

Jen se ptáme.

Proč sem za tebou přišla? Je to kamarádka.

Proč ji neznáme? Když jste kamarádky.

Znám ji teprve chvíli. Už jsi jí lízala kundičku?

To jsou kraviny. Jdeš na to rychle.

Byla jsi takhle blízko! Jen jsme se bavily.

To se s kamarádama bavíš takhle?

Bavíš se takhle se mnou?

Vykašlala ses na mě a utíkala za ní.

Je to nová ženská ve tvým životě?

Přiznej se a řekni nám to.

Nemám se k čemu přiznávat.

Je to kamarádka. Bavily jsme se, tak jsme u sebe byly blízko.

To, co říkáš, zní ujetě.

Já nevím...

zní to ujetě, protože... jste na mě všechny tak vystartovaly.

Přiznej, že jsi na holky. Je mi jedno, jestli jsi lesba.

Je to tvůj život.

Ale několikrát jsi spala nahá v mojí posteli.

To je těžší.

Jsem kamarádka. Já vím.

Chci v tom mít jasno. Tak to přiznej.

Nebudu přiznávat něco, co nejsem.

Nech toho, Adele.

Nějaká lesba tě přijde vyzvednout do školy...

Ona není lesba.

Nepopírej to. Vždyť je to všem jasný.

Jsi lesba?

Přiznej se.

Je mi to jedno, ale mě z toho vynech.

Moji kundičku nikdy neochutnáš.

Nikdy bych se tě nedotkla. Nejsem lesba!

Uklidni se. Neříkej mi, abych se uklidnila.

Ona plácá kraviny. Jen se bráním.

Úplně vyšiluješ! Všem tady

vykládáte nesmysly. Nejsem lesba!

Uklidni se. Vy se uklidněte.

Jen se bavíme. Přiznej se.

Šíleně po mně vystartovala.

Uklidni se. Kolik ti je?

Kolik je tobě? Nejsem lesba. Jsi vypatlaná?

Dochází vám to? Aspoň někomu?

Je to děvka. Spí nahá v mý posteli a očumuje mi zadek.

Drž už hubu!

Děvky jako ty jsou vysazený na zadky.

Má tvoje čubka modrou kundu?

Ty zkurvená píčo!

Zasraná lesbo!

Táhni lízat kundy! Co to bylo?

Proč jsi všem řekl, že jsme byli v gay baru?

Proč jsi to sakra udělal?

Není to konec světa.

Ale je! Myslí si, že jsem lesba, lížu kundičky

a čumím jí na prdel.

Říkala jsi, že se zeptáme v klidu.

Nedívej se na ně. Poslouchej mě.

Ty ses nebavila. Zaútočila jsi na ni.

Ona napadla nás.

Fyzicky ano, ale ty jsi ji napadla slovně.

Ptaly jsme se slušně. Ne, neptaly.

Kdybych byl tajně buzna, udělal bych to samý.

Pojď se prát.

Na moji kundičku nikdy nesáhneš!

Hnusná lesbo! Drž klapačku!

Zmiňuje "chorobné zábrany". Co to znamená?

Je to podle vás gravitace?

Louisi? V druhé sloce říká:

"Jedinou neřestí vody je gravitace."

Spojuje přírodní zákony, becný zákon gravitace,

s neřestí,

jako by všechno přírozené byl zvrhlé a naopak.

Je to svým způsobem opak...

řádného katolického myšlení,

které by tvrdilo, že neřest není přírozená

a musíte...

ji potlačit, odmítnout.

Říká, že...

gravitace je neřest. Nedá se jí vyhnout.

Je neodmyslitelnou vlastností vody.

Adele, co si myslíš ty?

O tom, co řekl Louis.

Souhlasím.

Poslouchala jsi nás vůbec?

Ne.

Bavíme se o neodmyslitelné vlastnosti vody. Gravitaci.

Začni číst od "Tato neřest..."

Strana 62.

Vyhazuješ kůži?

Jo, proč?

Nejíš ji? Nechutná mi.

Já ji miluju. Vždycky sním celou kůži.

I kůrku.

Jako dítě jsem dokonce jedla svoje strupy. Chutnaly mi.

Jsi legrační. Takže jsi nenažraná.

To si ani nedokážeš představit. Je mi to jasný.

Jím všechno.

Mohla bych se cpát celý den.

Je to děsivý. I když jsem plná.

Všechno kromě škeblí.

Vážně? Ty jediné nejím.

Já je mám ze všeho nejradši.

Já jim nepřišla na chuť.

Miluju ústřice. Vážně?

Mně je blbě už z toho, jak vypadají.

To je na tom úplně nejlepší.

Jsou jako kuličky ze soplů.

Velké kuličky ze soplů.

Jsou jako něco jiného.

Radši to nechci vědět.

Chceš něco říct? Nevím.

Co je?

Chtěla jsem vědět...

kdy jsi poprvé...

chutnala...

Ochutnala párek? Ochutnala holku.

Holku?

Myslíš líbala?

Nebo ochutnala?

Líbala.

Pro začátek. Pak uvidíme, co dál.

Bylo mi čtrnáct. Někdy v té době.

Bylo to na jedné párty. Všechny holky měly kluky.

A já...

Začala jsem si s Louisou. Tak se jmenovala.

Během toho večírku jsme se nelíbaly, ale...

Navrhla jsem jí, aby u mě přespala. Tehdy jsme se líbaly.

Vždycky jsi byla na holky?

Zkusila jsem obojí. Chodila jsem s klukama, s holkama...

a uvědomila jsem si, že se mi víc líbí holky.

Jednoznačně.

Je tady krásně.

Trochu až moc krásně.

Asi jo.

A jsme tady.

Mami?

Jak se máš? Dobře, a ty?

Adele. Catherine, moje máma.

Slyšeli jsme o tobě samé hezké věci.

Ráda jsem přišla.

Tohle je pro Vás. Já je vezmu.

Je moc pěkná, děkuju.

Jak se máš? Ahoj, drahoušku.

Jak se máš? Dobře, a ty?

Dobře, dobře.

Čekali jsme na vás. Co je k jídlu?

Tvoje oblíbené.

Tohle je Adele.

Vincent, můj nevlastní táta.

Rodinný kuchař.

Pijeme bílé. Dáš si taky?

Jasně. Bílé je v pohodě.

Taky si dáš bílé?

Řekni mi, jak ti bude chutnat. Mně přijde vynikající.

Vincentův nový objev.

Hodně jsme vypili, když jsme na vás čekali.

Tolik zase ne. Máš pravdu.

Jsme rozumní.

Ale vaření jde se sklenkou bílého vždycky líp od ruky.

Můj táta je úplně stejný.

Vážně?

Připijeme si?

Na lásku.

Rádi tě poznáváme, Adele.

Silná slova. Na lásku.

Ano, na lásku, lásko moje. Tak tedy na lásku.

Co na něj říkáš?

Vynikající. Velmi dobré.

Dobré, že jo? Moc mi chutná.

Mně taky. Ve víně se nevyznám, ale je dobré.

Vsadím se, že jsi celý den nejedla.

Adele, šel jsem a koupil ty nejlepší v celém Triére.

Znáš to tam?

Jen podle jména.

Nenech se pobízet. Já si nedám.

Sakra, zapomněla jsem vám říct, že Adele...

nemá ráda ústřice.

To mě moc mrzí.

Nic se neděje. Nemám moc ráda mořské plody.

Ale jinak si dám cokoli.

To je hrůza. Nic jiného nemáme.

Jsi hrozná. Já se pro ně táhnu tak daleko a až teď řekneš,

že Adele nemá ráda ústřice.

Vynahradím to... Taky večeře? Není problém.

Ani tygří krevety? Ty hlavně.

O nic nejde. Ideální příležitost ji zasvětit. Je to v klidu.

Jako ve školní jídelně.

Na ústřici vymačkáš citrón.

A obvykle, když je opravdu dobrá a čerstvá, tak se pohne.

To znamená, že je dobrá, jasný?

Podívej, hýbe se. Proč mi to říkáš?

Je živá. No právě.

Musí být živá. Jinak ji nejez.

Živá je dobrá. Můžeš sníst i sval.

Nemusím mít všechno.

Ještě.

Šťávu taky. Tak co?

No?

Jsi v pohodě? Je to dobré.

Zdá se, že ti chutná. Je to dobré.

Zkusím ještě jednu. Výborně.

Tohle jsou vynikající ústřice.

Máte nádherné obrazy.

Děkujeme.

Můj bývalý manžel byl milovník umění.

Emma tohle zdědila po něm.

Tvůj bývalý miloval umění,

ale tvůj nový manžel...

Je taky milovník. Ale většina obrazů tady...

Milovník čeho? Jsou od jejího otce.

Milovník jídla a vína. To se počítá.

Souhlasím. A taky... kultury.

Řekni nám něco o sobě, Adele.

Chceme se dozvědět o tvém životě,

co bys chtěla dělat.

Chci učit. Opravdu?

V mateřské školce. Mám ráda děti.

Máš ráda děti. Vždycky jsi chtěla být učitelka?

Není to tak, že bych měla ráda vzdělávací systém,

ale škola pro mě hodně znamená. Hodně mě naučila.

Pomohla mi poznat věci,

které mi rodiče neb kamarádi neukázali.

Chci to předat dál. Co pro to musíš udělat?

Udělám si magisterský titul a pak půjdu na učitelskou praxi.

Tak můžu začít jak zastupující učitelka.

A upřímně si nedokážu představit...

že bych studovala 10 nebo 15 roků, abych pak nemohla najít práci.

Chci něco konkrétního.

Děsí tě situace na trhu práce? Je to cítit z toho, co říkáš.

Třeba půjdeš na školu a zjistíš, že tě zajímá něco jiného.

Zatím mě zajímá tohle.

Aspoň víš, kam směřuješ.

A to je podle mě důležité.

Mami?

Hodně štěstí zdraví, přejeme ti všechno nejlepší

Ať ti tyhle květiny udělají radost

Ať máš krásný a bezstarostný rok

A za rok se všichni znovu setkáme

Všechno nejlepší k narozeninám!

Šťastné osmnáctiny!

Šťastné osmnáctiny, Adele!

Obrigada!

Mami? Na zdraví.

Dělá nejlepší špagety po boloňsku. Snad ti budou chutnat.

Nandej si.

Dáš si víno?

Ano, prosím.

Rádi tě poznáváme, Emmo.

Slýcháme o tobě už celé měsíce.

Konečně jsi taky přišla.

Je skvělé...

přiřadit si obličej ke všemu, co jsi nám řekla.

Vážně.

To já děkuju...

že jste mě pozvali.

Potěšení je na naší straně.

Dobrou chuť. Dobrou chuť.

Jez. Vystydne to.

Jsi hodná, že jí pomáháš s filozofií.

Je to hodně těžký předmět.

Měla s ním problémy, ale teď...

jí podle všeho jde dobře.

Tvoje známky se zlepšily. Díky tobě.

Dělám to ráda.

Nešla jsem na to správně. Naučila mě...

dělat si výpisky...

To je důležité.

Nechápu, jak můžou ten předmět zvládat

za jediný rok. Nevidím v tom smysl.

Nemůžete to dělat do hloubky.

Jeden rok je málo.

Tak co říkáš? Je to vynikající.

Věděla jsem to.

Takže ty studuješ krásná umění.

Je to vidět. Vážně?

Máš takový umělecký účes.

Každému se nelíbí.

Hodí se k tobě. Děkuju.

Barvíš si to...

sama? Ano.

Její věci jsou skvělé. Bude mít výstavu.

Už?

Na konci roku představujeme svoji práci.

Musíš nám pak říct. Přijdeme se podívat.

Živit se malováním je dnes docela těžké.

Není to lehké.

Ti, kteří na tom vydělávají, jsou už po smrti.

Je to pravda.

Jsem taky grafička.

A dnes je snadnější uživit se grafikou

než obrazy.

Jsou pracovní příležitosti? Určitě.

Je důležité mít uměleckou stránku.

Ale potřebuješ taky pořádnou práci. Aby ses uživila.

Kdyby se někdy přestalo dařit, aby se člověk uživil.

Nechci vyzvídat, ale tvůj přítel...

co dělá?

Živí se obchodováním.

To je dobré. Je to jistota.

Ty si můžeš malovat a on...

Když chceš být umělkyně,

je dobré mít manžela, který zaplatí složenky.

Nejsme manželé.

Ještě máš čas. Jasně.

Nikam nespěchej.

Nikdy nevíš. To je pravda!

Ty špagety jsou vynikající.

Jednoduché, ale...

velmi dobré.

Lásko moje.

Vyděsila jsi mě. Myslela jsem, že budeš křičet.

Chtěla jsem křičet.

Ještě, že jsi to vydržela.

Jsi nádherná.

Tak hebká.

Mamka si myslí, že spíš na vedlejší posteli.

Na lehátku.

Baví tě filozofie?

Miluju ji. Je nesmírně obohacující.

Velmi hluboká.

Velmi intenzivní.

Orgasmus předchází podstatu bytí...

Tak to bys měla mít skvělé známky.

Dej mi známku.

Dvojka. Dvojka?

Jen dvojka?

Ještě se musíš trochu učit.

Dám do toho úplně všechno.

Tentokrát to musí být vlk.

To jsem já, paní Koza, a mých sedm dětí.

Můžeme se u vás schovat? Slyšeli jste tu zlou novinu?

Vlk se vrací zpátky!

Pojďte dál, řekl pan Králík.

Všichni se posadí, a v tom najednou...ťuk, ťuk, ťuk.

Je to vlk!

Musí to být vlk. Musí to být on.

To jsem já, ovečka.

Byla jsem u potoka.

Ale nemůžu jít domů, protože...

vlk se vrací zpátky!

Pojď dál, řekl pan Králík. Posaď se u ohně.

Ovečka si sedla k ohni, když v tom najednou...

Bubnujte.

1, 2, 3! 1, 2, 3!

Nezastavujte se.

Nezapomínejte na ruce!

Hrajte na bubny. Nepřestávejte.

1, 2, 3! 1, 2, 3!

Nezastavujte se!

Ty si nechceš hrát?

Chceš zůstat tady?

Ahoj. Sama jako vždycky.

Největší vzorňačka. Vždycky byla.

Co děláš dnes večer?

Nevím. Jdeme někam sednout.

Sylvie, Quentin, Anabelle...

Nechceš jít taky? Jasně.

Dnes máme rodinnou večeři.

Máš hodně rodinných večeří.

Poslední dobou jich bylo dost.

Možná dorazím později. V kolik zhruba jdete?

Vyhýbáš se nám?

Proč to říkáš?

Kdykoli něco navrhnu, máš nějaký program.

Jen špatné načasování, nic víc.

Máš rodinu daleko?

Ne, docela blízko...

Pár kilometrů.

Tak teda dobře.

Doufám, že ti vyjde...

udělat si čas.

Budu se snažit.

Přísahám, pokusím se.

Vážně? Vážně.

Tak platí.

Platí.

Je to úžasné!

Viděl jsem tě na plátně. Konečně tě poznávám na živo.

Gratuluju!

Tamhle je šampaňské.

To jsi dělala ty?

Chutná? Je to vynikající.

Je uvnitř kuřecí?

Je tam kuřecí, tuňák a krevety.

Ráda tě vidím. Já tebe taky. Je to skvělé.

Už brzo.

Za dva měsíce mi narostlo břicho.

Pojď sem. Tohle je Lisa.

Ráda tě poznávám.

Chceš si sáhnout?

Nestyď se.

Nevadí ti to? Vůbec ne.

Cítíš ho? Ano. Kluk nebo holka?

Nenechala jsem si to říct.

Chceš to mít jako překvapení?

Nebolí tě záda? Nechceš si sednout?

Jsem v pohodě. Určitě?

Hrajete si s dítětem?

To je otec? Ani náhodou.

Myslela jsi, že je to on?

On to není.

Omlouvám se.

Je to strejda.

Přesně tak.

To, co děláš, je vážně hezké.

Co dělám? Na obrazech.

Tvůj výraz, tvoje pózy. Je to úchvatné.

Děkuju. Je to milé.

Je to normální.

Je to hlavně Emmy zásluha.

Je to hodně působivé.

Joachime, taky dobře píše.

Vážně?

Dáš mi něco přečíst?

Prozatím jsem si psala jenom do deníku.

Stydí se. Chci, aby psala víc.

Vidím tě tady

s touhou objevit se na plátně...

Tvoje psaní musí být úžasné. Chci si to přečíst.

Nechceš něco k pití?

Trochu si dám. Šampaňské?

A ty obrazy?

Ten poslední je úžasný.

Především děkuju, že jste přišli.

A že jste přišli včas.

Obzvlášť bych chtěla poděkovat svojí múze,

mému zdroji inspirace, díky které jsem šťastná,

Adele.

Vítej, Adele!

Taky chci říct, že všechn jídlo připravila ona.

Proslov!

Jsi na řadě.

Moc ráda jsem vás všechny poznala

a doufám, že si to užijete.

Nebreč.

Na zdraví.

Připijme si.

Na Adele!

Na Emmu a Adele!

Na lásku!

Je úplně hotová!

A to ještě ani není opilá!

Dáte si ještě něco?

Sedni si na chvíli.

Sedni si k nám.

Kde pracuješ?

Jsem učitelka.

A ty?

Dělám si doktorát.

Z historie umění a filozofie.

Píšu disertačku o... Znáš Egona Schieleho?

Říkala jsem ti o něm. Možná.

Kreslí akty, vychrtlé, v neobvyklých polohách.

Zabývám se morbidností v Schieleho díle.

Neukázala jsi jí nějaké jeho věci?

Jo, ale mně se víc líbí Klimt.

Klimt je tak...

je na něm něco moc...

zdobeného... dekorativního.

Zdobeného a dekorativního? My dvě si nemáme co říct.

Nesnášíš, když někdo nesouhlasí.

Mám Schieleho moc ráda.

Je to zvrácenější.

Je to tajemnější, temnější.

Proto mám ráda Klimta.

Jde o to, že...

Problém s tou nazdobeností...

Není to nazdobené.

Nemůžeš tvrdit, že je to nazdobené.

Já mám hlad!

Umírám hlady.

Ještě trochu omáčky.

Nemáte parmezán?

Postav se do řady.

To stačí. Perfektní. Děkuju.

Rádo se stalo.

Je to moc dobré!

Adele, je to naprosto vynikající!

Děkuju moc.

Nemáš za co.

Stačí? Úplně akorát.

Žížala vyleze z talíře špaget a říká:

"To byl pořádnej grupáč!"

Jak roztomilé!

"Roztomilé" možná není to správné slovo.

Je příjemné, že to můžeme sdílet společně.

Naše společná rozkoš.

Jde rozkoš sdílet?

Každý ji prožíváme odlišně.

Moje rozkoš není stejná jako tvoje.

Neprožívám stejnou rozkoš jako ty.

Našli jste parmezán?

...kvalita rozkoše mezi oběma pohlavími

je tak odlišná,

že dospíváme k odlišné realitě.

A nemluvím jen o orgasmu.

To mě zajímá. Proč si to myslíš?

Protože... Zvláštně se u toho šklebíme?

Jsme hlasitější? To je velký rozdíl!

Chceš něco k pití?

Pokaždé, když jsem spal se ženou,

všiml jsem si něčeho, co není...

Přenese se do jiného světa.

To je ono.

Orgasmus je mimotělní prožitek.

Náš orgasmus je omezený.

Pro vás je ženský orgasmus záhadný.

Tím jsem si naprosto jistý.

Potřebujete někdo něco?

Sedni si. Pořád kolem nás poletuješ.

Pojď se najíst.

Uvolni se trochu. Pro všechny jsi navařila.

...protože jsem muž, všechno, co spatřím, je mařen

hranicemi mužské sexuality.

Přestože jsem to dělal s klukama i holkama.

Připomíná mi to příběh Teiresiásovi, který měl štěstí,

že byl muž, pak žena, a pak zase muž.

Když se ho zeptali,

kdo prožívá větší rozkoš, jestli muž nebo žena,

jednoznačně odpověděl,

že ženy mají devětkrát více rozkoše než muži.

Od doby, kdy začaly být ženy malovány na obrazech,

jejich vzrušení je zobrazováno více než mužské, které zachycují ženy.

Vidíme ženy ve vaně, vidíme...

Stvoření světa.

Muži se ho zoufale snaží zachytit.

Což znamená, že ho viděli.

Nebo si ho představují. Nebo přejí.

Mohla by to být jejich fantazie.

Takže to spočívá v... Dívej se jim do očí.

V tom pohledu do jiného světa.

Ženské umění nikdy nezachytí ženskou rozkoš...

Vynikající špagety.

Chceš přidat?

Jo, trochu si dám.

Není to moc ostré? Máš rád pálivé?

Je to trochu pálivé.

Ale přesně akorát.

Vidíš, Emmo, tvoje obrazy

Adele tohle potvrzují.

Vím, že to nikdy nezažiju,

protože vždycky budu muž.

Ta omáčka je báječná. Děláš ji z čerstvých rajčat?

Z trhu. Je to znát.

Už jsi předtím pózovala? Nikdy.

Tohle bylo poprvé?

Normálně nepózuju.

Jenom pro Emmu.

Vypadáš na těch obrazech uvolněně.

Protože vznikaly ve chvílích, kdy...

Já nevím.

Nedokážu si představit, že bych to dělala s někým jiným.

Vím, že je to hloupá tázka, ale...

Chodíš s holkama dlouho?

Je Emma první neb už jsi s někým chodila?

Je první.

Je to jiné?

Než co? Kluci.

Ano.

Trochu.

Je to něžnější?

To záleží.

Netuším.

Promiň, že se takhle ptám.

Nemusíš odpovídat.

Myslím, že to nedokážu vysvětlit.

Čím se živíš?

Jsem učitelka.

Takže máš ráda děti? Ano.

Chtěla bys mít vlastní?

Co děláš ty?

Jsem herec.

Točím akční filmy.

Točil jsem jeden akčňák,

můj první, v Americe,

protože mluvím arabsky. To tam teď hledají.

Chlapy s fousama.

Byli jsme teroristi, únosci.

Milujou, když řekneme "Alláhu akbar".

Tak jsme to udělali.

Vážně.

Bylo zajímavé vidět, jak Američani pracujou.

Kde v Americe?

Natáčeli jsme ve studiu v Los Angeles.

Ale odehrávalo se t v New Yorku.

Postavili věrnou kopii města. Je to šílené.

Úplně jako bys šla ulicemi v New Yorku.

Pak jsem byl v New Yorku na dovolené.

Opravdu se mi moc líbil.

Určitě by sis to město zamilovala.

Strašně ráda bych tam jela. Vážně?

Tak jeď. Na co čekáš?

Je to parádní výlet.

Je to úžasné.

Je to jako kráčet na filmové scéně.

Přísahám.

Tolik energie. Nic není nemožné.

Můžeš dělat, co chceš.

Jako by tam nebyly žádné překážky.

Máš tady velkého brouka.

Co to bylo? Nevím.

Co to čteš?

Článek o Schielem. Rozebírali jsme ho s Lucií.

Tvoji přátelé jsou milí.

Jsou zábavní.

Baví se o spoustě věcí.

Vypadají hodně vzdělaně.

Jsou tak kultivovaní, až jsem se cítila nesvá.

Byla jsi dokonalá.

Udělala jsi dobrý dojem.

Především na Joachima.

Vážně? Jo.

Co dělá? Joachim?

Bála jsem se zeptat.

Vlastní největší galerii v Lille.

V Lille?

Je neskutečně vzdělaný. Je génius. Všechno zná.

Vystavuje jen to nejlepší z nejlepšího. Věř mi...

jestli bude někdy vystavovat mě, je to zaručená sláva.

Bude tě vystavovat.

Myslíš? Samozřejmě.

Mluví o tobě jak Picassovi.

Pro ně je to především byznys.

Je to tvůj přítel. Proč by...

Můj přítel... Náš vztah je hlavně pracovní.

Není to úplně přátelství.

Ale má velký vliv.

Musíš tomu věřit.

Musím to zaklepat.

Taky bys měla dělat něco, co máš opravdu ráda.

Chodím do práce.

Já vím. To nemyslím.

Například velmi dobře píšeš.

Proč něco nenapíšeš?

Třeba povídky...

Vždycky jsem psala jen pro sebe.

Je to škoda, plýtvat takhle talentem.

Píšu, co cítím. Nemůžu odhalit svůj život celému světu.

Můžeš vymýšlet, nemusíš se odhalovat.

Nevím jak.

Ráda vymýšlíš pohádky a vyprávíš je dětem.

To tě přece baví.

Ale pro děti. Vymyslet dějovou linii bych nedokázala.

Je to samozřejmě na tobě.

Já nevím...

Chtěla bych, abys byla...

Byla jaká? Nevím.

Abys byla šťastná.

Já jsem šťastná s tebou.

Jsem ráda, když jsi tady, vaříš a tak...

jen bych tě chtěla vidět šťastnou.

Já jsem šťastná.

Jsem šťastná s tebou, tak jak to je.

Mě naplňuje tohle.

Když to říkáš.

Mrzí mě, že na tom trváš.

Netrvám na tom. Trochu.

Polib mě.

Chci opravdovou pusu.

Mám na tebe chuť.

Já nemůžu.

Proč ne?

Dostala jsem to.

Není to nějak brzo?

Nevím, to se stává.

Dostala jsi to dřív.

Co na tom mám říct? Nevím, proč to tak je.

Je Lise tvoje bývalá?

Lise? Jo.

Ne...

Taky maluje.

Pondělí je celé šedé

Úterý žluté jako seno

Růžová středa, zůstaň doma a hrej si

Modrý čtvrtek už se blíží...

Po něm přijde zelený čtvrtek

Zelený pátek!

Kdo půjde první?

Sano, postav se.

Ráno?

Přijdeme do školy.

Poslouchejte Sanu. Říká nám, co děláme během dne.

Tak dávejte pozor.

Přestaň štípat, Maxenci. Pojď sem.

Pokračuj, Sano.

Hrajeme si.

Když sem přijdeme, tak si hrajeme.

Děláme naše aktivity. A potom?

Jdeme ven na...?

Na dvorek.

A potom?

Máme tělocvik.

A po tělocviku?

Jdeme spinkat

a potom pracujeme s Theresou a madam.

Už buďte potichu.

Mají všechno?

Měl jsem tři plyšáky.

Já je klidně pohlídám.

Opravdu? Jasně.

Uvidíme se potom.

Máte jednu novou zprávu.

Zlato, to jsem já.

Ještě jsem s Lise, pracujeme na tom grafickém návrhu.

Je to velká zakázka a musí to být perfektní.

Nečekej na mě. Přijdu pozdě.

Zavolej, když budeš chtít.

Myslím na tebe.

Adele! Adele!

Je tu vedro.

Co se mnou má za problém? Vadí mu lesbičky!

Klidně vysvětlím svoje obrazy, řeknu, že mě inspiroval,

ale nemůžu zabíhat d intimních detailů.

Nemusím ospravedlňovat, jaká jsem.

Existujou věci, který mu nechci říkat!

Nebudu se prodávat.

Když vidím, jak do mě někdo pořád rejpe...

Snažil se mě ponížit.

O to jde.

Musí respektovat moji práci.

Je to moje svoboda výrazu, moje umělecká svoboda.

Můžu malovat, co chci!

Nechceš trochu kafe?

Jestli to je ne, tak mě to mrzí.

Nemůže říct: "Koupím tvůj obraz,"

"ale zvýrazni tuhle linku nebo..."

"tady to víc rozmazej neb použij takovou a takovou barvu."

To netvrdím.

Dokážu přijmout kritiku.

Věděla jsem, kam to směřuje.

Jak na to můžu odpovědět?

Tak jo. Čau.

Kretén.

Dáš si chleba s máslem?

Je to otřesný. Vůbec nic nechápou.

V malování je nějaký trend a ty se jím musíš řídit.

Já kašlu na trendy.

Nedáš si? Ne, děkuju.

Je mi to u prdele.

Lidi myslej jenom prachama.

Vůbec nemají... Nevím, jak to vysvětlit...

Nemají žádný vkus.

Vůbec nemají vkus.

Je normální být občas nervózní.

Já se taky s kolegama bčas chytnu.

Dala jsi svého plyšáka do krabice na plyšáky?

Rozluč se s maminkou.

Děkuju. To je milé.

Pověs si bundu?

Luno, běž najít svoje jméno.

Kamarádi?

Já si oblíkla kalhoty.

Taky sis oblíkla kalhoty?

Znovu jsem si je oblíkla.

Díky moc.

Stalo se něco?

Byli jsem posedět s kolegama.

Po práci. Proč jsi nezavolala?

Někdo tě hodil domů?

Kdo?

Jedna kolegyně. Kolegyně?

Jo.

Proč ta falešná adresa?

Nechtěla jsem říkat, že chodím s holkou.

Vážně?

Proč šeptám?

Stydíš se za to, že chodíš s holkou?

Ne, ale nemusí to všichni vědět.

Hned by začali pomlouvat.

Myslíš, že se stydím?

Kdo je to? Kdo?

Ten chlap, co tě sem hodil.

Jen kolega.

Myslíš, že jsem blbá?

Myslíš, že jsem vás neviděla? Je to jen kolega, přísahám.

Viděla jsem ho. Pracujeme spolu.

Přijď se podívat. Učí ve vedlejší třídě.

Jak dlouho se s ním vídáš?

Od doby, co tam pracuju. Vážně?

Proč lžeš? Nelžu.

Tak proč brečíš?

Nebrečím.

Tak proč ty slzy?

Jsem unavená.

Năo me faça de besta.

Nejsem blbá. Jak dlouho s ním spíš?

Já s ním nespím.

Jak dlouho mi lžeš?

Nespím s ním.

Jednou jsme se opilí líbali.

Tak proč brečíš?

Je mi to líto. Nejsem blbá!

Přísahám. Nelži!

Přísahám! Jak dlouho s ním spíš?

Kolikrát jsi s ním spala?

Řekni mi to!

Jak dlouho mi lžeš?

Odkdy si myslíš, že jsem blbá? To jsem si nikdy nemyslela.

Vypadni odtud! Padej.

Nechci tady žádnou lhářku! Sbal si věci a vypadni.

Dělej.

Táhni!

Spala jsem s ním dvakrát neb třikrát, nevzpomínám si.

Dvakrát nebo třikrát?

Neřekla jsem ti to... protože... já nevím...

Nedokázala jsem to vysvětlit. Věděla jsem, že to byla blbost.

Cítila jsem se strašně sama.

Jsi do něj zamilovaná?

Samozřejmě, že ne!

Jen jsem se cítila strašně sama.

Nechtěla jsem ti ublížit.

Sakra. Mrzí mě to.

Já jen...

do prdele...

Nic pro mě neznamená, je to jen kolega.

Byla to hloupá chyba.

Přísahám, nechtěla jsem ti ublížit.

Věř mi, přísahám.

Adele, přestaň.

Počkej.

Ublížila jsi mi. Už se stalo.

Ne, přísahám.

Nebylo to záměrně. Nic to neznamenalo.

Jsi malá děvka.

Malá coura.

Píchá tě, ne?

Máš to ráda.

Kouříš ho v autě a pak se se mnou líbáš?

Jak se opovažuješ mě líbat?

Jak se opovažuješ na mě sahat, dívat se na mě?

Děláš takový věci?

Lžeš mi, vymýšlíš si, kecáš hovadiny!

Promiň. Jsi děvka!

Nevím, jak tě poprosit o odpuštění.

Žádný neexistuje! Ale ano.

Už nikdy nechci vidět ten tvůj ksicht!

Sbal si věci a vypadni!

Zmiz mi ze života!

Nechci ti ublížit kvůli ničemu.

Vypadni odtud.

Přestaň.

Hned odtud vypadni. Padej z mýho bytu.

Sbal se a vypadni.

Nechci nějakou šlapku, děvko! Sbal si věci!

Nech mě to vysvětlit. Nic pro mě neznamená.

Nebudu se o tom bavit! Padej odtud, do hajzlu!

Mrzí mě to. Nevím, proč jsem to udělala.

Tady máš hadry.

Nech mě to vysvětlit! Vypadni!

Už tě nikdy nechci vidět.

Už tě nikdy nechci vidět!

Už tě nechci vidět. Zmiz mi ze života!

Myslíš, že trpíš jenom ty?

Nic to neznamená. Jen mě nech...

Na to už je pozdě!

Sbal si věci. Vypadni.

Nechci tady žádnou děvku!

Nic jsem neudělala!

Přestaň! Nejsem idiot!

Nedělej to. Co bez tebe budu dělat?

Běž si za tím chlapem!

Já ho nemiluju!

Miluju tebe! Nemůžu odejít! Co budu dělat?

Co budu dělat? Prosím tě!

Vypadni!

Otevři!

Mrzí mě to. Promluvíme si o tom.

Mrzí mě to. Ty malá děvko!

Jdi pryč, Adele!

To jsi vybírala sama?

Jsou překrásné.

Mám jich tolik, že bych mohla založit zahrádku.

Je to od Vás vážně milé.

Ani je všechny neunesu.

Ahoj, Lili Rose.

Tancovala jsi úžasně.

Ahoj, Maxenci.

Užijte si léto! Vy taky. Nashledanou.

Ahoj.

Opatrně.

Pozor na obličej a oči.

Jestli jí to nasypete do očí, nebude žádné plavání.

Jak to jde? Dobře.

Pohlídáš mi je na chvilku?

Jasně, není problém. Děkuju.

Soustřeďte se na diktát.

Nekreslete na tabulky!

V kuchyni...

Pokračujte. V kuchyni...

V kuchyni...

maminka...

Začni velkým písmenem.

loupe...

cibuli.

Dívej se do svého.

Během diktátu se nemusíte bavit.

V kuchyni maminka loupe cibuli. Tečka.

Laura hraje na housle.

Je tam "o"?

"Dlouhý". Jak se hláskuje "dlouhý"?

Dávejte pozor!

Řekněte jí to ještě jednou.

Shemzeddine, ticho. Myslíš, že mě to baví?

Připraveni? Terminaram?

Když budeme pozadu, je to vaše vina.

Chraň vás ruka páně.

Nedáváte pozor, děláte hlouposti.

Diktát nám trvá hodinu.

Mohli jsme ho mít za 15 minut a zbyl by čas na zábavu.

Kdo vidí v její větě chyby? Jsou tam nějaké?

"V kuchyni maminka loupe cibuli."

Zapomněla jsi člen, Leo.

Není to velká chyba. Nedávali jste pozor.

"V kuchyni maminka loupe cibuli."

Jak se hláskuje "cibule"?

Jak jste ji vyhláskovali?

Má to být takhle: "c-i-b-u-l-e".

Měl to někdo správně?

Já. Opravdu.

Kdo půjde napsat další větu?

Tak pojď, Rendo.

Jak se máš?

Je to strašně dávno.

Posaď se.

Dáš si něco k pití? Jo, jasně.

Mám dvojku bílého.

Vidím.

Ochutnej. Myslím, že ti bude chutnat.

Ne, díky. Jsem v pohodě.

Určitě? Nedám si.

Volala jsem tvému otčímovi. Říkal, že ti bude chutnat.

Tak co si dáš?

Dám si kafe.

Promiňte? Jedno kafe, prosím.

Máš se dobře?

Mám. A ty? Jsi v pohodě?

Máš nový účes.

Ale vypadám starší.

Moc ne.

Pořád vypadáš mladě.

Tváře člověk neschová.

Chtěla jsem vypadat víc jako dáma.

Změnila jsem účes, aby mě brali vážně. Ale zřejmě...

jsem se spletla. Ne, vypadá to dobře.

Víš, přijde to dřív, než si myslíš.

To máš pravdu.

Ještě jsem nepotkala nikoho, kdo by chtěl vypadat starší.

A co tvoje výstavy?

Daří se ti?

Je to dobré. Jde to vážně dobře.

Tak povídej. Je to trochu...

náročnější na organizaci.

Tisk, novináři...

To je daň za úspěch.

Viděla jsem, co ti na stránku píšou fanoušci.

Banda lesbickejch mužatek.

No co, koledovala sis o to.

Viděla jsem tvoje nejnovější obrazy.

Vážně?

Úplně mě to dostalo. Je to nové, ale pořád to jsi ty.

Nedokážu to moc popsat.

Až budu mít peníze, tak si jeden koupím.

Nech toho, jeden ti dám.

Zaplatím ti. Ne.

Ano.

Je to pro mě důležité.

Můžu zaplatit v naturáliích.

To byl vtip. Špatný, ale vtip.

Bylo to vtipný.

A tobě se daří dobře?

Pořád učím děti.

Teď mám prvňáčky. Jsou starší.

Teprve začínám, ale...

je to skvělé. Oni taky, jsou šikovní.

Během prázdnin

jsem měla doučování pro ty, kteří měli problémy.

Jsou to moji miláčci.

Velmi zvláštní případy, ale...

jsou kouzelní.

Je strašně příjemné, když můžeš pomáhat.

Strašně mě to baví.

Zkouší, co vydržím, provokují mě.

Ale je to fascinující.

Přesně tohle jsi chtěla, ne?

Jo, myslím, že jo.

To je dobře. Je to skvělé.

Ale časově náročné. Nemám žádný čas na sebe.

Nechodíš ven?

Jo, ale s ostatními učiteli.

Noční kluby, staré město, restaurace.

Ale...

Často se vracím domů sama.

Chci říct, že nikoho nemám.

Nemáš žádného přítele?

Přítelkyni?

Měla jsem pár hloupých úletů, ale...

nic z toho nebylo.

Nedokážu se pořádně zamilovat.

Vlastně to chápu.

Partnerství není jednoduché.

Jsi pořád s tou holkou, která tehdy byla u tebe?

S Lise? Ano.

Jsi šťastná?

Jo.

To je dobře.

Je na tebe hodná? Jo, je hodná.

Úplně ji vidím, jak ti vaří, když se večer vrátíš domů,

ráno ti dává květiny.

To je její styl.

Hlavně to dítě, Aude... To mám hodně ráda.

Ona má vlastně dítě.

Vždyť měla krátce před porodem.

Kolik jí je? Tři roky.

Mám ji moc ráda, je legrační. Vycházíme spolu dobře.

Pořád spolu blbneme.

Učím ji spoustu věcí.

A Lise na nás křičí.

Nekecej...

Dvě děti v domě jsou hodně.

Je to moje rodina.

A co sex?

Baví tě?

Je...

Hrozný?

Není hrozný, ale je...

Nudný?

Já nevím, Adele... Nevím.

Není to jako s tebou.

Chybíš mi.

Chybí mi naše vzájemné dotyky.

Že už se nevídáme, nedýcháme společný vzduch.

Chci tě.

Pořád.

Nikoho jiného.

Všechno mi chybí.

Ale musím říct, že tohle mi strašně chybí.

Dovol mi se tě dotýkat.

Přestaň.

Neříkej, že to nechceš. Nevěřím ti.

Vím, že ti to taky chybí.

Sáhni si.

Dost.

Já nemůžu.

Promiň, nevím, jak dál.

Prostě nevím.

Nezvládám to.

Neomlouvej se.

Už mě nechceš vidět?

Ne.

Neodpustila jsi mi.

Ano, odpustila.

Ty už mě nemiluješ?

Jseš si jistá?

Ano.

S někým teď jsem.

To přece víš.

Ale nikdy tě nepřestanu mít ráda.

Vždycky to tak bude.

Celý můj život.

Promiň mi to.

Vždyť mě znáš.

Občas brečím pro nic za nic.

Znám tě zatraceně dobře.

Stává se mi to pořád.

Já vím.

Pořád bulíš.

Klidně běž, až budeš chtít.

Jo, dobře.

Ne, vážně.

Už tě nebudu obtěžovat.

Neobtěžuješ mě.

Dobře, tak já půjdu.

Tak už běž.

Běž, dělej.

Alexandře, vstávej. Sotva jsi sem přišel.

"Není třeba" od Alaina Bosqueta.

Nespěchej.

Kam pospícháš? Vyslovuj, ať ti všichni rozumíme.

"Není třeba" od Alaina Bosqueta.

Slon má chobot

na sbírání pistácií.

Není třeba se ohýbat.

Stačí. Adame? Můžeš pokračovat?

Víš, kde jsme skončili?

Žirafa má krk...

Hlasitěji, prosím. Začni od začátku.

Žirafa má krk, aby mohla spásat hvězdy.

Není třeba lítat.

Velmi dobře.

Prune?

Chameleón má kůži,

zelenou, modrou, fialovou, bílou,

aby se mohl ukrýt před zvířaty.

Není třeba utíkat. Děkuju.

Wassilo?

Básník má báseň, aby tohle všechno řekl,

a tisíce a tisíce dalších věcí.

Není třeba chápat.

Nemůžu uvěřit, že přišla. Už je to strašně dávno.

Ahoj. Ahoj, Adele?

Ahoj. Ahoj, Myriam.

Myriam, přesně tak. Neviděla jsem tě celou věčnost.

Máš krásné šaty. Modrou mám ráda.

Děkuju, to je milé. Můžu se tě na něco zeptat?

Můj synovec, Nicolas Rouillard. Říká ti to něco?

Říkal, že jeho učitelka se jmenuje Adele. To jsi ty?

Ano. Vážně? Jaký je?

Roztomilý.

Je to syn mojí sestry.

Chtěla jsem se na něh trochu přeptat.

To je vtipné. Učí se dobře? Vážně?

Je to zlatíčko.

Půjdu se rozhlídnout kolem. Ještě se uvidíme.

Zatím. Ahoj.

Jsi v pohodě? Ano.

A ty?

Jak ses sem dostala?

Pěšky. Bydlím kousek odtud.

Je to pěkná čtvrť.

Ráda tě vidím. Děkuju, že jsi mě pozvala.

Jasná věc.

Tak tohle jsou moje obrazy.

A za tebou je malíř Adé Bernard.

Dobře.

Tenhle je nádherný.

Je vážně úžasný.

Jako všechny.

Ahoj, jak se máš?

Pamatuješ si mě?

Líbí se nám to, ale máme pár otázek.

Od toho jsem tady.

Omluv mě.

Vidím tu starou Emmu, novou Emmu, modrou a červenou.

Nositelka života.

Vypadá naprosto klidně,

přesto je něco zneklidňujícíh v jejích očích.

Líbí se mi to. Napadlo mě, co si myslí.

Je v tom rodící se štěstí, ale také spousta utrpení.

Má nepřítomný výraz, přesto nás jaksi vábí.

Mezi všemi těmi barvami.

Hned se vrátím. Promluvíme si potom.

Sarah taky chodila na krásná umění.

Líbí se mi, co děláte.

Cítím z toho vášeň, pohyb v liniích.

Moc mluvíš.

Jsi umělecká rychlokvaška.

Ráda tě vidím.

Jak se ti to líbí?

Je to úžasné.

A vystavuje ji Joachim.

Když jsem dostala pozvánku, vzpomněla jsem si na vás.

Moc si to přála.

Bylo to dokonale načasované.

Je to vážně dobré.

A jak vidíš... pořád jsi tady.

To je příjemné vědět.

Ještě se uvidíme. Určitě.

Jak se máš?

Jak se máš? Dobře, a ty?

Jo, skvěle. Rád tě vidím.

Já tebe taky.

Pořád děláš ve filmu?

Teď podnikám s nemovitostmi.

Ještě hraju ve filmech, ale velmi málo.

Už mě přestalo bavit lízt režisérům pořád do zadku.

Raději budu pokrytecký podnikatel.

Líbí se ti výstava?

Není špatná. Ale není to zrovna můj vkus.

Ale ty jsi pořád stejně krásná.

Myslíš? Dokonce i ve skutečnosti.

Přijde ti to k smíchu?

Aspoň se znovu směješ.

Není pro tebe těžké vidět Emmu?

Vyjasnily jsme si to mezi sebou.

Máme v tom jasno.

Už jsi byla v New Yorku?

Ještě ne.

Cestování ti otevře mysl.

Jo, já vím.

Na chvíli ti ho ukradnu.

Pojď. Hned jsem zpátky.

Bylo to vynikající.

Moc děkuju.

Viděla jsem tě v jednom filmu.

Herectví k tobě sedělo. Vážně?