Original subtitles

Strašidelné, co?

Dávno jsem se naučil, že je dobré začít vyprávění pořádnou peckou.

Ale já na vás nebudu nic zkoušet. Řeknu vám to na rovinu.

V tomhle domě ve skutečnosti žije obyčejný farmář.

Takový obyčejný pohodář.

Pošlu na vás policajty!

Jak jsem říkal, žije na okraji tohoto maloměsta.

Jmenuje se to tu Hicksburg. Vážně, nežertuju!

Tak se to tu jmenuje... Hicksburg. Na mou duši.

Klidné, tiché městečko.

Mladí tu nenajdou žádnou zábavu.

Tedy... skoro žádnou.

Nicméně, je sobota večer,

a já si s parťákem dopřávám večeři v téhle luxusní restauraci.

Klasické setkání dvou gurmánů.

Oba jsme, dalo by se říct,

odborníci na investice.

Probírali jsme nejnovější vývoj trhu

a těšili se na klidnou partičku šachů, než se odebereme do postelí.

To je můj parťák.

Já jsem ten fešák nalevo.

Dáte si ještě něco?

Momentálně nemám na to, co bych rád.

- To je mi jasné. - Zadrž, holka, zadrž!

Poradila bys mi, jak se dostat...

Teď ani nepřečtu své vlastní písmo!

Poradila bys mi, jak se dostat

na naše první rande?

Mám nového kluka!

Aspoň jsem to zkusil.

Co jsme přijeli do města, tak nic než zkoušení neděláme.

Nikdy jsme sem neměli jezdit.

Člověk snad musí zapadnout mezi místní, aby si ho holky začly všímat.

Dej s tím už pokoj!

Jdem domů. Mám dost!

Počkej chvíli. Tohle je venkov! Věci tu chtějí svůj čas.

Vím, jak v tomhle městě vydělat rychlé peníze.

Nech toho, jo? Jdu spát.

A zítra ráno odtud mizíme!

Dneska chci nějaké povyražení.

Vyjedu si, a schválně co ulovím.

Bez šance. A nezapomeň, auto je z půlky moje.

Máš přední sedadlo. Já ho dneska moc nevyužiju.

I ty bejku! Samé řeči... a výsledky žádné.

- Chceš hodit do penzionu? - Ne.

Potřebuji rozchodit svá velká očekávání.

Nechci brzdit kola pokroku.

Nebo je to jen pokrok velkého kola?

- Co to ksakru bylo? - Blesk někde poblíž, co jiného?

Nejsou tam žádné mraky.

Jak jdou nábory, poručíku?

- Ujde to. - Co támhle ti mlaďoši?

Zajímalo by mě, na co tam čučí?

Říkám vám, že jsem viděl létající talíř.

Copak to tu máte, hoši?

- Duke prý viděl létající talíř. - Jenom jeden?

Jedním dneska dojem neuděláte, potřebujete aspoň šest.

A různobarevné.

Tenhle byl modrý!

Poručíku, chlapci tu básní o létajících talířích.

Duke ho prý viděl támhle.

Dávejte si pozor, aby vám za měsíc nevelel.

No jasně, už mě má. Táhne mě tam nohama napřed.

Nemáš dneska rande s Joan? Jo, má tu být v 9:30.

Nejspíš ladí nové šaty.

Netahej nás za nos. Všichni víme,

že čeká, až její táta vypadne z domu.

Takhle dlouho se žádné šaty neoblékají.

Musíte ale uznat, že musí umístit spoustu pěkných věcí na správné místo.

Jo, a všechny jsou moje!

Už jde. Mějte se.

- Ahoj princezno. - Ahoj Johnny!

Většina party je na Lover's Point.

Trapný způsob, jak trávit sobotní večer.

- Koukni. - Teda!

- Líbí? - Parádní!

- Jdu domů. - Čau, Jacku.

Další banda těch zatracených děcek na mém pozemku.

Lover's Point vypadá obsazený.

Doufám, že cestou netrefíme Larkinova býka.

- Nech toho, Bobby. - Do toho, dělej!

Tys mě vyděsila.

To je Oswald, Larkinův býk.

Vždycky se tu potuluje a chce pamlsky.

Ať jde to zvíře pryč!

Jednou vypil tolik piva,

že z toho na chvíli oslepl.

Vidíš? Nemusíš se ho bát.

- Už se nebojím. - Fajn.

- Tohle bys neměl dělat. - Co jako?

- Takhle vyhazovat plechovky od piva. - Proč?

Víš, jaké máme trable s panem Larkinem i bez pohazování plechovek.

Ať si Larkin třeba pukne. Tohle místo patřilo milencům dřív,

- než si z něj Larkin udělal pastviny. - Ale já...

Vím, co s tím.

- S čím? - S přemýšlením. Víc piva.

Počkej, ne tak rychle!

Nemůžu dýchat.

To znamená, že jsi zamilovaná...

Jsem tu s tebou, to ti nestačí jako důkaz?

To ano. A taky to, jak mě tvůj táta nesnáší.

Tak zlé to není!

Arte... Artie?

Artie, máme to! Trefili jsme jackpot.

Zhasni, troubo!

Artie, prober se! Jsme milionáři.

- To víš, že jo. Běž si lehnout! - Ale opravdu.

Tohle je pecka!

Hele, nechci tě přemlouvat. Ale tohle...

Můžeme spolu vystavovat

jediný opravdový létající talíř!

- Vzbudil jsi mě, abys mi řekl tohle? - Copak neříkám, že je to pecka?

Viděl jsem ho! Přesně jako všichni ti blázni, co o nich mluví.

Velký, kulatý a září. A dělá ty legrační zvuky jako...

Takhle!

- Takovéhle? - Jo, přesně.

A přistál tam, u Larkinovy farmy.

Skvělé, ne?

Dobrá... Dobrá.

Hele, já se tu snažím a ty mi nevěříš.

Nevadí! Zvládnu to sám.

Do toho, klidně si spi!

Prospi si klidně život.

Jet sem byl výborný nápad.

Ostatní nic netuší.

Stihneme se vrátit, než si všimnou, že jsme pryč.

Už se nebudeme muset tajně vytrácet.

Žádné schovávání před otcem.

- Tímhle to oznámíme. - Nádhera!

To přináší smůlu.

Nechápu, proč se ty talíře

vždycky ukazují až za noci. Kde myslíte, že je?

Co říkali ti kluci, tak severovýchodně od města.

Na stanici prověřím hlášení z radarů.

Měli bychom vyrazit.

Generála suspendovali, když nechal ten minulý uletět.

Tehdy nás armádní rozvědka pěkně vyšplouchla.

Vyšplouchla říkáte!

- Jen takový slovní obrat, pane. - To doufám, poručíku.

- Na jednu věc vás chci upozornit. - Ano, pane.

Vím, že jste v civilním životě byl mediálně činný.

- Kam míříte, pane? - Jen k tomuto:

Naším úkolem je předejít možné celonárodní panice

neposkytováním informací.

Příliš sdílný důstojník je to poslední, co nyní potřebujeme.

Já jsem o tuto pozici neprosil, pane.

- Vím o tom! - Jistě, pane.

- Říkám vám to na rovinu, Wilkinsi. - Ano, pane.

Jestli o tomto unikne jediné slovo, nechám vás odsoudit a zastřelit!

- Rozumíme si? - Ano, pane, pochopitelně, pane!

Dobře.

Tak běžte a probuďte seržanty Serkinse a Cartera.

- Ať si nabijí zbraně. - Ano, pane.

Pojď. Marníme čas.

- Koukej zhasnout! - Zdržuješ!

Chceš, aby nás Larkin chytil?

To by mělo trápit Joan. Její táta je městský prokurátor.

No tak, zhasni!

Teď bych se opravdu nechtěla nechat chytit.

Už tvého tátu vidím, jak se snaží mě z toho vysekat. Prostě noc za všechny peníze.

Opatrně, Johnny, ať netrefíme Larkinova starého býka.

Neboj, tuhle cestu znám poslepu.

- Máš nějak moc zkušeností. - Hodně zlato, ale ne dost.

Johnny, zpomal, nic nevidím.

Až do svatby žádné kibicování!

Pomalu, všechny nás zabijete!

Ten pitomec nesvítil, pane!

Oslnil mě, nic jsem neviděl.

Chceme tam dojet živí.

Už je to jen čtvrt míle k dálnici

Není se čeho bát. Klid.

Johnny! Johnny!

- Co to bylo? - Nevím, stalo se to tak rychle.

Nic jsem neviděl!

Co jsme to udělali?

To je nějaký chlapeček!

Pomoz mi, vezmeme ho do nemocnice.

Johnny!

Co je to zač? Je to hnusné!

Ta obrovská hlava...

K čertu. Zabil jsem to.

Johnny, dělá se mi špatně.

Johne, odvez mě prosím!

- Co se děje? - Nevím.

Když jsme to srazili, asi jsme prorazili pneumatiku.

- Takže tu zůstaneme? - Takhle jet nemůžeme.

Guma je mimo ráfek a já nemám rezervu.

Půjdeme k Larkinovi a zavoláme policii.

Úžasné!

On skutečně přistál neporušený.

Parádní příběh.

To vysvětluje modrá světla, o kterých mluvili naši piloti.

Zajímalo by mě, kolik nehod letadel to způsobilo.

Pokud to je vše co dokáží, máme štěstí.

Jestli se ale ukáže, že mají nepřátelské úmysly...

Pravda, pane.

Popojedem blíž, ať lépe vidíme?

Ne, bude lepší počkat tady.

Určitě nás sledují. Seržante, spojte mě s velením.

Nechám přivolat techniky ať se podívají dovnitř.

Volám velení...

Myslíte, že by to mohlo být z jiné planety, pane?

Poručíku,

až budete ve službě tak dlouho jako já,

naučíte se, že nemáte myslet, máte používat standardní postupy.

V tomto případě je standardní postup

- volat techniky, ne myslet. - Ano, pane.

- Pane, na drátě je velení. - Dejte mi to, seržante.

Chci to ohlásit.

Velení divize? Zde plukovník Ambrose.

Chci oznámit, že nedaleko Pallamského lesa přistál talíř.

Možná neslyšel.

Otevřete!

Haló? Pane Larkine?

Je tu někdo?

Johnny, nemáme právo vstoupit dovnitř.

Operátor? Spojte mě s policejní stanicí, je to naléhavé.

- Haló, policie? - Co máte za potíže, mládenče?

Tady Johnny Carter. Jsem na Larkinově farmě poblíž Pallamského lesa.

Ano... Jistě, chápu, viděl jste malé zelené mužíky.

Samozřejmě jsou z jiné planety.

Pokud je uvidíte znovu, pozdravujte je ode mě a pošlete je domů.

Sobotní večer. Klasický případ.

Myslel, že si z něj utahuju!

Neboj.

Na, vem si je.

Běž do kuchyně a zkus najít nějaké svíčky.

Zkusím ještě jednou policii.

Ten zatracený telefon nefunguje. Asi ho zničil blesk.

Vem si, v kuchyni je svíček ještě víc.

Něco je venku, koukalo to na mě!

- Uklidni se zlato, nic se neděje. - Je tam!

Uklidni se.

Co děláte v mém domě?

Srazili jsme něco autem, chceme zavolat policii.

- Dveře byly otevřené. - To neznamená, že můžete vstoupit.

Koho jste srazili?

- Nebyl to člověk, bylo to... - Já vím.

Jednou se to muselo stát.

Pořád se proháníte auty přes můj pozemek.

Určitě jste srazili jeden z mých vzácných kousků.

Jestli ano, tak za to zaplatíte, to si pište.

- Zavolám si policii. - Telefon nefunguje.

To říkáte vy. Běžte oba támhle.

Támhle.

Haló? Haló? Tak takhle je to.

- Nesrazili jsme žádnou vaši krávu. - Byl to malý zelený mužík, obluda!

- Vy jste něco pili? - Ne, pane.

To necítím terpentýn. To je alkohol.

- Vidíte to je zvláštní, já ho cítím také. - Ano, to už předtím.

Jak se jmenuješ, synku?

Johnny Carter. Pracuji na Mullonově benzínce.

Říkal jsem si, že už jsem tě viděl.

Ale my nesrazili žádné vaše zvíře.

Takový nechtěný spratek,

co se mi hrabal ve věcech.

Dobře, hlavně klid.

A vyřiďte svým kamarádíčkům, ať nejezdí přes můj pozemek,

jinak jim nasypu do auta broky.

A teď pryč. Vypadněte odtud!

Vím, kde si vás najít, když vás budu potřebovat. Ven!

- Co teď budeme dělat? - Musíme se vrátit a spravit to kolo.

Že se to muselo stát zrovna tuhle noc.

Pojď, zlato.

- Ano? - Haló, Sandy?

Tady Larkin. Potřebuji sem poslat pár policistů.

Ať vyženou ta muchlující se děcka z mého pozemku!

Já musím jít zkontrolovat dobytek.

Ať si pospíší, Sandy.

Takhle otravnou mládež jsem ještě neviděl!

- Co je to? - Nejspíš vítr.

Je tam někdo?

Drž se co nejdál od toho včelího hnízda.

Jejich žihadla mohou zabít,

ty můj malej.

Je tu někdo?

Spojte mě s Watkinsem 10536.

- Haló? - Arte? Joe.

- Poslouchej, teď mám i důkaz! - O co jde, Joe?

Hele, teď ti nemohu říct, o co jde. Přísahám, že si nevymýšlím, ale...

- Prostě ti to teď nemohu říct. - Proč?

Protože to nevím! Je to uvízlé pod autem.

Sedni do taxíku a přijeď. Potřebuji pomoc.

Tak to je fakt smůla, já jdu zase spát.

- Ale Arte! - Žádné ale. Měj se.

Počkej, nezavěšuj!

Uděláš pro mě něco?

- Vykliď ledničku. - Ledničku?

Jo. To, co přinesu, podléhá rozkladu. Musíme to dát na led.

- Rozuměls, Arte? - Vyklidit ledničku.

To je ono, Arte. Nebudeš litovat, slibuji.

Věříš mi, že ano? Za chvíli jsem s tím doma.

Jasně, všechno vyklidit.

Jo, všechno. Chápeš?

Chápu, chápu.

Chuligáni zatracení!

Ledničku...

Vyklidit...

Potřebuji klacek, abych to vyprostil.

Co to sakra dělám? Už jsem stejný blázen jako on.

Poslouchej!

Pojď, podíváme se, co to je.

To je jedno z těch malých stvoření. Živé!

Co dělá ten hluk?

Tluče nám do nárazníku auta

nějakým prapodivným kladivem.

Nejspíš si myslí, že auto může za smrt jeho parťáka.

Jak to myslíš?

Jako divoši třeba přičítají každou bouřku bohům deště.

Pojďme pryč, Johnny!

- Zlato... - Jak daleko ještě?

Ještě čtvrt míle k silnici, pojď!

Vyjděte ven. Nikdo vám neublíží.

Odpovězte.

Vesmírná lodi, slyšíte mě?

Odpovězte!

- Mám to ještě zkoušet? - Pokračujte.

Jste obklíčeni.

Myslím, že uvnitř nikdo není. Nejspíš je ovládaná na dálku.

Chcete tam jít a prověřit svou teorii?

Ne, pane. Nijak zvlášť.

Začněte přemýšlet nad tím, jak to vysvětlit,

aniž bychom uvrhli zemi do naprosté paniky.

Ano, pane.

Měli jsme se držet cesty. Tohle nejsou boty na tůru.

Určitě musíme tudy. Pojď, zlato.

Hele, policejní auto.

Tak ti nakonec asi věřili.

Vraťme se. Policie se o to už postará.

Promiňte, pane. Možná kdybychom vypálili pár ran, vyhnalo by je to ven.

- Aspoň by nějak reagovali. - Do toho.

Do toho, desátníku, vypalte pár ran.

Tohle není k ničemu.

Poručíku, chci čtyři dobrovolníky s acetylenovými hořáky.

Chci dovnitř a vidět, co ji pohání.

Ano, pane!

Takže znovu. Vy jste jeli bez světel?

Ano, ale o to tu vůbec nejde.

Byl tak malý, že vůbec nebyl vidět.

Malý?

Určitě neměl víc jak čtyři stopy.

A byl celý zelený, kromě rukou.

- Zelený? - Ano, pane.

Pro pána, jsme rádi, že jedete kolem, jsme celí vyděšení.

To chápu.

Joe, vem sem doktora.

Než to vezmu dolů na stanici, něco pro mě udělejte.

Nafoukněte tenhle balónek.

- Proč? - To je jedno, foukejte. Držte to rovně.

Ztrácíme čas!

Neuděláte něco s tím malým zeleným mužíkem?

- Klidně by to mohla být invaze! - Foukejte!

To vůbec nedává smysl.

- Test na alkohol? - Jo.

Slyšel jsi někdy takovou pohádku?

Zelení mužíci. Vesmírné lodě.

Zamlada jsme si vystačili s růžovými slony.

Ale ta dnešní děcka...

Ta holka mi říká: "Není to přeci člověk, že ne?"

Co ty na to?

A co čekáš?

Při všech těch vraždách co vidí ve filmech a tak.

Cítíš ten alkohol?

Ta děcka musela dát aspoň láhev tvrdého.

Pane detektive!

Mám to, můžeme už jet?

Na člověka, který spáchal závažný zločin,

jste překvapivě nedočkavý dostat se na stanici!

Zločin?

Neoznačujete snad zabití té obludy za zločin?

Tady se děje něco podivného.

Něco nebo někdo. Pojďte, jedeme.

Moment, chtěl bych to vysvětlit!

- Já... heleďte... počkejte. - Nastupte si!

Přečtěte si to, prosím, než to podepíšete.

To je nesmysl! Řekli jsme vám, co se stalo,

tak proč něco neuděláte?

To právě děláme, slečno.

To není prohlášení. To je doznání!

Přiznáváte, že jste řídil, že ano?

- Jistě, ale... - Se zhasnutými světly?

Ano, ale říkal jsem vám...

Ať už to víte nebo ne, řízení se zhasnutými světly

a zabití člověka je v této zemi zločin!

Zabití člověka?

Snad té zelené obludě, té věci,

neříkáte člověk!

A to nepočítám řízení v opilosti.

Až nám přijdou výsledky testu,

může to být další článek obžaloby!

Důstojníku, můj otec je městský prokurátor,

žádám, abyste pro něj poslal!

Na to jsem čekal.

Já se s vaším otcem znám, a už jsem pro něj poslal.

On to vyřeší.

Už neřeknu ani slovo, ani kdyby jste mě tloukli.

Tlouct tě? To se neomrzí.

Snažíte se být milý k mladému cápkovi,

a první co se dozvíte, že vás žaluje z užití třetího stupně!

Co je to o třetím stupni?

Ach... Tati!

Ti lidé se zbláznili! John a já zažíváme peklo.

Říkala jsi, že jdeš ven s Billem Thomasem,

ne s tímhle vidlákem!

Nezajímá tě, jak je to s tou obludou?

Slyšel jsem tu směšnou historku, když mi seržant volal.

Teď mě Joan poslouchej.

Bude-li to v lidských silách, dostanu tě odtud.

Co se toho kluka týče, dostane, co mu patří.

Tak děkuji. Moc děkuji!

Jsme připraveni k identifikaci, pane.

Hned jsme tam.

Pojďte prosím se mnou, provedeme formální identifikaci.

Počkejte, až to uvidíte, pane Haydene, pak uvěříte!

Jime, můžeme.

Nuže?

- Tohoto člověka jsem nepřejel! - Trváte na tom?

- Přejel jsem obludu! - Vidíte, nepřeháněl jsem.

- Malý zelený mužík, jak jsem řekl! - Už jsme toho slyšeli dost.

- Já to také viděla! - Víte, kdo to je?

Podle řidičáku, který měl u sebe,

se jmenuje Joe Gruen, a žije na 121 Maple avenue.

- Kde pracoval? - Co se mi podařilo zjistit, tak nikde.

Asi před měsícem s přítelem přicestoval do města.

- Přítel? - Spolubydlící.

Volali jsme mu, aby se dostavil k identifikaci,

- ale nebral to. - Chápu.

Mohu s nimi mít minutku o samotě?

Jistě, pane Haydene. V mé kanceláři.

Pojďte!

Díky, Jime. Ukliď ho.

Pojďte.

Poslouchejte, oba.

V jednom máme štěstí. Ten zabitý člověk není nikdo.

Jen jeden člověk bude mít zájem žalovat vás.

Jeho spolubydlící.

Ale tati, já přísahám, že Johnny...

Mlč! Johnny má aspoň tolik rozumu, že poslouchá.

Takže. Zítra si půjdu promluvit s tím spolubydlícím.

Uvidím, co se pro Johnnyho dá dělat. Do té doby nic.

Pojď, Joan, vezmu tě domů.

Bez Johnnyho nejdu.

Jak to jde?

Už tam skoro jsme. Jen co se dostaneme přes tenhle svár.

Opatrně! Nějaký výboj nebo co!

Rychle pryč! Pojď!

V Pallamských lesích cosi explodovalo!

- Co se děje? - Asi něco vybouchlo.

Co myslíš, že to bylo?

Joan, ty malé obludy, nebo co to je,

jsou chytřejší než my všichni dohromady!

- Proč myslíš? - Vzpomínáš, jak jsme viděli jednoho

mlátit do blatníku auta?

Co je na tom chytrého?

Nechápeš?

Zabili toho člověka a k tomu poškodili blatník!

Narafičili to na nás!

Ať to bylo cokoliv, shořelo to rychle.

- Pošlete tam hlídku. - Ano, pane.

A my mysleli, že mají vztek na auto!

Musíme se tam vrátit a najít důkazy.

Něco, čemu uvěří. Jinak půjdu sedět.

Ale jak, Johnny? Odtud nás nepustí.

Okno! Je dokořán!

- A co teď s těmi mladými? - Snad jsem je trochu přivedl k rozumu.

Blázni! Utekli!

Takže jste je přivedl k rozumu, ano?

Nastartované auto, bereme ho!

Nedávejte to do záznamu, přebírám zodpovědnost.

- Vy jste stále zde? - Jistěže jsem zde, kde bych měl být?

Viděl jsem vaše auto odjíždět, tak jsem se domníval...

Ti mladí mi ukradli auto!

Říkal jste, že přebíráte odpovědnost, doufám, že víte, co děláte!

Také doufám, také doufám!

Johnny, to ukradené auto mě hrozně trápí!

Co je krádež auta po tom všem?

Jdeme!

Vidíš něco, Joan?

Vůbec nic.

Johnny!

Nevzdaluj se ode mě tolik, hrozně se bojím.

Není se čeho bát, tímhle je zvládnu.

Co se tu děje, poručíku?

Máme vše pod kontrolou, spadla nám jedna stíhačka.

Také máme rušnou noc.

Spousta volání od lidí,

kteří prý viděli létající talíře a malé zelené obludy.

Nevíte, kde se to v nich bere?

To jste mě dostal, seržante.

Už je to tu zas, mějte se.

Johnny, to je nesmysl.

Policie to tu celé prohledala a nenašla nic.

Asi máš pravdu. Klidně se můžeme vrátit.

Promiň, Johnny, nějak se nemohu uvolnit.

Asi máš pravdu.

A to se to musí stát zrovna tuhle noc!

Johnny, je tu chladno.

Co je to, to děláš reflexivně?

Tady mi to přijde nějak přirozené.

Zajímalo by mě, jestli to viděl i někdo z party?

Jak to myslíš?

Poflakují se tam venku, a kdyby to někdo z nich viděl,

přesvědčilo by to policii, že si nevymýšlíme!

Někdy se mi zdá, že je jedno,

kolik mladých jim to říká, oni prostě neuvěří.

Jen nápad.

Zajeďme na Point, třeba tam někdo z nich je.

Co můžeme ztratit?

Co je tu k smíchu?

Myslela jsem, že se o svatební noci budu bát,

ale ne takhle!

Rychle, zabouchnu dveře!

Johnny, drží mě to! Drží!

Neboj, zlatíčko. Je to zavřené v autě.

- Jsi v pořádku? - Johnny, vem mě odtud! Prosím, Johnny!

Joan, máme to, chápeš? Získali jsme důkaz.

Jak to ale dostaneme na policii?

To máš pravdu.

Potřebujeme dostat někoho sem, aby to viděl!

Ale koho, Johnny?

Tam na policii měl tvůj táta pravdu v jedné věci.

Jediný zainteresovaný je spolubydlící Joea Gruena.

- Je naší jedinou šancí. - Ale kde je?

Nepamatuješ? Podle policie žije na 121 Maple street.

Tam ho najdeme!

- Ano, ano, pamatuji. - Pojď, půjdeme!

Pojedeme ale mým autem, už mě bolí nohy!

Jasně.

Kdo hlídá místo činu?

Zabit malými, zelenými mužíky, jo?

To je bezpochyby nejbláznivější věc, jakou jsem kdy slyšel!

Hele, můžete zavolat na policii a prověřit to s nimi?

Snažili se vás sehnat celou noc,

- nezvedal jste to. - Jo, to díky těmhle!

Když žijete s někým, jako je Joe Gruen,

musíte mít tajnou zbraň.

Zavoláte prosím na policii? Prosím!

Dobře, ale jestli jde o nějaký šprým...

Vůbec nás prosím nezmiňujte.

Pokud zjistí, že tu jsme, je s námi ámen.

Bez obav.

Haló, policejní stanice?

Tady je Art Burns. Žiju na 121 Maple street,

s kolegou Joe Gruenem.

Říkáte s Joe Gruenem?

Snažíme se vás sehnat.

Váš spolubydlící byl v noci zabit. Sražen autem.

Zabit? Víte, kdo to udělal?

Mladí, chlapec a děvče.

Momentálně nám utekli, ale zase je dopadneme, bez obav.

Takže jste je měli a nechali jste je utéct?

Jo... A byli úplně mimo!

Měl jste slyšet to vyprávění o malých zelených mužících.

- Slyšel. - Co jste slyšel?

Nic, to je fuk. Děkuji, důstojníku, děkuji.

Můžete sem zítra zajít identifikovat tělo?

Ano. Asi ano.

Říkáme pravdu?

Váš příběh sedí.

Joe se mi o tom snažil něco říct.

Půjdete s námi?

Nejspíš ano.

Pozor, netvrdím, že je tam pařát.

Ale pokud ano, chci mít jeho obrázek.

- Tak ten se povedl! - Co vás pobavilo?

Napadlo mě, co by asi Joe říkal, kdybych

ho předváděl jako první lidskou oběť mimozemšťanů.

Funguje?

Tomu náckovi, kterému jsem ji sebral, fungovala.

- Odzbrojil jste německého vojáka? - Jistě.

Tou dobou byl pochopitelně mrtvý.

Můžeme už jít?

Jistě. Dejte mi pár vteřin, vezmu si něco na sebe.

Neříkal jste, že vaše auto má policie?

Jistě, tohle patří Joan.

Sakra, baterie je skoro mrtvá.

Kdy jsi naposledy kontrolovala vodu?

Kdykoliv mě chlápek na benzínce upozornil.

Ne vodu v chladiči, vodu v baterii.

A to je co?

- Co do nás strčit? - Já jsem tu host, ne?

Dobře, dobře! Pojď, Joan.

Co tomu říkáte?

Chybí střecha, chybí motor, ale je tu parádní reflektor!

Někdo se tu bojí tmy?

Na to ho nemám!

- Na co tedy je? - Děvčeti se vždycky hodí extra zrcátko.

Takový kus šrotu!

Pozor na jazyk prosím, Elvis je velmi citlivý!

- Elvis? - Parta mu říká Elvis.

Sípe, kýve se, ale práci odvede!

- Zbavil jste se ho? - Ano, řekl jsem mu, že nám spadla stíhačka

- a že máme vše pod kontrolou. - Věřil vám?

Plukovníku, mluvíte s člověkem, který přiměl noviny věřit,

že 45 leté dámy jsou pubertální děvčata!

Tohle byla legrace.

- Máme skoro hotovo, pane. - Dobře.

Až skončíte, pusťte tam hochy z kamuflážního.

Ano, pane.

Do toho, chlapi!

Někde tu musí být! Podívám se na druhou stranu.

Nic nevidím!

Je tam. Musí tam být!

Moment, posvítím tam.

- Co to bylo? - Artie, viděl jsi to?

Něco jsem viděl. Rozhodně je to na podlaze.

Johnny, zhasni světla. Mysli na baterii.

Koukněte! Tomu bych nikdy nevěřil!

Vidět znamená věřit.

Johnny, přines mi foťák. Chci si to vyfotit!

To bude...

Je pryč!

Bylo to tam, viděl jsem to.

Když nás Art podpoří, uvěří nám.

O něm nebudou tvrdit, že je hysterický mladík. Zpátky do města!

Co to bylo?

Nevzrušuj se. Potřebujeme tě v klidu, až budeš mluvit s policií.

Ještě že mi to říkáš.

Sakra, baterie.

Vypni světla, to ti dá víc šťávy.

Dobrý nápad!

Vyndej zbraň!

Trefil jsem to?

- Nic nevidím. - Znělo to jako že ano!

Jsou v křoví!

- Kulky jim nevadí! - Jsi si jistý, že trefuješ?

Johnny, zapni světlo. Rozsviť!

Vadí jim světlo!

Vem si to. Dej mi světlo.

Co budeme dělat? Světlo slábne.

Baterie je skoro prázdná.

- Vypni to světlo. - Jo, pravda.

Už zase přicházejí!

Tak asi končíme.

Světlo slábne!

Pojďte, asi poběžíme!

Johnny!

Foťák! Blesk!

Pojď, teď nebo nikdy!

- Nějaké stopy života, pane? - Žádné.

Cokoliv tou lodí přiletělo, bylo zničeno.

- Zbyl jen popel. - Dobrá práce, pane.

Jste na to hrdý, že, poručíku?

- Na co, plukovníku? - Že jste součástí něčeho takového.

Chráníte vlast před invazí z vesmíru.

Jen pomyslete.

Jen tato zvláštní jednotka

a prezident Spojených států

se dozví, co se tu dnes stalo.

Myslíte, že víme, co se tu dnes stalo?

Jistěže ano!

Plukovníku, tahle supertajná záležitost je jako škrábání...

Když začnete, je těžké přestat.

Na co narážíte, poručíku?

Ven s tím!

Napadlo vás někdy, že mohou být

i jiné jednotky než naše, zahlazující jiné stopy?

Už nezvládnu ani krok, Johnny!

Musím si odpočinout.

Tady asi budeme chvíli v bezpečí.

Myslíš, že zabili Arta?

Nevím. Viděl jsem, jak ho berou a odnášejí.

Johnny, musíme mu pomoct. Musíme!

Nemůžeme ho nechat těm nestvůrám.

Co budeme dělat?

Nevím.

Johnny... Co se vzdát policii?

Děláš si legraci?

Nechápeš?

Pokud sem přivedeme policii, budou Artovi muset nějak pomoct.

Dobrý nápad.

Pojď, použijeme Larkinův telefon.

Tak to bychom měli.

- Ani stopa. - Dobrá noční práce!

Můžeme domů a trochu se vyspat.

Jo, a zítra si v novinách přečíst o zřícené stíhačce.

- Co jste říkal? - Nic pane. Vůbec nic.

Říkám vám, že jsme připraveni se vám vydat.

Přijeďte si pro nás na Larkinovu farmu!

Už vás nehledáme.

Proč se nejdete domů vyspat?

A co Joe Gruen?

Podle pitvy bylo příčinou smrti

srdeční selhání z přemíry alkoholu.

Tak vysoký obsah alkoholu v krvi prý koroner nikdy neviděl!

A co můj blatník? Prý prokazoval tu srážku.

No tak jste ho srazil. Ale to už byl po smrti.

- Po? - Jo, myslíme si, že byl opilý,

sjel s autem z cesty a dolů z kopce.

- Poblíž jsme našli láhev tvrdého. - Vy jste našli jeho auto?

Jo, tehdy nás to trklo. Musel se nějak dostat z auta

a vylézt zpět na cestu.

Vyčerpání a alkohol s jeho srdcem udělaly své

a tak zemřel.

Vy jste pak jeli kolem a přejeli ho.

Takže sem nepojedete?

A proč? Jste z toho venku.

A co jak jsme si vzali vaše auto? Stále nás chcete pro krádež auta!

Jedna z hlídek mé auto našla,

když jela prověřit pád toho letadla.

Ale přeci jsme ho stejně ukradli!

Nedělejte si starosti mladá dámo, váš otec se o vše postaral.

Hele, jeďte oba domů a pořádně se vyspěte!

A už neotravujte!

Pane Haydene.

Pane Haydene.

Na tátu je spoleh. Zase zapracoval.

Co Lover's Point?

Na to teď fakt není vhodná doba!

Neblázni, myslím partu. Ještě by tam mohli být.

Pomohou nám. Budou nám věřit.

- Proč myslíš? - Prostě to vím.

Nejsou jako rodiče nebo policie.

Nebudou nás mít za opilé nebo pitomé, nebo prostě jen mladé.

Asi máš pravdu. Pojď, půjdeme!

Zpropadená děcka!

Co to zas udělali Oswaldovi?

Dám ho do kupy!

Ty běž touhle cestou, já tudy.

Přepadly nás podivné obludy!

- Cože? - Tome, Liz, musíte nám pomoct.

A zajali ho!

Policie nám nevěří.

Pomůžete?

Ukážu vám cestu. Za mnou!

Míří k té mýtině,

jak tam býval hezký rybníček, pamatujete?

Jo, jo!

Dobře, parto. Teď všichni zhasněte.

Až se tam dostaneme, obklíčíme mýtinu.

Až budeme připraveni, dám takhle signál.

To bude znamení, že všichni mají zapnout světla.

- Rozuměli všichni? - Jo, jo!

Dobře parto, jedeme.

Johnny, počkej na mě!

Zůstala jsem tam vzadu sama.

Jedem. Pojďme, parto!

Hele, co se stalo? Kde to jsem?

- Jsi v bezpečí. Unesli tě zelení mužíci... - Sežehli jsme je.

Tak to je pecka, že jsem se z toho dostal. Hele, a neděláte si ze mě srandu?

Čím to, Johnny?

Jako u jeho parťáka. Otrava alkoholem!

Ty příšery své oběti zabíjejí vbodnutím alkoholu.

- Čistý alkohol! - Jak to že neumřel jako Joe Gruen?

Nech mě domluvit!

Neumřeš, pokud jsi už předtím nebyla opilá.

Pokud ano, smůla.

Přebral... Prostě přebral.

Co se to děje? Jak jsem se sem dostal?

- Co je to? Nějaký žert? - Vzpomeň si. Vzpomeň!

Je to marné, Johnny, na nic si nevzpomene.

Jasně, jako kdokoli, kdo byl v deliriu.

Teď mě mládenci poslouchejte!

Opili jste mi býka.

Já teď vezmu zákon do svých rukou.

Pokud nezmizíte z mého pozemku do 60 vteřin, budu střílet.

Vsadím se, že nám nikdy nikdo neuvěří.

Jasně že ne! Konec konců, jsme jen praštěná děcka.

No tak. Zmizte!

A co když se vrátí?

Nebo co když jich je kolem víc?

Nejlepší asi bude, když příště

narazí na někoho stoprocentně dospělého!

Mlaďoši zatracení!

No co! Být mladý má i své výhody.

Hej, Paule! Paule!

Co kdybys mi šel za svědka?

Johnny, přeci se nemohu vdávat takhle!

- Tak si prohodíme šaty. - Tak to bys mi mohla dělat družičku!

- Hele, nesjeli jste z cesty? - Ne, právě jsme se na ni vrátili!

Naskoč a jedem!

Tak to je můj příběh.

Chudák táta.

Johnny mi Joan pomohli na něco málo si vzpomenout.

Ale napsal jsem to já, jasné?

Podle skutečných událostí?

To je na psaní knížek právě pěkné...

Platíte dřív, než čtete!