Original subtitles

SOUKROMÉ NEŘESTI, VEŘEJNÉ CTNOSTI

Proč kouříš?

Koukej...

naše budoucí Císařovna spí.

Vidíš to?

Nedokázal jsem ji vzbudit ani pistolí.

Podívej...

Nosí císařský znak naprosto všude, dokonce i na kalhotkách!

Nikdy jsem nepoznal ženu hloupější, než je moje manželka.

Víš proč pořád jenom spí?

Protože sní o tom, jak skvělé to bude, až se stane Císařovnou.

Přísahám; řekla mi to. Víš, že nikdy nelžu.

Je to něco, co ctím; vždycky rozeznám lež.

A když se probudí, jediné na co myslí jsou šaty, které dostane věnem.

Podvlíkačky, pyžama, punčochy, všechno s emblémem Císařství.

Ale co myslíš, že dostane ve skutečnosti?

Ode mne teda určitě nic -

Navzdory otci! ...grafoman jeden,

pořád mi píše dopisy a pořád se ptá:

"Plníš své povinnosti, synu?"

"Uvědomuješ si, že pro budoucího Císaře, je povinností zajistit si následovníka?"

Následovníka? Jasně! Následovníka Přemýšlel jsem, že ji zabiju...

Mohl bych ji strčit do vody; ani plavat neumí!

Právě teď určitě sní o tom, že je Marie Antoinetta...

Ve versailleské zahradě, posílá všechny na gilotinu; hopla!

Bylo by lepší poslat na gilotinu ji!

Ale teď musím čurat! Nech mě vyčurat! Počkéj, už to neudržím!

Ajajaj, já nešťastná!

- Tady! - Musím... - Tady!

Udělej to do klobouku.

- Pojď... - Skvěle! - Pojď sem, drahá.

Dej to sem. Chci to. Dej mi to!

Srdce slunečnic vítá mě a ne Císaře.

Ten, kdo chce dorazit nepoznán, se nesmí prozradit -

a určitě ne nabízením květin.

- Miluješ mě? - Ano, ano.

- Zradils mě? - Nikdy.

Ani s tvou ženou?

Ani s mou ženou.

A ty?

Ó, ano!

Ale slíbila jsem bratrovi, že ti to nepovím.

Už jsi splnil svou povinnost?

Ještě ne. Chceme počkat na tebe.

Nechť nikdy není opomenut smysl mého drahého starého otce pro etiketu.

Na počest šťastného, a já doufám, že definitivního odjezdu mé manželky...

...si znovu nasazuji své kalhoty.

- Vivat! - Vivat!

Vivat (žij), buj, kveť!

Ještě´s mi nevyprávěl o svých dobrodružstvích...

Co jste ty a Sofie dělali?

Nedaleko odtud jsme náhodou narazili na cirkus, tak jsme zastavili podívat se.

Byla to nanejvýš zajímavá podívaná.

- Měli dokonce trpaslíky na létající hrazdě, vznášeli se nám nad hlavami. - Vím o nich:

byli na zámku na narozeninách mé ženy.

Měli pro ni mít vystoupení, ale ožrali se a já s nimi.

Vlastně byli ožralí i tentokrát v cirkuse. To je to, co mě tak fascinovalo.

Klauni si strhli kostými a skákali dokola nazí.

No jasně. A byla tam taky jedna britská baronka.

Měls ji vidět - jak socha, úplně v tranzu!

A principál se procházel mezi lidmi,

měl na sobě masku, která vzbuzovala respekt a křičel: "HUDBA"!

"Pojďme pojďme pojďme! Dneska si v našem představení také můžete zahrát!"

"Zde uvnitř můžete spatřit cokoli se vám zachce!"

”Kupředu krok a odhal svoje pravé já!"

”To je klíč k našemu úspěchu”

Sofie a já jsme vyprskli smíchy.

...řekli jsme: "To je ale štěstí! Tak to jsme natrefili na správné místo"

...řvu na něj "Pane principále!"

"Povím vám příběh svého života - to je hned na román!"

A on přišel ke mně, odložil masku a říká:

"Okamžik. Ještě než povíte svůj příběh ctihodnému obecenstvu,

"chci ho slyšet já - já posoudím, jestli je opravdu tak zajímavý".

"Ujišťuji vás, že je nesmírně zajímavý! " ...já na to.

"Abych nějak začal, pane principále,

"co by jste řekl na to, že já a má sestra jsme milenci?"

"...ačkoliv zrovna to jedeme dělat na trojku,

"s dědicem trůnu, který je zároveň náš nevlastní bratr."

"To celé je možné proto, že naše matka, když byla mladá a krásná,

byla Císařovou milenkou..."

"My tři se velmi milujeme a nikdy nechceme být odloučeni."

"’A co na to Císařpán?’", můžete se zeptat... "Občas, když už je trošičku picnutý,

říkává 'děti moje'’".

Vlastně to toho principála vůbec nezajímalo.

Ne ne ne, to neříkej. Náhodou odpověděl slavnostním tónem: "Bylo by to zajímavé, kdyby to byla pravda."

"Ale to je pravda!", já na to, "celičké pravda a nic jiného".

"Jak mi to dokážeš?", povídal.

"Jak pravdivá je pravda bez důkazů?"

Jak dlouho myslíš, že nás nechají dělat to, co děláme?

Ty jsi ale naiva!

Jediné, co si vezmeš do hrobu, je pocit z naplněného času.

Nepočítej dny.

Není to takové, jako kdyby otec nevěděl.

A on vždycky... ...bere věci velmi vážně. I to, jak si hrajeme.

V podstatě nám prokázal akt lásky, těch pár dní nazpátek...

...když nechal pozavírat všechny naše známé...

- Víte o tom? - Ano.

A oni mluvili...

...byli donuceni vypovídat, že existuje námi organizované spiknutí.

Tak proč nás nezavřou?

Způsobit skandál? Nikdy.

On přeci nemůže přiznat, že proti němu vlastní syn něco osnuje.

Chci otce přimět k tomu, aby nás zavřel.

To je jediná naše zbraň.

Vyslanec vašeho Císařského otce dorazil...

...a chce s vámi mluvit.

Pojď. Zablbnem si...

Má úcta, plukovníku. S potěšením shledávám, že jste se stal generálem?

Děkuji, vaše výsosti.

A vidím, že máte sebou stráž.

Můj otec je tak velkorysý k těm, kteří mu projevují loajalitu.

Vaše výsosti, mám rozkaz...

Promiňte mi, ale nejprve se umyji.

Jsem zde jako zástupce Jeho Císařské Milosti.

Chystáte se mě zatknout?

Vaše Výsosti. Císař mě poslal, abych vám odevzdal dopis od něj.

Hleďme!

Pěkné...

Deštníky!

Myslím, že bude pršet.

Á, ano...

Často se rozprší, když je takhle jasno.

Přijměte přístřešek, generále, pokud chcete.

Vemte si je!

Náš Svatý Vládce nás ve svých dopisech učil

že pes je nejlepší přítel člověka.

vezmeme-li to odzadu, neznamená to náhodou, že pokud pes honí někoho za účelem pokousání,

tak tento není ani přítel, ba ani člověk???

Náš Svatý Vládce nás také učil,

že nic není víc zahanbující, než háravá fena...

a to proto, že je nestydatá.

Dělá to všude kde může a vůbec jí nevadí, kdo se dívá...

Náš Svatý vládce nás naučil mnoho užitečného

a protože je vysoce kultivovaný,

své soudy o věcech má pevně precizované.

Čím jsme dospělejší, tím více pravidly nás zahrnuje...

a nutí nás se je učit zpaměti.

Rodina, plození, vláda, hřích: na každé téma má vhodné přísloví.

Takže teď, když už známe všechny císařské doktríny,

každý den po obědě,

provádíme duchovní a tělesná cvičení, abychom se jich zbavili.

Děláme to, protože je jich příliš mnoho, jedna odporuje druhé

a všechny odporují tomu, co cítíme my.

Víš co...

Zrovna mě napadla skvělá věc.

Povídej.

Jestli je fakt dobrá, dáme se do toho a hned ji zrealizujeme.

Zítra přijedou naši přítelé z cirkusu na zámek.

A my bychom při té příležitosti mohli uspořádat obrovskou párty.

Pobavíme syny a dcery nejvznešenějších rodin v zemi.

Pobavíme se a kromě toho všeho, opijem je.

Terezin žlutý prášek přidaný do šampaňského v pravý okamžik dovede zázraky...

A já to pak všechno nafotím...

Chci je vidět ožralé,

sjeté a bez zábran

na každé z těch fotek.

S takovými obrázky v rukou už nebude tvůj otec schopný potlačit skandál.

Pod pokličku schovali už příliš mnoho nebezpečných tajemství a příliš dlouho kupčili s bezúhonností.

Dodáme dokumenty. Ukážeme důkazy. Vyvoláme vřavu!

Všechny děti Císařství poplivou své otce!

Ať žijí zrádcové!

Ticho. Začneme slavnost pěkným rodinným portrétem.

Okamžik...

Trochu vpřed.

Koukej tam.

Úsměv.

- Fajn. - Ještě počkej!

Kde je Tereza? Jdi a přiveď ji.

Terezko, nepřidáš se k nám na fotografování? Pospěš.

- Ano. - Pojďme. - Počkej... nejdřív si srkni tohohle.

Je to dobré, že? Dobré... ještě trochu...

Pojďme.

Počkej.

Jdem.

Připraveni? Nehýbat...

Už jsou tady! Cirkus Pravda dorazil.

Pozdravte Marii!

Tak jsme tu.

Baronka de Gallis.

Polib mě.

Nejskvělejší mládež Říše je nám k dispozici.

Prosím!

Baronka von Beck Delo, Komtesa von Trollen, Princezna Fabrizius von Deker,

Komtesa von Anschel, Giuliana Freiton Kapdeburg, Ernst Edel von Bock Paulus,

Komtesa Koburg-Kohari...

a Baronka Von Tan Antje Schmidt.

- Vítejte na zámku! - Prosím pánové...

- Musíte ochutnat šampaňské. - Zde je.

Je to speciální značka... ...velmi speciální...

Bude vám velmi chutnat, uvidíte.

Dodali nám je zdaleka, speciálně na tuto slavnost...

Prosím, komteso...

Drahý princi, proč nepijete?

Už jste si vzali pohár?

Prosím...

A nyní: "Na vaše zdraví".

- Vy jste ještě stále nevypila svůj nápoj. - Ne...

Má drahá!

Co si myslíte o našich maďarských tanečnících?

- Jsou výborní, nebo ne? - Ano, ano, určitě jsou.

- Je vše připraveno? - Vše podle plánu.

Prášek je velmi účinný.

Uvidíš!

Vivat! Žij, Buj, kveť!

Další přípitek!

Pozor! Pozor!

Nyní začínáme velikou taneční soutěž.

Zrušili jsme veškerá pravidla etikety.

Pokud je vám horko, nestyďte si odložit své šatstvo!

Kompletní nahota je dobrá pro zdraví!

Jedna! Dvě! Soutěž začíná!

Pojď!

Tanec pokračuje! Jedeme!

- Hej! Je čas pořídit nějaké fotky. - Ne, počkej.

Ještě nejsou dost...

Jedeme! Vstávat!

Do toho! Soutěž pokračuje!

Vzmužte se! Pokračujte v tanci!

- Tancujte! - Pojďme!

Tančeme!

Juliano, přitvrď, pojď! Pokračuj, Juliano!

Poračuj!

Antje Schmidt, ještě, pojď, pojď, pojď, pojď! Ještě! Sílu do toho!

Tak tohle bude skvělý obrázek.

Stronzo! Vydržte!

Vidíš? Horečka vzrůstá... ...a ještě poroste...

Ticho! Ticho! Ticho!

Dámy, pánové, dospěli jsme ke zlomovému okamžiku následníkovy slavnosti.

Přátelé baronky Marie...

...nás nyní pobaví svojí proslulou revue:

"Lidé a masky jaké nosí".

Každá osoba má mnoho tváří:

tvář pro každou příežitost...

pro každou situaci...

a pro každou emoci.

Kdo ví, kolik tváří má náš Svatý Vládce???

Mohu se podívat?

Ó, to je tak dobré!

Dejte mi ještě šampaňské!

Tady máte. Pijte! Pijte!

- Prosit! - Prosit! - Prosit!

Okamžik, prosím!

Velmi důležitá okolnost...

Právě před hodinou Císař abdikoval ve prospěch svého syna.

Tato zpráva přinesla mnoho radosti pro ty, kteří jej vroucně milují!

On, do včerejška pouhý dědic trůnu,

- dnes je naším novým vládcem - Vivat!

Kořte se mu!

Stůjte ve špalírech!

- Vivat našemu Císaři! - Vivat!

Vivat našemu novému vládci!

Dneska bude naší novou Císařovnou baronka Marie.

Rozhodl jsem se rozvést se svoji dosavadní ženou, protože ji nemiluji.

Vzal jsem si ji pouze z vůle svého vládnoucího otce. Ale miluju Marii!

Je krásná, mladá

a inteligentní.

A nyní všichni políbíte ňadra

své nové Císařovny...

Vivat Marii, naší nové císařovně!

Vivat novému impériu!

Pozor, pozor! Ustanovuji svého přítele, hraběte,

ministerským předsedou našeho velkého impéria.

Jeho sestra Sofie se stane jeho ženou.

Vivat! Vivat ministerskému předsedovi!

Vivat Sofii!

Byl opovrženíhodným tyranem!

Chci, aby jste se všichni stali mými ministry!

Má žena, nová Císařovna rozdá ministerské funkce!

Ten by byl dobrým ministrem zahraničních věcí, nemyslíš?

Princ Fabrizius von Deker!

Ten má pěknej zadek: šéf policie!

...i všechno ostatní...

No jasně - udělej ho ministrem vnitra!

Slyšte, slyšte!

První část jednání o nových ministreských křeslech

bude destrukce starého režimu!

Pozor dámy a pánové!

Jeden z našich hostů se zavázal zaplatit daň

na paměť svého děda, Generála von Beck, hrdinu od Custozzy a Königgrätzu.

Tento bojovník věnoval celý svůj život vlasti

bez plýtvání byť jediné minuty na ženách.

Jeho sexuální apetence byla uspokojována zřídkavými setkáními s krocany,

protože, jak řekl, ti nezpůsobují žádné potíže a netrvají na tom, aby je člověk poslouchal při hloupém žvanění.

Nikdy nepláčí, nikdy vás neopustí kvůli některému z vašich podřízených

a mimo to všechno

pouze oni umírají doopravdy pro lásku...

Kde je Generál?

Když jsem byl na vojenské akademii, byl mým poručníkem.

Na rozkaz mého otce nechal postavit do mé ložnice školní tabuli.

Každý den na ni napsal všechny mé nedbalosti, poklesky a přečiny.

Každý měsíc je sepsal a v dopise poslal mému Císařskému otci.

A můj otec odpověděl návrhem toho anebo toho trestu.

A Plukovník se jeho vykonání zhostil s nepopsatelným potěšením.

Nedovedeš si představit, jak šťastný byl, když měl nařízeno vzít do ruky bič.

Můj drahý Plukovník.

Máma zmizela, už je dávno pryč,

táto, co tě čeká za konec???

Ty si rád hraješ se životem, že?

Ano, rád.

Promiňte vaše výsosti, ale mám rozkaz vás zatknout.

Opravdu? V tom případě...

Jsem vám k dispozici.

Počkat!

Nikdo se nedotkne nového Císaře! Nikdo, ani generál ne, že, přátelé?

Nechte mě!

Šiju černé roucho, máte na ně vlnu?

Ano pane, ano pane, celé tři šířky...

Jednu pro pána a jednu pro dámu,

...a jednu pro chlapečka, co žije dole u jezera...

Dost! Dost!

Nechte mě!

Za tohle zaplatíte!

Co je lepší: vyměřovat trest, nebo být trestán, co myslíte?

Pojďte, vaše výsosti.

Dejme mu okusit jeho vlastní medicíny - trochu vojenské disciplíny!

Poranil sis nohy?

Chuďátko! Jsi zraněný?

A co tvoje svaly??

To si vedeš dobře, ve svém věku!

Všechny vás zabiju!

Dost!

Dost!

Nemá smysl to otvírat.

Proč?

Jsem si jist, že mi otec píše, abych mu neprodleně odevzdal fotografie orgií

a abych se nechal zatknout...

- ...sám. - Jistě!

Sám jsi jenom děcko - i když trochu vzpurné...

Společně ho znemožníme před veřejností, politicky...

Musel by nás zavřít a postavit před soud.

To je co chceme my, ne co chtějí oni...

Já vás nechci líbat!

Nefňukej - tohle není pohřeb!

Oni ti nic neudělají, uvidíš!

Tohle je nezajímá...

Jděte teď.

A nezapomeňte!

Proč je necháváš jít?

- Co ti provedou? - Nevím.

- Chceš, abych zůstala? - Ne, jdi.

Vracíš se?

Už jsem se unavila tím životem doteď.

Chci zůstat s vámi!

Necháte si mě?

Tuto zdvihám na náš nadcházející proces, který se stane nejsenzačnější v tomto století!

Řeknu vše, co vím o panovníkově soukromém životě.

A každopádně vysvětlím nepřestávající lži, kterými se kryje,

když zavírá naše přátele.

...tedy ty, jejichž otcové nejsou tak významní.

Připíjím na jejich nevinnost.

Vojáci povídali, že je vaše chování bezectné

a že jste všichni zešíleli.

Ubozí vojáci! Sami o sobě jsou správní chlapci.

Pokud královská stráž tvrdí, že jsme se pomátli, je to pravda. Mužové mého otce mají vždycky pravdu!

Hele! Hele! Já se úplně pomátl!

- Ty ses zbláznil! - No jasně!

Opatrně, prosím tě!

Pojď, sladký princi!

Ukažme královské stráži,

ja někdo umí být šílený, bez toho, aby doopravdy byl...

A třeba jim dojde, jak nedovtipný může být ten, kdo se nedovtípí,

že ten, kdo se šíleně chová, ještě šílený nemusí být...

Zde přichází Vládcova elitní garda.

Srdce vlasti bije v pravý čas svým tvrdým, odměřeným krokem.

Pojď! Nesmíme je nechat čekat!

Stát!

Stůjte!

Zpět do řady!

Dávejte pozor! Tohle jsou nebezpeční šílenci!

Nebojte se, hrdinové!

Všichni následujte našeho zázračného císaře!

Vraťte se! Zpět do řady!

Pojďte zpět!

Pozor, pozor, prosím!

A je to!

Dost! Řekl jsem dost!

- Výsosti! - To je váš drahý tatínek!

Vidíš, jak se o nás zajímá!

- Výsosti, mohu s vámi mluvit? - Se mnou, ne...

každopádně zde je váš syn.

Jak jsi starý, otče?

Všechny ty vrásky!

Copak je život tak těžký i pro ty, kteří kolaborují s Vládcem?

Ty pokrytecká svině!

Celý život jsi nedělal nic, než že ses hluboce klaněl před Císařem.

Abys popohnal kariéru, dokonce jsi dostrkal matku, aby se s ním vyspala.

Kolik nevinných lidí jsi nechal zavraždit?

Schvalovals všechna zla svého tyrana bez zahryzání svědomí.

A teď nám sem přijdeš kázat, že jsme zlí a zdivočelí???

Nám!

Ubohý otče.

Jedna, dvě. Jedna, dvě.

Jedna, dvě. Jedna, dvě.

Jedna, dvě. Jedna, dvě.

- Jak ti je? - Dobře...

Jsem fakt šťastná.

Ale teď bych spala.

Promiňte. Už nemůžu dál čekat.

Mám určité rozkazy.

Doufal jsem, že... ...zachráním svoje děti.

Co chceš dělat?

Nevím.

Pojďme!

- Co to je za hudbu? - Nebojíš se?

- Proč? - Nemůžou mi nic.

Můžou tě zabít.

Kvůli čemu?

Jsou tací, co jsou placeni od toho, že vymýšlejí důvody...

Tělo korunního prince...

bude ponecháno s tělem dívky

Zbylí budou odstraněni.

Pokud máte slzy, drazí přátelé, nechte je kanout.

Já, prostý, počestný muž,

který nemá ducha, dar slova ani schopnost

pohnout silou slov lidskou masou,

já nepřišel, drazí prátelé, okrást vás o vaše srdce,

ale promluvit s úctou a udělat počet z pravdy.

Následník trůnu spáchal dnes večer sebevraždu...

poté, co zabil ženu, kteru miloval,

tu, již by si ze státních důvodů, nebyl mohl nikdy vzít za manželku.

Tento muž, vyvolený Bohem k naplnění nejvyšších očekávání,

předurčený svým narozením stát se Otcem svého lidu,

srazil sobě hlavu.

Pouze ty suď, ó Pane, jestli byla vina jeho.

z angličtiny přeložil uživatel csfd.cz garmon (garmonbozia@centrum.cz)