Afrikaans
Akan
Albanian
Amharic
Arabic
Armenian
Azerbaijani
Basque
Belarusian
Bemba
Bengali
Bihari
Bosnian
Breton
Bulgarian
Cambodian
Catalan
Cebuano
Cherokee
Chichewa
Chinese (Simplified)
Chinese (Traditional)
Corsican
Croatian
Czech
Danish
Dutch
English
Esperanto
Estonian
Ewe
Faroese
Filipino
Finnish
French
Frisian
Ga
Galician
Georgian
German
Greek
Guarani
Gujarati
Haitian Creole
Hausa
Hawaiian
Hebrew
Hindi
Hmong
Hungarian
Icelandic
Igbo
Indonesian
Interlingua
Irish
Japanese
Javanese
Kannada
Kazakh
Kinyarwanda
Kirundi
Kongo
Korean
Krio (Sierra Leone)
Kurdish
Kurdish (Soranî)
Kyrgyz
Laothian
Latin
Latvian
Lingala
Lithuanian
Lozi
Luganda
Luo
Luxembourgish
Macedonian
Malagasy
Malay
Malayalam
Maltese
Maori
Marathi
Mauritian Creole
Moldavian
Mongolian
Myanmar (Burmese)
Montenegrin
Nepali
Nigerian Pidgin
Northern Sotho
Norwegian
Norwegian (Nynorsk)
Occitan
Oriya
Oromo
Pashto
Persian
Polish
Portuguese (Brazil)
Portuguese (Portugal)
Punjabi
Quechua
Romanian
Romansh
Runyakitara
Russian
Samoan
Scots Gaelic
Serbian
Serbo-Croatian
Sesotho
Setswana
Seychellois Creole
Shona
Sindhi
Sinhalese
Slovak
Slovenian
Somali
Spanish (Latin American)
Sundanese
Swahili
Swedish
Tajik
Tamil
Tatar
Telugu
Thai
Tigrinya
Tonga
Tshiluba
Tumbuka
Turkish
Turkmen
Twi
Uighur
Ukrainian
Urdu
Uzbek
Vietnamese
Welsh
Wolof
Xhosa
Yiddish
Yoruba
Zulu
Tři týdny a pět dní.
Cítím, že je toho tolik, co bych měla říct.
Ale nemám slov.
Všechno, co vím, je,
že jsi mrtvá už tři týdny
a pět dní.
Matka by neměla pochovat své dítě.
Nerozumím tomu.
Snažím se, ale nejde to.
Byla jsi moje maso a krev, celý můj svět.
Milovala jsem tě.
Proč to nestačilo?
Jako by se kolem mě shromáždila temnota.
Dusí mě jako noční můra.
Mami?
Ano?
Minulý týden jsme si domluvili schůzku ohledně odvykání kouření.
- Samozřejmě. - John.
Ano, já vím.
Prosím, vstupte.
- Přinesl jsem koblihy. - To je hezké.
PSYCHOLOG A HYPNOTERAPIST SUSANNE EGHOLMOVÁ
Posaďte se. Hned jsem u vás.
- Moje kancelář je tam. - Ano, omlouvám se.
Taková nástěnka je fajn. Udržuje vzpomínky živé.
Nevím, co o mně víte, ale už 10 let
pomáhám pacientům se životními krizemi,
závislostmi a nutkáním. Používám hypnózu.
Nebude vám to vadit?
Nesnídal jsem a snídaně je nejdůležitější jídlo dne.
Samozřejmě.
Jen chci, abyste věděl, že můžete mluvit o čemkoli.
Moje matka mi vždy říkala, že otvory v koblize jsou jedovaté.
Takže...
- Proč chcete přestat kouřit? - Hodně kouřím.
- A kolik to je? - Přes 60 denně.
- To je hodně. - To říká i moje žena.
- Poslala vás sem? - Ne, ne. To byl můj nápad.
- Takže chcete přestat kouřit. - Přesně tak.
A proč dnes? Proč jste za mnou přišel dnes?
Už je toho na mě moc, takže...
- Takže jsem tady. - Jak to?
Doma to také není ideální.
Jak to?
Jde o mého nevlastního syna, Benjamina.
Zemřel.
Bylo mu deset. Náhlá srdeční zástava.
Před třemi týdny zkolaboval. Jen tak a teď je mrtvý.
To musí být hrozný šok.
To ano.
Byl to sice můj nevlastní syn, ale znal jsem ho více než osm let.
Jeho otec byl idiot, takže jsem tady byl pro něj.
Byl to hodný chlapec.
Opravdu byl.
Měl hlavu plnou vlasů,
pihy, velké uši a vždy veselý úsměv na tváři.
Všemu se smál.
Nikdy neřekl ne. Měl rád dobrodružství.
Vždycky mě chytil za ruku
tou svojí malou, ulepenou ručičkou.
Usmál se na mě a já se taky usmál. A byl jsem šťastný.
Co...
Co si myslíte?
Chápu, že o tom musíte mluvit.
Je to zvláštní, protože já...
Předtím jsem o smrti moc nepřemýšlel.
Smrt byla jen pro ostatní.
Ale...
Jako by se ve mně něco zaseklo.
Něco špatného.
Řekněte mi, co se zaseklo.
Jak se cítíte?
Zkuste mi ten pocit popsat.
Neměl bych tady být.
Byla to chyba.
Je přirozené mít pocity a myšlenky, o které se nechcete dělit.
Nemusíte se o ně dělit.
Dívám se na svou ženu a vidím jen...
...kus masa.
Hromada masa, které vzlyká, pláče, fňuká.
- Tohle nemůžu. - Johne, posaďte se, prosím.
Vedete si dobře. Neodcházejte.
Když zažijete velkou ztrátu
můžete mít pocit, jako by vám ztuhlo tělo.
Jako by se váš nervový systém vypnul tváří v tvář velké fyzické bolesti.
Zkuste popsat, co cítíte,
když myslíte na Benjamina a vaši manželku.
Nic.
Mám chuť si zakouřit, to je vše.
Myslíte tedy na cigarety.
Jediné, co chci, je vykouřit cigaretu. Chápete to, že?
Je zcela normální chránit se před silnými emocemi.
Abyste se přes ně dostal, soustřeďte se na něco konkrétního.
Například na balíček cigaret.
Vezměte si jednu.
Zapalte si.
Naplňte plíce kouřem.
Uklidněte se.
Na okamžik na všechno zapomeňte.
A co vaše manželka?
Také má ráda koblihy?
Ano, ale jen ty s pudinkem.
Já mám raději tyhle.
- Mám rád koblihy s polevou. - Chápu.
- A Benjamin? - S polevou.
Také nekousal do díry?
Můžete z toho vydedukovat nějaké věci?
Vůbec ne.
Přestala jsem analyzovat lidi. Jen s nimi mluvím.
Možná bych tady neměla kouřit, když s tím chcete přestal.
Ne.
Poslední.
Sbohem cigareto.
Chcete pokračovat?
Jak funguje hypnóza?
Hypnóza je soustředěná pozornost v uvolněném stavu,
což mi umožňuje hovořit přímo s vaším podvědomím.
Budeme mluvit jen o kouření?
Neřeknete nic, co nechcete.
Dobře.
Jdu do toho.
Dobře.
Tudy. Pojďte se mnou.
Pojďte.
Dobře.
Budete sedět s nohama nahoře a myslet na něco příjemného.
- V pořádku? - Ano.
Kde se cítíte bezpečně a příjemně?
- Na své lodi. - Na lodi, dobře.
Zavřete oči a soustřeďte se na svůj dech.
V klidu se nadechněte.
A výdech.
Cítíte, jak se vám hrudník jemně zvedá.
A klesá.
Jste na své lodi.
Vydáváte se na moře. Na velké, širé, nádherné moře.
Zatímco mluvím, vybavte si,
kdy máte potřebu kouřit.
Plujete na širém moři a klesáte hlouběji do sebe.
Cítíte silnou potřebu kouřit, když jste se svojí manželkou?
Nebo cítíte silnou potřebu kouřit, když jste s přáteli?
- Ne. - Kouříte v práci?
O tom s vámi nemohu mluvit.
Můžete se mnou mluvit.
Dýchejte. Jde vám to moc dobře Dýchejte.
Se mnou můžete mluvit o čemkoli.
- Ne, oni říkají, že nemůžu. - Kdo to říká?
Dýchejte a uklidněte se.
Teď zvednu vaši ruku.
Všechno je uvolněné. Uvolněte celé své tělo.
Dobře. Velmi dobře. Dobrá práce.
Ano.
Uvolněte se.
Abychom si mohli lépe promluvit,
požádám vás, abyste sklouzl do moře.
Cítíte, jak vás pohltilo chladné moře.
- Jaký je to pocit? - Je tak příjemné.
Ano.
Tady dole jsme úplně sami a můžete mluvit o čemkoli.
Řekněte mi, co se děje.
Rád plavu.
Voda je nebe na zemi.
Ale voda je plná chloru a matka se zlobí
Proč je vaše matka zlobí?
Matka nemá ráda chlor. Prý smrdí.
A to se vaší matce nelíbí.
Svět musí krásně vonět.
Co dělá vaše matka?
Když se matka rozčílí, vždy si zapálí cigaretu.
Necítíte to?
Moje matka má měkké ruce. Voní po květinách.
Moje ruce nevoní po květinách.
Páchnou smrtí.
Proč vám ruce páchnou, Johne?
- Dívky. - Jaké dívky?
Nemůžu na ně přestat myslet.
Proto pořád kouřím.
Ona na mě čeká tam dole.
Slyším její hluboký dech.
Jako by mě nasávala dovnitř.
Do svého lůna.
Nepotrvá to dlouho
a vydechne naposledy.
Je to tady staré a zatuchlé.
Chodby jsou...
dlouhé a klikaté.
Nikdo se tady nedokáže zorientovat kromě mě.
O jakém místě to fantazírujete, Johne?
Je to velké. Je to krásné. Uprostřed moře.
A je tady klid, nekonečný klid.
Je to tedy pěkné místo?
Jen pro mě.
Nikoli pro ně.
Pro ně?
Pomalu se k nim přibližuji
otevřeným oknem.
Co děláte?
Kdysi jsem používal Glock, ale teď už ho nepoužívám.
Jen jim obléknu rubáš.
Dám je do auta a odjíždím
a udělám, co je potřeba.
Co to je?
CHCl3.
Chloroform.
Smíchám chlor a metan na chloroform,
metylchlorid, metylenchlorid,
tetrachlorid uhličitý,
který se uvolní při destilací.
Ta dívka v autě...
Je mrtvá?
Je mrtvá, Johne?
Samozřejmě, že je.
Johne?
Proč jste za mnou přišel?
Zastavte mě!
Musíte mě zastavit.
Zastavit v čem?
Dost.
Co mi chcete říct?
- Dnes večer. - Dnes večer?
Co se stane dnes večer?
Vymáčknu z ní život.
- Budete dnes večer zabíjet? - Bílé maso.
Černý pták.
Bílé maso. Černý pták.
Mluvíte o té dívce?
- Myslí si, že jsem jen klient. - Klient?
Neuvědomuje si,
že jsem její setkání s nekonečnem.
Kde je? Johne, ta dívka nesmí zemřít!
Kde je?
- Jsem velmi důkladný. - Ano.
Nikdo neví, kde jsou. Dokonce ani Sentinent.
Sentinent? Kdo je Sentinent?
Sentinent jsou jen slova.
To Sentinent vám přikazuje zabíjet?
- Řekněte mi to! - Ona tady nevelí.
- Ne. - Já to tady řídím.
- Ano. - Ony zaplatí a já to zařídím.
Řekněte mi o dívce, kterou chcete zabít.
Kdo je to? Kde ji najdu?
Řekněte mi to! No tak, řekněte mi to.
Kde je?
Co říkáte?
Kde je?
- Ano? - Richarde, to jsem já, Susanne.
Susanne? Ahoj.
- Pošli, prosím, ke mně domů hlídku. - Co se děje?
Nedokážu to vysvětlit. Mám tady pacienta, který...
- Kdo je to? - Co se děje?
- Co se sakra děje? - Stalo se něco?
- Probudil jste se? - S kým telefonujete?
Nemohla jsem vás probrat z hypnózy,
tak jsem zavolala kolegovi.
- A co říkal váš kolega? - Nic, probral jste se sám.
- Teď byste měl přestat kouřit. - Nic si nepamatuji.
Jak mám přestat, když si nic nepamatuji?
Nemáte si nic pamatovat. Chceme zlomit váš zlozvyk.
- Co jsem říkal? - Nic. Mluvila jsem já.
Přišel jsem, abych přestal kouřit, ale pořád kouřím.
O čem jsem mluvil?
Za pár dní pocítíte,
že hypnóza ovlivnila vaši touhu po tabáku.
A už nebudete mít chuť na cigaretu.
Měl byste mi zaplatit.
www.titulky.com
Can't find what you're looking for?
Get subtitles in any language from opensubtitles.com, and translate them here.