Original subtitles

Daleko, hluboko v moři leží potopené město.

Lidé, kteří tam žili, byli velmi, velmi bohatí.

Tak bohatí, že matky utírali zadečky svých dětí bankovkami.

Střechy domů byly vyrobeny z čistého zlata.

Daleko, hluboko dole, až na úplném dně,

elfové plavou ulicemi a dívají se do výloh.

Dívají se do obchodů s obuví a s klobouky,

přestože nepotřebují klobouky, a rozhodně ne boty.

Nikdo neví, kde potopené město leží.

Pouze jednou za sto let, v neděli

když se moře slévá s oblohou,

můžete slyšet zlaté zvony zlatého kostela.

Ale pak si musíte zakrýt uši a utéct,

protože jinak budete vtaženi přímo do moře do města.

Doufala jsem, že je tady.

Co tím myslíš, že tvůj manžel také zmizel?

Nevím.

Kéž by tu byla.

Dole! Dole! Dole!

Dole!

Dole!

Mám žízeň.

Moje sladká, sladká maminko.

Ha! Vyhrála jsem.

Jen počkej.

Ach ne.

Hej, přestaň, není to tvoje auto, proboha.

Vědí vůbec moje dámy, kde jsou na dovolené?

Stavíme tu luxusní letovisko pro vyšší třídu.

Letáky k otevření resortu. Dobré? Nebo?

Nejsou moc zelené? Služby špatně vypíchnuté?

Stále mám několik malých nápadů, malých vtípků,

díky nimž to celé bude trochu osobnější. Vernisáž bude bomba.

V případě ztráty tlaku v kabině, masky okamžitě

vypadnou dvířky určenými k tomuto účelu.

Jednu z nich si pevně přitáhněte přes nos a ústa

a teprve poté pomozte dětem cestujícím s vámi

Ale vždyť se to i jmenuje "letáky".

Velmi chytré. Můžeš na sebe být pýšná.

Dobrý den, dámy. -Dobrý den.

Alespoň se snažím být milá.

Chci jen, abychom si všichni užili opravdu skvělou dovolenou.

Nejsi milá. Jsi divná.

To s tebou tedy bude opravdu skvělá puberta.

Já žádnou pubertu nechci.

Dej mi to. Celé jsi to pomačkala.

Stejně nikdy nechci být jako ty.

To momentálně nehrozí, když se chováš jako malé dítě.

Tvoje sladké, slaďoučké dítě?

Teď ne. Philip čekal dost dlouho.

Aaah! Ooh! Aaah!

Proč nejsi ani trošku šťastná?

Pěkné na této hře je, že matka musí

být opravdu šťastná, že má dítě.

Víš, Dole, já jsem také velmi šťastný, že mám teď malou dceru.

Chtěl bych pro svou ženu pěkné auto.

Omlouváme se, neděláme barterové obchody.

Co dělá úředník, který se šťourá v nose? Dostává ze sebe to nejlepší.

Proč ženy nemohou lyžovat?

Protože mezi kuchyní a ložnicí není sníh.

Co dělá úředník, který se šťourá v nose? Dostává ze sebe to nejlepší.

Jaký je maximální trest za bigamii? Dvě tchyně.

Chtěl bych pro svou ženu pěkné auto...

Nemáš nějaké dětské kamarády?

Také tomu vůbec nerozumím.

Je to dobrý člověk.

Hermann by nikdy nikoho k ničemu nenutil.

Zapomněl si prášky.

Ale on je potřebuje. Bere je každý den.

Jaké prášky? Má nějaký problém?

Myslím nějaké stopové prvky, kvůli vlasům.

Huhu! Společnost Welle.

Hermanne! Ne!

Hermanne! Ne!

Hermanne!

Moje úžasná kniha!

Nevzdávejte to. Rychleji. Rychleji. A pořádně.

Hej, takovéhle části jsou skvělé, potřebujeme jich víc.

Hej, pojď taky!

Zvládneme to. Nevzdávejte to.

Potápíme se! Všechny síly na palubu!

SOS! SOS všem, všem, potápíme se.

Muž na rozhlednu! SOS.

Ledovec před námi!

Gnni, prosím pojď už. Pán už také musí také jít domů.

Pán domů jít nemusí.

Pán je dospělý, může si dělat, co chce.

Žádná nehoda? V nemocnici nic?

Doufala jsem, že je tady.

Tvůj bratr je opravdu u policie?

To je velká náhoda.

Díky bohu. Jsem úplně sama, víš. Tak říkajíc.

Nemám žádnou rodinu.

Jak mám vědět, co mám v takové situaci dělat?

Máte fotku své dcery?

Ale už tak nevypadá.

Tady.

Uvidíte, že to nakonec bude mít jednoduché vysvětlení.

Prostě tomu jen teď nedokážete přijít na kloub.

Poslouchejte pozorně: začneme teď pátrat po vaši dceři

a najdeme je.

Já si prostě myslela, že je tady.

Jedenáctiletá dívka byla naposledy oblečena v zelené bundě,

šedé sukni, s velkým batohem.

To zní strašně.

Tak opravdově.

Co jsi vlastně dělala, než jsi se stala mou matkou?

Tentokrát to je to vážné. Jsem si tím jistá.

Chci, abys to tak brala. Abys mi to zas nepokazila.

Úsměv!

Ale co je tak skvělého na těch jeho nechutných chlupech v nose?

Je to ten pravý.

K čemu potřebuješ muže? Upřímně.

Podívej. Je mi 37.

Chci cítit něčí dech, když se v noci probudím.

Já umím také dýchat.

Já budu...

je těžké to vysvětlit.

Možná proto, aby ses cítila lépe.

V určitém okamžiku pochopíš, proč je to tak krásné.

Taky fyzicky, víš.

No... už jsem ti vysvětlovala, proč muži a ženy...

Myslíš sex. Jistě, asi tisíckrát. Chápu.

Ale nepřipadá ti, že je strašně ošklivý?

Trochu i pro mladou dámu?

Ne, díky. -Můžeš to zkusit, jestli chceš.

Už jste se rozhodli?

Dej pryč ten led, Dole.

Co si dám? Dole...

Co pošírovaného lososa? Je výtečný.

Ano. -Myslela jsem, že lososa nemáš ráda?

To je rozkošné. Víte, ona nemá ráda lososa...

Nemusíš tady teď předvádět show, že ne?

Dej si něco jiného, ​​to není problém.

To je v pořádku. -Nesmysl, dej si co chceš!

Salát s proužky z krocana.

Jsi tak milý. Myslím, že si vedeš opravdu skvěle. Děkuju.

Taky si myslím, že si vedeš opravdu, opravdu skvěle. Takže bych chtěla

dvě extra velké porce hranolků, jedny Boloňské špagety,

kuře a ještě jeden talíř ryb.

Dole, to stačí.

A dezert. Říkal "cokoli chci".

To není všechno pro tebe!

To je opravdu skvělé.

Prostě ji ignorujte. To pomáhá.

Taky můžu jít.

Taky můžu jít! -Tak prosím jdi!

Budeš toho litovat!

Určitě skončíš pod. A pak budeš litovat.

Všichni zemřete. Celá tahle věc skončí pod.

Někdo musí něco udělat.

A to je jenom začátek! Celá Evropa skončí pod!

Až se polární ledové čepičky rozpustí, bude tu všechno pod vodou!

Tenhle hloupý hotel, tohle hloupé luxusní přímořské letovisko

všechny benzínové pumpy budou pod vodou! A vy všichni také!

Pak si na mě vzpomenete!

Počkej, pomůžu ti.

Podej mi ruku -Nech mě na pokoji.

Zvládnu to sama! -Už budu u tebe.

Hej hej

Hleď si svého.

Okamžitě slezte!

Nech mě na pokoji, ty idiote. Blbečku.

Počkej chvíli. Ne tak rychle.

Skvělý! Opravdu skvělý. Proto nemáš žádné kamarády.

Nikdo to nevydrží.

Einstein byl také samotář. A navíc mám spoustu přátel.

A co ty? Ty nemáš přátele. Jen muže.

Mohu mít kamarády, jaké chci. -Ano ano, samozřejmě.

Jo, a taky mě mají opravdu rádi.

Jsem si jistá, že alespoň jeden takový existuje.

Dobrý den, chtěl jsem jen předat bundu...

Hej, včera to bylo skvělé, že? No tak, půjdeme hned. Sbohem!

Dole. Dole.

Okamžitě se vrať!

Měla jsem kvůli tobě potíže.

Já také. -OK, jsme si kvit.

Má tvá matka nějaké pojištění odpovědnosti?

Lešení, tedy ty rozlité věci, něco stojí.

Ty žádné nemáš?

Ano, ale tento měsíc už jsem ho použil dvakrát.

Podívejte se prosím, do mojí kapsy.

Ne, není tam. - Do hajzlu, musí tam být.

Podívejte se důkladněji. Prosím, prosím, najděte ten mobil!

Ano.

Do hajzlu!

Ne, není tady. Nemůžu ho najít.

Někdo je viděl.

Ano, řekl bych že ano.

Všiml jsem si jich jen kvůli korunkám.

Měli je oba. To bylo dost neobvyklé.

Byli šťastní.

Jaké korunky?

Takové ty zlaté, papírové korunky z toho řetězce.

Bylo to kolem druhé. Támhle seděli.

Měl jsem 67 ER, takže noční autobus.

Jen seděli na zastávce.

Ale nenastoupili.

Možná ta malá i spala, to jsem přesně neviděl.

Jen jsem si jich všiml.

Ten chlap chtěl prostě levnou pracovní sílu.

To je tedy srandista.

Dělej to trochu rychleji, ať tu netrčíme ještě v zimě.

Co tam furt maluješ?

Nepoznáš, co to je?

Nepoznáš, že je to znamení?

Co je to za znamení?

Tajné znamení.

ELF. Znamení elfů.

Elfí znamení? By mě zajímalo, co se děje ve vaší hlavě.

Teď tam ještě nejsou. Proto je musím přilákat.

Tím znamením. Mimochodem, dá se jasně

poznat, kdy už tam jsou. Dostaneš škytavku.

Škytavku...

Kvůli rotaci křídla. Bere kyslík ze

vzduchu, což způsobuje turbulence a škytavku.

Vědci vyzkoumali.

Samozřejmě, nejlepší je vidět je tančit.

Pak tě budou chránit navždy. Už se nikdy nemusíš bát. Ničeho.

Musíš je tedy přilákat a přesvědčit, aby si zatančili s obětí.

Želé. Želé je dobré.

Haribo. Máš je ráda? -Jen červené.

Stejně jako elfové. Milují všechno průhledné, víš.

Tohle je poslední stavba tady.

Až tu skončím, odjedeme na další týden do Francie, hm?

Máš ráda koně?

Mám doma dva.

Už jsi toho viděla dost?

Řekni mi, co je zač?

Kempuje tu se svojí opravdu velikou, skutečnou rodinou.

Kempují? Bože, tam musí být dusno.

Ve skutečnosti nekempují. Jsou to slavní vědci.

Jen ten kemp kontrolují. Víš, co zjistili?

To ani nechci vědět. Radši bych

věděla, co se ti to děje v hlavě.

Vždycky vypadají mnohem hezčí za mokra. Typicky.

Co je?

To není nic pro mušle.

Pojďme, Filip čeká.

Ať si trhne.

Zadrž dech

Whaaa!

Ach, děti, no není to tu úžasné?

Půjdu hrát volejbal. -Fajn, půjdu s tebou.

Tým "Hägar" dokáže všechno.

Budu u sítě. Jsem fakt dobrý v kopání.

Boty...

Nikdo sebou nebere otce.

Ale on je tak šťastný.

Ani to není můj otec.

No jistě, ach jo! Nechci být zadák!

Danielo, vem jí tu flétnu.

Promiň. Ale nemůžu. Jsou úplně totál. Podívej.

Se starými zpocenými chodidly nebudou fungovat. Podešev je úplně povolená.

No, zvládnete to i beze mě.

Pověz mi, ti elfové... Kde bych je mohla vidět?

Už ani kapka.

A elfové? -Ach ano.

Je to docela snadné. Jen se mnou musíš do vody.

Stále se tam ještě nějací potulují.

Všichni jdeme plavat!

Od kdy ty umíš plavat?

Mami, proč dostala Fantu, co jsme si koupili z kapesného?

Kamkoli jdou, nechávají za sebou cukr. Moučkový cukr.

Nejčistší pohádkový prach.

Tati, to je moje Fanta. Chci svojí Fantu.

Zavři oči. A vše, co uvidíš, bude tvoje.

Nic nevidím. Jsi opravdu hloupý!

Viděla jsem je! Byly tak krásní!

Měli oblečení z vody a

vždycky plavali skrz naskrz.

Bylo to opravdu pěkné. Vždycky plavali se svými křídly

a vůbec neměli nohy. Nějak se vůbec nedaly vidět.

Pak měli želé, které jim ukusovaly ryby.

A pak bylo okolo vždycky tolik ryb...

Tak nějak to bylo.

Chtěl bych je také vidět.

Podvodní kamera, kolik stojí?

Na to se musíš zeptat svého tatínka.

To není můj tatínek.

Dole, chceš něco? Musíš se mě zeptat.

Můžeš mít všechno. Stačí se zeptat, OK?

Jasný.

Pak tedy nic.

Ta zatracená věc pořád blbne.

Elfské jídlo...

Dobré ráno.

Dnes podnikneme něco opravdu pěkného.

Nedaleko odsud je delfinárium.

Užijte si to. Budu na pláži.

Měla stejný úsměv, jako já.

Má. Má stejný úsměv.

Ano, samozřejmě. Proč? Co jsem řekla?

Funguje to!

Tak co, máš něco?

Všechno je to tam.

Byla jsi tam celou věčnost.

Teď to taky všechno uvidíš.

Bylo to skvělé.

Jen my dva to můžeme vidět. Jen ti nejlepší. A někteří nikdy.

Tenhle most tady se bude jmenovat Elfský most.

Rozhodně se sem musíme vrátit, dokud bude slunce ještě vysoko.

Co je?

Dějí se tu úžasné věci, které se nedějí nikde jinde.

Vyfoť mě, jak jsem zmodrala.

Prostě jsi zmizela. Bála jsem se, že se ti něco stalo.

Byla jsem támhle. Potápěli jsme se docela dlouho.

Byla jsi pryč.

Mami, už nejsem malá.

Přestaň s tím!

Vím, že jdu pozdě.

Proč děti vždycky musí vyrůst?

Tady, noviny. S mlékem?

A potřebuju lžíci.

Nic. Nic tam není. To je dobře, ne?

Promiňte, mohu si u vás nabít mobilní telefon?

Je to velmi naléhavé. Děkuju! Děkuju.

Kdy se budeš vdávat? -Právě teď.

Měla to být opravdu velká párty, skutečně snová svatba.

Počasí by tam teď mělo být dobré,

a právě proto se to taky všechno děje tak rychle.

Ale to vyžaduje mobilní telefon. Sakra!

Tedy, fakt? A opravdu se tam chcete přestěhovat?

Do zahraničí? Je to tak daleko.

Myslím, že je to dobré.

Bývá nerad beze mě.

Měla jsem ho před vchodem potkat nahého.

To je z takového filmu.

Je to zvláštní, když vám někdo řekne „ano“.

Ostatní se na vás najednou dívají jinak. Někdo vám řekl ano, tak definitivně.

Už bych nemusela pracovat a měla bych mnohem více času na Dole.

Teď mi to zase všechno kazí.

Nikdy se mi to nepodaří dotáhnout. Jsem v tom opravdu dobrá, pokazit věci.

Podívej. Ale není to snubní prsten.

Jen takový dárek. Jen tak.

Je to safír a ta stříbrná tečka, to je pyrit

nebo parita nebo tak něco. No, každopádně...

Ty kameny mají svůj význam. Údajně mají nějaký druh

síly, nějaké energetické pole nebo něco takového...

V každém případě něco s láskou a štěstím a tak.

Miluješ ho tedy?

Milovat. Takové velké slovo.

Ten prsten je opravdu pěkný, že?

Do hajzlu!

Jistě že existují elfové.

To je nesmysl. Co to kurva říkáš!

Hej, je to pravda. Zeptej se Hermanna!

Tvrdí, že říkáš... -Jsou tam elfové nebo ne?

No... -Odpověz upřímně.

Tak existují osmičky, devítky, desítky...

Ve skutečnosti žádní elfové neexistují.

Vidíš! Věděl jsem to. Jsi opravdu strašně hloupá.

No, přistálo snad další UFO?

Sundej si tu věc.

Moje holky.

Myslím, že bude dobré, když se oženíte, alespoň

na mě nebudete muset vždy čekat nahý v koupelně.

Au! -Moji dceru bít nebudeš!

To stačí. Říká si o to už několik dní.

O to nejde! Prostě jí nemlať!

Franzisko! -Nikdo jí nebude bít!

Mami, mami, musíme zastavit!

Ne. -Tak díky!

Letadlo nečeká.

Ty jsi úplně zešílela? To už stačilo, opravdu.

Dokonce mi napsal dopis.

Ukaž!

Hustý!

Musíš počkat.

Huhu, společnost Welle! To jsem já. Dobrý den, paní Vereno.

Měl jste hezkou dovolenou? -Ano.

Já nic takového nepotřebuju. Kávu?

Ne, díky. Hodně jsme toho ztratili, a ještě vybalujeme...

Néé, jsou zelené.

Tady na té fotografii něco je. - No, to není od nás.

Vše prochází počítačem v sériích. Nemůže se to poplést.

Hmm, nějaká dívka.

A malé dítě, řekla bych. Ve vodě.

Ale tam dole byla jen jedna dívka. A oni.

To bude tím divným foťákem.

Jen jsem si to pro ní vymyslel, a teď je to tady.

No, milý pane, můžeme vyvolat jen to, co tam je.

Skvělé, prostě skvělé. To je tvoje práce.

To je skvělé.

Vidíš, říkala jsem ti to.

A tuhle mám nejraději.

Jsou vidět velmi jasně.

Nutně potřebuji řetízek přátelství.

Hm, dobře. A tahle, ta je pěkná.

Tady s tou čárou. -Ano.

Musím jít. Jak jsi mě vůbec našel?

Bylo to snadné.

Cool.

A taky potřebuju dopis. Napiš mi dopis.

Opravdu dlouhý, jo?

No není to skvělé?

Jednou jsem něco exponovala dvakrát. Vyšlo na tom pak něco úplně jiného.

O to nejde. Chce abych jí napsal dopis.

Jo, tak to udělej.

Znáš mě a dopisy. Nikdy jsem žádný nepsal.

Co jí budeš psát?

No, asi že je taková jaká je, nebo že jsem nikdy nepotkal nikoho,

jako je ona, a že je opravdu skvělé, co se to stalo.

Stačí jí poslat fotku.

A moc rád mi píše.

Co je to za kluka? Nějakej neviditelnej?

To je tajemství. Tajný přítel.

To nemusí být pravda.

Můžu jen říct, že nás osud spojil dramatickým způsobem...

Zase lžeš.

Podívej! Vonící pohlednice!

''Má drahá Dole, dnes svítí slunce a já sedím

v autě a vzpomínám na léto. Mám tu fotku zvětšenou.

Nikdy jsem nic takového neviděl". -Zbytek je příliš tajný.

Mají elfové taky škytavku?

Nosí E. vždycky oblečení?

Mají E. prsa?

Mohou se E. množit?

Píše se násobení se dvěma E?

Musí E. zemřít?

Podívej, sbírám je. Znáš ty drobky?

Pokud někdy gumuješ, můžeš mi je schovat.

Já zas tak moc negumuju.

Něco pro tebe mám.

No, tak to prostě je.

Řetízek přátelství. Říkala prodavačka. Takhle prý vypadají.

Je skvělý.

Je to ten, co sis přála?

Nemusím tě líbat, že ne? Víš, kvůli řetízku.

Ve skutečnosti má nějaký význam.

Vůbec netoužím po skutečném příteli, ale chci malý řetízek.

Pro nás to může mít jiný význam, například...

Líbáš se rád, vlastně? Je to důležité, že?

No, nejsem zrovna expert.

No, ani já... Je opravdu hezký. Zkusím si ho.

Způsob, jakým seděli, byl trochu dojemný.

Realita ale každý den dokazuje opak.

Zrovna minulý týden musela jedna třináctiletá studentka z mé třídy

opustit školu, kvůli těhotenství.

Ničí si budoucnost.

Jako jednotlivec s tím stejně nic nenadělám.

Abych byla upřímná, časem trochu otupíte. Snažím se co můžu...

ale ti muži jsou prostě nemocní.

Potřebují i ryby pít vodu?

Ahoj, to jsem já. Přišla mi pošta?

Pověz, dáš se vůbec ještě nějak zachránit?

Ne, nepřišla ti pošta.

Jak tě proboha mohlo napadnout se s ní sejít?

To... vždyť je to dítě!

Myslela jsem si, že tím hloupým dopisem to skončí.

Co má tohle jako znamenat? Co od ní chceš?

Ta dívka ti tam píše věci.

Evidentně je do tebe zamilovaná.

Třeba si něco představuje. Co já vím?

Hermanne, ublížíš jí! -Nesmysl.

V tomhle věku člověk šílí ze všeho, náhodně, bezhlavě.

Myslíš také někdy na nás?

Margot... - No tak.

Sejdete se. Kam pak, co pak? Co tam děláte?

Neděláme nic zvláštního.

Ani nevíte, co děláte.

Můžu se scházet, s kým chci! Tví přátelé jsou taky vykopávky!

Tak proč mi paní Schneiderová volá?

Nech mě!

Hermanne, poslouchej mě.

Slib mi, že se s ní přestaneš vídat.

Ale příští týden má narozeniny.

Hermanne, prosím.

Ano.

Proč se s ním scházíš? Co spolu děláte, hm?

Nic. -Jak nic?

Díváme se na řeku.

Dole, tak to prostě nefunguje.

Budu moc ráda, když to skončí, moje malá.

Nejsem tvoje malá.

Filip a já...

Vdám se za Filipa. Pak na tebe budu mít mnohem více času.

Nebudu muset pracovat.

...

Budeme mít koně. Marseille je u moře.

Freiburg taky.

Nikdy jsem neuměla psát takové dopisy.

Já také ne.

Co tam zase vyvádíš? Vypadni tamodsud!

Nemůžeš strávit zbytek života ve vaně.

Zkus to trochu rychleji... -Jo, jo, jo, jo.

Zdovolením.

Gratuluji k novému území, chlape.

Není to celý okres, no ale skoro celý okres.

Na tom nezáleží. -Na zdraví!

Je otevřeno!

Přišla jsem tě vyzvednout.

A pak poslechla své srdce,

vzala ho za ruku, a strašně se bála...

Nechceš jít dál a dát si něco k pití? Kakao?

Nemusíš se bát.

Už se nikdy nebudeme muset bát.

S tím vším je konec. Pojď!

Jo, je legrační, že se mě na ně ptáte.

Nemůžu je pustit z hlavy. Byli takoví... bylo to moc hezké.

Něco takového se málokdy vidí, byli opravdu šťastní.

Prostě jsem je nemohla dostat z hlavy.

Krásný milenecký pár. -Panebože, vždyť je to dítě!

No ano, omlouvám se, že jsem něco řekla.

Víte, něco mi připomněli, ani nevím přesně, co.

Dnes ráno jsem opustila přítele. Chtěla bych zažít takovou lásku.

Dole je to nejúžasnější, co mám.

Je tak...

Úžasná.

Možná mám také strach.

Vlastně už nevím.

Bylo to nádherné léto.

Byl jsem tam včera večer a oni byli ve vodě

a ta malá řekla "naučím tě plavat",

no, ale byla docela zima.

No, nic mi do toho není, ale ráno mi došlo, že to bylo divné.

Bylo už docela pozdě večer... No, měl bych běžet dál.

Musím si udržet tep.

Ale bylo to opravdu zvláštní. Vyzařovala z nich spokojenost...

Čau!

Do hajzlu, je to úplně promáčené. Nemá to smysl, nic tam není.

Byli tam. Chci se tam podívat.

Jen se projdeme po louce.

Už se vůbec nebojím.

Bože, co to říkám...

Je hezké, jak o něm mluví.

Light, mám ráda jen Colu Light.

Proč se do něj zakoukala?

Nikdo o mě takhle hezky nikdy nemluvil.

Ano a pak?

To nevím. Vím, že nezaplatil.

Samozřejmě za manžela zaplatím.

Berte to tak, že jsem je pozval.

Asi mužům moc nerozumím.

Jsi nudná.

Jen trochu...

Nudná.

To se mužům nelíbí.

Žena potřebuje tajemství.

Kde to je? -Nemůžeš toho brát tolik.

Ach, tak dlouho už jsem netancovala.

Nedokážu ochránit Dole.

Nedokážu ochránit nikoho.

Určitě mě dokážeš přimět na chvilku myslet jen na tebe.

Co to Dole napadlo, že přišla k vašim dveřím?

Nechápu to. Ale ty si tu tančíš...

To je jediné co vím.

Když mé Daniele bylo čtrnáct,

také se zamilovala do učitele matematiky.

14 dní jsem z ní nemohla odtrhnout oči.

Bylo to taky náročné.

To pomine.

Prostě jí jen musíš opravdu dúsledně hlídat!

Chceš mi říct, že jsem se jí málo věnovala?

Takhle to myslíš? Málo jsem se o ní starala?

Musím chodit do práce!

Co to má znamenat? Dovoluješ si mi říct,

že jsem se o ní špatně starala?

A co tvůj manžel? Měla by ses lépe starat o něj.

Ani nechci vědět, co je s ním špatně.

Je to jasné jako den, co tvému manželovi chybí!

To, co dělá vaše dcera, taky není úplně normální!

Není normální dělat něco takového.

Ne! -Ne! Ne! -No a co!

Nesmíš ztrácet hlavu.

Proč ne? Kdy jindy bych měla ztrácet hlavu?

Vždycky děláš všechno správně. Vždy přesně víš, kam jít.

Nikdy se neztratíš.

Skvělé, můžu ti jen poblahopřát! Ale ve skutečnosti jsi stejně

stejně špatná jako já. Jen se to snažíš nedávat najevo.

Jsi stejně bezmocná jako já! -Jsi naprosto hysterická!

Lepší být úplně hysterická než úplně smrtelně nudná!

Teď ne! Copak nevidíte, že to teď nejde?

Jednou budeš svému prvnímu příteli vyprávět o této cestě.

Bude to zábavný příběh, na který budeš jen matně vzpomínat.

Co to povídáš za nesmysly? Totální hloupé nesmysly.

Trochu se vyspi.

Za malou chvilku, až se probudíš, budu zase mladý a šťastný.

Neměl bys být nikdy unavený.

Nikdy mě neopustíš, že ne?

Ne.

Přísahej, že už nikdy neusneš.

Přísahám.

Udělal bys pro mě cokoliv?

Neudělal, viď?

Zavři oči.

Znáš odpověď.

Čekáš na mě?

Je zavřeno.

Stejně je moře ledové. Nikdo by to nepřežil.

Teď je velká přestávka.

10:15.

Je to tu jako na dně moře.

Tedy, Dole, máš ráda hrášek? Je tu spousta hrášku.

Nejméně tak na měsíc.

Víš co nemám ráda? Když je pizza uprostřed promočená.

Proto jí vždycky jím nejdřív uprostřed,

dokud je tam ještě křupavá.

Kam jdeš?

Prostě pryč. Už nechci čekat.

Hej, ještě máš dost času.

Ještě je příliš brzy.

Nemyslím si, že je příliš brzy.

Proč ne?

Prostě proto.

Já ale nechci, abys šla.

Já ale nedělám to, co chceš ty. Já dělám to, co chci já.

Tak co chceš? -Pusť mě, nudím se.

Tak si jdi.

Manno, pusť mě zpátky dovnitř! Hermanne!

Pusť mě dovnitř!

Manno!

Manno! Pusť mě zpátky!

Ale teď už to není hezké.

Jak by to teď mělo pokračovat?

Chtěla bych, aby to bylo jako předtím.

To je velmi daleko.

Zavři oči.

Vše co teď vidíš, je tvoje.

Vidím tebe.

Proč to nejlepší vždycky skončí?

Možná to znovu přijde.

Ale já to chci.

Au!

Ubližuješ mi

Něco od tebe chci.

Aaaahhhh!

Hej

Čeho se bojíš?

Co s námi...

Bolí to.

Kde to bolí?

Nevím.

Tak nějak uprostřed.

Nevadí, když srdce bolí, říkávala babička.

Pak roste.

Není už dost velké?

Nemyslím si.

Ahoj!

Ahoj!

Teď tam. -Jasně, zkusím to.

Ano!

Ano i ne! Ven! Sakra!

Nech ji být! Nech ji!

Co? -Nech toho!

Ji nedostaneš! Nikdy!

Pojď! -S tím nepočítej.

V pořádku. Dej to pryč!

A pak poslechl srdce, vzal ji za ruku, a srašně se bál.

Co to mele?

Nejsou pro tebe dobří. Mslí jen na své potěšení.

Chtějí se jen bavit. -Já chci také potěšení!

Ale my jsme jiní, vidíme elfy. -Jsi šílenec!

Udělal bych pro tebe cokoliv. -Tvůj problém!

Nemůžu odejít sám.

Už nechci vidět ty blbý elfy.

Chci jít do baru, chci se bavit. -A už se nikdy nebudeme bát...

Nech mě, nikam nechci. -Tys mě dostala takhle daleko,

teď nemůžeš odejít.

Už jedou.

Co teď budeme dělat?

Jaké jsou tvé požadavky?

Mám všechno.

Běž. -Ne!

Musíš jít. Čekají.

Nenecháš mě samotnou, že ne?

Teď už to zvládneš sama.

Ne. A ty?

Já taky ne.

Zavři oči.

Vidíš?

To všechno?

Vidíš už to všechno jasně?

Všechno je to tvoje.

Jsem tam.

Teď už můžeš jít.

Nevěřím ti.

Věříš mi.

Jenom ty.

A to je nejdůležitější.

Děkuju ti.

Ne.

Elfové existují.

Podívej!

Vidíš, jsou všude.

Nic nevidím.

Hermanne!