Afrikaans
Akan
Albanian
Amharic
Arabic
Armenian
Azerbaijani
Basque
Belarusian
Bemba
Bengali
Bihari
Bosnian
Breton
Bulgarian
Cambodian
Catalan
Cebuano
Cherokee
Chichewa
Chinese (Simplified)
Chinese (Traditional)
Corsican
Croatian
Danish
Dutch
English
Esperanto
Estonian
Ewe
Faroese
Filipino
Finnish
French
Frisian
Ga
Galician
Georgian
German
Greek
Guarani
Gujarati
Haitian Creole
Hausa
Hawaiian
Hebrew
Hindi
Hmong
Hungarian
Icelandic
Igbo
Indonesian
Interlingua
Irish
Italian
Japanese
Javanese
Kannada
Kazakh
Kinyarwanda
Kirundi
Kongo
Korean
Krio (Sierra Leone)
Kurdish
Kurdish (Soranî)
Kyrgyz
Laothian
Latin
Latvian
Lingala
Lithuanian
Lozi
Luganda
Luo
Luxembourgish
Macedonian
Malagasy
Malay
Malayalam
Maltese
Maori
Marathi
Mauritian Creole
Moldavian
Mongolian
Myanmar (Burmese)
Montenegrin
Nepali
Nigerian Pidgin
Northern Sotho
Norwegian
Norwegian (Nynorsk)
Occitan
Oriya
Oromo
Pashto
Persian
Polish
Portuguese (Brazil)
Portuguese (Portugal)
Punjabi
Quechua
Romanian
Romansh
Runyakitara
Russian
Samoan
Scots Gaelic
Serbian
Serbo-Croatian
Sesotho
Setswana
Seychellois Creole
Shona
Sindhi
Sinhalese
Slovak
Slovenian
Somali
Spanish (Latin American)
Sundanese
Swahili
Swedish
Tajik
Tamil
Tatar
Telugu
Thai
Tigrinya
Tonga
Tshiluba
Tumbuka
Turkish
Turkmen
Twi
Uighur
Ukrainian
Urdu
Uzbek
Vietnamese
Welsh
Wolof
Xhosa
Yiddish
Yoruba
Zulu
Zdroj: titulky.com Přeložil: titulkomat (titulkomat@gmail.com, https://www.patreon.com/titulkomat) Nahrál: titulkomat
Co jste jedla?
Měla jste jídlo na dva týdny. Byla jste tam téměř čtyři měsíce.
Nepamatuji si, že bych jedla.
Jak dlouho myslíte, že jste byla uvnitř?
Pár dnů.
Možná týdnů.
Co se stalo Josie Radekové?
- Nevím. - A Sheppardové?
Thorensenové?
Mrtvé.
Ventressová?
Já nevím.
A co víte?
ANIHILACE
Tohle je buňka.
Jako všechny buňky se rodí z již existující buňky.
To znamená,
že všechny buňky vznikly původně z jediné buňky:
osamoceným organismem na planetě Zemi,
možná i v celém vesmíru.
Před čtyřmi miliardami let...
se z jedné staly dvě, ze dvou čtyři.
Potom 8, 16, 32.
Schopnost rozdvojit se...
se stala základním kamenem každého mikrobu,
stébla trávy, mořského tvora, pozemského tvora...
a člověka.
Základním kamenem všeho živého
a všeho, co zemře.
Zde jako studenti medicíny, doktoři zítřka, nastupujete vy.
Tato buňka pochází z nádoru.
Žena, něco málo přes 30 let, byla odebrána z děložního čípku.
Během dalšího čtvrtletí
si v laboratoři prohlédneme rakovinné buňky
a probereme autofágní aktivitu.
- Profesorko? - Ahoj, Katie.
Včera jsem četla práci Johna Sulstona.
Stále mám pocit, že toho nedělám dost.
Za ostatními jsem pozadu.
- Zjistí vše snadněji. - Nejsi pozadu a nezjistí.
- Jasné? - Leno.
Dane.
Chtěl jsem s tebou zajít na oběd, ale nikde jsem tě nemohl najít.
Doháněla jsem nějaké psaní.
Samá práce a žádná zábava, to není zdravé.
Chtěl jsem se zeptat, jestli máš plány na sobotu.
Sarah a já jsme pozvali pár lidí.
Zahradní večírek, když vydrží počasí.
Vlastně nějaké plány mám.
Bude to zábava.
Díky, Dane, vážím si toho, ale chci vymalovat ložnici.
Už je to rok, Leno.
Můžeš přijít na grilování.
Není to vůči němu zrada ani urážka.
Vymaluju ložnici.
Bože.
Proboha.
Můj bože. Můj bože.
Bože, myslela jsem, že už tě nikdy neuvidím.
Nikdy.
Kane?
Nikdo o tvé jednotce nic nevěděl.
Kontaktovala jsem každého.
Každého, koho jsem mohla.
Ostatní partnerky věděli tolik, co já.
Byla to tajná operace?
Možná.
Co znamená "možná"?
Jo, byla to tajná operace. Myslím.
Zase v Pákistánu?
Nevím, kde to bylo, ani...
co to bylo.
Jak je to možný? Bylo tam teplo?
Byl tam sníh?
Lidi tam mluvili portugalsky nebo svahilsky nebo paštsky?
Jak dlouho už jsi zpátky?
Nevím.
Jak ses dostal zpátky? Na jakou základnu jsi letěl?
- Nevím. - Zbytek jednotky se vrátil s tebou?
Musíš mi dokázat něco říct.
Na 12 měsíců jsi zmizel z povrchu země.
Zasloužím si alespoň nějaké vysvětlení.
Záleží na tom?
Kane...
jak ses dostal domů?
Byl jsem venku.
Venku před domem?
Ne.
Ne, před pokojem.
Před pokojem s postelí.
Dveře byly otevřené...
a spatřil jsem tě.
Poznal jsem tě.
Tvou tvář.
Není mi moc dobře.
Zůstaň se mnou, zlato.
Jsem u tebe.
Muž, 31 let, krvácí a má záchvat.
Zůstaň se mnou, zlato. Miluju tě.
Zlato, podívej se na mě. Můžete něco udělat?!
Tys volal policejní doprovod?
Hej, jen klid!
- Okamžitě vylezte! - Co to děláte?
- Ven! - Nestřílejte!
Ven! Dělejte!
- Vystupte ven! - Co se to děje?
Co to děláte? Nemůžete s ním hýbat.
Nechte ho! Nechte ho!
Nechte ho!
OBLAST X
Musíte se cítit příšerně.
To je kocovina z těch sedativ, co jste dostala.
Sedněte si.
Kdo jste?
Jmenuji se doktorka Ventressová.
Jsem psycholožka.
Proč mluvím s psycholožkou?
Jsem v psychiatrické nemocnici?
- Ne. - Tak proč?
Kde to jsem?
Kde je můj manžel?
Sedm let jste sloužila v armádě.
Jsem profesorka na Univerzitě Johnse Hopkinse.
Chci vědět, co tady sakra dělám.
Zkoumáte životní cyklus buňky z pohledu genetického programu.
Kde je můj manžel?
Jo, o seržantu Kaneovi bych si ráda promluvila.
Kdy se vrátil domů?
- Chci mluvit s právníkem. - To není možné.
Vysvětlil vám, jak se vrátil?
- Ne. - Kontaktoval vás někdy,
když byl pryč?
Ne.
Co vám po svém návratu řekl o své misi?
- Nic. - A co před jeho odchodem?
Zmínil se někdy o tom, kam jde a co dělá?
Nikdy a já se nikdy neptala.
Ale pravidelně jste velitele jeho jednotky žádala o informace.
Přestala jste s tím před půl rokem.
Proč? Myslela jste si, že je mrtvý?
Že je čas jít dál?
Není snadné jít dál.
Nemyslela.
Už vám nic neřeknu. Teď jste na řadě vy.
Váš manžel je tady.
Je velmi nemocný.
- Co je mu? - Selhání mnoha orgánů.
Masivní vnitřní krvácení.
Musel být vystaven nějaké radiaci,
nějakému viru.
Musíte mi říct, kde byl a co dělal.
Mohla bych mu pomoct.
Náboženská událost.
Nějaká mimozemská událost.
Vyšší dimenze.
Máme mnoho teorií, málo fakt.
Začalo to před třemi lety.
Národní park Blackwater oznámil, že maják obklopilo něco,
co nazvali "Záře".
Jeden ze správců to šel prozkoumat.
Nikdy se nevrátil.
Ta událost se utajila.
Od té doby jsme k tomu zkoušeli jít po zemi, moři,
poslali jsme tam drony, zvířata a týmy lidí.
Ale nic se nevrátí.
A hranice se stále zvětšují, rozšiřuje se to.
Zatím to požírá prakticky neobydlené bažiny,
které jsme evakuovali pod záminkou chemického úniku,
ale to moc dlouho neobstojí.
Za pár měsíců se ta oblast rozroste až sem.
A pak přijdou na řadu města...
státy...
a tak dál.
Řekla jste, že se nic nevrátí.
Ale něco se vrátilo.
Ano.
Umírá.
Ano.
Musíme se dohodnout, co s vámi.
Nepustíte mě domů.
Tohle chcete? Jít domů?
Ne.
Chci být s ním.
Nemluvíš se mnou.
Promiň.
Zamyslel jsem se.
Myslíš na svou další misi?
Ne.
Jen jsem se díval na Měsíc.
Je divné ho vidět takhle za světla.
Jako by Bůh udělal chybu.
A nechal na chodbě rozsvíceno.
Bůh nedělá chyby.
Jinak by to nemohl být Bůh.
Jsem si jistá, že dělá.
Víš, že teď poslouchá, že?
Vezmeš buňku,
obejdeš Hayflickův limit a zabráníš tím stárnutí.
Chtěl jsem poukázat na to samý.
Buňka tak nezestárne, stane se nesmrtelnou.
Pořád se bude dělit, nezemře.
Stárnutí bereme jako přirozený proces, ale jde vlastně o chybu v našich genech.
Vzrušuje mě, když mě poučuješ. Je to sexy.
Jinak bych takhle mohla vypadat věčně.
Dobře. To by se dalo považovat za chybu.
Tentokrát jsi mi neřekl, kam jdeš.
Vím, že na té misi je něco podivného.
Proč?
To ticho kolem toho je hlasitější než obvykle.
Snažím se získat nějaké vodítko.
Tak...?
Budeme pod stejnou hemisférou.
Co to znamená?
Že když vyjdeš ven a podíváš se nahoru...
budeme se dívat na stejné hvězdy.
- Do prdele. - Co je?
- Děláš si srandu? - Co je?
Myslíš si, že tohle dělám, když jsi pryč?
- Co? - Myslíš, že jsem na zahradě,
teskním a dívám se na oblohu?
- Sklapni. Dobře. - Když pomyslím, že můj milovaný Kane
pozoruje tentýž Měsíc.
Přestaň.
Můj vzdálený božský přítel...
Ne. Ne.
Prosím, postarej se o mého statečného vojáka.
Bože. Víš ty co? Nemáš žádnou úctu.
Nejen ke svým bývalým kolegům z armády,
- ale ani k prezidentovi. - Zapomněl jsi na vlajku.
Já ti dám tu zatracenou vlajku.
Ty můj hrdino.
- Sklapni. - Dobře.
Je sama. Neměly bychom se spřátelit?
- Pusť se do toho ty. - Jo, udělám to.
Ahoj.
Ahoj.
- Ruším tě? - Ne, vůbec ne.
Bezva.
Vidět tě tady pořád samotnou...
Asi se cítíš divně nebo hloupě.
Asi nějak tak.
Nemusíš. Opravdu.
Lidi tady spí ve fetální poloze a dělají zvuky jako mimina.
Je to ujetý.
- Jsem Anya. - Lena.
- Těší mě. - Mě taky.
Co kdyby ses seznámila s ostatními?
Pojď se spřátelit.
Dámy, tohle je Lena.
Ahoj. Těší mě.
Tohle je Cassie Sheppardová a Josie Radeková.
- Ahoj. Těší mě. - Ahoj.
- Neposadíš se? - Děkuju.
- Takže první den na Jižní Zóně. - Ano.
- Děkuju. - Nemáš zač.
Jste tady už dlouho?
Jo, od začátku.
Jsem geomorfolog.
Zkoumám magnetická pole kolem hranice,
takovými konfetami používanými k průzkumu hurikánů.
A já jsem tady deset měsíců.
Páni, deset měsíců.
Lékařka z Chicaga.
Hlásila jsem se do jedný neziskovky, ale skončila jsem v Jižní Zóně.
Teprve dva měsíce. Jsem fyzik.
Přišla jsem rovnou z Cambridge, kde jsem dělala postgraduál.
Je hodně chytrá.
Jaký je tvůj příběh, Leno?
Jsem z Univerzity Johnse Hopkinse, bioložka.
- Tady to je. - Bioložka?
- Říkala jsem, že je chytrá. - Cože?
Vsadily jsme se o to a Josie tipovala bioložku.
- Já tipovala policistka. - Já že jsi svobodná.
Bože. Musíš po každém vyjíždět?
Seru na to. Za těchto okolností
mám právo to párkrát zkusit.
Za jakých okolností?
Jo, vypadá to šíleně...
Je to šílený.
Máme namířeno tam.
- Vy jdete do Záře? - Za šest dnů.
- Vy tři? - Čtyři.
Ventressová.
- Doktorka Ventressová? - Velitel týmu.
- Samé ženy. - Vědkyně.
Předchozí týmy se skládaly hlavně z vojáků.
Co myslíte, že se jim stalo?
Jsou dvě teorie o tom, co se v Záři stalo.
Buď je něco zabilo,
nebo zešíleli a pozabíjeli se navzájem.
Jeden voják se dostal ven.
Jo.
Seržant.
Jo, ale slyšely jste, v jakým byl stavu.
Kane...
Vím, proč jsi šel dovnitř.
Moc se omlouvám.
Ale vím, co musím udělat.
Neřekla jste jim o svém vztahu k seržantu Kaneovi?
Myslela jsem, že to vše zkomplikuje.
Co?
Co by to zkomplikovalo?
Proč jdete do Záře vy?
Cílem mise je dojít k údajnému zdroji Záře, k majáku,
vstoupit do něj, získat data a vrátit se.
To podle mě není váš cíl mise.
Ne.
Už ten fenomén nějakou dobu pozoruji.
Profiluji dobrovolníky.
Vybírám týmy.
Oni vstoupí, já se dívám.
Sleduji, jak se to blíží.
To nejde dělat věčně.
Potřebujete vědět, co je uvnitř.
Ano, potřebuji.
Já taky.
Takže to je ta komplikace.
Chcete jít s námi.
Tady pro něj nic nezmůžu.
Voják-vědec.
Můžete bojovat.
Můžete se učit.
Můžete ho zachránit.
Požádala jste o připojení k misi.
Věděla jste, že všechny ostatní mise selhaly
a že jediný přeživší sotva přežíval.
To bylo statečné rozhodnutí.
Dlužila jsem mu to.
Jen se snažím pochopit, co vás k tomu přimělo.
Dlužila jsem mu to...
tak jsem tam šla.
ZÁŘE
A něco pořádnýho k jídlu.
Špagety. Zeleninový krekry Radekový.
Páni, kukuřičný chléb. To není špatný.
Konečně ses probudila.
Dejte mi chvilku. Jsem trochu dezorientovaná.
Vítej v klubu.
Nepamatuješ si, že bychom postavily tábor, že ne?
Nepamatuju si nic... jak jsme došly k těm stromům.
Nikdo z nás.
Zkontrolovaly jsme zásoby jídla.
Z úbytku to vypadá, že jsme tu už tři nebo čtyři dny.
To není možný.
To jsem říkala taky.
Lidi, zkouším vysílačku a navigaci.
Naskočily, žádný problém s elektronikou,
a foťák taky funguje,
ale všechno, co vysílá ze Záře signál, nereaguje.
I když je teď nad námi tak 20 satelitů
a podívejte se na tohle.
Nemáme kompas, vysílačku ani souřadnice...
a žádné orientační body.
Víme, že jsme v národním parku.
Když půjdeme na jih, narazíme na oceán,
pak můžeme jít podél pobřeží, než nedojdeme k okraji Záře. Ne?
- Jak zjistíme, kde je jih? - No tak, Josie, tohle víš.
Hodinová ručička ke slunci.
Rozpůlíš úhel mezi ní a dvanáctkou a máš jih.
Dobře.
Dokážeme se zorientovat.
Nepředpokládaly jsme snad, že bude vysílačka fungovat, ne?
Už tři roky probíhá výzkum a tři roky se nikdo neozval.
Všechno sbalte a vyrážíme.
Už jsme ztratily velkou část dne.
Porozhlídnu se. Musíme pryč od tý blbý bažiny.
Dobře. Podíváme se na tu boudu.
Jako by tu měl mít někdo svatbu.
Jsou velmi zvláštní.
Proč?
Jsou jiné.
Podívejte se na ně. Neřekly byste, že je to stejný druh.
Ale rostou ze stejného trsu...
takže to musí být stejný druh.
Je to ta samá rostlina.
Jako by procházela neustálou mutací.
Patologie?
No...
kdybyste tohle viděly u člověka, určitě byste to nazvaly patologií.
Jackpot.
Sheppardová! Dopravní prostředek.
Je tam něco zajímavýho?
Ne. Je to dlouho opuštěný. Možná ještě před...
Radeková?
Radeková!
- Radeková! - Chytlo to můj batoh!
Radeková!
Něco chytlo můj batoh!
Ne!
Drží to můj batoh!
- Josie! Proboha! - Co se děje?
Chytni mě za rameno!
Pomoz jí. Rychle.
Mám ji.
Dobrý? Držíš ji?
Mám ji. Dobře.
Už je to dobrý.
To je dobrý.
Sedni si. Pomoz mi s jejím batohem.
Dýchej. Je to dobrý. Jsi v pořádku.
- Co se sakra stalo? - Něco je ve vodě.
Vstaň. Běž.
Do prdele! Zpátky.
Sheppardová! Sheppardová, pozor!
Do prdele!
Páni.
Je to stejné jako u těch kytek.
Podívejte se na ty zuby.
Soustředné řady.
Něco tady dělá pořádný vlny v genofondu.
Takové zuby mají žraloci, ne?
Myslíte, že došlo ke zkřížení?
Nemůžete křížit dva různé druhy.
Leno, začíná to být těžký.
Mutace byly zpočátku nepatrné.
Zhoršovalo se to, jak jsme se blížily k majáku.
Deformované formy.
Duplicitní formy.
Duplicitní?
Ozvěny.
Je možné, že šlo o halucinace?
Ptala jsem se na to samé.
Ale viděly jsme to všechny.
Bylo to jako ve snu.
Jako v děsivém snu?
Ne vždy.
Občas to bylo nádherné.
Jsi zraněná?
Je to jen modřina.
To musím mít od toho aligátora.
Jo.
Kde ses naučila střílet?
Než jsem se dala na vědu, byla jsem v armádě.
Mariňáci?
Armáda. Sedm let.
Přijde mi, že už je to hodně dávno.
Jo.
Všechny jiné životy ti přijdou velmi vzdálené.
Byly jsme děti, vdala jsem se.
Co nosíš kolem krku? Manžela nebo dítě?
Manžela.
I on byl v armádě.
Tak jsme se poznali.
"Byl" v armádě? Odešel?
Zabit v akci.
To je mi líto.
Něco v tom být muselo.
Jak to myslíš?
Dobrovolně se přihlásit sem.
Tohle člověk neudělá, když má dokonalý život.
Všichni jsme tu vadné kusy.
Anya nepije alkohol...
takže je na něm závislá.
Josie nosí dlouhé rukávy,
protože nechce, abys viděla jizvy na jejích předloktích.
Snažila se zabít?
Myslím, že naopak, chtěla cítit, že je naživu.
Ventressová?
Jo. Pokud víme...
žádní přátelé, žádná rodina, žádný partner, žádné děti.
V ničem neustoupí.
- A ty? - Taky jsem někoho ztratila.
Ale ne manžela...
Dceru. Leukémie.
To mě mrzí.
Vlastně jsou to dvě ztráty.
Přišla jsem o svou překrásnou holčičku...
a o to, kým jsem kdysi byla.
Hej!
Něco tu máme.
Tohle bývalo ústředí Jižní Zóny.
Než ho pohltila Záře.
Další mutace.
Jsou všude.
Maligní.
Jako tumory.
Není to stará jídelna?
Jo.
Usadíme se tam. Jdeme.
Jsou tu postele a batohy. Myslíte, že tady někdo je?
Byl tu.
Jo, souhlasím s minulým časem.
Sakra.
Do prdele.
Ten krám je těžkej. Neunesu ho.
Leno, co tam máš?
Podívejte se na tohle.
"Peyton, Mayer...
"Kane, Shelley."
To jsou vojáci z poslední výpravy.
Tuhle místnost patrně používali jako základnu.
Proč jsou některá jména přeškrtnutá?
Nedělejme ukvapené závěry.
- Možná bychom měly. - Jo.
- Tohle je plán základny, že? - Jo. Tohle je jídelna.
- Tahle budova, že? - Jo.
Ty časy u jmen je podle mě rozpis hlídek.
Jestli hlídali perimetr, my bychom měly taky.
- Souhlas. - Jo.
Tohle by nám mohlo něco prozradit.
"Pro ty, kdo nás následují."
To budeme my.
Paměťová karta.
Měla bych být schopná to přehrát.
Funguje to.
Tak jo.
- Dobrý? - Dobrý.
Dobře.
Dobře. Dobře. Dobře.
- Dobrý. - Připravenej?
Tak jo.
Do prdele.
Co to dělá?
Přestaň. Přestaň. Přestaň.
Drž ho.
Jo. Jo.
Tady.
Už víme, co se stalo lidem z poslední skupiny. Zešíleli.
- V tom muži bylo něco živého. - Ne.
- To bylo tím světlem. - Cože?
Lékařkou jsem 10 let. Seškrabávala jsem lidi ze silnice.
Za tu dobu uvidíš spoustu podivností. Tohle bylo světlem.
- Jeho střeva se hýbala. - Ne, to byl šok, Radeková.
- Reakce na šok. - Podívej se znovu.
Ne, nebudu se na to dívat znovu!
Nebyly to střeva. Byl to nějaký červ nebo...
Tak se na to podívej ty, Sheppardová!
Kam jdeš?
- Kam šla? - Dopředu.
Co je to?
Já nevím.
- Tady dnes spát nebudu. - Nemáme na vybranou.
- Prosím. - No tak.
Už je pozdě na to, abychom šly jinam.
Pojď, vylez ven.
To je od tebe milé.
Proč nejsi tady?
Musím odjet o den dřív.
Cože?
Počkat, už dnes?
- Právě teď. - Sakra.
Ale máme naplánovaný na celý den.
- Měli jsme jet na venkov... - Nemůžeme.
- Nejde to. - Nemůžeš alespoň...?
Teď znamená teď.
Jo.
Co se děje?
Já...
miluju tě...
Leno.
Taky tě miluju.
Hej.
Už jsi rozluštila záhadu?
Něco se rýsuje.
Podle mě si vedeš dobře.
Je fajn, že Josie usnula.
Jo.
S pomocí malé dávky sedativ.
Co ty? Spala jsi?
Trochu.
Mám nahnáno stejně jako Josie.
Jen to líp skrývám.
Měla bych zkontrolovat Ventressovou.
Jo.
Proč jste vzhůru? Střídat mě máte až ve tři.
Dnes už spát nebudu.
Dobře.
Podívejte se na tohle.
Jsme tady...
a tady je maják.
Na jihozápadě je Ville Perdu.
Malá vesnička, kterou jsme evakuovali před dvěma lety.
Zítra bychom tam měly vyrazit,
a následující ráno jít k pobřeží.
Dobře.
Jste v pořádku?
Když jste neřekla týmu o vašem vztahu ke Kaneovi,
nebyla jsem si jistá, jestli je to dobrý nápad.
Ale potom, co jsme viděly to video...
jo.
Nejsem si jistá, jak by na vás pak reagovaly.
Proč se můj manžel přihlásil na sebevražednou misi?
Tohle podle vás udělal?
- Spáchal sebevraždu? - Musela jste ho profilovat,
musela jste ho posuzovat.
Musel něco říct.
Takže se mě ptáte jako psycholožky.
Jo.
Tak jako psycholožka...
vám říkám, že si pletete sebevraždu se sebezničením.
Téměř nikdo z nás nepáchá sebevraždu.
A téměř všichni jsme sebedestruktivní.
Svým způsobem, v určité části našeho života.
Pijeme, nebo kouříme.
Ničíme si dobré zaměstnání.
Nebo šťastné manželství.
Nejde o rozhodnutí, jsou to...
jsou to impulzy.
Vy tohle patrně dokážete vysvětlit lépe než já.
Jak to myslíte?
Jste bioložka.
Není v nás sebezničení zakódováno?
Naprogramováno v každé buňce?
Co to bylo?
Nevím.
Josie, probuď se.
Probuď se, Josie, dělej. Něco se děje.
- Vidíte něco? - Ne.
- Co se stalo? - Něco jsem zaslechla.
Co je?
Něco jde přes plot.
- Přes plot? - Je v něm velká díra.
- Nic nevidím. - Jo, ani já ne.
Sheppardová!
Sheppardová!
- Do prdele! - Co se děje? Co se stalo?
Sheppardová stála vedle mě. Něco ji odneslo.
Do prdele! Sakra! Sheppardová!
Do prdele!
Pomoc! Pomozte mi!
Shepp...
Sheppardová!
Sheppardová!
Musíme jít zpátky.
- A to hned. - Má pravdu.
Pravdu? V jakém smyslu?
Už jsme byly napadeny dvakrát.
Přišly jsme o jednu z nás.
Máme důkazy o tom, že předchozímu týmu hráblo a vzájemně se rozřezal.
Fakt nevím, o kolik víc musí mít ještě pravdu.
Ještě jsme nedošly k majáku.
Stále neznáme příčinu ani podstatu Záře.
Máme data, svědectví, fotografie. Ona má videozáznam.
S tím vším je ten fenomén vysvětlitelný ještě méně, ne víc.
Dostanu se k majáku
a klidně tam půjdu sama.
Vy se rozhodněte, jestli jdete se mnou, nebo ne.
Jako by si ani nevšimla, že je Sheppardová mrtvá.
Je šílená.
Je to šílená stará mrcha.
Fakt díky za podporu, Leno.
- My rozhodovaly o stranách? - Jo.
Jo, rozhodovaly jsme o stranách.
Dobře, tak s tebou souhlasím. Měly bychom se vrátit.
Dobře. Skvělý. Tak jdeme, dobře?
- Tři už se můžeme... - Počkej chvíli.
Měly bychom se vrátit, ano.
Ale dostat se sem nám zabralo šest dnů?
A pobřeží je odtud dva dny cesty.
A jak Sheppardová řekla...
až se dostaneme k pobřeží, můžeme jít až k okraji Záře.
Chceš říct, že se dostaneme ven tak, že půjdeme hlouběji?
- Jo, když chceš. - "Chceš"?
Ne, já kurva "nechci".
Není to jen fígl, jak nás dostat k majáku?
Tohle není o majáku, dobře?
Věřím, že pobřeží je nejlepší cesta ven.
Dobře?
Lhala jste jim.
Nevěděla jsem, co znamená jít zpátky.
Proč by to bylo bezpečnější než jít dopředu?
Nevěděla jste to, ale rozhodla jste se pokračovat, jako kdyby ano.
Ventressová tak rozhodla.
Ventressová měla rakovinu. Nikdy by se nevrátila.
Věděla jste, že je nemocná.
Myslela jsem si to.
A chtěla jste pokračovat.
Ano.
Chtěla.
Mohla by být ještě naživu.
O tom dost pochybuju.
Musíme to vědět.
Běžte.
Dobře.
Jdu s tebou.
Půjdu sama.
- Našla jsi ji? - Jo.
Je mrtvá.
Jsi v pořádku?
Jo. Prostě mě nech být.
Tady se na noc utáboříme.
K pobřeží jsou to ještě dvě hodiny.
Vyrostly tak.
To nedává smysl.
Podle mě dává.
Nejdřív jsem si myslela, že rádiové vlny blokuje Záře,
a proto nikdo uvnitř nemůže komunikovat se základnou ani GPS,
ale světelné vlny nejsou blokovány, odráží se, a...
... stejné je to s rádiovými vlnami.
Signály nezmizely.
Jsou zakódované.
Ten list ve tvé ruce...
víš, co získáš, když ho sekvencuješ?
- Co? - Lidský hox gen.
Hox? Co to znamená?
To jsou geny, které definují stavbu těla, fyzickou strukturu.
A rostliny mají stavbu lidského těla.
Ruce jsou připojeny k ramenům. Nohy k bokům.
To doslova není možný.
Ale to se doslova děje.
Záře je jako hranol, který láme naprosto všechno.
Ne jen světelné a rádiové vlny.
Zvířecí DNA, DNA rostlin...
veškerou DNA.
Co myslíš tou "veškerou DNA"?
Mluví o naší DNA.
Mluví o nás.
Tak jo... tohle bude ložnice.
Zajistěte dveře a okna.
Tohle byla chyba.
Dobře.
Víc času trávíš bez manžela než s ním.
Nemůžeš s ním mluvit o práci a on s tebou nemluví o té své.
A mezi námi je zjevné fyzické a intelektuální spojení.
- Zmínil jsem všechno? - Zapomněl jsi na svou ženu.
Svou ženu miluju.
Je v tom zcela bez viny.
No tak, Leno.
Co se teď děje.
Myslíš, že se mu něco stalo?
Nebo si myslíš, že to ví.
To je ono, že?
Myslíš si, že se o našem poměru nějak dozvěděl.
Zjistil to?
Ano.
Měl bys jít.
- Ne, Leno, já... - Dane...
Nechci si povídat, ani poslouchat, co chceš říct.
Prostě se obleč a odejdi.
Nejsem to já, koho nenávidíš, jsi to ty.
Ne, Dane, jsi to i ty.
Už se to nikdy nestane.
Ty prolhaná mrcho!
- Co se děje? - Ne.
Ty otázky pokládat nebudeš. Budeš na ně odpovídat!
Bratr.
Přítel.
Manžel.
Manžel.
Proč jsi nám to neřekla?
Vy jste to věděla. Očividně.
Vědělas to ty?
Dobře.
Jsou dvě teorie o tom, co se v Záři stalo.
Buď je něco zabilo,
nebo zešíleli a pozabíjeli se navzájem.
Josie málem zabil aligátor
a Cass zabil medvěd.
Takže ano, vypadá to na první možnost.
Ale...
já žádného medvěda neviděla.
A ani Josie.
Medvěda viděly jen Lena a Ventressová.
Takže nic není jistý. Vše stojí na jejich slově.
Vše stojí na Lenině slově.
A co teď víme?
Víme...
že Lena je lhářka.
Drž hubu!
Leno, jsi lhářka.
Zabila jsi Cass?
Přišlas o rozum?
Nebo myslíš, že jsem přišla o rozum já a že se tu pobijeme?
To je druhá možnost.
Bože.
Když se podívám na mé ruce...
a na mé otisky prstů...
vidím, že se hýbou.
Já nemůžu.
Když tě pustím,
a ty mě přivážeš k židli a rozřízneš...
budou se má střeva hýbat jako mé otisky prstů?
Ale já nejsem ta, kdo je přivázaný k židli.
To ty.
Pomoc!
Pomozte mi!
Pomoc!
Cass?
Říkala jsi, že je mrtvá.
Cass! Cass, už jdu!
Cass, jsi to ty?
Pomoc! Pomozte mi!
Pomoc!
Nehýbej se.
Pomoc!
Pomoc!
Pomoc!
Ne! Ne!
Ne!
Pomoc!
Pomozte... mi.
Co to děláte?
- Odcházím. - Teď?
- Ještě ani není světlo. - Nemám čas čekat.
Rozpadáme se.
Těla i mysl. Copak to necítíte?
Je to jako počátek demence.
Pokud se brzy nedostanu k majáku,
osoba, která tuto cestu začala, nebude už osobou, která ji ukončí.
Chci být ta, kdo to ukončí.
Měly bychom jít, Josie.
Jak dlouho byl tvůj manžel v Záři?
Těžko říct.
Teoreticky asi rok.
Tak dlouho zůstat uvnitř a zůstat netknutý.
Nejsem si jistá, že byl netknutý.
Mám pravdu...
- s tím lámáním, že? - Jo.
V noci jsem si zkontrolovala krev.
Je to ve mně.
Bude to v nás všech.
Bylo zvláštní slyšet...
hlas Sheppardové z tlamy toho stvoření.
Myslím, že když umírala, část její mysli se stala...
součástí tvora, který ji zabíjel.
Představ si, že vyděšená v bolestech umíráš
a přežije z tebe jen tahle část.
Vůbec by se mi to nelíbilo.
Ventressová se tomu chce postavit.
Ty s tím chceš bojovat.
Ale nemyslím si, že chci něco z toho já.
Josie.
Josie.
Josie.
Jedna po druhé, všichni jsou pryč, až na vás.
Jak to vysvětlíte?
Je to něco, co musím vysvětlovat?
Ano, musíte.
Musela jsem se vrátit.
Nejsem si jistá, jestli i ony.
MAJÁK
Hej.
Hej.
Myslel jsem, že jsem člověk.
Měl jsem život.
Lidé mě oslovovali jménem Kane.
A teď si tím nejsem tak jistý.
Pokud jsem nebyl Kane, co jsem byl?
Byl jsem ty?
Byl jsi já?
Mé tělo se pohybuje...
jako kapalina.
Moje mysl...
se vytrácí.
Nemůžu to vydržet.
Nemůžu to vydržet.
Nemůžu to vydržet.
Viděl jsi někdy vybuchnout fosforovej granát?
Je to celkem záře.
Zakryj si oči.
Jestli se odtud někdy dostaneš, najdi Lenu.
Najdu.
Ne.
Pět, čtyři...
tři, dva...
Ne, ne, ne.
Bože. Proboha.
Ne.
To je poslední fáze.
Ztracení v chaosu.
Nepochopitelná mysl...
... a teď maják.
Teď moře.
Doktorko Ventressová?
Leno.
Mluvily jsme.
Co jsme to říkaly?
Že musím vědět, co je uvnitř majáku.
Ten moment je pryč.
Teď je to ve mně.
Co je ve vás?
Není to jako my.
Je to naším opakem.
Nevím, co to chce.
Nebo jestli to chce.
Ale poroste to...
dokud to nepojme vše.
Naše tělo i mysl budou rozmělněny
na ty nejmenší části...
dokud žádná část nezůstane.
Anihilace.
Ne!
Takže to bylo cizího původu.
Můžete popsat jeho formu?
Ne.
Bylo to na bázi uhlíku?
Nevím.
Co to chtělo?
Nemyslím si, že to něco chtělo.
Ale napadlo vás to.
Kopírovalo mě to.
Já to napadla.
Nejsem si jistá, jestli to vůbec vědělo, že jsem tam.
Přišlo to sem z nějakého důvodu.
Vyvolalo to mutace našeho prostředí, všechno to ničilo.
Neničilo to.
Jen to všechno měnilo.
Vytvářelo to něco nového.
Co?
Já nevím.
Před pár hodinami dorazil k majáku tým.
Všechno je na popel.
Jestli to, co jste viděla, někdy žilo...
teď je to patrně mrtvé.
Řeknete mi už, co se stalo s mým manželem?
Když Záře zmizela,
jeho tlak se stabilizoval a tepová frekvence začala stoupat.
O pár hodin později se probral a byl dokonce při smyslech.
Stále je na izolaci.
Já také.
Ty nejsi Kane...
že ne?
Myslím, že ne.
Jsi ty Lena?
Can't find what you're looking for?
Get subtitles in any language from opensubtitles.com, and translate them here.