Afrikaans
Akan
Albanian
Amharic
Arabic
Armenian
Azerbaijani
Basque
Belarusian
Bemba
Bengali
Bihari
Bosnian
Breton
Bulgarian
Cambodian
Catalan
Cebuano
Cherokee
Chichewa
Chinese (Simplified)
Chinese (Traditional)
Corsican
Croatian
Czech
Danish
Dutch
Esperanto
Estonian
Ewe
Faroese
Filipino
Finnish
French
Frisian
Ga
Galician
Georgian
German
Greek
Guarani
Gujarati
Haitian Creole
Hausa
Hawaiian
Hebrew
Hindi
Hmong
Hungarian
Icelandic
Igbo
Indonesian
Interlingua
Irish
Italian
Japanese
Javanese
Kannada
Kazakh
Kinyarwanda
Kirundi
Kongo
Korean
Krio (Sierra Leone)
Kurdish
Kurdish (Soranî)
Kyrgyz
Laothian
Latin
Latvian
Lingala
Lithuanian
Lozi
Luganda
Luo
Luxembourgish
Macedonian
Malagasy
Malay
Malayalam
Maltese
Maori
Marathi
Mauritian Creole
Moldavian
Mongolian
Myanmar (Burmese)
Montenegrin
Nepali
Nigerian Pidgin
Northern Sotho
Norwegian
Norwegian (Nynorsk)
Occitan
Oriya
Oromo
Pashto
Persian
Polish
Portuguese (Brazil)
Portuguese (Portugal)
Punjabi
Quechua
Romanian
Romansh
Runyakitara
Russian
Samoan
Scots Gaelic
Serbian
Serbo-Croatian
Sesotho
Setswana
Seychellois Creole
Shona
Sindhi
Sinhalese
Slovak
Slovenian
Somali
Spanish
Spanish (Latin American)
Sundanese
Swahili
Swedish
Tajik
Tamil
Tatar
Telugu
Thai
Tigrinya
Tonga
Tshiluba
Tumbuka
Turkish
Turkmen
Twi
Uighur
Ukrainian
Urdu
Uzbek
Vietnamese
Welsh
Wolof
Xhosa
Yiddish
Yoruba
Zulu
Je pět hodin. Posloucháte Rádio Varšava. Následuje zpravodajství.
Raketa Saturn V je připravena ke startu.
Vynese na oběžnou dráhu Měsíce modul Apollo 11
a jeho posádku: velitele Neila Armstronga
a piloty Edwina Aldrina a Michaela Collinse.
Oběžné dráhy Měsíce by měli dosáhnout po třech dnech letu.
Tento let a vesmírné mise byly nebyly nikdy možné,
nebýt hrdinského letu sovětského kosmonauta
Jurije Gagarina před osmi lety.
A nyní předpověď počasí.
V celé zemi očekáváme oblohu bez mráčků
a teploty od 24 v baltské oblasti a od 28 v dalších oblastech.
V oblasti Lublinu a Řešovu přesáhnou 30.
Tady Rádio Varšava. Je 7.05.
Vypni to, táta spí. Má dneska druhou směnu.
…výročí založení Polské republiky.
Přípravné práce na Stadionu 10. výročí už jsou u konce.
Budeme svědky vojenské a sportovní přehlídky.
Té se zúčastní 15 000 dívek a chlapců.
V čele pojede řecký válečný vůz tažený čtyřmi bílými koňmi.
Na pódiu bude několik sportovců s polskou vlajkou a pochodní.
Pochod 600 nejmladších sportovců bude velmi zajímavý.
Chlapci a dívky vytvoří barevný nápis:
25 let Polské lidové republiky.
První tajemník maďarské komunistické strany,
soudruh János Kádár, přijede zítra do Polska na přátelskou návštěvu.
Ministr zemědělství navštívil továrnu na provazy v Lodži.
Výroba lan a provazů se rozjela ve své plné kapacitě.
Až přijde čas sklizně, rolníci nebudou trpět nedostatkem.
25 LET REPUBLIKY POLSKÁ ARMÁDA
V květinářství vyberu si květinu, která je mi nejdražší.
Díky tomu bude neděle u nás doma daleko milejší.
Levá!
Protože dnes slavíme 25 let.
Ach, bude to ale krásný čas!
VOJENSKÁ BEZPEČNOST
Stříbrné výročí! Pánové, otevřete šampaňské.
Och, přátelé, přejeme vám 100 let lásky a věrnosti.
Prožili jsme toho tolik.
Hej, kluku! Vyřiď bratrovi, že mě sebrali!
Stříbrné výročí! Rodiče, je to už 25 let.
ARMÁDNÍ NÁBOR VĚRNOST VLASTI
Sikora Adam!
Ten křížek máš proto, abys měl štěstí?
Je z přijímání.
Až budeš na vojně, měl bys radši nosit fotku velitele.
- Nějaké nemoci? - Ne.
- A v rodině? - Ne. Teda, máma…
Loni si zlomila nohu, uklouzla.
Utahujete si z náš, rekrute? Dědičné nemoci, dědičné.
Nevíte, co je to dědičná nemoc?
Třeba vaše debilita. Vsadím se, že to mají v rodině.
Letos jste udělal maturitu. Nějaké problémy?
Ne, žádné.
- Máte práci? - Rozvážím mléko.
POLSKÁ ARMÁDA
- Vstáváte brzo? - Ve tři.
No, v armádě si pospíte až do šesti.
Podle našeho názoru jste schopen služby v námořnictvu.
Námořnictvu? Nemůžu k letectvu?
Na Leteckou akademii do Dęblinu.
Půjdete tam, kam vlast žádá.
Cestovní příkaz.
Ale pane plukovníku, prosím. Vím toho o letadlech spoustu.
Chtěl jsem v letectvu dobrovolničit.
Napsal jsem i žádost… je v mých papírech.
Nemusel jsem sem letos chodit, mohl jsem přijít příští rok.
Odchod.
- Ale pane… - Odchod!
- Tak co? Kam tě poslali? - Námořnictvo.
- Kurva, mě taky. - Chtěl jsem k letectvu.
Odsud posílají všechny k námořnictvu
a kluky z pobřeží k Horské brigádě.
To je taková politika, nebo blbost?
- Co myslíš? - Nevím.
Nejspíš to je naschvál.
Všechny nás nesnáší, to je hned vidět.
Brácha tam byl taky. Skončil před třemi lety.
- A? Hrůza? - No, radost z toho neměl.
Nějak to přežil.
Vojna je vojna. Jeden velkej ojeb.
Ale k námořnictvu jdeš na tři roky, ne klasicky na dva.
To je právě na hovno.
Já jsem chtěl k výsadkářům.
Bez šance. Jsem moc malý. O deset centimetrů.
Stál jsem na špičkách, ale k čemu?
Jenom o dva centimetry víc.
18 zlotých.
22. ČERVENCE
- Ahoj. - Čau.
- Dobrý den. - Dobrý.
Prosím.
Danusio!
ALKOHOL JE NEPŘÍTEL
- Ahoj. - Ahoj.
Pojď na chvilku ven.
Jsem v práci.
Pojď, je to důležité.
Můžu? Na půl hodinky?
No, běž, jestli musíš…
Tak o co jde? Musím zpátky.
Už mi přišel rozkaz.
- Od koho? Kam? - Jdu na vojnu.
Jenom tak? Vždyť jsi teprve odmaturoval.
Tak to od loňska funguje. Jsou tvrdí.
Na dlouho?
- Na tři roky. - Tři roky?
Jak to?
- Počkáš na mě? - Počkat?
Tři roky je dost dlouho.
Před třemi roky jsem vyšla základku. Zamysli se nad tím.
Jak mám vědět, co bude za tři roky?
Přijedu na propustku, po ceremoniálu.
My to zvládneme.
To je na podzim.
Přijedeš?
Ano.
Ale kam?
Nejspíš do Svinoústí.
Tam mě posílají.
- Tak ahoj. - Ahoj.
KDE MÁŠ PENÍZE? CO TVOJE RODINA?
Tak co chtěl?
- Jde na vojnu. - Neříkej! A?
Mám přijet na podzim na ceremoniál.
Neblbni, to nedělej. Pamatuješ si tu zrzavou Ewku?
Chodila se Stasiekem,
byl celkem fešák, i když trochu idiot,
a už se chtěli brát, ale povolali ho.
Jela na ceremoniál, tam ji viděli jeho kámoši
a ti si z něj tak utahovali,
že je zrzavá a šilhavá, což ona taky trochu byla,
že jí pak napsal, že už ji nechce. Byl to blbec, chápeš?
Radši na ten ceremoniál nejeď.
Tak zaprvé, já nešilhám.
A zadruhé, vdávat se taky nehodlám.
Bude tam tři roky.
- Co mám dělat? - Dobrý den.
Coby? Žít normálně dál.
Mouku, prosím.
Nechci celý život trčet tady.
Možná pojedu do Řešova.
A čaj.
- Jaký? - Cejlonský.
Nebo do Krakowa. Zapíšu se na kurz.
- Na jaký? - Ještě ocet.
To zatím nevím.
Snít můžeš tak pět minut.
17,50 zlotých.
Ale važ si svýho kluka.
Máme víc ženských než chlapů. Podle novin deset na šest!
Nechceš být jedna z těch čtyř bez chlapa, ne?
ŘEŠOVSKÉ NOVINKY
Je šestnáct hodin.
Na stříbrné výročí Polska…
Pęcicki asi bude dělat vedoucího.
Vypadá to tak.
Jak to?
Pracuješ tam dvakrát tak dlouho jako on.
Je ve straně.
Říkám ti, ať tam taky vstoupíš.
Horoszczak tam vstoupil a nepovýšili ho.
Na Horoszczaka něco mají.
Chytili ho, když kradl kovové pláty,
a taky chodil do skladu s účetní.
A zamykali se.
No a co? On není ženatý a ona vdaná.
V pracovní době?
Kdyby nebyl ve straně, je už bez práce.
…nový věk dějin naší země…
Ale ty ses o to ani nepokusil.
Z Polska vytlačují židy.
Zůstanou po nich volná místa.
Možná ano. Třeba ve Varšavě nebo v Řešově.
Ale tady nejsou žádní židi.
A co Richter?
Richter není žid. Je evangelík.
Evangelíci jsou taky židi.
…stali se základem,
na němž se krok po kroku, poschodí po poschodí celých 25 let…
Málo slaná.
Co jste tak skleslí?
- Co se děje, tati? - Ale nic.
Zase ho nepovýšili.
To je toho. Už je stejně moc starý.
To místo si zasloužím.
A ty proč nic neříkáš? Byls už na komisi?
A? Odložili ti to? Mluv, člověče!
Řekni mu to!
Do námořnictva.
Parchanti! Na tři roky?
- Nemohls nic dělat? - A co jako?
Letos jsou drsní.
Proč zrovna letos?
To po těch studentských protestech.
Chtějí všechny uklidit do armády.
Ale on ještě nemusel.
Aspoň to bude mít rychle za sebou.
To se ti snadno řekne, nebyls v armádě.
Kdybych byl, šel bych do války
a vy usoplenci byste tady nebyli.
A babička s knírem by byla děda.
Zdzisiek zdraví.
- Kdo? - Bydlí v Dołech.
Zdzisiek Hofman?
- Kdes ho viděl? - Na komisi.
Ty svině ho přivedly v poutech.
Sebrali ho? No ty vole.
Ale proč v poutech?
Přijel se do Varšavy schovat před vojnou u prarodičů.
Vyhodili ho z výšky, kvůli politice.
Ti šmejdi ho vyčmuchali.
V týhle zemi se neschová.
Třeba ho dají k námořnictvu.
Jeho?
Studenty posílají do trestních jednotek.
Ani ty tam nevydržíš.
Je to tam fakt drsný.
S tím se musí něco udělat.
Proč? Každý to nějak přežije.
A už je moc pozdě. Mám cestovní rozkaz.
Pojď.
Nemůže s tebou otěhotnět? Tvoje holka?
- Jak se jmenuje? - Danusia.
Jo, Danusia. Pak by tě nechali být.
Byl bys živitel rodiny.
A jak to mám udělat?
Normálně. Prostě ho nevytáhneš.
Propíchni kondom.
Už jste vy dva vůbec… víš co?
Však už jste spolu jak dlouho, rok?
Skoro dva roky.
A ještě nic nebylo?
- Je věřící. - Ježíšmarja…
V námořnictvu nemáš šanci.
Možná jim to neřeknu.
Netušíš, o čem mluvíš.
Hned to poznají. Třeba z těch tvých uhrů.
Tak to máme vážný problém. To je fakt průser.
Nepřeháněj.
U nás v četě byl jeden kluk.
Nevydržel tam ani rok.
Dali mu přezdívku „Panic“.
Ani velitel mu jinak neříkal.
„Vojín Panic, pohov!“
Úplně se z toho složil.
Pokusil se oběsit ve sprše, ale jenom zbořil zeď.
Dali ho do cvokárny. Aby nic nevykecal.
V lidové armádě se nikdo nevěší.
Je to zakázaný!
- Nemám s ní pokecat? - S Danusiou?
- Zbláznil ses? - Však to je normální, ne?
Probíhá sexuální revoluce! Květinová síla! Hipíci!
Jestli chceš kytky, běž se válet v zahradě.
Holky a kluci žijou v komunách. Nikoho nezajímá, kdo je zadaný.
Žijou třeba na farmách, pěstujou si jídlo, marihuanu,
peníze dávají do jedný kasy, i děti jsou společný.
- A to bys chtěl? - To si piš!
Ty bláho!
Pořád nový frndičky, ne jako v manželství. Svoboda.
Svoboda? A to mě chceš oženit?
Kvůli svobodě.
Není nic horšího než vojna.
Loni kluky poslali do Československa.
V tancích a s Rudou armádou.
Spojenci, svině jedny.
Vojna je na hovno. Nesmíš si ani myslet, co chceš.
Do kafe ti sypou bromid, aby sis ho nehonil.
- Prosím tě. - Nekecám.
Viděl jsem to ve službě.
Kafe se zeleným pruhem, bez bromidu. S červeným, bromid.
Takže si ho užij naplno, dokud ti ještě stojí.
Řekni jí o sexuální revoluci.
K Danusii ještě nedošla.
Počkáme až po svatbě.
Jste snad děcka?
Promluvím si s ní.
Ty vole, nebudeš s ní mluvit!
Fajn, ne znamená ne.
- Přísahej! - Přísahám, jasný?
Ale promluv s ní.
Nemůže být tak bezcitná.
To je ale hic!
Nechej mléko hodinu u dveří, a zkysne ti.
Lidi si stěžujou, ale je to jejich chyba.
Mají si ho vzít za úsvitu.
- Pane, musím podat výpověď. - Proč?
Teprv jsi začal, a už jdeš?
- Nerad vstáváš? - O to nejde, pane Konopko.
Povolali mě.
To je dobře.
Každý kluk má jít na vojnu.
Co je na tom dobrého?
Je to taková škola života.
- A když přijde válka? - Válka? Dneska?
Loni šli do Československa. Do války.
Nevymýšlej si, chlapče. Šli jim přece pomoct se sklizní.
Bylo to v telce.
- V tancích? - Aby udrželi pořádek.
Není nic horšího než nekázeň. Kdy odjíždíš?
Teď. Jsou na nás přísní.
Tak zaběhni za účetními, ať ti vypočítají mzdu.
Šéfe!
Šéfe, pracuju dobře?
Co po mně chceš, Anteku?
Pár dní volno. Strhněte mi je z dovolené.
Letos sis volno už vybral.
Tři, čtyři dny, prosím!
Nemůžu. Ziober to sám nezvládne.
Ale já musím, šéfe.
Můj bratr odchází na vojnu. Chci ho doprovodit.
Má deset let. Vypadá jako nový.
- Ale to varšavský doděláš, jo? - Jo.
Ředitel Wasiak je už netrpělivý.
Taky chce jet na dovolenou.
A ještě něco, šéfe. Potřebuju zálohu, 2 000.
2 000? Abys odvezl bratra na vojnu?
To jede do Cizinecký legie?
Sehnal jsem ty kradený díly.
Kolik jste mi dal?
- Jako že jsem tě oškubal? - Mizerný dvě stovky.
Danusio! Můžeš na slovíčko?
- Adam jde na vojnu. - Já vím.
Tak co dál?
Nic. Pozval mě na ceremonii.
- Pojedeš? - Nevím. Asi spíš ne.
- Proč? - To mám tři roky čekat?
- Nedává to smysl. - Jemu ano.
Na vojně na tebe bude myslet a jeho láska poroste.
Jak to víš?
- Znám to. - A?
A nic. Moje láska rostla, ale její láska ne.
Moje taky neporoste.
- Tak mu to řekni. - Proč?
Pochopí to sám. Nebo mu to klidně řekni.
Nemůžu. Slíbil jsem mu, že s tebou nebudu mluvit.
On to pochopí.
Když nepřijedu na ceremonii.
25 LET PLR
Varšava, krásná a nazdobená.
Dominuje červená a bílá…
Dejte si sledě. Můj vlastní recept.
Vidíš to, Adame? Škoda, že ještě nejsi na vojně.
Mohls teď pochodovat na náměstí.
V uniformě v tomhle horku? Nic příjemného.
Ale je to čest. Vyprávěl by o tom vnoučatům.
Tvrď si, co chceš, ale jsou to tři roky v háji.
- Nalej, Wacku. - Proč?
Co náš Marian?
Udělal si tam řidičák na kamion
a teď pracuje v hromadné dopravě.
Jemu vojna prospěla.
Nesmysl!
Jako kdyby si nemohl udělat řidičák normálně.
Před vojnou jenom chlastal pivo s kamarády.
Armáda z něj udělala chlapa.
Mělo by to tady být jako v Izraeli, i ženské by měly chodit na vojnu.
Některým by se to hodilo.
V armádě se naučíš žít chytře.
Jinak to tam nezvládneš.
A zpátky v civilu ti to neuškodí.
Je to škola života.
Poláci jsou odjakživa chytří. Jinak by nepřežili.
Tak se snadno dostaneš leda do basy.
Nalej mi šťávu.
Zpráskají tě kvůli blbostem.
Jeden chlapík
koupil přes 10 000 lahví prošlé ibiškové šťávy
ze zemědělského družstva.
Družstvo snížilo cenu na 20 grošů za lahev.
Tak tenhle chlapík nakoupil celý náklaďák, šťávu vylil,
lahve vymyl, odvezl je do směnárny a prodal.
Jeden zlotý za kus!
Ale někdo ho napráskal a poslali ho na dva roky sedět za spekulace.
Tak to vidíš, strejdo. Jsme národ blbců.
V Americe by zatkli ředitele, co tu šťávu prodal,
a jeho místo by dali tvému známému.
Klika, že ho nepověsili,
jako ty lidi, co kradli maso.
„Dejte mi člověka, a paragraf se už najde,“ řekl soudruh Dzerzhinsky.
Takže buďme chytří.
Na ty dva, kteří šli do vězení, protože je chytili,
je tisíc těch, které nechytili, takže o nich nikdy neuslyšíme.
Ale na ten tisíc připadá milion slušných pracujících občanů.
Ve Východním Německu možná.
Když německému dělníkovi řekneš, ať utáhne šroub,
jde a utáhne ho.
Polák taky, ale po cestě vymyslí,
jak to udělat, aby ho utáhl jenom naoko.
Je chytřejší.
Na tom něco bude.
Ale proto je Východní Německo daleko blíž
k socialismu a my tak zaostáváme.
Dejte si můj salát.
Salát, to jí jde výborně.
Už musím jít.
Doprovodím tě.
To je chromá, nebo co? Sedni si, je to tvoje oslava.
Zůstaň tady, je to pár metrů.
Na shledanou.
Ahoj.
Pojď se napít a kašli na holky.
Jak se říká, spláchni svoje trápení!
Nalej mi.
Chudáčku, jak se dostaneš do Svinoústí?
Je to tak daleko, na druhém konci světa.
Neboj, odvezu ho. Mám volno.
KOKOT 25 LET PLR
Tak jo.
Ať jsme na tebe pyšní.
Pár sendvičů, sýr a klobása.
Adame, nevím, jestli přijedu na tu ceremonii.
- Danusio… - Je to dost daleko.
Neřeš to. Bude to tak lepší.
Já jsem před vojnou chodil se Sabinou.
Tu si nepamatuješ, byls ještě kluk.
Nic z toho nebylo, ale chápeš,
jak jsem se těšil na ty dopisy?
Na vojně nic jinýho neřešíš,
protože nemáš nic, co bys řešil.
Je lepší nechat to za sebou. Zapomeň na tu svoji Danusiu.
Pamatuju si ji. Sabinu. Jednou mi koupila lízátko.
Proč se mnou jedeš?
Aby ses sám neztratil.
O armádě musíš vědět pár věcí.
Budeš až po uši ve sračkách,
tak nezapomeň držet hlavu vzhůru.
Ale moc nevyčuhuj, jinak si tě hned všimnou.
Tehdy musíš dávat bacha.
Získáš dobrý návyky,
a přežiješ i v civilu.
Je to vlastně škola života.
Rybník sraček, kde se naučíš plavat v celým moři sraček.
Jízdenky, prosím.
Má cestovní rozkaz.
S rozkazem můžete do druhé třídy.
Tohle, pánové, je první třída.
V druhý ale smrdí záchod.
Smrdí, protože je ucpaný. V tom horku na to má právo.
A nemůžete ho třeba spravit?
Mám to snad dělat já? Na to máme údržbáře.
Jízdenku.
Tady.
Na shledanou.
Co to děláš?
Nevíš, co to bylo? Dal jsem průvodčímu půlku ceny.
Kupovat lístek, tak jsem na mizině.
S tím rozkazem můžeš jet kamkoli,
pokud je to víceméně na severozápad.
Jedeme do Tarnova. Nástup máš ve středu?
Takže pojedeme na etapy. Máme čas.
Jedeme z jednoho kouta Polska do úplně opačného.
Kdy jede autobus do Celejówu?
Ve 4.35.
Vždyť už je po páté.
Ráno. Neřekla jsem odpoledne.
Ve čtyři ráno? Takže dnes nic nejede?
Poslední autobus odjel v 15.05.
Do prdele.
Krysio?
To je tvoje?
Vdala jsem se. Loni.
- Nenapsalas mi. - A co?
Naposledy jsi mi odepsal na Vánoce před dvěma lety.
Jo, jasně. To je můj brácha Adam.
A co tvoje sestra… Bożenka?
Halinka pracuje v Krakově na poště.
To je super.
Radši už běžte, starý se brzo vrátí z práce.
Jenom tudy procházíme, víš jak…
Jasně. Ty vždycky jenom procházíš.
Jdeme.
Hej! Vidím tě!
Co je?
Chtěl mu ukrást peněženku.
A on je snad tvůj příbuzný?
Vážení cestující, vlak z Přemyšle do Krakova
přijíždí k nástupišti.
Pojď, dělej!
NÁDRAŽÍ TARNOV
Do prdele!
NÁSTUPIŠTĚ 2
- Pojď. - Kam?
Pojď a neptej se.
Dobré ráno, je tady volno?
- V celém vlaku je volno. - A tady u vás?
Taky volno.
Do Krakova?
Vlak končí v Krakově a a Krakov je další stanice.
Jo, ale my jedeme na pobřeží.
- Prázdniny? - Tak nějak, ale ne úplně.
Já jsem Antoni.
- Marzena. - Jolka.
- Můj bratr Adam. - Jolka.
Nejste si podobní.
Marzena.
Dáte si něco k pití?
My nepijeme.
To snad ne.
Víno pro dámy, nic horšího bych nenabídl.
Slaďoučké, Mistella!
- Jaké je? - Dobré.
Já vím. Máma ho pije na svátek.
A jak se jmenuje?
- Krystyna. - 13. březen.
Ne, slaví to v prosinci. Půlku lahve si šetří na Vánoce.
Pomalu! Máme dlouhou cestu.
A jaká je příležitost? Máme někomu něco přát?
Můj bratr jde na vojnu. Tak mu přejte štěstí.
Jde k námořnictvu? Říkals, že jedete na pobřeží…
Chytrá holka!
Měla bys pracovat u policie a řešit případy.
Námořníci mají aspoň pěkné uniformy.
To jo.
Vy jste z Krakova, holky?
Jdeme do práce.
Dostudovaly jsme, tak musíme do práce.
Jsme kuchařky, začínáme v Hotelu Orbis.
Teda, vždycky jsem chtěl za ženu kuchařku.
Vážně!
Dobrá kuchařka, pěkná úprava, umí elegantně servírovat.
Jasně, a ty to na gauči dostaneš až pod nos.
S takovou ženou bych si otevřel bistro u silnice.
Náklaďáky, auta, ruch od rána do noci.
Máma mě naučila vařit už před učňákem.
Nemůžu jí říct, co nás tam učili, omdlela by.
- Cpali do nás normy. - Jaký normy?
Ty nové, od tajemníka Gomułky.
Kolik vody dát do klobás.
Norma stoupla o 15 %. Kilo klobásy je kilo,
- ale 30 % tvoří voda. - To fakt?
Co sis myslel?
Nebo kolik strouhanky má být na řízku.
Kolik vody dát do náplně plněného zelí
a do masových kuliček.
To jsou státní normy určené nařízením ministra.
Když je porušíš, zavřou tě.
Zavřou? Za co?
Za úbytek ze státní pokladny.
Protože v karbanátku nebylo dost vody.
A to Gomułku zajímá?
No, všechno řídí, ne?
- Všechny ministry. - Ale proč?
Aby se šetřilo maso.
Všechno maso jde Rusům, to nevíte?
Rada pro vzájemnou výpomoc.
My jim dáváme maso a oni nám berou uhlí.
Jdeš na záchod?
S dovolením.
- Tak co? - Pěkní.
Jeden je pěkný.
- Jeden se ti líbí? - Je fajn.
- Který? - Hádej.
- Co když se mi taky líbí? - Smůla.
Klid, ani jeden není nic extra.
V Krakově budou lepší.
Tak co? Půjdeme s nimi ven?
To je vždycky možnost. Dali nám víno.
VSTUP - VÝCHOD
MÍR, PRÁCE, PROSPERITA
PŘÁTELSTVÍ NÁRODŮ
- Dobrý den. - Dobrý.
- Za kolik je soda? - Obyčejná 30 grošů, s džusem 90.
Tak dvě obyčejné.
Jak se dostaneme na ulici Rudé armády?
Nevím, nejsem místní. Zeptejte se taxikáře.
„Tam, kde žily slepice, teď roste Nowa Huta.“
- Čau, Szramo. - Pudle!
Čau, co ty tady?
Doprovázím bráchu na vojnu.
Tady v Krakově?
Prosím tě, ve Svinoústí. Kde jinde?
Děláš si prdel? Máš cígo?
Jasně.
Jenom procházíme.
Tak to seš v řiti.
To je moje.
Jestli neseženeš práci ve firemním rádiu jako my.
Rádiu?
To si piš! „A teď pro Bosuna Pawlickiho zahrají Czerwone Gitary.“
Někdo musí jít do obchodu.
- Moje žena Marzenka. - Ahoj.
Moji kámoši.
Kámoši? Už zase? Došel nám sunar.
Nevládnu všechno sama!
Zajdu tam potom, mám večer kšeft.
Tak řekni děcku, že nemá mlíko, protože táta má kšeft!
Táta musí nejdřív vydělat!
Hned přijdu.
Jak ti to řekl? Pudl?
Moje přezdívka na vojně. Nevím proč.
Vezmi zesilovač. Ty můžeš vzít kabely. A buben.
Szramo! Udělej něco, ty vole!
Duní to!
Já slyším, že to duní.
Tak to přece sprav, kurva!
Blbě sis to zapojil. McCartneymu to neduní.
Moment.
Pokračuj.
Neumí to zapnout, ale řve na mě!
- Ty holky! - Co?
Čekají na nás.
Běž sám. Trefíš do Barbicane?
Asi jo.
Z náměstí jeď tramvají.
Přiveď je na koncert.
Tak jo.
Co to tady je?
Co jsem vám říkal? Ostříhejte se!
22. července takhle vystupovat nebudete!
Nemusíme se stříhat, pane. Ty vlasy si vyčešeme a svážeme.
Ten festival bude v televizi!
Jestli vás bude vidět, tak vás vyprovodím.
A kde budete hrát potom? Hasičům někde na venkově?
Je 18.15.
Holky čekají na kluky? To nepřichází v úvahu, ne v Krakově.
Pojďte s námi, dáme si zmrzlinu
a zajdeme do klubu.
Ne, ještě počkáme. Jsou to kámoši.
Ahoj, holky. Pardon, že jdu pozdě. Nemohl jsem sehnat tramvaj.
Přišels sám? Co brácha?
Čeká na nás v Domě kultury.
Mají s klukama zkoušku. Pojďte se podívat, jsou skvělí.
Asi ne, víš co. Je pozdě. A v sedm jdeme do práce.
Tak pojďte na chvilku, jsou skvělí!
Když holka řekne ne, znamená to ne, jasný?
Mám ti to zopakovat?
Ale…
Seš slepej?
Ti chuligáni mě chtěli zbít!
Všichni jste chuligáni. Občanku.
Mám tohle.
Cestovní rozkaz…
Do Svinoústí?
Tak co děláš v Krakově? Potíže?
Na to nemáte právo!
Vojíne Sikoro, vypadněte odsud.
- Co se stalo? - Nepřišly.
- Myslím tebe. - Nic. Popral jsem se.
- S kým? - Nějakými kluky. Chytili mě.
- A? - Pak utekli.
Pustit tě samotného ven…
Hele, nic si z toho nedělej. Toho zboží je tady dost.
Máš holku?
- Odprejskni, jo? - Soráč!
Pojďte dál.
Co se tady děje?
Přišli jsme domů. Spát.
A to jako jak?
Normálně. Zosia bude spát u nás a kluci v kuchyni.
Ticho, nevzbuďte malou.
Profesor Baczek říká: Když chceme vzlétnout
vzhůru k planetám, existují určitá „okna“,
v nichž jsou podmínky pro vzlet příznivější,
a nejvhodnější okno pro start je teď…
Tady budete spát.
…směrem k Měsíci.
Další otázka. Je možné, aby se Luna a Apollo ve vesmíru srazily?
Pochybuju, ale bez znalosti parametrů Luniny trajektorie
je těžké na tuto otázku odpovědět.
Raketa Saturn vzlétne za čtyři minuty…
Jsi naprosto nezodpovědný.
Zítra odjedou.
A nebruč, zkysne ti mlíko.
Neměl bys mít děti.
To nikdo v týhle zemi.
Děcka jsou hned v hajzlu.
Jak dostanou rodnej list.
Jsi blázen. Myslím, že v Africe jsou na tom hůř. A v Číně.
Ti můžou doufat, že se to zlepší.
Řeknu jí, že ji její táta nechtěl.
Přesně o tom mluvím. Každej tady má nasráno v hlavě.
Prý nenáviděj komunismus, ale stejně ho 90 % lidí volí.
A co prvomájový průvody? Školy, školky, studenti, herci.
Vždyť musí.
Viděl jsem je v telce. Łomnicki, Łapicki, Holoubek, mávali kytkama.
Nevypadali, že musí.
Tenhle národ by se neměl množit. Měl by čestně vymřít.
Pak si Rusové udělaj, co chtěl.
Neschovávej ty kozičky. Táta si taky něco zaslouží.
Pojď sem.
Tak co podnikneme v Katovicích?
V Zabrzi. Mám tam kámoše z vojny.
Ty máš kámoše všude.
Jediný plus vojny.
Máš potom kámoše všude.
Koho hledáte?
- Karola. - Karole! Pojď sem!
Co?
Ty vole, Pudl? Co ty tady?
Čau!
- Bráchu povolali. - Nekecej, kam?
K nám, šestá eskadra.
To musíme zapít! Dneska naštěstí nemusím na noční.
Pojďte, kluci.
Babi! Řekni starýmu, že jdu na haldu.
Ne abys přišel zase opilý!
Po návratu z námořnictva jsem nastoupil do uhelných dolů.
Táta rube uhlí,
děda rubal uhlí, praděda rubal uhlí.
V dole, chápete.
Halinko!
Halino!
Vezmi klobásy a skoč pro půl litru vodky.
Jdeme na haldu.
Víš co? Vezmi radši dvě flašky.
Kámoši z námořnictva.
Je to hodná holka, ta Halinka. Ženská, jak má bejt.
Máme se brát, ale nejde to.
Ve Slezsku nejde žít.
Nejde? Do Slezka prý posílají všechny dobrý věci, horníkům.
Možná jo, ale po cestě se to ztratí.
Člověk si v dole láme záda, tak chce jít domů, dát si vanu,
něco k jídlu a lehnout si k ženě.
- Ale nemá domov. - Jak to?
Žiju s našima u mých prarodičů.
Nikdy nic nevydělali a já taky ne.
Šukat chodíme do chléva.
Tumáš.
Doma je totiž moc lidí.
U nich je to ještě horší, bydlí tam její sestra s mužem.
Halinka navíc příšerně ječí, když do ní buším.
Tak příšerně.
Jako bych do ní vrážel pilu, ne ptáka.
Tak chodíme do chléva.
A děti si pak vykládají, že tam straší duchové.
Jeden soused tam míval motorku,
ale loni se na ní zabil.
To je dobře,
protože děcka se k chlívku ani nepřiblíží.
- Tak se ožeň. - Jak?
Halinku můžu ojíždět ve chlívku, když je to moje holka.
Ale nemůžu chodit do chléva s manželkou.
To přece nejde.
Halinko! Zrovna jsme o tobě mluvili.
Vážně? O mně?
Že jsi skvělá ženská.
Cos jim řekl, Karole?
Že nemáme domov a šukáme v chlívku.
Dal jsem se k bytovýmu družstvu.
300 zlotých měsíčně odkládám na účet.
Za pět let budu mít zálohu.
Nové sídliště postaví za deset let.
V roce 1980 můžeme bydlet.
To už budeme mezi předními čekateli.
To mi naše družstvo řeklo. Přední čekatelé.
Musíme odjet do Německa. Ne tady mrhat životem.
Já mu to říkám pořád.
A ty mluvíš německy?
Naučím se to dřív, než se tady něco změní.
Pasy nám nedají,
ale Halina má v rodině rodilého Němce,
takže když se vezmeme, dají nás oba na repatriační seznam.
Deutschland, Deutschland über alles.
Stát!
- Nemáte volné místo? - A co on?
Bratr jde na vojnu, něco popil.
Vystrojili jsme mu rozlučku.
Máte lístky na vlak?
On má cestovní rozkaz
a já mám lahvinku skvělý slezský pálenky
a lístek Polské národní banky.
Tak jo, běžte.
Běžte.
Nastupovat, prosím!
Doprava.
Doufám, že nepozvrací celé kupé.
Všechno už vyzvracel.
Moc toho nevydrží.
Potom mi přineste občanky. Musím si vás zapsat.
Tudy, prosím.
Prosím.
- Děkuji. - Nemáte zač.
Jízdenky a občanky, prosím.
Tumáte.
- Dvě kávy, prosím. - Za chvíli je přinesu.
Prosím.
Před červencovou oslavou…
Dej mi na to na chvíli pozor.
V celé zemi panuje slavnostní atmosféra,
jelikož slavíme 25. výročí lidového Polska.
Káva pro vás.
Při této příležitosti jsou nevýznamnější občané této země
ozdobeni státními řády a medailemi.
Premiér Cyrankiewicz…
Dobrou noc.
…a předseda odborů se setkali s odborovými aktivisty.
Nalij nám panáka něčeho, co tady je.
Musím tady všechny zapsat, jako v hotelu.
Policie chce vědět, kde lidi spí.
- A s kým, samozřejmě. - K čemu jim to je?
To by ses divil.
Tak na zdraví.
Někdy musím psát i osobní hlášení.
Ta dámička, co jsem jí nesl kávu, s tím chlápkem…
On má uvedeno, že je ženatý, vidíš? Ale ona není vdaná.
Policie chce o takových věcech vědět.
Takže dostanou moji zprávu, a když budou chtít, aby spolupracoval,
může se jim to hodit.
Vy píšete zprávy o všech?
Musím. Jinak by mi tu práci nedali.
Neboj, o tobě nic psát nebudu.
Já poznám, kdo by mohl ohrozit systém.
Měl jsem na to týdenní školení.
Byla nás tam spousta.
Hlavně hotelové recepční, ale nejen ty.
Hotely Orbis tam poslaly dokonce i číšníky a šatnářky.
Všichni v turistickém sektoru musí spolupracovat.
A když jsi dobrý, máš vyhráno.
Když jsi dobrý pozorovatel a napíšeš pár dobrých hlášení,
můžeš vyjet na mezinárodní trasy.
Moskva, Vídeň, Paříž, Sofie, Bělehrad. Tomu říkám život.
A ty peníze, co vyděláš!
Víš, kolik v Paříži dostaneš za kilo kaviáru?
Kolik?
300 dolarů, než stihneš pozdravit. V obchodech stojí 500.
V Moskvě jsem dal kilo za dvoje džíny z Tuzexu po sedmi dolarech.
Tomu říkám obchod!
Pět takových let, a známý si postavil vilu.
Tak mi dolij.
Nebo si vezmi číšníky
v těch mezinárodních hotelech.
Když umíš cizí jazyk, dáváš pozor na cizince.
A když ne, tak můžeš směňovat peníze.
Legálně.
Nakupuješ dolary pro ministerstvo
a něco ti vždycky zbyde.
A až budeš v důchodu, najdeš si práci jako šatnář.
To je dobrá práce, víš?
Spousta podniků je má v noci otevřené.
Taky hotely.
Poplatky za šatny jsou tvoje
a můžeš tajně prodávat zahraniční cigarety za dvojnásobné ceny.
Tak kam máš namířeno?
Svinoústí. Bratr nastupuje na vojnu.
Já jsem na vojně nikdy nebyl. Je to ztráta času.
Neschopen vojenské služby.
V dobách míru. Na zdraví.
Taky jsem sloužil ve Svinoústí. Pustili mě před třemi lety.
Takže Svinoústí znáš.
Švédi tam jezdí pít vodku.
Půlka z nich už nikdy neodejde. Město z nich pak žije.
Někteří odejdou do Štětína.
Je tam lepší noční život.
Riviéra. Vodka a holky.
Pro ně je to levné.
Tak dobře Svinoústí neznám.
Do města nás moc nepouštěli.
Byly tam ruské základny a kluci se s Rusáky rádi rvali.
Tak kam máme zajít?
Do Albatrosu.
Pár míst byste tam našli, ale Albatros je nejlepší.
Přímo u moře.
Musím bráchovi dohodit holku, než nastoupí do armády.
Tohle zboží ještě nezkusil.
To je v pořádku, všichni jsme lidi.
Podle mého názoru je lepší si zaplatit než mrhat časem
na kupování kytek, vína…
Možná to vyjde i levněji.
A máš jistotu, že nechytíš kapavku.
Holky chodí každý týden na prohlídku.
Na zdraví.
Albatros.
Až budete v Albatrosu, ptejte se po Gertrudě.
Řekněte, že jsem vás poslal já.
Kurva.
- Tohle je moře? - Kanál.
Je ta voda slaná?
S přílivem asi bude.
A támhle, brácho, je tvoje námořnictvo.
Tady je tvoje jednotka a tam Rusáci.
Kde?
Támhle. Budeš jich brzo mít po krk.
ZLATÉ UCHO
HOSTEL VÁNEK
Tyto historické chvíle na mysu Kennedy…
- Dobré ráno. - Dobré ráno.
Máte dva pokoje?
- Teď v sezóně? - Jenom na pár dní.
Máte nějaký rozkaz?
Jsem tu soukromě. Žádný rozkaz, žádná registrace.
V paprscích bílého a oranžového kouře…
Uvidím, co se dá dělat. Vraťte se večer.
Můžeme tady nechat věci?
Poprvé vstoupíme na onu stříbrnou kouli…
Támhle, v kumbálu.
Slaná.
ALBATROS TANEČNÍ KLUB, RESTAURACE
Máme plno, nevidíte?
Jsme od Kociołka.
Koho?
Od průvodčího v lůžkovém voze.
Dobře. Ale jenom k baru. Stoly nemáme.
Promiňte.
Nemáte cigarety?
Ano.
Je tady Gertruda?
Už tady nepracuje. Vdala se za jednoho Švéda.
- Kamelky za kolik? - 30 zlotých.
Tumáte.
Hej, šéfe!
Pomerančový džus a whisky.
Džus je pro tebe, cucáku.
Bav se!
Jsi tady sám?
Sám… no, s bráchou.
Pojď se mnou. Potřebuju tě na půl hodiny.
Za minutu vystupuju, musel se mnou.
- Jméno? - Adam.
Janku, to je Adam.
- Znáš pohádky? - Ne.
To je fuk. Stůjte tady, jdu se převléct.
Děkujeme, dámy a pánové. Nyní přišel čas na naši show!
Uvidíte naše kouzelné duo,
Giorgia a Francesku!
- Jsou tady každý večer? - Jo.
A ty taky?
Ne, jenom když máma nemá hlídání.
- Nechodíš do školy? - Do školky. Ale je léto.
Hele, teď bude oheň!
Dobrý.
Jak to, že se nepopálí?
- Zeptej se ho. - Ptal jsem se, ale nechce to říct.
Nyní to, na co jste čekali.
Dámy a pánové, záhadná a okouzlující,
naše jediná… Roxana!
- Pojď sem. - Počkej, chci to vidět.
Máma mi zakázala se dívat.
Fajn. Ne znamená ne.
Děkuju. Neobtěžoval tě moc?
- V pohodě. - Sám se počurává.
To není pravda!
Kam jsi zmizel? Pojď sem.
Tady.
Tohle je Sandra.
Dopijte a půjdeme.
Díky.
Ticho, spí tady lidi.
121 a 122, prosím.
A kdo je tohle?
Moje žena.
Není tady zapsaná.
Právě přijela.
Máte oddací list?
Samozřejmě.
Budu vedle, kdyby něco.
Dala by sis vodu? Nic jiného nemám.
Nemám žízeň.
Fakt jsi Sandra?
Aleksandra. Zkráceně Sandra.
Jsi tady na prázdninách?
Tak trochu. S kámoškou.
A ta je kde?
- Našla si kluka. - Koho?
Švéda.
Umí švédsky?
Jak tě to napadlo?
Jak se teda seznámili?
Jak? V Albatrosu.
A jak spolu mluví?
Nijak. O čem by měli mluvit?
Já nevím… Třeba o tom, jaké to je ve Švédsku.
Jaké je to ve Švédsku? Lepší než tady.
Mají prachy.
Všude je líp než tady.
I v Maďarsku a Československu.
Východním Německu.
Mám jednu kámošku, co dělá průvodkyni pro Orbis.
Říká, že tady je to hrůza.
V obchodech není nic.
A i kdyby bylo, nemáme na to.
Lidi pijou vodku, nemají proč spořit.
A ty? Odkud seš ty?
Z Lodže. Proč?
Pracuješ? Studuješ?
Byla jsem na technice. Ale práci nemám.
A ty jdeš na vojnu?
Antek ti to řekl?
Je to hrůza?
Nevím. Možná to bude celkem fajn.
Nic není horší než být doma.
Doma to není nic moc?
Moji rodiče, můj brácha, můj děda, hlava na hlavě.
Jen mluví a čumí na telku.
Nic nedělají.
Tady je to stejné.
Moje máma, moje sestra. Otec odešel.
- Máš holku? - Jo.
Možná.
Nevím. Čekají mě tři roky na vojně.
Já jsem měla kluka.
Všichni kluci jsou…
Jde jim jenom o jedno.
I tobě.
- No… - Neboj, nejsem dnešní.
Něco ti řeknu.
Ale přísahej, že to neprozradíš.
Jasně. Komu bych to říkal?
Nikomu, přísahej. Řekni: „Ať je mi Bůh svědkem.“
Ať je mi Bůh svědkem.
Ať je mi svědkem čeho?
Ať je mi svědkem, že to neřeknu.
Ten Waldek se se mnou rozešel…
když zjistil…
že jsem v tom.
Ani mi nezaplatil potrat.
Tys to dítě nechtěla?
Svobodná? Prosím tě.
Matka by mě vyhodila z domu.
Nalej mi vodu, prosím.
Seděla jsem na náměstí na Piotrowske.
Na lavičce.
Tam byla ta ordinace.
Slzy mi tekly po tvářích…
a někdo mi nabídl kapesník.
Celou dobu mi přišlo, že to nejsem já,
jako bych se vznášela ve vzduchu a dívala se sama na sebe.
Cítila jsem se, jako když jsem byla malá a přejeli mi psa.
Jako bych to nebyla já.
A teď to taky nejsem já.
Cvak! Vytáhnu lampu ze zásuvky.
Lampa zhasne.
A funguje to?
Funguje.
To je dobrá metoda.
Něco se pokazí,
stiskneš vypínač a cvak!
- Už nejsi sama sebou. - Tak to dělám.
Co bude, bude.
Odmaturoval jsem.
Teď vojna. Nemusím myslet.
Přijde čas, kdy budu muset.
Ale ještě ne. Naštěstí.
Protože netuším, co bych si mohl myslet.
Můj bratr je jiný.
Vždycky ví, co je potřeba udělat.
K čemu přemýšlet?
Přemýšlení je vždycky smutná záležitost.
A když nepřemýšlíš, může být i veselo.
Nechej to koňovi, má velkou hlavu.
- Co děláte? - Povídáme si. Proč?
Pojď sem.
Co se děje?
Co je? Povídáme si.
Povídáte?
A co byste měli dělat?
Ty to nechceš?
Marníme tady všichni čas?
Jestli nechceš, řekni.
Zaplatil jsem jí.
- Nechci. - Tak fajn.
Tak běž ke mně do pokoje. Teď si s ní promluvím já.
Sonda Luna 15 dosáhla měsíčního orbitu
a stala se dalším satelitem Měsíce.
Profesor Lowell řekl…
Konečně, umírám hlady.
Čaj, nebo kakao?
Čaj, není to jasný?
Já nevím, někdo má radši kakao.
Tady na Zemi, u příležitosti stříbrného výročí Polska,
máme první kosmonautku, Walentinu Tierszkowou.
Jez.
Jste tady už podruhé, že?
Před šesti lety mě Polsko přivítalo…
Proč nejíš?
Poprvé jsem přijela před šesti lety.
Nezapomenu na vaše vřelé přijetí,
na vaši srdečnost a ta veselá setkání…
Jez! Zaplatil jsem.
- Ahoj, Adame. - Ahoj, Janku.
- Vidíš můj hrad? - Dobrý.
Jsi tady sám?
Ne, s mámou.
- Kde máš mámu? - Tam.
Pojď.
Mami, je tady Adam.
Ahoj.
Ahoj. Omlouvám se.
Musím být rovnoměrně opálená.
Mig-21. Hlídkuje při pobřeží.
Děláš to každý den? To tančení?
V pondělí mám volno.
Léto mi vydělá na celý rok.
Dnes je to naposledy.
V úterý se mění program. Jedu do Varšavy.
A Varšaváci jedou zase sem.
Aby se klienti nenudili.
Potom v září jedu do Zakopaného, do hor.
Kdo to tak řídí?
Varšavská zábavní společnost. Říká tomu rotační schéma.
Přijdeš dnes večer?
Jakže se jmenuješ?
Adam. A ty?
Halina.
Ne Roxana?
Přístavní hodiny dají ti znamení,
neohlížej se.
Vodu, prosím.
Dej mi ještě poslední polibek. Je čas, abychom se rozloučili.
- Co si dáte? Pane? - Vodu.
Voda je na záchodě zdarma.
Tak vodku. S džusem.
Racek zpívá nostalgickou píseň.
Ty hynoucí pláčeš ve vlnách.
Před námi čeká jenom tma.
Vezmi si s sebou tuto mušli,
vítr do ní začaroval moje slova.
V podzimním večeru si ji přitiskni k srdci
a vzpomínej na náš společný čas.
Hvězda večera, dámy a pánové.
Tajemná erotická tanečnice, Roxana!
Čau.
Kurva.
Nemůžu, mám doma dítě.
A ještě jsem nezačala balit.
Bratranec mi přišel pomoct.
- Adame, tohle je Leszek. - Ahoj.
Bratranec, jo?
Jo. Pojď, taxík na nás čeká.
A máš telku? Musím se dívat…
Nech toho.
Hele.
Vodprejskni!
- Nech mě. - Odejít bez rozloučení…
Jsi opilý!
Adame, jdeme!
Ty děvko!
Hnusák.
Tohle dělá pořád.
Je policista, u tajných.
Jak jsem to zjistila, nechala jsem ho.
Nemůžu říct vyhazovači, ať ho nepouští,
ten hajzl tady všemu velí.
Tady, prosím.
Brzy se vrátíme k živému vysílání.
Mezitím se podíváme na video ze startu rakety Apollo…
- Dobrý večer. - Dobrý.
Prosím vás, mohla byste si vzít Janka na noc k sobě?
- Jistě. - Musím balit.
- Vy už odjíždíte? - Ano.
- Zítra? - Jo.
- Byl hodný? - Ano, jako vždycky.
Oni letí na ten samý Měsíc, který vidím z okna?
Ten samý Měsíc.
Takže když se budu dívat,
uvidím je i bez televize?
Kdybys měl velký dalekohled.
Janku, dej pokoj. Dneska budeš spát u paní Aly.
Ale já chci vidět člověka na Měsíci!
Uvidíš to ráno. Budou to vysílat pořád.
Buď hodný!
- Uvidíme se zítra. Na shledanou, Alo. - Nashle.
Něco k pití?
Zpomal.
Nespěchej.
Ano…
Jemně.
Je to malý krok pro člověka,
ale velký skok pro lidstvo.
Bratranec, jo? A co je tohle, kurva, incest?
Zbláznil ses? Hned vypadni!
Lehni, ty čubko.
Pomoc! Přestaň! Zavolám policii!
Já jsem od policie.
Co děláš, kurva?
Ty už sis užil, teď odprejskni.
Dej mi to,
než se postřelíš.
Vypadni, kurva!
Vrať mi tu pistoli.
Seš mrtvej.
Seš kurva mrtvej.
- Seš mrtvej! - Vypadni!
Musíš odsud zmizet.
Až vystřízliví, přivede sem celou jednotku.
No a co?
Nevíš, co ti hrozí.
Napadls policajta a ukradls mu zbraň.
A co ty? Vidělas, co se stalo.
Já nic nezmůžu.
Ty je neznáš.
Moje slovo svědka nic neznamená.
Všechny důkazy si vymyslí.
Oni tady tomu velí.
Každá děvka a každý pasák platí lidové policii.
Do Varšavy mi to letí ve dvě, musím jet na letiště.
Najde si mě, ať půjdu kamkoli.
Mám strach.
Půjdu s tebou. Budu tě chránit.
Nevíš, co mluvíš.
Jednou jsem tě už ochránil.
Před ním se neubráníš.
Tak spolu utečeme. Do nějakého tichého městečka.
Usadíme se.
Jsi ještě kluk.
Já vím. Jsem z malého města.
Dávno bych utekla, kdyby to šlo.
Před dvěma lety jsem tančila na výletní lodi do Ameriky.
Když jsem vyšla na břeh, myslela jsem, že se nevrátím.
A?
Janek.
Nemohla jsem ho opustit.
Jeho otec je takový kretén!
Myslím, že mě má Janek rád.
Adame! Konec prázdnin!
Já nejsem na prázdninách.
Nastupuju tady na vojnu.
Kdy nastupuješ?
Teď. Pozítří.
Tak neplýtvej časem.
Běž hned nastoupit ke své jednotce.
Tam tě policie nenajde.
Běž už.
Běž, prosím.
Běž. Na konci ulice je autobusová zastávka. Prosím, běž.
VOJENSKÝ PŘÍSTAV SVINOÚSTÍ
O co jde?
Odvod?
Dneska tady nikdo není, chlape.
Všichni se chystají na přehlídku.
Teď jsem přijel, nemám kam jít.
Tak počkej.
Soudruhu?
Soudruhu kapitáne?
Tady hlídka, námořník Kozłowski.
Přišel sem odvedenec.
23. července.
Rozkaz.
Co se tady píše?
Máš se hlásit 23. července. A dneska je teprve 20. července.
Mluvil jsem s velitelem. Máš jít do háje.
- A co mám dělat? - Běž do háje.
Rozkaz je rozkaz.
Dneska ji uniformu nevydají.
Ani holič by tě dneska neostříhal.
Víš co? Ty vole, chlape.
Děkuj Bohu, že máš ještě tři dny volna.
Oslavy 25. výročí začnou na promenádě v deset hodin.
Všechny vás zveme na zítřejší slavnostní koncert
a vaše děti na speciální oslavu pořádanou v městském parku.
Tato událost na počest 25. výročí Polské lidové republiky
začíná zítra. V deset hodin zahraje námořní kapela Flotylla
se sólisty Kalinou Lafovou, Paulinou Cieniarskou a Hubertem Koprowiczem.
POLICIE
SVINOÚSTÍ VÍTÁ 25. VÝROČÍ POLSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY
Viděl jsem tě.
I policii. Kam jedeš?
Do Štětína na letiště. Svezete mě?
Dobře.
ŠTĚTÍN - LETIŠTĚ ŠTĚTÍN
Student do Varšavy.
Ty prodáváme půl hodiny před odletem.
To je teď!
ODLETY PŘÍLETY
Let číslo 022 do Varšavy v 15.10…
- Ten průkaz už neplatí. - Je do konce srpna.
Odlet do Varšavy v 15.10.
ČEKÁRNA
50.
Děkuju.
ODLETY
Ahoj.
Letím do Varšavy. Na tu přehlídku.
Chtěls nastoupit k jednotce.
Dneska odvedence neberou, kvůli výročí.
Tak letím s vámi.
My letíme k babičce.
No dobře, Dohlédni na Janka, musím si odskočit.
- Pěkný medvídek, jak se jmenuje? - Jarek.
Možná se bojí létat, schováme ho?
Cestující do Varšavy ať se prosím…
Pojď, už nás volají.
…odeberou do odletové haly.
Před odletem se ujistěte, že jste nezapomněli
svá příruční zavazadla.
ODLETY
Kontrola.
Občanku.
Ruce vzhůru.
Prosím.
An-24. Jako to, co spadlo v dubnu nedaleko Zawoji.
Mlč, blbečku.
Dej, vezmu ti ho.
Dobré ráno. Běž.
Děkuji.
Tumáš.
Musíš cucat bonbon, aby tě nebolely uši.
Letíš poprvé?
Já jsem už letěl, že jo, mami?
Ano, letěl.
Roxano?
Co je?
Nic.
Říkej mi Halino.
Tohle je pistole. Klid.
Teď půjdeme za piloty.
Tohle je únos.
Do hajzlu.
- Skutečná zbraň? - Ano.
Žádné hloupé pohyby. Umíš se zbraní?
Ano, jsem v armádě.
Fajn, tak víš, co myslím.
Manželka má narozeniny, čeká na mě.
Nejsme žádní hrdinové, poletíme, kam nám řekneš, jasný?
Je to jasný?
Tak Západní Berlín, nebo Stockholm?
Musím to nahlásit. Nebo Kodaň?
- Západní Berlín. - Dobrý. Je to nejblíž.
Ale něco ti řeknu.
Po přistání jdeš sedět.
Nejsi hloupý, když jsi sem dostal zbraň.
Tak poslyš.
Mám nabídku.
Vrať se na místo a my doletíme pěkně do Varšavy.
A já ti přísahám,
že o tomhle ani necekneme. Souhlasíš?
Když se vrátíme, jdu sedět. Zmlátil jsem poldu.
Tak teda do Berlína.
Tempelhof je americké území.
Když jim řekneš, že tě pronásledují a vymyslíš dobrou historku,
máš šanci, že tě po roce pustí.
- Jak to víte? - Zkušenost.
Nejsi náš první únos.
Němci o tom mají vtip. Co znamená LOT?
Lande och Tempelhof.
Fajn, dost bylo vtipů.
Kde je Adam? Šel řídit letadlo?
Ano, asi ano.
Ale umí to? Ještě nikdy neletěl.
Učí se to.
Tady Lima Tango Charlie.
Hlásím únosce v kokpitu.
Měním kurz na Tempelhof.
Řekněte Ulbrichtovi, ať nestřílejí.
Máme situaci pod kontrolou.
Žádné hloupé pohyby.
Izo, řekni lidem, ať si zapnou pásy.
Můžu?
Dámy a pánové, vletěli jsme do turbulencí.
Zapněte si pásy, uhaste cigarety
a zvedněte svá sedadla.
Kurva, jsou blízko.
- Co dělají? - Doprovázejí nás.
Tady Lima Tango Charlie.
Řekněte východněmecké Luftwaffe, ať se drží dál.
Cestující se nám poserou.
Myslí, že Němci útočí na Polsko.
Tady Lima Tango Charlie.
Letadlo je uneseno, máme na palubě ozbrojeného únosce.
Dejte nám svolení pro přistání a nezbytnou podporu.
Situaci máme pod kontrolou, extrémní opatření nejsou nutná.
Opakuji, extrémní opatření nejsou nutná.
Slyšíme vás, Limo Tango Charlie. Můžete přistát.
Mluví k vám kapitán.
Začínáme přistávat v Západním Berlíně.
Musím vám sdělit, že letadlo bylo uneseno.
Nějaký čas strávíme na letišti v Tempelhofu.
Ale ujišťují vás, že po vyřízení formalit
odletíme zpět do Varšavy.
Otevřete!
Otevřete!
Pomalu!
Odlož zbraň!
Nehýbej se!
Nehýbej se!
Debil, není ani nabitá.
Tak pojď.
Hele, mami! Policie odvádí Adama!
VOJENSKÁ POLICIE
AMERICKÉ VOJENSKÉ LETIŠTĚ
Tudy.
Tudy, prosím.
Tak, počkejte všichni tady.
Referent za vámi hned přijde.
Dobrý den, jsem Donata Krugerová, budu vám tlumočit.
Dobrý den, Adam Sikora.
Jsem plukovník Birnbaum.
Vyslýcháme vás v rámci vyšetřování trestného činu.
Musím vás varovat, že cokoli, co tady řeknete,
může být použito proti vám.
Plukovník říká, že cokoli, co tady řeknete,
může být použito proti vám.
Vím, že za těchto podmínek nemáte právního zástupce.
Ale máte na něj nárok. Kapitán Miller vás bude obhajovat.
Laskavost od Spojených států.
Kapitán Miller bude váš obhájce.
Začneme?
Pozor.
Jsem plukovník Birnbaum.
S radostí vám oznamuji,
že můžete odejít a nastoupit na letadlo do Varšavy,
a to asi za půl hodiny.
Plukovník vás informuje,
že letadlo do Varšavy odlétá asi za půl hodiny.
Ale chci vás informovat, že pokud máte pádný důvod
požádat o politický azyl,
můžete zůstat tady v Západním Berlíně
pod naší ochranou.
Je však možné,
aby ti z vás, kteří mají pádný důvod
požádat o politický azyl,
zůstali tady pod naší ochranou.
Jo, a můžete tomu šťastlivci říct, že ta zbraň nebyla nabitá.
To nám zjednodušuje situaci.
Kapitán říká, že nenabitá zbraň
vám ulehčuje situaci.
Letadlo do Varšavy brzo odlétá
a sedm lidí tady je vám zavázáno.
Ti cestující požádali o politický azyl.
Kdo?
Jména neznám, ale cestující do Varšavy
nastupují do letadla, uvidíte je z okna.
- Můžu? - Jistě.
LETIŠTĚ
Americký vojenský soud odsoudil Adama k ročnímu vězení.
Propustili ho po osmi měsících. Našel si zaměstnání v civilním letectví.
Po čtyřech letech za ním přijela Danusia.
Žijí v Hamburku a mají spolu tři děti.
Jejich nejmladší syn Feliks Sikora
hraje na postu útočníka v německé fotbalové reprezentaci.
Mezi roky 1969 a 1980 došlo v Polsku ke 27 pokusům o únos letadla,
14 z nich bylo úspěšných.
Překlad titulků: Lucie Olešová
Can't find what you're looking for?
Get subtitles in any language from opensubtitles.com, and translate them here.