Afrikaans
Akan
Albanian
Amharic
Arabic
Armenian
Azerbaijani
Basque
Belarusian
Bemba
Bengali
Bihari
Bosnian
Breton
Bulgarian
Cambodian
Catalan
Cebuano
Cherokee
Chichewa
Chinese (Simplified)
Chinese (Traditional)
Corsican
Croatian
Czech
Danish
Dutch
Esperanto
Estonian
Ewe
Faroese
Filipino
Finnish
French
Frisian
Ga
Galician
Georgian
German
Greek
Guarani
Gujarati
Haitian Creole
Hausa
Hawaiian
Hebrew
Hindi
Hmong
Hungarian
Icelandic
Igbo
Indonesian
Interlingua
Irish
Italian
Japanese
Javanese
Kannada
Kazakh
Kinyarwanda
Kirundi
Kongo
Korean
Krio (Sierra Leone)
Kurdish
Kurdish (Soranî)
Kyrgyz
Laothian
Latin
Latvian
Lingala
Lithuanian
Lozi
Luganda
Luo
Luxembourgish
Macedonian
Malagasy
Malay
Malayalam
Maltese
Maori
Marathi
Mauritian Creole
Moldavian
Mongolian
Myanmar (Burmese)
Montenegrin
Nepali
Nigerian Pidgin
Northern Sotho
Norwegian
Norwegian (Nynorsk)
Occitan
Oriya
Oromo
Pashto
Persian
Portuguese (Brazil)
Portuguese (Portugal)
Punjabi
Quechua
Romanian
Romansh
Runyakitara
Russian
Samoan
Scots Gaelic
Serbian
Serbo-Croatian
Sesotho
Setswana
Seychellois Creole
Shona
Sindhi
Sinhalese
Slovak
Slovenian
Somali
Spanish (Latin American)
Sundanese
Swahili
Swedish
Tajik
Tamil
Tatar
Telugu
Thai
Tigrinya
Tonga
Tshiluba
Tumbuka
Turkish
Turkmen
Twi
Uighur
Ukrainian
Urdu
Uzbek
Vietnamese
Welsh
Wolof
Xhosa
Yiddish
Yoruba
Zulu
Když baronka Karen Blixenová v Africe přišla o milovanou farmu
životní lásku Denyse Finche Hattona, vrátila se do Dánska
a stala se spisovatelkou.
Proslavila se ve světě a její sídlo Rungstedlund
se proměnilo v centrum dánského kulturního života.
FILM EUROPE uvádí
"Nikoli dle tvé tváře, nýbrž dle masky poznám tě."
DOHODA
-Nemůžu uvěřit, ze se s ni setkám.
I ona je jen člověk.
-Myslíš, ze četla mou knihu?
Proč by tě jinak kontaktovala?
No ne?
Přece nepojedeš na kole!
Víš, co by stálo najmout si vůz?
Nezapomeň si z nohavic sundat ty spony.
Neboj.
-Rozloučíš se s námi? -Tak zatím.
-Pan magistr? -Ano.
Baronka pravě nahravá pro rozhlas. Můžete na ni ale počkat v salonu.
"Znám písničku o Africe, říkala jsem si,
o žirafách a srpku měsíce nad plání,
o pluzích na polích a zpocených tvářích trhačů kávy.
Zdalipak zná Afrika písničku o mně?
Zatetelí se někdy vzduch nad plání barvou šatů,
ktere jsem měla na sobě, zahraji si děti hru, v níž padne mé jméno,
vrhne úplněk na štěrk před domem stín
podobný mému?
Zdalipak se po mne ohlédnou orli vznášející se nad Ngongem?"
Mnohokrát děkujeme, paní baronko.
Ze svého románu jste četla překrásně.
Naši posluchači budou nadšeni.
Bylo mi potěšením.
Vyprovodíte se sami?
Paní baronko.
Omluvte prosím mé zpoždění.
Vzpomínky na Afriku vyšly v Americe přesně před deseti lety.
A tak jsem přislíbila nahrávku, jak z nich předčítám.
Vítejte na Rungstedlundu.
Odjakživa mam zvláštní talent pro nalévání vína.
Ve svém věku uz si ale nemohu dovolit mít na svědomí polovinu lahve.
Je od vas mile, ze jste pozvala k sobě někoho, jako jsem já.
Smět vam povědět, jak moc pro mě vaše knihy znamenaj
Četl jsem vse, co jste napsala. Několikrát.
A jak tu nyní sedím obklopeny památkami na vaši africkou farmu,
vaše texty mi připadají ještě skutečnější.
Snad jsem se vás něčím nedotkl
Teprve v Africe jsem se setkala s lidm
kteří chapali, ze jejich velikost spočívá v nich samých.
Tady je to přesně naopak.
Všichni běloši v sobě mají strach, který mi jde příšerně na nervy.
Strach z nedostatečnosti.
Kvůli němu lichotí ostatním a doufají, že si tím získají jejich náklonnost.
Ne, pane magistře. To mě ani za mák nezajímá.
Zkuste to jinak.
Moc by me zajímalo, jak se vám líbila má kniha...
Ještě jsem ji nečetla.
Benedicte, zena Knuda W. Jensena, se o ní zmínila coby o slibném debutu.
A já dostala nápad.
Jaký nápad?
-Kritika vaše básně vychválila? -Ano.
Víte, ze mou knihu dánský tisk kdysi zostudil?
-Ne. -Bylo to tak.
-V zahraničí se uznaní dočkala.
Je to přece už dávno...
Ba co hůř, jeden takový...
...dotěrný zovialm hlupák o mně snad chce napsat knihu.
Třeba to nebude tak hrozne.
Ale já si to nepřeji.
Tu knihu byste měl napsat vy.
O vás?
-Mohla by vyjit jako první.
To bych v žádném případě nestihl.
Ne...
Ale zvážíte to?
Samozřej
Tento gramofon jsem dostala, když jsem žila v Africe.
Je to jedna ze tri věci, které mě dokáží umlčet.
Těmi dalšími dvěma jsou měsíc v novu a paní Carlsenová.
Oběma se nejlepe celí s uctivou mlčenlivostí.
Jste ještě tak mladý.
Rada bych vam pomohla, pane magistře.
V jisté divadelní hře Gunnara Heiberg
v jedné chvíli chlácholí dívka hrdinu:
"Pokud jsi ztratil víru v Boha,
měj víru ve mě.
A já tě ochráním."
-Znáte ten citát?
Mohu být vaší mentorkou.
Ani netušíte, jak moc si toho cením.
A zvažte ten návrh napsat o mně knihu.
Co jí odpovíš?
■ IUJ A9|\|
Nejsem pro to ten pravý.
Představ si, ze se takova velikanka zabývá něčím tak bezvýznamným.
-Zklamal ses v ni? Vůbec ne, byla úžasná.
Tak co se děje?
Potěšilo mě, ze mi to nabídla, ale mou knihu si nepřečetla.
Vy spisovatel
Půjdu si lehnout. Jdeš také?
Ještě chvíli tu posedím.
Sundal sis ty spony z nohavic a oslovovals ji "paní baronko"?
Oboj
Slíbila jsem Boovi, že mu dáš pusu na dobrou noc.
Jistě,
Jestli se na tu knihu necítíš, buď k ní upřímný.
-Nebylo by to zadarmo.
Vystačíme s mou výplatou.
Zvládli jsme to i doteď.
-Pani Carlsenova me poslala sem.
Jen pojďte dál.
-Zvážil jste mou nabídku -Ano.
Zvažoval jsem ji dlouho. A moc si jí vážím...
Ale vaše odpověď zní ne.
Pochopím, pokud uz si nebudete přát mi pomáhat.
Obdivuji vaši odvahu, pane magistře.
Behem našeho prvního setkaní jste ji neprojevil, ale nyní ano.
Víte, proč je tolik lidi v dnešní době nešťastných?
Protože v detech už se nepěstuje odvaha.
Aby člověk mohl byt sťastny, musí riskovat, že bude nešťastný.
A to vyžaduje odvahu.
Slibte mi tedy prosím jedno: hoďte strach za hlavu.
Pokud to neuděláte, šťastný nebudete.
-Takže se na me nezlobíte? -Ne. Znáte Knuda W. Jensena?
-Jen z doslechu. -Seznámím vás.
Ma vkus, pemze a je mecenáš. Vypomůže vám.
Uspořádám slavnostní večeři.
Pozvu Knuda, Benedicte, Thomase...
-Měl byste poznat spoustu lidi.
To je příliš laskavé.
Nesmysl. Sledovat me přátele proměněné tancem a kořalkou
v divoká zvířata patři k mým nemnoha radostem.
-A vy si přiveďte manželku.
Myslíte to vážně?
Neodepirejte mi to potěšeni. Čím se vlastně vaše žena zabývá?
-Grete? -Ano, Grete.
Pracuje jako knihovnice.
Teď vidím, ze jste tu knihu o mně nikdy psát neměl.
Osud nas svedl dohromady ze zcela jiného důvodu.
Máte v sobě odvahu učinit něco velkého.
A já vám ji pomohu najít.
ní báječně.
Všechno by to změnilo.
Mohl bych psát bez výčitek svědom
Říkala jsem ti, hlavně buď upřímný.
Jsme pozvaní na večeři na samotný Rungstedlund.
Ty, já... A ti největší dánští umělci.
Někdo musí pohlídat Boa.
Zeptáme se tvých rodičů.
Nebo se s ni seznámit nechceš?
Ale to víš, že chci.
Knuda usadíme vedle mě.
-Bjornvig? -Mladého básníka...
...posadíme vedle Benedicte. Mohou si popovídat o jeho knize.
A jeho zena... Tu posadíme na opačnou stranu stolu.
-Na boty se nikdo nedivá. -Ženy ano.
Baronka si jich všimne určitě.
Sluší ti to.
Ostatně jako vždy.
Pojďme.
Děkuji, paní Carlsenová.
-Děkuji. -Děkuji.
-Vy musíte byt ten mladý básník.
To jsem já. A vy musíte být Knud.
-Knud W. Jensen.
Grete, žena mladého básníka.
Teši me. Tanne ma ve zvyku objevit se až před večeří.
Pani baronka me pozadala, abych vám ukázala váš pokoj.
-Mamě přece vyzvednout Boa.
A nemohl by u rodičů přespat?
Nemáme nic na převlečeni. V těchto šatech přece nemůžu snídat!
-Baronku by to pobavilo.
Nabízí vám to jen jako možnost.
Postel je mala, ale dle baronky si poradíte.
-Musíme vyzvednout syna.
Aspoň nyní víte, kde pokoj je.
Myslím, ze je cas zasednout ke stolu.
Susanne?
Sedíš tady u mě.
Snad sis nemyslela, že budeš sedět na opačné straně.
Dobry den, Benedicte, Knudova manželka.
Thorkild. A tamhle je má žena Grete.
Vítejte, drazí přátelé, vítejte.
Prosím, posaďte
Mnohokrát děkuj
-Jste básník? -Ano.
-Pozvali me sem diky vam. -Díky mně?
Protože jste četla mou knihu a laskavěji doporučila.
To vam pověděla
V tom případě si baronka trochu vymýšlela.
Volala mi, aby mi řekla, že si vaši knihu mám honem přečíst.
Ale ja to bohužel ještě nestihla. Prosím, neprozraďte mě.
Slibuji.
-Ukažme jim, jak se tancuje.
Ale Thorkilde!
Promluvím s Tanne a něco vymyslíme. Bylo mi potěšením.
-Nemohli bychom také odejit?
Nechci se jí dotknout.
-Bo není zvykly nespát doma.
Je u tvých rodičů.
Přijde mi to zvláštní. Vždyť ji vůbec neznáme.
Co kdybych zůstal jen já
-Děkuji za krásny večer.
Neukázala vám snad váš pokoj?
Ma zena musí vyzvednout našeho syna, ale já se zdržím.
-Doufám, ze jste se bavila.
Bylo to vskutku báječné.
-I ja se rozloučím, Tanne.
Zrazena nejbližšími.
Byl to nádherný večer.
-Choval se vas soused u stolu patřičně?
Přímo ukázkově.
ká škoda.
Rád jsem vás poznal.
Nápodobně. A ještě jednou vam gratuluji k vaší skvělé knize.
-Dobré ráno. -Dobré ráno.
-Spal jsi vůbec? -Pár hodin. A ty?
-Divný pocit, ze jsi byl u někoho cizího.
Není cizí, je naše přítelkyně.
Dostanu pusu, nebo jak?
Kde jsou všechna moje zviratka?
Jak dělá kráva?
-Kdo bydli tady v domku?
V domku bydlí sedlák.
Bydlí v něm sedlák? A jak dělá sedlák?
Paní Carlsenová?
Ať mi řidič přistaví vůz.
Hned to bude.
-Co jsi to vytvořil? -Paní baronko?
Pane magistře. Pojďte se podívat.
-Kdybych věděl, ze se zastavíte...
Ale jděte.
Jen jsem chtěla poděkovat vaši ženě, že jsem si vás směla vypůjčit.
A pak jsem propadla tomuto malému zázraku.
Když kreslí, působí jako Picasso.
Působí jako někdo, kdo půjde brzy do postele.
Jsi unaveny, chlapečku? Ať máš jen ty nejsladší sny.
No ty jsi úplné zlatíčko.
Dobrou noc.
Knud se vás rozhodl finančně podporovat.
-Budete se moct soustředit na psaní.
Opravdu?
To je velmi laskavé. Slibuji, že budu tvrdě pracovat. Psát denně.
Jen psát nestačí, pane magistře. Musíte opustit bezpečí knihovny.
Najit si svůj vlastni směr, nenaplňovat jen očekávání ostatních.
-Najit sam sebe. -To se snadno řekne.
A proto potřebujete postrčit.
Vzpomínáte si, jak jsem vam vyprávěla o Heibergově hře?
Pokud jsi ztratil viru v Boha, měj víru ve mě
a já tě ochráním."
Samozřej
Tuto nabídku jsem dostala první rok mého pobytu v Africe.
Dostala jsem ji od tamních lidi. A od samotné Afriky.
"Měj viru v nas a my tě ochráníme.
Té nabídky jsem se horlivě chopila.
A tak jsem tehdy uzavřela dohodu.
Dohodu?
Posvátný,
kouzelný slib.
A teď ho nabízím vám.
-Nevím, jestli vam rozumím.
Slib věrnosti ducha.
Ja vam slíbím, že vás budu vždy ochraňovat.
Že tu pro vás vždy budu.
Smíte za mnou přijít, kdykoli se vám zamane.
Hoďte mi kamínek do okna, když to bude neodkladné.
Na oplatku mi slíbíte, že mi budete důvěřovat.
A především, ze se vynasnažíte v sobě objevit velkého umělce.
Odjakživa jsem toužil, aby mě někdo vedl.
Přijměte mou nabídku.
Přijímám.
Zahaluji vás tedy cípem svého pláště
na znamení, ze jednou bude můj duch dlít u vás.
A vyřiďte prosím sve ženě, aby si o Boa nedělala starosti.
-Co mate na mysli?
Má nemoc už není nakažlivá.
Nerozumím, o čem paní baronka mluví?
Ta nemoc mě odřízla od života.
Nejen v erotickém smyslu, nýbrž od veškeré tělesnosti.
Toho jsem se musela vzdat. Ale nebezpečná už není.
Pro nikoho kromě mě samé.
Víte, že syfilis měl i Nietzsche?
-Asi jsem to někde četl.
Pak víte, že trpěl velikášstvím.
Pokud si u mě všimnete příznaku, slibte mi, že mě na ně upozorníte.
Že uchráníte mou čest.
"Měj víru ve mě a já tě ochráním.
-Za chvíli budeme jist. -To rád slyším.
-Zadně basne? -Zatím je podle ní psát nemám.
Mám psát jen dopisy. Pro ni.
"Magistr by měl vnímat svět,
aby věděl, o čem píše.
Ach tak. Vnímá pan magistr hlad
Thorkilde?
Thorkilde?
-Co ty na to? -Zní to dobře.
Co zní dobře?
Vůbec mě neposloucháš.
Promiň.
Ten je od ni?
Co ti píše?
"Nezapomeňte na naši dohodu. Nesmíte psát pro nikoho jiného.
Nezapojujte se do kulturního boje ani do uměleckých směrů.
Pište, protože bohům dlužíte odpověď.
Jakou dohodu?
Tak říká našemu přátelství.
A co máš podle té dohody dělat?
Nic.
Tedy... Zavazuje mě věřit baronce jako ona mně.
Je to prohlášení důvěry.
Slib, že pozvednu svůj zrak.
-Tobě to pripada hloupé. -Ne.
-Pomáhá mi. -Nepřipadá mi to hloupé.
Tak o co jde?
A co se podle tebe stane, až "pozvedneš svůj zrak"?
Hlavně se nezapomeň dívat i na mě.
Můžeš mi to slíbit?
Slibuji.
Thorkilde.
Thorkilde!
-Dobry den. -Dobrý den.
Teď spí, ale rád vás uvid
Ma prachbídnou naladu. Prý už nikdy nebude moct psát.
Tak to rozhodně nenecháme.
Utrpěl tezky otřes mozku. Potřebuje odpočívat.
—j \t | o V - / Za všechno muzu ja.
Když jsem od nej obdržela další plačtivý dopis,
rozzlobila jsem se,
uhodila rukou do stolu a vykřikla:
Nechť tato rana dopadne na magistrovu hlavu!"
Došlo k tomu v tutez chvíli jako k té nehodě.
-Uhodila jsem zjevne prilis silně.
A nebyla to spíše náhoda?
Byla to magie, přesněji řečeno kletba.
Opravdu mě to mrzí.
A rada bych proto magistrovi nabídla pobyt na Rungstedlundu.
-To je to nejmensi. -Není třeba.
-Bude moct v klidu odpočívat.
To může doma také.
Vynikám ve třech oblastech: vyprávění příběhů, přípravě pokrmů
a péči o zbloudilé duše.
Dostanu tedy vaše svolen se o něj postarat?
Slibuji vám, že ho budu střežit jako lvice.
A postarám se, aby ho nikdo, vůbec nikdo, nevyrušoval.
Děkuji.
-Vítejte. -Děkuji, paní Carlsenová.
Baronka je zaneprázdněna. Mám vás zavést do vašeho pokoje.
Vzkazuje, ze za vámi přijde v osm a vytrhne vás ze spárů nudy.
Přinesu vam oběd. Večere je v sedm.
Mnohokrát děkuj
-Vítejte, pane magistře. -Děkuji.
Chovejte se v dome i v zahradě jako doma.
Přijdu za vámi kazdy večer v osm a opustím vás v devět.
Pres den budu přemyslet, co chytrého bych řekl.
Víte, když se stala ona tragedie, když jsem zjistila, že jsem nemocná,
a nevypadalo to, že by mi Bůh byl něco platný...
Musíte pochopit, jak obtížné je pro ženu
nemoct se milovanému oddat, ba ho ani obejmout.
Tehdy jsem svou duši zaslíbila ďáblu.
Slíbil mi, ze se všechny me zazitky promění v příběhy.
vidíte,
tento svůj slib ďábel dodržel.
Usaďte se a uvolněte.
Desku, kterou nyní pustím,
behem svého pobytu zde uslysite mnohokrát.
Její tony vas obklopí a ukolébají vaše srdce.
A kdykoli později tuto hudbu uslyšíte,
vybavíte si naše večery v tomto salonu.
Dnes jsem konečně opět psal.
-Přečtete mi to. -Ještě to není hotové.
Nechci, abyste si myslela, že to nedokážu lépe.
Během života v Africe jsem poznala jednoho muže.
Denyse.
Denys se nikdy nestaral o to, co si o něm myslí ostatní.
Pamatuji si ho z vaší knihy.
Rika se, ze se obklopuj pouze krásnými lidmi.
Možná je to tak. Nevím.
Zato vím, ze všichni mi přátele mají důstojnost.
A Denys... Ten důstojnost rozhodně měl.
Také v něm dřímala touha.
A on si jí byl vědom.
Mluvil o ni se mnou toho dne, kdy se s ním zřítilo letadlo.
Řekl mi, že se nechal vést touhou.
Přestože ho odváděla pryč.
Přestože ho odváděla na smrt.
Tuto hnací silu popsal nejvýstižněji Goethe.
Touhu zároveň krásnou i ničivou. Jako u Denyse.
Kde ji popsal?
V básni Blažená touha.
-Zarecitujte mi ji.
Četl jsem ji už před lety.
Neznáte ji snad nazpaměť
Pokud mate za to, ze ta basen popisuje Denysovu touhu,
velmi rada bych ji slysela.
"Vám jen, mudrcům, to pravím,
dav, jenž tupí, je mi vzdálen:
Živoucí já život slavím,
jenž chce v plamenech byt spalen.
Zastíněn a v temnot chmuru
zaklet už tvůj osud není:
nová touha rve tě vzhůru,
kams, kde vyšší oplodnění.
Žádná dálka nebrání ti,
přiléts v letu zmámeném;
motýl, světlem zpit, jež svítí,
padáš, sžehnut plamenem.
-Takova jsou pravidla, Tanne.
Pěkně hloupá.
-Užíváte si vycházku?
Čtyři týdny jsem nikde nebyl.
Baronciny metody jsou zvláštní, ale účinné.
Diky ni opět pisu. A také díky vaší podpo
Když člověk sam umělecky talent nemá, nezbývá mu než podporovat druhé.
Nedáte si whisky, paní Jensenová?
Děkuji.
Parádní večírek.
-Pořádáte takové večírky často?
Je to Knudův svět.
Velmi ho těsi hostit kulturní elitu a své obchodní kontakty.
Byt neustale v pohybu, neustale aktivní.
Snažím se s ním držet krok.
Četla jsem mimochodem vaše básně a opravdu mě zasáhly.
Jsou nadherne, tak hluboké a zádumčivé.
Neumím si představit krásnější pochvalu. Děkuji.
Žena je na vás jistě hrdá.
Co kdybychom si tykali?
-Moc rad. Na tve zdraví. -Na tvé zdraví.
-Přemyslela jsem. -O čem?
-Ze byste si měl doprat pletku.
To není dobrý nápad.
Měl byste se zamilovat.
-Miluji svou zenu. -Ne milovat, zamilovat se.
Manželství zamilování nepřeje.
Ale skandalm aféra..
Ta by vas vytrhla ze spáru toho hloupého maloměšťáctví.
Bez ohledu na to, co uděláte a jak vás ostatní budou soudit,
buďte si jisty, že já se za vás postavím.
Dobrou noc, magistře.
-Kde je baronka?
Přijde večer jako obvykle.
Pral bych si s ni mluvit.
Je zaneprázdněná.
-Nezavoláme lekare? -Už se u ní vystřídali všichni.
Prý jste se mě nemohl dočkat.
Nechtěl jsem vás rušit.
Předepsali mi na mou nemoc rtuťové tablety.
Neodhadli ale dávkováni, a tak žiji s otravou.
Mam bolesti, ale do toho nikomu nic není. O lítost nestojím.
bych vam uměl pomoct. -To nelze.
Co tak důležitého jste potřeboval, že to nemohlo počkat?
Rad bych zajel na par dm domů za ženou a synem.
znwoa
Ano.
Domnívala jsem se, ze zůstanete, dokud se neuzdravíte.
Copak opět nepíšete?
Ano.
Co naše dohoda?
Ta mi snad nezapovídá vídat se s rodinou.
"Měj víru ve mě a já tě ochráním.
-Neduverujete mi? -Samozřejmě že ano.
Ale copak opět nepíšete?
Píšu.
A pravé proto je načase je navštívit.
Nedokáže váš chabý mozek pochopit,
ze za tento pokrok vděčíte právě odloučení od rodiny?
Že za něj vděčíte svému pobytu zde?
Ukážete mi, co jste napsal?
Mam to teměr hotové. -Téměř hotové?
Muže snad za vaši neschopnost to dokončit nedostatek karbanátků?
Nebo vas do cíle postrčí večer ve fádní společnosti?
Proč po tom tedy toužíte?
Pnsti týden opět pojedu na návštěvu ke Knudovi.
A napadlo me, ze by vaše zena mohla zavítat na Rungstedlund.
Paní Carlsenová vám uvaří.
Rád tě vidím.
Skromněji to neslo. Paní baronka na tom trvala.
-Kde je? -U Knuda a Benedicte.
Najednou strasně vyrostl. Chová se podivně dospěle.
Tuhle jsem se ho zeptala, jestli má ještě hlad, a on na to:
"Jsem na pochybách."
Přemýšlivý, dospělý tvor v dětském těle.
-Čemu se věnuje? -Hodně kreslí.
Většinou zvířata. A letadla.
Tedy alespoň to tvrd
Párkrát nakreslil i tebe.
Chybí mi. Hrozně moc.
-Přidáte si? -Ne, děkujeme.
Bylo to výborné.
A jak to jde tady?
Dan se mi tu nezvykle hodné psát.
A je to dobře?
To sam neposoudím.
A jí se to líbí?
Ještě to nečetla.
Většinu času trávíme každý zvlášť.
Vídáme se jen hodinu kazdy večer. Jinak jsem tu sám.
Grete..
Myslel jsem si, ze budeš rada, že s ní nejsem neustále.
Chapala jsem to tak, ze je světácká
a že má dar podněcovat druhé.
Opravdu jsem věřila, že vyhledáváš její společnost.
O cem ale vypovídá, že jsi raději tady, byť sám?
Pojď.
Tohle není správné, Thorkilde. Musíš se brzy vrátit domů.
Ano.
Promluvím s ní.
Ona o tom přece nerozhoduje.
-Nebo je to součást vaši dohody?
Samozřejmě že ne.
Ale vis, kolik toho pro mě udělala a ještě udělat může.
Pokud se ji bude líbit, co jsem napsal, snad to pochopí.
-Dobry večer. -Paní baronko.
-Snad jste si večer užili. -Ano, děkujeme.
Přejete si, abych zavolala na řidiče?
Knud a Benedicte vás pozdravuj
Benedicte se zmínila, že si dopisujete. To jsem netušila.
Vcelku jsme se spřátelil
Doufala jsem,
že přesně toto v sobě máte.
Připadám si ve formě.
je báječné.
Dostalo se mi postrčen
za ktere jsem vam velmi vděčny.
Je nicméně načase vrátit se domů.
Vaše nadaní postačuje, abyste obelhal leda sám sebe.
Nikdy jsem tu přece neměl zůstat nastálo.
Vy jste mi ale pekny zbabělec.
Proč jste tu dohodu přijal?
-Nechtel jste se osvobodit? -Ale...
Následovat svůj instinkt?
Ano.
Proč si tedy porad myslíte, že najdete svaty grál, když budete tlačit
dětský kočárek?
Navrhuji, ze bych u vas vždy jednou týdně povečeřel.
Mohli bychom pokračovat v diskuzích a ctít naši dohodu.
Slib mě však pojí i k mé manželce.
"Manželce."
Vy, který čtete Nietzscheho, Goetha, Rilka...
Kdy jste naposledy v jejich díle narazil na toto slovo?
Dokážete uvést jedinou basen, která slovo "manželka" obsahuje?
Ne.
m to podle vás
Odjedu zítra.
Zahrada, do mz vletěli anděle,
nám skrze Ježíše brány otevírá.
Skotač, děťátko, matce na klíně,
venku se líbezně rozednívá..
Rozbalím to a podivám se, co je uvnitř.
Asi něco, co jsem si pral.
Mašinka!
Teď jsi na řadě ty.
Thorkilde...
Líbí se ti?
-Nic nepřišlo? -Ne.
Dáš si čaj
Ano, prosím.
"Královna jim poděkovala za dárky.
Z vody vykoukl tulen a předal pozdrav od mořského krále.
-Musis pracovat i bez ni.
Neřekl jsem přece ani popel.
Kazdy večer, když uhodí osma, jsi jako přivolávané štěně.
-Je tady, -Grete... přestože tu není.
Protože se dívám na hodiny? -V noci bdíš.
Porad kontroluješ schránku. Den za dnem žádný dopis od ní
a ty se víc a víc podobáš někomu, kdo...
Komu se podobám?
Ale nic.
Ukazala jsem Knudovi vaše nove basne a naprosto se mnou souhlasí.
Píšete čím dál lépe.
A také přiznávám, že jste mi trochu scházel.
Nápodobně.
Mate předpoklady ke spontánnosti a buřičství.
Nic takového ovsem manželství nabídnout nemůže.
Netoužíte být volný?
Ano. Ale nejsem si jisty, že to, po čem toužím, existuje.
Uz vaše samotna touha dokazuje, že to vskutku existuje.
Nejvíce ze všeho bych vam prala,
abyste směl zažít pocit, že se vznášíte.
Abyste cítil, že možné je opravdu vše.
Po ničem jiném tolik netoužím.
Kez bych to mohl Grete vysvětlit, aniž bych jí ublížil.
-Co ji vysvětlit? -Co to pro mě znamená.
-A co to pro vas znamena? -Všechno.
Zjistil jsem to az doma. Až když jsem byl pryč.
Ale... Znamená to pro mě vše.
Jen si představte... Představte si, že bych byla o 25 let mladší.
To by byla úplně jiná situace.
Vyrazili bychom do Benátek na rádoby svatební cestu.
Knud se zmínil o stipendiu v Bonnu. Měl byste se o něj ucházet.
-V Bonnu? -Psal byste a chodil na přednášky.
A dostal se odtud.
-Chcete přece pryč. -Každý druhý den.
Žít naplno každý druhý den. Je to důstojné?
Pracoval jsem úspěšně celý týden.
Proč ohrozit, že se mi daří a že se vídáme?
Ja se jen snažím dodržet svou část dohody.
Slíbila jsem, ze vas dovedu k vašemu cíli, vašemu poslání.
-Dodržíte vy tu svou? -Ne že bych nechtěl...
Takže nikoli.
Jsem slabá a mám zatemněnou mysl.
Nerozumím vám.
A jelikož je naše dohoda založena na vzájemné důvěře,
obávám se, ze se teď chvíli nebudeme vídat.
Jak to šlo?
Nevím.
Ona...
V Bonnu vypsali stipendium, o které bych se podle ní měl ucházet...
Aha.
Nemůžeš prostě odmítnout?
Můžu.
Jak by tve tvorbě pomohl pobyt v Německu
Podle ni bych asi měl odjet a porozhlédnout se po světě.
je v Bonnu k viděn
Nic konkrétního.
Jen bych... odjel pryč.
Ale proč?
Proč, Thorkilde?
Grete..
Navrhla mi, abych odjel do Bonnu.
Me odmítnuti ji rozzuri -A co na to Grete?
Poslední dobou se necítí dobré.
Něco vážného?
Dostala léky. Podle doktora má odpočívat.
Nepochybně.
Upřímně.
Grete potěší, když budu pryč od baronky, a baronku, když budu pryč od Grete.
co ty, Thorkilde?
Co by potěšilo tebe?
Paní Carlsenová!
Gramofon!
Pan magistr jede do Bonnu.
"Nerad bych zněl nevděcne, že jste mě vyslala na tuto cestu,
ale musím se přiznat, že jsem se na ni vydal poněkud slepě.
Z rozhodování jsem totiž vynechal srdce.
A jak dny ubíhají, je pro mě čím dál těžší
najít důvod tu zůstat,
protože cas tady stráveny mi připadá temný a pochmurný.
Jako bych dřepěl v jakési čekárně.
Vím, ze ohledně mého pobytu máte velká očekávání,
a proto se obávám, že vás zklamu, když vám svěřím,
ze bych si pral svůj pobyt zde předčasně ukončit.
Paní Carlsenová?
-Ano? -Pozvěte Benedicte na oběd.
■LU9SA0
Pan magistr je nešťastny a mě zarmoutilo,
když mi napsal, jestli by se nemohl vrátit domů.
-Vaše svoleni přece nepotřebuje.
Jistěže ne.
Chce, aby měl důvod zůstat. Aby se mu dostalo povzbuzení.
Navštivte ho. Třeba pak pookřeje.
Vím, ze bych měla. Necítím se však dobře, mívám bolesti.
Na tu cestu si netroufám.
A Grete ma svých starosti dost. Práci a malého Boa...
Ale co vy
Ano. Od zacatku jste si s magistrem skvěle rozuměli.
Nechci se vnucovat. Nevadilo by to Grete?
Probereme to s
Jsem si jista, ze magistra vaše návštěva pozvedne na duchu.
Přinese mu inspiraci. Slibuji, že si promluvím s Knudem.
Ten by si nejspise ani nevšiml.
Tak co myslíte?
Nikdy jsem Bonn neviděla.
A co je dulezitejsi, Bonn ještě nikdy neviděl vás.
Zavazala jsem se, ze ji budu psát a informovat ji, jak se máme.
Ano, je rada v obraze. Ohledně všech a všeho.
Baronka ma na mou tvorbu bezesporu pozitivní vliv.
Knud tvrdí totéž.
Co jsi dělala předtím, než jsi ho poznala?
-Řekl jsem něco, co jsem neměl?
Ne, to vůbec ne.
Studovala jsem psychologii. Odjakživa mě zajímali lidé.
Ale pak se objevil Knud a já se za něj provdala.
Knud dostal napad, ze s námi baronka pojede na svatební cestu.
V životě jsem neviděla tolik zavazadel.
Na tři dny.
Přitom si stěžovala na Carlsenovou, že jí špatně sbalila.
"Ta zatracena holka zapomněla to nejdu ležitější.
Na mou světle modrou halenku a rukavice.
V cem pujdu dnes na večeři? Ne, nebudu na to myslet.
Odmítám se rozčilovat
kvůli te nešťastnici, té neschopné koze."
Pak halenku i rukavice našla na dně svého kufru.
Uložila si je tam sama.
Vazné s vámi dvěma jela na svatební cestu?
Vazně s vámi dvěma jela na svatební cestu?
Je to tak.
-Je ta polévka dobra -Ano, ochutnej.
-Dnes jsem si to moc užila.
Zítra ti ukážu knihovnu.
-Těším se. -Dobrou noc.
Dobrou noc, Thorkilde.
Thorkilde?
Podívej.
Není to jedna z jejich nejranejsich?
Dobrý večer.
-Krásné místo. Tanne na tomto hotelu trvala.
U mě trvala na tom, že budu sdílet pokoj se třemi Italy.
Dnes jsem od ni dostala dopis. Posílá vřelé pozdravy.
-Co pise? -Mám se postarat, abys jedl.
-To se ti dari. -A abys byl opět šťastný.
I to se ti daří.
-Pojď, zatancujeme si. -Teď?
Ano.
-Ale to nemůžeme. -To víš, že můžeme.
-Uvidíme se zítra. -Dobře.
Vyzvednu te v deset.
Domluveno.
Skvěle jsem se bavil.
I já, Thorkilde.
Co si počneme?
Nemám ponětí.
-Kdy přijedeš dom -Třicátého.
měsíc.
-Budeš mi psát? -Každý den.
Mám strach.
"Mé city k tobě mě zcela přemohly.
Ona něžná náklonnost.
Okouzlení.
Úchvatný pocit pohybu a svobody, které nám naše láska poskytla.
Ale potom pohyb i svoboda skončily.
my se ocitli v
Bojím se záhuby, protože se nemůžeme řídit city.
City, ktere nam zapovídají pohyb.
Neopustíme jeden druhého, ale nemůžeme se pohybovat společně.
Nas cit do tohoto světa nepatři, když podle něj nesmíme jednat.
V životě, na světě, musíme jednat tak, abychom žili.
Protože život spočívá v pohybu.
A když nam je onen cit zapovězen, směřujeme ke smrti."
Ahoj!
Tak rád tě vidím.
Mám pro Boa dárek. Model vláčku.
Bude nadšeny.
Má se dobře?
Je hezké být opět doma.
Kdy mas v planu vyrazit do Rungstedlundu
-A kdo rika, ze se tam chystám?
Nechci, abychom si něco namlouvali.
Zajima mě jen, jaký důvod uvedeme tentokrát.
Nemoc?
Klid na práci.
A co Benedicte? Jaká byla její návštěva?
Velmi příjemná.
Hodně mi pomohla.
Vždy jsem ji měla ráda.
A jak se máš ty?
Mnou se netrap, Thorkilde.
á se snažím zase netrápit tebou.
Tudy, prosím.
Děkuji.
Vítejte doma, pane magistře.
Změnil jste se, co jste byl pryč.
Ano. Změnil jsem se.
V tom tkví smysl cestován
Pryč s tou trudnomyslností, magistře.
Pořád dokola.
-Stesky a narky.
Víte, že Grete to měla těžké.
To platilo, uz když jste odjížděl. Ale na ničem z toho nezáleží.
Zaleží jen na tom, jestli Bonn posloužil vašemu poslání.
A teď mu snad poslouží mé manželství.
Jak byste mohl vykonat cokoli radikálního,
když jste svázán s osobou, která si přeje přímý opak.
Ne, pane magistře, povězte mi:
Copak jste v Bonnu nenahlédl na své poslání z jiné perspektivy?
Diky času o samotě a díky času stráveném s Benedicte.
Copak vam tamní pobyt neposkytl
onen báječný pocit volného pádu
Jako věcně se snasejici sníh, který nikdy nedopadne na zem.
Poskytl.
Vida.
Litujete naší dohody?
Magistře, vy se potřebujete trochu pobavit.
Uspořádám večeři a pozvu Benedicte, Knuda i všechny ostatní.
Vaše žena je samozřejmě vítána též.
-Dobrou noc, magistře. -Dobrou noc.
Omluvte me.
Neustále na tebe myslím.
Je podle tebe laska tím, co k druhým cítíme,
nebo tím, co pro ně činíme?
Jak to myslis?
Projevuje se pocitem zamilovanosti a štěstí,
nebo tím, ze toužím pro protějšek něco udělat?
A nemůže to být oboje?
Pokud se projevuje našimi činy, tak bych měla zůstat s Knudem.
Vždy mu ráda vyhovím.
Rada mu pomáhám a záleží mi na jeho úspěchu.
Nemáš to s Grete stejně?
■lueiAi
Pokud se ale laska projevuje city, tak bych měla být s tebou.
Netoužím ti pomahat ani pro tebe nic udělat,
chci s tebou jen byt.
Jedno vylučuje druhé.
Alespoň v našem případě.
A my teď musíme zjistit, jak si stojíme, protože už z toho začínám bláznit.
Nemůžeme se vzdálit na moc dlouho.
prvn
Benedicte? Potřebovala jsi na čerstvý vzduch?
Není mi dobře, asi pojedu domů.
Můj řidič tě odveze.
Ne, vezmu si Knudovo auto. Je to kousek. On si pak najme vůz.
Odpustíte mi, když se s ostatními nerozloučím?
Pojďte sem.
-Povězte mi, co vas trápí.
Nechci vás přivést do rozpaků.
To se nikomu nepodařilo už pěknou řádku let.
-Muzu vam důvěřovat? -Ano.
Co řeknete, zůstane mezi námi dvěma a ďáblem.
-Cele je to takova hrůza.
O jaké hrůze to mluvíte?
Nejspíše už to víte.
Co vím?
-Nebo jste se dovtípila. -Možná.
Ale povídejte.
Thorkild a já...
Proboha... Neškodná aféra není žádná tragédie.
Jste mladí. Smíte si užívat jeden druhého.
Tak to není. My...
Není to jen...
Je to vazné.
Chystáte se Knuda opustit.
-A on opustí Grete. -Ano.
-Řeknete něco. -To se nesmí stát.
Zničilo by vás to.
Zničilo by to i jeho. Už by nikdy...
Ani jeden z vás
by se uz nikdy nemohl ukázat v mém domě.
Zničilo by to vše.
-Myslela jsem, ze pochopíte...
Taková zatracená hloupost!
Musíte si uvědomit,
že každý má v příběhu své místo.
Můžete koketovat a milovat, jak je libo,
ale vaše místo je po Knudově boku.
Jsem příšerný člověk.
Teď mě poslouchejte, děvenko.
Poslouchejte mě velmi pozorně.
Omluvte me.
-Neviděla jste Benedicte?
Obávám se, že právě odjela.
Měly jsme důvěrný rozhovor a ona se rozhodla odjet.
Co jste jí řekla
-Pravdu. -Jakou pravdu
Že patříte někomu jinému.
A komu?
Cítíte,
jak se vam do srdce zanoruji drápy?
Jako by s vámi třáslo a pohazovalo divoké zvíře. Ano...
Ten pocit znám.
Větší bolest neexistuj
Ale nelituji vás.
Závidím vám.
Ne, vylozene vam to přej
Vzala jste m
Co jsem vam vzala? Děvčátko s tvůrčím duchem velikosti hrášku?
Jen další nesmyslný vztah, který by vás brzdil.
Dala jsem vam, co jsem naší dohodou slíbila.
Život, v němž se zodpovídáte pouze svému poslání.
Jednou to pochopíte.
Kam odjela?
-Mate to tu hezke. Co naléhavého mi chcete říct?
Pravděpodobně víte, že baronka dnes pořádala večeři.
Vzala si mě stranou
a pověděla mi, že vycítila náklonnost,
která se rozvinula
mezi Thorkildem a mnou.
A měla pravdu.
Je to tak.
Ale...
Mrzí mě, že vám působím bolest.
Snad by vas zajímalo, že hodlám odcestovat ze země.
S Knudem si uz nerozumíme, a tak jsem se ho rozhodla opustit.
Ne abych byla s Thorkildem,
ale abych se pokusila stát sama sebou.
Pojedu do Anglie.
Mam tam příbuzné, u kterých můžu zůstat.
Takže už se nebudeme vídat.
Pochopím, pokud me budete nenávidět.
Nenávist k vam necítím.
V každém případě vyhraje ona, není to tak?
Když budete s Thorkildem,
když s mm kvůli mně nebudete. Vyhraje tak jako tak.
Thorkild vás miluje.
To nic neznamená.
Vždy budu ta, co stojí v cestě.
Už vás nebudu zdržovat.
Promiňte.
Grete?
Grete
Bude v pořádku.
Potřebuje odpočívat. Přijďte zítra.
muj syn? -Je u jejích rodičů.
Kdo ji našel?
Vítej doma.
Nedáš si kávu nebo čaj?
Posaď se.
-Grete... -Nejdřív ti chci něco říct.
Když mi v nemocnici bylo nejhůř, začetla jsem se do jejích knih.
Abych zjistila, co je zac ta čarodějnice, která mi zničila život.
A spatřila jsem, kým kdysi byla.
Spatřila jsem tu velikánku plnou života.
Pochopila jsem, jak se na ní podepsala ztráta.
A všechna ta bolest.
Slíbila jsem si, že já se s bolestí vypořádám lépe.
To je náš úkol na tomto světě,
vypořádat se s bolesti bez dalších utržených ran.
Ona to nedokáže.
Ty si myslis, ze ji potřebuj
Ale ve skutečnosti to ona potřebuje tebe, Thorkilde.
Musis se rozhodnout, jestli se necháš využívat.
-Prosím. -Děkuji.
Zve mě k sobě.
Chce mě naposledy vidět.
Bylo by vhodné to uzavřít.
Carlsenova se mě tuhle zeptala, proč jsem vás sem pozvala.
-Co jste odpověděla?
Mohla jsem říct všelico.
Že chci probrat naši dohodu.
Nebo ze si potřebujeme promluvit o vaší budoucnosti.
Ale pak jsem si vzpomněla na výraz, který na mě
hluboce zapůsobil.
Na který?
Pourquoi pas?
"Proč ne?"
Samotné "proč" zni v otázce jako kvílivý nářek.
Jako hlas prohry.
Negativně.
Ale když se k tomu přidá další negace, to drobné slovíčko "ne",
pak se otazka promění v odpověď
překypující nezměrnou nadej
A vaše nadeje spočívá v tom, že zachováme naši dohodu.
Ja...
Nemůžu ji vypovědět.
Ale vy ano. A teď musíte zjistit, zda si ji vypovědět přejete.
-Jestli jsem se choval nevdecne...
Neběží jen o naši dohodu.
Doufám totiž, že převezmete Rungstedlund.
Mi příbuzní ho nechteji a ani se o něj nedokáží postarat.
-Odkazu ho vam, pokud chcete.
To nemohu přijmout.
Pobývali tu největší dánští básníci.
Vždy jste si přál být dalším v řadě.
Proč byste toto místo přenechával někomu jinému?
Krev představuje nejsilnější pouto mezi lidmi.
Pourquoi pas?
Proč ne, magistře?
Protože už domov mám.
Vypovězte tedy naši dohodu.
en vy to můžete učinit.
Dejte mi svobodu.
Dávám vám svobodu.
Ďábel mi slíbil,
že mé zážitky promění v příběhy.
Na oplatku uz nikdy nebudu jednou jedinou osobou,
ale musím se přizpůsobit tomu, co ode mě vyžaduje příběh.
Nyní mi odpovězte, pane magistře.
Ruku na srdce...
Přemyslel jste o masce, kterou jsem si nasadila?
Napadlo vas někdy, že vaše podřízená role
existuje pouze diky tomu, že má svůj protipól?
Pomyslel jste někdy na mě?
Zřejmě ne.
Thorkild Bjornvig se sam vyjádřil, že Karen Blixenové
vděčí za tvůrčí svobodu.
O jejich vztahu pojednává jeho nejznámější dílo Dohoda.
Karen Blixenová se těšila postavení literární celebrity
az do sve smrti roku 1962.
Ceske titulky Jitka Jindřišková
Citace z románu Vzpomínky na Afriku v překladu Dany Jelínkové
Citace z básně Blažena touha v překladu Otokara Fischera
Dramaturgie titulku Anna Kareninová
Titulky vyrobil FILMPRINT DIGITAL
Can't find what you're looking for?
Get subtitles in any language from opensubtitles.com, and translate them here.