All language subtitles for Starci na chmelu

af Afrikaans
ak Akan
sq Albanian
am Amharic
ar Arabic
hy Armenian
az Azerbaijani
eu Basque
be Belarusian
bem Bemba
bn Bengali
bh Bihari
bs Bosnian
br Breton
bg Bulgarian
km Cambodian
ca Catalan
ceb Cebuano
chr Cherokee
ny Chichewa
zh-CN Chinese (Simplified) Download
zh-TW Chinese (Traditional)
co Corsican
hr Croatian
cs Czech
da Danish
nl Dutch
en English Download
eo Esperanto
et Estonian
ee Ewe
fo Faroese
tl Filipino
fi Finnish
fr French Download
fy Frisian
gaa Ga
gl Galician
ka Georgian
de German Download
el Greek
gn Guarani
gu Gujarati
ht Haitian Creole
ha Hausa
haw Hawaiian
iw Hebrew
hi Hindi
hmn Hmong
hu Hungarian
is Icelandic
ig Igbo
id Indonesian
ia Interlingua
ga Irish
it Italian
ja Japanese
jw Javanese
kn Kannada
kk Kazakh
rw Kinyarwanda
rn Kirundi
kg Kongo
ko Korean
kri Krio (Sierra Leone)
ku Kurdish
ckb Kurdish (Soranî)
ky Kyrgyz
lo Laothian
la Latin
lv Latvian
ln Lingala
lt Lithuanian
loz Lozi
lg Luganda
ach Luo
lb Luxembourgish
mk Macedonian
mg Malagasy
ms Malay
ml Malayalam
mt Maltese
mi Maori
mr Marathi
mfe Mauritian Creole
mo Moldavian
mn Mongolian
my Myanmar (Burmese)
sr-ME Montenegrin
ne Nepali
pcm Nigerian Pidgin
nso Northern Sotho
no Norwegian
nn Norwegian (Nynorsk)
oc Occitan
or Oriya
om Oromo
ps Pashto
fa Persian
pl Polish
pt-BR Portuguese (Brazil)
pt Portuguese (Portugal)
pa Punjabi
qu Quechua
ro Romanian
rm Romansh
nyn Runyakitara
ru Russian
sm Samoan
gd Scots Gaelic
sr Serbian
sh Serbo-Croatian
st Sesotho
tn Setswana
crs Seychellois Creole
sn Shona
sd Sindhi
si Sinhalese
sk Slovak
sl Slovenian
so Somali
es Spanish Download
es-419 Spanish (Latin American)
su Sundanese
sw Swahili
sv Swedish
tg Tajik
ta Tamil
tt Tatar
te Telugu
th Thai
ti Tigrinya
to Tonga
lua Tshiluba
tum Tumbuka
tr Turkish
tk Turkmen
tw Twi
ug Uighur
uk Ukrainian
ur Urdu
uz Uzbek
vi Vietnamese
cy Welsh
wo Wolof
xh Xhosa
yi Yiddish
yo Yoruba
zu Zulu

Original subtitles

Ten příběh, který uvidíte a co tak divně začíná

ten mohlo prožít vaše dítě ať chce či nechce rodina

ten může prožít vaše dítě a nikoli jen na chmelu

a když se nad ním zamyslíte dosáhl svého účelu

jsme přece jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet

a byla by věc nerozumná chtíti rub na líc obracet...

Zas jeden je den ten tam!

Zas ten tam je jeden den! Hurá!

Myslíme jenom na to že chmel je naše zlato

jediné co nám svato je chmel a jenom chmel!

Kecáte!

Protivo, protivo, děláme to pro pivo,

pro pivo, protivo, češe každý Čech!

Myslíme jenom na chmel tak se občane nachmel!

Chmel to je naše zlato chmel národa je tmel!

Nekecáte!

Kecáme, kecáme, to si vzíti nedáme

jenomže občané, taky makáme!

Od Tater až po Brdy buď každý otec hrdý

až dá si jedno tvrdý že chmel jsem česal já!

Já!

Myslíme jenom na to že chmel je naše zlato

jediné co nám svato je chmel, je chmel, je chmel!

Kdo bude dělat kravál, nedostane nášup, chuligáni!

Hele, Hanka!

Dobrý večer. Prosila bych polévky docela málo!

Kde se tohle vzalo uprostřed tý bandy?

Domnívám se, že i pracující může zasednout ke stolu jako člověk!

Hanko, ty jsi ale bídák!

Jé!

Jé - promiň, Hanko!

Promiň!

Nechte ty hochy vždyť jsou Češi

vždyť jsou to Češi soudruzi.

Něco si řeší tak ať řeší

a nebraňte jim v diskuzi.

Ať dogmatik si co chce říká

je jeho názor nezdravý.

Jen tahle zdravá polemika

dokáže něco napravit!

Co se to tu děje?

Trochu jsem uklouzl, soudružko!

Pár jsem mu jich vrazil! A dobře ví proč.

Rvát se jako koně! A ty, Hanko, příště choď k večeři jako ostatní.

A vy tady rozchod - no!

Ty máš ale páru! Po celém dni na poli to není špatný.

Já věděl, že to nebude zadarmo. Ale napřed mě hodíš k řece.

Co se ti to stalo?

Ale, narazil jsem jednomu na ruku a von ji měl zaťatou.

Inu, mladost - radost... tak šup!

- Hej, Honzo, aus! - Jo, jo.

Mě už to nebaví, Filipe.

Kdyby se choval každý jako ty, tak jdu ve 40 do důchodu.

A dívej se na mě, když s tebou mluvím. No, kdyby ses viděl.

Vždyť vy mě taky nevidíte!

Nech si ta hlubokomyslná prohlášení, ano?

Lidi drahý, proč už nejste v řece?

Tak, kluci, podejte si ruce.

Já z tebe zešedivým, Filipe.

Tak to jsi byl ty? Nebojte se, soudružko, já mám trenýrky!

Včera ses vrátil pozdě, Honzo.

Dávej na cestě pozor, a pozdravuj tetičku.

Provedu!

Soudružko, takových jste měla přivézt čtyřicet.

Tak už ho nechte a pusťte ho radši do vody!

Jo, tohle bys u pumpy nevyprala. Už si z toho nic nedělej.

Všichni jsou nadšený, že se nemusí mýt jako doma.

Do rána si to pověsíš a zítra budou jako nový.

3 dny jsem to vydržela. Copak to se nesmí, chovat se jako člověk?

Anežko, rozsviť. No vidíš, vždyť jsem to říkala. A neždímej to.

A taky jsem chtěla, aby měli vztek! A měli.

- Mami, on ji miluje. - Kdo? Koho?

Ten, co tamtoho praštil. Ba jo, já ho dobře pozoruju!

Utíkej s Haničkou a přines mi zpátky ten plášť!

Tak děkuju. Pojď, nechám ti zkusit ty lodičky.

Vím o nich všechno za ty 3 roky. I myslet už dokážu jako oni...

Jenom s tímhle vzpurníkem si nevím rady.

Proč jsi to trhal?

To je proti komárům, ale teprve když to uschne. Můžu už jít?

Ne, počkej.

Co se plašíš? Dokud jde s nima, je všecko v pořádku.

Víte, paní profesorko, já té vaší vysoké pedagogice nerozumím.

Nás táta vždycky srovnal rozporkou a bylo po problémech.

Samotář. Nikdy není s ostatními. Hloubá o nesmyslech...

Ne, Filipe, chci, abys to slyšel. Proč se nesvěříš své učitelce?

Například: Je Bůh, soudružko?

- Ovšemže není. - Hm, a jak to víte?

To je přece jasné. Copak vám to neřekli ve škole?

No jo... ve škole...

No tak já radši půjdu. Dobrou noc.

Dobrou noc. Ty na toho Honzu žárlíš, Filipe?

- Na něj? - Uč se a budeš mít samé jedničky.

Nebuď líný a nic ti nebrání, aby jsi byl jako on.

Ale právě že všecko. Já ho prostě nemám rád.

- Filipe! - Dobrou noc.

Filipe!

Jak vám to sluší!

Jaký to důvtip!

To je z Tuzexu?

Nebo přímo z Paříže?

Milé husy, na Západě se teď nic jiného nenosí.

Zatím to vrať to mamince, sem se to nehodí.

Ježíšmarjá, kde jsi k tomu přišla?

A on ji miluje, abyste věděly!

Milé dítě...

Kdo ji miluje?

Ten, co tamtoho praštil, to je hotovka.

Jo, Filip?

Zlatý voči!

Tento půvab nezrál jen tak pro kdekoho!

S očima šedýma přijede pro ni

ve voze který má sto dvacet koní

a těma očima dívce dí zmámené

povídá jí hopsahejsa hopsahejsa

pojedeme do Brandejsa do Brandejsa

působím v té metropoli co vedoucí Pramene

no jakpak ne vždyť půvab můj je

nevšední a svěží i kdybys hledal

stůj co stůj podobný najdeš stěží

nebo se připlaví na bílé lodi

u mola zastaví lano jí hodí

a ona ručkuje tolik má odvahy

motor zahřmí a už plují a už plují a už plují

do Police do Police do Police nad Metují

tam ji možná potřebují na poště či u dráhy

no jakpak ne vždyť já jsem z těch

kterým se říká kráska a kdo jiný by poznat

měl čemu se říká láska

anebo přijede jenom tak na kole

a přece řeknu mu

- řekne mu... - můj milý

už jsem tě čekala kafe máš na stole

to mu řekne tak to bude tak to bude

s tím pravým i pěšky půjde pěšky půjde

hopsahejsa do Brandejsa

do Golčova Jeníkova zkrátka všude

Anežko, kolikrát jsem ti - pardon!

Anežko, domů! Tam nemáš co dělat!

Já... prosím vás, kudy se jede do Čivic?

Človíčku, to musíš zpátky na státní a potom na Žatec.

Jo, děkuji vám, paní. Dobrou noc.

Asi ses mu líbila, tak pojď.

Život je kolotoč kolikrát s tebou točí

že ani nevíš proč jen vyvaluješ oči

člověk si naskočí a neví kam to jede

a žádnej průvodčí to říci nedovede

je marný snažení všech co dávají rady

vy sami vážení nevíte proč jste tady

Že tak brzo?

Ale nudila mě. A co vy, našli jste ho?

Já nevím, jak bysme ti to řekli...

Zkrátka, zase vám zmizel. Že musím narazit na tak neschopné lidi!

Už se tu zase něco řeší?

Vždyť je to prostinké jen pro chytrého arci

dospělí dětinští a dítka jsou dnes starci

moudrej se nermoutí a fiškus není šťoura

jsme zkrátka na pouti která se večer bourá

posaď se do káči než ti tam jinej vleze

hloupej ať roztáčí a chytrák ať se veze

Je 10 hodin, chlapci, zhasnout a spát!

Jsi blbá? Stojíš mi na ruce!

Ježíši, ticho!

Holky, jděte do háje!

Já zavolám Janu Ámosu, ať si sem jde lehnout sama!

Proč nenecháte odpočinout mý krásný mladý tělo?

Haló! Je tady někdo?

Není! Haničko! Ježíšmarjá, to není možný. Ahoj, Hanko. Pojď dál.

Počkej, já hned udělám světlo.

Pánové!

Nádhera, co? Promiň, já tu stojím jenom tak. Ježíš, to je trapas.

Postavím na čaj. Chceš k tomu miňonku? Nebo stadionku, nebo...

Ty sprosťáku, vždyť ty si tady žiješ jak koloredo Mansfeld!

Nestěžuju si. Hele, tady bylo určitě nějaké - sejto, nebo co.

A stačily dvě šikovné ruce... A tohle dalo největší práci.

On stál původně na chodbě, jenomže píle a nadšení udělaly své.

A tohle je moje chlouba, vzdor vrozené skromnosti.

Samozřejmě univerzitní knihovna to není, ale podle mě je to něco!

Masaryk, Marx, Lenin, Seneka. A tamhle je harmonium!

A to ti vůbec nevadí, že dole žije 20 děvčat za feudálních podmínek?

Že tam padáme jedna přes druhou a šlapeme po sobě!

Tak to teda ne, džentlmene, zapni se u krku, přijdou dámy!

Ne, prosím tě, Hanko, nechoď! Jen okamžik, potřebuji ti něco říct.

Já bych ti to už nikdy neřekl. Hanko... já... já tě miluju.

Hm. To je něco jiného, povídej.

Tak - tak se posaď třeba semhle. Tady určitě sedával nějaký řídící.

Není ti zima?

Tak tady na tom sejtě sedávám večer co večer.

Nemůžu usnout a myslím na tebe. A to sejto mě někam prosejvá...

A cítím se takový malý, když na tebe myslím.

Dobrý!

No a představuju si, že sem vejdeš a řekneš mi ahoj. Cože?

Nic. Jenom mě tak dál houpej.

A když se to skutečně stalo, tak pro mě vešla samotná panenka...

Maria...

No. Tak jsem strašně rád, že ti to můžu říct...

A je mi úplně jedno, jestli se nějak ztrapním, nebo...

Heleď, Hanko, vezmi si deky a bydli tady se mnou! Jenom bydli.

Hanko, Hanko, slyšíš?

Život je bílý chrám a já v něm hraju na varhany

klávesami tam vytesám jméno dívky Hany

život je bílý dům s vyhlídkou do zahrady

život je unikum už proto že jsi tady

Ježíšmarjá, copak jsme na půlnoční?

Hanko, ty to neslyšíš?

Ať všechny zvony na světě rozhoupou se a duní

Ať duní! A zvoní!

Jen pro nás jen pro mě a jen pro ni!

Ta drzost! Ten lump! Ty nadměrné metry!

Ten bídák! Držte mě! Je ničema, fakt!

Ať trpí! A krutě! A děsně a hnedka!

Lynčovat! Hobla!

Ne! Nejprve soud!

Jaká že vlastnost odvěká od věků dělá z člověka

lidskou bytost? Pospolitost!

A naopak: co z člověka udělala ta odvěká

pospolitost? Lidskou bytost!

Zda tedy není k nevíře co učinilo to zvíře!

Je k nevíře! Je k nevíře!

A naopak: zda je zvíře kdo chová se tak k nevíře?

Je to zvíře! Je to zvíře!

Vy setrvejte v bludu! Já už se přes to přenes!

To radši bydlet v sudu jako ten Diogenes!

Trest bezpříkladný žádá si kdo odklonil se od masy.

Samosebou - pánbůh s tebou!

Když tolik toužil po sudu tak vyhovte mu -

Nepůjdu!

Sud kulatý - rystu pije...

Tu je kára...

Ten tu ryje!

Be fe le me pe se ve ze!

Co šílíte? Vždyť je noc!

No co je?

Jo pardon, tak proč se to neřeklo?

Ježíšmarjá, holky, nic nebylo!

Nač ten ostych? Vždyť jsme byly taky mladý! Spěte sladce.

Kdybyste věděly, jak jste pitomý!

Proboha, holky, ne že bych nechtěl, ale - takhle?

Čestné slovo, že nevím, co na tobě vidí. A převlékni se, nastydneš!

Ty brečíš? Nebreč. Je jich tu moc, co už to mají dávno za sebou.

Prosím tě, jdi už do háje.

Vždyť je znáš, slepice. Neboj, my to nepíchnem...

Božka, já po tobě vážně něco hodím!

- Ty, Hanko, řekni mi... - Dej mi pokoj.

Ne, počkej, řekni mi, jaký to je?

S Filipem? Holka, to je strašný divoch!

Ježíšmarjá!

- Myslím na tebe dávno, to nevíš? - Ne.

Jenomže děvče nemůže přijít první.

-Den je krásný! -Den je krásný!

S tebou!

-Den je krásný! -Den je krásný!

Když dva se rádi mají i v lednu je jak v máji

i v lednu je jak v máji s tebou s tebou

S tebou!

-Den je krásný! -Den je krásný!

Když dva mohou být spolu u jediného stolu

u jediného stolu s tebou

Nerozumím tomu, ti dva udělali za 3 dny tolik práce!

V čem to, k ďasu, vězí?

Nevím, jestli vám to mohu říct, chce to pochopení.

Sám jste říkal, že nejste žádný pedagog. Nu, poslouchejte dál:

-Den je krásný!-Den je krásný! -Den je krásný!-Den je krásný!

Když večer prací zmožen uléhám na tvé lože

Cože?!

Ach, na jediné lože s tebou

Už je to tak, soudruhu, takhle tu spolu žijí jako dva holoubci.

A jejich pronikavé štěstí se projevilo i v práci na chmelnici.

Chmel zelené je zlato leč v dodávkách jsou dluhy

já právě přišel na to jak dodati vám vzpruhy

-Prvý! -Druhý!

Až nad každičkým párem se štěstí sklene duha

tu vše vám bude hračkou co dříve šlo jen ztuha

-Prvá! -Druhá!

Den je krásný!

Když dva se rádi mají i v lednu je jak v máji

Se mnou!

Nezdržuj a pojď mi s tím pomoct! Ať se ty děti můžou přestěhovat!

Pod doškovou střechou prožil jsem své mládí

pod tou starou střechou ať se mají rádi.

Juchú, vždyť jsou taky mladí!

Jen se nebát experimentů!

Ta došková střecha k srdci přirostla mi

- Lidi, ať mě nechá! - Konečně jsme sami!

Juchú, konečně jsou sami!

K tý doškový střeše kdo by zpátky nešel

pod tu už můj táta kukuřici věšel

Juchú, kukuřici věšel!

Mami, mně se tady nelíbí!

Je to pro dobrou věc! Zpívají všichni, zpívej taky!

Pro chvilku toho nepohodlí! Počkejte, uvidíte zítra!

Pane redaktore, za několik vteřin uvidíte výsledek celé naší akce!

Myslíme jenom na to že chmel je naše zlato

a proto máme za to že jsme tu na místě

již vzhůru k tyčím chmele ať paže naše smělé

promění ve věrtele nadšení přečisté

co vidíte je mládí a žádní lajdáci

mládí jež máme rádi zejména při práci

nemáme rádi mládí když vyvádí a řádí

však máme rádi mládí když elán neztrácí

Už jsme telegrafovali rodičům! To si musíte taky natočit!

- Jakpak vám říkají, pane? - Otík.

To jste hodný, Otíku, že máte s naší Máničkou trpělivost.

A hlavně, děti, že nám neděláte hanbu. Vždyť chmel jsou devizy!

- Tak se tu mějte rádi. - Ano, maminko.

Den je krásný!

Když dva se rádi mají i v lednu je jak v máji

i v lednu je jak v máji s tebou

S tebou!

(zvoní budík)

- Kolik? - Průměr.

Strašný dusno. Jestli bude zase pršet, tak se zastřelím.

Pohyb, člověče, vždyť je ti sedmnáct!

Jo, mně je přes 2 000. Jsem starý jako Platón a těch sedmnáct navrch.

To se pak nedivím, že jich uděláš jenom deset. Kolikátej?

Osmnáct. A dneska chci jít přes dvacet.

No, to je chlapec, který ví, že studuje za dělnické peníze.

Když těch 20 uděláš, vezmu tě na raky, pokud nepojedeš k tetě.

Asi ne, trochu stůně. Tak ujednáno!

Paní profesorko, někdo by tu zasloužil pár dělnických pohlavků.

Co zas bylo, Filipe?

Nic, jenom jsem pochválil Jeníka, fakt!

Soudružko, Masaryk, Marx a Seneka. Jde to dohromady?

Prosím tě, jak jsi na to přišla?

Jen tak mě to napadlo.

- Šel bys k nám na kus řeči? - Není zájem.

- Ale jo. Viď, že jo... - Jste srabi!

Víc židlí tu nemáme, ale bude to jen chvilka. Chtěl jsi se prát?

Chlapci! Nedovede někdo nasadit spadlý řetěz?

Pěkná teta, každý to štěstí nemá.

Starej se o svý.

A bude toho až nad hlavu. Dneska se totiž stěhuješ.

Ale, že o tom nic nevím?

Měl jsi včera smůlu. Ale stejně bychom tě našli.

Pro jednoho je to příliš velký komfort.

A protože se nedá předpokládat, že by Hanka ještě někdy přišla...

- Hanku vynech, nebo... - Nechte toho! Řekli jste mu to?

Jo, ale nechce se mu.

Přijdeme v devět - můžeš jít.

Jednou ti rozbiju hubu!

Neví černá duše páska co je opravdová láska

pravá láska není k mání pro lecjaký chuligány

co je láska, to vám poví jenom chlapec opravdový

obraťte se k Filipovi co je láska nebeskááá

Říkám vám, nechte toho!

Filipe, ty jsi snad blázen. Pošlu tě domů a bude pokoj.

Pokoj nebude! Nikdy a nikde!

Kdo to napsal?

Honzo, nedráždi ho!

A ty bys měl dostávat místo chleba prášky na uklidnění, viď?

Můžu se u tebe najíst?

Ježíšmarjá, posaď se. Stejně jsem se ti chtěl omluvit za včerejšek.

Ty přece za nic nemůžeš. A holky jsou...

Je to od nich vlastně děsně sprostý...

Hele, já půjdu a řeknu jim, že jsou to...

To by bylo marný. Přenesla jsem si k tobě slamník. Vadí ti to?

Ne, budu nejšťastnější člověk na celém žateckém okrese, ale...

Já se stydím jenom za to, co doopravdy provedu.

Takhle se aspoň pohodlně vyspím.

Nech si ty fóry, Pepíku. Jsi jak malej, člověče.

Hodní hoši se najdou vždy a všude

hodných hochů bylo vždy a vždycky bude moře

hodným hochům jen oko pro pláč zbude

hodný hochy baštím!

Pátým pádem voláme: hodní hoši...

nesmíte nikdy slevit po hodných hoších

se nejlíp veze prevít nezi kým mezi čím

mezi hodnými hochy je sladko žít

tu gramatiku znám můj otec za to ručí

vždyť právě on to byl kdo skloňovat mě učil

chytří hoši si berou co jim patří

chytrých hochů kdo drží se má za tři

komu - čemu inu jenom chytrým patří svět

To myslíte vážně? Promiň, za tenhle trapas nemůžu.

Omlouvám se ti za ty šaty. Špatně jsem vás odhadl. Jdeme!

- No jak to? Jsi vadnej? - Omluvte ho, není to džentlmen.

Hele, ty si budeš dělat gesta a já mám chrápat pod bradlama?

No tak odchod!

Jsi největší ženský psycholog všech dob.

Nechtěl by ses na chvilku projít? Ale sám. Ráda bych se umyla.

Hned jdu, ale ještě nikdy nikdo neviděl tak šťastného brigádníka.

Ani v televizních novinách ne!

Podrž to.

Hergot, dej to níž.

Hele, vidíš ho, hajzla?

Co je s tebou?

Manon je můj osud, co neznal jsem dosud,

Manon je první a poslední můj hřích,

nepoznat Manon, nemiloval bych.

Manon je motýl, Manon je včela,

Manon je růže hozená do kostela.

Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel,

Manon je rozum, který mi uletěl.

Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.

Manon je rozum, který mi uletěl. Manon je motýl, Manon je...

Manon je rozum, který mi uletěl. Manon je dítě!

Manon je plavovláska, Manon je první a poslední má láska.

Manon, ach Manon, Manon z Arrasu, Manon je moje umřít pro krásu.

Manon je motýl, Manon je včela, Manon je růže, vhozená do kostela.

- Pojď sem, ty ji znáš? - Koho?

No tu... tu Manon.

Jo, taková malá tlustá. Tatínek je u dráhy.

Dělá, že se zamiloval, vejtaha!

- Dobrý večer, paní kolegyně. - Dobrý večer.

- Taky na obhlídce? - Ne.

Je prostě tak nádherný večer, že se mi nechce spát.

Nech toho, slyšíš! Neblázni. Někdo je venku!

Kdo je tam?

Je tu někdo?

Filipe!

Copak to máš?

Nic. Tohle není moje. Vážně! Dobrou noc.

Zapomeňte na to. To leknutí mu vystačí na celou brigádu.

Jé, prima, díky.

Máš kliku. Když jsem šťastný, tak nesnesu, aby trpěli druzí. Tumáš.

Svou lásku neskrývej! Ne, hrdě se k ní znej! - Víš, kdo to napsal?

- Ne. - Já. Právě teď.

Svou lásku neskrývej! Ne, hrdě se k ní hlas!

A miluj, miluj, máš-li koho! Neohlížej se na nikoho.

A miluj! Miluj! Už je čas! A miluj! Miluj! Už je čas!

Hanko! Lepší jsem nenašel.

Ježíši, proč?

A byli spolu jako bratr a sestra.

Já vím.

Já taky nejsem žádný Apolo, že jo.

To taky. Ale já si myslím, že...

Prosím tě, mlč. Mlč a nedívej se!

Jsi obyčejná zmije!

Neobyčejná.

O to je to horší. Přesto ti přeju dobrou noc.

Dobrou.

Já si tě stejně vážím. A dost, poměrně.

Takového troubu, jako jsem já, stejně nečeká nic dobrého...

A to je právě to krásné...

Ten příběh skrývá mnohá ale tak jako všecko kolem nás

žádáme matky zachovalé aby nám ještě daly čas

žádáme otce v tomto sále ať posečkají s diskusí

ať zatím spolknou svoje ale tak jako často na schůzi

je jedna skepse nerozumná kterou je nutno vyvracet

my nejsme jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet

- Začíná to volat do nebe. - Hele, kontroluj se, jo.

No fakt. Kdekdo nás viděl, když jsme ho šli vystěhovat - trapas.

- Češeme jako pitomý a... - Dostanete dort.

Už se na to nemůžu koukat, jak on jí chodí pro kytičky.

Ty s tím fakticky nechceš nic dělat?

Už se na tom pracuje.

Tak už si to můžete odvézt, kluci. Je to gulášová.

Prima, tu já nejradši.

A tamto bude v pořádku, muž slíbil, že se přimluví.

V tom případě jste pozvaná, paní Kateřino.

To je nápad. Na to já už nejsem.

- Tak zaber. - A co to má být?

Mejdan. U příležitosti toho dortu. Neříkal jsem, že na tom pracuji?

- On tu byl někdo z okresu? - Ale ne, proč?

Že se tváříš tak nadšeně.

V kanceláři mi řádila nějaká straka.

Ale nesmysl.

Jaký nesmysl - když se chci posadit do křesla a to nikde!

Když se chci kouknout na hodinky a místo nich je vyšisovanej flek!

Děláš si legraci?

Ale co legraci, tady - čti!

Potvrzuji, že jsem si na krátkou dobu vypůjčil: křeslo, lampu...

A samozřejmě bez podpisu.

O tom kytičkovaným závěsu už se nehovoří vůbec.

Ten visí za humny. Ten jsem včera prala.

Mami, ono to tam není. Byl tam jen lísteček, že si to vypůjčili.

No prosím.

Moudrý mnoho promine.

Zachrání mnohé, jejichž duch není zcela zdráv.

Bude napodobit moudré hospodáře, kteří nepěstují jen rovné stromy.

I k těm staví opory, aby se vyrovnaly.

Viděl jsi ten dort, co dostal Honza s klukama?

- Páni, já ti tady čtu Seneku... - No tak promiň.

Některé prořezávají, aby nedusily vzrůst...

- Cože? - Aby nedusily vzrůst!

Hm, to jo.

Moudrý vidí, kterak se napravují chyby.

- On je ve straně? - Kdo?

Ten Seneka.

Prosím tě, umřel 40 let před Kristem!

Člověče, to už si tenkrát hodně troufnul!

Máš ty vůbec nějaký šaty do společnosti?

Hanko, jak můžeš myslet na tancovačky, když čtu Seneku?

Bude napodobit moudré hospodáře. Vždyť to je přece ohromný!

Vždyť ten chlap jako by žil dnes! Vždyť se podívej, co se dnes děje.

Kde je ten moudrý hospodář?

To jsi asi ty. Zalezlej na půdě. Filipe, já jsem obyčejná holka.

Máš to říkat tak, aby to slyšeli všichni.

- A teď vstaň, ať tě změřím. - To je - to je pro mě?

Ne. Pro nějakého Divíška z Libně.

Stůj rovně. Kazím si oči, aby mu v zimě nebyla na Petříně zima...

Spolu?

Ne. S jistým Havelkou z Hloubětína. Copak bych to jinak vydržela?

Pusť. Tohle víckrát nedělej? Tady ne! Už kvůli Janě Amose ne.

- Mám! - Co?

Šaty: šedý, jednořadový! A bílou košili taky!

Hoď se hochu aspoň trochu do gala jé jé jé

hol se stroj se všestranně se tuž

hladká tvář a elegance nedbalá jé jé jé

to je důkaz že jsi pravý muž

tupíruj si dívko vlasy bez ohledu na počasí

tupíruj se neznej bratra vyžeň účes na tři patra

navoskuj si knír uprav vlas i vous

ať jsi kavalír na to randez vous

pochyba když na tě padla kradmo mrkni do zrcadla

pouhý pohled přesvědčí tě že jsi vskutku čupr dítě

už ta chvíle velká chvíle nastala jé jé jé

krásný vzhled je na ten boží svět tam kde muži hodili se do gala

jé jé je pravá dáma nesmí zůstat zpět

nabídni své mužné rámě jeden každý jedné dámě

a uveď ji v mužné něze ku slavnostní polonéze

á bé cé dé é ef gé há í jé ká el em en

ó pé er eř es eš té ú vé iks ypsilon zet žet

Opona, košík...

Dámy a pánové, jste mými hosty!

To se nečekalo. Smím se tě ujmout jako hostitel? Je to můj večer.

No prosím.

Neposadíme se? Kladina nebo kůň na dél?

Jak je to smutné, že jsem o takové osobnosti nic nevěděl?

A stačilo jediné slůvko, místo nastavovat nohu.

Ještě slovo a strčím ji do řezačky.

Ty divochu.

Šíleně tě uznávám, jsi kádr. Ale řekni mi, co na něm máš?

Má jeden obrovský klad. Je úplně jiný než ty.

Ty to ovšem asi dotáhneš dál.

To se ví, čím víc veřejně buduješ, tím míň se ti koukají do soukromí.

Dělá to tak spousta lidí, tak proč ne já?

Každý věrtel navíc ti otvírá cestu do života...

Povídal tatínek? A to říkáš každému?

- Ne, ty jsi první. - Beru to jako poklonu.

Hanko, jdeme!

Víš, že ses mi kdysi líbil? Ta dobrá poctivá tvář...

Ani nevíš, jak děkuju osudu!

Modleme se modleme se bosa nova bosa nova

opakujme ta dvě slova bosa nova bosa nova

modleme se zas a znova bosa nova bosa nova

bosa nova bosa nova

S tou modlitbičkou dojdeš vždycky nejdál

a dosáhneš s ní všecko cos kdy chtěl

ač Karel IV. byl ukrutný feudál tak zaved u nás víno a ne chmel

bosa nova bosa nova

Já jsem tak šťastná. Víte, že jsem se skoro bála sem jet?

Ta modlitba ti vrátí zdraví chatr- né to je zcela mimo diskusi

a ač Jan Ámos Komenský byl bratr né - zavrhujeme ho soudruzi

bosa nova bosa nova

Tak nějak sis to představoval?

Co myslíš, půjde ten hoch večer na kytičky?

Je tady vaše soudružka profesorka?

- Jo tamhle. - Prosím?

Ruším vás nerad, ale musí to být. U ostatních brigád jsem už byl.

Je to poprvé, co tady máme takové pracanty.

Ale je to také poprvé, co se tady krade!

V naší třídě se nikdy nic neztratilo, soudruhu předsedo!

Mám toho celý seznam. Nejdřív jsem myslel, že si to někdo vypůjčil.

Ale pak se začaly ztrácet věci z mé kanceláře.

Jedny hodiny s parohama, závěs za tři stovky...

A také proutěné křeslo, které stálo u okna.

A všude cedulka, že si to jenom vypůjčují.

Kdyby to nebylo na chmelu, tak si myslím, že si někdo zařizuje byt.

Žádný z vás o tom nic neví?

Tady není žádný zloděj. Za tuhle třídu ručím vším, co si tu vydělám!

Správně, Honzo.

No tak půjdu o dům dál. Moc bych ti přál, aby ses nemýlil.

Co ho tak dojímá co je s tím hochem

co to má s očima ten divný hoch

hroch hroší kůži má proč není hrochem

vždyť leda hroch ne mladý hoch

by bez následků ten cit unést moh

ten cit ho stravuje jak svíci plamen

umře snad za živa zbytečně mlád

tři slůvka pravdivá až bude ámen

jen: měl ji rád jen: měl ji rád

mu na náhrobní kámen dejte vytesat

A dál?

Vypadáš velice blbě.

Jsem takový, jaký jsem, což se o každém z nás říct nedá.

Sliboval jsi, že mi jednou rozbiješ hubu.

Jenže teď nemám ani čas, ani náladu.

Manon je motýl, Manon je včela, Manon je růže, vhozená...

Kluci, neblázněte! Co chcete dělat?

To se uvidí.

Hlavně, že víme, co budeš dělat ty.

Ty tu budeš sedět a mlčet, dokud se nevrátíme.

Mlčet nebudu. Já budu řvát.

To ti nebude nic platný. Tak sbohem - a šáteček.

Kluci, neblbněte, vždyť mě stejně musíte pustit a potom půjdu a ...

Nepůjdeš - Janu Ámosu by zabilo, kdyby věděla, co se dělo na půdě.

Ježíši, nic se tam...

Vidíš, takhle končí hnusní individualisté - tak čau.

Hm, umělecká práce. To je z výbavy?

Nepamatuju se, že by tě byl někdo pozval.

Ne?

Ale když už jsem tady...

Budu křičet!

Vsaď se, že ne!

Kde je Filip? Co jste s ním udělali?

Leží tam v oboře - nožky má nahoře, neboj, potom ho zase rozvážeme.

Nechci od tebe nic víc, než co dáváš jemu.

Neblbni! Já se tě štítím! Dotkneš se mě a budu zvracet!

Jestli se mu něco stalo, tak si tě najdu, to teda přísahám!

Jaký to bylo, povídej?

Kde máte být?

Když my jsme se chtěli něčemu přiučit.

Ale že si to tu zařídili, co?

Filipe!

Hanko, Hanko!

Co jsi jí udělal!

Nic, neblázni, Filipe.

Ty jsi novej, ještě nepodchycenej, typ grázla!

Ty kryso s poctivou fasádou, tak pojď - no pojď!

Takový, jako jsi ty, je potřeba bít. A já s tím začnu!

Filipe!

Až uhodím já, tak už nevstaneš!

Já jsem to namouduši neudělal jenom kvůli tobě.

Ale tohleto - to bylo z principu - to se mi nějak rozsvítilo v hlavě.

Počkej. Počkej chvíli.

Víš, že jsi někdy skoro hezkej?

Počkej, to přece, Hanko, nemůžeš, protože rozumíš...

V některých případech jsou všichni stejní, tak se prosím tě ovládej!

Ty jsi ten nezvláštnější kluk, jakého jsem kdy poznala.

Od tebe snesu všechno. Tak si vem Seneku a čti!

A co Seneka! Já jsem ti napsal báseň. Teda nenapsal, vymyslel.

Já ti ji řeknu, jo? Ona je ještě taková - není... tak:

Život je bílý dům s vyhlídkou do zahrady,

život je unikum už proto, že jsi tady.

Teda že jsi tady nejenom ty, ale jsem s tebou i já, pokračuju:

Život je bílý dům, který se věčně staví,

život je unikum, život je nad představy.

To je takhle: když ten dům jednou dostavíš, tak to je konec, víš?

Vyrůstá z mramoru nic lepšího není,

než vynést nahoru svůj kámen na rameni!

Ano, soudružko, básník chtěl říci, že život není pes.

No to vlastně taky! Člověče, já snad dneska neusnu...

V tom případě postavím na kafe.

Ne, já jdu postavit sám.

Co je?

-Na koho křičíš? -Ale...

Jestli chcete vědět, kolik je hodin, zeptejte se Filipa.

To jsem blázen...

- Co je, vole? - Kde leží Filip?

Ale přece na půdě, vole.

Je to dobrý, bude to rovných pětatřicet.

Naposled se takhle o mě pečovalo, když mi bylo sedm neděl.

- To bych bejval u toho chtěl být. - Můžeš být dneska.

A dělej! Už je pozdě.

Tohleto byl stejně nejšťastnější týden mého života.

Jak to byl?

Já se tam vrátím.

- Kam? - Do tělocvičny. Ještě dneska.

Proč?

Protože jsem šťastný, Hanko, a tam budu ještě šťastnější.

Mezi klukama, kteří se budou převalovat, chrápat, udření...

A já nebudu moct spát a budu si představovat, jak jsem tu s tebou.

A taky, jaký vykonám velký věci, jestli se k tomu dostanu.

Já jsem strašně rád, že na mě nevidíš, protože je mně do breku.

A já se vrátím mezi holky a budu děsně milá k Boženě.

A budu jí šeptat, jak to všechno doopravdy bylo.

A ona řekne, že jsme blázni, že jsme tady nezůstali.

Ale ty jí to vysvětlíš. Vysvětlíš jí nevysvětlitelný.

Hanko, já se poprvé v životě cítím úplně správný a za to ti děkuju.

Hanko, já s tebou chci chodit, do smrti chodit.

Do smrti ne, koupíme si motorku.

Tady, vidíte, světlo!

No prosím, jestli chcete vědět, kolik je hodin, ví to Filip.

Já to vrátím, čestné slovo, hned zítra, paní profesorko.

-Ale no dobře. Hele, závěs! -Nechoďte tam!

Filipe, Filipe, kdo je tu s tebou?

Jděte pryč! Jděte, nebo se zabiju!

- Jděte. - Pojďte.

Proboha, Hanko, pojď. Oni se vrátí každou chvilku, polez, nestyď se.

Poslyšte, já mám strach.

Nebojte se, střecha není kolmá a u baráku stojí lešení.

Je to tak lepší. Stačí, že si to odnese jenom on.

Hanko, Hanko, neboj se, já za kluky ručím!

Byl by to udělal! Byl by se zabil! Kryso, kryso, kryso!

Snažila jsem se ti porozumět, vážila jsem si tě.

Dneska ti to už můžu říct, myslela jsem, že jsi lepší než ostatní.

A tohle máte za to.

Nebuď sprostý!

Copak je to tak nepochopitelné? Tam se doopravdy nic nedělo.

To, co si myslíte, že se dělo, to můžou spolu dva dělat kdekoliv.

On pak řekne, že byl na basketu, ona, že hrála na klavír - já jsem

- Filipe, prosím tě... - nechte mě mluvit!

Akorát jednou jsem jí políbil ruku a ona mi dala pusu.

Je mi trapné o tom mluvit, ale já mám o ni strach.

Tak mě vylučte, ale, prosím vás, přestaňte po ní pátrat, je čistá!

Je tak čistá, že lidi jako vy si to asi vůbec neumí představit!

- Filipe! - Odpusťte, já...

Hele, já byl taky mladej a dovedu leccos odpustit.

Ale co jsi řekl svý učitelce, to by řekl leda syčák. Pojď.

Já to tak nemyslel, já jsem jenom nešťastný.

To je strašný.

Poslyšte, v každé třídě se najde nějaký...

Strašný je, jestli mluvil pravdu.

Nebuďte naivní, paní kolegyně.

A já říkám, že na to nemáte právo. Zavřít ho tam jako vraha.

A kromě toho není vůbec jisté, jestli je takový zvrhlík!

Co myslíš, že jsem dělal já, když jsem dostal holku na seník?

A neřvi na mě, nebo vzbudíš Anežku.

Jestli si myslíš, že spí, tak nevíš nic o dětech.

- Ty jsi už dlouho nedostala, viď? - Mně je jich líto.

Jak to jich? Do postele, přikrýt a spát!

Já na vás čekám, paní profesorko.

Dejte mi všichni pokoj!

Kdyby sis oči vyplakala a jako moře byl tvůj žal,

nikomu tím nepomůžeš, život půjde dál.

Hanko, Hanko, jsi tam? Slyšíš?

Slyším, Filipe, jen čti, čti nahlas.

Na slzy vždycky je moc brzy a jenom slaboch by jich dbal.

Nářkem planým málo zmůžeš, život půjde dál.

Lékem ti budiž tvoje láska, lékem ti budiž vědomí:

Sudy špíny neušpiní čisté svědomí.

Kdyby sis oči vyplakala a jako moře byl tvůj žal...

Hanko, ráno si pro mě přijdou.

Já vím.

Ty jsi vážně myslel, že tě v tom nechám samotného?

Běda ti chlapče třikrát běda běda ti hochu zpozdilý

sbor zachmuřený k soudu sedá co nezná bratra soudí-li

soudit tě budou soudci přísní co nikdy v tísni nebyli

a jestli někdy byli v tísni tak brzy paměť ztratili

je přece v zájmu společnosti oddělit plevel od zrna

a tys dělal jen mrzutosti toť je věc zjevně patrná

Vím, že na sebe beru odpovědnost, ale nesmím se jí vyhýbat.

Stojíte na prahu života a nemáte právo s ním zacházet marnotratně.

Mají z vás vyrůst řádní lidé a ne cynici, co všechno znesvětí.

Vím, že to zní pateticky, ale já to tak cítím.

Budeš vyloučen ze školy, Filipe. Musím to udělat.

Stokrát raději bych věřila tomu, co jsi nám chtěl včera namluvit.

V jedné věci ti vyhovím. Po té dívce nebudu pátrat.

Chci věřit, že tvůj trest bude dostatečnou výstrahou i pro ni.

Posaď se někam, Hanko, tohle je příliš vážná záležitost.

Teď už to mohu říct, soudružko.

Až do včerejška jste nám všichni strašně křivdili.

Dnes nás už soudíte právem.

Ticho! Víš, co tě čeká? Vyloučení ze školy, opovržení, hanba.

Já to beru, soudružko, až na tu hanbu a opovržení.

Soudruhu předsedo, pokuste se zdržet ranní autobus.

Ahoj. Nazdar. Měj se fajn.

Ty je lituješ, Honzo? Vždyť si to ani nezaslouží.

Já je nelituju. Já mu to děsně závidím.

Ať je vám to či není milé že se to všecko mohlo stát

bylo by velmi pošetilé pro život hledat jízdní řád

každý kdo umí zůstat mladý ať drží se té zásady

nepřeceňovat jízdní řády a ovšem taky neřády

tak jeden mladík s jednou slečnou se spolu sešli na trati

kéž dojedou až na konečnou kéž na trati se neztratí

kéž na trati se neztratí

Can't find what you're looking for?
Get subtitles in any language from opensubtitles.com, and translate them here.