Original subtitles

Minule jste viděli...

Byli jsme ve Skotsku na našich druhých líbánkách.

Chtěla jsem, aby to byl sen, ale věděla jsem, že není.

Už jsem nebyla ve 20. století.

Bylo to jako přistání v cizím světě, který sledujete dalekohledem.

Vy mě sledujete?

Jsem Dougalovi oči, ne jeho hlava.

Mám podezření, že byste mohla být anglický špeh.

Jmenuji se Geillis Duncanová. Doufám, že tě dnes večer uvidím v síni.

Nabídl se, že přijme její trest.

Nemusíte se bát mě ani nikoho jiného,

dokud jsem s vámi.

Zůstanete tady jako můj host.

Chcete snad říct jako váš vězeň, ne?

Jen pokud se pokusíte uprchnout.

OUTLANDER S01E03: The Way Out

Přeložili: Liefe, hermionablack, PsychoLady

Korekce a časování: ScaryX

Kontaktoval jsem plukovníka Halligana.

Říkal, že to bude asi týden než bude moci vydat nové příkazy.

Franku, nemyslím, že je správné používat své známosti.

Copak tihle muži... Nikdo jejich příkazy nezmění.

Nechápu, proč bys jen chtěla...

Jen chci, aby byl můj manžel se mnou doma.

Ale to teď nemohu mít.

A jestli lidé používají systém ve svůj prospěch,

pak bychom to možná měli vzdát a začít mluvit německy.

Prosím, naslouchej důvodům, kdy už ne svému manželovi.

Zlato, bude to v pořádku.

Já budu v pořádku. Jsem si tím jistá.

V tomhle mi musíš věřit.

Běda muži, který stojí mezi tebou a tvými myšlenkami.

A ať se propadnu, jestli ta tvá tvrdohlavost

není to, co se mi na tobě tak líbí.

Nastupovat!

Nastupovat!

Jak se říká, tohle je má výzva.

Je to naopak.

Já bych měl být ten, kdo odjíždí na přední linie.

Vítej ve 20. století.

Prosím, zbytečně neriskuj.

- Nebudu. - Miluji tě.

Claire Beauchampová Randallová,

slib mi, že se ke mně vrátíš.

Vrátím, Franku Randalle.

Slibuji.

Sakra.

Ano, trochu svěží?

Udržuje to čistou hlavu a silné myšlenky.

Vážně se mohu sama umýt a obléct.

Nevadí mi, že vám pomáhám.

Máte tak krásnou pokožku.

Nikdy jsem neviděla ženu kolem osmi nebo devíti

s pokožkou tak nepoznamenanou zraněním či nemocemi.

Váš další manžel bude šťastný muž.

Co se děje?

Paní Fitzová,

mohu vám něco říct?

Samozřejmě.

Jde o mého manžela.

Není mrtvý.

Utekla jste od něj?

Nebyl to dobrý muž?

Ne, je úžasný.

To jen že... Ještě se nenarodil.

Nechápu, co tím myslíte.

Paní Fitzová, zdá se, že jsem prošla časem.

Byla jsem na líbánkách v roce 1945,

Za 200 let.

Byl Samhain, a šla jsem do kamenného kruhu na Craigh Na Dun.

Znáte to?

Ano.

- Slyšela jsem zvláštní příběhy. - Dotkla jsem se kamene a...

Svět se vymknul kontrole,

a najednou jsem byla zde v roce 1743.

Nejsem anglický špeh.

Jsem z budoucnosti.

Je toho moc.

Sotva to dokážu uvěřit sama sobě.

Ani nevím, jestli se dokážu dostat zpět do své doby.

Musím se vrátit k těm kamenům.

Žádáte si mou pomoc?

Myslíte, že by mi MacKenziovi věřili, kdybych jim řekla pravdu?

Možná.

Na pohled jste spravedlivá a na jazyk uklidňující,

a teď vidím, co jste zač.

Co?

Odejdi, zlý démone.

Zříkám se tě!

Ne, paní Fitzová...

Jsem dobrá křesťanka!

Nenechám tě mě tu zařknout.

- Paní Fitzová, ne! - Čarodějnice! Čarodějnice!

No ano.

Stovky MacKenziů se v nejbližších dnech budou objevovat na shromážděních.

Posloucháte mě, dítě?

Promiňte, cože? Shromáždění?

S tímto termínem nejsem obeznámena.

Přijdou všichni MacKenziovi muži z celé krajiny a složí přísahu klanu.

Poslední byl před desítky lety, když se Colum stal zemanem.

Jsem vážně ráda, že zvládáte léčení.

Mám už tak toho dost, ještě abych zvládala léčit nemocné.

Vedete si v tom dobře.

Dougal a Colum to nikdy nezapomenou.

Budete v jejich přízni, neudělejte chybu.

Kdybych měla získat přízeň Columa a Dougala,

možná bych mohla vyhrát své propuštění

a započít tak svou zpáteční cestu k Frankovi.

... na bolest hlavy vezměte jednu kouli z koňského hnoje.

Je třeba, aby to bylo suché.

Léčení a péče o lidi klanu Mackenzie

se zdá jako nejlogičtější cesta, jak si získat jejich důvěru.

Ale abych nevzbudila podezření,

musím vymyslet způsob, jak používat medicínu 20. století,

používáním pouze metod a zařízení dostupné v 18. století.

"Pokrývač."

Woodlice! Ježíši H. Roosevelte Kriste!

Vedle sklenic s holubí krví, mravenčími vejci a prášku lidské lebky,

zajímalo mě čí,

bylo v Beatonově kolekci několik bylin a výtažků, které by mohly být užitečné.

To je dobrý.

Nebylo to tak zlé, ne?

Zatímco jsem byla u pacientů, mé stráže začali trávit čas v kuchyni.

Říkala jsem si, že je to dobré znamení, znamení víry,

pocitu, který by mohli sdílet s Dougalem.

Promiňte, džentlmene.

Mohla bych používat nějakou pomoc v ordinaci.

Vyřazené léky je třeba zlikvidovat.

Co tady vy dva opilci vůbec děláte, jen zabíráte místo v kuchyni?

Jestli tu nepracujete, tak běžte.

Jen dodržujeme příkazy, dohlížíme tady na tu.

A schovává se poslední dvě hodiny na dně vašeho hrnku?

Shono.

Nedostala ses přes to.

Běž domů.

Buď se svými ostatními dětmi.

Pokračujte v práci.

Kdo to byl?

Columova pokojská.

Bude v pořádku?

Za čas ano.

Její chlapec zemřel minulou noc, maličký Lindsay MacNeill.

Co se stalo?

Proč mi to nikdo neřekl?

Slečno, co za trápení měl maličký Lindsay bez smrtelného léku.

Šel na Černý Eaghais.

Kam?

Staré zříceniny Benediktinského kláštera.

Zdejší lidé jej nazývají Černý Kostel.

Myslíte, že ho ty zříceniny nějak zabily?

To nebyly zříceniny, ty hlupačko.

Byli to démoni, kteří se uvnitř nich pohybují.

Ubohá maličká duše.

Bledý chlapec na svůj nejlepší den.

Žádný zápas pro starý okamžik.

MacKenzie si ve svých komnatách žádá vaši přítomnost, paní Beauchampová.

Nikdy jsi neslyšel o hřebenu, ty malý gomerile?

Nech toho, tetičko.

Můj synovec, Tammas Baxter.

Lindsay MacNeill byl pro něj jako bratr.

MacKenzie čeká.

Správně.

Léky jsou na schodu. Nemůžete je minout.

Přála jsem si, abych měla schopnost Columa vyléčit.

Zmírnilo by to jeho bolest, o které jsem věděla,

a určitě by mě pak Colum viděl v lepším světle.

Bude to maličko delší, než je váš standardní kabát.

No, vy jste sotva standart, že ano, můj pane.

Jedinečný kabát pro jedinečného muže.

Bylo mi řečeno, že na Vysočině, jste ten nejlepší krejčí,

svěží vánek z Edinburgu.

Děkuji, můj pane.

Má žena pochází z klanu MacKenziů,

a vždy ji rád přivádím domů.

A podporovala by vaše žena, abyste zesměšňoval svého zemana?

Zesměšňovat?

Neměl by mužský kabát většinou končit u kolen?

- Ano. - A chtěl jsem po vás snad něco jiného?

Ne, ne výslovně, ale myslel jsem...

Že bych měl mít zakryté nohy?

Že se mám za co stydět?

To bych si nikdy nepomyslel.

Můj pane...

Prosím.

Uděláte mi standartní kabát

a donesete mi ho zítra.

Samozřejmě, můj pane.

Děkuji, můj pane.

Děkuji.

Šijete tak dobře jako léčíte, paní Beauhampová?

Obávám se, že pouze maso, což je poněkud chabý oděv.

Stejně jsem vás zavolal kvůli něčemu jinému.

Davy Beaton mě dříve masíroval.

Tím se pohyb zjednodušil.

Doufal jsem, že byste to dělala také.

Samozřejmě.

Co se děje?

Myslíte, že jsou mé nohy tak odpuzující, tak jako krejčí?

Ne, to jen,

věřím, že by bylo výhodnější,

kdybych vám místo vašich nohou masírovala základ vaší páteře.

Neříkejte, že vás můj zadek také uráží.

Vlhké teplo je po masáži většinou docela uklidňující.

Je tu někde voda na vaření nebo nějaká čistá látka?

Ne.

Paní MacNeillová, má služebná, minulou noc ztratila syna.

Dnes ráno tu nebyla.

Slyšet o jejím chlapci mě mrzelo.

Ano. Je to Satanova práce.

Bláznivé dítě,

šel k Černému kostelu.

Někdy si říkám, co jsem udělal, aby mě ďábel takto trestal.

Copak, v Oxfordshire nemáte démony, paní?

Máme,

ale říkáme jim Skoti.

Promiňte, zranila jsem vás?

Ne, ne. Právě naopak.

Značně jste zmírnila mou bolest.

Bard Gwyllyn

bude dnes večer před shromážděním zpívat v síni.

Rád bych, abyste přišla jako můj host.

Děkuji.

Můj bratr dnes večer vypadá dobře.

Říká, že je to díky vám a vašemu hojivému doteku.

Ráda jsem byla k službám.

Ano. Vypadá to, že ta divoká kočka, kterou jsme vyzvedli na cestě,

se snaží zatáhnout drápky.

Jak okouzlující popis.

Jestli mě omluvíte,

věřím, že tam budu mít lepší výhled.

Ahoj.

Nebyly jsme řádně představené.

Jsem Claire Beauchampová.

Laoghaire MacKenziová.

Má docela dobrou postavu, pan MacTavish.

Ano.

Ale nejsem to já o kterou má zájem.

No, muži zřídka vědí, co je pro ně nejlepší.

Proto jsme tu my ženy.

Laoghaire.

Paní Beauchampová.

Pane MacTavishi.

Právě jsem říkala slečně MacKenzieové, že jí to dnes moc sluší.

Jo. Jo, hezký.

Nerozumím sice ani slovo,

ale je to nádhera.

Je Gwyllyn na hradě už dlouho?

Jo. Spoustu let.

Strávil jsem na hradě Leoch rok, když mi bylo tak šestnáct

a Gwyllyn už tu byl.

Colum mu platí dobře. Musí.

Ten Velšan by byl vítaný na každém hradě.

Vzpomínám si, když jste tu byl.

Opravdu?

Nemohlo ti být víc než sedm nebo osm let.

Pochybuju, že na mě byl něco k vidění, natož k zapamatování.

No, i tak si vás pamatuju.

Byl jste tak... Chci říct, vy si na mě nepamatujete?

Ne.

Ne, nevzpomínám si.

I tak by to bylo nepravděpodobné.

Chlapci v 16 letech jsou tak zaměstnaní sami sebou,

že moc nevěnují pozornost nějakým malým usmrkaným děckám.

Columovo rýnské, že?

Je skvělé.

Měla jsem dvě... tři skleničky.

Můžete dopít zbytek, jestli chcete.

Většina lidí, kteří pijí s Columem, je pod stolem hned po druhé skleničce.

Naznačujete tím, že jsem opilá?

Ohromilo by mě, kdyby ne.

Ten obvaz už mě dře.

Mohla byste mi to sundat?

Teď?

No...

Ano, jistě.

Odnes to, děvče.

Dobře, podíváme se vám na rameno.

Nepotřebuju vaši pomoct.

Jen jsem si myslel, že bych vás měl dovézt sem, dokud ještě chodíte rovně.

Děkuji.

Asi jsem trochu přebrala...

Měla jsem si to uvědomit.

Myslela jsem si, že když vás to bude dřít,

tak si ty obvazy sundáte sám.

No, bál jsem se,

že byste mi nakopala zadek, kdybych se toho dotknul.

Správně.

Koneckonců, jsem léčitelka.

- Já rozhoduju. - O tom nepochybuju.

Jestli vám ten obvaz opravdu vadil,

měl jste mi to říct.

Sundala bych vám ho včera ve stáji.

Ne. Nechtěl jsem, aby to viděl Alec.

Ty jizvy.

Nechcete, aby Alec věděl, že vás bičovali?

Ne, ne.

Alec ví, že mě bičovali, ale neviděl moje záda.

Vědět o tom...

To prostě není to samé jako vidět to na vlastní oči.

Je to tak trochu osobní, chápete.

Myslím si, že kdyby to Alec viděl,

nedokázal by se na mě podívat, aniž by viděl i moje záda.

A nevadí vám, že já je viděla?

Ne.

Myslím, že vy jediná

mi dokážete projevit lítost,

aniž bych se cítil jako ubožák.

Každopádně...

Měl bych už jít.

Počkejte.

Podívám se na to.

Hojí se to dobře.

Rána nemokvá.

Za pár dní si ty obvazy můžete sundat.

Dle rozkazu.

Dobrou noc, pane MacTavishi.

Dobrou noc, paní Beauchampová.

To si chvíli nesednete, ženská?

Před chvílí jsem stěží spolykal snídani.

Pohyb je dobrý na trávení.

Claire.

Jsem tak ráda, že ses ke mě přidala.

Nenechala bych si to ujít.

Tohle se prostě pořád zhoršuje.

Mít za zadkem toho nabubřelého žvanila... Otec Bain.

Chce na tom Baxterovic chlapci provádět exorcismus.

Bobule hlohu.

Tak pozdě je v tomto období najdeš jen zřídka.

Řekla jsi právě "exorcismus"?

Tammas Baxter šel očividně do Černého kostela

s malou Lindsay MacNeillovou.

Teď je ten hlupáček posedlý stejným ďáblem.

Chceš nějaké?

Ne.

Co je?

Co se děje?

No, ten chlapec, Tammas, je synovec paní Fitzové.

Když jsi řekla "posedlý" co to přesně znamená?

Je nemocný?

Není nemocný.

Je posedlý.

Ty nevěříš na posednutí ďáblem, Claire?

A ty?

Věřím, že existují síly mimo naše chápání,

které nemůžeme vidět slyšet ani se jich dotknout.

Démon, víla, ďábel, nezáleží na tom, jak je pojmenuješ.

Ale věříš na magii, ne?

Nějak jsem o tom neuvažovala.

Nikdy ses neocitla v situaci, která neměla logické vysvětlení?

Musíš připustit, že je celkem možné,

že je ten chlapec ve skutečnosti nemocný a ne posedlý.

A pokud to tak je, pak mu my dvě můžeme nějak pomoct.

Jenže lidé jsou přesvědčení, že ten chlapec je posedlý, Claire.

Zpochybňuj to na vlastní zodpovědnost.

Já k němu nepůjdu a ani ty bys neměla.

Kam to jdeme?

Hej!

Hej, kam to jdete?

Columovi se nebude líbit, že zasahujete do záležitostí duchů.

To není pro vás.

Myslel jsem, že změníte názor.

Jeden kněz mi kdysi řekl,

že moje léčitelské schopnosti jsou darem od boha.

Moje sestra šla pro otce Baina.

Proč je přivázaný?

To kdyby dostal záchvat zuřivosti.

Démoni, chápete.

Tammasi, Tammasi, pomůžu ti.

Má podobné symptomy jako ten druhý chlapec?

Jo, skoro stejné.

Malá Lindsay byla na začátek moc slabá, proto ho ďábel ovládl mnohem rychleji.

Nemá horečku, takže to není infekce.

Je někdo z vás nemocný?

Ne, všichni zdraví jako řípa.

Jeho tep je pomalý a zorničky nereagují na světlo,

jasná známka otravy.

Tammasi? Tammasi?

Co jsi naposledy jedl?

Včera snědl jen trochu polévky a většinu zase vyzvracel.

Ne, nepřibližujte se ke mně.

Dokonce i teď vidí démony.

To nic, má jen halucinace. To je další symptom.

Dejte mi něco na přeřezání těch provazů.

Ne, paní. To bych neměla.

Měl bych říct ne.

Co to děláš, Glenno?

Pozveš dovnitř cizince v takové situaci?

Paní Beauchampová je léčitelka a dobrá.

Třeba by mohla pomoct.

Paní Baxterová, musíme ho odvázat a pustit dovnitř čerstvý vzduch.

Věřím, že mu dokážu pomoct. Jen mi dejte šanci.

Měla byste jít, děvče.

Nechte dělat otce svou práci.

Cítila jste mrazení, když jste byla u něj?

Mrazení?

No, říká se, že můžete cítit přítomnost starého Nicka

podle mrazení ve vzduchu.

Omlouvám se, že vás zklamu, ale ne.

Určitě mluvil cizími jazyky, ne?

Obávám se, že ne.

No, slyšel jsem, že malá Lindsay vyla, když jí bylo 5...

Ten líný, tlustý bastard.

Počkejte tady.

Byla jsem si jistá, že mě paní Fitzová nechá vyšetřit toho chlapce

až velebný otec dokončí své zaříkávání.

Ale i když zjistím, co mu je,

možná mu nebudu schopná pomoct

s tak omezeným množstvím léků, které mám k dispozici.

Dobře, velmi dobře.

Pro jednou jste poslechla muže.

Pojďme.

Máte trochu nateklé rty, Jamie.

Kopnul vás kůň?

Jo.

Trhnul hlavou, když jsem se nedíval.

To je smůla.

Takové klisny mohou být nebezpečné.

Klisny?

Ty teď pracuješ s klisnami?

Hej!

Co děláš?

Kousl jsem se do jazyka.

Nešikovný pitomče.

Měl bych se jít podívat, jestli Alec něco nechce.

Jestli si ho dobíráte kvůli Laoghaire...

Kdyby se to její otec nebo Colum dozvěděli,

Jamiemu by se mohlo přihodit něco horšího než zlomený nos.

Jako třeba manželka?

Možná.

To ale není žena pro něj.

Ne?

Ne.

Potřebuje ženskou, ne dívku.

A Laoghaire bude holka ještě v 50.

Jsem na světě dost dlouho, abych uměl poznat ten rozdíl,

a vy taky, paní.

Cítila jsem se špatně kvůli tomu, jak jsem si dobírala Jamieho,

a abych byla naprosto upřímná,

udělala jsem to ze žárlivosti...

Ne na Laoghaire,

žárlila jsem na jejich důvěrnosti.

Chyběl mi můj manžel.

Paní Beauchampová.

Paní Beauchampová, jste v pořádku?

Ano, nic mi není.

Děkuji.

Co byste rád, pane MacKenzie?

Myslel jsem, že byste chtěla navštívit Geillis Duncanovou,

ženu výběrčího daní,

abyste doplnila zásoby před shromážděním.

Ano. Ano, to bych ráda.

Zítra ráno pojedu do vesnice.

Vezmu vás s sebou k paní Duncanové.

Řekla bych, že se ti bude hodit

pořádná zásoba vrbové kůry. Pomáhá na kocovinu.

Takže to je tvoje práce,

má náhlá, ale velmi vítaná návštěva?

Jak už jsem říkala,

na světě je spousta věcí, které neumíme vysvětlit.

Slyšela jsem, že jsi k Baxterovým přece jen šla.

Ano, musela jsem vidět ctihodného otce Baina v akci.

To byl pohled.

Byl exorcismus úspěšný?

Nevím.

Odešla jsem dřív.

Kdyby byl Tammas můj,

rozhodně bych ho nenechala na milost a nemilost tomu muži.

Drž se od něj dál, Claire.

V jeho srdci ani v bibli není žádná milost.

Zastává názor, že každá žena, počínaje Evou,

je vtělené pokušení, a její manžel by ji měl denně bít

aby držel zlo v patřičných mezích.

Někdy se cítím jako naprosto cizí člověk v cizí zemi.

Není to jednoduché...

Být Angličankou na Vysočině...

Podle toho, co říkáš.

Co se to tam dole, proboha, děje?

Toho kluka asi chytili, jak krade...

obvykle je s učni z koželužství.

Vzali ho k Arthurovi, aby rozhodl o jeho trestu.

Pokud mu dneska ráno dobře sedla snídaně,

mohl by vyváznout jen s výpraskem.

Ale protože ho beztak už zase trápí plynatost a nadýmání,

tak pravděpodobně přijde o ruku.

Za krádež?

To je otřesné.

Potřebuju trochu máty, drahá.

Nemůžu vynášet rozsudek s podrážděnými střevy.

Takže jste zatím nerozhodl o osudu toho chlapce?

To je Claire Beuchampová, z hradu.

Ano.

Ano, samozřejmě.

Děkuji, drahoušku.

Cítím, že to zabírá.

Nevím, jaké jsou proti tomu chlapci důkazy, ale...

Opravdu se přiznal.

Svému zaměstnavateli ukradl dva bochníky chleba.

Otec Bain hlasoval, aby mu usekli ruku.

Je to jediný způsob, jak spasit jeho nesmrtelnou duši.

Ale je to ještě dítě.

Určitě ho nechcete zmrzačit za pouhou krádež chleba.

Dost.

Arthure...

Představ si, že by tvůj rod postihlo to samé,

jak by ses cítil,

kdyby to udělali tvému synovi?

Chlapcovu krádež určitě zapříčinil hlad.

Jo.

Jo.

Můžeš v srdci najít milosrdenství

a v duši spravedlnost?

Moje sladké, něžné srdíčko.

Vzhledem k tomu, že se přiznal, ho nemůžu nechat jít,

ale co třeba hodinu na pranýři a přibití jednoho ucha?

To ty tu máš něžné srdce.

Učinil jsem rozhodnutí, otče Baine.

Musíme být spravedliví.

Tak.

Bylo to snadné.

Nemá ponětí o nějaké lsti.

Co znamená přibité ucho?

Přibité k čemu?

K pranýři přece.

Lepší než přijít o ruku.

Nyní jsi zproštěn viny.

Pojďme roztlouct a vyluhovat ty byliny.

Pak můžeme jít dolů, dát si sklenku portského

a říct jedna druhé všechna naše tajemství.

Uvádíš mě do rozpaků, Claire.

Člověk by si až myslel, že tam, odkud pocházíš,

nemáte pranýře ani tělesné tresty.

Je to tam jiné.

Kde, v Oxfordshiru?

Nemyslím si, že je to tam tak odlišné.

Není to pouze v Oxfordshiru.

Měla jsem neobvyklé dětství. Byla jsem vychovávána na spoustě míst.

Opravdu?

Povídej.

Je fascinující o tom všem slyšet.

Co je to?

Tady.

Paní Duncanová.

Paní Beuchampová.

Pan MacTavish.

Dougala zavolali zpět na Leoch.

Poslali mě, abych vás vyzvedl.

Přinesl jsem plášť, abyste byla v teple.

Paní Beuchampová právě začala vyprávět o svém neobvyklém dětství.

Jsem si jistá, že je to skvělý příběh.

Proč si nedáte sklenku portského a nevyslechnete si jej?

Moc rád bych, ale měli bychom jít, nebo k večeři dostaneme jen zbytky.

Díky za vaši péči,

Geillis, a za toto.

Musíme si to zopakovat.

Samozřejmě.

Zatím.

Jak dlouho myslíte, že tu bude muset zůstat?

Může odejít, kdykoli se mu zachce.

Svůj čas si už odseděl.

Jenom ještě nesebral odvahu

na odtržení ucha.

Takže když se odtrhne, je volný?

Jo.

Je pořád trochu nervózní,

ale brzy svou mysl přesvědčí.

Pane MacTavishi, máte, předpokládám,

docela silné prsty.

Jo.

Tak co, Novelli, dostal ses do průšvihu, víš to?

Yon umí práci pěkně znepříjemnit.

Maličké škubnutí hlavou a je po všem.

Hele, můžu ti pomoct?

Ne, ne.

Honem domů.

Bude v pořádku,

jen nemá ráda krev.

Děkuji. Vím, že to byl risk.

Snad jste neočekávala, že budu méně troufalý,

než malá Sassenachová, že ne?

Budete ochotný zase riskovat?

Znáte Černý kostel?

Je tak pokojný.

Není takový, jak jsem očekávala.

No, říkají, že je Satan chytrý.

Jen stěží by unesl nic netušící duše, kdyby v rašeliništích udělal pasti.

Doopravdy věříte, že v těch místech žijí démoni?

No, znám trochu Lindsay a Tammase,

nejsou první, kteří onemocněli nebo zemřeli poté, co byli nahoře.

Abych řekl pravdu, návštěvou Černého kostela,

přežitím a vyprávěním historek dokážete svou mužnost.

Sám jsem to udělal.

Když jsem byl kluk a nic se mi nestalo,

ale mého bratrance něco začarovalo a přibližně za týden onemocněl.

Myslíte si, že to způsobili démoni?

Jsem vzdělaný muž, paní,

pokud mohu být tak troufalý.

Možná ne tak vzdělaný jako vy,

ale měl jsem vychovatele.

Dobrého.

Učil mě latinsky a řecky a tak,

žádné dětinské příběhy o vílách, ďáblech

nebo vodních koních v jezerech.

Ale jsem také Skot, rozený a odchovaný,

a nevěřím v lákavý osud,

který vytváří starý Nick světýlky na svém vlastním hřbitově.

Takže když jste sem jako chlapec přišel, abyste dokázal své mužství,

co přesně jste měl udělat?

Nic moc.

Většinou skákat kolem.

Přelézt zdi.

Vzdorovat ďáblu chcaním na kameny.

Občas nějaký šťastlivec našel bobule

nebo divoký česnek k jídlu.

Divoký česnek?

A vy jste to jedli? - Jo.

Ukážete mi ho?

Nemám rád tu chuť, ale někteří lidé to pokládají za dar.

Tohle není divoký česnek.

Je to convallaria majalis , konvalinka vonná.

Konvalinka vonná?

Nikdy jsem o tom neslyšel.

To proto, že není ze Skotska.

Mniši, kteří postavili toto místo,

byli z Německa?

Německo?

Myslím Prusko.

Jo.

Samozřejmě.

Paní, chudáček Bairn je téměř na odchodu.

Satan si vyžádal jeho tělo.

Otec Bain doufá, že spasí jeho nesmrtelnou duši.

Myslím, že ho dokážu zachránit.

Myslím, že Lindsay a Tammas snědli tohle.

Konvalinku, vypadá to téměř stejně jako divoký česnek,

ale je to jedovaté.

Můžu Tammasovi dát něco, co zneutralizuje jed,

- ale budeme si muset pohnout. - Co je tohle za rouhání?

- Otče, nechci se nijak rouhat... - Já jsem Hospodinův učedník!

Vy nejste zplnomocněna k vyhnání toho démona.

Nyní okamžitě opusťte tento dům.

Problémem toho chlapce je jed, ne démon.

A pokud mi ho nedovolíte vyléčit, zemře.

Pusťte ji, otče.

Nenechám se poučovat ženou.

Ten chlapec je otrokem Satana a musí být očištěn

nebo bude jeho duše odsouzena k věčnému zatracení.

Toto je dům mé sestry

a před tím patřil mému otci.

My rozhodujeme, co se stane pod touto střechou.

Věnujte se tomu chlapci.

Cítím z vás pach pekla.

Je to odvar z rulíku.

Pokud bude fungovat,

ustálí srdeční tep,

zvýší krevní tlak

a přivede ho zpět k vědomí.

Pokud jsem se zmýlila v dávkování nebo v původním jedu,

může to způsobit křeče

a téměř stejně rychle chlapce zabít.

Tammasi.

Mami.

Můj chlapečku!

Vrátil se mi. Je to zázrak.

Je to zázrak, otče.

Bůh vám žehnej, paní.

Satan se možná snaží zesměšnit Boha,

ale Bůh má poslední slovo.

To přísahám.

Pevně věřím, že otec Bain by radši

nechal toho chlapce zemřít, než aby mi dovolil ho zachránit.

Jo.

O tom nepochybuji.

Přesvědčení člověka mu dává smysl žití,

když mu ho seberete, co mu zbude?

Je to hodně jiné, tam, odkud pocházíte?

V tomto směru, myslím ne.

No, pokud vám to pomůže,

paní Fitzová vám říká...

Zázrak.

Panebože.

Přinejmenším doufám,

že jsem si zasloužila trochu Columovy důvěry.

Jo.

Bere vás jako léčitelku MacKenziů.

Pochybuju, že bude v dohledné době chtít, abyste odešla.

Nikdy se odsud nedostanu.

Málem jsem zůstala ve svém pokoji.

Nechtěla jsem se dívat na směs úžasu a podezření,

která mě teď všude pronásledovala.

To pouze zvětšovalo pocit beznaděje, který na mě v mém stavu dopadal.

To, co jsem udělala, mi vysloužilo přezdívku "Zázrak",

ale místo toho, aby mě to osvobodilo,

to pouze zvětšilo vazby k tomuto místu.

A i kdybych se dostala pryč, vrátila se ke kamenům,

nemám žádnou záruku, že to bude zase fungovat,

ať už to bylo cokoli.

A pokud by to fungovalo,

nemám žádnou záruku, že mě to dostane domů.

Co kdybych se dostala ještě dál v čase,

třeba zase do středověku nebo do doby římské okupace?

To, co mě nakonec dostalo z pokoje,

byl příslib Columova zapomnění.

Tady. Nevidíte mě mávat.

Málem jsem si kvůli vám zranil ruku.

Zůstaňte zticha, nebo nás ukamenují.

Nyní je to o opožděném muži

na kouzelném kopci v předvečer Samhainu.

Slyšel ženský hlas zpívat smutnou a žalostnou píseň

přímo ze skal toho kopce.

Jsem žena Balnainu.

Folklór mě opět ukradl,

jako by ten kámen říkal.

Stála jsem na kopci a vítr provázel svah,

a zvuk hromu se roznesl po celé zemi.

Dala jsem ruce na nejvyšší kámen

a odcestovala do daleké, předaleké země,

kde jsem nějaký čas žila mezi cizinci,

ze kterých se stali milenci a přátelé."

Ale jednoho dne jsem viděla, jak se měsíc vrací

a vítr se znovu stáčí.

Tak jsem se dotkla kamenů

a putovala zpět do své země

a vzala si opět muže,

se kterým jsem předtím byla."

Vrátila se pomocí kamenů?

Ano.

To vždycky dělají.

Byla to lidová pohádka, brána jako fakt,

a ještě polovina z toho, co Gwyllyn popsal, se stalo i mně.

Proč ne i ta druhá polovina,

část, kdy se žena vrátila domů?

Co Geillis říkala?

Jak už jsem ti říkala,

v tomto světě je spousta věcí, které nedokážeme vysvětlit.

Mému srdci se náhle odlehčilo

a v tom okamžiku jsem věděla,

nemůžu už čekat na povolení nebo pomoc.

Musím opustit hrad Leoch

a vrátit se zpět ke kamenům tak rychle, jak to bude možné

nebo zemřít při pokusu.

edna.cz/outlander