Original subtitles

Čauky, lidi! Tady Kayla. Jsem tu s dalším videem.

Oukej, první věcí je...

moje videa nemají příliš diváků či toho dalšího.

Takže pokud byste tohle mohli sdílet s přáteli, dát mi lajky a tak,

tak bych to ale opravdu hodně ocenila.

Oukej, tématem dnešního videa je "bytí sebou samým"

a je to, víte, copak nejsem vždycky sám sebou?

A jako jo. Jasně.

Ale...

Omlouvám se, čtu to z novin.

Oukej.

Ale je to, ty bytí sám sebou jako,

že se neměníte jen proto, abyste na někoho zapůsobili.

Víte, protože jako...

abyste mohli být nejpopulárnější děcko ve škole nebo jako,

abyste mohli mít toho nejžhavějšího přítele nebo něco takového,

ale jakou to má pointu, když nejste sami sebou?

A je to opravdu...

bytí sám sebou může být opravdu těžké.

A nejtěžší na tom je, že

to není nikdy snadné,

protože víte, že lidé mohou, jako že...

si z vás dělat legraci nebo něco jiného.

Protože lidé stojí za nic a bohužel i zlí lidé jsou mezi námi.

Ale vy je musíte ignorovat a nezajímat se o to, co říkají.

A...

Například...

víte hodně lidí o mě říká, že jsem tichá nebo stydlivá či tak podobně,

ale já nejsem tichá...

Víte, já ve škole moc nemluvím.

Já jen... Není to snad, že bych se bála mluvit, ale prostě se mi nechce.

Ale pokud by lidé, opravdu víte byli mými přáteli...

Však víte, kdyby se mnou mluvili a tak,

zjistili by, že jsem opravdu zábavná a cool a že jsem docela ukecaná.

A já prostě... nejsem tichá. Prostě jsem si řekla, že nebudu mluvit ve škole,

jako ostatní. Víte?

Oukej, takže...

doufám, však víte, buďte sami sebou

a nezabývejte se tím ostatním...

tím, co si ostatní lidé o vás myslí.

A prostě je ignorujte, když vám kvůli tomu dávají kapky.

Všechno nějak dopadne, když budete sami sebou.

Oukej. Moc děkuju, že jste sledovali tohle video.

Doufám, že některým z vás pomůže.

A ujistěte se, že máte nastavený odběr mých videí. Bleh!

Díky, že jste tohle zkoukli.

Gucci.

Čauky, lidi. Vítejte zase na mém kanálu.

Dneska vám předvedu tutoriál na to jak vypadat, když jdete ven.

Takhle se snažím vždycky vypadat.

Takže pokud chcete vidět, co všechno dělám, tak se dívejte.

První, co dělám raději než hydratační krém...

Během následujících 30 minut, budeme společně objevovat a

snažit se pochopit změny na vašich tělech.

Bude to zajímavé.

Kapitola první. Chlupy tam dole.

Pubické ochlupení je silnější,

Jde o delší a hrubší chloupky, které se vyvíjejí během puberty.

Tristane? To masturbuješ?

Nemasturboval jsem.

No tak lidi, uklidněte se. Přestaňte s tím. Přestaňte být divní.

Přeložila Destiny94 - titulky.com

Utište se.

Osmá třído, příští týden je vaším posledním na vyšším stupni tady na Miles Grove.

- LeBron James. - Ano. Jo.

Ale před námi je celá řada důležitých úkolů.

A zároveň něco zábavného.

A také máme vaše časové kapsule ze šesté třídy.

Pamatujete si na to, jak jste dělali ty krabice na boty v prvním týdnu?

Pamatujete, jak jsme říkali, že to bude váš dárek,

jakmile to tady dokončíte?

No, už jste v cílové rovince.

Tak si je pak vyzvedněte v lobby.

A teď předám slovo paní Roshové,

která bude číst výsledky superlativů osmáků.

Paní Roshová?

Jste moje máma?

Dobré odpoledne.

Třídní superlativy byly voleny vámi studenty.

Nejvíce atletičtí

Wyatt Conville spolu s Dawn Ringelheimovou.

Třídní klauni,

Jed Goodwin a Missy Vitaleová.

Nejvíce upovídaní,

- Pat Druschel... - To jsem já.

...a Jackie Stasiaková.

Nejvíce tišší,

Andrew Fields

a Kayla Dayová.

Oukej...

Nejhezčí oči...

Oukej. Gratuluji našim superlativním vítězům.

Poté, co budete vyfoceni,

chci abyste tu byli na pátou hodinu.

A teď začneme. Nejprve pan a paní nejhezčích očí,

Aiden Wilson-Carter a Kennedy Gravesová.

Dobrá práce.

Aiden. Aiden!

Dobrá práce.

Ahoj.

Hej! Žluté tričko!

Ahoj.

Pojď sem.

Ahoj, ano. Pojď sem.

- Ahoj. Ty jsi Markova dcera, že? - Jo.

Tvůj táta nám na jaře hodně pomohl s tím fundraiserem.

Mohla bys mu za mě ještě jednou poděkovat?

- Samozřejmě. - Jak se vlastně jmenuješ?

- Kayla. - Jasně. Kayla.

Zrovna jsme dodělali bazén...

Pššt.

Zrovna jsem ho dodělali

a zítra budeme mít první letní bazénovou párty,

abychom oslavili narozeniny Kennedy. Bude to velká zábava, že jo Kennedy?

- Jop. - Měla bys přijít. Bude to úžasné.

Kennedy tě pozve na Facebooku.

- Že jo, Kennedy? - Nikdo už nepoužívá Facebook.

Každopádně, myslíš, že bys mohla přijít nebo...

Myslím, že... možná.

Pokusím se, ale víte, zřejmě ne.

Ne, ne. Měla bys přijít. Bude to úžasné.

A nezapomeň za mě poděkovat tátovi.

- Jasně. Jo. - Takže budeš...

Dost možná se zítra uvidíme nebo...

Jo, jo. Pokusím se, ale...

Ráda bych. Jen nevím jestli budu moci.

Ne, ne. Budeš tam. Naviděnou zítra.

- Rozluč se, Kennedy. - Ahoj.

Ahoj.

Kaylo.

- Kaylo! - Co?

- Vystydne ti jídlo. - Mám ho ráda studený.

Poslední týden v osmičce?

Říkal jsem, poslední týden v osmičce, viď?

Jo.

- To je bláznivé. - Jo.

Nemůžu uvěřit tomu, že půjdeš na střední.

Mmm-hmm.

Jak se to jen stalo?

Já nevím.

Těšíš se?

Ano.

Ano. Ano, hodně se těším.

Velmi se těším.

Přišel mi email od paní Gravesové.

Přišel mi email od paní Gravesové,

kde stálo, že jdeš zítra na narozeninovou oslavu Kennedy?

Ne.

- Opravdu? - Jop. Ne.

- Znělo to jako zábava. - Kennedy mě nemá ráda.

- To určitě není pravda. - Cool.

Občas se děti chovají jako, že tě nemají rádi,

ale je to proto, že mají hodně věcí, co musí dělat a tak tě...

Kaylo.

Kaylo.

To jako vážně?

- Jen se snažím být zábavný. - Tati, ne! Tohle není zábavné!

Jsi jediný, kdo si myslí, že je to zábavné.

Ty si nemyslíš, že jsem zábavný?

Tati! Tati, je pátek.

Řekls, že v pátek si můžu dělat, co chci.

- A právě teď... - Oukej, máš pravdu. To sem řekl.

Dobře. Mohu ale ještě něco říci?

Pak se můžeš vrátit k telefonu a já tě nechám být.

- Chci říct jen jednu věc. - Faajn!

Oukej, ale musíš mě nechat to říct celé-

Jo, jasně. Ani nebudu...

Ani se nesmíš naštvat než to dořeknu, protože jinak mě nebudeš poslouchat.

- Fajn, tak to řekni. - Dobře, dobře. Oukej.

Oukej.

- Řekneš to už? - Přemýšlím.

Myslím si, že jsi suprová. Opravdu cool.

Přestanu s tebou večeřet, pokud budeš...

Hej, jen říkám... Řeklas, že to můžu říct.

Můžu říct jen jednu věc, prosím?

- Fajn. - Mockrát děkuju.

Podívej, když mi bylo tolik kolik je tobě, tak jsem nebyl tak cool jako ty.

Máš všechny ty zájmy a videa

a to jak se v nich projevuješ je tak...

Je to prostě cool. Je to skvělé.

Jen... Jen si myslím...

možná by ses mohla projevovat trochu víc.

- Přestaň, tati. Prosíím! - Vím, že děti ve škole nejsou skvělé.

Neříkám, že bys měla být nejlepší kamarádka s Kennedy Gravesovou.

A vím, že to bude znít hloupě,

jen si myslím, že jsi opravdu výjimečná.

- Tati... - A vím, že je to...

však víš, že si to myslí všichni tátové.

Ale i kdybych nebyl tvůj táta, tak bych si to myslel.

- Opravdu. Promiň. - Tati.

- Omlouvám se, ale opravdu. - Tati! Tati! Tati!

Tohle je víc než jedna věc.

Je to celá řada věcí.

A vím, že je to jako: " Tati, ztichni. Zmlkni!" Rozumím tomu. Prosím tě, rozumím.

Ale neříkám to proto, aby ses cítila špatně.

Říkám to, aby ses cítila lépe.

Víš, co by mi pomohlo?

- Co? - Kdybys mě nechal být s telefonem.

Oukej. Fajn.

- Do toho. Dělej, co umíš nejlíp. - Děkuju.

Uh...

Jdu si lehnout.

Oukej.

Oukej.

- Dobrou. - Dobrou.

Jsi...

- Jsi na mě naštvaná? - Ne, jen...

Mohl bys prosím příště zaklepat?

Jo, jasně. Promiň. Já klepal.

No...

tak klepej hlasitěji nebo tak něco. Já nevím.

Jo, jasně. Rozumím.

Promiň. Dobrou.

Dobrou noc.

Prosím...

Do prdele. Do prdele!

Čauky. Tady Kayla s novým videem.

Tématem dnešního videa je: "Jít s kůží na trh."

Oukej, takže, co to vlastně znamená?

Kde je to "kam"?

"Kam" může být místem, kam obvykle nejdete.

Víte, protože je to možná divné nebo děsivé nebo...

něco takového.

Dost možná si teď říkáte:

"Proč bych to měl dělat?"

Vlastně je tu celá řada důvodů.

Jedním z nich je, že lidé dost možná neznají vaše pravé já.

Jako třeba, že některé lidi

vídáte, však víte, třeba jen ve škole.

Pak ti lidé znají jen vaše školní já.

Ale když to risknete a

a jdete tam, kam byste obvykle nešli,

lidé mohou poznat vaše filmové já nebo bazénové já.

Nebo vaše párty já či víkendové já.

Všechna ta já, která vás tvoří.

Jednou jsem

k nám pozvala pár lidí

a táta mě donutil, abych pozvala jednu divnou holku.

A já ji nechtěla pozvat,

protože ve škole byla vždycky divná a neměla jsem ji ráda.

Ale táta mě donutil, a tak přišla.

A já poznala její pravé já.

A byla docela fajn a zábavná.

- Kaylo! - A prostě úžasná.

A všichni moji přátelé jen přemítali: "Kdo to je?"

A všichni o ní celou dobu mluvili.

Takže. Jo...

Myslím, že se snažím říct,

že musíte jít tam ven, do toho světa

a čelit vašim obavám a nechat ostatní lidi, aby vás poznali.

A nezáleží na tom jestli se bojíte, protože všichni se bojí.

Uh, oukej, doufám... Bleh.

že někomu tohle video pomůže a pokud se vám líbí,

tak klikněte na "líbí se mi" a dejte mi odběr.

Dík, že jste se dívali.

Gucci.

Tylere, přestaň. Přestaň! Tylere.

- Ne, ne. - Přestaň. Nech toho.

Aidene!

Až sem! Zvládl sem to až sem!

Cože?

Přeplaval jsem celý bazén pod vodou.

- Super. - Joo!

Mohl jsem to zkusit i dál, ale co už.

Mám se postavit na ruce?

Moc lidí v bazénu.

Nemůžu to dělat, pokud není voda klidná.

Jsem Gabe. Jaký je tvý jméno?

Jsem Kayla.

Oukej, super. Zkusím to znovu.

Jo, voda furt není klidná.

- Jo. - Takže, jak znáš Kennedy?

Chodíme spolu do školy.

Oukej.

To je super. Je to sestřenka.

Chceš si zasoutěžit v tom, kdo vydrží déle nedýchat pod vodou?

- Jo, jasně. - Oukej. Super.

Jedna, dva, tři...

Vyhrál jsem!

Jde o to, aby ses nehýbala,

protože když se hýbeš, tak tělo spotřebává kyslík.

Oukej! Je čas se vyfotit!

Zmlkni, Kennedy.

Nejprve holky. Pojďte sem. K tomu můstku.

Řekla, aby holky šly tam.

- Jo, jasně. - Jo.

Kluci nemají povolení.

Výborně. Ano!

Více k sobě. Super. Oukej.

Počkat. Kaylo, nejsi vidět, zlato. Pojď dopředu.

Přesně tak. Oukej a řekněte "sýr".

Sýýýr!

Yay!

Tohle je pro tebe.

Božínku.

Nemůžu se dočkat.

Je to udělané přímo pro tebe.

Bože můj! Božínku!

- Velmi pěkné. - Jako by to bylo přímo pro tebe.

Bude ti to neskutečně slušet.

Já vím. Zbožňuju to!

A tenhle je od Kayly.

Je přímo tam.

Co to je?

Je to karetní hra...

Je to docela zábavné.

Každý dostane deset karet a následně se střídáte...

Je to jako Go Fish, ale mnohem více zábavy.

Oukej. Tenhle je od Julie.

- Někdo má narozeniny. - Ne, Miku!

- Bože můj. Ne, ne. - Miku! No tak, Miku...

- Co? Co? - Ještě není čas.

Už je čas. Vzal jsem to z kuchyně.

Mám to všude na sobě.

- Je načase jíst! Co? - Miku.

- Bože můj! - Vyzvedl jsem to v osm ráno,

jezte!

Bože můj.

Jo. Jo. Oukej.

Tati, nemohl bys mě vyzvednout?

Ne, jo... párty už skončila.

Nevím jak, tati, oukej?

Ale už skončila. Boože!

Tati, už jsem tu jen já, oukej?

Můžeš mě prosím vyzvednout?

- Ty šeptáš? - Ne, nešeptám.

Jen je tu opravdu špatný signál.

Oukej. Poslouchej, můžu tam být...

Prostě pro mě přijeď.

- Dobře. Za hodinu jsem tam. - Nešlo by to rychleji?

Pokusím se, ale ještě jsem neskončil...

Dobře. To je jedno. Oukej.

Jen mi napiš, až tu budeš a nechoď dovnitř.

Oukej. Jsi v pohodě? Je všechno v pořádku?

Jasně, že jo.

- Jsi si jistá? - Díky.

- Cože? - Řekla jsem, že děkuju.

- Oukej, mám tě rád. Ahoj. - Dobře, zatím.

- Taky tě mám ráda. - Kaylo, je všechno...

Promiň.

Ne.

Já jen...

Co?

Šel jsem si pro telefon. Musel jsem ho nabít.

Jo. Občas taky nabíjím. Můj telefon. Já...

Jo, občas mýmu telefonu dojdou baterky.

Víš, všichni jsou tam.

Oh, takže tam jsou všichni. Oukej. Uh...

Hned tam přijdu.

Oukej.

Čauky. Tady Kayla s dalším videem.

Oukej, takže tématem dnešního videa, které je opravdu super,

je "Jak být sebevědomý."

Hodně lidí si o sebevědomí myslí,

že jako se s ním narodíme.

Buď jste sebevědomí nebo ne.

však víte, stejně jako někteří lidé jsou vysocí.

Buď jste vysocí nebo malí. Ale vlastně to takhle není.

Sebevědomí je volba.

Úžasná věc ohledně sebevědomí je ta,

že se tak můžete začít chovat, jako že ho máte, i když žádné nemáte.

Já například jsem byla nikdy sebevědomá.

Ale jednoho dne jsem si prostě řekla: "Chci být sebevědomá."

A začala jsem se tak chovat

a najednou jsem se cítila dobře.

A pak jsem opravdu začala být sebevědomá.

Aniž bych se snažila.

Součástí sebevědomí je být odvážný

a nemůžete být odvážní, pokud se bojíte.

Vy, co se bojíte být odvážní,

tak vlastně strach je velkou součástí sebevědomí.

Je to normální.

Nemůžete být odvážní pokud se bojíte.

Tak běžte a buďte sebevědomý!

A pokud se necítíte být sebevědomý, tak to stejně dělejte.

Buďte sebevědomý.

Oukej, takže jako vždy, sdílejte a dejte odběr mému kanálu,

pokud se vám tedy tohle video líbilo.

A dík, že jste se dívali.

Gucci.

Oh, ahoj.

Ahoj. Jak že se jmenuješ?

Jo. Ahoj. Jasně.

Jo. Jo, ráda bych.

Jo, to by bylo... To by bylo, jakože úžasný.

Jo.

Takže... jo.

Někdo to říkal?

To je tak pitomý.

Takže pitomý. Já jen...

Jo. Jo, vůbec by mi to nevadilo.

To zní dobře. Jo...

Jo, bylo to... Bylo to skvělé.

Jo, bylo to zábavné.

Takže to se stalo. Oukej.

Takže, proto si nemohla přijít.

Ne, to je v pohodě.

Jasně, samozřejmě. Ráda přijdu.

Jasně, bylo by skvělé, kdybychom mohli...

... u schodů nebo tak.

- Opravdu? - Ano.

Kennedy. Ahoj.

Děkuju, žes mě pozvala na tvou párty.

Jasně, žádný problém.

To tvoje tričko se mi líbí. Je opravdu super.

Taky mám tričko...

Mmm-hmm.

A taky víš, ráda bych...

Napsala jsem ti tenhle dopis a...

Pokud ho chceš, je to poděkování.

Ahoj, Steph.

Co?

Ahoj.

Ahoj.

Díky za pokec.

Zatím.

Super.

- Bože můj. - Bang! Mrtvá!

Bang! Mrtvá!

Bang! Mrtvá!

Oukej.

Co kdybychom zatleskali dobrovolníkům z dramaťáku?

Co vy na to?

Oukej. Děcka! Už jsme si prošli, co byste měli

dělat, když uslyšíte v dálce střelbu.

A co vlastně máme dělat?

Utíkat na druhou stranu.

Jste si tím jistí?

Jo.

- Halo?? - Ano. Jsme!!

Oukej.

Ale teď si řekneme, co dělat, když střelbu uslyšíte blízko.

Poslouchejte.

Víte, že střelec je na chodbě nebo hned za dveřmi učebny.

To, co jste viděli byl příklad toho, co dělat nemáte. Oukej?

Pokud jsou výstřely hlasité a blízko a vy jste buď ve třídě nebo na záchodech,

měli byste udělat následující...

být v klidu, zhasnout...

Čučíš na Aidena?

Cože?

Ptala jsem se, zda čučíš na Aidena?

- Ne. - Je to blbeček.

Rozešel se s Chelsea, protože mu nechtěla poslat svoje nahý fotky.

Oh. To je divný.

...s mrtvým nebo postřeleným.

Coach Red do kanceláře.

Coach Red do kanceláře, prosím.

Oukej, všichni. To je signál.

Respektujte pravidla a buďte potichu.

Mělo by to být jen pár minut.

- Ahoj. - Ahoj.

Co děláš?

Hraju hru.

Super. Super.

Těšíš se na střední?

- Jo, bude to super. - Jo.

Myslíš, že by se tu někdy opravdu mohlo střílet?

Kéž by.

Já taky.

Proč si to přeješ?

Protože bych ho zničil.

Vzal bych mu zbraň a dal mu jednu do tváře, složil bych ho.

Nebyl bych zbabělec co by seděl pod lavicí.

Jo, zničil bys ho.

Byl by totálně zničenej.

Jo.

Bože můj, to bylo tak trapný.

Je to opravdu zábavné. Nebyl bys...

Bylo to zábavné, Aidene, já jen...

To, co se stalo, bylo opravdu vtipné.

Co?

Ještě více je pro mě trapné o tom mluvit.

- Tedy... - Oukej.

Tedy, já se... Snažila jsem se otevřít Instagram

a místo toho jsem si začala procházet svoje neřestné fotky

- a bylo to... - Opravdu?

Jo.

A co bylo divné?

Jen... však víš...

- Já. - A cos dělala?

Já nevím. Prostě jsem blbla.

- Můžu to vidět? - Ne, ne.

Je to jen pro mého přítele.

Kdo je tvůj přítel?

On je...

však víš, právě teď...

Tedy, teď žádného nemám, ale víš, že...

Schovávám si takové fotky, abych je měla,

až jednoho mít budu.

- Opravdu? - Jo.

Kouříš?

Kaylo.

Abych ti odpověděla, tak jsem v nich opravdu dobrá.

Ahoj, jsem doktorka Kat a jsem tu, abych vám dala nějaké tipy, jak mu provést orál.

Nejprve musíte...

Promiň. Nechtěl jsem tě vyděsit.

Nevyděsils.

Co to děláš?

Nic.

Super.

Všechno ve škole je v pohodě?

Jo.

Dobře.

Víš, koho jsem dnes potkal? Pamatuješ si na toho chlápka, který...

- To je banán? - Co?

Co?

Dáváš si banán?

Jen jsem si ho vzala.

Myslel jsem, že je nenávidíš.

Ne.

Přísahal bych, že před měsícem,

když jsem se tě zeptal, zda chceš banán, tak jsi na mě vyjela a řekla,

že nenávidíš banány a že já na to vždycky zapomenu.

Myslím, že jsem si to dokonce dal do telefonu,

abych na to... nezapomněl.

Už mi nevadí.

Hmm. To je skvělé.

Jo. Hned ho sním.

Koho to zajímá?

Jsi si jistá, že je máš ráda?

Mmm-hmm.

Zlato, ty nevypadáš...

Fajn! Nemám ráda banány! Oukej?!

Jo?

Ahoj.

Ahoj.

- Jak ti je? - Dobře.

Dobře.

Takže, máš tu...

věc se střední zítra, že? Tu s tím stínem?

- Jo. - To je super. Mělo by to být zábavné.

Jo.

Pěkné.

Jo.

Jo.

Nemůžu se dočkat, až mi o tom povíš.

Jo.

Dobře. Já jdu spát.

Mám tě rád.

Moc neponocuj.

Hele.

Abys věděl, tak tys...

Nejsem naštvaná, ale...

Jen abys věděl, tak už se o mě nemusíš strachovat,

protože teď se mi opravdu daří a

můj život je úžasný.

Super.

- To je úžasné. - Jo.

Oukej. Dobrou noc.

Oukej. Dobrou noc.

- Mám tě rád. - I já tebe.

Drahý Bože, zítra je...

Zítřek je pro mě opravdu důležitý den

a opravdu potřebuju...

Potřebuju, abys ho skvělým opravdu udělal.

Já, tedy...

Rozumím, že každý den nemůže být

skvělým dnem, um...

Ale opravdu potřebuju, aby zítřek takový byl.

Klidně zažiji v budoucnu tunu lajků,

nebo opravdu špatné dny a tak...

Hlavně ať je zítřek výborným dnem.

Dobře, to bude vše.

Děkuji.

S láskou, Kayla.

Oukej. Zklidněte to. Ticho.

Jste tu na stínový program po střední škole.

Vejdeme tam jako skupina

a pak budete individuýlně přiděleni k nějakému studentovi ze střední.

S tímto studentem pak strávíte celý den.

Nevzdálíte se, opakuji nevzdálíte se od tohoto studenta.

Buďte prosím zdvořilí a pořádně se dívejte.

Tohle je vaše příležitost zjistit, jaký bude váš život od příštího roku.

Buďte pozorní a užijte si to.

Kayla?

- Ahoj! - Ahoj, ahoj. Jsem Olivie.

- Ahoj, já jsem Kayla. - Obejmu tě.

- Oukej. - Oukej, super.

Tohle bude zábava.

- Jo! - To bude!

Jsi nervózní? To vůbec nemusíš.

- Promiň. - Ne, ne, ne. Neomlouvej se.

Já... Já jsem nervózní. Protože chci, aby ses bavila.

Jo. Oukej. Super. Tohle bude skvělý!

Střední je nudná a strašná, ale je i úžasná.

- A bude to úžasné. - Oukej.

Lidé jsou úžasní, ty budeš... Oukej, tohle bude legrace.

Jsi roztomilá. Tak pojďme na to, oukej?

Liv. Martin to má.

- Zmlkni. - Mluvím vážně.

- Bože můj. - Co to bylo?

Jen pitomej vtip.

Babs?

Babs? Udělalas tamto na hodinu Kiley?

- Ani náhodou. - Díky bohu.

Každopádně...

Máš na mě nějakou otázku?

Ne. Ne, tedy...

- Vlastně, opravdu... - Nemusíš se mě na nic ptát.

- Oukej. - Bože, ty seš tak roztomilá.

Mám pocit jako bychom byli nejlepší kámošky.

Bylo by divné, kdybychom byli nejlepší kámošky?

Ne. Ne.

Ahoj ve spolek. Tady Kayla s novým videem.

Dneska bych chtěla mluvit o vyrůstání.

Oukej, takže vyrůstání může být děsivé a divné,

ale je to taky dobrá věc, protože máte možnost změnit to,

co se vám na vás nelíbí.

A to je dobře, protože změna je dobrá věc.

Oukej, já jsem osmačka,

což znamená, že příští rok budu na střední.

Střední je rozhodně jiná než druhý stupeň,

protože druhý stupeň je opravdu... vlastně...

Druhý stupeň je prostě uprostřed.

A na druhém stupni

jsou všichni mnohem mladší než jako na střední a

když jste mladí,

tak se tolik nezměníte, než když jste starší.

Takže jo, středoškoláci se mění víc než lidi ze základky,

změna je dobrá věc,

znamená to tedy, že středoškoláci jsou opravdu v pohodě.

Další věc na vyrůstání je pak tohle.

Jo, jasně.

Dospívání se prostě stane,

nebojujte s tím.

Něco z toho bude těžké a špatné,

ale slibuji, že dospívání nakonec bude dobré.

Tedy, já se dospívání bála

a pak jsem si uvědomila, že se vlastně všechno zlepší.

A teď se toho nemůžu dočkat.

Jo.. cool.

Oukej.

Díky, že jste se dívali.

Ujistěte se, že sdílíte a odebíráte můj kanál.

Jo, takže ještě jednou díky.

Gucci.

Ahoj, Olivie.

Čauky, Olivie.

Moc ti děkuju za ten dnešek.

Ahoj.

Jo, no přesně.

Ny, já ti upřímně říkám, kašli na ty holky. Se až moc snaží o to,

aby byly cool.

Přesně.

Ne. myslím to vážně, Kaylo. Nestresuj se tím.

Oukej, pokusím se.

Ne. Osmička je nejhorší.

Když mi bylo tolik kolik je tobě, tak jsem byla totální troska.

- Vážně? - Ano. Božínku, byla.

Tedy...

Jo a taky ti chci poděkovat, žes mě nechala ti zavolat a tak,

protože jsem si nebyla jistá, zda můžu.

Jestli to nebude divný nebo tak.

Bože můj, ne, ne, ne, ne.

Vůbec to není divný. Dala jsem ti své číslo, Kaylo.

Na to... Na to je to určené.

Díky. Je hrozně příjemné

a úžasné mít někoho s kým můžeš...

s kým si můžeš prostě jen tak pokecat, víš?

Obzvlášť, když jsi starší a tak.

Bože můj. Víš, já ani nevím, jak moc cool jsem.

Já si rozhodně myslím, že jsi cool. Tedy...

Já...

Nemám moc přátel ve škole nebo tak,

protože lidi jsou, jak jsi sama řekla, hloupí.

Ale já nevím, bylas ke mně prostě hodná a jsi...

Myslím, že díky tomu jsi strašně super.

Moje nejbližší kamarády mám díky střední.

To se ti taky stane. Vůbec se neboj.

Díky.

Víš ty, hele...

Nevím jestli jsi někde tady nebo jestli máš povolení či tak,

ale já jdu s kámošema do obchoďáku, jen tak si posedět.

Pokud chceš, tak přijď.

Kaylo?

Bože můj.

Bože můj. Oukej.

Sakriš.

Omlouvám se za tamto. Doma máme opravdu špatný signál. Um...

Ale nebude to vadit?

Božínku, vůbec. Prostě přijď.

Oukej. Oukej, super. Super, super, super. Úžasný.

Skvělý. Oukej. Jop.

- Pak mi písni. - Jasně. Tak zatím!

- Oukej. Zatím se měj. - Oukej, čauky.

Super. Jasně.

Do prdele.

- Tati? - Jo?

Co se děje?

Stalo se něco?

Můžu jít dnes večer s kámoši ven?

Mohl by ses tak přestat tvářit?

Co?

Jako co?

Prostě, tak jak se díváš.

Jak se dívám na silnici?

Na silnici se dívat můžeš, tati. To jsem nemyslela.

Ale prostě nebuď divnej a potichu, zatímco to děláš.

Promiň.

Jaký bylo to stínování?

Ne, být potichu je v pohodě. Ale nebuď divný a potichu,

protože se na tebe podívám a pomyslím si,

že to napálíš do stromu nebo tak.

A pak začnu vyšilovat a nemůžu psát přátelům.

Takže prostě buď potichu a řiď. A netvař se smutně a divně.

Prosím.

Oukej.

To je horší.

...to bylo před dvěma lety.

Pořád je mrtvej.

- Popřemýšlej o tom. - Vždyť to dělám.

Jen říkám, že máme triatlon pro děcko, který zemřelo před dvěma lety?

- Bože můj. - Oukej...

Nikdo kvůli němu tehdy neběhal. Tehdy byl tlustej.

- Bože můj. - Prostě nechápu,

proč se všichni musí chovat, jakože je jejich nejlepší kámoš.

Ne, je to kvůli tomu, že zemřel. Byla mu ukradena jeho budoucnost.

Zapálil si aspoň svíčku?

To neznamená, že byl nějak speciální.

Bože můj, ty jsi ten.. Jseš tak necitlivý debil.

Každá škola má mrtvé děcko. Vy jen sledujete...

- My sledujeme... - My sledujeme?

- Vždyť ho ani neznáte. - Máš prokázat svůj respekt.

Já ho respektuju...

- Ahoj. - Božínku. Kaylo!

Počkej. Lidi, lidi, lidi.

Tohle je Kayla. Promiň.

Ona je totálně v klidu a úžasná. Navíc je to můj stín.

Jo a tohle je Aniyah.

A tyhle dva už si potkala. Riley a Trevor.

- Trevor. - Celá... celá banda.

- Máš hlad? - Jsem v pohodě.

Oukej, no, my budeme... Myslím, že budeme jíst.

No, tak to si pak něco dám.

Oukej. Oukej. Cool. Super.

Yay.

Můj telefon...

To jediné, co udělal bylo, že položil ruku na tvoje rameno.

To je perverzní... Bráníš tohole perverzáka?

Proč ho bráníš?

Proč by... Proč by se chtěl podívat na...?

- Proč by... - A proč by ne?

Můj ty bože. Počkat. Počkat. Počkat. Už jsem vám to řekla?

- Co? - Znáš Briana?

- Jasně, že jo. - Tvůj kámoš Brian. Jasně.

- My všichni známe Briana. - Onehdy mi napsal zprávu.

Myslela jsem si, že je to normální zpráva. Tak jsem ji otevřela.

Je to jen fotka,

ustřižená fotka, kterou jsem nedávno sdílela. Jen mých nohou.

Tvých nohou?

- Jeho nohou? - Ne. Mých nohou.

- Poslal mi fotku mých nohou. - To je strašně divný.

Že jo? Přijde mi to hrozně strašidelné.

Ne, on se... On se s tebou jen snažil flirtovat.

Snažil se být milý.

To není milé. To je perverzní.

- Je to perverzák. - Víš, co je perverzák.

To je opravdu divné.

Co ti na tom přijde vtipné, Riley?

Já nevím. To, jak řekl, že...

Jak to řekl?

Co? Proč na mě ječíš?

Takhle ti zní ječení? Ne, tohle je dospělácký tón.

Dospělí takhle hovoří.

Ne tak potichu, jak to ty praktikuješ.

Nechápu, proč prostě nemluvíš hlasitěji.

- Riley je myslitel. - On je myslitel? Takže, tak to je?

Víš, já jsem taky bývala tichá.

Oh, já nejsem tichý,

Ne. To ty jsi tichá.

Podívejme se, kdo mluví sám za sebe.

Já na nikoho nekřičím.

Takže to není křik?

- Já jsem... - Nahraju tě a pak ti to pustím.

Ukážu ti, že křičíš.

Nudíš se snad, Kaylo?

Vypadáš znuděně.

- Nenudím se. - Treve. Přestaň.

- Nemusíš na to odpovídat. - Co? Ne. Já ji nesoudím.

Je to v pohodě. Nudíme ji.

Je z jiné generace než my.

Není z jiné generace.

Jo, to je.

Je o čtyři roky mladší než my.

Oukej, ale lidi, kteří jsou o čtyři roky starší než my,

těm musí bejt už kolem padesáti.

To vůbec není pravda.

- Tvoje sestra. - Moje sestra stojí prostě za houby.

Oukej, ale ona navíc neměla

na druhém stupni Twitter. A my už jo.

To nás dělá odlišnými.

Kaylo, nejsi jiná než my.

Jo... Kdy sis pořídila Snapchat? V jaké třídě?

V pátý.

V pětce! Cože? Vidíš?

To si jako děti v pátý posílaly nahé fotky?

Neee, to je divná otázka.

Co? Jen jsem se ptala.

To je perverzní otázka.

V pětce už viděla ptáky. Je prostě kabelově jiná.

Není kabelově jiná.

Nemyslím to špatně. Jen říkám...

Chlape, přestaň. Přestaň. Už s tím přestaň.

- Přestaňme s tím už. - Kristova noho. Fajn.

- Hneme se dál. - Jen jsem poukázal na vtipnou věc.

Oukej, splněno. Jdeme dál. Oukej?

Chlape, nezatahuj mě do toho.

Mě se líbí ty filtry a doplňky na Snapchatu.

- Ty jsou super. - Jasně. I mě.

Oukej, lidi. Nekoukejte se všichni najednou,

ale jeden divnej chlápek se na nás už dlouho dívá...

Nedělej. Ne...

Vidím ho, tam...

Něco jsem zapomněla v obchodě. Hned budu zpátky.

Chceš, abych...?

- To se povedlo. - Co? Nic jsem neudělal.

Oukej. Přestaň.

- Zlato. - Jdi ode mě!

Opravdu se omlouvám.

Nechtěl jsem tě špehovat.

Prostě stojím za nic, já...

Já jsem jen...

Víš, občas jsou tátové opravdu divní

a já jsem divnej.

Dobře. Já... Víš, já teď půjdu...

Víš, já teď odsud vypadnu. Já půjdu a ty...

si to užiješ s přáteli a pak mi napíšeš až budeš chtít vyzvednout.

Já si odvoz obstarám.

Oukej.

Tak teda jo. Tak se bav a...

Tady, proč si nevezmeš...

vezmi si to a kup si...

preclík nebo tak něco.

Oukej. Tak já to nechám tady.

A bav se...

Dobře, omlouvám se.

Aniyah a Trev by se měli trochu zklidnit.

Já vím. Je to jako bych, když jsem s nimi nemohl nic říct.

Občas to doženou do extrému.

- Bavila ses, Kaylo?? - Jasně, že jo.

Super.

Je s ní zábava, že jo?

Samozřejmě.

Víte, já jsem...

já tam jen tak seděla a

a dívala se, jak jíte.

A jediné na co jsem myslela bylo, že jste strašně super.

Myslím, že ty jsi super!

Chceš ji vysadit jako první?

Vždyť už jsme u tebe.

Jo, ale je pozdě. Měli bychom ji dovézt domů.

Ne, to je v pohodě.

- Jo? Jsi si jistá? - Jasně.

Žádný problém.

Oukej, super.

Tohle bylo úžasný.

Musíme to brzy znovu podniknout.

Jsi úžasná! Jsi skvělá.

Měj se. Dobrou noc.

- Dobrou noc, Riley. - Čau.

Olivia je super, že jo?

Jasně, že jo. Je nejlepší.

Jo, my jsme něco jako nejlepší kámoši.

- Opravdu? - Jo.

To je skvělý.

Je divný s tebou mluvit, když sedíš vzadu.

Jo no.

Tady. Počkej.

- Mám si sednout dopředu? - Ne. Ne, ne, ne. To je v pohodě.

Takže... už se těšíš na příští rok?

- Jasně, že jo. - Jo, to jo. To bys měla.

Jsi ta nejfajnovější prvačka, co znám

a to ještě ani nejsi prvačka.

- Dík. - Je to šílené.

Jo. Každopádně si dávej pozor na kluky.

Jako že...

Však víš, budou se tě snažit sbalit.

- Jop. - Opravdu?

Jasně. Jsem si jistý.

- To určitě. - Ne. Já mluvím vážně.

Hmm.

Otázka nebo úkol?

Cože?

Oh, otázka nebo úkol? Hrálas to někdy?

- Jo. Promiň. - Jo? Jo?

Otázka nebo úkol?

Otázka.

Oukej.

Jak daleko si došla?

- Jak daleko jsem došla? - Jo. Jako jestli...

- jen první meta nebo... - Oukej. Jo.

Jasně. Oukej.

Já nevím. Myslíš tím, jako

celkově nebo nedávno...

Celkově.

No, dobře tedy...

Já nevím. Řekla bych, že...

víš, asi třetí meta.

- Whoa! - Jop.

Promiň, jen vtipkuju. Chtěla jsem říct, že druhou metu.

Druhá a třetí se mi smíchaly.

Jsi vtipná..

Chci říct, že je v pohodě, pokud jsi ještě nic nedělala.

Jo.

Hmm.

Chceš se mě zeptat?

Oukej. Jasně.

Jak daleko...

Ne. Ne. Otázka nebo úkol?

- Jasně. - Tam to začíná a pak...

- Duh! - Jasně.

Oukej, takže otázka nebo úkol?

Úkol.

Oukej...

Jop.

Dej si tenhle čtvrťák do pusy.

Ew!

Jo, promiň. To bylo odporné.

Ne, je to...

Dobře teda, tak co třeba, víš...

Co bys... Ty víš, co bys chtěl dělat?

Můžeš si vybrat.

Já nevím. Do háje!

Je toho tolik.

Mohl bych si třeba sundat triko?

Ale to mi přijde pitomý.

Je to pitomý?

- Ne. - Ne?

Je to v pohodě.

Cítím se jak totální idiot.

Bude to v pohodě, když si sundám triko?

Jo? Oukej. Já ti nevím. Dobře.

Udělám to.

Otázka nebo úkol?

Otázka.

S tebou není vůbec zábava!

Promiň.

Dobře teda...

úkol.

Sundej si triko.

To mi nepřijde vhodné.

Myslíš si, že já se teď cítím pohodlně?

- Já nevím... - No tak, uklidni se. Klídek.

Zhluboka se nadechni. V pohodě.

- Sundej si to triko. - Ne!

Promiň.

- Hrozně se omlouvám. - To je v pohodě.

- Promiň. - Už se přestaň omlouvat.

Řek jsem, že je to v pohodě. Oukej? Ta už se přestaň omlouvat!

A teď budeš mít první sex s nějakým

pitomcem na párty a nebudeš v tom vůbec dobrá.

A on to všechno řekne svým kámošům

a z tebe si budou všichni dělat legraci a ty se budeš cítit blbě.

- Chceš snad tohle? - Ne.

Tohle bylo o tobě. Oukej?

Já jsem... Já se snažím... Jen jsem se ti snažil pomoci, oukej?

Já vím.

A cením si toho. Já jen...

Promiň. Teda... Jde o to...

Bylo toho hrozně moc najednou. Já...

Já nevím, jen... Já...

Nechtěla jsem to teď dělat.

Prosím tě, neříkej to Olivii.

Dobrou.

Ahoj. Jak to...

Zlato?

Kaylo?

Ahoj, lidi. Tady Kayla s dalším videem.

Takže...

Dělám tohle video, abych

mohla říct, že už videa dělat nebudu.

Nebo si třeba beru pauzu či něco takovýho.

A já...

Netuším jestli to někdo sleduje nebo ho to zajímá,

ale pokud jo...

tak se za tohle omlouvám.

Ale...

je to správná věc.

Videa jsem začala dělat, abych vám mohla dát tipy a tak.

A abych vám mohla pomoct, ale...

Já nevím.

Mám-li být upřímná, tak nejsem ten nejlepší

člověk, který by měl dávat rady.

Sice se mi líbí dávat rady

a mluvit o tom všem,

ale já většinu z těch věcí dělat neumím.

A... Jo.

A...

Já nevím.

Je to jako...

většinu času jsem strašně nervózní a...

Já...

Nemusím ani nic dělat a stejně jsem...

nervózní. Je to jako...

Jako bych mohla...

Jako když čekáte ve frontě na kolotoč a...

the blbej pocit,

motýlci v břiše, který pociťujete...

Zažívám to neustále

a vy, když jízda skončí, tak už nervózní nejste,

kdežto já...

Opravdu se snažím, abych se tak necítila.

Ale...

Já nevím Já jen...

nemůžu...

Takže, já si myslím, že když si procházíte něčím těžkým a složitým,

tak si zasloužíte někoho, kdo...

prošel těžkými časy

a s jeho pomocí se můžete cítit lépe.

Navíc někoho, kdo dělá věci o kterých mluví.

Víte, jen...

Když si jsou schopni pomoci a cítit se lépe, možná mohou pomoci i vám.

Jo, takže si myslím, že tohle jsou důvody, proč s tímhle končím.

Jo.

Doufám, že vy všichni máte skvělé životy

a možná se někdy setkáme.

Mějte se.

Gucci.

Ahoj, Kaylo! Tady ty. Kayla.

Dělám tohle video, abych ti pogratulovala k dokončení osmičky.

Whoo-hoo!

Jsem na tebe hrozně, ale hrozně moc pyšná!

Oukej. Tohle video ti dělám v pátek.

Protože pátky jsou opravdu zábavné.

A taky protože mě čeká můj první víkend, kdy jsem na druhém stupni.

Vsadím se, že pro tebe to není až tak vzrušující, ale co už.

Přeci jen ty už si měla takových víkendů nespočet,

ale pro mě je to vzrušující.

Jo a taky pro tebe mám spoustu otázek.

Jako třeba, už máš přítele?

A je pěknej?

Co byla ta nejlepší věc, kterou si udělala? A druhá nejlepší?

Vlastně ani nemusíš odpovídat, protože tě stejně neuslyším.

Ale děkuju, že ses podíval. Čauky...

Mohl bys mi pomoci spálit něco na zahradě?

Ano.

Jsi si jistá, že to chceš udělat?

Jo.

Nejsem si jistý, co "to" je nebo...

znamená.

Doufám jen, že tu děláme dobrou věc.

Jop.

Tak dobře.

Co v tom bylo?

Vlastně nic.

Jenom moje naděje a sny.

Jasně.

A ty je pálíš?

Jo.

- Jsi kvůli mě smutný? - Co?

Ne.

ne. Ani náhodou.

Ani náhodou. Proč? Připadám ti smutný?

Ne.

Co? Proč si myslíš, že jsem kvůli tobě smutný?

Já nevím, je to jen...

Občas si myslím, že až budu starší, víš, tak

možná budu mít taky dceru nebo tak, a...

Mám pocit, že když by byla jako já...

tak bych jako její máma byla pořád smutná.

Já...

Milovala bych ji, protože je to moje dcera,

víš? Ale...

Já nevím, ale...

pokud by byla jako já,

by mě skutečnost, že jsem její mámou rozesmutnila.

Mýlíš se.

Kaylo... Kaylo, hej! Podívej se na mě.

Podívej se na mě. Mýlíš se!

Pokud budeš mít dceru jako jsi ty,

tak tě bude dělat neskutečně šťastnou.

To, že jsem tvůj táta, mě dělá šťastným, Kaylo.

Ty to ani nevíš. Ty nevíš, jak moc mě děláš šťastným.

Je to víc... Je to...

Ani to nemůžu popsat. Je to...

Je tak snadné tě mít rád. Je snadné být na tebe pyšný.

Neříkám to jen tak.

Přísahám bohu, že to neříkám jen tak.

Jasně, občas, když vidím, jak jsi naštvaná nebo máš...

těžký den, tak jsem pak smutný.

Ale...

tenhle smutek je tak...

ze dne na den smutný nebo strachování se, to není...

Kaylo, vždycky,

pod tím vším, jsem neskutečně šťastný, že

mohu být tvým tátou.

Když odešla máma, tak jsem se opravdu bál.

Opravdu moc jsem se bál. Já...

Bál jsem se, že nebudeš v pořádku.

A pak jsi začala vyrůstat.

A stala ses...

Já nevím. Když jsi poprvé začala chodit a když si řekla první slova.

Když jsi získala prvního kámoše.

Všechny ty věci o kterých jsem si myslel, že tě je budu muset naučit.

Jak být hodný, jak se podělit, jak...

se zajímat o pocity druhých.

Tys to začala dělat sama bez pomoci.

Tvoji učitelé mi vždycky říkali:

"Máte skvělou dceru.

Podařilo se Vám s ní něco neskutečného."

Ale já nic neudělal.

Opravdu ne.

Opravdu nic. Jen jsem...

tě sledoval.

A čím více jsem tě sledoval...

tím méně jsem se bál.

Dává to nějaký smysl?

O to zda budeš v pořádku, jsem se přestal strachovat...

už dávno.

A víš proč?

Kvůli tobě.

Díky tobě jsem statečný.

A kdyby ses viděla mýma očima...

to jaká jsi....

jaká jsi a jaká si vždy byla,

přísahám, že ani ty by ses nebála.

Přátelé, rodiny a Vy nejbližší.

Dnešek je oslavou.

Naše šance pogratulovat k úspěchům těchto dětí,

třídě roku 2017 na základce Miles Grove.

Brzy tyto děti vstoupí do nové kapitoly života.

Prosím, utište se.

Ale no tak lidi. Prosím.

Pššt. Jen na pár minut.

Oukej, prosím.

Pššt. Prosím. Díky.

Ahoj. Já ti napsala dopis,

kde jsem ti děkovala za pozvání na tvou narozeninovou oslavu

a tys mi ani nenapsala nebo tak něco!

Ani zpráva na Instagramu nebo tak.

A víš co? Vždycky jsi ke mně byla hnusná

a já k tobě byla vždycky milá. To žes byla hnusná není pěkné!

A když se k tobě někdo chová mile,

tak se tak máš taky chovat.

Vždycky jsi ke mně byla zlá a já vím...

Jsem dobrý člověk, protože jsem k tobě vždycky milá a ty jsi jen...

A taky ta karetní hra, co jsem ti dala,

je zábavnější formou Go Fish.

A ty bys to věděla, kdyby sis ji zahrála, namísto toho, aby ses snažila být super.

Je to pitomý nebo tak, ale víš...

Je zabavné si ji zahrát, když venku prší

a ty bys to věděla, kdyby ses probudila do reality!

A...

Vítej.

Wow.

Díky.

- Chceš se posadit? - Oh. Uh, jasně.

Super.

Máš ráda kuřecí nugetky, že jo?

- Jasně. - Oukej. Super.

Mám jich tu 20 a taky jsem vzal od každé omáčky dva kusy.

Ale víš, pokud máš oblíbenou omáčku a chtěla bys víc

než jeden balíček, tak můžeš mít moji.

Já mám rád všechny omáčky.

- Díky. - Jo.

Ty nugetky už mám tu mám nachystané delší dobu,

protože jsem nevěděl, kdy se sem dostaneš,

takže mi klidně řekni jestli jsou moc studené

a já je klidně ohřeju v mikrovlnce, ju?

- Oukej. - Jo.

Tohle jsem tu musel omylem nechat. Promiň.

Jsem tak pitomej.

Žádný problém.

Chceš to vidět? Ne, počkej. Ne, je to pitomý.

Jasně.

Oukej.

Super.

Co je to?

Každé léto jezdím na lukostřelecký tábor.

A minulé léto jsem trefil v jeden den pětkrát střed,

dali mi tedy Ostrostřeleckou cenu týdne.

To zní opravdu super.

Ani ne. Je to... Je to pitomý.

Já si myslím, že to super, ale...

- Jo. - Jo, no myslím, že je to pitomý. Jo.

Na naše první přátelské povyražení.

- Jasně. Jo. - Jo.

Oops.

Věříš v Boha?

Ano.

Oukej. Super.

Líbí se ti stříbrné příbory?

- Jo. Opravdu super. - Jo. Je to jako světelný meč.

Mrkej na to.

Viděl jsem nějaký tvoje videa.

- Ty jsou opravdu stupidní. - Ne, ne, ne, ne, ne.

Vlastně jsou opravdu super.

Mám je rád.

Jsi opravdu chytrá... A víš toho opravdu hodně.

Jakože opravdu hodně.

Díky.

Napadlo mě, že bys možná mohla mít vlastní talkshow nebo tak něco.

Jasně.

Myslíš si, že jsem divnej nebo tak?

- Jako... - Ne, ne, ne.

- Oukej. Dobře. Sem nervózní. Okay. - Jsi v pohodě.

Ne, ne, ne. To nevadí.

- Já taky. Jo. - Jo.

Um... Jsem tichá?

- Nebo třeba... - Ani náhodou.

Oukej. A zapojuju se dostatečně?

Jsi docela upovídaná, ale rozhodně v dobrém.

Jen mi odpovídáš, víš.

Díky. Jasně.

Tohle je... tohle je dobrá konverzace, nemyslíš?

Jasně. Docela dobře si povídáme.

Jo, je to příjemné.

Jop.

Víš, co by se k tomu hodilo?

Trocha sečuánské omáčky!

- Taky máš rád Ricka a Mortyho? - Ano! Ano! Ano!

- Pěkný! - Ano!

Ano, Morty. Ta sečuánská omáčka!

Dostaneme... Dostaneme ji, Morty.

No tak, Morty, pojď!

Bože, Ricku.

- Ztichni, Morty! - Ricku, já nevím.

- To je super. - Ano, Morty. Pokračuj...

Pokračuj tím hlasem, Morty. Ano, samozřejmě.

- Ta show je úžasná. - Jo.

Hmm. Ty jsi úžasná.

Díky.

Žádný problém.

- Ahoj. - Ahoj.

Bavila ses?

Jo. Bylo to zábavný.

Dobře.

Ahoj, Kaylo. Tady tvoje osmičkové já.

Gratuluju k dokončení střední. Jsem na tebe hrozně pyšná.

Je strašně šílené si uvědomit, že už je ti skoro 18.

A vsadím se, že oproti mě vypadáš úplně jinak, což je skvělý.

A pokud ne, tak to vůbec nevadí.

Jak se ti dařilo na SAT? Doufám, žes byla úspěšná.

Ale pokud ne, ta co. Škola stojí za nic.

Zejména matika.

A co ještě?

Máš přítele?

Je v pohodě pokud ne, a kdyby jo,

tak snad se k tobě dobře chová, protože ty si to zasloužíš.

Je táta pořád mimo?

Protože jestli ne, tak je to dost možná jeho dvojník.

- Přičichni si k tomu. Zkus to. - Tati, přestaň. Tati! Tati.

Doufám, že nejsi smutná kvůli tomu,

že musíš opustit svoje přátele kvůli vysoký,

ale pořád s nimi můžeš být v kontaktu.

A pokud ne, tak je to v pohodě.

Na vysoký se stejně seznámíš s novýma lidma.

A vím, že asi nechceš žádnou radu

od pitomé osmačky ale tak co už.

Pokud střední škola stála za nic,

tak je mi to opravdu líto. Protože to, jak víš stojí za nic.

Ale tak, co už.

Druhý stupeň též nebyl procházka růžovou zahradou, ale překonala jsem to.

A já jdu dál a ty můžeš udělat to samé,

pokud to nebylo skvělý.

Jen protože se ti věci dějí nyní,

tak to neznamená, že se ti to bude dít i nadále.

Věci se změní a...

nikdy nebudeš vědět, co se bude pak bude dít

a to je na tom to děsivé a zároveň vzrušující.

A zábavné.

Jo, takže zůstaň super a už se nemůžu dočkat, až tebou budu.

S láskou Kayla.

Gucci!

Přeložila Destiny94