Original subtitles

Generální ředitel RTS-A: Dragan BUJOŠEVIČ

Vedoucí produkce: Vladan ČKRKIČ

Hlavní a odpovědný redaktor Kulturního a uměleckého programu: Nebojša Bradič

Odpovědný redaktor dramatické a domácí seriálové produkce a redaktor seriálu: Marko Novakovič

VIDĚLI JSTE:

Říkal ředitelce, že vás musí zlikvidovat. Tebe, Olju, Marjanoviče. Všechny.

Policejní ředitelku platí největší drogový boss v regionu.

Čekal jsem, že odrovnáš mýho redaktora a on zatím odrovnal mě.

Utíkej pro doktora!

Myslela jsem, že ty a já jsme tým.

Ať jede. Hned! Ale nejdřív ať se tu pro něco zastaví.

Výpisy, komunikovala jen s uloženými čísly, až na jedno.

"Čekám tě tam." Poslední SMS v noc vraždy. Kde tam? V kukuřici nebo kde?

Přišel mi Dejanův výpis z knihy narození. Vyrůstal v dětském domově.

Jaký je ten kolega?

Zajímají ho hlavně ženský.

- Co je s kolegyní Marijou? - Odvolali ji, pokud vím.

Všechno nahrává!

Zabal to nejnutnější!

- Telef... - Kume! Prosím ne!

RTS uvádí seriál

VRAZI MÉHO OTCE

1. řada 10. díl

V hlavních rolích:

Vuk KOSTIČ

Tihomir STANIČ

Marko JANKETIČ, Nina JANKOVIČ DIČIČ

Nebojša GLOGOVAC, Jelisaveta ORAŠANIN,

Katarina RADIVOJEVIČ, Elizabeta DJOREVSKA

Dragan MIČANOVIČ, Nataša NINKOVIČ,

Pedja BJELAC, Mirjana KARANOVIČ

Nenad OKANOVIČ,

Uliks FEHMIU, Slavko ŠTIMAC

Djordje ŽIVADINOVIČ GRGUR,

Aleksandar FILIMONOVIČ, Gordan KIČIČ

Zvukový design: Srdjan MILOVANOVIČ

Asistent zvuku: Mihajlo STEVANOVIČ

Kostymérka: Momirka BAILOVIČ

Scénografie: Jelena MILINOVIČ

Hudba: Aleksandra KOVAČ

Střih: Filip DEDIČ

Hlavní kameraman: Miloš KODEMO

Režiséři seriálu: Miodrag STEVANOVIČ, Daša RADMANOVIČ

Koordinátor: Ivan ŽIVKOVIČ

Autoři seriálu: Nataša DRAKULIČ, Predrag ANTONIJEVIČ

Hlavní producent: Uglješa JOKIČ

Režie: Predrag ANTONIJEVIČ

překlad: Selma55

NE TAK DÁVNO V ZEMI TAJNÝCH ŠUPLAT A SVAZKŮ...

Mami!

Můžeš jít na chvíli ven?

- Musím si s ním o něčem promluvit. - Ať zůstane.

Nemám před ní žádné tajnosti.

Ale přede mnou ano.

Celou dobu jsem ti kryl záda.

Musel jsem dělat, že patřím k nim.

Snažil jsem se ti pomoct, ale copak se to takovému ztřeštěnci dá?

Nechtěl jsem, aby ses do toho namočil, proto jsem trval na Strahinjově vině.

Ale ty sis šel za svým, tak jsem ti pomáhal, jak jen to šlo.

Ty fotky...

Tijany, Nikoly a Obradovičky...

Byly od Nikolova řidiče.

Před pár lety jsem si ho zavázal.

A když jsi mi v tu noc volal,

věděl jsem, že něco chystáš.

Dokonce jsi byl u mě v bytě!

Proto jsem se schoval.

Už snad chápeš...

na jaké hráče jsi narazil.

A Marija?

No, trochu jsem ji vydíral.

Ví, že jsem jí dala ty dokumenty. Aby věděl, že jí může věřit.

Protože chceš za každou cenu vnouče.

No a co! Co kdyby se Aleksandrovi něco stalo?

Nikdo by po nás nezůstal.

Věř mi, ta se nikdy nezmění!

Proč myslíš, že se nezmění?

Nech to plavat.

To teď není důležité. Musíme promyslet, jak z toho ven.

Zavolej Ivance.

Měl bys vědět, že u tebe celou dobu byla.

Patří k nám. S Batou byla na můj příkaz. Tím jsem měl všechno pod kontrolou.

Dej mi to.

Počkej, najdu ji.

Tak dej!

Na.

Můžeš mluvit.

To jsem já.

Co sis myslela?

Poslouchej...

Přines všechno sem.

Dobře, přijď co nejdřív.

Co se děje?

Nic.

Nic, já jenom...

Nic.

Je všechno v pořádku?

Ano, ano. Chtěl jsem vidět, jestli tu jsi.

No nic. Čekají na mě.

Haló! Ahoj, zlatíčko!

Určitě! Jen něco dokončím a přijdu. Večer určitě přijdu. Líbám tě!

Tak mě koukej čekat!

Já tebe taky. Hodně.

Úplně nejvíc! Pa!

Zdravím, Ivanko!

Promiň, že jsem tě propálila Obradovičce. Byla to chyba.

Ahoj!

Nesu ti oblečení.

Oljo!

Ano?

Musíš se schovat.

Dej jí klíč, Ivanko.

Nový telefon, ten svůj zahoď. Klíč od bytu.

Adresa je v telefonu. Střídej taxíky. Dej pozor, jestli tě nesledují.

Dej mu ty dokumenty.

Jdi za Marijou a pokus se ji přesvědčit, aby podala obžalobu. Klidně ji zmáčkni.

A když nebude chtít?

Pokus se o to. Nemáme na výběr.

Musíme udeřit jako první.

O mě se nebojte, Ivanka mě ohlídá.

Kolegové ho chrání před kriminálníky, a já před kolegy.

Buď opatrný chlapče, v žádném případě nechoď domů.

Neboj se.

Tak pojď.

Buďte opatrní.

Proč jsi ho pro tu obžalobu posílal, je to zbytečné.

Neposlal jsem ho pro obžalobu, ale pro rozum.

Máš všechno?

Ano.

Všechny kopie papírů proti Obradovičce.

Dobře.

Jdem na to.

Počkej...

Synku...

No tak!

Víš, že nemám rád loučení.

Hej, počk...

- Dám ti adresu, ať víš, kde jsem. - Raději ne, tak to bude lepší.

Promiňte...

Je tu někde kantýna?

Ne, není.

Nedá se tu koupit ani káva?

Ne, pokud vím.

Byl byste tak hodný, a přinesl nám dvě kávy z trafiky?

Ano, samozřejmě.

To je neuvěřitelné...

Naše jediná šance je podat proti Obradovičce obžalobu.

- Nemůžu! - Neříkalas, že budeš stát při mně?

Slíbila jsi to!

Nemůžu to udělat kvůli dítěti!

No, Mirko?

Před Jovanovým domem zastřelili Kostu. Přijeď, děláme ohledání.

Hned jsem tam.

Jedu!

Marijo!

Věděl jsem, že mě zase zradíš!

Aleksandře!

- Dobrý den! - Náčelník Marjanovič. - Můžete jet.

Jaký je premiér jako člověk?

Rozumný.

Počkej tady na mě.

- Jak je na tom? - Je v kómatu.

Dvě kulky do žaludku, jedna do prsou.

- Nějací svědci? - Ne.

Našel ho Jovan, právě od něj odešel.

A kde je Zoran, hlavní inspektor a duševní gigant?

- Má hoňky, proto poslal mě. Něco se děje. - Láme se chleba, tak špekuluje.

Tak co máme?

Posbírali jsme nábojnice, odtáhneme auto a jeho pošleme na pitvu.

Váš názor? Profesionál, nebo...

Nevím. Je mi divné, že ho nestřelili do hlavy.

- Záznamy máte? Všichni tu mají kamery. - Zajistím je.

Neškoviči!

Inspektore!

Můžete prosím na moment?

Zajistíš záznamy ze všech bezpečnostních kamer.

Zjisti, jestli jsou pokryté i ostatní domy. Miško, můžete nám to hned napsat?

Samozřejmě, spolehněte se.

Kosta mi dnes řekl, že se Srletem ho spojil Nikola.

Lítá v tom i náš advokát, ale to je teď vedlejší.

Nikola chce ovládnout celý Cityland. Ví, že do firmy špinavý prachy nepustím.

Nikola mi dal i tyhle fotky.

Kosta a Natalija.

Prý, aby ze mě nedělali blbce. A přitom z nás celé roky dělal blbce sám.

Hrál to na všechny strany.

Když Kosta viděl ty fotky, řekl...

že... že ho Nikola určitě viděl...

jak něco prohledavá. Ale nevím co.

Nevím. Ale ne! Řekl, že...

je to všechno focený doma u Natalije.

A vystřelil odsud jako blázen.

A... volal ženě, že jim má zabalit. Slyšel jsem výstřely a běžel jsem ven.

Viděl jste někoho?

Nějakýho chlápka v kapuci, ale utekl. Přiběhl jsem ke Kostovi,

měl otevřené oči a byl při vědomí. Říkal něco jako...

... kele, tele. Já... Já nevím. Telefon, televizor, nevím, co to mělo být.

Ale... potom...

On... upadl do bezvědomí, a já jsem zavolal záchranku.

Teď vím, že za všechno může Nikola a vím, že zabil moji dceru.

- Pomůžu ho dostat do basy. Udělám cokoli! - Dobře, on ale Milicu nezabil.

Ne?

Ne.

- Nechápu, jak ... - Okamžik... okamžik.

Haló!

Lokalizuj mi číslo: nula šest čtyři dva, pět tři sedmičky a dvě osmičky.

Nula šest čtyři dva pět, tři sedmičky a dvě osmičky.

Všechno vám řeknu.

Ano?

Dobře.

Vím, kde to je.

Pojďte se mnou.

Hele, uvítací výbor!

- Příkaz k předvedení. - Z jakého důvodu?

Protože jste vy a Bato zastřelili ty dva kvůli drogám.

Prohledali jsme váš byt.

Našli jsme několik kilogramů narkotik.

Tak půjdeme.

Hoši...

1976 STRAHINJA BOJIČ 2016

Petře...

Strýčku Jovane!

Prosím, promluv si s ním!

Nemůžu.

Ztratil jsi všechno, co jsi miloval a já taky.

Prosím, kvůli Milici a Strahinjovi!

Za vším stojí tvůj táta. Dnes zastřelili Kostu.

Kostu?

Petře prosím!

Omlouvám se za způsob, ale...

Jen ty mi můžeš pomoct.

Mluv.

Je Dejan Nikolův syn a tvůj bratr?

Jak to víš?

Nemá uvedené rodiče.

Na tu dopingovou aféru všichni doplatili, jenom Dejan vyklouzl.

Nikola byl předsedou svazu.

Tak jsem si to... spojil.

Máš pravdu.

Bylo to u papírů, co jsem hledal pro tebe. V tátově rodné vesnici mi to potvrdili.

Je to můj bratr, na kterého je táta hrdý, i když o něm nesmí veřejně mluvit.

Jovane!

Milicu zabil Dejan.

A Nikola to všechno udělal, aby ho ochránil.

Ale nemám pro to žádné důkazy.

Ale proč?!

Sávo!

Nenašli jsme už jeden telefon?

Ano, je v sáčku.

Našla jsem další.

Tak ho dej inspektorovi.

Mirko!

Hned!

Začni s tím hned, je to důležité.

- Copak? - Podívej.

Co to je?

Ještě jeden telefon.

Kde byl?

Ve dveřích.

Podívej...

Co to sakra je?

Proto ti to ukazuju.

Takže tohle je Miličin telefon, který jsme nemohli nají.

A ten milenec byl Kosta.

Vzpomínáš na ty SMS, koťátko, miláčku, kdy přijdeš?

Jak ve španělský telenovele. Ještě vědět, proč ho měl u sebe.

Co když mu to někdo podstrčil?

- Podrž to. - Ukaž. - Hned se vrátím.

Jovane!

Zopakujem si to.

Slyšel jste střelbu a vyběhl ven, co přesně jste viděl?

Kosta ležel zhroucený na sedadle řidiče, a ten chlap...

- se sklonil, jako by kontroloval... - A pak ještě vystřelil? - Ne, utekl.

A já jsem utíkal ke Kostovi. To je vše.

- OK. - Jak je na tom?

Ještě nevíme. Pošlu vám sem hlídku.

- Jste pro? - Nemusíte, nemám co ztratit, inspektore.

Inspektore!

- Ano? - No...

Tijana říkala, že vám můžu věřit.

- Můžete. - Kde je teď?

V bezpečí.

Možná je to tak lepší.

- Tak zatím... - Nashle.

Mirko!

Poslouchej.

Ten střelec...

nastražil do auta Miličin telefon, abychom z té vraždy podezírali Kostu.

Kosta to viděl, než upadl do bezvědomí. To jeho tele... tele... bylo telefon!

Někdo chce, aby to vypadalo,

že Jovan objednal Kostovu vraždu, aby se pomstil.

Tohle je Nikolkova první chyba!

Hele,

dej mi ten telefon.

Proč?

Dej mi ho!

Co blbneš?

Mlč a dej mi ho.

Řekni jim, ať ho zapíšou.

- Všimne si, že je jinej! - Nestarej se a odnes jí ho!

Tak jdi.

Jeleno!

Tady je ten telefon.

Ano?

Kdy?

Dobře.

Co se děje?

Zatkli Marjanoviče.

Takže to začalo. Pojď za roh.

Schovej to.

- Dobře. - Tak upaluj!

Ahoj Sávo!

- Co to je? - Fotky k článku.

"V policii zatčen krtek drogového kartelu!"

Dáš k tomu ty fotky.

- Marjanovič je odepsanej. - Kdy to mám napsat?

Hned! A ty nečum a makej!

PŘÍKAZ K PŘEDVEDENÍ OSOBY DEJAN MITKOVIČ

Vercajk, Pero, vercajk!

Zpátky u tenisový legendy, jo?

Ano, hlavně se...

Hlavně se zas neklaněj před oltářem.

Do práce!

Hoď sebou!

POLICIE

Co ty tady?

Slyšela jsem to.

Přišla jsem se zeptat, jestli něco nepotřebujete.

Posaď se.

Chci vám něco říct.

Všechno vím.

Mluvil jsem s centrálou.

S rakouskou, ne s tou naší.

Měl jsem to udělat už dávno, ale bylo mi to trapné.

Dobře mi tak.

Rončevič mě přinutil, abych vám přeposílala falešné e-maily a...

A tak jsem to dělala.

Odcházím.

Omlouvám se za všechno.

Choval jste se ke mně hezky, a já...

Dobrá.

Jinak banky počkají tři měsíce a ne třicet dnů, jak říkal Rončevič a spol.

- Znáš ředitele banky Živanoviče? - Ano, seznámil mě s ním Rončevič.

Paráda. Uvař mi to tvý silný kafe a na něčem se domluvíme. Šup!

... a rozhodně navštivte Novi Sad, je to nádherné město...

Co je zas?

Příkaz k zatčení a k domovní prohlídce.

Musím zavolat advokátovi.

A já ti musím dát klepeta.

- Před nimi ne, je to důležitá návštěva. - Dobrá, tak pojď.

Promiňte.

- Nemám telefon, chci... - Zavoláš ode mě.

Jsme na místě.

Jdeme!

- Prosím, zavolej mi advokáta! - Zavoláš mu pak.

Nic...

Nikde nic.

Mirko, točíš to?

Jasně!

- Zavolej mi advokáta prosím! - Neplaš, o nic nejde!

Hlavně klid!

Čeho se bojíš?

Co je to?

Slyšíš?

Čí je to telefon?

Který?

- Není můj. - Aha, není tvůj. Není tvůj...

- Nastrčili jste ho. Chci hned... - Klídek, klid...

Podívej, funguje!

To je... Miličin telefon, že?

Jejda!

Pěkný fotečky!

Že?

- Pusinkujou se, koukej! - Co děláš?!

Mám si z tebe udělat rohožku? Odveď ho!

Jdem!

Hop!

Nastup, na co čekáš?

Dopředu, Pero, dopředu!

Konečně se jednou... povezu v antonu jako pán!

POLICIE

Vystupujem!

A teď pěkně...

Co?

Proč jsi zabil Milicu?

- Nezabil jsem ji. - Nezabil.

Tak nezabil?

Proč jsi zabil Milicu? Slyšíš, co se ptám?

Kurva mluv!

Podej mi pytel!

Podej mi pytel, trochu ho v něm podusíme.

- Tak... - Držím.

Jo! Utáhni to!

Tak co?

Poslouchám!

Nic neslyším!

Snad ses neposral, Pero?

Já na tyhle věci nejsem, inspektore!

Proto jsem v base s dohledem.

Proč jsi ji zabil? Slyšíš!

Tak co?

Vzpomněl sis?

Proč jsi zabil Milicu?

Proč jsi zabil Milicu?

- Nasypu to do něj! - Hrabe ti?! - Mám to v piči! - Nikam nechoď! Slyšíš?!

Teď se ti trefím mezi oči!

Jasný?

Proč jsi zabil tu holku? Chceš dostat kulku?

- Zmáčkni to! Tak střílej, střílejj! - Mám křeč, kurva!

Tak zabil? Pytel, ať se mu líp přemýšlí! A teď ho trochu...

Co je?

Tak co je?

Co?

Chceš mi něco říct?

Chceš mi něco říct, jo?

Jo?

- Tak co? - Přiznám se! Co mám říct? - Dělej, zapni kameru!

Teď hezky řekneš, jak jsi...

- Jak jsi zabil Milicu?! A Lidiji?! - Já je nezabil!

- Děláš si prdel? Pytel! - Zabil! - Tak jo nebo ne?

Zabil, protože mě podváděla!

Hej! Trochu víc přirozeně!

Nezabil jsem ji!

Přijel jsem z Bulharska, Lidija mi volala, že Milica je u milence.

Co ti říkala?

Řekla mi, že má důkazy!

Přijel jsem a ona tam ležela mrtvá.

- Zpanikařil jsem... Volal jsem... - Není ti rozumět, musíš pomalu!

Volal jsi tátovi!

Tatíčkovi jsi volal!

- Co? - Nezabil jsem ji!

Dobře. Kde se to stalo?

- V Kostově chatě na Avale. - V Kostově chatě.

Hezky se dívej sem. Tak, správně. A povídej, jak jsi zabil Milicu a Lidiju!

Takže?

Zabil jsem... Milicu Despotovič, protože mě podváděla.

A... zabil jsem i Lidiji.

Neškoviči!

Prosím!

Dovnitř!

Tady je kopie příkazu, ráno jde k výslechu. Nikoho k němu nepouštěj, slyšíš?

- Provedu! - Zatím.

Pojďte všichni se mnou, máme místo vraždy Milice Despotovič!

Hned?

Hned! Máme příkaz.

Připravím věci! Co se to dnes děje...

Proč zatkli Marjanoviče?

Přibrali znalce z Niše a ten anuloval naše balistické posudky.

Tvůj nezkoumali.

Věřím ti a stojím za tebou.

Proto nenahlásím, že jsi ukradl Miličin telefon z Kostových důkazů.

Opravdu mi věříš?

Věřím.

Už jdu.

- Nemotej se tu! - Promiň, dívám se odkud to fotili.

Promiň!

Hele...

Koukni na tohle.

Chybí pohrabáč.

Jeleno!

- Ano? - Řekni, ať to venku prohledají!

Dobře.

Pojď se mnou.

Podívej.

Vidíš?

Byl tam.

Že?

Ty Dejanovi věříš?

A ty?

Už nevím, komu mám věřit.

Vím jen, že si zaslouží, abychom chytli jejího vraha.

Přiznání sice nebylo... moc legální, ale natočený bylo na Oscara.

Přitom jsem to režíroval střízlivej.

Tohle bylo v garáži.

Jsou na tom stopy krve.

Zabal to!

Možná je to vražedná zbraň!

Odnes to.

Řekl bych, že máme hotovo.

Ještě musíme počkat na analýzu důkazů.

Laborka si dnes dává na čas.

Na.

Zavolej jim.

Co jsi to udělal?!

Jak jsi mohl padělat moje příkazy? Jsi normální?

Na podvodníky se musí po jejich.

Měla jsi šanci stát při mně.

Nevyužilas ji. Vybrala sis sama.

Nemáme se o čem bavit.

Jeleno!

Malý moment.

- Jak to vypadá? - Ještě to pro tebe nemám.

- Vidíš tu fotku? - Ano. - Najdi ji v Miličině telefonu.

Vidíš tohle? Zvětši mi to.

Jako by stál někdo za oknem.

Počkám na tebe v baru.

- Co to, budoucí manželka tě pustí ven? - Nevezmu si ji. Zavolej až budou výsledky.

Co ty tady?

Šéf nemůže. Chtěl by tě vidět.

Neříkej?

Dobře, jdem hned.

Co jsou zač?

Noví kluci z Bosny, prověření.

Jedem.

Šéf říkal, aby Srle přijel sám.

Dobrý.

Co to znamená?

Co?

Kdo nařídil zatčení?

Okamžitě ho pusťte!

Co ten tu dělá?

Příkaz k předvedení od prokurátorky Marije. A...

A příkaz k domovce, našli jsme při ní telefon Milice Despotovič.

Přiznal se, přiznání podepsal, ukázal místo činu, my jsme ho ohledali.

Čekáme jen na analýzu zbraně.

Tak dobře.

Dobře.

Doteď jsem myslela,

že tě čeká jen basa.

Ale bude to mnohem horší.

Jako s mým otcem?

Co, ředitelko?

Kterej kokot mě vzal k policii a dal dohromady s tebou?

Říkal jsem ti jdi, dokud je čas.

KAMENOSOCHAŘSTVÍ

MIODRAG MILE JAKOVLJEVIČ 1961 - 2013

Povídej.

Víš, neměl bych ti to říkat.

Ale na chvíli se někam schovej.

A rodinu taky.

Zorane...

Je hotová DNA z pohrabáče.

Nebudeš tomu věřit.

- Ahoj. - Přišla ti ta zvětšenina? - Ano.

Máme DNA z pohrabáče. Patří osobě za oknem.

Myslel jsem si to.

Uvidíme se večer?

Hodně štěstí.

Mirko!

Přijeď pro mě na hřbitov.

Dobře. Jedem.

Kam jdeš?

Synu!

Nejsem tvůj syn.

- A nikdy jsem nebyl. - To neříkej!

Raději bych byl mrtvý, než s tebou!

A těma rukama už na mě nikdy nesahej!

Já věděla, že přijdete! Jen pojďte dál! Pojďte, ať si... připijem!

Připijem si na našeho Kostu!

Na zdraví!

Na co čekáte! Šup, šup, něco si nalijte! Klidně si dejte si lajnu, mám toho dost!

Tahle je na moji Milicu. Bůh žehnej její duši! To je na Milicu.

- Proč jsi ji zabila? - Nezabila jsem ji.

Trochu jsem ji praštila.

- Pohrabáčem po hlavě. - Nevím, možná pohrabáčem. Prostě něčím.

Prosila jsem ji, Kosta můj! Nech ho! Ale nenechala.

Ne... Chtěla jsem...

Prosila jsem ji, aby ho... A víš, co mi řekla? Že jsem vožralá bába!

- To mi řekla! Moje Milica! Ať Bůh odpus... - Posaď se!

Uklidni se, slyšíš?

Poslouchej mě, slyšíš?

Byla zavražděna na Kostově chatě. Jak si ji tam nalákala?

Jak?

Zprávou z Kostova telefonu.

Jo! Ukradla jsem mu ho.

Myslel jak není chytrej, když pro ni má extra telefon.

Kde je ten telefon?

Slyšíš, co se ptám? Kde je ten telefon?!

- Támhle... - Kde?

Tam.

V kuchyni.

V troubě.

V troubě?

Hele mladej, já nevařím, víš?

Já piju! Piju!

Vem si ho v troubě.

- Jo. - Počkej, počkej! - Nech... Nech mě!

Chci ti jenom nalít! Napijem se spolu. Trochu mně a trochu tobě, tak.

Můj Kosto! Můj Kosto, tolik mi chybíš!

Kosta není mrtvý.

Ale pro mě jo, víš?

Mrtvej! Může za všechno!

- On a Milica a ta jeho kurva, co ho... - Hej, hej! - Uklidni se a seď!

Ukradli mi duši. Duši mi ukradli...

Oni mi...

Nikola! Víš, co mi udělal Nikola?

Nikola mě připravil o prachy!

Prej za to, že mě neudá.

Ale stejně jste přišli, že?

Nemám pravdu?

Děkuji, že jste přišli! Děkuji vám!

Děkuji, že jsi přišel!

- Děkuju! - Dobrý! - Děkuju, žes přišel! Děkuju chlapci!

Napijme se spolu! Vždyť tady nejsme proto...

Abysme truchlili kvůli nim!

Jsme tu abysme oslavili...

Můj zpackanej život, že jo?

- Budeš ji tu hlídat. Brnknu ti co dál. - ... že jo? - Slyšíš?

Dávej si majzla, dostali jsme varování! Sedni si a uklidni se!

Bože můj, inspektore! Bože můj, vy jste tak...

strašně stydlivej!

Proč se ke mně nepřidáte, co?

No tak!

Ale no tak!

Inspektore, inspektore...

- Seď na zadku, jo? - Pa pa pa pá...

pa pa papa papa pa pa pa ...

No tak!

Sedni si!

- Nešahat, slyšíš? - Umíš vůbec tancovat?

- To víš, že umím! - Koukej si sednout! - No tak!

Jsi sám?

Celý život, a jsem spokojený.

Pojď dál.

Říká se o tobě, že jsi jediný ministr bez ochranky.

"Chraň se a Bůh tě ochrání".

Pití? Doutník?

Tak přejdeme k práci.

Co za to, že pustíš Dejana?

Všechno.

Chci...

Chci Obradoviččin byznys.

Chci prachy.

Chci hodně prachů.

Víš, že Dejan Milicu nezabil.

Víš, že to s tímto rozhovorem nemá nic společného.

Mám nahrané jeho přiznání, mám Dejanův pas, mám Miličin telefon.

Co se zákona týká, je vinen.

Ale nemusí to tak být.

Je na tobě, jestli se dohodnem nebo ne.

Máme dohodu?

Máme.

Bezva.

A teď si dám tohle pití a tenhle doutník.

Na zdraví.

Jsi nebezpečný hráč.

Podceňoval jsem tě kvůli mládí.

Mám pocit...

že my dva spolu uděláme spoustu prachů.

Když mluvíme o penězích,

kolik to hodí Citylandu, když vypere Srletovy špinavý prachy?

Kolem osmdesáti milionů.

Taky něco dostaneš, ale nejde jen o peníze.

Jak to? Myslel jsem, že o ně jde především.

Proč jsi tu firmu převzal, když ne kvůli penězům?

- Z principu. - Aha...

Despotovičovi se dotkli mé inteligence, a to jsem nemohl nechat jen tak.

- Aha. - Nepochopili mě jako člověka.

Urazili tvé ego.

Říkej tomu, jak chceš.

Já to nazývám inteligencí.

Peníze, se kterými Jovanův táta založil Cityland, byly moje.

Vyvezl jsem je za války na Kypr.

Nemohl jsem je přiznat.

Dohodli jsme se, že když se s ním něco stane,

tak všechno zdědí Dejan.

Protože on jediný věděl, že Dejan je můj syn.

Věřil jsem mu.

Hodně jsme toho spolu prožili.

Jinak bych mu tolik peněz nedal.

A starouš zemřel a ve finále tě podfoukl, odkázal všechno Milici.

Ano, vím o tom.

Ale nic jsem s tím nedělal.

Dejan a Milica se chtěli vzít.

Miloval ji.

Nechtěl jsem jí ublížit, tím bych ublížil i jemu. Je to úžasný muž.

A Peca?

Peca...

Úžasný muž stejně jako Dejan.

Akorát v růžovejch punčochách.

Buzna.

Vidím, že mě taky nechápeš. Nevadí mi, že je teplej.

Miluji ho celým srdcem.

Vadí mi, že od smrti matky se mnou téměř nemluví.

Jako by mě z toho obviňoval.

Oběsila se, víš?

Snažil jsem se to utajit,

ale přišel na to.

Starám se o něj.

Například, myslí...

že mu Strahinja odkázal podíl ve firmě z lásky. Kdepak!

Donutil jsem ho!

Než chodil s Pecou,

měl vztah, který jsem na něj nalíčil.

Pak jsem předstíral, že jsem se postaral, aby ho za to nezavřeli.

Peca je...

úžasný a milovaný syn.

A Dejan je moje pýcha.

Tak proč nepřiznáš otcovství?

Teď už je pozdě.

S jeho matkou jsem měl románek. Otěhotněla a neřekla mi to.

Porodila a dala ho do kojeňáku.

A vypařila se.

Dozvěděl jsem se to a vzal ho odtamtud. Našel jsem mu rodinu, platil školy a tenis.

Vidíš, jakou udělal kariéru?

Kvůli němu jsem byl předsedou tenisového svazu.

Ti parchanti se ho pokusili zatáhnout do dopingové aféry.

Jeho, takového úžasného člověka!

Bravo!

Vážně, bravo!

Hodně jsi toho řekl, ale neodpověděl jsi na nic.

Prostě pravý politik.

Ano, správně.

Sám sis odpověděl.

Politik!

Na začátku kariéry jsem byl ženatý odborník a rodinný typ.

Všechno, co mají rády noviny i lidi.

Mimochodem...

Zatkl jsi Nataliju?

Ne!

Jak jsi uhádl, že to byla ona?

Je to větší mrcha než Lidije.

Zavolala Dejanovi a řekla mu o Kostovi a Milici.

Vypálil z Bulharska, ale když přijel, Milica byla mrtvá.

Zavolal mi to.

Poslal jsem Srletovy lidi ať to uklidí.

Našli telefon, a v telefonu...

Fotku, kterou jsem měl najít i já.

Vedle těla našli pohrabáč.

A tys ho tam nechal, aby se ve správný čas našel.

Dal jsem ho na analýzu.

A pak jsi to všechno ukázal... Nataliji,

aby na tebe přepsala podíl v Citylandu.

Hrůza.

Nemocná ženská.

Vlastní dítě takhle...

Vidíš, co všechno způsobí jeden šílenec?

- Chaos! - Chaos!

Nehnul bych prstem, nebýt vraždy Milice.

Takhle to všechno byla nutnost.

Hra s vynucenými tahy.

Tak.

Teď o mně víš všechno.

A já o tobě nic.

Víš toho o mně dost!

Ještě něco,

řekni Srlemu, ať večer přijde ke mně do baru.

A přinese prachy.

Řekněme... padesát táců.

Promiň, jsem v té hře nový.

Ať přinese sto táců, pro začátek.

Platí.

Platí.

Kdy pustíš Dejana?

Až se sejdu se Srletem.

Ještě něco, málem bych zapomněl!

Zavolej ať pustí Marjanoviče a Ivanku. Nechápu, proč je pořád drží.

Dobře.

Volám.

Ale whisky máš dobrou!

Haló!

Ne, to jsem já! Poslouchej!

Pusť Marjanoviče.

Už jsem ho pustila.

Nařízení shora.

Děje se něco?

Tak jo, díky. Ozvu se.

A je to.

Hotovo.

Pravý parťák!

Vyprovodíš mě nebo mám jít sám?

Jdi sám.

Nashle!

ODVOLÁNA ŘEDITELKA OBRADOVIČ

NOVÝM POLICEJNÍM ŘEDITELEM JE MARJANOVIČ

A tohle dej do uvozovek.

Počkej, když to dám do uvozovek, bude to vypadat jako citát.

Jakej citát, sak...

To znamená "jako"!

... RANĚNÝ V PŘESTŘELCE S DROGOVOU MAFIÍ

JE TO MOTIV VRAŽDY?

Posloucháš pozorně?

Poslouchám.

Pouští Marjanoviče.

Teď v každém případě otiskněte to o drogách, co měl doma.

Jeho propuštění nech do dalšího čísla.

Rozkaz, šéfe.

Dobře.

- Kdo to byl? - Nikola Kovačevič.

Prý máme o Marjanovičovi otisknout ten starej článek.

Ale my to uděláme po svým.

- Stejně myslím, že bychom mu to měli říct. - To určitě! Ňáký hovno!

Ať na to přijde sám!

Hele, synovče!

Novinář vydrží u fochu dlouho a ve zdraví, jen pokud pořád cvičí.

Takhle: dolů, nahoru, dolů, vlevo, vpravo!

Kam fouká vítr.

V porovnání s tím, co přijde, je Nikola pískle.

Ten člověk je uragán!

- Dobře, ale stejně si myslím, že... - Ty si nic nemysli!

Koukej psát!

Pokud nechceš abych ti zmaloval i druhý oko.

Stejně mi ho jednou vykouříš...

Nahoru, dolů...

Kam fouká vítr...

PREMIÉR

Dobrý den, pane premiére!

Doma, odpočívám.

Lépe! Je mi mnohem lépe, děkuji.

Lékaři jsou spokojeni, říkají...

že za den dva můžu na jednání vlády.

Prosím?

Ano.

Dobře.

Ano, hned k vám přijedu.

Čau.

Co se děje, Aleksandře? Žena mě zabije, jestli hned nepřijedu!

Buď u ní, zavolám. Ozvu se.

Dovolali jste se Nikolovi Kovačevičovi. Zanechte vzkaz, děkuji.

Čekám na místě. Proč tu ještě není?

Prosím.

Byla tu dnes Jelena?

Ne, nebyla.

Ministr policie Kovačevič dnes podal demisi.

Zesil to!

Tak zesil to, rychle!

... s ohledem na ekonomickou situaci.

Podle informací od spolehlivého zdroje jsou všichni členové vlády zaskočeni.

Očekáváme, že nový ministr policie bude jmenován brzy.

Po letech úspěšné práce jsem se rozhodl podat z osobních důvodů demisi.

Nastal čas věnovat se podnikaní.

Svému nástupci, který bude vybrán v následujících dnech...

přeji mnoho úspěchů.

Ahoj!

Co ty tady?

Přišel jsem ti říct, že Srle za tebou nepřijde.

Odskočil si na oběd k Renatovi,

a už se nevrátí.

Kdo je teď šéf?

Já.

Máš pro mě něco?

Mám, radu.

Chceš prachy?

Pak se musíš stát chalífou místo chalífy.

A... kdo je chalífa?

Ten, kdo jím byl vždycky.

ODVOLÁNA ŘEDITELKA POLICIE ZAGORKA OBRADOVIČ

Měj se!

Jsem těžce raněn, vadí mi, když někdo vejde a dělá průvan.

Jak jsi to provedl?

Jak?

Časem se to taky naučíš.

Jakmile se rozhodneš, kým jsi.

Jenže o tom nerozhoduji já, ale ty.

Tentokrát ne. Tentokrát to bude tvoje rozhodnutí.

Nikola má fůru peněz. Než obviníš Nataliju, řekni si o ně za propuštění Dejana.

Je to na tobě.

Chceš mít peníze, nebo být čestný policajt? Obojí nejde dohromady.

To já Žikovi řekl, ať ti nedává peníze, které jsi chtěl od Srleta a Nikoly.

Protože jsem věděl, že jednáš pod tlakem.

Chtěl jsem ti dát šanci všechno si ještě jednou dobře promyslet.

Když jednou vezmeš, je konec.

Jdi domů a vyspi se. A zítra mi přijď říct, jak ses rozhodl.

A ty jsi někdy vzal?

Jdi domů a prospi se.

Přijď ráno, promluvíme si.

A přines mi trochu Oljiny polívky.

Ty nemocniční blafy jsou hnus.

Jinak máma už je zase doma.

To jsi ty? Pojď dál!

Posaď se!

Není doma.

Nedáš si trochu... polívky? Ohřeju ji.

Ne, nemůžu.

Musíš jíst! Musíš, jsi těhotná!

Co mám dělat?

Hlavně se nesmíš trápit! Nesmíš, kvůli malému.

A co máš dělat?

Bojovat!

Bojuj! O lásku se může bojovat všemi prostředky!

Ještě není pozdě.

Pomůžu ti.

Co je ti?

Nic.

Jak to, nic?

Vypadáš, jako by se ti zhroutil svět.

Máš mě přečteného.

Protože tě miluji.

A neumím si život bez tebe představit.

Ani nemusíš.

Skončil jsem s ní.

Jak to myslíš?

Zradila mě.

Pokaždé mě zradí.

A ty jsi byla při mně.

Vždycky jsi byla při mně a riskovala.

Uznám otcovství, ale...

Chci být s tebou.

Chci s tebou mít děti.

Naše děti.

Všechno ostatní je... nic.

Lež.

Lež...

A co jiného se ještě stalo?

Řekni, co je s tebou?

No ne! Biba Legenda!

- Ahoj, Bibenko moje! - Čauky, čauky!

- Jak se máš? - Dobře, a ty? - Můj bratr...

- Těší mě. - ... a jeho děvčátka.

- Biba, a tohle je... - Sanja.

- Sanja! - Dobrý večer. - Pamatuješ...

- Ale že jsme toho včera vypili, viď Sanjo? - To jo. - Hrůza...

- Jak se máš? - Dobře, a ty?

Nezírej na tu Bibu Estrádu.

Přines nám něco k pití.

Tak co se ještě stalo?

- Co je? - Tak jí to zvedni! Já jdu stejně domů.

Baví mě, když se zlobíš!

To není ona.

To je Mirko, vidíš?

Pořád mi něco píše...

Tak si vyliž prdel, pitomče!

Bez brýlí jsi moc hezká.

Neodbíhej od tématu.

Proč jsi mu to nevzal?

Kde je?

- Hlídá Nataliji. - Proč?

Já myslela, že jste s tím skončili.

- Vím, že pustili Marjanoviče. - Neskončili jsme.

Mirko je u ní a...

čeká až mu zavolám, jestli ji má zatknout nebo ne.

A já sedím tady a...

Nevím, proč jsem mu ještě nevolal.

I když...

Vím...

Mám nahrané Dejanovo přiznání, že zabil Milicu a...

Chtěl jsem tím vydírat Nikolu Kovačeviče, jeho biologického otce.

Chtěl jsem peníze.

Velké peníze.

Nechápu proč bys to dělal?

Netočí se snad všechno kolem peněz?

Není všechno o penězích?

Není i to čím jsme prošli o penězích?

Vidíš, mě nezajímají.

Ani trochu.

A netuším, proč tebe najednou ano.

Já vím...

Vím, že máš dilema.

Marjanovič nás všechny podrazil.

Nechal, ať si myslím, že jsem samostatný a tahal za nitky.

A dělá to i teď.

Je z něj ředitel policie.

Nikolu Kovačeviče odvolali nebo dal demisi, to není podstatné.

Za vším je Marjanovič.

A on mi bude říkat, ať se rozhodnu.

Já.

No a...

Jak ses rozhodl?

Ještě nijak.

Opravdu potřebuješ dospět.

Nikdy jsi mi neříkal o svém otci.

Vlastně ano, ale jenom když jsi byl opilý.

Nemusíš říkat nic.

Taky nemám tátu.

A vím, jak to bolí.

Tak o tom mlčíš a namlouváš si, že je to tak lepší.

Tvůj táta zemřel ve službě, protože věřil ve spravedlnost.

A v tebe.

A ty máš dilema!

Jak vůbec můžeš mít dilema?

Už ho nemám.

Už ne.

Mirko?

Kde sakra jseš? Proč neodpovídáš?

Našli Srleta, je mrtvej. Zoran mě chtěl na místě činu.

Řek jsem ať si trhne.

Zatkni paní ex-Despotovič.

S radostí!

A je to!

Jsem na tebe hrdá!

Opravdu?

Ano.

Opravdu?

Opravdu.

Šípková Růženko, budíček!

Haló, Růženko!

Přijel princ na bílém koni!

- Odveze tě na zámek! - Děkuju!

Tak šup!

Vstávat, honem, vyskoč!

Pojďme!

Ty jsi mazel! Šup!

Tak šup!

Hezky ťapeme! To je ono! Pomaloučku!

A teď se něco zeptám já.

Ptej se.

Vezmeš si mě?

Vezmu!

Opravdu?

Bude to na věky věků!

Stejně chci!

A pořídíme si hned děti?

Ano.

- No tak, co tomu řeknou lidi? - Ať si políbí!

Žare!

Přines nám pití! Nalej i sobě! Nalej všem, i Estrádě! Budu se ženit!

- Vážně?! - Gratuluju!

Dáme si tu naši, Bibo, "Oženil se jezevec"!

Hodně štěstí, děvče!

Nevěsto!

Na zdraví, nevěsto!

Na zdraví!

Na zdraví! Hodně štěstí, zdraví!

Nalej ještě!

- Promiňte, mohu si s vámi udělat selfie? - Samozřejmě!

Ale sundej si tu kšiltovku!

Co je to dneska za módu?

Vyletí ptáček!

... oženil bych se já...

Jeleno!

Ne, ne...

Miláčku!

Zavolej rychlou, Žare!

Chyť se mě lásko!

Pořádně si na to tlač!

Žare, volej záchranku!

Drž si to, lásko!

Nespinkej! Koukej na mě!

Koukej na mě!

Ještě chvíli a jsme tam. Postarají se o tebe. Všechno bude OK.

No tak!

No tak, lásko! Nesmíš spát!

Honem, rychle! Rychle, Rychle!

- Rychle! - Miláčku...

Nespi, miláčku! Lásko, nesmíš spát!

Bude to v pořádku!

Bude to v pořádku, uvidíš!

- Všechno bude... Hlavně nespi! - Dál už nesmíte! - Rychle, rychle!

Kam mě to vedeš?

- Kam mě to vedeš? - Nech se překvapit! - Proč jsem tady? Já nechci! Pomoc!

Pomoc! Co to děláte? Vrazi! Fašisti jedni!

- Zavolej mi advokáta! - Já chci taky advokáta!

Střelba v baru, byl tam inspektor Jakovljevič.

Zavolej mi advokáta, 217900404, Tomaševič! Volej, je to tvoje povinnost!

- Vykouřím tě! - To už udělala moje žena. - Hned ho zavolej!

Zavolej mi advokáta! Jsou na to zákony! Jseš slepej? Vidíš, co mi udělal?

Bil vás za to, že jste se přiznala?

Mlátil mě pořád. Tak zavolej toho advokáta! Je to tvoje povinnost!

No, Mirko?

Ne, jsem v pořádku...

Jelena byla...

těžce raněna, bojuje o život.

Ne, jdi tam.

Ne, jdi tam. Zavolám později. Ahoj.

Hej! Promiňte!

Víte něco?

- Bohužel, ještě nic. - Jak to, že ne... - Uklidněte se! Hlavně se uklidněte!

Promiňte!

- Náčelník, co byl v apartmánu... Kde je? - Nevím.

Kde sakra jsi, Marjanoviči?

KONEC PRVNÍ ŘADY

* * *

www.titulky.com