Afrikaans
Akan
Albanian
Amharic
Armenian
Azerbaijani
Basque
Belarusian
Bemba
Bengali
Bihari
Bosnian
Breton
Bulgarian
Cambodian
Catalan
Cebuano
Cherokee
Chichewa
Chinese (Simplified)
Chinese (Traditional)
Corsican
Croatian
Czech
Danish
Dutch
Esperanto
Estonian
Ewe
Faroese
Filipino
Finnish
Frisian
Ga
Galician
Georgian
German
Greek
Guarani
Gujarati
Haitian Creole
Hausa
Hawaiian
Hebrew
Hindi
Hmong
Hungarian
Icelandic
Igbo
Indonesian
Interlingua
Irish
Japanese
Javanese
Kannada
Kazakh
Kinyarwanda
Kirundi
Kongo
Korean
Krio (Sierra Leone)
Kurdish
Kurdish (Soranî)
Kyrgyz
Laothian
Latin
Latvian
Lingala
Lithuanian
Lozi
Luganda
Luo
Luxembourgish
Macedonian
Malagasy
Malay
Malayalam
Maltese
Maori
Marathi
Mauritian Creole
Moldavian
Mongolian
Myanmar (Burmese)
Montenegrin
Nepali
Nigerian Pidgin
Northern Sotho
Norwegian
Norwegian (Nynorsk)
Occitan
Oriya
Oromo
Pashto
Persian
Polish
Portuguese (Brazil)
Portuguese (Portugal)
Punjabi
Quechua
Romanian
Romansh
Runyakitara
Russian
Samoan
Scots Gaelic
Serbian
Serbo-Croatian
Sesotho
Setswana
Seychellois Creole
Shona
Sindhi
Sinhalese
Slovak
Slovenian
Somali
Spanish
Sundanese
Swahili
Swedish
Tajik
Tamil
Tatar
Telugu
Thai
Tigrinya
Tonga
Tshiluba
Tumbuka
Turkish
Turkmen
Twi
Uighur
Ukrainian
Urdu
Uzbek
Vietnamese
Welsh
Wolof
Xhosa
Yiddish
Yoruba
Zulu
Pane Julian,
máte pana Rogistera na telefonu.
Mimi,
ne "pane Julien".
Je to Detierre.
Změní to spoustu věcí v tomto programu,
ale jsem tu, abych vám pomohl.
Příští středu udělám nemožné.
O víkendu se na to podívám.
Rozumím.
Nemáte zač, pane Rogistere.
Další práce na víkend.
Myslela jsem, že mě pozveš.
To není špatné.
Cože?
Řekl jsem, že to není špatné.
Co?
Nevím, kdo ten program navrhl, ale je to zábavné.
- O čem to mluví? - Netuším.
Takže zítra večer přijdeš?
Nevím jistě, kdo tam bude.
Nic jsem nesliboval.
To ale nikdo netvrdí.
Slib to dnes.
Slíbil jsi, že nám představíš svou ženu?
Ten vtip je fajn, ale rád bych dokončil svou práci.
Žádné věkové omezení neexistuje.
Chápu, že nám ji nepředstavuje.
- Jak se máš? - Bolí mě nohy.
Chodila jsem celý den.
Děkuju.
Děkuju.
Nelíbí se ti to?
Ano, líbí.
Ale není to přesně ono.
Ukázala jsem mu papír, co jsi mi
dal včera, ale už to neměl skladem.
Ale ten pán říkal, že tenhle je stejný.
Jo, je to stejný model.
Ale není to ten, co jsem chtěl.
Ten co jsem chtěl byl trochu jiný.
Ještě tam mají jiný.
Můžeš to vyměnit.
Mám pro tebe dobrou zprávu.
Událost, co ti změní život.
Nechci měnit svůj život.
Claude Juliene.
Nechci, abys byl sám až do konce svých dnů.
To se může brzy změnit.
Jo.
A až tu nebudu?
Tak co je ta událost?
Co asi?
Známost
ve velmi blízké budoucnosti
a tentokrát to bude ta pravá.
Panna.
Viděl jsem se s paní Olgou.
Byla to panna jako Viviane.
Bohužel, mami.
Od té doby, co Viviane odešla, mě žádná žena nezaujala.
Omeletu nebo makarony?
Makaróny.
Gratinované.
Pomoc!
Podívej, co mi udělali...
- Kde je klíč? - Má ho Robert.
Schovává se tam vzadu.
Roberte! Pojď sem, jestli nejsi srab.
Dej mi ten klíč.
Nemůžete hrát něco méně hloupého?
Dej mi je.
- Jsou silnější než já. - Kdybych já byl tvůj otec...
- Ta pouta jsou moje. - Tak si je vem.
Běžte!
Jestli to uděláš znovu, řeknu to tvému otci.
To je dobrý...
Nikdo tam není.
- Co děláš? - Jdu do bazénu.
- Co když se ti lidé vrátí domů? - Řekneme, že jsme klepali.
Pojď, je to skvělý!
Pojď taky!
- Tak pojď! - Tak dobře.
Pojď.
- Ještě nejsi oblečený? - Koupal jsem se.
- Máš tam někoho? - Ne.
- To auto... - Je porouchané.
- Poslal jsem je k Robertovi. - V neděli už nepracuje.
Musím dodělat něco důležitého do pondělí.
Nesu koláč, dáme si spolu kávu.
Žádná nezbyla.
To není veřejný bazén!
Rychle, vylez.
Zvonila jsem...
Když nikdo neodpovídá, tak tam nejspíš není!
Ano, většinou...
- Porouchalo se mi auto. - Nejsem mechanik.
Chtěla bych si zavolat asistenční službu...
Omlouvám se za ten bazén, nedokázali jsme odolat.
Nemáte ručník?
Koupelna je v prvním patře. Druhé dveře nalevo.
Moc rádi ji využijeme.
Ne... Nejdřív to bylo spíš jako ZZZZZ...
No právě.
Ano... Myslela jsem, že to přestane.
Ale teď to vydává takový kovový zvuk, a ani se nehne.
Přestaň! Haló?
Ano.
Ne.
Ano ano.
Dobře, dobře. Ano...
Ano, dobře.
Pane, mám žízeň!
Přijedou co nejdřív to půjde.
Děkuju.
Mohla jsi mi trošku nechat.
S bublinkami nebo bez?
Neměl byste malého panáka?
Sandemana prosím.
Díky.
To není Sandeman.
- Ty nepiješ? - Pane, chcípám žízní.
Juliette, "chcípám" se neříká.
Ano... Nemáte šťávu?
Grenadinová by nebyla?
Je neděle, obchody jsou zavřené. Je pomerančová.
Chceš ji?
Ten likér není špatný.
- Chcete další? - Ne, díky. Ne.
Nemusíte se stydět, vzhledem k tomu, kam jsme se dostali.
To je hezké, ale nechci toho zneužívat.
To bude pro vás.
Nashledanou, pane.
Podívejte se na tohle.
Poslyšte, to auto... Nejdřív to byl startér.
Pok těsnění hlavy válců. Teď díra v pístu.
Nedokáží to teď opravit.
A navíc nejsem členkou asistenční služby. Musím
se u nich zaregistrovat. S takovou částkou jsem nepočítala.
- Kolik? - 3000...
Děkuji, jste moc milý.
Když mi dáte číslo účtu, zítra vám pošlu peníze.
- 047... - Dojdu si pro tužku.
Ne, zajděte zítra na poštu. Proveďte převod
na jméno Detierre, 19 rue de I'Église.
Detierre... 19 rue de I'Eglise...
Mám to.
Děkujeme, pane.
"To jsem já, Charlotte. Juliettina máma."
Haló? Haló? Mluvím s Detierrem?
Ano, poslouchám.
Ach, tady jste... Juliette už by měla být v posteli.
Ale nedokáže přestat plakat.
- "Za to mohu já?" - Bez plyšového medvídka neusne.
Asi jsem ho zapomněla v autě. Nemůžete se podívat?
A klíč?
Můžete mi ho přivést?
Nikdy nezamykám. Kdyby ho ukradli, moc si nepomohou.
Nezavěšujte, podívám se.
Haló? Ano, medvídek byl opravdu v autě.
Počkejte... Juliette s vámi chce mluvit.
Pane, nenechávejte ho samotného v autě.
Držím ho v náručí.
Musíte ho uložit, přikrýt. Přes den je teplo,
...ale noci jsou chladné.
Tak a teď půjdeš pěkně spát.
Nashle, předám vás zase mamince.
Máte autoritu.
Ano...
Jezdíte někdy do Bruselu?
5x týdně.
Dobře, protože ta malá bez plyšového medvídka...
Bydlím na 33 rue de I'Esperance. Jsem Charlotte Delcourt.
Charlotte Delcourt, 33 rue de I'Espérance.
V sobotu večer jsme tě neviděli...
Řekni...
No z kolébek je brát nemůžeš.
Jak stará je ta slečna?
Možná jsme až přehnaně vtipní.
Do tvého soukromého života
nám nic není. Ale jsi s námi 8 hodin denně.
5x týdně. A do důchodu máš ještě daleko.
Nic zvláštního se neděje. Jsem single a jsem na to hrdý.
Ta slečna je moje matka.
Takže je mi líto...
Nechal jsi nás v domněnce,
že jsi ženatý.
Tak nás zajímalo, proč skrýváš svou ženu.
Je to trochu i tvoje chyba, ne?
- Mám teplotu? - Ne ne...
- Jak moc? - 37.3.
S vámi je to vždy přes 37. Když vás vidím,
dostávám z toho horečku.
Jste v pořádku, doktore?
- Měl jste stolici? - Samozřejmě.
- Chlapák jako já! - Nebyl jste 3 dny.
Když se o mě stará ta tlustá černoška,
s tím svým obličejem... nemůžu mít zácpu.
Jo jo...
Jsme tu od toho, abychom je léčili, ne zabíjeli.
Plíce neodejdou první. Když jim to pomáhá...
Jsme v nemocnici. Tohle nemůžu tolerovat...
Než mi budeš něco vyčítat, dokonči si alespoň stáž.
Když tu není Dr. Rolin, zodpovídám za čtyřku. To víš.
OK, běž do toho. Nahlaš mě. Do toho...
Je mi líto, vaše držáky čepelí ještě nedorazily.
Moje držáky čepelí?
Objednal jsi je přeci pro vrtulník?
Ano, ano... Ne, chtěl bych plyšového medvídka.
- Plyšový medvídek... - Ano.
- Pro jak staré dítě? - 8 nebo 9 let.
Tenhle je moc pěkný.
Mám tu další model. Podívejte, není špatný.
Chtěl bych toho modrého.
To není můj medvídek.
Můj je modrý s bílýma ušima.
Tenhle je moc velký. Kde je můj medvídek?
Zapomněl jsem na něj, koupil jsem ti jiného.
To nevadí, přineseš mi ho příště.
- Příště? - Ano, až se pro něj vrátíš.
Už ho nemám... Koupil jsem ti jiného.
Právě jsi řekl, že jsi ho zapomněl.
Vyhodil jsem ho do koše.
Nikdo mě nemá rád.
Jsi moc rozmazlená.
Jak to můžeš vědět? Neznáš mě.
Teď máš jiného plyšového medvídka.
Přesně tak, je jiný. Když tomu nerozumíš...
Odcházíš? Jsem sama, nudím se.
- Pojď se podívat na plyšáky. - Už se nezlobíš?
Nechává tě maminka často samotnou?
Nemá vždycky čas se o mě starat.
Tátu jsem nikdy neviděla. Přijede, až bude mít míň práce.
Pojď se podívat.
Který se ti líbí?
Ta opice.
Ano, tu mám ráda. Ale radši mám toho, cos ho vyhodil.
Ty nemáš knihovnu?
- Jean-Claude mi ji vyrobí... - Kdo to je?
Mamin přítel. Ale neumí ani vyměnit prdlou žárovku.
- Neříkej "prdlou". - A co tedy?
Děda vždycky říká, že "prdla žárovka".
Opatrně, ta postel je rozbitá, nevidíš?
Necháš si to auto opravit?
Budu muset. V té loterii jsem nevyhrála.
Příležitost vždycky nese riziko.
- Ty nemáš dítě. - Najdi si vedlejšák.
- Na to nemám čas. - Některý jsou dobře placený,
a zaberou málo času. Dala jsem si inzerát.
Musíš se umět trochu prodat.
- Voyeur... - Počkám v autě.
Už jdu.
Co myslíš tím "umět se trochu prodat"?
Nechala jsem se fotit... umělecky.
To je pěkné, ale některým umělcům je lepší se vyhnout.
Malí fotografové, kteří potřebují inspiraci,
nejsou Casanové!
Mireille!
Kéž by byli Casanové!
Podívej.
9 z 10... To je dobré.
Ještě musím udělat matematiku. Pomůžeš mi?
- Máš někde svůj stůl? - Ne.
A co když jsou tu lidé?
Neposlouchám, co říkají.
To je Jean Claude.
Tohle je ten gentleman, co mi včera pomohl.
- Ahoj. - Ahoj.
- Na poště jsem nebyla. - Není to naléhavé.
- Chcete něco k pití? - Ne, chystal jsem se odejít.
Chtěl jsi se mnou dělat domácí úkol.
- To je život, ne vše co chceš... - Nemusíte odcházet.
Mám schůzku.
- Nashledanou. - Nashledanou.
Pane... Ten medvídek, i když to není ten můj,
stejně se mi líbí.
- Pamatuješ si Marcela? - Malé brýle a čepice?
- A Nathalii, pamatuješ? - Ne.
Marcelova dcera.
Hrával sis s ní, když byla malá, to byl táta ještě naživu.
Jednou zazvonil zvonek, jdu otevřít.
A co nevidím? Nathalie.
Prodává věci od Avon.
Víš, krémy, kosmetické produkty.
Jelikož nenosím make-up...
Stala se z ní krásná žena. Měl bys ji vidět.
Je milá.
V životě neměla moc štěstí.
Dost se styděla... Nechtěla jsem ji nutit mluvit...
Jaké znamení?
Nathalie?
Ona je to, o čem tu mluvíme.
Věř mi... je to panna...
Paní Olga ti řekla o schůzce. Osud nejde vnutit.
S tebou, osud...
může trvat dlouho. Nathalie není Viviane.
Viviane myslela jen na zábavu. Recepce, všechny ty věci...
Kvůli ní jsi takový.
Co pro tebe udělala?
Chtěl jsi mít děti... Bála se o svou postavu.
A ten úklid... Drhnout teflon nožem!
Zajímalo by mě, co ji naučila její matka.
Brambory neloupala,
bála se o nehty.
Nechci tě ranit. Viviane byla první a poslední.
- To jsi dělal sám? - S mojí F1.
- Je to 24 x 36? - Ano, je to 24 x 36.
S takovou holkou je snadné dělat dobré fotky.
První bod programu: organizace výstavy.
Přál bych si, abychom se s tím trochu pohnuli.
- Neodpírej příteli tu adresu. - Jakou adresu?
Nebreč...
...že se trochu posuneme.
Datum.
- Konec září jako loni. - Fungovalo to.
- ...neměnil bych to. - Žádné námitky?
Rychle vyřízeno, perfektní. Malé "b"... Téma.
Obrázky z dovolené.
Fotky z dovolené na výstavu?
- Proč ne? - Souhlasím s Reném.
Dobře, téma...
Tématem by mohlo být... třeba dětství.
Umožňuje nám to jít ven
- ...rodinné fotografie. - Další návrhy?
Budou i další výstavy.
A dětství je krásné téma.
Co budu dělat se svými akty?
- Nech si je na příští rok. - Máš nějaké návrhy?
Ne... Půjdu o prázdninách obtěžovat děti.
Dobrý večer, drahoušku. Jak se máš?
A tady je ta nejkrásnější!
- Ahoj, jak se máš? - Pojď se podívat, co pro tebe mám.
- Skvělý! Králičí medvídek! - Co říkáme babičce?
- Díky, babičko. - Nedostanu pusu?
- Ahoj zlatíčko. - Teto...
- I tobě díky, dědo. - Děkuji.
- Nedostanu pusu? -Už jsi jednu dostal.
Chci ještě jednu!
- Pojď, jdeme. - Bavte se.
- Především žádné nesmysly. - Ale ne.
- Jaký nesmysly? - Vím já?
Hej! Je tam auto.
Ale prosím tě. Je tam dost místa.
Promiňte, mohl byste si sednout k menšímu stolu?
Prosím.
- Čemu se smějete? - Ničemu...
- Účet, prosím. - Jistě, madam.
Mohla byste mi poradit. Menu bez brýlí...
- ...to je čínština. - Aha... co stehno mořského vlka...
se sladkou paprikou?
- To je skvělý nápad. - Ne, toho budete litovat.
Je to pravda, co říká vaše přítelkyně?
Je to možný.
Já vám tedy řeknu, že tomu nevěřím.
Jsem pojišťovák a to je práce, která vyžaduje
hodně psychologie.
A poznávám u toho hodně lidi. Ano...
Čím se živíte?
By mě zajímalo.
Moc se mi líbí váš humor... a pak vaše upřímnost.
Ženské slovo není vždy upřímné...
To ne... Prožil jsem s ženami mnohá zklamání.
Neskrývám to.
Ale stejně vím, jak rozpoznat upřímnou ženu...
Aha... A co to je pro vás upřímná žena?
To je otázka... Nevím... Prostě to poznáte.
Tady je váš účet. Už jste si vybral?
Ano. Na radu této paní,
si dám stehno z mořského vlka ve sladké paprice.
Dobrá volba.
Odpusťte mi upřímnost, ale s vámi by se člověk nudil.
To byste se divil.
Máte chvilku? Mohl bych vám nabídnout trochu likéru.
Je mi líto, ale jsme pozváni k přátelům.
Hezký večer a užijte si večeři.
Můžu vám někam zavolat?
- Ne. - Ano. 644-00-89.
Po kom se mám ptát?
Mireille...
Jak hezké, že myslíš na své přátele!
To nebylo pěkné! Co je to s tebou?
- Chceš tančit? - Ne.
Je milý, proč odmítáš?
Prozatím trávím...
A taky toho mám dost. Jsem naštvaná...
Když máš dítě, jsi ve všem v nevýhodě.
- Štve mě to. - Jak, v nevýhodě?
Otcovské cítění neběhá po ulicích.
S Jean-Claudem je konec?
Chce se mnou jen sex.
Už to stačilo.
Vždycky si vybíráš problémové chlapy.
- Všichni mají problémy. - Poslouchej!
Ten chlap si myslel, že jeho byt je mešita. Musela jsem odejít.
- ...boty nechával před vchodem. - To nemůže být pravda.
Nedávno jsem potkala chlapa... Úžasnýho...
Povídej.
- Už jsem ti to říkala. - Mluvila jsi jen o poruše.
A že má bázén je požehnání.
Protože má bazén? Chodíš s hezkými lidmi.
Ach ano... měla bys ten bazén vidět!
Přísahám...
- Chceš tančit? - Ale ano.
Portské.
- To jsem já! - "To mi moc nepomohlo."
- Nevíte? - "Absolutně ne."
Hlas ale neměním. Ne jako vy.
Nesnažím se měnit hlas.
- Jste v pořádku, Mireille? - "Ano."
V telefonu zníte jinak.
- Kdo jste? - "Marcel Bideau."
Voláte kvůli focení?
Focení? Focení...
- "Kdy?" - Kdyby to šlo dnes odpoledne...
Mám schůzku v 16:00. Tak co ve 14:00?
Nebudu mít moc času, ale stejně...
- "Hodina a půl vám nestačí?" - Je to lepší než nic.
Vypadá jako opravdický. Jak lítá?
- Je na dálkové ovládání. - Můžu to zkusit?
Je to moc těžké. Způsobila bys nehodu.
Ani kdybych byla tvoje dítě, tak bych nemohla?
- Mohla bys dělat nepohyblivé. - Nechci dělat nepohyblivé.
Tady je 3000 franků. Máma je v autě.
Bolí ji hlava... Nevím co má dnes,
tak pro jistotu...
Mami, pojď se podívat!
- Už nebudeš lítat? - Ne, dnes ne.
Mami... Lítá jako opravdický!
- Máš i nějaké jiné? - Ano.
- Mohla bych je vidět? - Ne, jdeme k babičce na čtvrtou.
- Zase budu spát u ní? - Ano.
Tušila jsem, že Jean-Claude dnes večer ještě přijde.
Jsdeš s ním radši sama...
No tak, běž se podívat na vrtulníky...
Tady.
- Teda to je pěkné. Létá? - Ještě nemá motor.
A vrtuli.
Tady je další vrtulník! Ještě hezčí.
Zdá se ti hezčí? Nedotýkat, není hotový.
A tady lodě!
- Líbí se ti? - Ano.
- Která se ti líbí nejvíc? - Tahle.
- Dám ti jí. - Děkuji.
Podívej, mami. Dostala jsem loď.
Měl jsi tam jít.
V domě toho pána je spousta hraček!
Mohl bych s Juliette udělat nějaké fotky?
- Se mnou? - Ano.
Ano mami! Pak přijdu k babičce. Přísahám.
Přines si fotoaparát.
Na portréty preferuji umělé světlo.
- Kam půjdeme? - Do mého studia.
Pojď, mami.
Vteřinku.
Hotovo.
- Už? - Ano.
- Kdy je uvidím? - Za 2 nebo 3 dny.
Ale zítra jedu na prázdniny k moři.
Jedeš k moři... Tak mi dej adresu.
- Ano, mami. Dáme mu jí. - Hotel Bristol, Blankenberge.
Tak jdeme.
Děkuju.
- Pane Bideau? - To jsem já...
- Studio je tady? - Je tady, ano.
- Mohu použít toaletu? - Samozřejmě.
Je hned tady.
Nemáte koupelnu?
Koupelnu... ne, madam...
Pracujete za denního světla?
Prosím?
Pracujete za denního světla?
- Jak si přejete. - To je ale váš problém.
- Mohu zatáhnout závěsy. - Tak si pospěšte.
- Mám schůzku v 16:00. - Ano.
Budete mít dostatek světla?
Děláte černobílé?
- Ano. - Nic o tom nevím.
Ale u barevných je problém s teplotou.
Samozřejmě. Můžu to vypnout, jestli chcete.
Vypnout? Pracujete s bleskem?
Proč ne?
Tak začneme, mám schůzku v 16:00.
Na co čekáte? Vezměte si fotoaparát.
Ach ne!
Jsem tu jen kvůli focení, nic jiného!
- Madam Delcourt odešla. - Dejte jí tohle.
Dobře, pane.
Máte volné pokoje? Pro mě.
Jedna osoba... 15, ale jen na 3 dny.
- Jen jednu noc. - Vaše jméno?
- Detierre. - Děkuji pane.
Číslo 9, prosím.
- Tady. - Děkuji.
Něco tu pro vás mám.
Co je to, mami?
Podívej...
Jsou krásné, co?
To je milé, že nám je hned poslal.
- Není tam žádné razítko... - Předal je osobně.
Monsieur Detierre... Pokoj 15.
- Pan Detierre? - Ano.
Pojďme mu poděkovat.
To stačí...
Děkuju za fotky.
- Líbí se ti? - Ano.
Když jsem ti dávala adresu nic jsi neřekl.
- Co jsem měl řict? - Že tu jsi taky na dovolené.
Jen projíždím.
Co ty fotky? Slíbil jsi, že je pošleš, ne že je přivezeš.
Tak mi je vraťte, pošlu vám je.
Děláš se mnou fotky?
- Jsou hotové. - Myslím nové.
- Něco jsem vyfotil na pláži. - Kdy je uvidím?
Za pár dní. Pošlu ti je.
Pojď, dáme si vanu.
Nesnáším sůl na pokožce.
Měj se hezky.
- Užijte si prázdniny. - Nezapomeň na ty fotky.
Nezapomenu.
Zase jsi se mnou ve vaně...
Taky mám sůl na kůži.
Ano, to tě omlouvá...
Přestaň...
Počkej.
Co se děje? Nejde s tím hnout.
Je to zablokovaný.
Jdi zavolat na recepci.
Co zavolat toho pána s fotkama?
Nepotřebuju telefon. Bude to rychlejší.
Pospěš si!
Haló, přetéká nám voda!
- Jaká voda? - Ve vaně!
Tak...
Někdy se muž hodí...
Jsi lepší než asistenční služba.
Opravuji lépe, nebo přijíždím rychleji?
Obojí.
Máte s námi opravdu smůlu!
Můj horoskop právě teď není zrovna oslnivý.
Přestaň!
Sakra!
Furt máš žízeň? Chtěla bych vzít Filou na procházku...
Ano, hned přijdu...
Ahoj, nechtěl bys jít se mnou?
Dokončuji svůj dezert... Co se děje?
Koupelna je stále zaplavená?
Ne, ale máma ano. Sedí v baru už hodinu.
A co já s tím?
Ty jsi muž, já jsem jen malá holka...
Mami?
Ach! Tady je ten instalatér prozřetelnosti...
Dáš si něco
- ...k pití? - Rajčatový džus.
Rajčatový džus?
Nikdy alkohol.
Místo etikety dáme obrázek tvojí máminky...
Co vlastně hledáš?
Ty fotky doma... a dnes odpoledne, na pláži...
Následuješ nás všude. Důkaz: jsi stále tady.
Děláme výstavu pro fotoklub. A tvoje dcera je
fotogenická...
Aha, amatérský fotograf?
Takže jsi necestoval 100 km jen kvůli nasazení...
Cokoliv muž dělá, dělá vždy jen kvůli sobě.
Nemáš o mužích pěkné mínění.
A ty, máš o ženách dobré mínění?
Ano, miluješ je, tím jsem si jistá,
ale jen na fotkách, že?
Na určitém druhu fotek, samozřejmě...
Bohužel, jsem dobře informována.
- Jaký druh fotek? - Umělecká fotografie...
To tvoje studio tam, také pěkně vybavené,
projektor a ty ostatní věci...
"Postav se rovně, skloň se..."
"Dej ruce v bok, vypni hrudník..."
Ach ano... nejsem hloupá.
Spojuješ své potěšení a umělecké emoce.
Nemusíš se celý život vázat na jeden model...
Focení skončilo? Vyhodit!
Proto preferuji zátiší.
Jsi opravdu děsivý...
- Pojď už, mami! - Už jdu.
Od teď prosím, přestaň považovat mou dceru
za své zátiší.
Pojď, vezmeme Filou na procházku.
Ne, jdu spát.
Mám prázdniny!
Jsem unavená, Juliette.
Nemůžu za to, že Jean-Claude nepřišel.
Měl bys jít do postele.
Slyšíš, co říká tvůj anděl strážný?
No tak...
Mohl bys mi pomoct!
Nech mě, fotografe!
Odkud jedeš?
Potřeboval jsem se nadechnout, byl jsem u moře.
Nadechnout? Není tady kolem dost vzduchu?
Takhle zmizet!
Nespala jsem celou noc.
Potkal jsi někoho...
- Nic před tebou nezatajím. - Povídej!
- Bude se ti zdát mladá. - Kolik jí je?
- 9 let. - Idiote!
Pojď dál, je tu někdo, kdo se na tebe moc těší...
- Ano? - Nathalie.
Prodává kosmetiku? Pleťovou masku nepoužívám!
Pojď jí alespoň pozdravit! Neubližuj mi takhle.
Ahoj, Juliene.
Poznáváš ji?
Neviděl jsem ji 25 let. Hodně se změnila.
Posaď se, Nathalie.
A ty, nestůj tu jako kůl!
- Mám tu likér pro ženy... - Ne, nikdy nepiju.
Ne, likér pro ženy si nedám.
- Udělám kávu. - Mohu vám pomoci?
Ne, zůstaň.
Tvá máma mi řekla, že pracuješ a počítači.
Ano. Vy prodáváte produkty Avon?
Ano.
Tvá matka mi ukázala dům, je moc krásný!
Děkuji.
A to jsi všechno dělal sám?
Mnoho věcí.
A bazén, není příliš náročný na údržbu?
Ani ne.
To je dobře, když se moc nepoužívá...
Jsi panna?
- Jaké máš znamení zvěrokruhu? - Ach!
Štír.
Mami, Nathalie není panna?
Je štír, ještě lepší doplňkové znamení Býka.
Poslouchni si to...
Tvá matka mi už předtím přečetla horoskop.
Srdce: náklad příslibu se
objeví se na vašem sentimentálním horizontu.
To ti moc přeju, Nathalie.
Je to tvůj, co čtu.
Výhody budete pociťovat po dlouhou dobu.
Zdraví: starejte se o sebe, místo abyste truchlili.
Společenský život: jděte rovnou k věci,
Lidé kolem vás vám poskytnou účinnou pomoc.
Teď Nathalie.
Srdce: malé emocionální problémy, které lze snadno vyřešit.
Býk na tebe dohlíží.
Zdraví: morálka a fyzička jsou na tom obdivuhodně dobře.
Společenský život: situace se teď zdá být zablokována.
Ale nenechte se odradit. Budou vám nabídnuty velké radosti
mužem, který se stále bojí tvé hloubky, tvé pevnosti.
Naše rada: držte se kormidla
a neutápějte lidi v záplavě slov.
V mém pokoji to bude dobrý.
Vidíš, teto... Julien je milý.
Zbytečně jsi mi bránila, abych mu volala.
Příští pondělí nastupuju do 4. třídy.
Takže, pane Gasparde, brzy připraven na maraton?
Ach, vy jste nejlepší!
- To říkáte všem. - Přísahám, že to není pravda.
Těm včera jsem to neřekl. Dali mi zabrat!
- Co se stalo? - La Noire je divoška!
Vyčítala mi, že jsem zvonil opakovaně. Ale já trpěl bolestí!
Ale dnes je vše v pořádku.
Doufal jsem, že tu budete vy!
Taky mám právo si vzít dovolenou!
Ano, zasloužíte si to!
Pane Bertrande, můžete na chvilku?
To je ta milá, víš!
- Nechcete mě zmasakrovat? - Ano, přesně to udělám.
Vyhrňte si košili.
Připravím vás na zítřejší ráno.
Jsem připraven.
To je dobře, máte morálku.
Oh, promiňte.
- Promiňte. - Moje morálka dostává ránu...
Oh, přišly posily!
Bude to jen vteřinka.
- To je škoda... - No tak...
Přijdeš mi pak pomoct na 412-ku?
Dobře, jsem hotová.
Teď to máte jak dětskou prdelku.
Dobrý den, pane doktore. Mám se té operace bát?
Ne, jen malé bodnutí a pak už nic neucítíte.
- Máte strach? - Ne ne!
Ale je to poprvé, co jdu na operaci, takže...
No...
Tak dnes večer v 8?
- Dnes v noci nejsem volná. - Mohla by ses uvolnit...
To říkáš ty mně?
- Čekala jsem na tebe u moře. - Vysvětlil jsem ti...
Promluvíme si o tom večer. Zvu tě do Šanghaje.
Budeš si tu Pekingskou kachnu muset sníst sám.
Pojď se podívat.
Teď si můžu uklidit všechny své knihy.
Kolik ti dlužím?
Doufám, že vyhraju 1. cenu
s fotkami té malé.
Je to dárek.
Proč to pro ni všechno děláš?
Abych pochopila, že se o ni neumím postarat?
Ale ne. Tohle je mužská práce. A pak, Jean-Claude...
S Jean-Claudem je vše v pořádku!
Neboj se, běž.
Je jen unavená, to je vše.
Ano?
Tady Francois.
Francois?
Chtěl jsem ti napsat... ale nakonec ti volám.
- Poslouchám. - Jsem v Bruselu.
Co děláš v Bruselu?
V Nice je ošklivé počasí.
Žalostný konec sezóny.
A Juliette?
Juliette je v pořádku.
Kdo to je, mami?
- Kdo je to? - Francois.
- Kam jdeš, Juliette? - Do parku.
- Nechoď daleko. - Ne.
To je šílený, jak je velká!
- Kolik ti je let? - 9.
Oh! A to už jezdíš sama autobusem?
- Už dlouho. - Opravdu?
- Jedeš za maminkou? - Ne za maminkou, za přítelem.
- Za přítelem? Za malým klukem? - Ano.
Au!
Už mě to štve, nikdo mě nemá rád!
Můj vrtulník!
Ach ne! Ne!
Jsem mořský koník!
Malá a ošklivá!
Ach, jak je ten život krutý!
Život by byl mnohem lepší
kdyby máma a táta byli žraloci!
Ty ještě nejsi oblečený?
Spadl jsem do bazénu.
To snad není pravda!
- Dobrý den, madam. - Co je to?
- Holčička. - Jmenuji se Juliette.
Snad mi nechceš říct, že jsi to myslel vážně?
- Co, to focení? - Focení?
Přijel za mnou k moři, a fotil mě.
Měl by ses léčit. Opravdu to potřebuješ!
- Kdo je to? - To je moje matka.
- Proč se zlobí? - Nevím.
Ne. To až potom mě napadlo jít k němu.
Ne, slibuju. Ano, počkám tu na tebe.
Počkej, zeptám se ho.
Ano, chce.
Ne, ne! Ano, papa.
Nevadilo by ti, kdyby mě máma vyzvedla až večer?
Nevadilo.
Aby mohla být s nějakým gentlemanem...
Můžeš jí říct, aby tě vyzvedla večer.
Už se stalo, řekla jsem jí to...
- Tak proč se ptáš? - Protože jsi milý...
Jsem milý...
Nikdo tam není.
Asi je stále rozbitý.
- Kolik je hodin? - Je pozdě.
Chytíš mě?
Pojď, pojď.
Nedostal jsi mě!
Jak to myslíš? Podívej!
Podívej, ty malá žížalo!
Tak pojď, zkus mě chytit.
Co takhle hrát "ano a ne"?
Hrát "ano a ne"? Co to je?
Prostě říkáš, co chceš, kromě "ano" nebo "ne".
- Otravuju tě, viď? - Ne.
Už jsi prohrál!
Prohrál jsi!
- Do kolika umíš počítat? - Do nekonečna.
- Co je nekonečno? - Nepřestáváš počítat.
- To se dá počítat pořád? - Ano.
To není možný! Musí se to dát zastavit.
Je to možné. Když dosáhneš nejvyššího čísla,
Přičteš jedničku, a pak další jedničku, až do nekonečna.
Takže můžeš počítat pořád.
- Až do tvé smrti? - Ano.
Dokonce do mé smrti?
Dokonce dokud obchody nepřestanou otevírat?
Tak a teď do postele!
- No tak! - Jistě, veliteli!
Jsi u mě doma, tak musíš poslouchat!
Ano, pane!
- Kde budeš spát ty? - Ve své posteli.
- Ale kde máš postel? - V svém pokoji, samozřejmě.
Ano, ale kde je tvůj pokoj?
Aha... dolů po schodech.
Ty máš tak velkou postel!
- To je jen pro tebe? - Tobě se nechce spát?
Ano chce. Ale tady. Ty si lehneš vedle mě.
- V žádném případě! - Proč?
- To se nestane. - Samozřejmě, že stane!
Nikdy nekoukáš na televizi!
Ne muž s malou holčičkou.
Malá holčička není sprostější než dáma!
Něco ti vysvětlím.
Chci jít spát do malé postele.
Ale nejdřív, se budeme milovat.
Miláčku...
Je bylo hezké, nemyslíš?
Teď jdu spát. Vidíš, když něco slíbím...
Počkej, mám pro tebe dárek.
Ten je krásný!
Teď mám s kým spát, nebudu sama.
Dobrý večer, pane.
Přemýšlej o tom. Ne moc dlouho, doufám.
Ne moc dlouho...
Zmizíš na léta.
A já, nemám přemýšlet moc dlouho...
Ty jsi teď volný. Je to pro tebe snadné.
Volná, to jsi ty taky.
A Juliette?
Charlotte, já vím, nemám žádnou omluvu.
Ale pro mě to není taky jednoduché.
Hotelu v Nice se daří.
Tady, všechno by se muselo předělat.
Juliette spí.
To doufám, v tuto hodinu. Kde je?
Uložil jsem ji do postele.
Když jde o hlídání dětí, dá se na tebe spolehnout.
Neměl bys nějaký malý vyprošťovák?
Ploché, nebo šumivé?
Nechybí ti humor, na učitele morálky.
Zapadne mi do břicha jako olovo...
Jak ploché, tak šumivé.
Změnil jsi značku?
Tvoje chyba...
Stalo se ti někdy, že jsi miloval ženu?
Už jsi někdy miloval ženu? Odpověz!
Jsou 2 hodiny ráno, je trochu pozdě na rozhovor o minulosti.
Co kdybys miloval ženu...
Kdybys s ní měl dítě...
Kdybys s ní měl dítě...
...dokázal bys na ní na roky zapomenout?
Nemyslím si.
Nevěřím ti.
Musím udělat velké rozhodnutí:
Žít v Nice, nebo nežít v Nice.
Samozřejmě, klima je tu jiné.
To není otázka klimatu...
Oh! A pak, tobě je úplně šumák, co říkám!
Kde je Juliette?
Spí. Bylo by rozumné...
Rozumné? Kdybych byla požádána, abych o tobě napsala,
řekla bych, že jsi rozumný muž. Ale já rozhoduji
o tom, co je pro mou dceru rozumné a co ne! Kde je?
Takhle nemůžeš řídit.
Hledáš něco?
Oh, vzbudila jsem tě...
Nespal jsem.
Mé hrdlo je jako kněžský klobouk.
Měla jsem přítele, co to říkal. Kdykoli měl žízeň.
Plánoval se vyzpovídat u Sandemana?
Vůbec, pil mléko.
Nevím, jestli je to tím venkovským vzduchem,
ale já chci mléko.
Jsme otravní, já a Juliette, nemyslíš?
Jedna ti zabere postel, druhá pohovku...
Ne.
Když budeš hodný, půjdu si gauč.
- Nejsem hodný. - Oh, nemůžu usnout...
Na pohovce spolu nebudeme...
Proč ne?
Pozvání do vlastního obývacího pokoje by bylo hloupé odmítnout.
Je pravda, že jsem nebyla schopná řídit. Děkuji za postel.
Třeba se ti zlepší mínění o singles.
Oh, ty ale nejsi pravý starý mládenec.
Ach, ano... A co je to pravý starý mládenec?
Ten pravý se rozhodl.
Falešný je sám sobě navzdory.
Buď je plachý, nebo agresivní...
Často je to kvůli ženě.
Nechali jsme vás trpět.
Nevíš nic o mém životě, tak mlč.
Kdybys věděl, co všechno se mi v noci stalo...
Nechci podrobnosti.
Dokážeš žít celý život bez ženy?
Vím, že nejsi zrovna klášterní jeptiška
ale nemysli si, že jsou všichni jako ty.
Nikdy jsi se nechtěl udělat velmi malým?
Velmi malým, v náruči někoho?
Cítit pokožku toho druhého?
Dobrou noc.
Nesni o ženách, mohl bys mít noční můry...
Ty už nespíš?
No, chrápal jsi! Zdálo se ti něco hezkého!
I když jsem tě štípla do nosu, ani si se nehnul.
Viď, mami?
Spal jsi dobře?
Ano, a ani jsem neměl noční můry.
Kde máš kávu?
Filtry?
Tady...
Tady, udělej to.
Pospěš si s tou kávou. Mám jí ráda...
hodně silnou.
Co ty?
Já spíš lehkou.
Ach ano?
To by mě překvapilo...
Tak si prostě do šálku přidáš horkou vodu.
Ukaž, dej mi to.
- Pozor, přeplníš to! - Ne...
Je tam chladno dnes po ránu.
Léto už skončilo. Nemám ráda podzim,
a nesnáším zimu.
V Nice je zima mírnější, ne?
Ano, ale léto je příliš horké.
Tak buď přes zimu v Nice a na léto doma.
Toto není možné. Ne pro Juliette.
Vidím, že začínáš být rozumná.
Posaď se. Proč stojíš?
Když uděláš rozhodnutí, nikdy nezměníš názor?
Pokud změním názor
tak proto, že jsem se rozhodl.
- Nabídni si. - Počkám na kávu.
- Namáčíš si croissanty do kávy? - Ano.
Jako babička.
Pak je úplně měkká... Ne přede mnou, jinak se pozvracím.
Je to dobré.
Slíbila, že už nebude říkat "blít".
Přísahal jsem, že žádná žena do mého domu už nevstoupí.
To nemůže být pravda?
- Kdybych to věděla... - Cítila by ses se provinile?
Když jsem přišla, bylo to proto, že jsem si potřebovala zavolat...
Přišli jste s Juliette když tu nikdo nebyl, takže...
Ty jsi tu byl...
Ta je krásná!
Dalo by se říct, moc pěkná.
- To je moje dcera. - Tvoje dcera?
Mám právo ji mít, ne?
Co to hraješ za hru? Nejdřív záhada s manželkou...
Nikdy jsem se o manželce nezmínil.
No vždyť to říkám. Necháš nás věřit, že jsi single...
Exisstují neprovdané matky, a já jsem "single otec".
Pan Detierre, pan Rogister na telefonu.
Rogister? Toho neznám.
Julien?
Vysvětlím to...
Už všechno vím.
Paní Olga měla pravdu: je to Panna, ascendent ve Štíru.
Paní Olga mluvila o setkání...
Panna, ascendent Býk.
Pojďte, děti, dáme si kávu.
Juliene! Juliene!
Juliene!
Juliene!
Podívej, co mi zase udělali!
Už jsi dost starý na to, abys se o sebe postaral sám.
Can't find what you're looking for?
Get subtitles in any language from opensubtitles.com, and translate them here.