Original subtitles

Král podsvětí (1939)

VŠEOBECNÁ NEMOCNICE.

RENTGEN.

Kulka se nachází v blízkosti srdce. Osrdečník je zasažený.

- Nemáte na vybranou. - Proč ne?

Pokud nevykrvácí, zemře při operaci.

- Pokud ho nebudu operovat, vykrvácí. - Patrně.

Je to zodpovědnost toho, kdo na něho střílel.

- Nesouhlasím. - Paní Carrollová bude asistovat?

- Samozřejmě. - Pokud mě Niles potřebuje, pomůžu.

Hodně štěstí. Řeknu, ať přinesou pacienta.

Budeme muset udělat aretaci mezi 4. a 5. žebrem. Půjde to.

Samozřejmě!

- Co je to za nápad? - Nemám právo políbit manžela?

- Jsi báječný, doktore Nelsone. - Děkuji, doktorko Nelsonová!

Připravme se.

Haló? Moment.

Pro tebe, Joe.

- Ano? - Je na operačním sále.

Zůstaňte tam a zavolejte, když skončí.

- Začali operovat. - Myslíš, že je to má vina?

Nevím.

Jde o donášení, jestli zhebne...

Ne, nedělej to! To bys neudělal.

- To nemůžeš! - Posaď se, Slatsi!

Když to projde, pustíš mě?

Jasně. Pustím.

- Ruce máš pevné? - Jako Gibraltar!

Hodně štěstí.

Tady je!

Pinzetu!

Skvělá práce, doktore.

Vynikající, Nilesi!

Bez tebe by to nebylo možné.

- Jo, pokračuj! - Jak říkám, má štígro!

- Myslím, že Butch se z toho dostane! - Jak to víš?

Všichni si potřásají rukou. Udělal dobrou práci!

Vše jsem viděl z lóže. Policajti byli dole.

Zjisti jméno a adresu toho doktora.

- Tak co? - Seš z toho venku.

Páni! To je skvělé!

Můžu odejít?

Jasně.

Vypadni.

Tak, děkuji!

Seš dobrej chlap!

Proč jsi ho odkrágloval?

Napoleon řekl, že dobrý generál ví, kdy má trestat...

a kdy ne.

Jste doktor Nelson?

Ano.

- Nechápu to! - Co nechápete?

Máte zlaté ruce a žijete v této díře!

Takové svinstvo. Měli byste žít ve městě, kde jsou prachy!

Kdo jste?

Něco jako přítel. Zdá se, že nemocnice vám moc neplatí.

To ne. Co ode mě chcete?

Už se stalo. Zachránil jste jednoho z mých hochů.

Chci vám projevit mou vděčnost.

500 dolarů?

Jo. Stačí?

- Nerozumím. - Nevadí!

Brzy se uvidíme.

Závody koní? Kámo, to je pro zelenáče!

Kdes byla?

U dítěte paní Jonesové. Spolklo klíč.

- Vyndalas ho? - Jo, z kapsy pana Jonese.

Co děláš?

Zvu tě na večeři. Mám pro tebe překvapení.

- Zaplatils řezníkovi? - Ne. Samá voda.

Cos udělal s 26 dolary?

- Řeknu ti... - To znám!

Prohráls je na závodech! Doktor, který sází! To je bláznovství!

- Nerozčiluj se. - Aspoň mohls zaplatit účet.

Zaplatím všechny naše účty.

Podívej. 500 dolarů! Skutečné!

Tys sázel!

Vsadil jsem na dva ztroskotance. A vyhráli!

- Víš, že to nemám ráda. - Budou se nám hodit.

Nejdříve se přestěhujeme. Tato čtvrť není pro nás.

Máme zlaté ruce a žijeme v této díře!

Musíme jít, kde jsou prachy.

- Co ty na to? - Dobrá, pod jednou podmínkou.

- Jakou? - Musíš přestat s hazardem.

Samozřejmě, je to hra pro zelenáče!

Dobrý večer, doktore Nelsone!

- Na dnes stačilo. - Ano, pane.

Mimochodem, "Zelený plamen" běží ve čtvrtém, zítra na Jamajce.

Děkuji.

Ahoj, zlato. Myslel jsem, že ležíš.

- Chceš se napít? - Ne, díky.

Promiň, nemohl jsem se vrátit do ambulance.

- Bylo hodně pacientů? - Jo, dost.

Dobře.

Musíme si promluvit. Posaďme se.

Nenapiješ se?

Když jsme se sem přestěhovali,

měli bychom tvrdě pracovat, abychom získali klientelu.

- Správně. - Ale ty to neděláš.

Téměř nejsi v ambulanci, pacienti tě chtějí a jsou nervózní.

- Nejsi ani v nemocnici. - Mám mnohem důležitější věci!

- Myslíš, sázení? - Co je na tom?

Nech toho! Nemusíš sázet! Máme pacienty!

Všechno by bylo v pořádku, kdyby ses soustředil na práci.

- Dělám to! - Ne, neděláš!

Jak ti to říct? Nevím, co si mám myslet.

Je tu něco podezřelého. Ať je to cokoliv, nech toho!

Tak počkej. Uklidni se. Všechno bude v pořádku.

Tos mi už řekl. Teď přísahej, že se budeš věnovat práci.

Přísahám. Budu.

Haló.

Ano, zde doktorka Nelsonová.

Pro tebe.

Jeden z mých hochů má problém. Můžete teď rychle přijet?

- Nemůžu. - Jak to, nemůžete?

Chci, abyste se o něj postaral ještě dnes večer.

- Nemůžu! - Dobrá.

Pokud nemůžete přijet, doneseme vám ho domů. Co vy na to?

Dobrá. Jdu.

Kam?

Budu tam za 20 minut.

Promiň, drahá.

Až se vrátím, všechno ti vysvětlím.

Jak se to stalo, Chicu?

Hrál si s revolverem, upadl mu a vystřelil.

To jste tak hloupý, doktore?

- Co to je? - Tetan.

A kulka?

- Ještě je uvnitř. - Dobrá.

- Co je to s vámi? - Nic.

Nehýbejte se.

- Ne tak rychle, děvče. - Co chcete?

- Kdo to byl ten muž? - Můj manžel.

- Co tu děláte? - Čekám na něj.

Jen račte. Čekejte jako dobrá holka, a nesnažte se dotknout klaksonu.

- Nerozumím vám. - Zátah.

Do toho, hoši.

Jsem tu naposledy.

Dobrá.

Jak chcete... Bude to vaše poslední práce.

Zhasni!

- Ne. - Jen klid!

Pusťte mě!

STÁTNÍ ZÁSTUPCE.

- Nic nevím! - Samozřejmě!

Podívejte.

Joe Gurney nám tuto noc unikl, ale nemůže být daleko.

- Kde je? - Nevím.

- Neznám ho. - Řekněte, kde se ukrývá!

- Ale já nic nevím! - Varuji vás!

Říkám pravdu. Zeptejte se mého manžela.

Pravdu!

Jako byste nevěděla, že váš manžel pracoval pro gangstera!

Celé měsíce léčil zloděje! Většina jejích peněz je nelegální!

Nic jsem nevěděla. Zeptejte se manžela!

Potvrdí vám to.

Obávám se, že nepotvrdí.

Proč ne?

Je mrtvý.

Tak dobrá.

Nemůžeš ji obvinit. Nic proti ní nemáš.

Budeme to muset zabalit.

Zabalit? Když si lidé stěžují na zločin a naši neschopnost?

Nemyslitelné!

- Nikdo tě nebude obviňovat. - Je mi to jedno.

Lidé se vždy dozvědí. Chtějí představení? Budou ho mít.

Bude obviněna!

DNES SOUD S VDOVOU PO LÉKAŘI.

Prokurátor rozdrtil obhajobu!!

POROTA SE NESHODLA!

PROKURÁTOR SE NEODVOLÁ.

KOLEGIUM LÉKAŘŮ ROZHODLO.

Doktorka Nelsonová má tři měsíce, aby prokázala svou nevinu.

JINAK ZTRATÍ LICENCI.

Co to děláš?

Hledám levnější byt. Nemám žádné peníze.

A pak?

- Začnu od začátku. - Po té veškeré publicitě?

Jsi optimistická. Pacienti přijdou jen aby tě uviděli.

Co jiného mohu dělat?

Hledej si práci jinde. Zapomeň, že jsi lékařka.

A co mých 9 let studia?

Pravda. Neměla jsi štěstí, nic nenaděláš.

Jak říkával můj otec. Jde o "rozmary života."

Zruší ti licenci! Co vlastně chtějí?

Máš předvést Joe Gurneyho aby přísahal, že jsi nevinná?

Nevím.

Když už o něm mluvím... Musím být jasnovidka!

Poslouchej: "Dva podezřelí uvězněni."

"Dva zločinci zadrženi ve Wayne Center. Mohli by patřit k bandě Joea Gurneyho."

Ukaž.

Posaď se a vypij si čaj.

- Teto Josephine, něco mě napadlo. - Dobře, ale vezmi si čaj.

- Chtěla bys bydlet ve Wayne Center? - Proč?

Informace, prosím.

Blázníš? Snad se nechceš s nimi opět zaplést?

Nemůžu všechno opustit. Pokouším osud.

- Co chceš dělat? - Nevím. Musíš mi pomoct.

Já ne! Nechci mít s nimi nic společného.

Slyšíš mě? Nechci. Do Wayne Center nepůjdu.

A je to.

Nech otevřené dveře, aby přišli pacienti.

Seš úplný blázen.

Musím někde bydlet. Proč ne tady?

Doufejme, že se Joe Gurney tady objeví.

- Vrháš se do jámy lvové! - O to mi jde.

- Jakže se jmenuje? - Doktorka Carole Nelsonová.

- Podívejte se na ceduli. - Viděli jsme, když ji zavěšovala.

- Budete mít konkurenci. - Myslíte?

Znám vaše lékařské nadání, no je mnohem hezčí než vy.

Přichází.

Dobré ráno.

Promluvím si s ní.

Doktorka Nelsonová? Jste moje nová kolegyně?

- A vy jste? - Doktor Sanders.

Mluvila jste se šerifem o těch dvou gangsterech?

- A? - Co máte za lubem.

To je moje věc.

- Máte licenci? - Samozřejmě.

- Omluvte mě. - Okamžik. Chci si promluvit.

- O čem? - Víte být i přívětivá, že?

- K přívětivým lidem, ano. - Chápu... Nápodobně.

Jedna věc se zanedbala.

Dělám tu všechno:

zdravotního poradce, vzdělávání...

Měl jsem o tom vědět, než jste přišla.

Nechápu proč.

- Toto je velmi malé město. - Tvořené velmi malými lidmi.

Ještě se uvidíme.

Dělá všechno? Spíše mu třeba napráskat!

Wayne Center, stát New York. Podezřelí členové Gurneyho bandy,

kteří byli zatčeni, stanou zítra před soud,

za obvinění z útoku a několika loupeží.

Joe Gurney, společensky nebezpečný, je stále na útěku.

Říká se, že byl viděn v Michiganu,

ale policisté říkají, že smyčka zákona se kolem něj již stahuje.

Doufejme, že ne příliš!

Hoši, měli bychom jet raději na západ.

Není to špatné. Jsou mimo tak o čtyři státy.

Máš smysl pro humor!

Kdybys ho neměl, nedělali bychom pro tebe.

Doufám, že to našeho šerifa příliš neobtěžuje.

Nepřipravíme nějaké malé překvapení?

Přidej!

- Co je? - Někdo po nás střílí.

Zastav!

Do háje!

Joe, podívej.

Ten chlápek s rukou v kapse. Zdá se, že to má tam.

Podíváme se na něho.

Vyměňte kolo. My se postaráme o toho troubu.

Jak se máte? Pneumatika, co?

Jak to víte?

Explodovala. Smůla! Mohu vám pomoci?

Děláš si ze mě srandu?

- Promiňte? - Vyndej ruku z kapsy!

Chyťte ho!

To je omyl.

Kde je zbraň?

- Zbraň? - Nerozumíš anglicky, mudrlante?

- Šéfe, má přízvuk jako cizinec. - Sklapni!

Šéfe, to nebyl on. Tento hřebík nám píchl kolo.

Dobrá, nechte ho.

Promiň, kamaráde. Jak řekl Napoleon,

v době války se generál musí rozhodnout velmi rychle.

Myslel jsem, že po nás střílíte. Můžete jít.

- Šéfe, je mu zle. - Spíše se zdá, že je hladný.

Vezmi mu batoh.

Vyděsil jsem ho. Dejte mu napít. To ho povzbudí.

Vemte ho. Opatrně.

Dejte ho sem.

Vyděsil jsem vás?

Ne, to jen...

Jsem trochu slabý.

Už mi je líp, děkuji.

- Kdo tady bojuje? - Já. Válčím proti celému světu.

Nemohu riskovat.

- Napoleon řekl... - Chápu.

Řekl také, že generál by měl mít chladnou hlavu,

aby správně vyhodnotil situaci.

Opravdu?

Když zachová chladnou hlavu, uvědomí si svou chybu.

- Taky dělal chyby? - A kolik.

Slyšíš?

Hej, hněte sebou.

Zdá se, že ho dobře znáte.

Napsal jsem o něm knihu. O důvodech jeho pádu.

- Chcete říct, že víte, proč selhal? - Vím.

- Jaké jsou v tom čachre. - Čachre?

Vsadím se, že je to podfukář. "Angličan Eddie!" To je ono.

- Myslí a mluví jako on. - Sklapni! Nevidíš, že je to učenec?

Co děláte?

Píšu knihy, ale obávám se, že z toho nevyžiju.

- Je to, šéfe. - Dobrá. Vytáhněte ho.

Mezi námi.

Ta kniha, kterou jste napsal.

Víte, proč Napoleon selhal?

- Myslím, že ano. - Věděli byste mu poradit?

Nevím. Snad.

- Já vás svezu. - Proč s ním riskovat?

Nevidíš, že je to někdo; je to génius.

Sedněte si ke mně.

Jdeme.

Zdá se, že jste vzdělaný. Proč cestujete?

Snažím se dostat do New Yorku.

- Kvůli knihám? - Jo.

- Co děláte, když máte hlad? - Někdy nic.

Takže nejíte?

Možná jste o Napoleonovi něco napsal, ale nic vás nenaučil.

Byl to člověk, který vždycky dosáhl svého.

Nikdy nemíval hlad.

Já? Dělám to samé. Vždycky dostanu, co chci.

Ano, ale nebude to navždy. Napoleon se snažil, a přece selhal.

- A vedlo to k Waterloo. - Četl jsem o tom.

- Šéfe, to je v Iowě? - V Evropě, blbečku!

- Snad to nezměnili? - Drž hubu, jo?

Musíte mu prominout.

Jste mi povědomý. Neměl jste fotku v novinách.

Ne, neměl.

ÚŘAD ŠERIFA.

Zůstaňte tady. Možná to bude užitečné.

Vy dva zůstaňte tady. Jestli budou příliš dotěrní, střílejte!

Zbytek, se mnou!

- Co tam chce? - Jde navštívit své dva chlapce.

- Nemějte obavy. - Ale kdo to je?

- Nepoznáváte ho? - Ne.

To je Joe Gurney!

Jak říkám! Jde o zákaz.

Vsadím na to svou ruku!

Šerife, zvedněte obě ruce!

- Útěk z vězení! - Pro zbraně.

Opatrně. Můžou nás zastřelit.

Sledujte, jak ti pitomci utíkají!

Ani hnout! Jdeme, hoši.

- Jednoho máme, doktore. - Ale ostatní vám utekli.

- Aspoň jsme naživu! - Jste zatčen. Postavte se!

- Nemohu. Moje rameno. - Škoda, že to není hlava! Vstávej.

Počkejte! Potřebuje lékařskou péči.

To jo. Posadím ho do lochu a bude vyléčen.

Nepochybně! Nebudu zachraňovat zločince.

Já to zařídím.

Potvrzuji! Jste zvyklá léčit zločince!

- Sama jste jeho součástí! - Nevíte nic jiného, než mluvit sprostě?

Vezmeme si ho.

Je to od vás velmi laskavé.

- Níže, a bylo by to vážné. - Asi jo.

- Za dva týdny budete jako rybička. - Díky, chtěl bych vám to oplatit.

Nic mi nedlužíte.

Ale mohl byste mi pomoct...

Kde najdu Joea Gurneyho?

- Nemám ponětí. - Musíte mi pomoct.

Jste z jeho bandy, musíte vědět, kde se skrývá.

Nepatřím k nim.

Do dneška jsem ho neviděl.

Ale byl jste v jeho voze.

Když jsem zjistil, kdo to je, utekl jsem.

Tohle mám na památku.

Tak, kdo jste?

Jmenuji se Bill Stevens. Píšu knihy.

- Opravdu? - Ano.

Můj vydavatel vám to řekne, jestli na mě nezapomněl!

Pak.

Proč to chcete vědět? Jak vás může zajímat takový vrah?

- Zapomeňte na to. - Prosím. Možná vám pomohu.

Moc o něm nevím...

Divné. Téměř stejná situace jako u mě.

Jak to myslíte?

To je nadlouho...

Jmenuji se Carole Nelsonová...

A teď jsem tady.

Ale je to nebezpečný člověk. Neváhal by vás zabít.

Není to příliš velké riziko?

Někdy se musíte o štěstí pokusit.

- Kéž bych vám mohl pomoci. - Stejně, děkuji.

Musím jít.

Gurney řekl, že by to mohlo být užitečné.

Nevím, jak to myslel...

- Ještě jste neskončila? - Skončila, lepší se to.

Ve skutečnosti vás hodně překvapí, je spisovatel.

Vše vám vysvětlí.

- Na shledanou, pane Stevensi. - Na shledanou.

- Zítra se na vás podívám. - Ještě jednou děkuji.

Tak píšete knihy, jo?

- Pan Stevens neví, kde je Joe Gurney! - Nedá se nic dělat.

Odjeďme odsud. Není na co čekat.

- Možná. - Ráno si opět promluvíme.

Jak říkával můj otec "Noc nám poradí."

- Jdeš spát? - O trochu později.

- Dobrou noc. - Dobrou.

Jak se máte, doktorko?

- Co chcete, Joe? - Joe, jo? To se mi líbí!

Mám pro vás malej melouch.

- Můžete jít. - Napřed vy.

Sama?

Ne, má teta je se mnou. Právě šla spát.

Mí hoši mi řekli, že navštěvujete vězení.

- Řekli, proč? - Jo. Vidím, že to nedopadlo dobře.

- Co pro vás mohu udělat? - Podívejte se na tohle.

- Postřelili vás? - Ne, je to jen revma.

- Sedněte si. - Zdá se, že se vám moc nedaří.

Nemějte strach. Taky tak jsem začínal.

Chvějete se. Bojíte se mě?

O sebe se nebojím. Musím být trochu nervózní.

Mnoho lidí při mně znervózní. Vy nemáte proč. Jen klid.

Mám pro vás slabost, kvůli tomu, co policisté provedli vašemu manželovi.

- Nemluvte o tom! - Samozřejmě. Zapomeňte na to.

Co se stalo, stalo se. Do toho.

- Bude to bolet. - Nebojím se.

- Tak mám strach, nebo nemám? - Nemáte.

Obecně platí, že lidé bez morálky nemají strach z bolesti.

Slyšels, Slicku? Jsem nemorální.

- Co to znamená? - Nevím. Asi lékařský termín, co?

- Zajisté. - Jste milá.

- Pošlu vám zákazníky. - Děkuji.

- Zdržíte se tady? - Možná.

Kde budete bydlet?

- Proč to chcete vědět? - V případě, že mě budete potřebovat.

Přijdu k vám.

Tak, hotovo.

Pozor na obvaz.

- Děkuji. Kolik dlužím? - Nic. Nechte toho!

Tak to ne!

Pouze jednou jsem přijal milosrdenství a skončil jsem v lapáku.

Vždycky zaplatím, za co jsem dlužen.

- Prosím. 100 dolarů. - Děkuji.

Neopakujte to...

Obecně, nemám dámičky rád, ale my si rozumíme.

- Nashle. - Nashle.

Jsem nemorální. Řeknu to klukům.

Šéfe, já to vím už dávno.

100 dolarová bankovka!

Takou jsem již dlouho neviděl.

Zdá se být pravá.

Takže...

49 dolarů,

plus 5 účtů po 10 dolarů činí 99,

a jeden dolar je 100.

Vaše účtenka.

Moc děkuji.

Děkuji. Hezký den!

100 dolarů!

- Díky, Berte. Je to od tebe hezké. - Děkuji, šerife.

- Dobré ráno. - Dobré, doktorko.

- Mohu vidět pana Stevense? - Je mi líto, už tady není.

Propustil jsem ho.

Víte, kam šel?

Stopem, předpokládám.

- Zanechal pro mě vzkaz? - Ne.

Takže nevíte, kam šel!

A nevíte, kde je Joe Gurney.

- Kam tím míříte? - Chci si udělat závěr.

Sleduji vás, doktorko.

Dnes ráno jsem dostal velice zajímavý dopis.

Vysvětluje vaši situaci s radou kolegia.

Stále mám dva týdny, abych dokázala svou nevinu.

Do té doby mi licence platí.

Od vás nic nechceme, jsme slušné město!

Měla byste být za mřížemi!

Vy byste měl být za mřížemi...

V blázinci!

Pane Stevensi, je mi potěšením promluvit si s vámi.

Konečně je někdo tady příjemný.

Jak říkají Italové: "Molto Simpatica".

Už je tady.

- Vítejte. - Dobrý den.

Myslela jsem, že jste odešel bez rozloučení.

Přišel jsem vám poděkovat.

Chce jít stopem! Dělám to dobře?

Ne. Takhle.

Není to trochu směšné, když jste zraněn?

Tetička má pravdu. Měl byste odpočívat a dobře jíst.

To jsem právě řekla!

Proč s námi na čas nezůstanete?

Jste milá.

Není to dobrý nápad?

- Samozřejmě, je. - Právě jsem to řekla.

Nejsme Ritz, ale dobře se najíte.

Jsem si jistý. Ale nemám peníze.

- Mohl by něco odpracovat, co myslíš? - Jo.

Něco vám najdu. Co takhle zahrada...

- Jsem dobrý zahradník. - Perfektní. Zůstáváte.

Teď si dáme čaj.

Prosím, pane Stevensi.

- Jste velmi milá. Říkejte mi Bill. - Ráda, Bille.

Podívej, tady je.

- Proč se šéf o něj zajímá? - Říká, že je geniální.

Možná ho chce nějak využit.

Zajdu do brány. Přikrč se a vejdi dovnitř.

Čekej.

- Co teď? - Šéf nechce, aby nám upláchl.

Za soumraku ho sbalíme, když bude sám.

Tvůj balíček, šéfe.

Rozvažte mu to.

- Rád vás opět vidím. - Nazdar, Joe.

- Takže víte, kdo jsem? - Ano.

- Překvapen? - Nesmírně.

- Nikdy jste se s nikým takovým nestřetl? - Nikdy.

- Očividně. Co nového ve městě? - Klid, odkdy jste odešli.

Trochu jsem je podusil. Posaďte se.

Co říkáte na můj úkryt? Není příjemný?

Velmi. Trochu zaneřáděný.

Chlapci nejsou příliš opatrní. Musím je to naučit.

- Jak se má řezník? - Myslíte...

Však víte, koho myslím. Nejste do ní zblázněný?

Nemusíte se hanbit. Taky se mi to líbí.

Je chytrá. Mnohem chytřejší, než její hloupý manžel.

Co pro vás mohu udělat?

Vysvětlím.

Já a moji muži jsme trochu pod tlakem, chceme si odpočinout.

Přemýšlel jsem o knize, kterou jste napsal o Napoleonovi.

Oba máme mnoho společného, takže...

- Mohl byste pro mě něco udělat. - Oč jde?

Všichni skvělí muži měli někoho, kdo o nich napsal...

- Autobiografii? - Přesně.

Ale autobiografie pojednává o vlastních skutcích.

Mám na mysli mnoho věcí, o kterých bych chtěl psát.

- Chcete, abych to napsal za vás. - Musíte napsat pravdu.

Tak co?

Nelíbí se vám to? Je to pro vás příležitost!

Vím. Rád to napíšu.

Opravdu? Ať už jste jakýkoliv, jste spisovatel.

Mám skvělý tip na název.

"Život a láska Joea Gurneyho." Co říkáte?

Proč ne:

"Joe Gurney, Napoleon zločinu"?

Skvělé! Prvotřídní! Hoši, co na to říkáte?

- "Joe Gurney, Napoleon zločinu"? - Výborné.

Zítra začneme. Potřebujete psací stroj?

Byl bych rád.

Eddie, zajdi do města, a sežeň psací stroj...

- Jak jste to říkal, kamaráde? - Psací náčiní.

Páni! Kde ho v tuto dobu seženu? Obchody jsou zavřené.

Tak jeden otevři!

- Napijte se. - Díky.

Má matka měla rýmu. Otec byl nemocen, tak jsem šel ukrást uhlí.

Strážce mě chytil a já dostal lekci, na kterou nezapomenu.

Ležel jsem na podlaze téměř mrtvý,

hlava plná boulí.

Ten den jsem přísahal, že už nikdy více se mi tohle stát nesmí.

Bolí tě paže?

Jen to škrábe. Kde jsem skončil?

Rozhodl jste se, že vás už nikdy nikdo neztluče.

Jo.

Mého otce sekýrovali, ale mě nebudou.

Měl jsem toho dost a domova taky.

Odešel jsem se všemi penězi, které skrýval.

Neměl rád banky. Ale já je miluju.

- Co bych si bez nich počal? - Jsou užitečné.

Jsem jim vděční. Chtěl jsem se stát někým.

To bude téma knihy.

Vězte, že se mi to podařilo.

- A stálo to za to? - Co tím myslíte?

Lidé jako vy končí stejně.

Bradou vzhůru, jak říkáte.

Vy jen poslouchejte, a pište, co mluvím. Nechci přemýšlet o...

Teď jste mě rozhodil.

Kde jsem přestal?

Ze začátku jsem měl pech.

Jednou mě policista chytil opilého. Poslali mě do nápravného zařízení.

- Byl to hrozný šok. - Dokážu si to představit.

Ale nechci ho kritizovat. Hodně jsem se tam naučil.

Prácička v Detroitském divadle. Jeden hoch ze školy mi to vysvětlil.

- To jste byl vy? - Samozřejmě, že já.

Také jste zodpovědný za smrt ředitele?

- Co si to dovoluješ, Jidáši. - Uklidni se, Mugsy.

Samozřejmě. Dostal, co si zasloužil.

A napište to, jak to říkám. Dostal, co si zasloužil.

Pomoc! Oheň! Policie!

Mudrlanti, co?

Myslíte, že je to chytré, když spím, co?

Nikdy nebude mít nohy v teple.

- Stačí to na začátek? - Myslím, že ano.

Dobře. Dopište to vedle.

Nechci se tě dotknout,

ale když to sepíše, obviní tě v 48 státech.

Vím. Kniha nevyjde, dokud budu živ.

- Ale co autor? - Promluví-li, když odsud odejde?

Nepromluví.

Po dokončení knihy přestane psát a mluvit.

Je divné, že odešel, aniž by něco řekl.

- Nechápu to. - Ani já ne.

- Snad chtěl dokázat, že nepotřebuje bojovat. - Bojovat? O co?

Nevím. Proč mladí bojují?

Také jsem bojovala s přítelem před 40 lety. Zůstala jsem sama.

Co když se mu něco stalo? Možná má problémy.

Nemůžeš nic dělat. Jenom jít spát.

- Máš dost svých problémů. Jdeš? - Nechce se mi.

Nechci mít o tebe strach! Nezůstávej dlouho. Bude ti zima.

Byla to poslední velká bitva malého kaprála.

Nedlouho poté,

nastoupil na "Belleroptión" a loď vyplula.

Napoleon věděl, že na ostrově zůstane navždy.

- Alcatraz? - Pitomče. Ostrov Svatá Helena!

Vždycky jsem chtěl vědět, proč stál takhle.

To nevím.

- Kvůli uchopení zbraně. - Sklapni!

- Hej, proč nejíš? - Od rána se necítím dobře.

Půjdu si lehnout. Brní mi v hlavě.

Nebyl skvělý myslitel, ale mužem akce.

Eddie? Pojď sem. Něco pro mě zjistíš.

- Vzpomínáte si na nás? - Samozřejmě. Pracujete pro Joea Gurneyho.

Přesně. Joe vás chce vidět.

Půjdete dobrovolně nebo násilím?

- Půjdu. Jdu si pro věci. - Dobrá.

Jděte nahoru.

- Nazdar, Joe. - Vítejte.

Neobtěžuji vás?

Samozřejmě, že ne. Ale nač to zakrytí očí?

Promiňte. Nechci tu mít určité fešáky.

- Rozumíte? - Chápu.

Přineste někdo židli!

- Sedněte si. - Děkuji.

- Co je to tentokrát? - Necítím se dobře.

Točí se mi hlava, a tohle mi dělá starost.

Nebojte. Říkám vám pravdu.

Podívám se.

Dobře se to nezahojilo. Infikovalo se to.

Nedal jsem vám 100 dolarů?

Ano, ale nevyléčil jste to.

Není to moje chyba, že jste to zanedbal. Musím to dezinfikovat!

Nezlobte se!

Chci se něco zeptat. Ta akce v Detroitu...

Co tu děláte?

Pracujeme společně. Řekl jsem mu o mé knize a on ji píše.

- Měla jsem o vás strach. - Neměl jsem čas se rozloučit.

Sedněte si. Budete pokračovat později. Ve skutečnosti...

Buďte zticha!

Slyšel jste to? Poprvé mi to někdo řekl!

- Asi bych měla být pyšná. - Jistě!

Už vám někdo řekl, že jste pěkná ženská?

Nežertuji. Už jsem se rozhodl.

Vytvářejí domov, tak jako psi nebo kočky. Jste moudrá.

Jo, jsem jiná.

Bylo by nám skvěle, kdybyste se více uvolnila.

Myslela jsem, že jsem tu kvůli vaší ruce.

Na tom, co jsem řekl, není nic špatného.

Brzy se vrátím do města, a tam jsem králem.

Král musí mít královnu, ne? Jako Napoleon a Josefína.

Zavážu vám to. Pak budete muset odpočívat.

- Vy jste doktor. - Mimo to.

- O čem bude kniha? - O mém životě.

To bude vzrušující. Určitě bude mít úspěch.

Doufám. Bude to moje labutí píseň.

- Labutí píseň? Proč? - Řekněme, že jde o nebezpečné téma.

Jo, bude to dynamit.

Podívejte se mi také na oči. Pálí mě.

Nedotýkejte se jich! Nakazíte je.

- Nic nevidím. - Podívám se.

Hotovo.

- Opatrně. Bolí mě to. - Nedotýkejte se jich!

- Nechápete, že je můžete nakazit? - Je to špatné?

Záleží na bakterii.

- Udělám zkoušku. - A pak?

- Zanalyzuji to a řeknu vám. - Proč ne teď?

Všechny přístroje mám v ambulanci. Mikroskop, sklíčka a vše ostatní.

Zítra ráno se to dozvíte.

Necháš ji odejít?

- Proč ne? - A když zavolá policii?

Nikoho nezavolá.

Ví, že pokud mě zradí, její přítel dostane kulku do hlavy.

Dobrá. Vezmi ji domů.

No tak, člověče, probuďte se. Jdeme pracovat na mé autobiografii.

Dojdu si pro poznámky.

- Nestřílejte! - Tetičko!

Tak ráda tě vidím! Měla jsem strach. Kdes byla?

- Buď zticha! - Je skoro půlnoc. Odkud jdeš?

- Kdo to byl? - Dva gangsteři od Joea Gurneyho.

- Byla jsem u něho. Drží Billa. - Proč?

- Co chceš dělat? - Informuji šerifa a vrátím se zpátky.

Bill je v nebezpečí a můžu Gurneyho zničit.

- Jdi se podívat. - Nemůžu! Jdi ty!

Jde sem šerif s dalšími lidmi.

Dobře. Musím mu něco říct.

Vidím, že mi nerozumíte! Jdou vás zatknout.

Máte vážný problém.

Tu stodolarovku, kterou jste mi dala, pochází z bankovní loupeže.

Myslí si, že v tom jedete s nimi!

Snažil jsem se jim to vysvětlit, no neúspěšně!

- Musíš odejít! - Pospěšte si! Už jdou!

- Mohu si půjčit vaše auto? - Jasně. Je venku.

Co chceš dělat?

Něco mě napadlo.

Pokud to bude fungovat, dopadnu Gurneyho i s jeho bandou.

Jedná se o roztok sulfátu.

Dvě kapky zastře zrak.

Čtyři kapky způsobí dočasnou slepotu.

Vysvětlím ti, kde najdou Gurneyho. Ať se drží mých pokynů.

Řekni šerifovi, ať mi dá čas do...

Do půlnoci.

Moment, děvenko. Kam to jdete?

- Chci vidět Joea. - Dobře, uvidíte ho!

Vrátila se sama.

Podivné. Podívej se venku.

Přichytil jsem ji, když šla dnu.

Proč jste se vrátila?

Musela jsem. Oči máte nakažené vážnou infekcí.

Prozkoumala jsem vzorek a našla jsem streptokoka!

- Co říkala? - Nevím.

Myslím, že šéf má střepy v oku.

Co to znamená?

Pokud se nebudete léčit, do šesti hodin budete slepý.

- Opakujte to! - Jak jsem řekla.

Musel jste si protřít oči, když jste se dotkl rány.

A to platí pro vás všechny.

Je to nakažlivé. Všichni můžete být infikováni.

Neuvěřitelné!

Celé roky se skrývám a ten všivý mikrob si mě najde!

- Máte něco na uzdravení? - Samozřejmě.

Jedná se o roztok sulfátu.

- Má to nějaké jméno? - Sedněte si.

Pár kapek do každého oka zabije mikrob.

Zakloňte hlavu.

Moment!

- Co když je to podvod? - Nevěříte mi?

Něco mi tu nevoní.

Je to na vás.

Pokud rychle nezasáhneme, ztratíte zrak.

Pokud odmítáte léčbu,

dejte šanci aspoň vašim hochům.

Myslím, že to ocení.

Zkuste to nejprve s ním.

Ví o mně toho hodně, zajisté byste neublížila svému příteli.

Jděte. Dejte mu to.

Pojďte.

Zavřete oči a neotvírejte, dokud vám neřeknu.

Jak je vám?

Dobře.

- Otevřte je. - Ještě je brzy.

Necítím vůbec nic.

- Zavolejte ostatní. - Sedněte si.

- A co vy? - Až nakonec.

Správně chápu,

že vaše neteř odešla, aby se střetla s Gurneym a vysvobodila Stevense?

Je to jediný způsob, jak dokázat její nevinu.

Ale jak se dozvěděla, že jsme ji přišli zatknout?

Snad ženská intuice...

No nesmíte zaútočit před půlnocí!

- Určitě to bude past, pane Amesi. - Mlčte!

- Řekla, kde to je? - Ano. Dáte jí šanci?

- Nevím... - Prosím. Je nevinná.

Má šílenou touhu dokázat všem svou nevinu.

Pokud selže, její život skončí. Prosím.

Kde to je?

Projděte most, pak doleva, a přímo rovně...

Držte je zavřené, aby to zaúčinkovalo!

- Kdy je má otevřít? - Až řeknu.

Za mostem hned doleva!

Doufám, že to účinkuje.

Já také.

Zakloňte hlavu.

Držte je zavřené!

- Můžeme je otevřít? - Ještě ne.

Já byl první. Jsem unavený!

Všechno pokazíte!

Je to mnohem efektivnější... Po několika minutách,

nezůstane žádný mikrob.

Dělejte, co vám říká doktorka!

Hej, Joe! Co se to děje! Nic nevidím!

Vidím všechno černě! Moje oči, jsem slepej!

Držte hubu!

Doktorko, má to tak být?

Kde jste, doktorko?

Zmlkněte a stůjte na místě!

Doktorko...

Vím, že jste tady. Pokud se pokusíte utéct, zastřelím vás!

- Joe. - Porky.

Nevěděl jsem, žes to ty... Nic nevidím!

Přišel jsem říct, že policie...

Kde je?

Rozsviťte světla.

Gurney! Nemáš žádnou šanci! Dům je obklíčen!

- Nandejte jim to! - Jak? Nic nevidíme!

Joe! Kde jsi?

Kde jsi?

Co budeme dělat? Co teď?

Stačí, hoši.

Odhoďte zbraně a vyjděte s rukama nad hlavou!

Dobře, ale nestřílejte! Nestřílejte!

Co je to s nima?

Dobrá práce. Teď je pochytejme!

Tady počkejte.

Jdeme.

Nahoru, rychle!

- Doktorka Nelsonová! - Pozor na Gurneyho.

Pozor! Odhoďte zbraň, Gurney!

- Pane Amesi, to je Joe Gurney. - Dobrá práce, šerife.

- Kde je můj spisovatel? - Tady jsem.

Budeš to muset dokončit beze mě.

Konec byl dávno napsaný.

Jo, chápu.

Příteli...

Udělej mi laskavost...

Nikomu neříkej, že mi ženská podrazila nohy.

Slibuješ?

- Ahoj, Bille. - Ahoj, drahá. Jak se máš?

Dobře.

Poslouchej, na dnes to stačilo. Zavíráme!

Významná lékařka a známý spisovatel si dnes večer vyjdou ven.

A vy, mladý muži, jděte do postele. Je příliš pozdě.

Ale, mami. Ještě chvilku, prosím.

Ještě jsem neviděl dítě tak se zajímat o lékařské knihy.

Bude z něho dobrý doktor!

Samozřejmě!

Rychle do postele, zlato.

Jdeme!

NAPOLEON ZLOČINU.

Výborný doktor!

Dobrou noc, mami. Dobrou, tati.

Překlad a úprava anglických titulků >il classico< 2018.