Original subtitles

(telefony zvoní)

(cinkání výtahu)

(žena vypráví) V časopise Stálý zákazník

(lidé si povídají) je jen jedno stálé pravidlo:

dokončete práci.

To však může být nebezpečné, když naše pracoviště postihnou zákony ekonomiky

a hrozí, že nás zredukují.

Pro ty z vás, kteří nedokáží držet krok s takovými změnami, mějte na paměti:

- (remcání) - dostanete výpověď.

(muž) Promiň. Omlouvám se.

- (žena) Ahoj. Je tam? - Jo.

- Viděla jsi ji? - Jo. A dnes je velký den.

- Co jsi slyšela? - Co?

- Slyšela jsi něco? - Ach, všichni říkali, že třetinu,

(zvoní telefon) ale dnes jsem mluvila s Janice,

- říkala mi, že slyšela o polovině. - Slyšela?

- Vydrž. Stálý zákazník. Vydržte, prosím. - (žena) Mýlí se.

Věříš tomu? Polovina? To je masakr.

Norah, zavři dveře. Na čtvrtou mám Teda a Naomi.

Pokračuj a distribuuj je cestou ven.

Ne. Vylez ven a udělej špinavou práci, Virginie.

Jsem ta, kdo tento časopis vytahuje z doby kamenné.

Nebýt mě, jsi bez práce.

Mm-mm. (smích)

Norah, nikdy nevylezu.

A prskáš mi do obličeje bakterie.

Teď poslouchej, zlatíčko.

Jen to, že víš

pár věcí o počítačích a snižování stavu v kancelářích

neznamená, že něco víš o provozování časopisu.

Teď si vezmi pár kapek Třapatky a Vodilky kanadské.

To z tebe vyžene nachlazení a pak

jdi tam ven a zbav se toho!

(telefony zvoní)

Dorine. Ach, omlouvám se, že ruším.

Hm, Kate myslela, že ty správné použití samozřejmě znáš...

Třetí odstavec.

- "Který." - Co?

"Který" je správný, ne "ten"

a v druhé větě, odstavec jedna, je infinitiv s rozdělením.

Páni. Díky, Dorine.

(zvoní telefon)

- (kašle) - (žena) Hej, tuláku, pojď sem.

Volal Daniel.

- Ach. - Co je s tebou?

Myslím, že jsem od tebe chytila rýmu,

děkuji, a nikotinová královna

mě nutí dělat veškerou špinavou práci.

Za prvé, rýmu nemáš ode mě. Máš ji od Garyho.

A to ty jsi chtěla ten velký úkol, tak se seber, zlato.

- Nesahej na mě. - Ach, přenes se přes to.

- Pěkné oční stíny, ty neohrabaná. - Hezký oblek.

Ach.

Výzkum byl zdecimován. Zbývají tři zaměstnanci na plný úvazek.

Všichni ostatní byli přesunuti na volnou nohu

- a Norah če... - Promiňte.

- Bože, co to tam máš, Norah? - Co je to?

Ach, to jsou všechny informace o snižování stavu.

Zde jsou poznámky o úpravách benefitů, časových

harmonogramech a datech instalací pro práci z domova...

A pak je tu spousta... (povzdech)

Rozdejte je, jestli chcete.

- Nebo jestli chcete, abych... - Buďte mým hostem.

Fajn. Kate Steinová.

Takže Virginie nám to ani nemohla osobně říct?

(povzdech) D... Dorine Douglasová.

(muž) Dobře, všichni, ještě nás nevyhodili.

Prostě teď budeme na částečný úvazek.

Vraťme se tedy k práci.

(telefony zvoní, lidi klábosí)

- Tady máte, pane Landau. - Děkuji, Dori.

- To je... - Čisticí prostředky na trouby.

Skvělé. Dobře.

Víte co? Musí se to vrátit reportérům a redakci.

- Nevadilo by vám udělat kopie? - Vůbec ne, pane.

- Ach, Dorine... - Ano, pane.

- Nejspíš se na to chcete podívat. - Ach, děkuji.

(tisk na tiskárně)

(pískání modemu)

(bzučení)

Drahý kolego, s lítostí vás informujeme,

že vaše pozice zde ve společnosti Stálý zákazník

byla změněna. Kvůli sníženým výnosům

z reklamy a nízké produktivitě pracovníků

bude mnoho pozic, které aktuálně zastávají

zaměstnanci na plný úvazek, zrušeno.

(křik, pád toneru)

- (pláč) - Paní Davisová.

- Douglasová. - Paní Davisová.

Douglasová, Douglasová.

Hm, no, mám... U svého stolu mám bundu navíc, jestli chcete.

- (pláč pokračuje) - Ach. Nate, nate, nate, nate.

Nate. Setřete si to. Nejspíš je to toxické.

(povzdech)

- Děkuji. - Nate.

(žena) Podívej, Norah. Nikdo nikdy neřekl, že budeš populární

poté, co ses přidala k popravčí četě, tak už to překonej.

To je cena za povýšení. Nic tě tě na té nóbl vysoké škole nenaučili?

A ty, měl bys mi poděkovat.

Jinak bys tu byl celou noc, hledě na tu malou tvář ve stresu.

Nejsem ve stresu, Kim.

(odkašle si) Lidi, měli byste mi poděkovat, že stále máte svá zaměstnání.

- "Vy lidi"? - Uvolni se, zlato.

Stále máš svou práci, že?

Cestou ven jsem viděla tu ženskou Dorine. Byla naprosto zničená.

Ach, prosím, ta podivná malá myš.

Je tak divná. Jako by se celý její život točil kolem její práce

a její ne moc tajného zamilování do pana Landaua.

- To je ubohé. - Promiňte, lidi.

Jsem tu taky. Co tak oslavit fakt, že zítra budu v kanceláři?

- Zítra budeš v kanceláři? - Mám inventuru počítačů

a pak tři instalace domácích jednotek denně.

- Norah je můj nový šéf. - Ach, tedy, to je pohodlné.

Takže teď, když jsi tak bohatý, kup mi drink.

Ach. Kolik je hodin?

Ach, člověče.

Ach, Kriste.

(syčení páry)

(psí štěkot v dálce)

Ahoj. (mňoukání)

Ahoj, Jumbo. Jdi tam.

Jdi tam. Dobře.

(odkašle si) Dobře.

(mňoukání pokračuje, tikot hodin)

(teče voda)

(vrčení drtiče odpadu)

(bzučák, muž v televizi) Zkusím cokoli, abych přivedl Helenu zpět.

- Dorine! - (Dorine) Jdu.

Mami, jdu.

Teď jdu udělat čaj!

Ach, Dorine! Víš, že tady nahoře ty kočky nemám ráda.

- Jsi jako tvůj otec. Vše musím opakovat. - (muž) To je všechno moje chyba.

- Nesmíte se obviňovat, - (matka) Zůstaň tu.

(zdravotní sestra) nemohl jste vědět, že se to stane.

- Potřebuji, abyste byl teď silný. - Ach, nech to zapnuté!

(matka) Zbožňuji je.

- Jeevis a Buffy Dee. - Mhm.

(Jeevis) ...současný kuchař slavného Francouzského bistra,

- přímo tady v našem studiu. - Teď je budu sledovat mnohem víc, mami.

(Buffy Dee) Připojte se ke kulinářské zábavě. Zní to chutně.

(Jeevis) Pojedeme s naší oblíbenou cestovní korespondentkou

- Lindou Lou a navštívíme exotické... - Budu teď pracovat doma, mami.

Ach, Dori! Budeme moci trávit více času společně.

(Buffy Dee) Vyrobte si jeden ve vlastní kuchyni.

A víš, mohlo by se trochu zapracovat na tomto starém domě.

(Jeevis) Buffy Dee, roztočme osudí náhodného výběru vítězů.

(mňoukání, Buffy Dee) A vítězka kresby úsměvu dne,

- která dnes opustí představení... - Nezapomeň mi nechat zapnutou židli.

(Dorine vypráví) Je pravda,

že žít v laskavém a pečujícím prostředí

je sen každého, ale jak

dospíváme, musíme také zažít

nezávislost a dobrodružství.

To je klíč k úspěšnému vztahu matky a dcery.

(cinkot skla)

- Dobré ráno, Kim. Děkuji. - Nemáš zač.

- Mrzí mě, že jsem včera večer nezůstal. - Jo, mě taky.

(cinkot klíčů)

(muž) Co?

Omluv mě.

(dveře se zavírají, povzdech) Ach, nesnáším ji.

- (mumlání) - Dobře, pracovní četo,

můj článek o údržbě notebooku je konečně v systému.

Dnes večer ji potřebuji zpět, takže šup, šup.

No tak, Gary. Co myslíš, že to je, McDonald nebo tak?

Podívej, to je titulní článek. Pokud se nemýlím, tímhle se živíme.

- Kdo ji tedy přinese? - Může to být pro tebe šok,

ale kopírovací oddělení pro tebe nepracuje.

Měli bychom tu koexistovat s trochou vzájemné úcty.

Fajn. To je jedno. Mé srdce praská bratrskou dobrou vůlí.

Všechny vás miluji, milujete mě?

Pryč ode mě a nikoho nelíbej.

Půl kanceláře od tebe chytilo rýmu, včetně mě.

Dnes večer ji musím mít zpět.

- Budoucnost je tu. - (Landau) Ty nevíš, kdy ustat, že?

- Konečně. - Ve skutečnosti je to stará budoucnost.

Tyhle věci byly na špici tak před dvěma lety.

Pst! Ne tak nahlas, Danieli. To je v pohodě.

Většina z nich je stejně prakticky počítačově negramotná. (otevření dveří)

- Jak myslíš. - Takže, kdo je první oběť?

Nejprve máme Kate, pak Steva.

Musím navštívit tu ženu, Dorine Douglasovou.

Ach, tvůj nový nejlepší přítel.

(smích) Danieli, měl bys jít.

Dobře, měj se. Ahoj, miláčku. Ať je ti lépe.

Děkuji.

- Ach, Danieli, chytej! - Ježíši, Norah.

Promiň. Pro případ, že tě budu potřebovat, nezapomeň to zapnout.

Dobře. (pípnutí pageru)

(Landau) Vzala jste si počítačový výukový program, že, Dorine?

- Mhm. - Dobře.

(tisk na tiskárně)

- Není to problém, že? - Ne, pane, vůbec ne.

(ťukání na klávesy, šeptá) Dobře.

Nu, pokud narazíte na nějaké problémy,

- příručka je velmi užitečná. - Mhm.

- Program se od toho starého moc neliší. - Mhm.

- Jste v pořádku? - Ano, pane.

- Děkuji, Dorine. - Mhm.

(ťukání na klávesy)

(vrčení počítače)

(vrčení pokračuje)

(ťukání do klávesnice)

(vrčení pokračuje)

(klepání)

Pane Michaelsi, pane, jsem tu jen já...

A počítač nepřestává vrčet.

Šokující. Co budeme dělat?

Vrčí a vrčí a prostě nepřestane.

Promiňte, pane.

Prosím, celý večer jsem čekal, až se něco takového stane.

Ukažte mi to.

Podívejte, co kdybyste sem šla a něco se naučila...

Abyste věděla, co dělat, až příště ztratíte reportáž v černé díře.

- Tady. - Děkuji pane.

- Ach, trochu napjatá. - Ach, ach, ach.

Myslíte, že tu dnes večer chci s vámi být?

Sedět tu a má práce visí na vlásku?

Víte, jak tvrdě mi ta astmatická mrcha Virginie půjde po zadku,

když bude titulní článek v prdeli, protože jsem měl zas zpoždění?

Po životě v této kanceláři byste myslela...

Že můžete udělat jednu věc správně.

Pane,

musím jít na toaletu.

- (pláče) Promiňte. - Jste ubohá!

Díky vám nejspíš oba přijdeme o práci.

(vrčení)

Ne, nedělej to.

(splachování)

(zhluboka dýchá)

(Gary heká)

(ťukání nářadí)

(mumlání)

(smích)

Ach, to jí bude scházet, laciné děvce.

Pane Michaelsi?

(Gary) Dorine!

Pokud jste skončila s hraním sama se sebou, mohla byste přijít držet světlo?

Dorine, nemám na to celou noc!

Au.

Kriste.

Dorine!

(lapání po dechu, křik)

(bzučení elektrického proudu) Pane Michaelsi?

(syčení)

(výkřik) Ach!

Pane Michaelsi?

Vstávejte, pane Michaelsi. (podupává)

Tady Dorine.

Vstávejte!

(vyzvánění)

(žena) Záchranka. Tady záchranka.

Slyšíte mě?

Je to nouzová situace? Je někdo na lince?

Haló? Haló?

Nejste moc milý muž, pane Michaelsi. Vůbec nejste moc milý muž.

Jen jsem se snažila zapojit.

Jen jsem se snažila pomoci. (lapání po dechu)

A nebylo třeba být tak osobní.

Podívejte na ten nepořádek. Budu ho muset uklidit.

Není to má chyba, není to má chyba. Budu to muset uklidit.

(smích)

(cinkání výtahu)

(Dorine heká)

(lapání po dechu)

Odejděte.

Odejděte. (odkašle si)

Vezměte si to. Tumáte. Prosím.

Vezměte si to.

(start motoru)

(chrastí spojka, start motoru)

(Dorine vypráví) Možná myslíte, že jakmile jsou mrtví lidé mrtví,

je to jejich konec.

Není to tak. (zavření dveří)

Zanechávají vzpomínky, které se velmi podobají mrtvým lidem, žijícím ve vás.

(lapá po dechu, vydechuje)

- K čertu s tím, mami. - Dej si pozor na pusu, slečno.

Děláš takový kravál. Přijdeš v tuto hodinu, Dorine.

Jsem unavená, mami. Musela jsem pracovat do pozdních hodin.

Nechci se hádat.

Udělám nám čaj a pak ho přinesu, dobře?

Dorine Douglasová, zase jsi nechala ty kočky odpojit mou židli ze zásuvky.

Tvá ubohá máma musela zavolat té malé od Kasperů,

aby přišla a zapojila ji.

Teď je u skautů.

V tom malém oblečení vypadala zrovna jako ty.

Tak roztomilá.

Malý nůž, visící z jejího opasku.

- Potřebuješ s něčím pomoci? - Ne.

Doktor řekl, že menší pohyb mi prospívá.

Mám pěkné... (spláchnutí)

Snídaně je na stole.

- Mám snídani na stole! - Mhm.

No, kde sakra je?

(Kim) Netuším. Volala jsem mu domů.

- A? - A jeho žena nic neví.

(smích) Musíš si dělat legraci?

Slíbil mi, že to bude první věc, co dnes bude hotová. Slíbil!

Já vím, já vím. Nevím, co se stalo.

Sežeň ho na linku, nebo ti za ten binec nakopu zadek.

Virginie, poslouchej. Vážně musíme začít. Je skoro 11:00.

Ach, Ježíši.

Dej se do toho a dej mi vědět, jestli se něco dozvíš.

(potlesk, povzbuzování v televizi)

(Jeevis) Ahoj, lidi, dobré ráno.

(Buffy Lee) Dnes pro vás máme báječný pořad.

Tento krásný, slunný den jsme tu všichni rádi. (dveřní zvonek)

Nejsme, Jeevisi? Určitě ano, Buffy. Jakou sestavu pro vás máme.

Ahoj, Dorine.

Jsem tu kvůli instalaci jednotky. Jdu trochu pozdě, takže...

Samozřejmě. Čekala jsem tě.

Tak tedy, příští týden budu pořádat kurzy pro všechny

pracující doma, ale mezitím mi dovol ukázat, co...

Promiň. Mohla bys mě jen sledovat, jasné?

To je tvé záchranné lano do kanceláře.

Časopis nyní nějakou dobu používá e-mail,

ale vy lidi doma ho budete používat prakticky na všechno.

Vím, že se to zpočátku může zdát trochu

divné, ale jakmile si na to zvykneš, víš?

Někteří říkají, že se jim to tak líbí, že přestávají s lidmi osobně mluvit.

Hm, fajn, dovol mi dát ti svou vizitku pro případ, že bys měla nějaké problémy.

Říkal jsem ti o semináři,

ale prozatím neváhej jen tak blbnout,

začni poznávat systém, zkoušej výukové programy.

- Něco málo už vím. - Dobře.

- Děkuji. - Vůbec není zač.

Myslím, že to je ono. (mňoukání)

Potřebuješ odvézt zpět do kanceláře? Právě tam jedu.

Ach, děkuji. Mám auto. (mňoukání pokračuje)

(bzučák)

- Co je to? - Má matka.

Překonává těžkou dobu. (bzučák pokračuje)

Už jdu, mami!

(zvoní telefon) Haló?

- (Kim v telefonu) Paní Michaelsová? - Ano.

Jo, tady zase Kim. Jen mě zajímalo, jestli jste něco slyšela.

(dětský křik) Ne, neslyšela. Nic.

- A vůbec netušíte, kde by mohl být? - Ne!

Jak mám vědět, že vás od počátku k celé té věci nenavedl?

Paní Michaelsová, nemáme tušení, kde je pan Michaels. Přísahám vám.

No, kontrolovala jste nemocnice?

Co řekly?

- (Virginie kašle) - Ach, mhm.

No, nemyslím, že byste si měla dělat starosti. Jsem si jistá, že se objeví.

Dobře. Jo. Dobře, musím jít.

Na shledanou.

(Kim) Sejdeme se po práci.

Ach, musím jít. Fajn.

- Drahá Kim... (mumlá) - "asi dumáš, kde jsem. Neboj."

- "Potřeboval jsem pauzu." - Střež pevnost. S láskou Gary.

Vyšiluji mezi Virginií, která mi utrhne hlavu a Garyho ženou.

Nevím, kde je. Jako by si mysleli, že ho mám schovaného pod svým stolem.

Jsem si jistá, že by to miloval, Kim.

- Co to k čertu mělo znamenat? - Zapomeň na to.

Není má chyba, že mají manželství na prd. Kde bereš

drzost být tak povýšená, malá miss Princetonu?

Ne každý je tak dokonalý. (cinkání výtahu)

- Nech toho. - Ne každý dostane vše, co chce.

- Ne každý má takové štěstí, Norah. - Nech toho!

Dobře, dobře. Omlouvám se, omlouvám se. Jen jsem vyšilovala.

Gary mi právě poslal e-mail.

- Co? - Jo, těsně předtím, než jsem ti volala.

Říká, že si prostě potřeboval odpočinout. Co to sakra je?

Je buď na detoxikaci, nebo se skrývá před nějakým sázkařem se zbraní.

Nech to prostě být, Kim. (povzdech)

Nenasazuj krk. Vraťme se.

Ach, ach, ach, ach.

To je ona?

(Virginie mumlá)

Přišla jsem tam a - a - a - a pan Michaels...

(Dorine nezřetelně pokračuje)

- Aby mi pomohl. - A?

Sedněte si.

Doris, sedněte si.

Dorine. Dorine.

- Jsem Dorine. - Tak.

(cvaknutí zapalovače) Takže pan Michaels...

Se velmi naštval...

Protože to také nedokázal

opravit a trval na tom...

Abych ho nechala o samotě...

S jeho výzvou.

Ach! (pláč)

Vy idiotko!

Pan Landau mi řekl, že konkrétně vás požádal, abyste zůstala,

dokud to nebude hotové. (povzdech)

Jste trochu moc stará na nováčkovské chování, že, drahá?

No, kontaktovala jste pana Michaelse?

Prosím o prominutí.

Myslíte, že budu s vámi ztrácet čas...

Kdybych se k němu dostala?

(Gary) Víte, jak tvrdě mi ta astmatická mrcha Virginie půjde po zadku...

Jste ubohá! (bzučení interkomu)

- (muž) Je tu Kim. - Pošlete ji dovnitř.

- Když pan Michaels... - Ach, zapomeňte na Garyho Michaelse!

Je břídil. Nejspíš se někde schovává jako dítě.

- Co ona tu dělá? - Sedněte si.

- Kim, Dorine. - Jo, potkaly jsme se.

Dobře. Protože se budete hodně vídat.

Obě vás nasadím na chybějící kousek,

který jsem potřebovala včera.

Poslyšte, děvčata, je mi jedno, jak to uděláte.

Rekonstruujte to z Garyho poznámek nebo si to vymyslete, když budete muset.

Myslím to vážně. Nepřetržitě, dokud nebude hotovo.

- Ahoj. - Ahoj.

- Co je to všechno? - Hm, nesahej na to. Nesahej na to!

Je to jen nějaké účetnictví, ty vlezlý hochu.

(vážná hudba)

Kde jsi byl?

Po té poslední instalaci jsem musel jít do práce.

Víš, zdá se, že si Kim myslí, že jsi na ni naštvaná.

- Ach, opravdu? - Jo, byla pěkně naštvaná.

No, Kim by měla věnovat víc času práci.

Myslím, že ona a Gary nikdy nedodali jediný článek včas.

Tady to máš. Vidíš, přesně o tom mluví.

Tedy, že vše vězí v kancelářské politice, pak do pekla s námi ostatními.

Musíš se uklidnit. Chci říct, jaký podraz tu vlastně provozuješ?

Žádný. Jen se snažím nás dostat z tohoto místa.

(povzdech) Něco, o co se moc nestaráš.

Možná by ses měla poučit od Kim a najít si život, Norah.

Danieli, jdi do prdele.

(bouchnutí papíry)

Norah. Norah, no tak.

No tak. Otevři dveře, prosím.

(hřmění)

(povzdech)

Dorine.

Hej!

Promiň. Neslyšela jsi mě?

Něco jsi potřebovala?

(povzdech) Ne, zapomeň na to.

(kašel)

(povzdech)

Do prdele. Může mě přinutit zůstat tu

celou noc, ale nemůže mě nutit hladovět.

Půjdu ven a něco si seženu.

Chceš něco?

Ne, děkuji. Jsem v pohodě.

Dobře.

(hřmění)

Haló?

Kim? Dorine?

Ježíši, kurva... Dorine!

Málem jsem se podělala strachy.

(sípání)

Co tu děláte? Skončila jste?

(sténá)

Butan

Jdeme na to. Nahoru, nahoru, nahoru.

Nahoru.

Dorine, vím, že jsi nic nechtěla, ale

mám pro tebe trochu Ding Dongů.

Ach, do prdele.

Vypadáte mnohem hezčí, když si dáte vlasy z obličeje.

Ach, děkuji.

(odkašle si) Ty jsou pro mě?

Jen si je půjčím. Děkuji.

(mňoukání)

Tady to máte. Mají všichni pohodlí?

Tak, pohodlí?

Dobře. (mňoukání pokračuje)

Je to jako za starých časů.

Uložila jsem matku do postele brzy

a můžeme zůstat vzhůru, jak chceme.

(smích)

Ach!

Pojď sem. Pojď sem, pojď sem. Pojď sem.

(vrní) Jdi si hrát s Virginií. Líbíš se jí.

Právě tam.

Je mnohem hezčí chlapec.

(mňoukání)

(smích)

Pane Michaelsi, neměl byste dívce

říkat takové věci. (mňoukání pokračuje)

(chichotání pokračuje)

Tvůj otec by nenáviděl, co jsi provedla s tímto domem.

Co jsi udělala se tím vším dokonalým nábytkem?

Matko, víš, že jsem se přesunula dolů. Ty to víš.

Zahoď to, Dorine. Nejsem úplně zmrzačená.

Tak, jen myslím, že s chlapem v domě by to bylo lepší...

Dát tomuto místu nějaký řád.

Vládl pevnou rukou, tvůj táta, ano, ale

určitě věděl, jak nás děvčátka držet v hrsti.

Ach, nechybí ti všechna ta nádherná nedělní

rána, dát noviny a připravit mu podnos?

Ach, letní chata. (křičí)

- Ach, sakra, Dorine. Sleduj, co děláš. - Matko.

Tvoje přinesu nahoru, matko.

Hm, já - já - já dnes musím brzy do práce.

Je to - je to pro mě zvláštní den.

Takže tvé přinesu nahoru, dobře, mami?

(dveřní zvonek)

Zdravím, slečno Douglasová.

Skauti jsou národní orgazi... Národní skupina...

- Zasvěcená výuce... - Mladých dívek

k vedení, loajalitě a poctivosti.

Ano, já vím, Lindo.

Chcete si koupit nějaké sušenky?

Ano, má mat... Ot... Můj...

Moje matka vždy měla ráda ty koktejly z arašídového másla. Pojďte dál.

Jak pěkný dům máte.

Ano.

Řekněte jim, že jsem právě dokončila článek a poslala ho...

Faxmodemem.

Ano, děkuji.

(smích)

(pípání)

(zalapání po dechu, povzdech)

Drahá Kim, kde je můj článek?

- "Kim, mluvil jsem s Virginií a řekl jí," - Čubka!

- "že bys měla s Dorine Douglasovou" - Mluvil s Virginií.

- "co nejdřív dodělat článek. Čau, Gary" - Dorine.

(Kim) Pěkná kancelář.

No, dostala jsem další.

- Od Garyho? - Ano.

- Kde je? - Neřekl.

Řekl, že mluvil s Virginií, ale ona ve své kanceláři není. Viděla jsi ji?

Ne, zatím ne, ale právě jsem sem dorazila.

Nemůžu tomu uvěřit. Nikdy jsem nebyla tak nasraná.

Včera večer se na mě úplně vykašlaly. Ona a ta Dorine.

- Asi spolu utekly. Asi jsou lesby. - Co?

A teď očividně Virginie mluvila s Garym. Myslím tím, co to znamená?

Nechápu to.

Kim, o čem to sakra

- mluvíš? - (povzdech)

Kim.

Kim, zadrž.

Dorine.

Dorine!

Hej!

Dobré ráno, slečno Pooleová.

- Kde jsi sakra byla včera večer? - Šla jsem domů.

Ach, tak jsi prostě šla domů. Usoudila jsi, že mě tu prostě můžeš nechat vše udělat?

- Pečovala jsem o matku. - Ach, prosím.

To si neodskáču, dámo a pokud myslíš, že se to právě děje, jsi moc...

- Kim! - Co? Co?

- Možná existuje vysvětlení. - Norah, ustup.

- Myslím to vážně. - Ach. Promiňte.

- Kim, co to děláš? - Zachraňuji si zadek.

Čím, kecáním v redakci? Myslíš, že se starají o tvé malicherné kraviny?

- Ne, jen chci... - Protože ne.

Chci se ujistit, že každý ví, koho začít vinit.

Až tento týden nevyjde vydání, neboť neberu vinu na sebe, tentokrát ne.

- (muž) Vypadá to dobře. - Co se to tu děje?

- Kim? - Tedy, zda je to nějaký velký vtip

- na můj účet, nesměju se. - Hej, uklidni se. Posaď se.

- Kim, o čem to meleš? - Velká nouzová situace.

Či, jak říká Virginie, neboť Gary nedokončil titulní článek.

Než zmizel, což je další věc.

- Ve skutečnosti je v pořádku. - Hou. Kim, zpomal.

- Ach ne. - Zdravím, Dorine.

Hm, procházela jsem šatník a našla

pár věcí, které jsem nikdy nenosila.

Mohly by na vás vypadat skvěla.

- Ach, dobře. Mohla bych je vyzkoušet. - Dobře.

Měli společně udělat titulní článek, ale nakonec ho ztratila.

Takže pak Gary... To je jedno...

Dobře, tak za mnou přijde Virginie a řekne mi,

abych ten článek dokončila s tou mrchou.

Jmenuje se Dorine, Kim.

A mimochodem odvedla fantastickou práci. Právě jsem to dočetla.

- Co? - Dorine to dnes ráno podala.

Odvedla docela pěknou práci. Právě jsem to poslal do rozvržení.

Po - počkat, ten zasraný blázen?

Kim, stačilo. Byla jsi požádána, abys

zůstala déle a prostě jsi to nemohla doručit.

- Byla jsem tu celý večer. - To je ubohé, snažíš se vinit Dorine.

Pravděpodobně jste v tom časopise už byla déle,

než téměř každý z nás.

Šestnáct let.

No, nejspíš jste během přechodu měla hodně co nabídnout.

To je dlouhá doba.

- Ano, to je. - Jo.

A samozřejmě, můj otec

- byl jeden ze zakládajících redaktorů. - To jsem nevěděla.

Bohužel tě budeme muset propustit, Kim.

Ještě dnes si do konce práce vykliď stůl.

- Nemůžete mě vyhodit! - Kde je Virginie?

Můžeme, Kim. Právě jsme tak učinili. Šťastnou cestu.

(otevření dveří)

Musí být výjimečný muž, váš otec.

Je pořád naživu?

Ne, můj otec zahynul při autonehodě.

Má matka byla zmrzačená.

(autorádio: instrumentální skladba)

(matka) Měli bychom jí vypláchnout ústa mýdlem.

Nevěřil bys jejím špinavým lžím.

Dávej pozor, kam jedeš, Petře.

Co jsi řekla své matce, Dorine?

Tvůj táta s tebou mluví.

Stydí se za sebe. Měla by.

Má špinavou mysl.

Teď nemohu ani opakovat, co o tobě řekla.

Ach, ona mě miluje, že zlato?

Miluješ svého otce, že?

Nejspíš jen žárlíš na svou matku, že, Dorine?

Nepodporuj ji. Petře.

Jsi tam lechtivá, zlato? Co?

(směje se)

- Hej! (pískání brzd)

To mě moc mrzí, Dorine. To je hrozné.

Seru na Virginii.

Zasraná, zákeřná lesba.

Prostě tu podělanou paruku můžeš šukat, Dorine.

Jsem si jistá, že je přímo podle tvého gusta.

(povzdech) Seru na Norah.

A nasrat na celou tu zasranou kancelář.

(hučení vysavače)

- (muž) Ahoj. - (Kim) Ahoj.

- Chystáš se odejít, hm? - Ano.

To mě mrzí.

(zkomolené hlasy, klábosení)

Myslím, že si vezme Dorine. (smích)

Všechno to pokazila.

- Jo. - Co se stalo?

Ach, je to jen...

(Kim se chichotá) Myslím, že je exot.

(klábosení pokračuje)

(muž) Podívej, jestli potřebuješ ruku, co něco odnese dolů...

- Ne, ne, zvládnu to. - Jsi si jistá?

Jo. Dík.

- (Kim) Na viděnou. - Ahoj.

Dobrou noc.

(cinkání výtahu, dveře se otvírají)

(cinkání výtahu)

- (výkřik) Ach, kruci! - Klid, klid.

Ach, Danny, málem jsem se podělala strachy.

- Co tady děláš tak pozdě? - No, taky tě rád vidím.

Promiň. Jen... Snažím se odtud dostat. Vyhodili mě.

- Ach, Ježíši. To je hrozné. - Jo, já vím.

Právě jsem se chystal zjistit, jestli se chceš k nám přidat na drink.

- Ke komu k nám? - Ke mně a Norah.

Jo. On a Norah.

(povzdech) Dobře. No, mohla bych se napít.

Potkáme se tam.

Co myslíš, kluku Danny, je už tvá přítelkyně korporátní monstrum, či co?

- Někdy jsi taková mrcha, Kim. - Ach, není to jako

ten, kdo káže a sám má máslo na hlavě?

Myslím, že ne. Viděla jsem, jak jsi zacházela s Dorine.

Ach, Norah, otevři oči. Ta žena tě jen využívá. Nevím nač,

- ale koukni na ni. - Je...

Ne! Je osamělá, bezbranná osoba.

- Jediné, co na světě má, je její práce. - (uštěpačný smích)

- Ale ne. Víš, co mi dnes řekla? - Ne. Co?

- Když byla v pubertě, zemřel jí otec - Ach.

- a žije se svou zmrzačenou matkou. - Ach!

Ach! Jo. Než se vzpamatovala, musela roky chodit do dětského domova.

- Jaká spousta keců. - (uštěpačný smích)

Dobře, lidi, pojďme si orazit.

Možná bychom asi měli jít.

Zdá se, že jsou dnes všichni trochu napjatí.

- Jsi připravena? - Ano.

Je to tu moc hlasité. Vážně bych měla jít do postele.

Omlouvám se, dobře? Omlouvám se.

Kim, zapomeň na to.

No, tak zatím.

- Ach, Dorine. - Dobrou noc, Dorine.

- Ještě jednou děkuji. Dobrá práce. - Skutečná spása.

Osobně mi připadá mnohem snazší pracovat bez nich.

(cinknutí)

Děkuji.

(heká)

Věřte mi, vím, že je mnohem těžší být ve střehu,

když se právě necítíte svěží jako sedmikráska.

Nyní si vaše ruce trochu odpočinou.

Bože. Co se vám stalo?

(bzukot much)

Ach.

(bzukot pokračuje)

Hm.

Dobře... Hm.

(smích)

Tady. Už se cítíte lépe?

(bzukot pokračuje)

(ťukání na klávesy) (Norah) Přestaň!

Přestaň! (vrčení počítače)

Nevím, co tím myslíš. (ťukání pokračuje)

(vrčení pokračuje, zaryčí)

Ne, ne, ne. Nikdy nebouchejte.

Nevím, co dělá. Já...

Určitě jste udělala chybu.

Mhm. (vrčení pokračuje)

(vrčení se zastaví) Počítače jsou jako děti.

Následují vás, kam je vedete.

Nedělají chyby, dokud je neuvedete špatným směrem.

(ťuká na klávesy, pípání počítače)

Porovnání cen počítačů podle prodejců

Díky, Dorine.

- Jste spása. - Vůbec ne.

(Norah si povzdechne)

Takže díky, Dorine.

Já - uvidím vás u oběda.

- Hej, slečno Pooleová... - Ach, běž do hajzlu! Tede, to je v prdeli.

Musíš se zbavit Dorine Douglasové. Ušila to na mě.

O čem mluvíš?

A teď jí všichni zobete z rukou. To je směšné!

Kim, běž domů. Buď nezaměstnaná. Prostě odejdi.

To tvé nutkavé lhaní se ti zcela vymklo z rukou.

- Nelžu. - Prostě odtud vypadni a nevracej se,

nebo zavolám ochranku a nechám tě zatknout.

(Norah) Mhm. (pípání)

Mhm.

Miláčku, musím jít. Jsem zavalena prací.

Kolem... Kolem deváté, dobře?

Dobře, dobře.

Ahoj.

"Vím, co máte za lubem. Velká krádež by vás mohla dostat

na dlouho do vězení. Nechte toho, jinak budete litovat."

Kdo k čertu...

Zatkni mě. Jo, správně.

Zatkni mě. Kurva!

Zasraný debil.

Haló?

Je tam někdo?

(jekot)

(lapání po dechu)

(jekot)

Ne!

(jekot)

Kriste! Kde... Co to děláš?

Budeš tu teď strašit? Hej, neposlala jsi mi zrovna e-mail?

Ne. Někdo na mě právě zaútočil na schodišti.

Neviděla jsem, ale myslím, že to byla žena.

Opravdu myslím, že to byla ona.

- Kdo? - Víš kdo.

Kriste.

Jsi nemocná, Kim. Nemůžu uvěřit, že bys takhle klesla.

Ach, Bože.

- Hm, pane Landau. - Máte problém, slečno Reedová?

Jo, ne, ne. Hm, no, byla jsem, hm...

Jen jsem přemýšlela, zda mi Dorine nebo...

Někdo z kopírovacího oddělení nedávno neposlal e-mail.

Pokud vím, ne. Dorine odešla od svého stolu.

- Měla by se brzy vrátit. - (rýma)

Pokud vám to nevadí, myslím, že počkám.

Tak...

- Znáte Dorine už dlouho? - Jistě.

Jako děti jsme byli sousedé.

- Strávili jsme spolu hodně času. - Opravdu?

Říkala, hm,

že vám její otec dal práci.

Dal. Hm...

Myslím, že se Dorine do mě zamilovala a jemu se to nelíbilo.

Slíbil mi tedy tuto práci, když se budu jednoduše držet dál od jeho dcery.

Ale stejně, slečno Reedová, co vím, je, že je obrovský dříč

a jsem si jistý, že to víte stejně, jako já

a to je vše, co by se tu mělo opravdu počítat.

(povzdech)

(Dorine) Slečno Reedová!

Dáme si oběd? Mám hlad.

(nervózní smích)

Dorine,

dnes jste mi neposlala žádný e-mail, že?

Já? Ne, ještě si nejsem jistá, jak funguje.

Čekala jste nějaký?

Ne.

Ne. (smích)

(povzdech) Jistě, pojďme na oběd.

To je pěkný šátek, Dorine.

Zdá se, že slečna Pooleová spěchá.

Prosím, není to dobrá žena.

(pískání pneumatik) Tak jsem

řekla Tedovi, že se asi nevrátíme.

Je pořád tak nadšený, že jste zachránila den. To není problém.

Privilegium vedení, hm, Dorine?

A co manikúra? (zasténání)

(Dorine si povzdechne)

(tiše kašle)

Hm. Hm.

Norah.

Trochu pudru?

Pořád jí říkám, že Dorine je psychopat.

Ale co udělá? Jde a udělá pro ni extra projekt a vezme si ji pod křídla.

- Víš, že dnes šly na oběd? - Počkej, počkej. Musíš zpomalit.

Dobře. Byla jsem na schodišti a byla jsem napadena.

Pomocí nějakého šátku. Neviděla jsem, ale vím, že to byla žena.

Musíš jít na policii, Kim.

Netušíš, o koho jde?

- Myslím, že to byla ona. - Kdo, Dorine?

Ach, ale jdi, ta žena váží asi 36 kilo. Myslíš, že je schopná tě udržet?

Vím. Zní to šíleně a každý si myslí, že nejsem při smyslech.

Ne, ne, jen se uklidni. Zavolám Norah.

- Chceš něco k pití nebo tak? - Jo.

Dobře. Posaď se. (telefon pípá)

(vyzvánění)

Ahoj, Jumbo. (Jumbo mňouká)

(zavření dveří)

(klepání)

Mami!

Jsem doma!

Mami!

(křičí) Mami!

(pláče) Ne, neodcházej, mami!

Mami.

Dobře, dobře, je mi to jedno, je mi to jedno.

Ha, ha, ha. Myslíš, že jsi tak hloupá holka?

Je mi to jedno. Sama sis to zavinila!

A ty s tátou

můžete prostě tančit v pekle, dobře, dobře?

Ty s tátou!

Je mi to jedno.

(ječí)

Miláčku, to jsem já. Začínám se opravdu bát. Prosím, zavolej mi.

- Jdu tam dolů. - K Dorine?

Proč by tam šly?

- Nemyslíš... - Nevím, co si mám myslet.

Já jen... Musím mluvit s Dorine.

- Chceš, abych šla s tebou? - Ne, za jeden den jsi měla vzrušení dost.

Měla bys tu zůstat pro případ, že Norah zavolá a jakmile něco uslyšíš, pípni mi.

Dobře... Danieli?

Buď opatrný.

(kroky)

(chrastění)

Mrzí mě to, slečno Douglasová.

(směje se) Je divná!

Nejspíš má další ve sklepě.

Člověče, celé místo páchlo smrtí.

Jsi nemocný. Jdeme na to. (smích)

(dispečer ve vysílačce)

(zavírání dveří)

(startování motoru)

(dveřní zvonek)

(psí štěkot v dálce)

Ahoj.

Danieli. (nervózně se chichotá)

Nečekala jsem další návštěvu.

Můžu dál? Hledám Norah. Viděla jsi ji?

- Omluv mé způsoby. Prosím. - Děkuji.

(smích)

Je milé, že ses zastavil.

Mohu ti nabídnout něco k pití? Máme čaj a kávu.

Ach, Bože, máme limonádu.

- Hm, nic, děkuji. - Dobře.

Tedy limonádu.

Sekaná.

Mám šišku sekané.

Chceš zůstat na večeři?

Dorine, stále jsi mi neodpověděla na otázku.

Viděla jsi Norah?

Ano, před několika hodinami jsme byly...

Byly na takovém krásném

obědě a pak jsme šly nakupovat.

A pak... No, pak se musela vrátit do práce.

(smích) Obdivuješ můj náhrdelník.

Norah mi to pomohla vybrat.

Je stejný jako její.

- Je to přesně jako její. - Mhm.

- Jsi to ty? - Můj otec a já.

♪ A odmést masařku, Jimmy lupni kukuřici ♪

♪ a je mi fuk... ♪ Dorine, zlato, proč si nesedneš k tátovi?

Musím dokončit domácí úkol.

♪ Pán je fuč. ♪

♪ Jimmy, lupni kukuřici a je mi fuk, že je pán ♪

♪ fuč. Jimmy, lupni kukuřici a je mi fuk... ♪

- Ha! - Hej, co děláš?

Vy dva nejste zábavní.

- (matka) Mám vás! - Malovala to má matka.

Je tu tvá matka? Pokud ti to nevadí, rád bych viděl...

Možná kdyby volala Norah nebo tak.

Tolik, tolik mě to mrzí, ale moje matka spí.

No, pokud ti to nevadí, rád bych počkal, než se probudí...

Jen abych zjistil, zda, víš, něco slyšela, než ses vrátila.

To je v pořádku.

Nemyslím však, že něco slyšela.

Takže, hm, jak to tady u vás funguje?

Jde to tak dobře.

Na samém začátku jsem byla vyděšená... (smích)

Ze všech těch přístrojů.

Ale pak jsem opravdu tvrdě pracovala.

Prostě jsem studovala a studovala a studovala a teď

mám vážně pocit, že počítač je můj nejlepší přítel.

Počítač je tvůj nejlepší přítel. Možná je pravda, co o tobě říkají, Dorine.

Co myslíš? Co to říkají?

Jo, no, solidní pracant, ale, víš, trochu...

Ale dost si necháváš pro sebe. Víš, když jsi zticha, lidé si myslí, že jsi divná.

Když K - Kim... Kim dokonce řekla, že ses na ni dnes pokusila zaútočit.

- (smích) - Opravdu?

No, Bože, slečna Pooleová, má určitě docela fantazii.

(sténá)

(kašle)

(lapá po dechu)

(naříká)

(sténá)

(Norah pláče)

- Co to bylo, Dorine? - Moje kočky.

- (pláč pokračuje) - Dorine, co to sakra bylo?

Kočky. Jumbo.

Vříská.

Omluv mě.

Dorine?

D - Dorine? Dorine, díky Bohu.

(pláče) Ach, můj Bože!

Co je to za místo?

- Kde jsme? - Teď jsme doma, Norah.

Teď pracujeme doma. (popotahuje)

A je to všechno kvůli vám.

Je to všechno proto, že jste nás poslala domů dělat naše práce.

(lapá po dechu)

Dostala jste e-mail, který jsem vám dnes poslala, Norah?

- (popotahuje) - E-mail?

Ne. (bzukot mouchy)

Byly jsme... Byly jsme na cestě na oběd.

Ale nepamatuji si to.

Jedly jsme? Já ne...

Už nebudete mít hlad, Norah.

Vzala jsem vás domů, abyste mohla všem vysvětlit

všechna čísla ve vašem malém žlutém bloku.

Vzala jsem vás domů, abyste mohla vysvětlit...

Vysvětlit všem všechny peníze,

které jste kradla.

Ne!

(Daniel) Co se tu k čertu děje? Otevři ty zatracené dveře.

- Klíče, Dorine. Otevři! - Ne!

Pomoz mi! Pomozte někdo!

Ach, můj Bože! Norah!

Pojďte ven, vy chamtivá holčičko.

Každý čeká, až si s vámi promluví.

Víte, že máme zakázáno hrát si ve sklepě na schovávanou.

Je to špinavé a hnusné a budeme potrestány!

(Norah lapá po dechu)

Vy zlá, zlá, zlá malá holčičko.

Nejste můj přítel, Norah. Nikdy jste nebyla.

(pláče) Ne! Dorine. Nedělejte to.

Ne! Ne! Prosím.

Ne, prosím. Je to všechno moje chyba.

Prosím.

Moc mě to mrzí. Nechtěla jsem... Nechtěla jsem vám ublížit.

Ach, moc mě to mrzí. Moc mě to mrzí.

Nechtěla jsem vám ublížit. Nechtěla jsem vám ublížit.

Mě to tak... Mě to tak... Mě to tak... Mě to tak mrzí.

Je to... Je to v pořádku.

To je v pořádku, Dorine. To je v pořádku.

Mohly bychom... Mohly bychom si o tom promluvit.

Pojďme si o tom promluvit.

Mohla bych vám pomoci. Mohla bych vám pomoci.

Už o tom nechci mluvit.

- Už o tom nechci mluvit. (pípnutí pageru)

(Dorine křičí)

(ječí) Ne!

Neubližujte mi, prosím! (pípání ustalo)

Prosím. Pane Bože. (pláč)

Dorine, poslouchejte mě. Poslouchejte mě.

Prosím, klid... Uklidněte se.

Uklidněte se. Ano.

Ano. (lapá po dechu)

Dorine,

tohle vám nikdy neprojde.

Ano.

Musíte přestat. Dovolte, abych vám pomohla.

Dovolte, abych vám pomohla! Dejte mi nůž! (Dorine křičí)

(obě křičí)

(Norah) Ne! Ne!

Ne!

(ječení pokračuje)

(mumlá)

N-o-r-a-h.

Kim, musím opustit město. Dorine zjistila,

(modem vytáčí) že jsem zpronevěřila peníze a musím ji zabít.

(modem píská) Obávám se, že zabila půl kanceláře.

I Daniela. Mrzí mě, že to muselo skončit takhle. Odpusť mi. Norah.

(zvoní telefon)

(pípnutí) Haló? Danieli?

Slyším někoho dýchat. Kdo je to?

Kdo je to?

Nikdo, Kim.

Vůbec nikdo.

Dorine! Dorine, jsi to ty?

(položení telefonu)

- Ano, policie. - Probíhá tam vražda.

- Ne, neznám adresu. - Je to, hm...

Jmenuje se Dorine Douglasová a je naprosto šílená.

Pros... Ano, počkám.

(lití hořlaviny)

(tiché mumlání)

(Norah lapá po dechu)

To je tak trapné.

(lapá po dechu, mumlá)

Moc mě mrzí, že jsem udělala takový velký nepořádek.

(šeptání pokračuje)

(lapání po dechu)

Opravdu si vážím pomoci.

Jsem tu nová.

(šeptání pokračuje)

Ach.

(zvoní telefon)

(zvonění pokračuje)

(vyzvánění)

(sirény)

(mňoukání)

Hledá se vedoucí kanceláře

(Dorine vypráví) Jestli jsem se něco naučila,

tak přijímat svá omezení a zdůrazňovat své silné stránky.

Někde na mě čeká nová

práce, možná ve vaší kanceláři.

Doufám, že bychom mohli spolu vycházet.